Příloha C.

Seznam zboží, jehož dovoz do jisté míry a za určitých předpokladů usnadniti zaručuje jednak Německo Československé republice, jednak Československá republika Německu:

I. Dovoz z Československé republiky:

1. Jablonecké zboží; 2. zboží skleněné; 3. zboží porculánové, hliněné a šamotové; 4. knoflíky všeho druhu; 5. minerální vody, originální zřídelní přípravky vyrobené z minerálních vod; 6. hudební nástroje a části hudebních nástrojů; 7. zboží kožené, kožené rukavice; 8. polodrahokamy a zboží granátové; 9. vlasové síťky, preparované vlasy; 10. umělé květiny; 11. lučebniny; 12. peří; 13. mlýnské kameny; 14. doutníkové a cigaretové špičky; 15. vápno; 16. pivo; 17. čedičové kameny; 18: hračky a jejich částky; 19. hrubší zboží košikářské a pletené; 20. vyšívání, krajky a zboží prýmkařské; 21. nábytek k zvláštním účelům.

II. Dovoz z Německa:

1. Hračky a jejich součástky; 2. stroje, zvláště mlynářské, cihlářské; tkalcovské a hospodářšké, stroje úpravní a třídicí pro doly, čelisti do drtičů kamene, bagry, mléčné odstředivky, elektrické motory, pak hospodářské nářadí, zvláště překlápěcí pluhy (obracáky); 3. automobily a jejich součásti; 4. hudební nástroje; 5. výrobky průmyslu grafického; 6. zinkové plechy; 7. jednoduché tiskařské barvy; 8. letovací přístroje a letovací nástroje; 9. ohřívače a vařiče, zvláště petrolejové a plynové vařiče a laboratorní kahany; 10. plechové a štancované zboží; 11. fotografické papíry, chemikalie a svinuté filmy; 12. drobné železné zboží; 13. porculán a sklo; 14. labský pískovec; 15. pivo; 16. výrobky zahradnické; 17. čalouny.

Příloha D.

Úmluva

mezi vládami Československé republiky a Německé říše o vzájemné výměně uhlí.

Vláda Německé říše uvolňuje pro období od 1. července 1920 až včetně do 31. prosince 1920 k vývozu do Československé republiky měsíčně úhrnem 105 tisíc tun kamenného uhlí a koksu. V tomto množství je 15.000 až 20.000 tun kamenného uhlí a koksu z Dolního Slezska, z čehož nejméně alespoň 7500 až 10.000 tun nutno dodati v uhlí kamenném.

Celkový zbytek má býti uvolněn z Horního Slezska.

Vláda Československé republiky jest povinna z množství zde uvedeného dovézti sobě ve vlastních vozech z Dolního Slezska měsíčně 15.000 tun, ostatní uhlí musí býti dodáno Německou říší ve vozech německých.

Vláda Československé republiky uvolní naproti tomu měsíčně 202.000 tun českého hnědého uhlí a 4000 tun kladenského anebo plzeňského kamenného uhlí do Německa.

Doprava těchto množství má se díti v německých vozech, pokud nemohou býti přistaveny československé vozy. Pro dopravu do Německa má býti též využito vodní cesty z překladišť Ústí n. L. a Rozbělesích.

Mimo to poskytne vláda Československé republiky Německé říši měsíčně 15.150 tun hnědého uhlí, z nichž s německé strany dodá se potřebné lodní uhlí pro labské transporty československého zboží z československé republiky a do Československé republiky. Další pro tuto labskou dopravu potřebné uhlí má býti poskytnuto Německou říší.

Vláda Německé říše uvolňuje v pohraničním zásobování po nápravě ze Saska a Dolního Slezska do Československé republiky 4000 tun uhlí měsíčně. Vláda Československé republiky uvolňuje v pohraničním zásobováni měsíčnč uhlí až do výše 2500 tun po nápravě a mimo to 500 tun, jež poskytuje měsíčně po dráze, jakožto uhlí otopné pro úředníky železniční, celní a policejní obou států v pohraničních územích.

Pokud by vláda Československé republiky žádala zvláštní dodávky koksu z Horního Slezska, bude dodáváno v poměru 7 tun koksu za 10 tun uhlí.

Nemůže-li jedna ze smluvních stran v některém měsíci splniti dodávku, jest povinna zbytek dodati v měsíci příštím.

Po úhradě vlastní železniční spotřeby mají býti oboustranné cizozemské dodávky provedeny souběžně s dodávkami vnitrozemskými.

Obě strany prohlašují, že jsou ochotny tuto smlouvu pří jejím projití prodloužiti na dalších pět měsíců, to jest až do 31. května 1921 a to buď souhlasně s tímto ujednáním anebo se zkrácením vzájemných v této úmluvě stanovených kontingentů na nejvýše 75%.

Příloha E.

1. Účty německých státních příslušníků, jež jsou doposud na území Československé republiky zcela nebo částečně vázány (tak zvané vázané účty), uvolňují se majitelům stejně jako účty tuzemců bez všelikého jiného omezení. Byly-li při soupisu pohledávek, jež říšští Němci mají za tuzemskými dlužníky, nebo při soupisu a označení cizozemských cenných papírů, jež patří říšským Němcům, v Československé republice jakékoli poplatky zaplaceny, platí pro slevu nebo náhradu těchto poplatků stejné zásady jako u tuzemců a příslušníků jiných států. Další uzávěra nebo zabavení německých účtů bude přípustno pouze v té míře, ve které tato opatření postihnou stejně účty domácích neb cizích státních příslušníků jiného státu. Byly-li německé účty prohlášeny za propadlé proto, že nebyly přihlášeny k soupisu, slibuje se, že bude blahovolně zkoumána žádost o opětné jejich uznání.

2. Stejně zrušena bude platná dosud uzávěra, depotů cenných papírů německých příslušníků v československé republice bez rozdílu, jsou-li uloženy v republice Československé či jinde. Další uzávěra nebo zabavení mohou býti nařízena toliko v tom rozsahu, ve kterém stihnou československé státní příslušníky neb příslušníky jiných států.

3. Úhrada nyní neb budoucně splatných výplat československých cenných papírů, patřících říšsko-německým příslušníkům, a výměna nových archů kupónových a dividendových k těmto papírům prováděna bude bez újmy předpisů výnosu ministerstva financí v Praze ze dne 20. ledna 1920, č. j. 104.310 z 1919, na místopřísežné prohlášení říšsko-německého majitele papírů, jež tento učiní u svého příslušného německého finančního úřadu a jež vyhotoví se trojmo dle přiloženého vzoru.

První z těchto tří stejnopisů místopřísežných prohlášení uloží se ve spisech dotyčného finančního úřadu, který také druhý stejnopis určený pro Československou republiku podrží a třetí stejnopis s úředním potvrzením vrátí straně. Zároveň označí finanční úřad neb orgán jím zmocněný cenné papíry, které strana při místopřísežném prohlášení předložila.

Stejně označiti jest cenné papíry, na které vztahuje se nařízení ministerstva financí ze dne 20. ledna 1920, při čemž stačí pro označení průkaz dle tohoto nařízení.

Dalších náležitostí není třeba. Při dalších výplatách takto označených cenných papírů nežádá se již místopřísežného prohlášení.

Označení cenných papírů, při čemž opatřiti jest způsobem naprosto stejným nejen pláště, nýbrž i talony do 31. prosince 1923 dospělé, jakož i neoddělené dospívající kupony úředním razítkem označujícího úřadu, provedeno budiž pokud možno nejdříve, nejdéle do 15. září 1920.

Místopřísežná prohlášení, sebraná pro Československou republiku, buďtež zároveň s tabelárními seznamy cenných papírů, tvořícími nedílnou součást těchto prohlášení, zaslána československé vládě příslušnými finánčními úřady nejpozději do 15. října 1920.

Německé finanční úřady jsou podle § 156 říšského trestního zákona příslušny přijímati tato místopřísežná prohlášení.

Německé finanční úřady jakož i banky, které jsou činné jako místa výplatní, jsou povinny, dozví-li se o jednáních, jež se nesrovnávají s místopřísežným prohlášením; oznámiti ihned státnímu zastupitelství k dalšímu stíhání.

Splatné výplaty uhradí a kuponové a požitkové listy vymění se jen tehdy, bude-li Německo československým státním příslušníkům nebo osobám, které se dne 12. března 1919 již déle než jeden rok zdržovaly v Československé republice, vypláceti cenné papíry i kupony a požitkové listy, které byly v Československu označeny dle nařízení ze dne 12. března 1919, čís. 126 Sb. z. a n., o soupisu a označení cenných papírů, stejně jako tuzemcům.

Příloha k číslu 3. přílohy E

(ustanovení finanční).

Vzor.

Finančnímu úřadu v......................

Abych mohl vybrati hodnotu kuponů a tažených kusů dole uvedených cenných papírů............... nové kuponové archy k dole význačeným hodnotám, činím toto

prohlášení na místě přísahy:

1. a) Nynější moje řádné bydliště jest mimo území Československé republiky v....................... a již 12. března 1919 bylo řádné moje bydliště mimo území této republiky, totiž v ...............

V době od 12. března 1918 do 12, března 1919 nezdržoval jsem se (trvale) v československém státním území a ani tehdy ani nyní nejsem československým státním příslušníkem.

Byl jsem tenkráte........................a nyní jsem.................státním příslušníkem........................

1. b) Námi zastoupená ...............měla již dne 12. března 1919 a v době od 12. března 1918 do 12. března 1919 svoje sídlo mimo československé území státní.

Odbočky v uvedené době na území Československé republiky neměla. Byla a jest společností dle německého práva se sídlem............................

2. Cenné papíry na zadní straně tohoto prohlášení uvedené nalézaly se s talony a kupony již dne 12. března 1919 mimo území Československé republiky v.................... a ani po této době nebyly dopraveny do území této republiky.

3. Nabyl jsem (mnou zastoupená...................... nabyla) cenných papírů na zadní straně uvedených v roce.......... koupí, darem, dědictvím. Jsou mým vlastnictvím (vlastnictvím mnou zastoupené......................).

4. Výplata cenných papírů a kuponů a výměna nových kuponových archů neděje se ani přímo ani nepřímo pro účet osoby, která měla cenné papíry s talony a kupony dle nařízení vlády republiky československé ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., o soupisu a označení cenných papírů přihlásiti a k označení předložiti, nýbrž děje se výlučně pro můj vlastní účet (pro účet mnou zastoupené........................).

.................dne...............1921

....................

Podpis

Poznámka. Vzorec tento jest určen nejen pro osoby fysické, nýbrž i pro veřejné obchodní společnosti, společnosti komanditní, jakož i pro právnické osoby, akciové společnosti komanditní, společnosti s ručením obmezeným, společenstva, zapsané spolky, dále pro korporace veřejného práva. a budiž dle toho vyplněn. Co se nehodí, budiž škrtnuto. Může-li za společnost obchodní, právnickou osobu nebo korporaci činiti po právu závazná prohlášení toliko několik osob společně, budiž místopřísežně prohlášení jimi učiněno společně.

Běžné číslo	Přesné označení cenných papírů dle druhu	Serie, litera, číslo	Jmenovitá hodnota	Míra úroková	Lhůta splatnosti úroků

Příloha F.

Úlevy v pomezním styku.

1. Na statcích nebo pozemcích, přes které jde celní hranice obou území, smí se z jedno ho celního území na druhé a to na přirozených přechodech, které vznikly používáním nebo jsou určeny účelem hospodářství, beze cla z míst původu do budov a prostorů určených k uschování převáděti, převážeti a přenášeti hospodářský dobytek a hospodářské nářadí, náležející k nemovitostem za pomezím, osev k vzdělávání tamějších polí, dále zemědělské plodiny a dobytkářské výrobky tam získané.

2. Obyvatelé pomezí, kteří v protějším okrsku pomezním vzdělávají vlastní nebo najatá pole a louky nebo mají tam, avšak na blízku svého obydlí, jinakou práci polní, neplatí cla za osev ke vzdělávání shora uvedených pozemků, ani za sklizeň polních plodin a obilí ve snopech, z řečených pozemků odvá žené, ani za dobytek a nářadí pro zemědělské práce.

Podle místních poměrů a prací, které se mají konati, může se díti přechod přes hramice také po vedlejších cestách, zachovávají-li se předpisy, které v tom směru budou vydány, a nastane-li návrat téhož dne.

3. Ve vzájemném styku okresů pomezních kde jest to podle místních okolností příhodno a možno, mohou se, také po vedlejších destách beze cla dovážeti a vyvážeti, zachovávají-li se příslušné předpisy, tyto předměty: Vyloužený nebo výmětný popel na hnojení, stavební písek (obyčejný) a oblázky, zvířecí mrva, dubová hubka surová, len a konopí v kořenech, tráva, mech, sítí, píce, stelivo lesní, seno, sláma a řezanka, mléko, smirek a trupel v kusech; hlína a hrnčířská hlína obyčejná palivové dříví, uhlí, rašelina a slatina.

4. Dobytek vyháněný na pastvu a s pastvy se vracející, rovněž dobytek, který se přivádí nebo vyvádí ke krmení v chlévě, může celní čáru přecházeti beze cla, je-li zjištěna jeho totožnost. Také produkty tohoto dobytka jako: mléko, máslo, sýr, vlna a mladý dobytek, zatím přibylý, může se beze cla zpět přepravovati, srovnává-li se jeho množství s počtem dobytka a dobou pastvy.

Pokud je toho dle místních, poměrů třeba; může dobytek přecházeti přes pomezí po cestách vedlejších také tehdy, jde-li o delší pastvu v protějšim okresu pomezním; předpokládá se však, že budou zachovány místní předpisy, jež v tom směru budou vydány.

Osvobození od cla přiznává se také pro sůl, mouku a chléb, který pomezní obyvatelé za času pastvy přinesou k nutné spotřebě při provozování pastevnictví na své pastviny na druhém státním území.

Celní správy obou stran určí podle velikosti potřeby, jaká množství soli, mouky a chleba mají býti osvobozena od cla.

5. Za kontrol v záznamném řízení platných propůjčeno bude osvobození od cla pro dobytek, který na čas se přivedena práci z jedno ho území do druhého a po práci z jednoho území do druhého se vrací; rovněž tak pro hospodářské stroje a nářadí, která se převedou k dočasné potřebě z jednoho území do druhého a po skončené potřebě zase se vracejí do původního území; a konečně pro dobytek, který se převádí přes hranici k vážení sem a zpět.

6. Pomezní obyvatelé obou stran jsou od cla osvobozeni, přivezou-li do mlýnů v protějším pomezním okresu obilí, olejovitá semena, konopí, len, dříví, tříslo a jiné takové přediněty zemědělské k semletí, roztlučení stoupami, k rozřezání, rozetření atd. a vezou-li tyto předměty zpracované zase zpět.

Při tom mohou býti povoleny výjimky z pravidelného řízení celního, učiní-li se na místě toho jiná, okolnostem přiměřená opatření proti obcházení cla a hodí-li se to podle místních okolností: Množství výrobků, které se smějí dovézti na místě surovin, resp. opět musí býti vyvezeno, budiž dle potřeby přiměřeně určeno dohodou celních správ obou stran.

7. Vzájemné osvobození od cla vztahuje se dále na všechny pytle a nádoby, v nichž se dovážejí do sousední země zemědělské plodiny a výrobky, jako na př. obilí a jiné plodiny polní, sádra, vápno, nápoje nebo tekutiny jiného druhu, jakož i jiné předměty, v pomezním styku se vyskytující, a jež odtamtud prázdné touž cestou se vracejí.

8. V platnosti se zachovávají zavedené již úlevy ve styku mezi obyvateli pomezních okresů obou stran, týkající se předmětů vlastní potřeby, dovážených, resp. vyvážených k opravě nebo řemeslnickému zpracování, za které se rovněž pokládá domácká práce a které, co do příze a tkaniv, může záležeti také v barvení. Osvobození od cla vztahuje se také na pomůcky při zhotovování použité, jde-li o zpracování látek na oděv.

9. Beze svolení politického ůřadu mohou býti přeneseny a beze cla odbaveny připravené léky v malých dávkách, přiměřených odběratelům, které tito přenášejí ze sousedních lékáren na předpis lékařů, oprávněných výkonávati praxi.

Mimo to se nežádá, aby byly předloženy recepty při jednoduchých drogách léčivých a při jednoduchých lékárnických a lučebních přípravcích, jichž lékárnické označení jest na obalu přesně a jasně patrno a které smějí býti vydávány v drobném prodeji podle ustanovení platných pro ona území.

10. V dosavadních zvláštních úlevách, formálnostech a kontrolách v pomezním styku nic se nemění.

11. Ssedlé mlékó (tvaroh) a sádra, které pocházejí z německého pomezí a jsou dopravovány k spotřebě do československého pomezí, jsou v Československu osvobozeny od cla. Totéž platí o cibuli a česneku, jakož i o jiných zahradnických plodinách ze žitavské krajiny, jež vozem jsou dopravovány do československého pomezí.

Brusiny, které pocházejí z československého pomezí a jsou dopravovány do německého k tamější spotřebě, jsou v Německé říši cla prosty.

Obě strany si vyhrazují, aby tyto výhody, pokud platí pro území jedné z nich, mohly býti učiněny závislými na splnění zvláštních podmínek.

12. Oba státy se zavazují, že nařízením upraví postup pro vydávání dovozních a vývozních povolení, jimiž by tento pohraniční styk byl ulehčen v míře, jak toho potřeba, vyžaduje.

Příloha G.

(Vzor.)

Živnostenský list legitimatiční obchodním cestujícím.

Na rok 19.......

číslo listu ......

(Znak.)

Má platnost v Československé republice a v Německé říši.

Majitel.

(Jméno a příjmení.).

(Jméno místa) dne...........19...

(Pečeť.)

(Úřad.)

Podpis.

Tímto listem se osvědčuje, že jeho majitel............... má (továrnu nebo obchod) v................ pod firmou....................... jest obchodním cestujícím ve službě firmy ............. v.........která tam má (pojmenování továrny nebo obchodu) ...............

Poněvadž majitel tohoto listu zamýšlí na účet této firmy a kromě toho firmy .... (druh firem

továrny nebo obchodu) v...................... vyhledávati zakázky na zboží a kupovati zboží, osvědčuje se mimo to, že se mají zapravovati za provozování živnosti řečené firmy (řečených firem) ve zdejší zemi dávky ustanovené zákonem.

Popis osoby majitele listu:

Věk:.............................

Postava:..........................

Podpis:

Vlasy:.............................

Zvláštní znamení:...............

Připomenutí: Z řádků dvojnásobných se zapíše do formuláře, který má míti příhodnou prostoru, řádek vrchní nebo spodní podle toho, jak se to s poměry každého případu srovnává.

K povšimnutí.

Majitel tohoto listu má právo, jen když je na cestách a výhradně na účet výše jmenované firmy (jmenovaných firem) zakázky na zboží hledati a zboží kupovati. Může s sebou voziti jen vzorky zboží, nikoliv však zboží. Kromě toho jest povinen šetřiti nařízení v každém státě platných.

Úmluva mezi vládou československou a vládou německou o provádění článku 297. mírové smlouvy versailleské.

Článek I.

1. Československá vláda použije práva zadržeti a likvidovati německý majetek, německá práva a zájmová účastenství jen potud, pokud všeobecně hospodářský a sociální zájem státu vyžaduje, aby německý majetek, německá práva a zájmová účastenství přešla do oblasti jejího vlivu. Pod toto hledisko spadají ona hospodářská odvětví, při nichž se pomýšlí na zvýšení státní ingerence nebo jež mají tvořiti předmět zvláštních sociálních nebo hospodářských reforem jako železnice, doly a huti jakož i léčebné lázně.

2. Československá vláda zašle německé vládě s největším urychlením, nejpozději do jednoho měsíce po ratifikaci svrchu zmíněné úmluvy, seznam akciových společností, komanditních společností na akcie společností s ručením obmezeným a těžařstev, jež na území Československé republiky provozují železnice, doly, huti a léčebné lázně, vyjímajíc takové společnosti, jež mají sídlo v Německé říši.

3. Německá vláda zašle československé vládě do tří měsíců po tom, co obdrží tento seznam, seznamy:

a) akcií a jinakých podílů německých státních příslušníků na akciových společnostech, komanditních společnostech na akcie, společnostech s ručením obmezeným a těžařstvech, jež provozují v území Československé republiky železnice, doly, huti a léčebné lázně;

b) železnic, dolů, hutí a léčebných lázní, jež se provozují na území Československé republiky osobami fysickými nebo jinakými společnostmi německými.

4. Československá vláda oznámí německé vládě do čtyř měsíců po tom, kdy obdrží seznamy zmíněné v odstavci 3., ony případy, ve kterých chce použíti práva likvidačního, a požádá německou vládu za zprostředkování k tomu cíli, aby byla sjednána s německými nájemníky po dobrém dohoda o kupní ceně či výši odškodnění.

5. Nepovede-li jednání s německými zájemníky k dohodě o výši kupní ceny či částky odškodnění, určí obě vlády na žádost jedné strany kupní cenu anebo odškodnění dle objektivních hledisek ve společném ústním jednání.

6. Nepodrobí-li se súčastněné strany tomuto určení nebo nedojdou-li obě vlády k plné dohodě, vyžádají si rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu, zmíněného ve versailleské mírové smlouvě, jemuž budou předloženy všechny potřebné podklady, zejména o jednání mezi oběma vládami.

7. Osoby, společnosti nebo těžařstva, jejichž podnika podle článku I. této dohody budou zadrženy nebo likvidovány, nebudou obmezovány, pokud mají bydliště anebo sídlo mimo území československé republiky nebo je mimo území československé republiky přenesou, ani vývozními zákazy ani jinými zákonnými nebo správními opatřeními Československé republiky, jestliže budou snad chtíti přenésti kupní cenu nebo odškodnění, jakož i svůj jinaký, likvidací nebo zadržením nepostižený movitý majetek do ciziny. Nebudou zejména platiti vývozních dávek jakéhokoliv druhu. Totéž platí i o osobách, jež následkem takovéto likvidace nebo zadržení přenášejí bydlištěmimo území Československé republiky.

8. Obě strany si vyhrazují učiniti zvláštní úmluvy o tom, jak bude s takovými osobami, společnostmi nebo těžařstvy nakládáno v ohledu daňovém. Až do uzavření těchto úmluv ustanovení v odstavci 7. nebudou na újmu zdaňování dotyčných osob a majetkovvch hodnot.