Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

 

I. volební období.

3. zasedání.

 

Tisk 982.

 

Usnesení poslanecké sněmovny

 

o vládním návrhu zákona (tisk 2523)

a o návrhu poslanců Tayerle, Roschera, Hampla, Marka a soudr. (tisk 2135),

na změnu zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 2830).

 

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila v 85. schůzi dne 6. srpna 1921 tuto osnovu zákona:

 

Zákon

 

ze dne.......................................................1921

 

o podpoře nezaměstnaných.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

Kdo má nárok na podporu.

 

§ 1.

 

(1) Příslušníci Československé republiky, kteří podléhají povinnému nemocenskému pojištění, mají nárok na podporu v neza­městnanosti za podmínek, uvedených v tomto zákoně.

 

(2) Nárok za stejných podmínek mohou činiti občané, kteří propuštěni byli z činné služby vojenské nebo z povinnosti k zvlášt­ním úkonům za mobilisace a ve válce podle § 3 branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., a podle zákona o válečných úkonech ze dne 26. prosince 1912, č. 236 ř. z., pokud se týče dle zák. čl. LXVIII: 1912.

 

(3) Příslušníci cizího státu mohou obdržeti podporu v nezaměstnanosti za týchž podmí­nek jako příslušníci Československé repu­bliky, má-li tento cizí stát obdobné opatření a nakládá-li s příslušníky Československé re­publiky jako se svými státními příslušníky.

 

Kdo nemá nároku na podporu.

 

§ 2.

 

Nároku na podporu v nezaměstnanosti nemá:

 

1. Kdo stávkuje nebo je z práce vyloučen po dobu stávky nebo výluky. Za výluku se nepokládá dočasné propuštění zaměstnanců způsobené nedostatkem surovin či poloto­varů, nebo zastavením dopravy bez viny pro­puštěných ze zaměstnání, byť nedostatek vznikl v důsledku stávky či výluky;

 

2. kdo byl vlastní vinou ze zaměstnání pro­puštěn nebo kdo dobrovolně práci opustí bez závažné příčiny;

 

3. kdo pro své tělesné nebo duševní vlast­nosti není pravidelného zaměstnání schopen;

 

4. kdo požívá nemocenského od některé ne­mocenské pokladny;

 

5. kdo požívá vyživovacího příspěvku po­dle zákona ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., a ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n.;

 

6. kdo má majetek, důchod, nebo jiný pří­jem, zabezpečující jeho nezbytnou výživu po dobu nezaměstnanosti;

 

7. kdo se zdržuje mimo území republiky Československé;

 

8. sezonní dělníci vyjma ty, kterým bude nárok na podporu nařízením dle § 19 při­znán.

 

Kdo pozbývá nároku na podporu.

 

§ 3.

 

Nároku na podporu v nezaměstnanosti po­zbývá:

 

1. Kdo byl již nepřetržitě podporován po dobu půl roku. Ministr sociální péče v do­hodě s ministrem financí může uvedenou lhůtu pro dělníky jednotlivých odborů a ob­vodů prodloužiti až na dobu jednoho roku. Zaměstnání trvající aspoň 4 týdny způsobuje přerušení této doby. Zaměstnání kratší ne­přerušuje tuto dobu a nepočítá se do ní.

 

2. Kdo bez důvodné omluvy zanedbá po­vinná hlášení u veřejné zprostředkovatelny práce (§ 11).

 

3. Kdo bez důvodu, jejž by politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice uznal za platný, odmítne veřejnou zprostředkovatelnou práce přikazovanou práci, jeho tělesným si­lám a duševním schopnostem přiměřenou, pokud neporušuje jeho odbornou způsobilost a jest placena podle mzdového tarifu, nebo není-li mzdového tarifu, podle sazeb v místě obvyklých.

 

4. Kdo odmítne bezdůvodně pracovní výkon za mzdu, odpovídající přijaté podpoře (§ 12).

 

5. Kdo bezdůvodně opustí nouzovou práci (§§ 13-16), koná ji nedbale nebo zaviní své propuštění.

 

6. U koho dodatečně nastanou okolnosti uvedené v § 2.

 

O výši podpory.

 

§ 4.

 

(1) Podpora osob uvedených v § 1 obnáší 8 Kč denně v obcích do 7000 obyvatel, v obcích nad tento počet 10 Kč.

 

(2) Mimo osobní podporu nezaměstnanosti obdrží podporovaný rodinný příspěvek pro osoby žijící s ním ve společné domácnosti a výživou na něho odkázané, a to

 

1. pro manželku nebo družku 2 Kč;

 

2. pro děti vlastní i nevlastní do dokona­ného 14. roku 1 Kč.

 

(3) Celková podpora hlavy rodiny i s rodin­nými příplatky nesmí přesahovati denně 16 Kč u osob v obcích do 7000 obyvatel bydlí­cích, a 18 Kč denně v obcích majících obyvatel více než tento počet.

 

(4) V jedné a téže domácnosti vedle osobní podpory hlavy domácnosti může býti přiznán nárok na podporu 5 Kč denně pouze ještě 2 čle­nům domácnosti, jimž by jinak náležela podpora dle § 1, odst. 1., tohoto zákona. Podpora tato nezapočítává se do celkové podpory hlavy domácnosti. Jsou-li v jedné a téže domácnosti mimo hlavu rodiny, která je nezaměstnána, plně zaměstnáni tři členové rodiny, odpadnou příplatky rodinné.

 

(5) Ministr sociální péče se zmocňuje, aby v případě potřeby výše uvedené sazby osobám, které byly zaměstnány v zemědělství a les­nictví anebo službami v domácnosti, přimě­řeně snížil (§ 18).

 

Uplatňování nároku na podporu.

 

§ 5.

 

(1) Před uplatněním nároku na podporu musí se nezaměstnaný hlásiti o práci u pří­slušné veřejné zprostředkovatelny práce.

 

(2) Všichni zaměstnavatelé jsou povinni uprázdněná místa hlásiti u místně příslušné veřejné zprostředkovatelny práce.

 

(3) Nemůže-li zprostředkovatelna práce nezaměstnanému opatřiti přiměřené zaměst­nání, vydá mu o tom potvrzení.

 

§ 6.

 

Neobdrží-li žadatel zaměstnání, musí pro dosažení podpory při prvé přihlášce o pod­poru předložiti politickému úřadu (admini­strativní vrchnosti) I. stolice mimo potvrzení (§ 5) osobní doklady, a to:

 

průkazy potřebné ku zjištění osobních údajů,

 

průkaz obce o počtu, věku a případném za­městnání členů rodiny,

 

písemné prohlášení, potvrzené obecním úřa­dem pobytu, že žadatel nemá majetku, dů­chodu, nebo jiného příjmu, zabezpečujícího jeho nezbytnou výživu po dobu nezaměstna­nosti a

 

potvrzení zaměstnavatele o propuštění z práce. V potvrzení tom budiž uvedena doba a způsob posledního zaměstnání. Osoby pro­puštěné z vojenské služby předloží potvrzení od zaměstnavatele, u něhož byly zaměstnány, když byly povolány ke službě vojenské nebo k válečným úkonům. Zaměstnavatel jest povinen vydati nezaměstnanému takové po­tvrzení.

 

Rozhodnutí o žádosti.

 

§ 7.

 

(1) O žádosti o podporu v nezaměstna­nosti rozhoduje v rámci ustanovení tohoto zákona politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice, jenž k žádosti nezaměst­naného a na potvrzení zprostředkovatelny práce (§ 5) a dokladů (§ 6) vyměří podporu a poukáže ji ve lhůtě nejdéle 14 dnů k výplatě berním úřadem.

 

(2) Do zamítavého rozhodnutí lze se odvo­lati během 8 dnů k politickému úřadu II. sto­lice (na Slovensku a Podkarpatské Rusi k žu­panovi ), který rozhodne nejdéle do 3 týdnů s konečnou platností.