Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Tisk 1027.
Zpráva
I. ústavně-právního výboru a
II. rozpočtového výboru
ve věci usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 1397),
o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (tisk 978).
I.
Ústavně-právní výbor projednal ve schůzi dne 11. t. m. osnovu zákona schválenou v 85. schůzi poslanecké sněmovny a doporučuje ji slavnému senátu ku přijetí v plném znění, bez jakékoliv změny, jak v poslanecké sněmovně bylo usneseno a tuto podáno:
Zákon
ze dne....................................................................1921
o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Finanční hospodářství obcí.
O rozpočtu.
§ 1.
(1) O všech příjmech a vydáních obce, podniků, ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných sestaviti jest každoročně rozpočet pro nejbližší správní rok, který jest totožný se správním rokem státním.
(2) Rozpočet dělí se v rozpočet řádný a mimořádný.
§ 2.
Příjmy rozpočtu řádného se skládají:
1. z pravidelně se opětujících výtěžků jmění obecního, pak ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných,
2. z čistých výtěžků výdělečných podniků obecních,
3. z příspěvků, z výnosu poplatků a dávek obecních, již povolených,
4. z přídělů státních a
5. z jiných různých, pravidelně se opakujících příjmů.
§ 3.
Příjmy rozpočtu mimořádného se skládají:
1. z mimořádných příjmů ze jmění obecního,
2. z příjmu za prodaný obecní majetek,
3. z výnosu půjček,
4. z výnosů mimořádných, k úhradě zvláště označených mimořádných výdajů vypsaných příspěvků poplatků a dávek,
5. z jinakých nahodilých příjmů.
§ 4.
(1) Výdaje rozpočtu řádného obsahují pravděpodobně očekávané, opakující se výdaje, nutné k zachování obecního jmění, k úhradě služebních požitků personálu obecního, k obstarání správy obecní a k pravidelnému plnění úkolů, obci zákonem nebo jinak uložených, nebo do činnosti její ve všeobecném veřejném zájmu spadajících, jmenovitě též ke zúrokování a umořování dluhů obecních.
(2) Výdaje rozpočtu mimořádného obsahují pravděpodobně očekávané výdaje nahodilé nebo dočasné, jmenovitě výdaje k nabytí nového a k trvalému zvýšení hodnoty dosavadního majetku obecního.
§ 5.
(1) Příjmy mimořádnými nesmějí býti hrazeny výdaje rozpočtu řádného.
(2) Přesuny v položkách vydání a příjmu rozpočtu podléhají schválení bezprostředního úřadu dohlédacího.
(3) Nešetří-li starosta nebo ten kdo poukazuje vydání k výplatě (§ 8), ustanovení tohoto, ručí za škodu obci tím vzešlou.
(4) O povinnosti k náhradě škody rozhoduje bezprostřední úřad dohlédací, z jehož výroku může, jak obec, tak i ten, proti němuž byl výrok na náhradu škody vydán, se odvolati.
(5) Na základě pravoplatného výroku dohlédacího úřadu rozhoduje řádný soud o výši náhrady, při čemž výrokem dohlédacího úřadu o povinnosti k náhradě škody jest vázán.
§ 6.
(1) Rozpočet (§ 1) připravuje starosta obce a po projednání v obecní radě předkládá jej obecnímu zastupitelstvu. Obecní zastupitelstvo usnáší se o něm nejdéle dva měsíce před počátkem správního roku, pro který rozpočet zní. Rozpočet budiž po dobu 14 dní před tím, než se bude o něm usnášeti obecní zastupitelstvo, vyložen u obecního úřadu k veřejnému nahlédnutí, když byl prve s finanční komisí (§ 9) sdělen, aby se o něm vyjádřila. Dobu, po kterou bude rozpočet vyložen, jest veřejně způsobem v obci obvyklým vyhlásiti. O vyjádření finanční komise a připomínkách učiněných k rozpočtu jest při usnášení se o rozpočtu jednati.
(2) Schůzi obecního zastupitelstva, ve které se má usnésti o rozpočtu, jest svolati a veřejně prohlásiti aspoň 3 dny napřed. K platnému usnášení jest třeba přítomnosti nejméně dvou třetin členů obecního zastupitelstva; usnesení děje se nadpoloviční většinou přítomných.
(3) Nesejde-li se do schůze zastupitelstva, nebo není-li při projednávání a usnášení se o rozpočtu přítomno tolik členů aby se mohli platně usnášeti, má starosta, členy zastupitelstva a za řádně omluvené členy jejich náhradníky do schůze o témže předmětu znovu svolati a připomenouti, že schůze ta bude k usnášení schopna bez ohledu na počet přítomných.
(4) Usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu jest způsobem v obci obvyklým po dobu 14 dnů veřejně vyhlásiti. Z usnesení možno se odvolati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu.
(5) Do rozpočtu nahlížeti, připomínky k němu činiti, jakož i z usnesení o něm se odvolati má právo každý volič nebo poplatník v obci.
§ 7.
(1) Rozpočet obecní předložiti jest ihned po prošlé lhůtě odvolací bezprostřednímu úřadu dohlédacímu a to, bylo-li proti němu podáno odvolání nebo mají-li býti vybírány obecní přirážky ve výši potřebující vyššího schválení ve dvou stejnopisech, jinak jednoduše. Jeden stejnopis zůstane pro úřední potřebu vždy u bezprostředního úřadu dohlédacího.
(2) O rozpočtu naříkaném rozhoduje bezprostřední úřad dohlédací jen v rámci podaného odvolání, má však právo a povinnost současně zkoumati, vyhovuje-li rozpočet všem ustanovením zákonným, jmenovitě jsou-li v něm též zařazena veřejná plnění, obci po zákonu příslušející, nebo platy peněžní, zakládající se na vykonatelném titulu, pokud jsou takové závazky obce bezprostřednímu úřadu dohlédacímu známy.
(3) Jde-li o schválení obecních přirážek, přezkoumá bezprostřední úřad dohlédací rozpočet v jednotlivých položkách, může si vyžádati od obecního starosty potřebné vysvětlivky, činiti připomínky, týkající se doplnění nebo opravy rozpočtu. O těchto připomínkách budiž v obecním zastupitelstvu nejdéle do 14 dnů jednáno. Jde-li o připomínku, podle které jest do rozpočtu zařaditi veřejná plnění obci po zákonu příslušející nebo platy peněžní, zakládající se na vykonatelném titulu, budiž obci nařízeno, aby rozpočet v naznačeném směru do 14 dnů doplnila, s upozorněním, že jinak dohlédací úřad rozpočet takto sám doplní a k úhradě potřebnou přirážku k přímým daním vypíše.
(4) Nesestavila-li obec rozpočtu ve lhůtě zákonné a ani přes vyzvání bezprostředního úřadu dohlédacího ve lhůtě tímto jí stanovené, může tento úřad sestaviti rozpočet z moci úřední nákladem obce. Ve vyzvání úřadu dohlédacího budiž na tyto následky výslovně upozorněno.
(5) Z rozhodnutí bezprostředního úřadu dohlédacího, kterým bylo po rozumu ustanovení odst. 3. nařízeno doplniti rozpočet, nebo kterým byl podle odst. 4. tohoto paragrafu rozpočet obecní z moci úřední sestaven, může se obecní zastupitelstvo s účinkem odkládacím odvolati k vyššímu úřadu dohlédacímu.
(6) Mají-li býti vybírány obecní přirážky k přímým daním ve výměře, podléhající schválení vyššího úřadu dohlédacího, předloží bezprostřední úřad dohledací rozpočet, přezkoušev jej ve smyslu odst. 3., s příslušným návrhem vyššímu úřadu dohlédacímu, jemuž co do přezkoušení a případného doplnění rozpočtu příslušejí stejná práva jako bezprostřednímu úřadu dohledacímu podle ustanovení předchozích.
O vydáních a jejich poukazování.
§ 8.
(1) Hospodářství obecní vede se v mezích rozpočtu.
(2) Veškerá vydání důchodů obecních,jakož i ústavů, podniků a fondů obecních a obcí spravovaných poukazuje v rámci pravoplatně stanoveného rozpočtu k výplatě starosta obce podle usnesení obecní rady nebo jejího zmocnění.
(3) Jenom v případech naléhavých a nepředvídaných, kterých beze škody a nebezpečenství pro obec neb občanstvo nelze odložiti, může starosta sám s vlastní odpovědností poukázati nutné vydání, musí však v nejblíže příští schůzi předložiti věc k dodatečnému schválení obecní radě, po případě, jde-li o vydání rozpočtem neuhrazené, obecnímu zastupitelstvu podle ustanovení dále uvedených.
(4) Nebyl-li rozpočet na ten který rok ještě pravoplatně stanoven, může býti hospodařeno v rámci rozpočtu na rok právě prošlý, pokud nejsou výdajové položky předcházejícího rozpočtu vyšší než rozpočtu, o který jde. Výjimečně mohou býti konány i nové výdaje, obsažené v rozpočtu posud pravoplatně nestanoveném, je-li k nim obec po zákonu povinna.
(5) U podniků a ústavů obecních může býti usnesením obecního zastupitelstva i jiná osoba než obecní starosta pověřena právem poukazovati běžné výdaje k provozování podniku nutné, ale vždy jen v rámci pravoplatně stanoveného rozpočtu. Předchozí dva odstavce platí i zde obdobně.
§ 9.
(1) Ve všech obcích jest zříditi zvláštní finanční komisi. Výjimku může povoliti v případech zvláštního ohledu hodných vyšší úřad dohledací. O počtu členů platí ustanovení § 9 zák. ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n.
(2) Polovici členů volí obecní zastupitelstvo, ostatní ustanovuje bezprostřední dohlédací úřad, vyžádav si návrhy volebních skupin a šetře - pokud možno - zásady poměrného zastoupení. Při tom budiž šetřeno zásady, že komise má se skládati aspoň polovicí z nečlenů obecního zastupitelstva a míti odborníky.
(3) Finanční komise má právo kontrolovati veškeré hospodářství obecní a odvolati se s účinkem odkládacím ze všech usnesení obecního zastupitelstva povahy finanční.
(4) Komisi této musí býti zejména předloženy rozpočty a účty obecní před veřejným vyložením, aby je prozkoumala a o nich se vyjádřila.
(5) Komise musí svá vyjádření podati do 8 dnů a ve zvláštních nutných případech do 3 dnů, nebyla-li jí povolena obecním zastupitelstvem neb obecní řadou lhůta delší, jinak se k vyjádření nehledí.
(6) Vyskytla-li se v komisi mínění věcně odchylná, budiž též stanovisko menšiny i s důvody ve vyjádření pojato.
§ 10.
(1) Vydání, která nejsou v rozpočtu (§ 8, odst. 2.) obsažena, nesmějí býti učiněna, není-li současně pravoplatně zabezpečena jejich úhrada.
(2) Návrh na vydání v rozpočtu neobsažené může vycházeti pouze od obecní rady, a musí býti finanční komise požádána, aby se o něm vyjádřila.
(3) Usnesení o takovém vydání bez současného zabezpečení úhrady jest neplatné a nesmí býti provedeno. Za škodu z jeho provedení ručí osobně starosta nebo náměstek, který je provádí, a ti členové obecní rady neb obecního zastupitelstva, kteří hlasovali pro usnesení nebo provedení jeho. Pro to provedeno budiž hlasování dle jmen a jména těch, kteří pro návrh ten hlasovali, v protokole o schůzi zapsána.
(4) Pučení toto pomíjí, jakmile byly účty podle § 16 pravoplatně schváleny.
(5) O vymáhání náhrady škody platí obdobně ustanovení §u 5, odst. 4. a 5.
§ 11.
Učiní-li se jinak zastupitelstvu návrh na nové vydání, musí býti odkázán obecní radě a finanční komisi, aby se o něm vyjádřily a navrhly úhradu. Teprve po tom může býti vydání schváleno obecním zastupitelstvem spolu s úhradou.
§ 12.
(1) Co uvedeno v §u 10 a 11 o návrhu na nová vydání, platí též o návrhu na zastavení nebo snížení rozpočtového příjmu.
(2) Ve všech těchto případech platí ustanovení odst. 2. až 5. § 6 obdobně.
§ 13.
Výjimka z ustanovení §§ 10 a 11 připouští se jen, běží-li o náhlá, nepředvídaná opatření, která naprosto nemohou býti odložena, na příkl. při živelních pohromách. V takových případech musí však věc býti předložena obecnímu zastupitelstvu k usnesení o úhradě nejdéle v nejbližší schůzi svolané do 14 dnů a to s návrhem obecní rady i finanční komise.
§ 14.
(1) Jde-li o nový podnik nebo zařízení v rozpočtu neuvedené, k jejichž úhradě bude třeba učiniti půjčku, zciziti kmenové jmění obecní, zvýšiti přirážky obecní k daním přímým nebo nepřímým nejméně o 20 % nebo zavésti novou nebo zvýšiti nejméně o jednu pětinu dosavadní samostatnou dávku obecní - nehledě k předpokládanému čistému výnosu - musí povšechný plán a rozpočet býti předložen finanční komisi, aby je prozkoumala a o nich vyjádření podala, načež nutno je po dobu 14 dnů před schůzí obecního zastupitelstva vyložiti veřejně k nahlédnutí, což způsobem v obci obvyklým budiž veřejně vyhlášeno.
(2) Podá-li v této lhůtě námitky proti návrhu nejméně jedna desetina voličů zapsaných v posledním pravoplatném stálém seznamu voličském, budiž usnesení obecního zastupitelstva o tom, zdali a jakým způsobem se má podnik nebo zařízení provésti, ve všech případech předloženo bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, aby je schválil. Vždy však stačí podpis 5000 voličů.
O účtování, sestavování účtů a dozoru.
§ 15.
(1) Obce jsou povinny o všech příjmech a vydáních vésti řádně knihy podle vzorů, jež budou vyšším dohlédacím úřadem předepsány nebo schváleny.
(2) Tento jest oprávněn na útraty obce knihy založiti a pořádek v nich zavésti, nebyly-li vedeny vůbec, nebo byly-li vedeny nesprávně.
(3) Nemá-li obec úředníka, jenž by vedl knihy a pokladnu, buďtež knihy a pokladna vedeny některým členem obecního zastupitelstva, jím stanoveným, který smí výplaty konati toliko na poukaz starosty neb úřadujícího náměstka.
§ 16.
(1) Nejdéle 3 měsíce po skončení správního roku jest knihy účetně uzavříti, a starosta obce jest povinen, po projednání v obecní radě předložiti veškeré doložené účty o příjmech a výdajích důchodů obecních, jakož i ústavů, podniků a fondů obecních a obcí spravovaných finanční komisi, aby je prozkoumala, a s jejím vyjádřením obecnímu zastupitelstvu, aby se o nich usneslo, účty obecním zastupitelstvem schválené jest předložiti k revisi bezprostřednímu úřadu dohlédacímu a připojiti pro potřebu jeho opis celkové účetní závěrky.
(2) Účty tyto, vyjímajíc účty výdělkových podniků obecních, jimiž by mohlo býti prozrazeno obchodní tajemství, buďtež nejméně 14 dní před schůzí obecního zastupitelstva veřejně k nahlédnutí vyloženy. Dobu, po kterou budou vyloženy, jest způsobem v obci obvyklým vyhlásiti, o podaných připomínkách jest při usnášení se o účtech jednati.
(3) Odstavce 2. až 5. § 6 platí obdobně.
(4) Bezprostřední dohlédací úřad přezkoumá předložené účty, při čemž může od obecního starosty žádati potřebná vysvětlení. Neshledá-li závad, účty schválí, jinak oznámí zjištěné závady obecnímu starostovi a učiní zároveň opatření, aby byly odstraněny.
(5) Nedojdou-li starosty obce do 3 měsíců od dohlédacího úřadu žádné výtky proti předloženým účtům, jest účty považovati za schválené.
(6) Zodpovědnost starosty obce i členů obecního zastupitelstva z hospodářské správy toho kterého správního roku pomíjí, vyjímajíc případ činu trestního, po 4 létech ode dne, kdy obecní zastupitelstvo účty za rok ten schválilo.
(7) O vymáhání náhrady škody platí obdobně ustanovení § 5, odst. 4. a 5.
§ 17.
(1) Inventář movitého i nemovitého jmění obce, ústavů, podniků a fondů obecních a obcí spravovaných jest vésti v patrnosti tak, aby vždy se skutečným stavem souhlasil.
(2) Obce jsou povinny na vyzvání bezprostředního úřadu dohlédacího předložiti mu k nahlédnutí inventář se součástkami.
§ 18.
(1) Vyššímu úřadu dohlédacímu náleží, aby z moci úřední aspoň jednou ve 4 letech přesvědčil se o stavu hospodářství obcí s více než 3000 obyvatelů, neb obcí, které vládnou větším majetkem, po případě aby provedl odbornou revisi buď celého hospodářství nebo některého jeho odvětví, jmenovitě je-li tu podezření nesprávného hospodaření. Při tom může dle okolností případu užíti též orgánů bezprostředního úřadu dohlédacího. V ostatních obcích provádí revisi bezprostřední úřad dohlédací. Vyšší úřad dohlédací však jest oprávněn kdykoli vykonati přehlídku neb odbornou revisi hospodářství také kterékoli z těchto obcí. Dožádáním ministerstva vnitra nebo ministerstva financí za provedení takové revise u kterékoli obce, povinen jest i mimo stanovený revisní program vyhověti.
(2) Náklady spojené s přehlídkou nebo revisí nese pravidelně vyšší dohlédací úřad, který ji provádí. Obci může býti uložena náhrada nejvýše polovice nákladu vzniklého provedením odborné revise, zjistí-li se nesprávnosti nebo nepořádky v hospodářství obecním. Náklady odborné revise provedené k žádosti obce nese tato zcela. V obou těchto případech jest ten, kdo se nesprávností nebo nepořádku dopustil, povinen obci náklad revise nahraditi. Prokázaných chyb početních se netýká povinnost náhrady stanovená v tomto odstavci. O vymáhání této náhrady platí obdobně ustanovení § 5, odst. 4. a 5.
(3) Starosta obce povinen jest revidujícím orgánům předložiti všechny potřebné pomůcky, jmenovitě též zápisy o všech schůzích obecní rady, finanční komise a obecního zastupitelstva.
(4) Všechny obce povinny jsou nejdéle do 3 měsíců po skončeném správním roce podati vyššímu úřadu dohlédacímu výkaz obecních dluhů k 31. prosinci roku právě prošlého.
(5) Všechny úřady veřejné, samosprávné i státní, povinny jsou revidující orgány při výkonu jim svěřeného úkolu účinně podporovati, pokud tomu nejsou na odpor výslovná ustanovení zákonná.
O úhradě.
§ 19.
(1) K úhradě výdajů obecních užíti jest především výnosu obecního jmění.
(2) Je-li některá část tohoto jmění věnována k úhradě určitých výdajů, nesmí býti výnosu takového jmění užito k účelům jiným.
§ 20.
(1) Je-li několik osad sloučeno v jednu místní obec s výhradou, že každá z nich podrží vlastnictví svého majetku, jest příjmů z toho kterého majetku plynoucích upotřebiti podle učiněné dohody, nedošlo-li však k takové dohodě, ke krytí výdajů na dotčenou osadu připadajících. Případný přebytek zůstává výhradním vlastnictvím osady.
(2) O správě takového vlastního osadního jmění platí obdobně ustanovení tohoto zákona.
§ 21.
(1) Všechen majetek obce, ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných jest spravovati tak, aby, plně vyhovuje účelu, ku kterému jest věnován, neztenčeně zůstal zachován, pokud pak může poskytovati výtěžků, aby se docilovalo trvale výtěžku co největšího, není-li to obecně prospěšným zájmům na újmu.
(2) Jmenovitě jest také dbáti, aby s ohledem na znehodnocení součástek majetku, podléhajících opotřebení, byly nashromážděny fondy potřebné ke znovuzřízení těchto součástek neb opatření náhrady za ně, pokud nejde o investice z půjček, které jest umořovati podle ustanovení § 23, odst. 3. Fondů takto vzniklých může býti užito k jinému než vytčenému účelu jen se svolením bezprostředního úřadu dohlédacího.
(3) Řádného výtěžku užíti jest k úhradě výdajů řádného rozpočtu běžného roku, a byly-li výdaje tyto uhrazeny, případně k úhradě rozpočtu mimořádného. Přebytků užíti jest k úhradě výdajů rozpočtu nejblíže příštích dvou roků správních. Není-li jich k tomu účelu třeba, schvaluje usnesení obecního zastupitelstva o jejich užití bezprostřední úřad dohlédací.
(4) Mimořádných výtěžků užíti jest, pokud jich není potřebí k úhradě výdajů rozpočtu mimořádného, k rozmnožení, případně zvýšení hodnoty kmenového jmění, v první řadě ke splacení dluhů na dotyčném majetku váznoucích.
(5) Není dovoleno ani majetek ani případný přebytek jeho výnosu rozděliti.
§ 22.
(1) Výdělečné podniky obcí, ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných jest vésti, pokud nebude hospodářství takových podniků podrobně upraveno zvláštním zákonem, pravidelně tak, aby příjmy kryly aspoň všechna vydání včetně zúrokování a umořování základního kapitálu.
(2) Přebytků užíti jest, pokud výdělečný podnik není součástí zvláštního jmění účelového, k úhradě všeobecných řádných výdajů obecních.
(3) Tvoří-li se z podniku jiné než v § 21, odst. 2., zmíněné fondy, smí jich býti užito jen se svolením bezprostředního úřadu dohlédacího.
§ 23.
(1) Schválení bezprostředního úřadu dohlédacího není třeba k těmto usnesením obecního zastupitelstva o hospodářství s majetkem obecním:
1. O prodeji nemovitého majetku obecního nebo ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných v obcích s počtem obyvatelstva více než 30.000 a to, nepřesahuje-li hodnota majetku, o jehož prodej jde, v obcích s počtem obyvatelstva více než 30.000 nejvýše však 100.000, v každém jednotlivém případě 50.000 Kč, v obcích s více než 100.000 obyvatel pak 100.000 Kč. Součástek kmenového jmění nelze však nikdy bez schválení bezprostředního úřadu dohlédacího zciziti. Rovněž potřebuje vždy schválení bezprostředního úřadu dohlédacího prodej nemovitého majetku v obcích s nejvýše 30.000 obyvatel.
Výjimečně nevyžaduje vůbec vyššího schválení usnesení. o prodeji pozemků, jímž se upravuje místo podle schválené stavební čáry uliční.
2. O uzavření obecní půjčky nebo převzetí záruky, nebude-li tím obec zatížena déle než do konce roku, nebo, jde-li o zatížení déle trvající, jestliže zúrokování a umořování celkového dluhu, tedy včetně posavadního obecního dluhu nevyžaduje více než 20 % přirážky k daním přímým, podrobeným přirážkám podle předpisu v dotčené obci pro rok, ve kterém se obecní zastupitelstvo o půjčce usnáší. Půjčky, jimiž by obec současně přejímala neobmezené ručení za závazky dotyčného peněžního ústavu (společenstva), nejsou přípustny.
3. O pronájmu (propachtování) obecního majetku nemovitého nebo o prodloužení pronájmu (pachtu) na dobu do šesti let veřejnou dražbou nebo veřejně vyhlášeným řízením ofertním.
4. O koupi nemovitostí, jestliže prokazatelný pravidelný čistý výnos té které nemovitosti stačí aspoň k obvyklému zúročení a umořování kupní ceny a vedlejších výloh a jestliže kupní cena nemovitosti nepřesahuje v obcích do 3000 obyvatel 25.000 Kč, v obcích. přes 3000 do 50.000 obyvatel 200.000 Kč, v obcích přes 50.000 obyvatel, nejvýše však 100.000 obyvatel 1,000.000 Kč a v obcích přes 1,000.000 obyvatel 10,000.000 Kč. Uhradí-li se kupní cena s vedlejšími výlohami z kmenových kapitálů, není její výše rozhodná.
(2) Jinak potřebují taková usnesení jakož i usnesení, že se má nemovitý majetek obce neb ústavů neb fondů obecních dáti do zástavy nebo trvalým břemenem zatížiti, nebo že se má nějaké právo zakoupiti nebo zciziti, nebo že se má v obecním lese více dříví káceti, nežli dopouští systemisace lesů, schválení bezprostředního úřadu dohlédacího. Usnesení ta mohou se státi vždy jen za obdobného zachování ustanovení odstavce 2. až 5. § 6.
(3) Úřad povolující uzavření půjčky povinen jest učiniti opatření, aby bylo zabezpečeno řádné její splácení, a jmenovitě dbáti toho, aby půjčka uzavřená k účelům investičním byla splacena při trvalých investicích v době odpovídající povaze investice, nejdéle však ve 40 letech, jinak nejdéle v době, po kterou investice pravděpodobně bude trvati.
(4) Výpůjčky smí býti použito jedině k tomu účelu, pro který byla výpůjčka schválena.
(5) Ve všech případech, ve kterých podle zvláštních zákonů bylo třeba, aby usnesení obecního zastupitelstva bylo schváleno usnesením zemského sněmu (prostým neb císařem schváleným), nebo ze kterých bylo k platnosti právního jednání obce třeba zemského zákona, schvaluje usnesení obecního zastupitelstva nadále vyšší úřad dohlédací. V případech těchto platí obdobně ustanovení předchozích odst. 1-4.
§ 24.
Obecní zastupitelstvo může se v mezích platných zákonů usnésti na tom, aby pokud k úhradě výdajů nestačí jiné příjmy byly vybírány v obci příspěvky (§§ 26 a 27), poplatky (§ 28), pak dávky (§§ 30, 31, 33, 34, 35 a 38) a naturální plnění (§ 39).
§ 25.
Vydání, která se činí výhradně v zájmu jednotlivých vrstev občanstva nebo jednotlivých částí okrsku obce nebo konečně jednotlivých členů obce; na př.: vydání na polního hlídače, uhradí zcela tito účastníci. Těmto jest dáti příležitost, aby se mohli vyjádřiti prve, než se opatření vedoucí k takovému vydání provede, jmenovitě jde-li o ustanovení zřízence, které způsobí vydání.
§ 26.
(1) Jde-li o zřízení takových zařízení, která jsou sice ve všeobecném zájmu, ze kterých však někteří majitelé pozemků nebo domů nebo živností budou míti zvláštní hospodářský prospěch, mohou býti od takových osob žádány příspěvky ke zřízení, po příp. udržování těchto zařízení.
(2) Příspěvky tyto mohou záležeti buď v jednorázových příplatcích, případně na několik let rozdělených, nebo v příplatcích po dobu trvání tohoto zařízení se opětujících.
(3) Mohou býti buď v dohodě s těmito zájemníky smluveny, nebo nedojde-li k dohodě, se schválením vyššího dohlédacího úřadu ustanoveny. Poměrná výše jejich řídí se v obou případech hodnotou zvláštního hospodářského prospěchu, jednotlivým zájemníkům z tohoto zařízení plynoucího, jakož i ohledem na zájem, jaký veřejnost na zřízení toho zařízení má.
(4) Nejde-li o příspěvky smluvené, musí býti plán tohoto zařízení s příslušným rozpočtem celkového nákladu a rozvrhem příspěvků, když byl prve s finanční komisí sdělen (§ 9), vyložen k volnému nahlédnutí současně s obecním rozpočtem, do kterého výdaj rozvrženými příspěvky nehražený byl pojat, s výslovným upozorněním, že mohou býti proti rozpočtu nákladu a rozvrhu příspěvků podány zájemníky námitky.
(5) Jde-li o zařízení v rozpočtu neuvedené, postupovati jest.obdobně se současným zřetelem k ustanovení §§ 10, 11 a 14.
(6) Vyšší dohlédací úřad rozhoduje v takovém případě nejen o námitkách podaných proti povinnosti a výši příspěvků, nýbrž i o případných námitkách, podaných podle 2. odst. § 14.
§ 27.
(1) Vzcházejí-li obci následkem toho, že v ní má sídlo nebo provozovnu velký podnik, nebo že v ní bydlí velký počet zaměstnanců takového podniku ze sousední obce, náklady (na př. na chudinství, komunikace, zdravotnictví, potřeby kulturní, policii bezpečnostní nebo požární), kterých by prokazatelně jinak vůbec nebo aspoň v takové výši neměla, jest oprávněna k úhradě takových nákladů usnesením obecního zastupitelstva žádati od dotyčného podniku zvláštní příspěvek, jehož výše se řídí podle poměru celkového počtu obyvatelstva dotyčné obce k počtu zaměstnanců toho kterého závodu v ní bydlících, a se zřetelem k poměru obecních přirážek podnikem nebo jeho zaměstnanci v obci placených k celkové potřebě, kterou obecními přirážkami ke přímým daním státním jest hraditi.
Příspěvky takto stanovené nesmějí přesahovati obnos vyšších nákladů existencí podniků pro tu kterou obec vyvolaných.
(2) Pokud nejsou takové příspěvky dobrovolně smluveny, potřebují k platnosti schválení vyššího dohlédacího úřadu. Tento úřad smí rozvržené příspěvky schváliti jen, jde-li o náklady skutečně potřebné a v míře nezbytně nutné.
(3) Ustanovení, podle kterých některé podniky státní nejsou podrobeny dani výdělkové, platí zde obdobně.
§ 28.
(1) Obce j sou oprávněny vybírati poplatky buď jakožto náhradu za užívání zařízení jimi v zájmu veřejném zřízených a udržovaných, nebo jako náhradu za jednotlivé úkony orgánů obecních.
(2) Sem patří na př.: poplatky z místa, dlažebné, vodné, stočné, poplatky hřbitovní, stavební, zdravotní, domovské a dávky z obecního úřadování.
(3) Poplatky mohou býti odstupňovány podle míry užívání dotyčného zařízení, úřední činnosti dotyčného orgánu obecního a, kde to odpovídá povaze poplatku, i se zřetelem k berní mohoucnosti subjektu a k tomu, je-li tento veřejnoprávními ustanoveními nucen dotyčného zařízení užívati.
(4) O vybírání takových poplatků vydati jest dotyčnou obcí pravidla, pokud se tak dosud nestalo.
(5) Vláda se zmocňuje, aby pro příště vydala vzorná pravidla pro hlavní druhy a určila podle potřeby i nejvyšší míru poplatků.
(6) Pokud pravidla v obci usnesená odpovídají těmto vzorným pravidlům, povoluje vybírání poplatků a schvaluje pravidla vyšší dohlédací úřad; jestliže se od nich odchyluje nebo přesahují-li míru jako nejvýše přípustnou označenou, potřebí jest povolení vlády.
§ 29.
Dávky obecní mohou býti vybírány buď jako přirážky ke státním daním, buď jako samostatné dávky.
§ 30.
(1) Přirážky k přímým daním jest rozvrhnouti pravidelně na všechny v obci předepsané daně toho druhu, pokud jest zákonem dovoleno k nim přirážky ukládati, bez rozdílu, je-li poplatník členem obce čili nic, a to stejnoměrně pro celý obvod obce, pokud se neužije ustanovení §§ 20 a 25.
(2) K jednotlivým druhům daní přímých mohou býti obecní přirážky stanoveny různou výměrou, odstupňování uvnitř jednoho druhu daní dovoleno jest výjimečně a pouze se souhlasem příslušného úřadu finančního (§ 50).
(3) Daň všeobecnou výdělkovou a daň výdělkovou podniků veřejně účtujících pokládati jest k tomuto účelu za jeden druh daní přímých.
§ 31.
(1) Usnesení obecního zastupitelstva o nejvýše 100%ních přirážkách k daním přímým nepotřebuje vyššího schválení.
(2) Obecní přirážky ke přímým daním, které přesahují 100 %, nepřesahují však 200 % některé přímé daně, mohou býti předpisovány jen s povolením bezprostředního úřadu dohlédacího.
(3) Vybírati obecní přirážky ke přímým daním mimo daň výdělkovou - přes 200 % až do 300 % - povoluje vyšší dohlédací úřad.
(4) Mají-li býti vybírány přirážky k dani výdělkové přes 200 %, k jiným daním přes 300 %, jest k jejich povolení vyšším dohlédacím úřadem třeba souhlasu finančního úřadu (§ 49). Nedocílí-li se shody, rozhodne vláda. Žádost obce o povolení těchto vyšších přirážek budiž doložena výkazem o poplatcích, přirážkách ke státním daním spotřebním a samostatných dávkách v obci již zavedených.
(5) Příslušnost k povolování přirážek k přímým daním řídí se při diferencovaných přirážkách výměrou nejvyšší přirážky.
(6) Právo dohlédacího úřadu, povoliti přirážky ve výměře obecním zastupitelstvem usnesené, zahrnuje v sobě též právo stanoviti obecní přirážky výměrou nižší nebo vyšší potřebnou k úhradě rozpočteného schodku.
(7) Úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení přirážek jsou povinny rozhodnouti nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy žádost k nim došla.
(8) Pokud není dohlédacím úřadem o výši přirážek pro ten který rok rozhodnutí, jest je vybírati ve výměře roku předešlého.