Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Tisk 1062
Vládní návrh.
Zákon ze dne.........................1921
o nemocenském pojištění státních zaměstnanců.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. Rozsah nemocenského pojištění.
§ 1.
Pro případ nemoci jsou podle tohoto zákona pojištěni
a) civilní zaměstnanci ve službě státu, státních podniků a veřejných fondů státem spravovaných v republice zaměstnaní, pokud nepodléhají nemocenskému pojištěni podle zákona o nemocenském pojištění dělníků.
b) osoby, které bydlí v území republiky a kterým stát nebo veřejný fond státem spravovaný na základě předpisů o pensijních a zaopatřovacích požitcích pro civilní státní zaměstnance vyplácí požitky odpočivné nebo zaopatřovací.
II. Pojistné dávky a výkony.
§ 2.
Předmětem pojištění jest
a) léčebná péče a to
pomoc lékařská (i operativní) v nemoci i při porodu, rovněž i přispění báby.
2. nutná léčiva a nezbytné léčebné pomůcky.
3. podpory v těhotenství, v šestinedělí a za kojení (§ 6).
b) nemocenské (§ 7)
c) pohřebné (§ 8).
§ 3.
Na pojistné dávky a výkony mají nárok
1. pojištěnci (§ 1).
2. jejich rodinní příslušníci (§ 4).
3. osoby služebné, zaměstnané v domácnosti pojištěncově.
4. rodinní příslušníci, osoby služebné, pokud by měli nárok na pojistné dávky a výkony z nemocenského pojištění dělníků, kdyby osoba služebná tomuto pojištění podléhala.
Pojištěnci a osoby služebné mají nárok na všecky dávky a výkony, ostatní osoby, jmenované v odstavci l, nemají nároku na nemocenské.
Pokud jest osoba služebná v domácnosti pojištěncově zaměstnána, nepodléhá nemocenskému pojištění dělníků.
Rodinní příslušníci pojištěncovi mají nárok na pojistné dávky a výkony jen potud, pokud samostatně nepodléhají pojistné povinnosti podle tohoto zákona nebo podle zákonů o nemocenském pojištění dělníků a pokud bydli v území republiky.
§ 4.
Za rodinné příslušníky pojištěncovy pokládati jest
a) manželku. pokud není vlastní vinou rozvedena, nebo družku pojištěncovu.
b) manžela pojištěnky, pokud je na ní výživou svojí převážně odkázán.
c) děti vlastní (manželské i nemanželské) a nevlastní, děti zvolené a schovance do dokonaného 16. roku, a pokud nejsou pro tělesnou neb duševní vadu schopny samostatně se živiti, i po tomto roce, konečně nejdéle do 24, roku věku také děti, které navštěvujíce tuzemský ústav vyučovací, jsou pojištěncem vydržovány v jeho domácnosti nebo mimo ni.
d) rodiče a sourozence pojištěncovy, děda a bábu, tchána a tchýni, kteří bydlí s pojištěncem aspoň 6 měsíců od ohlášení (§ 27) ve společné domácnosti a jsou svou výživou na něho výhradně odkázáni.
§ 5.
Místo lékařského ošetřování a nutných léčiv může býti poskytnuto léčení a ošetřování v nemocnici nebo k odůvodněnému poukazu ošetřujícího lékaře i v jiném léčebném ústavě, a to
a) nemocnému, který má vlastní domácnosti nebo požívá-li domácího ošetřování, s jeho svolením, bez svolení nemocného jen tenkráte, když druh nemoci toho vyžaduje, nebo když nemocný léčení úmyslně zdržuje nebo zabraňuje, nebo domácí léčení jest nedostatečné, o čemž rozhodne ošetřující lékař s konečnou platností, neuposlechne-li nemocný, ztrácí nárok na léčebnou péči.
b) u všech nemocných, kteří nemají vlastní domácnosti nebo nepožívají jiného domácího ošetřování, i bez jejich svolení.
Kromě tohoto bezplatného léčení a ošetřování je nemocného také zdarma dopraviti do nemocnice nebo léčebného ústavu, a pokud je to nutno, také zpět.
Porodnice pokládají se za nemocnice.
Bližší ustanovení o dopravě a ošetřování nemocných budou vydána v léčebném řádě.
§ 6.
Podpora v těhotenství nejméně 400 Kč, vyplatí se v posledním měsíci těhotenství na lékařské vysvědčení. Podpora v šestinedělí obnáší nejméně 600 Kč. Prémie a kojení. nejméně 100 Kč týdně, vyplatí se matkám své děti kojícím až do doby 12 týdnů.
§7.
Jestliže pojištěnec požívající léčebné péče přestane míti průběhem nemoci nárok na služební požitky a jest bez zaměstnání, přísluší mu léčebná péče po dobu nemoci nadále, a to nejdéle po dobu jednoho roku od počátku nemoci počínaje.
Po tutéž dobu přísluší tomuto pojištěnci, počínaje dnem, kterým byly jemu zastaveny služební požitky, nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění dělníků, a to podle té mzdové třídy, do které by patřil, kdyby byl pojištěn u místně příslušné nemocenské pokladny.
Stejný nárok na léčebnou péči a nemocenské má osoba služebná, opustila-li průběhem nemoci dosavadní místo a nevstoupí-li do zaměstnání, jež by ji činilo pojistně povinnou podle zákona o nemocenském pojištění dělníků.
Jinak platí pro služebné osoby obdobná ustanovení § 13. bod 3. zákona o nemocenském pojištění dělníků.
§ 8.
Zemře-li pojištěnec, přísluší pozůstalým příslušníkům, kteří obstarali pohřeb, pohřebné ve výši 25% ročních požitků, které jsou základem placení příspěvků. Stejné pohřebné poskytuje se i tehdy, zemře-li rodinný příslušník starší 14ti let. Za zemřelé rodinné příslušníky do 2. roku věku poskytuje se jen 10%, do dokonaného 14, roku 15%.
Obstará-li pohřeb osoba, jež není rodinným příslušníkem, přísluší jí náhrada výloh až do výše pohřebného, jež by pojištěnci jinak náleželo.
Nárok na úmrtné zůstává tím nedotčen. Pohřebné při úmrtí osoby služebné a jejích rodinných příslušníků vyměřuje se cíle obdoby §u 6 zák. nem.
§ 9.
Pojištěnci, jemuž bylo lékařem povoleno odborné léčení a jenž musí za tím účelem dojížděti do místa mimo své bydliště, nahradí se nutné dopravné, a to, pokud jde o jízdné, v III. třídě železniční.
Bylo-ji podle lékařského dobrozdání rozhodnuto, že je pojištěnci na takových cestách třeba průvodu, přísluší náhrada jízdného i průvodci.
§10.
Stanovami (§ 26) mohou býti zavedeny tyto další pojistné dávky a výkony
1. peněžitá podpora při porodu, není-li v domácnosti, v níž pojištěnec nebo jeho rodinný příslušník žije, osoba služebná.
2. kde toho potřeba vyžaduje, může býti poskytnuto léčení v lázních, odborných léčebnách, ozdravovnách, útulnách a podobných ústavech podle povahy choroby, nejdéle však po dobu 4 neděl.
3. v případě potřeby může býti dodán ošetřovatelský personál do domácnosti.
§ 11.
Nárok na dávky a výkony podle tohoto zákona (§ 2) počíná se nastoupením služby a zaniká zastavením služebních, po případě zaopatřovacích požitků, s výjimkou ustanovení § 7.
III Organisace.
§12.
Ku provádění pojištění podle tohoto zákona zřizuje se "Léčebný fond státních zaměstnanců" se sídlem v Praze.
Fond může svým jménem nabývati práv a se zavazovati, před soudem žalovati a žalovánu býti. Léčebný fond má právo ve sporech dáti se zastupovati finanční prokuraturou. Za všecky závazky fondu ručí věřitelům toliko jeho jmění. Řádným soudem fondu je věcně příslušný soud jeho sídla.
§ 13.
Orgány fondu jsou: představenstvo, ústřední sbor, župní sbor a okresní sbor.
§ 14.
Léčebný fond státních zaměstnanců spravují: ústřední sbor a představenstvo.
Ústřední sbor se skládá ze 16 volených zástupců pojištěnců a 4 zástupců státní správy, z nichž po jednom jmenuje ministerstvo vnitra, ministerstvo financí, ministerstvo sociální péče a ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
Představenstvo skládá se z předsedy a dvou členů. Předsedou jest zástupce ministerstva sociální péče. Dva členy a jich náhradníky volí ústřední sbor.
§ 15.
Kancelářské práce představenstva a ústředního sboru obstará ministerstvo sociál ní péče nebo úřad jím k tomu určený na náklad fondu.
§ 16.
Pro každou župu se zřídí "Župní sbor léčebného fondu státních zaměstnanců", složený z 5 členů.
V čele sboru stojí župan nebo jeho zástupce, Další 4 členy volí pojištěnci, bydlící v obvodu župy.
Kancelářské práce župního sboru obstará župní úřad na náklad fondu.
§ 17.
V obvodu každého okresního úřadu zřídí se "Okresní sbor léčebného fondu státních zaměstnanců". Sbor je tříčlenný, v čele stojí okresní náčelník neb jeho zástupce ostatní dva členy volí pojištěnci, bydlící v obvodu okresního úřadu.
Kancelářské práce sboru obstará okresní úřad na náklad fondu.
§ 18.
Volba zástupců do všech sborů "Léčebného fondu státních zaměstnanců" jest přímá, tajná a osobni, a děje se podle zásady skupinového zastoupení. Volební řád bude vydán nařízením,
Do ústředního sboru mohou býti voleni pouze členové sborů župních.
§ 19.
Úřad členů okresního, župního a ústředního sboru jest čestný.
Členům sboru okresního, župního a ústředního, rovněž členům soudu rozhodčího. bydlícím mimo sídlo sboru, hradí fond výlohy spojené s účastí při schůzi sboru, cestovné a stravné podle usnesení sboru ústředního.
§ 20.
Činnostní období okresního, župního a ústředního sboru trvá 3 léta.
Za každého zvoleného člena jest voliti současně jednoho náhradníka. Náhradníky za jmenované členy ústředního sboru určí příslušná ministerstva. Odstupující sbory okresní, župní a ústřední setrvalí v úřadě až do jeho odevzdání nově zvoleným členům. Odstupující členové těchto sborů mohou býti znovu zvoleni.
§ 21.
Ústřednímu sboru jest vyhrazeno:
1. voliti členy představenstva
2. stanoviti výši podpor podle § 10. bod 1. a zvýšiti podpor v těhotenství, šestinedělí a za kojení (§ 6)
3. usnášeti se o roční účetní závěrce a o výroční zprávě představenstva
4. stanoviti odměny představenstvu a předsedovi rozhodčího soudu
5. usnášeti se o nabytí, zavezení, jakož i zcizení nemovitostí
6. vydávati směrnice ku provádění léčebné péče a vésti dozor nad jejím prováděním u župních a okresních sborů
7. uzavírati smlouvy s léčebnými ústavy a s lékařskými, organizacemi
8. vésti statistiku
9. podávati ministerstvu sociální péče návrhy na změnu stanov a řádu volebního
10. usnášeti se o jednacích řádech.
§ 22.
Usnesení o nabytí, zavezení a zcizení nemovitosti podléhá schválení ministerstva sociální péče a ministerstva financí.
Ministerstvo sociální péče schvaluje těž roční účetní závěrku a výroční zprávu představenstva.
Hospodaření "Léčebného fondu státních zaměstnanců" podléhá všeobecným předpisům o kontrole hospodaření státního.
§ 23.
Představenstvo vykonává usnesení ústředního sboru, vyřizuje běžné správ věci a zastupuje "Léčebný fond státních zaměstnanců" vůči třetím osobám a úřadům.
§ 24.
Do oboru působnosti župních sborů Léčebného fondu přísluší
a) vykonávati správní dohled nad okresním sborem
b) rozhodovati s konečnou platností o stížnostech do opatření okresních sborů
c) schvalovati účty předložené okresním sborem, pořizovati z nich přehledy a zasílati je ústřednímu sboru
d) vésti statistiku
e) spolupůsobiti při provádění voleb do župního a ústředního sboru.
§ 25.
Do oboru působnosti okresních sborů Léčebného fondu přísluší
1. prováděti léčebnou péči v okrese, přiznávati nemocenské a pohřebné
2. vésti seznam pojištěnců, příslušníků jejich rodin a služebných osob u pojištěnců zaměstnaných
3. účtovati čtvrtletně pozadu s Lékaři a lékárnami, nemocnicemi a léčebnými ústavy a předkládati účty ke schválení župnímu sboru
4. rozhodovati o sporných případech, ve kterých byl Léčebný fond poškozen (§ 30)
5. spolupůsobiti při provádění voleb do všech sborů Léčebného fondu státních zaměstnanců.
Stanovy.
§ 26.
Stanovy "Léčebného Fondu státních zaměstnanců" vydá ministerstvo sociální péče a jest jimi upraviti zejména
1. kterak se volí představenstvo a kdy jest schopno jednati a se usnášeti
2. způsob, kterým se povolávají náhradníci na uprázdněná místa
3. kterak se sestavuje a zkouší roční účet
4. zastoupení Léčebného fondu státních zaměstnanců na venek a formy právně závazných aktů
5. svolávání ústředního sboru
6. formu legitimací členů ústředního sboru
7. způsob, jakým koná ústřední sbor vyhlášky
§ 27.
Stanovami může býti pojištěncům uložena povinnost, aby ohlašovali okresnímu sboru poměry, jež mají význam pro nárok na pojistné dávky a výkony, a to poměry své i, svých rodinných příslušníků. Na nesplnění této povinnosti mohou býti uloženy pořádkové pokuty.
Jakým způsobem jsou státní úřady povinny při provádění zákona spolupůsobiti, určí prováděcí nařízení.
§ 28.
Každý pojištěnec jest povinen přihlásiti služebnou osobu v jeho domácnosti zaměstnanou do tří dnů pa nastoupeni služby přímo okresnímu sboru stejným způsobem jest povinen oznámiti její vystoupení.
Vzejde-li Léčebnému fondu škoda tím, že pojištěnec neodhlásil služebnou osobu, je pojištěnec povinen k náhradě podle §30.
IV. Provádění léčebné péče.
§ 29.
Onemocnělým osobám, pojištěným podle tohoto zákona, jest ponechati volnou volbu mezi lékaři okresního obvody bydliště, kteří se zaváží, že poskytnou nemocnému ošetřování za podmínek smluvených s ústředním sborem Léčebného fondu (organisovaná svobodná volba lékařů).
Dá-li se pojištěnec ošetřovati lékařem, se kterým nebyla smlouva uzavřena, náleží pojištěnci náhrada výloh jen podle tarifních sazeb.
Každý pojištěnec, bude nucen při dožádání se lékařské pomoci zaplatiti ze svého částku, kterou určí ústřední sbor.
§ 30.
Pojištěnci, kteří poškodili fond přetvařováním se nebo jiným způsobem (neoprávněným domáháním se podpor pro rodinné příslušníky a pod.), jsou povinni k náhradě, Její výši určí okresní sbor. Příslušný obnos může býti pojištěncům srážen z vyplácených služebních, pensijních a zaopatřovacích požitků.
Poškodí-li fond rodinný příslušník pojištěnce, ručí pojištěnec za způsobenou škodu, neprokáže-li, že na zneužití fondu nenese viny.
V. Opatření úhrady.
§ 31.
Pro vybudování Léčebného fondu státních zaměstnanců poskytne stát částku 6,000.000 Kč.
Z toho připadá 1,000.000 Kč na zařizovací a správní výlohy, dalších pak 5,000.000 Kč zvláštnímu základu pro zřizování lázní, odborných léčeben, ozdravoven, útulen a podobných ústavů.
Do zvláštního základu plynou po nashromáždění záložního základu (§ 34) všecky správní přebytky, pokuty, dary a pod.
§ 32.
Prostředky, potřebné podle pojistně-technických zásad k úhradě pojistných dávek a výkonů, jakož i správních nákladů podle tohoto zákona a stanov, opatří se příspěvky.
Příspěvek činí 1 % ze základních požitků služebních, odpočivných neb zaopatřovacích se všeobecnými přídavky.
Polovici příspěvků hradí stát (veřejný fond), druhou polovici pojištěnci, jimž se tato sráží s požitků služebních, odpočivných nebo zaopatřovacích.
Prostředků získaných příspěvky nesmí býti použito k jiným účelům než těm, pro které jsou podle tohoto zákona určeny.
§ 33.
Způsob, jakým budou příspěvky pojištěncem i státem (veřejným fondem) zapravovány a jak budou účtovány, určí prováděcí nařízení.
§ 34.
Ukáže-li se, že příspěvky k úhradě zákonných dávek a výkonů (§ 2), jakož i správních výloh nestačí, mohou býti ústředním sborem přiměřeně zvýšeny.
Stačí-li příspěvky k úplné úhradě všech potřeb, nesmí ústřední sbor snížiti příspěvky dříve, dokud nebude nashromážděn záložní základ ve výši průměrné roční potřeby za poslední tři léta.
Usnesení ústředního sboru o zvýšení příspěvků podle odstavce 1. podléhá schválení ministerstva sociální péče a ministerstva financí.
§ 35.
Peníze, jichž není k provádění pojištění bezprostředně třeba, buďtež výnosně uloženy.
Uložení se může státi jen
1. v cenných papírech, připuštěných podle zákonných ustanoveni pro uložení sirotčích peněz
2. v hypotékách o sirotčí jistotě
3. ve spořitelnách zřízených podle zákona ze dne 14. dubna 1920. č. 302 Sb. z. a n.
Jiný způsob uložení je přípustný jen se svolením ministerstva financí.