Obchod s převařeným lojem a tukem, s vlnou po továrensku pranou a v uzavřených pytlech zabalenou, se sušenými nebo solenými střevy, jícny, žaludky, měchýři, solenými paznehty a mulci, uloženými v uzavřených bednách nebo sudech, se sušenými nebo prosolenými kůžemi a usněmi, se sušenými rohy, kopyty, paznehty a kostmi jest dovolen též bez předložení vysvědčení o původu.

Zásilky, jež nevyhoví uvedeným ustanovením, dále zvířata, u nichž shledá pohraniční zvěrolékař, že jsou stižena nakažlivou nemocí, nebo jí podezřelá, konečně zvířata, jež byla dopravována spolu s nemocnými nebo podezřelými zvířaty, nebo s nimi jinak přišla do styku, mohou býti v pohraniční stanici zamítnuta. Příčinu zamítnutí uvede pohraniční zvěrolékař na vysvědčení a potvrdí svým podpisem.

Že byla zásilka zamítnuta a z jakého důvodu, oznámí pohraniční celní úřad neprodleně politickému úřadu pohraničního okresu oné smluvní strany, odkud se měl vývoz díti.

Pozná-li se taková nemoc u dovezeného zvířete až po skutečném překročení hranic v zemi určení, budiž skutková povaha povolaným úředním zvěrolékařem protokolárně zjištěna a opis protokolu druhé smluvní straně bez průtahu zaslán.

Ve všech v tomto článku uvedených případech budiž neprodleně a přímo vyrozuměn případně druhou smluvní stranou jmenovaný delegát (článek 6.).

Vyskytne-li se mor skotu v území jedné smluvní strany, je druhá strana oprávněna zakázati neb obmeziti dovoz přežvýkavců, vepřů a zvířecích surovin, jakož i předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, až do úplného utlumení.

Bude-li z území jedné smluvní strany zavlečena dopravou dobytka do území druhé strany nákaza, pro kterou platí povinnost oznamovací, nebo, panuje-li taková nemoc v území jedné strany hrozivým způsobem, jest druhá strana oprávněna dovoz zvířat, na nichž jest nemoc zvířecí přenosná, jakož i takových surovin zvířecích a předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, ze zamořených a ohrožených území po dobu nebezpečí nákazy obmeziti nebo zakázati.

K vůli sněti slezinné, sněti šelestivé, nákaze zvěře a skotu, vzteklině, ozhřivce, puchýřině jednokopytníků a skotu, prašivině jednokopytníků, ovcí a koz, července bravu vepřového, choleře drůbeže a moru slepičímu, jakož i k vůli tuberkulose, nebuďtež zákazy dovozu vydávány.

Touto dohodou zůstávají nedotčeny předpisy, uvedené v zákonech smluvních stran o nákazách zvířecích, dle nichž lze, vznikne-li nákaza zvířecí na hranici nebo poblíže hranice, za příčinou zamezení a utlumení jejímu obchod mezi oboustrannými pohraničními okresy, jakož i průvoz ohroženými pohraničními okresy podrobiti zvláštním omezením nebo zákazům.

Smluvní strany přiznávají si vzájemné oprávnění bez předběžného ohlášení vysílati nebo trvale exponovati delegáty, aby se poptávali o zdravotním stavu dobytčích chovů, o zařízení dobytčích trhů, jatek a krmíren, karantén a pod., jakož i o provádění platných předpisů veterinárních. Obě smluvní strany poukáží úřady, aby podporovaly zmíněné odborné orgány druhé strany, jakmile se jako takoví legitimují a si toho přejí, a aby jim podaly vysvětlení.

Každá ze smluvních stran bude vydávati periodické zprávy o počasném stavu nákaz zvířecích a bude je zasílati přímo druhé straně.

Vznik nákaz v pohraničních správních okresích budou si pohraniční okresní úřady vzájemně přímo sdělovati.

Vznikne-li v území jedné smluvní strany mor skotu, bude vládě druhé strany o vzniku a rozšíření moru telegraficky přímo podána zpráva.

Železniční vozy, v nichž se dopravují koně, muli, osli, skot, ovce, kozy, brav vepřový nebo drůbež, buďtež i s příslušným náčiním železniční správy dle pravidel ustanovení, jež byla současně s dohodou o nákazách zvířecích smluvena, a této dohodě jako příloha připojena, čistěny a desinfikovány.

Smluvní strany uznají čistění a desinfekci, jež bude dle předpisů provedena podle odstavce 1. v obvodu jedné strany, za platnou též pro druhou stranu.

Styk pastevní v území jedné smluvní strany s územím druhé strany jest dovolen za těchto podmínek:

a) Vlastníci stád předloží při překročení hranic soupis zvířat, jež chtějí dopraviti na pastvu, s udáním počtu zvířat a jich podstatných zevnějších známek k verifikaci (přezkoušení a ověření);

b) návrat zvířat bude povolen po zjištění jich totožnosti.

Vznikne-li však za pastvy nemoc, pro dotčený druh zvířat nakažlivá, v některé části stád, nebo i jen na některém místě, jež jest méně než 20 km od pastvy vzdáleno, nebo na silnici, po níž má se návrat stáda do hraniční stanice provésti, budiž návrat zvířat do území druhé smluvní strany zakázán, nevyžadují-li nutkavé poměry (nedostatek krmiva, špatné počasí atd.) výjimky. V takových případech smí se návrat zvířat, nákazou dosud nepostižených, díti jen za zajišťovacích opatření, na nichž se příslušné úřady v příčině zamezení zavlečení nákazy dohodnou.

Obyvatelé v území pohraničním mohou překročiti hranici v obou směrech se svými vlastními zvířaty, jež jsou zapřažena do pluhu nebo do vozu, avšak jenom za příčinou hospodářských prací, nebo při provozování své živnosti a jen, zachovávají-li platné předpisy celní.

Tato úleva může býti smluvními stranami učiněna odvislou od splnění těchto podmínek:

a) každé spřežení, jež překročí hranici za hospodářskou prací nebo ku provozování živnosti, budiž opatřeno vysvědčením starosty obce, v níž se nalézá stáj. V tomto vysvědčení budiž uvedeno jméno vlastníka nebo průvodce spřežení, popis zvířat a označení obvodu (v kilometrech) pásma pohraničního, v němž má spřežení pracovati;

b) mimo to jest při každém překročení hranic potřebí vysvědčení starosty oné obce, z níž spřežení přichází, a projíždí-li spřežení územím jiné obce, také vysvědčení této obce, jímž se stvrzuje, že jsou dotyčné obce zcela prosty jakékoliv nákazy zvířecí a že také není v obvodu 10 km mor skotu a plicní nákaza skotu. Tato vysvědčení buďtež každých 6 dnů obnovována.

Budou-li nutna zvláštní opatření, aby bylo udrženo provozování hospodářství v pohraničním pásmu, budou tato vydána v dohodě s ministerstvy zemědělství obou států za souhlasu ministerstev financí.

Vyžadují-li zvěrolékařsko-policejní poměry časem určitých obmezení též přiměřeně poslednímu odstavci čl. 5., mají příslušné pohraniční okresní úřady ve vzájemné dohodě učiniti zajišťovací opatření a o tom podati zprávu představenému úřadu.

Dosavadní obmezení a zákazy, jež byly snad v době, kdy tato vzájemná dohoda nabude účinnosti, ještě v platnosti a s touto v rozporu, buďtež zrušeny.

Železniční vozy, v nichž dopravují se koně, muli, osli, ovce, kozy, brav vepřový nebo domácí drůbež, buďtež i s příslušným náčiním železniční správy před jejich dalším použitím čistěny a desinfikovány dle těchto předpisů:

1. Před vlastní desinfekcí budiž z vozu vždy odstraněno stelivo, hnůj, peří, zbytky provazů na uvázání atd. a budiž vůz důkladně čistěn horkou vodou. Kde není takové s dostatek po ruce, lze použíti též vody studené pod tlakem vylévané, avšak budiž před tím usazená nečistota za příčinou rozmočení polita horkou vodou. Čistění budiž jen tehdy považováno za dostatečné, bude-li jím úplně odstraněno veškeré znečistění, vzniklé transportem; též částky nečistoty, vniklé do spar v podlaze vozů, buďtež odstraněny úplně, je-li třeba, železným náčiním s tupými hroty a hranami.

2. Desinfekce sama má se vztahovati a sice i v případech, v nichž byl vůz jen částečně naložen, na všechny části vozu, nebo na použitý oddíl vozu.

Desinfekce budiž provedena:

a) Za obyčejných poměrů mytím podlahy, stropu a stěn roztokem sodového louhu, ohřatého na nejméně 50 stupňů Celsia, k jehož připravení použito bylo nejméně 3 kilogramů sody na 100 litrů vody. Na místo louhu sodového může býti použito též jiného louhu, jenž bude vládou dotčeného státu uznán za stejně účinný. Ve stanicích, jež jsou opatřeny potřebným zařízením, jest na místě mytí sodovým louhem dovoleno nejdůkladnější upotřebení vodní páry na podlahu, strop a stěny s použitím vhodných zařízení; použitá pára vodní nechť má napětí nejméně 2 atmosfér;

b) v případech indikování vozu morem skotu, snětí slezinnou, snětí šelestivou, nákazou zvěře a skotu, slintavkou a kulhavkou, ozhřivkou, nákazou bravu vepřového, morem bravu vepřového, červenkou bravu vepřového, cholerou drůbeže, slepičím morem, nebo v případech nutného podezření z takového infikování, použitím jednoho z obou pod a) předepsaných řízení a mimo to pečlivým natřením podlahy, stropu a stěn 3procentní směsí kresolové kyseliny sirkové nebo 2procentním roztokem formaldehydovým. Směs kresolové kyseliny sirkové budiž pořízena smíšením dvou dílů surového kresolu (cresolum crudum knihy o léčivech jedné ze smluvních stran) a jednoho dílu surové kyseliny sirkové (acidum sulfuricum crudum knihy o léčivech jedné ze smluvních stran) za obyčejné teploty. Ku pořízení 2procentního roztoku smí býti použito směsi nejdříve 24 hodin a nejpozději tři měsíce po jejím připravení. Roztoku je použíti ve 24 hodinách.

Na místo natírání může býti provedeno také stříkání aparátem, jenž bude vládou dotčeného státu jako vhodný uznán.

3. Zostřený způsob desinfekce (č. 2 b) budiž proveden zpravidla jen ku zvěrolékařsko-policejnímu nařízení, bez tohoto však i tehdy, jestliže bude upotřebeno vozů k dopravě paznehtníků z takových stanic, v jichž okolí 20 kilometrů slintavka a kulhavka stává nebo ještě nebyla prohlášena za utlumenou. Příslušnému správnímu úřadu se vyhražuje, aby nařídil zostřenou desinfekci (2 b) i v jiných případech, jestliže to považuje za nezbytno, aby bylo zabráněno zavlečení jmenovaných nákaz.

4. Budou-li podrobeny zostřené desinfekci (č. 2 b) vozy s vnitřními obloženími, budiž obložení sňato a stejně jako vůz čistěno a desinfikováno. Od vyjmutí vnitřního obložení smí býti tehdy upuštěno, byl-li ve voze dopravován jen drobný dobytek jednotlivě v bednách.

5. U vozů vypolštářovaných budiž polštářování, je-li odstraněno, dostatečným způsobem vyčistěno. Nastane-li infikování vozů nákazami pod č. 2b jmenovanými, nebo je-li nutné podezření z takového infikování, budiž polštářování spáleno. S vozem samotným budiž naloženo způsobem, uvedeným pod č. 1-3.

Do cizozemských vozů (žádné ze smluvních stran nenáležejících), jichž polštářování se nedá odstraniti, nesmí se znovu nakládati.

6. U vozů, jichž bylo použito k dopravě jednotlivých zvířat drobného dobytka (vyjímajíc drůbež) v bednách nebo klecích a jež jsou znečistěny slámou, krmivem, výměty a pod., platí umytí stěn, podlahy a stropu horkou vodou, s výhradou ustanovení k č. 2 b a 3, za dostatečnou desinfekci.

Vozy, jichž bude použito k dopravě živé drůbeže v bednách (klecích, koších), buďtež jen tehdy dle těchto předpisů čistěny a desinfikovány, jestliže jsou znečistěny slámou, krmivem nebo výměty.

7. Smluvní strany zavazují se, že budou železniční vozy, jichž se použije k transportu zvířat druhů v úvodu jmenovaných při nakládání, nebo, jedná-li se o vozy, přicházející z třetího státu, při překročení do území smluvních stran, polepeny na obou stranách lístky barvy žluté a s nadpisem "Desinfikovati". Jestliže jest některý vůz zostřeně desinfikovati (č. 2 b, 3), budiž polepen v oné stanici, kde nastanou předpoklady pro tento druh desinfekce, nebo stanou se známými, lístky barvy žluté s kolmým červeným proužkem v prostředku s nadpisem "Zostřeně desinfikovati". Po desinfekci buďtež lístky odstraněny a na jich místo nalepeny lístky barvy bílé s nadpisem: "Desinfikováno dne........ hodina...... v........", jež buďtež odstraněny až při novém nakládání do vozu.

Vozy, jichž bude použito při dopravě živé drůbeže v bednách (klecích, koších), buďtež polepeny, pokud jest jejich čistění a desinfekce dle č. 6, odstavce 2., nutna, ve stanici určení.

Nebude-li vůz při přechodu z území jedné strany do území druhé strany označeným způsobem polepen, budiž to v pohraniční přestupní stanici správou přejímací dodatečně učiněno.

8. Vozy prázdné, nebo s jiným zbožím než zvířaty druhu v úvodu jmenovaných, které procházejí do území jedné smluvní strany a jichž bylo dle zevních známek použito k dopravě takových zvířat, které však nebyly dle předpisů této úmluvy čistěny a desinfikovány, buďtež, nebudou-li vráceny, dle předpisů této úmluvy čistěny a desinfikovány.

Der Verkehr mit Tieren, einschließlich des Hausgeflügels, mit tierischen Rohstoffen und mit Gegenständen, die Träger des Ansteckungsstoffes von Tierseuchen sein können aus den Gebieten des einen der vertragschließenden Teile nach den Gebieten des anderen, kann auf bestimmte Eintrittsstationen beschränkt und dort einer tierärztlichen Kontrolle von seiten des Staates, in den der Übertritt stattfindet, unterworfen werden.

Bei der Einfuhr der im Artikel 1 bezeichneten Tiere und Gegenstände aus den Gebieten des einen in oder durch die Gebiete des anderen Teiles ist ein Ursprungszeugnis beizubringen. Dieses wird von der Ortsbehörde ausgestellt und ist, sofern es sich auf lebende Tiere bezieht, mit der Bescheinigung eines staatlich angestellten oder von der Staatsbehörde besonders hiezu ermächtigten Tierarztes über die Gesundheit der betreffenden Tiere zu versehen. Aus dem Zeugnisse muß die Herkunft der Tiere und Gegenstände mit Sicherheit festgestellt werden können; die tierärztliche Bescheinigung muß sich ferner darauf erstrecken, daß im Herkunftsort zur Zeit der Absendung eine der Anzeigepflicht unterliegende, auf die fragliche Tiergattung übertragbare Seuche mit Ausnahme der Tuberkulose nicht geherrscht hat.

Sollen Tiere ausgeführt werden, die für Rinderpest, Maul- und Klauenseuche, Lungenseuche, Pockenseuche der Schafe, Schweineseuche oder Schweinepest empfänglich sind, so ist außerdem zu bescheinigen, daß diese Seuchen weder im Herkunftsorte noch in den Nachbargemeinden zur Zeit der Absendung geherrscht haben.

Für Pferde, Maultiere, Esel und Rinder sind Einzelpässe auszustellen, für Schafe, Ziegen, Schweine und Geflügel sind Gesamtpässe zulässig.

Die Dauer der Gültigkeit der Zeugnisse beträgt zehn Tage. Läuft diese Frist während des Transportes ab, so müssen, damit die Zeugnisse weitere zehn Tage gelten, die Tiere von einem staatlich angestellten oder von der Staatsbehörde hiezu besonders ermächtigten Tierarzte neuerdings untersacht und es muß von diesem der Befund auf dem Zeugnisse vermerkt werden.

Bei Eisenbahn- und Schiffstransporten muß vor der Verladung eine besondere Untersuchung durch einen staatlich angestellten oder von der Staatsbehörde hiezu besondersermächtigten Tierarzt vorgenommen und der Befund in das Zeugnis eingetragen werden.

Eisenbahn- und Schiffstransporte von Geflügel sind jedoch vor der Verladung einer tierärztlichen Untersuchung nur dann zu unterziehen, wenn die für sie beigebrachten tierärztlichen Gesundheitsbescheinigungen vor mehr als drei Tagen ausgestellt sind.

In den Zertifikaten für frisches Fleisch muß bescheinigt sein, daß die betreffenden Tiere bei der vorschriftsmäßigen Beschau im lebenden Zustande und nach der Schlachtung von einem behördlichen Tierarzte für gesund befunden worden sind.

Der Verkehr mit geschmolzenem Talg und Fett, mit fabriksmäßig gewaschener und in geschlossenen Säcken verpackter Wolle, mit in geschlossenen Kisten oder Fässern eingelegten trockenen oder gesalzenen Därmen, Schlünden, Magen, Blasen, gesalzenen Klauen und Flotzmäulern, mit trockenen oder durchgesalzenen Häuten und Fellen, mit trockenen Hörnern, Hufen, Klauen und Knochen ist auch ohne Beibringung von Ursprungszeugnissen gestattet.

Sendungen, die den angeführten Bestimmungen nicht entsprechen, ferner Tiere, die vom Grenztierarzte mit einer ansteckenden Krankheit behaftet oder einer solchen verdächtig befunden werden, endlich Tiere, die mit kranken oder verdächtigen Tieren zusammen befördert oder sonst in Berührung gekommen sind, können an der Eintrittsstation zurückgewiesen werden. Den Grund der Zurückweisung hat der Grenztierarzt auf dem Zeugnis anzugeben, und mit seiner Unterschrift zu bestätigen.

Die erfolgte Rückweisung und der Anlaß hiezu wird von der Grenzzollbehörde ohne Verzug der politischen Behörde des Grenzbezirkes jenes vertragschließenden Teiles, aus dem die Ausfuhr stattfinden sollte, im kürzesten Wege angezeigt werden.

Wird eine solche Krankheit an eingeführten Tieren erst nach erfolgtem Grenzübertritt im Bestimmungslande wahrgenommen, so ist der Tatbestand unter Zuziehung eines Amtstierarztes protokollarisch festzustellen und eine Abschrift des Protokolles dem anderen vertragschließenden Teile unverweilt zuzusenden.

In allen in diesem Artikel vorgesehenen Fällen ist ein etwa namhaft gemachter Delegierter des anderen vertragschließenden Teiles (Artikel 6) ohne Verzug und unmittelbar zu verständigen.

Wenn die Rinderpest in den Gebieten eines der vertragschließenden Teile auftritt, so steht dem anderen Teile das Recht zu, die Einfuhr von Wiederkäuern, Schweinen und tierischen Rohstoffen sowie von giftfangenden Gegenständen bis zum vollen Erlöschen der Krankheit zu beschränken oder zu verbieten.

Wenn aus den Gebieten eines der vertragschließenden Teile durch den Viehverkehr eine der Anzeigepflicht unterliegende Tierkrankheit nach den Gebieten des anderen Teiles eingeschleppt worden ist oder wenn eine solche Krankheit in den Gebieten des einen Teiles in bedrohlicher Weise herrscht, so ist der andere Teil befugt, die Einfuhr der für die Tierkrankheit empfänglichen Tiere sowie solcher tierischer Rohstoffe und Gegenstände, die Träger des Ansteckungsstoffes sein können, aus den verseuchten und den gefährdeten Gebieten für die Dauer der Seuchengefahr zu beschränken oder zu verbieten.

Wegen Milzbrand, Rauschbrand, Wild- u. Rinderseuche, Wut, Rotz, Bläschenausschlag der Einhufer und des Rindviehs, Räude der Einhufer, Schafe und Ziegen, Rotlauf der Schweine, Geflügelcholera und Hühnerpest sowie wegen Tuberkulose sollen Einfuhrverbote nicht erlassen werden.

Die in den Seuchengesetzgebungen der vertragschließenden Teile enthaltenen Vorschriften, denen zufolge im Falle des Ausbruches von ansteckenden Tierkrankheiten an oder in der Nähe der Grenze zur Abwehr und Unterdrückung derselben der Verkehr zwischen den beiderseitigen Grenzbezirken sowie der Durchgangsverkehr durch einen gefährderten Grenzbezirk besonderen Beschränkungen und Verboten unterworfen werden kann, werden durch das gegenwärtige Abkommen nicht berührt.

Die vertragschließenden Teile räumen sich gegenseitig die Befugnis ein, behufs Einholung von Erkundigungen über den Gesundheitszustand der Viehbestände, die Einrichtung von Viehmärkten Schlachthäusern und Mastanstalten, Viehkontumazanstalten und dergleichen sowie über die Durchführung der bestehenden veterinärpolizeilichen Vorschriften Delegierte in den anderen Staat ohne vorgängige Anmeldung zu entsenden oder dort auch dauernd zu exponieren. Beide Teile werden die Behörden anweisen, den erwähnten Fachorganen des anderen Teiles sobald dieselben sich als solche legitimieren, auf Wunsch Unterstützung zu gewähren und Auskunft zu erteilen.

Jeder der vertragschließenden Teile wird periodische Nachweisungen über den jeweiligen Stand der Tierseuchen erscheinen und sie dem anderen vertragschließenden Teile unmittelbar zukommen lassen.

Über die Seuchenausbrüche in den Grenzverwaltungsbezirken werden sich die, Grenzbezirksbehörden gegenseitig sofort direkt verständigen.

Wenn in den Gebieten eines der vertragschließenden Teile die Rinderpest ausbricht, wird der Regierung des anderen Teiles von dem Ausbruch und der Verbreitung derselben auf telegraphischem Wege direkt Nachricht gegeben werden.

Eisenbahnwagen, in welchen Pferde, Maultiere, Esel, Rinder, Schafe, Ziegen, Schweine oder Geflügel befördert worden sind, müssen nebst den zugehörigen Gerätschaften der Eisenbahnverwaltungen nach Maßgabe der gleichzeitig mit dem Tierseuchenübereinkommen vereinbarten und als Anlage diesem Übereinkommen beigeschlossenen Bestimmungen gereinigt und desinfiziert werden.

Die verträgschließenden Teile werden die gemäß Absatz 1 im Bereich eines Teile vorschriftsmäßig vollzogene Reinigung und Desinfektion als auch für den anderen Teil geltend anerkennen.

Der Weideverkehr aus den Gebieten des einen der vertragschließenden Teile nach den Gebieten des anderen ist unter nachstehenden Bedingungen gestattet:

a) Die Eigentümer der Herden werden beim Grenzübertritt ein Verzeichnis der Tiere, die sie auf die Weide bringen wollen, mit der Angabe der Stückzahl und der charakteristischen äußeren Merkmale derselben zur Verifizierung (Prüfung und Beglaubigung) vorlegen;

b) die Rückkehr der Tiere wird nur nach Feststellung ihrer Nämlichkeit bewilligt.

Wenn jedoch während der Weidezeit eine für die betreffende Tiergattung ansteckende Krankheit unter einem Teile der Herden oder auch nur an einem weniger als 20 Kilometer von dem Weideplatz entfernten Orte oder auf jener Straße, auf welcher die Rückkehr der Herde zur Grenzstation erfolgen soll, ausbricht, so ist die Rückkehr der Tiere nach den Gebieten des anderen Teiles untersagt, sofern nicht zwingende Verhältnisse (Futtermangel, schlechte Witterung u. s. w.) eine Ausnahme erheischen. In solchen Fällen darf die Rückkehr der von der Seuche noch nicht ergriffenen Tiere nur unter Anwendung von durch die zuständigen Behörden zur Verhinderung der Seuchenverschleppung vereinbarten Sicherungsmaßregeln erfolgen.

Die Bewohner in den Grenzbezirken können die Grenze in beiden Richtungen mit ihren eigenen, an den Pflug oder an ein Fuhrwerk gespannten Tieren überschreiten, jedoch nur zum Zwecke landwirtschaftlicher Arbeiten oder in Ausübung ihres Gewerbes und unter Beobachtung der bestehenden Zollvorschriften.

Diese Vergünstigung kann seitens der vertragschließenden Teile von der Erfüllung folgender Bedingungen abhängig gemacht werden:

a) Jedes Gespann, welches die Grenze zu landwirtschaftlicher Arbeit oder im Gewerbebetrieb überschreitet, muß mit einem Zeugnisse des Ortsvorstandes der Gemeinde versehen sein, in welcher sich der Stall befindet. Dieses Zeugnis muß den Namen des Eigentümers oder des Führers des Gespannes, die Beschreibung der Tiere und die Angabe des Umkreises (in Kilometern) des Grenzgebietes, in welchem das Gespann zu arbeiten bestimmt ist, enthalten;

b) überdies ist beim Austritte wie bei der Rückkehr ein Zeugnis des Ortsvorstandes derjenigen Grenzgemeinde erforderlich, aus welcher das Gespann kommt, und im Falle des Durchzugs durch das Gebiet einer anderen Gemeinde auch eine Bescheinigung der letzteren, durch die bestätigt wird, daß die betreffende Gemeinde vollkommen frei von jeder Tierseuche ist und daß auch in einem Umkreise von 10 Kilometern die Rinderpest und Lungenseuche nicht vorkommen. Dieses Zeugnis muß alle 6 Tage erneuert werden.

Besondere zur Aufrechterhaltung landwirtschaftlicher Betriebe in den Grenzgebieten etwa notwendige Verfügungen sind von den Ackerbauministerien beider Staaten nach Zustimmung der Finanzministerien einvernehmlich zu erlassen.

Erheischen veterinärpolizeiliche Verhältnisse zeitweilig gewisse Beschränkungen, auch nach Maßgabe des letzten Absatzes des Artikels 5, so haben die zuständigen Grenzbezirksbehörden die notwendigen Sicherungsmaßregeln im gegenseitigen Einverständnis zu treffen und hierüber an die vorgesetzte Behörde zu berichten.

Die bei dem Inkrafttreten des gegenwärtigen Übereinkommens etwa noch bestehenden, mit seinen Bestimmungen nicht vereinbarlichen Beschränkungen und Verbote sind außer Kraft zu setzen.

Eisenbahnwagen, in welchen Pferde, Maultiere, Esel, Rinder, Schafe, Ziegen, Schweine oder Hausgeflügel befördert worden sind, müssen nebst den zugehörigen Gerätschaften der Eisenbahnverwaltungen vor ihrer weiteren Verwendung nach folgenden Vorschriften gereinigt und desinfiziert werden:

1. Der eigentlichen Desinfektion der Wagen muß stets die Beseitigung der Streumaterialien, des Düngers, der Federn, der Reste von Anbindesträngen u. s. w. sowie eine gründliche Reinigung durch heißes Wasser vorangehen. Wo solches nicht in genügender Menge zu beschaffen ist, darf auch unter Druck ausströmendes kaltes Wasser verwendet werden, jedoch muß vorher zur Aufweichung des anhaftenden Schmutzes eine Abspülung mit heißem Wasser erfolgen. Die Reinigung ist nur dann als ausreichend anzusehen, wenn durch sie alle von dem Transport herrührenden Verunreinigungen vollständig beseitigt sind; auch die in die Fugen der Wagenböden eingedrungenen Schmutzteile sind vollständig - erforderlichenfalls unter Anwendung von eisernen Geräten mit abgestumpften Spitzen und Rändern - zu entfernen;

2. Die Desinfektion selbst hat sich, und zwar auch in den Fällen, wo der Wagen nur teilweise beladen war, auf alle Teile des Wagens oder des benutzten Wagenabteils zu erstrecken.

Sie muß bewirkt werden:

a) unter gewöhnlichen Verhältnissen durch Waschen der Fußböden, Decken und Wände mit einer auf mindestens 50 Grad Celsius erhitzten Sodalauge, zu deren Herstellung wenigstens 3 Kilogramm Soda auf 100 Liter Wasser verwendet sind. Statt der Sodalauge kann auch eine andere von der Regierung des betreffenden Staates als gleichwertig anerkannte Lauge zugelassen werden. Auf Stationen, die mit den erforderlichen Einrichtungen versehen sind, ist statt der Waschung mit Sodalauge auch die gründlichste Behandlung der Fußböden, Decken und Wände mit Wasserdampf unter Benützung geeigneter Vorrichtungen zulässig; der zur Verwendung komende Wasserdampf muß eine Spannung von mindestens zwei Atmosphären haben;