Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1315.

Pan president republiky vrátil zákon Národnímu shromáždění k novému projednání z tohoto důvodu:

Čl. 10 smlouvy, k jejímuž podpisu zákon vládu zmocňuje a která podle § 1 zákona tvoří jeho nerozlučnou součást, poskytuje skupině zastupující státní kapitol tři zástupce ve výkonném výboru. Avšak mezi vládou a zakladatelskými bankami bylo ujednáno, že uvedená skupina bude míti zástupce dva. Pan president republiky vyslovuje názor, že není prokázáno, že by Národní shromáždění tuto změnu zamýšlelo a že z celého jednání spíše vyplývá, že jde o chybu tiskovou, která nebyla včas opravena.

Výbor technicko-dopravní připomínky pana presidenta republiky projednal, vzal je na vědomí a usnesl se doporučiti senátu Národního shromáždění:

1. aby se znovu usnesl na zákoně, jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým paroplavebním společnostem Labské a Dunajské, jak byl senátem přijat dne 16. února 1922,

2. aby schválil smlouvu tvořící nerozlučnou součástku zákona s textovou opravou, a to tak, aby druhá věta v druhém odstavci čl. 10. smlouvy zněla:

"Tento výkonný výbor sestává z předsedy správní rady a z dalších 4 členů, a to dvou ze skupiny zastupující kapitál státní a dvou ze skupiny zakladatelských bank",

3. aby vynechány byly v příloze ku zakladatelské smlouvě formulky "für die čechoslovakische Regierung", "für die deutsche Reichsregierung", "für den Magistrat der Stadt Magdeburg" str. 21 tisku senátu č. 1232.

Potřeba zákona byla náležitě odůvodněna technicko-dopravním výborem už v důvodové zprávě ze dne 6. února 1922 a uznaly tuto potřebu i výbory živnostensko-obchodní a rozpočtový. Věcné tyto důvody neztratily v ničem na své oprávněnosti a mluví i nyní v celém rozsahu pro opětné přijetí zákona, jak se o něm senát usnesl ve schůzi ze dne 16. února 1922. Zákon nebyl panem presidentem republiky podepsán pouze pro odchylné znění smlouvy -součástky to zákona - oproti smluvenému znění mezi zástupci vlády a zástupci soukromého bankovního kapitálu.

Opravu čl. 10. uvedené smlouvy nutno provésti, aby bylo docíleno tohoto souhlasného znění smlouvy s původním ujednáním mezi zakladatelskými skupinami, jelikož bez přijetí smlouvy s naznačenou opravou pozbyl by sám zákon na významu.

Bylo zjištěno, že číselný nesoulad ohledně zastoupení ve výkonných výborech společností nalézal se již v původním vládním návrhu a že poslanecká sněmovna přijala předlohu smlouvy v doslovném znění vládního návrhu, kde dotyčný výpočet členů výkonných výborů paroplavebních společností byl chybně uveden.

Tento číselný nesoulad ve výpočtu členů výkonných výborů byl předmětem jednání ve výborech senátu a zpravodajové technicko-dopravního výboru a výboru rozpočtového při prvním čtení předlohy uvedli, jaký poměr v zastoupení státu a bankovní zakladatelské skupiny v přípravném vyjednávání byl ujednán.

Nutno také podotknouti, že číselný poměr v zastoupení ve správních radách i výkonných výborech společností byl ve výboru technicko-dopravním i rozpočtovém posuzován jakožto poměr pro stát velice nepříznivý a že k návrhu rozpočtového výboru usnesl se senát i na resoluci, aby se vláda vynasnažila docíliti pro stát zastoupení příznivějšího, v poměru, který by odpovídal kapitálové účasti státu na podnicích.

K vyvarování průtahu šlo senátu o přijetí nezměněného usnesení poslanecké sněmovny, a nemohl býti dotyčný článek smlouvy opraven, jelikož nejednalo se o pouhou chybu tiskovou.

Učiniti usnesení o změně čl. 10. dotyčné smlouvy v textu původního vládního návrhu a v usnesení poslanecké sněmovny znamenalo vrátiti celou předlohu sněmovně poslanecké, která nezasedala a jelikož usnesení senátu v druhém čtení stalo se 16. února 1922 a lodní park převzat byl už 1. lednem 1922 a 1. březnem počíná už plavební rok, bylo by nastalo nebezpečí průtahů v naléhavých organisačních pracích, oddálení hospodárného převzetí a zabezpečení plavidel i provozu plavby.

Senát přijal tudíž usnesení poslanecké sněmovny beze změny s opravou jediné tiskové chyby v pojmenování plavební společnosti.

Souhlasným usnesením obou sněmoven dán byl zásadní souhlas k založení společnosti a způsobil, že súčastnění činitelé přikročili zatím s důvěrou k provádění nutných přípravných organisačních, administračních a zařizovacích prací.

Na základě resoluce senátem přijaté byly sice učiněny pokusy ve prospěch příznivějšího zastoupení státu ve společnostech, když však vyjednávání zůstalo bez výsledku a nesouladný výpočet členů výkonných výborů bude nyní ve smlouvě náležitě opraven, nevzejdou z toho v přípravných pracích pro paroplavbu žádné další průtahy.

Konečně doporučuje výbor technicko-dopravní, aby v tisku 1232 str. 21 a příloze k zakladatelské smlouvě škrtnuta byla slova: "Für die tschechoslovakische Regierung", "für die deutsche Reichsregierung", "für den Magistrat der Stadt Magdeburg", jelikož tato příloha k zakladatelské smlouvě je součástí českoněmecké dohody drážďanské a jako taková kryta podpisy vyslance Osuskýho a tajného rady Wehrmanna.

Praha, dne 4. dubna 1922.

Albert Friedrich v. r.,
předseda.

J. Havlena v. r.,
zpravodaj.

Živnostensko-obchodní výbor připojuje se k zprávě výboru technicko-dopravního.

V Praze, dne 4. dubna 1922.

Lysý v. r.,
místopředseda.

Dr. Ant. Cyr. Stojan v. r.,
zpravodaj.

Rozpočtový výbor připojuje se ku návrhům výboru technicko-dopravního a dodává:

Jest zřejmo, že senát Národního shromáždění nezamýšlel, aby dle čl. X. smlouvy výkonný výbor zvolený každou správní radou obou společností (totiž "Československé plavební akciové společnosti Labské" a "Československé akciové plavební společnosti Dunajské") měl z dalších 4 členů tři členy ze skupiny zastupující kapitál státní.

Z odst. 2. čl. X. uvedené smlouvy vychází na jevo, že ku bezprostřední správě obchodní a ku bezprostřednímu vyřizování běžných záležitostí každá správní rada, každé z uvedených společností, zvolí si ze svého středu 5 členů výkonného výboru a že tento výkonný výbor sestává z předsedy správní rady a z dalších 4 členů, tudíž v celku z 5 členů.

Očividně nesprávná stylisace druhé věty druhého odstavce čl. X. ohledně těchto dalších 4 členů výkonného výboru znějící "a to 3 ze skupiny zastupující kapitál státní a dvou ze skupiny zakladatelských bank" připouští výklady dva, totiž, že buď stala se chyba tisku vládního návrhu (neb písma v originále osnovy smlouvy) tím způsobem, že místo číslice "3" při členech ze skupiny zastupující kapitál státu má správně státi číslice "2" anebo, že místo slova "dvou" při členech ze skupiny zakladatelských bank mělo by správně státi slovo "jeden", aby takto vždy součet všech těchto dalších členů výkonného výboru obnášel 4.

Vzhledem k tomu, že dle odst. 1. čl. X. smlouvy do patnáctičlenné správní rady každé společnosti vyšle stát po 5 zástupcích, 10 pak členů vyhrazeno jest zakladatelským bankám, takže jest zde poměr 5:10 resp. 2:3 nutno souditi, že tento poměr 2:3 smlouva má na mysli i při výkonném výboru a to tím způsobem, že skupina zakladatelských bank má ve výkonném výboru předsedu správní rady (kterýž dle odst. 1. čl. X. jako předseda společnosti má náležeti ke skupině zakladatelských bank) a další 2 členy, tudíž spolu 3 členy, kdežto skupina zastupující kapitál státní má pouze zbývající 2 členy.

Dále nutno za to míti, že chyba tisku (resp. písma) nestala se při slovu "dvou" členech ze skupiny zakladatelských bank, nýbrž při číslici "3" členů ze skupiny zastupující kapitál státu, neb udání čísla vypsaného slovy jest zpravidla přesnější a spolehlivější než udání čísla číslicí.

Tento názor jest též potvrzen tím, že dle připomínky pana presidenta republiky bylo ujednáno mezi vládou a zakladatelskými bankami, že skupina zastupující státní kapitál bude míti ve výkonném výboru zástupce dva.

V tisku smlouvy odst. 2. čl. X. nacházející se číslice "3" ve slovech "a to 3 ze skupiny zastupující kapitál státní" jest tudíž očividně nesprávnou a senát také nezamýšlel změniti ujednání vlády se zakladatelskými bankami v tom smyslu, aby snad skupině zastupující státní kapitál ve výkonném výboru poskytnuti byli místo 2 zástupci 3.

Podepsaný zpravodaj rozpočtového výboru ve své řeči uveřejněné v těsnopisecké zprávě čís. 105 po schůzi senátu ze dne 22. února 1922 na str. 1133 výslovně hned podotkl, že do čl. X. smlouvy vloudila se chyba, tím že nesprávně uvedeno, že ve výkonném výboru mají býti 3 členové ze skupiny zastupující kapitál státní a že bude nutno opraviti tuto chybu ve druhém čtení jako chybu tiskovou.

Ku této opravě v druhém čtení však nedošlo.

Neb jednalo se tu o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 3405) a nebylo vyloučeno, že se vyloží oprava číslice "3" v číslici "2" jako změna usnesení poslanecké sněmovny, rovnající se zamítnutí (§ 44 odst. 4. zák. ze dne 21. února 1920 čís. 121 Sb. z. a n.).

Jak již svrchu uvedeno, byl totiž možným výklad odst. 2. čl. X. smlouvy též v tom smyslu, že chyba se stala při výpočtu "dvou" členů ze skupiny zakladatelských bank, takže by skupina tato měla míti místo 2 členů pouze jednoho.

Byť i výklad tento vzhledem na to, co bylo uvedeno shora o sestavení výkonného výboru, nebyl pravděpodobným, přece nebyl vyloučen a nebylo tudíž možno vůli poslanecké sněmovny v tomto směru tak jistě a nesporně vyložiti, že by senát sám mohl číslici 3 opraviti jako chybu tiskovou (resp. jako chybu písma originálu osnovy) na číslici "2" bez nebezpečí výkladu této opravy jako zamítnutí usnesení poslanecké sněmovny.

Ponecháno proto dalšímu návrhu vlády, jak chyba ta má býti napravena.

Rozpočtový výbor dále uvádí, že na straně 25. tisku č. 1287 (str. 21. tisku č. 1232) v přílohách ku zakladatelské smlouvě československých plavebních společností otištěna byla z předloh i slova (formulky) "für die čechoslovakische Regierung", "für die deutsche Regierung", für den Magistrat der Stadt Magdeburg" doslovně tak jak jsou napsána bez podpisu v arbitrově rozhodnutí ze dne 12. srpna 1921. Dle sdělení ministerstva obchodu ze dne 15. dubna 1922, čís. 18.488:22/Plav. 1030, ve skutečnosti nikdy žádné podpisy k těmto slovům připojeny nebyly, protože toto "Zusatzabkommen" při vyjednávání v Paříži stalo se součástí československo-německé dohody drážďanské ze dne 18. července 1921 a jako takové je kryto podpisy oficielních zástupců obou vlád pp. vyslance Osuského a taj. rady Wehrmanna.

Neinformovaný čtenář mohl by míti však dojem formální vady (vynechání podpisů), nebo vůbec se domnívati, že toto "Zusatzabkommen" vůbec nebylo podepsáno, protože za úvodními formulkami podpisů není.

Jest tudíž praktickým vynechati za účelem odstranění této formální závady tyto 3 formulky při definitivním tisku zákona; souvislost tohoto "Zusatzabkommen" s řádně podepsanou úmluvou ze dne 18. července 1921 jest jasna dostatečně z toho, že jest označena jako "Anlage I" následujíc hned po ujednání hlavním.

Rozpočtový výbor tudíž činí ještě další návrh, aby při usnesení senátu o shora uvedeném zákoně byly vynechány tyto 3 formulky.

V Praze, dne 18. dubna 1922.

Ferd. Jirásek v. r.,

předseda.

Dr. Adolf Procházka v. r.,

zpravodaj.

ze dne.......................................................1922,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Vláda se zmocňuje, aby podepsala smlouvu se společnostmi: Agrární bankou československou, Pražskou úvěrní bankou, Českou průmyslovou bankou, Slovenskou bankou, Živnostenskou bankou v Praze a s Československou paroplavební akciovou společností, jíž se zcizují státní plavební zařízení a lodní park na Labi a Dunaji a zřizuje Československá plavební akciová společnost Labská a Československá akciová plavební společnost Dunajská za účasti státu; smlouva ta jest připojena k tomuto zákonu a tvoří jeho nerozlučnou součást.

Lodní dopravní prostředky se svým inventářem přiřknuté rozhodnutími arbitrovými republice Československé a vyjmenované v přílohách připojené smlouvy osvobozují se od dovozního cla, nebo jakéhokoliv dovozního poplatku. Totéž platí o náhradních součástkách k těmto objektům, pokud byly předmětem rozhodnutí arbitrových a pokud budou dovezeny pro opravu lodí do konce roku 1923.

Objeví-li se v budoucnu - z jakýchkoli důvodů potřeba snížiti kapitál obou plavebních společností, sníží se stejnoměrně jmenovitá hodnota akcií přednostních i kmenových. Vláda se zmocňuje, aby vstoupila, budou-li toho hospodářské poměry celkové anebo zvláštní poměry společností vyžadovati, za tím účelem v jednání se zakladatelskými bankami uvedenými v § 1, uzavřela a provedla úmluvu o odpisu akciového kapitálu v souhlasu s tímto ustanovením. Vláda jest povinna podati o tom neprodleně zprávu Národnímu shromáždění.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru obchodu, v dohodě se zúčastněnými ministry.

Československý stát získal rozhodnutími amerického arbitra Hinese pro Labe: ze dne 14. června, 12. srpna, 5. října a 7. října 1921, pro Dunaj: ze dne 2. srpna, 13. září, 1. října a 6. října 1921, jež zakládají se vesměs na ustanovení mírových smluv a to čl. 339 smlouvy Versailleské, čl. 500 smlouvy St. Germainské a čl. 284 smlouvy Trianonské, plavební materiál, přístavní zařízení, nemovitosti a práva a to jednak přímo, jednak postupem akcií paroplavební společnosti "Oesterreichische Nord-West", jak vše to seznamenáno jest v přílohách A., B. a C., tvořících nerozlučnou součást této smlouvy. Československý stát užije uvedeného plavebního materiálu se všemi přikázanými nemovitostmi, movitostmi, právy i povinnostmi, jakož i plavebního materiálu a inventáře, který mu již náleží a jest spravován Čsl. Dunajským dopravním úřadem v Bratislavě, jak popsán jest v příloze D., tím způsobem, že společně se soukromým kapitálem československým založí, pokud se týče zorganisuje dva akciové podniky, jeden pro provozování říční plavby labské, druhý pro provozování říční plavby dunajské - a vnese je do těchto podniků. Předmětem tohoto přínosu nebude plavební a jiný materiál, nutný pro regulační práce říční v přílohách této smlouvy neuvedený, který postoupen bude československým poříčním a plavebním úřadům státním k obstarávání příslušných prací a služby.

Nynější "Československá paroplavební akciová společnost" zvýší ihned svůj akciový kapitál ve výši 4 mil. Kč na Kč 125,000.000.-, který bude rozdělen na 125.000 prioritních akcií po Kč 400.- nom., celkem za Kč 50,000.000.- nom. a na 187.500 akcií kmen. po Kč 400.-, celkem za Kč 75,000.000.- nom. Z tohoto akciového kapitálu bankovní skupina převezme a v hotovosti zaplatí 70% prioritních akcií, t. j. 87.500 v nominální ceně Kč 35,000.000.-.

Stát pak převezme na účet svého přínosu 30% prioritních akcií, t. j. 37.500 kusů v nominální ceně Kč 15,000.000.- a všechny kmenové akcie v úhrnné nominální ceně Kč 75,000.000.-.

Do této společnosti vnese stát jako přínos všechny předměty a práva, jak mu výrokem arbitrovým dle přílohy A. a C. byly přikázány, za cenu Kč 150,000.000.-, načež obdrží 37.500 akcií prioritních v ceně Kč 15,000.000.- nom., dále 187.500 kmenových akcií za Kč 75,000.000.- nom., dále na hotovosti Kč 35,000.000.-. Zbytek pak per Kč 25,000.000.- uvěří Československé paroplavební akciové společnosti na dobu jejího trvání za podmínek uvedených v čl. 11. této smlouvy.

Československá paroplavební akciová společnost změní svou firmu na "Československá plavební akciová společnost labská" a upraví znění svých stanov takovým způsobem, aby z nich bylo zřejmo obmezení činnosti společnosti na řeku Labe, jeho přítoky a průplavy nynější i budoucí, jakož i průplavy jeho povodí. Společnost se dále zavazuje provésti ve svých stanovách také ony změny, kterých bude třeba důsledkem ustanovení této smlouvy.

Pro uskutečnění a provozování plavby dunajské založí stát bez průtahu společně s podepsanými bankami novou akciovou společnost se sídlem v Bratislavě s firmou "Československá akciová plavební společnost dunajská" a se základním akciovým kapitálem Kč 125,000.000.-, rozděleným na 125.000 akcií prioritních po Kč 400.- nom. v ceně Kč 50,000.000.- a 187.500 kmenových akcií po Kč 400.-, v úhrnné ceně Kč 75,000.000.- nom. Z této akciové jistiny převezmou a v hotovosti zaplatí podepsané banky 87.500 prioritních akcií v nom. ceně Kč 35,000.000.-.

Stát pak převezme na účet svého přínosu 37.500 akcií priorit, za Kč 15,000.000.- nom. a všechny akcie kmenové v úhrnné ceně Kč 75,000.000.- nom.

Stát vnese do této společnosti jako přínos předměty a práva, jež mu na Dunaji výrokem arbitrovým byly přikázány dle přílohy B. a dále 4 parníky náležející Československému státu, spravované Čsl. dunajským dopravním úřadem se vším příslušenstvím a jinými plavebními zařízeními a inventářem dle přílohy D. spolu s plavební organisací za úhrnnou paušální cenu Kč 150,000.000.-, začež obdrží 37.500 kusů prioritních akcií v nom. ceně Kč 15,000.000.-, dále všechny kmenové akcie v obnosu Kč 75,000.000.- nominále, na hotovosti Kč 35,000.000.-, zbytek pak per Kč 25 mil. uvěří společnosti na dobu jejího trvání za podmínek, uvedených v čl. 11. této smlouvy.

Pro rozdílení zisku obou společností platí tato ustanovení:

Při sestavování bilance budiž hleděno k tomu, aby každý rok provedly se přiměřené odpisy, jež ve výroční zprávě musí býti vyznačeny. Kromě těchto odpisů odečtou se z ročních příjmů náklady udržovací, provozovací a správní, daně, pasivní úroky a ztráty, a co po srážce všech těchto položek zbude, tvoří čistý zisk.

Čistý zisk rozdělí se takto:

a) dotovati se bude reservní fond 5% čistého zisku do té doby, dokud nedostoupí výše 20% akciového kapitálu.

b) v prvých 5 letech může se srážeti z čistého zisku ročně po 1/5 nákladů vzniklých zařízením akciové společnosti. Stát vyhražuje si účtovati hotová vydání (cestovné svých úředníků a pod.) spojená s prováděním arbitračního řízení do maximální výše Kč 250.000.-.

Účtování jakékoli zakladatelské odměny z kterékoliv strany nebude přípustno.

c) na to přikáže se akciím prioritním dividenda 7%. Kdyby v některých letech výsledky bilance nepřipouštěly buď vůbec zúročení prioritních akcií anebo pouze menším procentem, budiž ze zisku roku příštího, resp. roků příštích přikázán doplatek na tyto prioritní akcie v předchozích 3 obchodních letech nezúročené neb zúročené níže než 7%.

d) ze zbývajícího obnosu přiřkne se správní radě tantiema 10% čistého zisku. O rozvrhu tantiemy mezi jednotlivé členy správní rady rozhodne správní rada sama.

e) z dalšího zbytku přikáže se dividenda kmenovým akciím nejvýše 5%.

f) pak vyplatí se 2% úroky z pohledávek státních, jež uvěřil stát společnostem na účet nedoplatku svého přínosu ve výši Kč 50,000.000.-.

g) co ještě zbude, rozdělí se na všechny akcie jako superdividenda bez ohledu na to, jsou-li prioritní nebo kmenové.

Valná hromada nebude míti práva snižovati předepsané zúročení resp. dividendy ad c), e) a f), pokud na jejich výplatu vybude.

Podepsané banky se zavazují, že přizvou k účasti kapitálové do společnosti labské i dunajské Banku Československých Legií, které vyhradí zastoupení ve správních radách po jednom členu, dále do Dunajské plavební společnosti další slovenskou banku, jejíž zástupce ve správní radě bude jmenován vládou a čítán mezi pět zástupců vládě ve správní radě vyhrazených. Vláda může této slovenské bance postoupiti část svého kapitálu akciového, dodržujíc ovšem ustanovení čl. 6. této smlouvy o syndikované většině.

K účasti na obou společnostech nebudou přizvány a ve správních radách jejich zastoupeny obory zasílatelské.

Aby našemu státu trvale zabezpečeny byly hospodářské výhody, zásadně mírovými smlouvami jemu zaručené pro říční dopravu na řekách mezinárodních, zavazují se obě smluvní strany, že trvale podrží ve svém majetku jednak všechny akcie kmenové, jednak 38% akcií prioritních. Bankovní skupina zavazuje se, že podrží vždy těchto 38% prioritních akcií ve svém portefeuille vyhrazujíc kontrolu toho státu. Stát i bankovní skupina zavazují se vzájemně, že budou pečovati o trvalé zabezpečení československého rázu a vlivu v obou těchto společnostech. Kdyby banky zamýšlely část nebo celý volný zbytek svých 62% prioritních akcií prodati, jsou povinny nabídnouti je dříve státu za podmínek, které nabízí vážný solventní interesent. Kdyby stát této opce nepoužil během 14 dnů ode dne učiněné nabídky, jsou banky oprávněny prodati své volné akcie komukoli. Změna poměru účasti jednotlivých zakladatelských bank jest vnitřní věcí jejich koncernu a banka, která by chtěla své volné anebo i vázané akcie prodati nebo vůbec postoupiti jiné zakladatelské bance, není povinna učiniti nejdříve nabídku státu. Bez svolení státu nesmějí akcie vůbec do ciziny se prodávati. Za event. další prodej akcií do ciziny, prodaných bankami samými do tuzemska, nemohou banky býti činěny zodpovědnými.

Přínosy uvedené v článku 2. a 3. této smlouvy vnese stát do obou společností s účinkem od 1. ledna 1922, od kteréhožto dne obě společnosti budou na svůj vlastní účet se získaným parkem i ostatním příslušenstvím provozovati plavbu. K témuž dni súčtují se všechny částky, jež z jakéhokoliv titulu na základě této smlouvy budou splatny, jakož i všechny užitky, náklady a břemena. Toto ustanovení platí zejména i pro státní lodi, spravované dosud Čsl. Dunajským dopravním úřadem, který provede k 1. lednu 1922 likvidaci. Všechen lodní materiál a jiné předměty inventární budou odevzdány společnostem 1. ledna 1922, resp. tehdy a v takovém stavu, jak budou státem získány.

Personál i lodní mužstvo Čsl. Dunajského dopravního úřadu, jak vykázáno v příloze ad D., převezme Dunajská společnost, což platí i o personálu nově přijímaném pro udržování nabytého parku. Bližší podmínky převzetí nynějšího personálu Čsl. Dunajského dopravního úřadu budou sjednány dodatečně.

Společnost labská převezme závazky, které budou vládou Československé republiky sjednány s vládou německou ve příčině lodního mužstva ve smyslu bodu 4. ujednání drážďanského ze dne 18. listopadu 1921.

Obě společnosti se zavazují, že budou zaměstnávati personál (úředníky i mužstvo) v prvé řadě československé státní příslušnosti, pokud k tomu mají způsobilost.

Při objednávkách a nákupech materiálu, jakož i při zadávání větších oprav a novostaveb, budou dávati přednost československé výrobě, arciť za konkurenčních podmínek, avšak s marží 10%.

Státní správa pronajme Dunajské společnosti 2 přístavní skladiště v Bratislavě, vystavěná v roce 1920 i s jeřáby, které těmto skladištím budou přiděleny a to dle zvláštní smlouvy nájemní; těchto zařízení společnost bude používati zachovávajíc přístavní řád, ustanovení mírových, jakož i jiných mezistátních smluv. Státní správě zůstane vyhrazeno právo, aby kdykoliv z ohledů veřejných nebo hospodárnosti v dopravě plavební provoz skladišť a službu překladištní vzala sama do vlastní správy.

Tím není dotčeno nabytí skladišť labských dle přílohy A., jež přejdou do vlastnictví labské společnosti.

Ve věci skladiště, 2 jeřábů na nábřeží a pozemku na levém břehu Labe v Magdeburku zavazuje se společnost, že tyto objekty bez svolení československého státu ani neprodá, ani nepronajme; labská společnost se zavazuje odevzdati užívání těchto objektů za náhradu svéstojných nákladů státní správě v případě, že by toho vyžadoval veřejný neb hospodářský zájem československého státu.