§ 4.
Si on soumet à la désinféction la plus rigoureuse (§ 2 b) des wagons avec des revêtements intérieurs de planches, celles-ci devront être détachées, nettoyées et désinfectées de la même manière que le wagon 11, ne sera pas indispersable d'appliquer cette disposition,. si on n'a transporté dans le wagon que du petit bétail, séparément dans des caisses.
§ 5.
Pour des wagons munis de coussins on devra, si on à détaché les coussins, les
nettoyer d'une manière suffisante. En cas d'infection des wagons par une des épizooties énumerées au § 2 b, ou au cas où les wagons sont suspects d'être infectés, les coussins doivent être brulés, le wagon lui-même doit être traité de la manière mentionnée aux §§ 1-3. Les wagons étrangers (n'appartenant à aucune des Parties Contractantes) dont les coussins ne peuvent être détachés, ne devront plus être rechargés.
§ 6.
Pour les wagons qui serviront au transr port d'animaux de la catégorié du petit bétail (excepté la volaille) séparés dans des caisses ou cages et qui ne seront pas salis par de la paille, du fourrage, des déjections etc., le lavage des parois, du plancher et du plafond à l'eau chaude sera considéré comme désinfection suffissante, réserve faite des prescriptions des §§ 2 b et 3.
Les wagons qui serviront au transport de volaille vivante dans des caisses (cages, corbeilles), ne seront nettoyés et.
désinfectés, conformément à ces prescriptions qu'au cas où ils seront salis par de la paille, de la nourriture ou des déjections.
§ 7.
Les Parties Contractantes s'engagent à désigner les wagons des chemins de fer qui serviront au transport des bêtes appartenant aux catégories mentionnées dans les préambules de cet arrangement à l'occasion du chargement où s'il s'agit de wagons arrivant d'un tiers État, à l'occasion de l'entrée dans le territoire des Parties Contractantes, des deux cotés, par des étiquettes de couleur jaune, portant l'inscription "à désinfecter". Si un wagon quelconque doit être désinfecté plus rigoureusement (§ 2 b3) il sera désigné à la station où se surgiront les circonstances rendant cette désinfection nécessaire, où bien où elles deviendront notoires, par des étiquettes de couleur jaune avec un trait rouge perpendiculaire au milieu portant l'inscription "à désinfecter rigoureusement". Après désinfection opérée, les étiquettes seront détachées et remplacées par des étiquettes de couleur blanche, portant l'inscription: "désinfecté le... heure... à... "qui seront détachées seulement à l'occasion du nouveau chargement du wagon.
Les wagons qui serviront au transport de la volaille vivante dans des caisses (cages, corbeilles) seront, au cas où leur nettoyage et désinfection sera nécéssaire conformé
ment au § 6 al. 2 marqués à la station de déstination.
Si le wagon n'est pas marqué de la manière mentionnée à l'occasion du passage du territoire d'une partie dans le territoire de l'autre partie, il sera procédé à ce marquage à la station frontière où s'effectuera le passage par les soins de l'administration prenant réception.
§ 8.
Les wagons vides ou chargés d'une autre marchandise que des animaux appartenant aux catégories mentionnées, dans le préambule de cet arrangement passant dans le territoire d'une des Parties Contractantes et qui ont servi, d'après les signes extérieurs, au transport de ces animaux, mais qui n'ont pas été nettoyés et désinfectés conformément aux prescriptions du présent' seront, si on ne les renvoie pas, nettoyés et désinfectés conformément aux prescriptions de cet arrangement.
Příloha F.
Dohoda o desinfekci dobytčích vozů železničních
Železniční vozy, v nichž se dopravují koně, muli, osli, skot, ovce, kozy, brav vepřový a drůbež, buďtež i s příslušným náčiním železniční správy čistěny a desinfikovány před jich dalším použitím dle těchto předpisů.
§ 1.
Před vlastní desinfekcí budiž z vozu vždy odstraněno stelivo, hnůj, peří, zbytky provazů, jimiž dobytek byl uvázán a t. d., a vůz budiž důkladně vyčistěn horkou vodou, čistění může se též provésti stříkáním studené vody. Čištění bude jen tehdy považováno za dostatečné, bude-li jím odstraněno veškeré znečistění, vzniklé při dopravě a budou-li částky nečistoty vniklé do spár v podlaze vozů vyškrabány, je-li třeba, železným náčiním s tupými hroty a hranami.
§ 2.
Byl-li vůz naložen pouze částečně, dlužno desinfikovati všechny části vozu nebo použitý oddíl.
Desinfekce budiž provedena:
a) za obyčejných poměrů mytím podlahy, stropu a stěn roztokem sodového louhu, ohřátého nejméně na 50o C, I: jehož připravení bylo použito nejméně 3 kg sody na 100 l vody. Místo louhu sodového lze použíti též jiného louhu, jenž bude vládou příslušného státu uznán stejně účinným. Ve stanicích opatřených potřebným zařízením, jest dovoleno místo mytí sodovým louhem vyčistiti velmi pečlivě podlahu, strop a stěny vodní parou pomocí vhodných přístroj ů; použitá vodní pára nechť li má tlak nejméně 2 atmosfér;
b) jedním ze způsobů v bodu a) uvedených a mimo to pečlivým natřením podlahy, stropu a stěn 3% směsí kresolové kyseliny sírové nebo 2 % roztokem formaldehydovým tehdy, byly-li vozy infikovány morem skotu, snětí slezinnou, snětí šelestivou a nákazou zvěře a skotu, slintavkou a kulhavkou, ozhřivkou, nákazou bravu vepřového, morem bravu vepřového, červenkou bravu vepřového, cholerou drůbeže, slepičím morem, nebo v případech podezření takovéto infekce. Směs kresolové kyseliny sírové budiž pořízena smísením dvou dílů surového kresolu (cresolum crudum) dle lékopisu jedné ze smluvních stran a jednoho dílu surové kyseliny sírové (acidum sulfuricum) dle lékopisu jedné ze smluvních stran za obyčejné teploty. Ku pořízení 3% roztoku lze použíti směsi teprve za 24 hodiny a nejpozději do 3 měsíců po jejím připravení. Roz toku jest použíti ve 24 hodinách.
Místo důkladného natírání lze desinfekci provésti též stříkáním pomocí přístroje uznaného vládou příslušného státu za vhodný.
§3.
Desinfekce budiž provedena zostřeným způsobem [§ 2b)] zpravidla jen na zvěrolékařskopolicejní nařízení; bez tohoto však i tehdy, bude-li upotřebeno, vozů k dopravě paznehtníků z těch stanic, v jichž okolí do 20 km jest slintavka a kulhavka, nebo ještě není prohlášena za utlumenou. Příslušný správní úřad bude míti právo naříditi zostřenou desinfekci i v jiných případech, považuje-li to za vhodno, aby bylo zabráněno zavlečení jmenovaných nákaz.
§ 4.
Budou-li zostřené desinfekci [§ 2b)] podrobeny vozy s vnitřním obložením z prken, budiž obložení sňato a stejně jako vůz čistěno a desinfikováno. Od tohoto opatření lze upustiti, byl-li ve voze dopravován jen drobný dobytek odděleně v bednách.
§ 5.
U vozů vypolštářovaných budiž polštářování, je-li odstraněno, dostatečným způsobem.
Nebude-li vůz při přechodu z území jedné strany na území druhé strany označeným způsobem polepen, budiž to učiněno dodatečněv pohraniční přechodní stanici správou přejímací.
§ 8
Vozy prázdné, nebo naložené jiným zbožím než zvířaty druhu v úvodu této dohody jmenovaných, které vstupují na území jedné smluvní strany, a jichž bylo dle zevních známek. použito k dopravě tahových zvířat, které však nebyly čistěny a desinfikovány dle předpisů této dohody, buďtež vyčistěny a desinfikovány dle předpisů této dohody, nebudou-li vráceny.
Protocole Final.
Au moment de procéder à la signature de la Convention de commerce couclue à la date,de ce jour, les Plénipotentiaires soussignés ont fait les réserves et déclarations suivantes -qui formeront partie intégrante de la Convention même.
A l`article 1.
En vue de faciliter la mise en pratique des dispositions ci-dessus les Parties Contractantes constatent, que sous réserve des clauses de l'article 11, les ressortissants tchécoslovaques en Pologne et les ressortissants polonais en Tchécoslovaquie seront admis à établir et à exercer un commerce ou une industrie dans les mêmes conditions que les nationaux.
Dans l'application des droits prévus à l'article 1 aucune différence ne sera faite entre les ressortissants des Pays Contractants qui se sont établis dans le territoire de l'autre Pays Contractant avant, pendant ou après la guerre.
A l`article 5.
Les deux Gouvernements échangeront des déclarations constatant la réciprocité à l'égard des sociétés à résponsabilité limitée.
A l`article 19.
Les deux Parties Contractantes conviennent que, en attendant, la clause d'égalité de traitement avec les transports nationaux sera, en matière de tarifs de marchandises, appliquée seulement aux taxes valables pour les envois enregistrés directement de la gare frontière d'entrée jusqu'à la station de destination ou jusqu'à la gare frontière de sortie.
Il est entendu de même que pendant la durée de cette restriction la Pologne ne pourra, en matière de tarifs réclamer l'application du traitement que la Tchécoslovaquie a ou aura accordé à un État limitrophe en considération de Traités de St. Germaine et de Trianon.
Enfin il est convenu que les dispositions des articles 19 jusqu'à 22 ne seront appliquées au trafic avec un tiers État qu'au cas où un accord aura été conclu avec cet État.
Fait, en double exemplaire, à Varsovie, le vingt octobre mil neuf cent vingt et un.
P. Maxa m. p.
J. Dvoraček m. p.
Henryk Strasburger m. p.
Závěrečný protokol.
Při podpisu obchodní smlouvy uzavřené dnešního dne učinili podepsaní plnomocníci tyto výhrady a tato prohlášení, jež budou tvořiti nedílnou část této smlouvy.
K článku 1.
Smluvní strany prohlašují, aby usnadnily provedení těchto zásad, že bude dovolováno příslušníkům československým v Polsku a příslušníkům polským v Československu zřizovati a provozovati obchod neb živnost za týchž podmínek, jako vlastním příslušníkům, s výhradou doložek článku 11.
Při používání práv stanovených v článku 1. nebude činěno žádného rozdílu mezi příslušníky smluvních zemí, kteří se zařídili na území druhé smluvní země před válkou, za války neb po válce.
K článku 5.
Obě vlády vymění si prohlášení stanovící vzájemnost ve věci společností s ručením obmezeným.
K článku 19.
Obě smluvní strany souhlasí, že bude zatím užíváno doložky.o stejném zacházení se zásilkami obou smluvních stran, jako se zásilkami vlastními při tarifu na zboží, na sazby platné pro zásilky podané přímo z pohraniční stanice vstupní do stanice určení nebo do pohraniční stanice výstupní.
Rovněž se souhlasí, že po dobu tohoto omezení nebude lze Polsku domáhati se ve věci tarifu zacházení, jež československo přiznalo neb přizná některému sousednímu státu na základě míru St. Germainského a Trianonského.
Konečně jest shoda v tom, že ustanovení článku 19. až 22. nebude užíváno ve styku s třetím státem, leč by s tímto státem byla uzavřena dohoda.
Dáno dvojmo ve Varšavě, dne dvacátého října roku tisícího devítistého dvacátého prvého.
P. Maxa m. p.
J. Dvořáček m. p.
Henryk Strasburger m. p.
Důvodová zpráva
Přes bezesmluvní stav, který od převratu trval obchodně politicky mezi republikou Československou a Polskem přirozený chod hospodářského života razil si obchodní cesty mezi oběma sousedy. A tak Polsko figuruje na příklad v naší vývozní bilanci roku 1920 na místě V., participujíc 2/6% na veškerém našem vývozu, vyjádřeném v množství 69,022.000 q. V hodnotách odhaduje se tato participace asi 734 miliony Kč a znamená 4-5 % z celkové hodnoty vývozu; v tomto případě stojí Polsko na místě VI. V dovozu pak Polsko roku 1920 je rovněž na místě VI. co do množství a IX. co do hodnoty. Jeho podíl na celkovém československém dovozu 39,040.000q obnáší 2-7% (t. j. 1,061.000 q) v ceně asi 5g milionů Kč, při čemž největší položku dovozní tvoří minerální oleje (554.000 q).
Není sporu o tom, že tato bilance nevypadá tak, jak by vypadati mohla mezi dvěma sousedními státy s dlouhou společnou hranicí a doplňujícími se interesy hospodářskými, ač od prvních okamžiků naší státní existence byla tu snaha, vypomoci rozvoji vzájemných hospodářských styků mezi oběma státy alespoň uzavřením provisorních úmluv, t. zv. kompensačních, kterými by přes všecky překážky umožnila se při nejmenším výměna zboží pro oba státy nejdůležitějšího. Smlouvy kompensační nemohou ovšem jaleo prostředek z nouze tvořiti základnu pro normální hospodářské styky. Předpokladem těchto může býti pouze řádná smlouva obchodní.
Dva momenty přicházejí v této příčině mezí Československou republikou a Polskem hlavně
v úvahu: Předně možnost velmi intensivních vzájemných hospodářských styků, za druhé představuje jeden pro druhého důležitou cestu transitní.
Především budiž poukázáno na význam republiky Polské v hospodářském styku s republikou Československou. Polsko čítá 28 mil. obyvatelů na rozloze přes 390.000 km2. Je státem převážně zemědělským, který má dosti úrodné půdy, značné bohatství lesní a rovněž ve příčině nerostných surovin veškeré podmínky pro rozvoj průmyslu. Mohutná uhelná ložiska představují i do daleké budoucnosti zajištěný reservoir energie pro polský průmysl; naftová pole dala vznik významné vývozní industrii ropných produktů. Velikého přírodního bohatství Polska bylo dosud využito jen z části.
Je přirozeno, že s rostoucí konsolidací hospodářského života v Polsku, jenž tolik trpěl událostmi válečnými, budou úměrně zvyšovati se jeho ekonomické styky s cizinou, při čemž Československo, jakožto sousední průmyslový stát zajisté význačně přichází v úvahu.
Obchodní smlouva republiky Československé s Polskem předkládána nyní zákonodárným sborům ke schválení a projednávaná ve Varšavě ode dne 24. září do 20. října t. r., kdy byla tamtéž podepsána, dává širokou právní basi těmto obchodním stykům.
V první řadě zaručuje vzájemně příslušníkům obou států na území druhého nakládání podle zásady o nejvyšších výhodách ve příčině nastupování a provozování obchodu, průmyslu a živností. Tím tedy neprejudikuje se nikterak - jak ostatně, výslovně konstatuje článek II. - zvláštním domácím zákonodárným neb administrativním opatřením, pokud vztahuji se na všechny cizince. S tímto omezením však v čl. I. závěrečného protokolu zaručuje se vzájemně příslušníkům obou států paritní nakládání s domácími. Tato konstrukce ponechává tedy na jedné straně.
Oběma smluvním státům volnou ruku v autonomní politice hospodářské, kterážto možnost za poválečných hospodářských poměrů je nezbytně nutná, na druhé straně však stipuluje pro hospodářské podnikání přesně práva příslušníků jednoho státu na území druhého.
Naši příslušníci budou míti volnost spravovati své záležitosti na území polském dle své volby buď přímo neb prostředníky a budou podrobeni toliko těm omezením, která vyplývají z platných zákonů a nařízení polských. Budou míti právo vystupovati před soudy a úřady polskými. Jsou osvobozeni od vojenské služby a podléhají toliko těm vojenským plněním a rekvisicím, které se ukládají polským příslušníkům.
Zvláštní pozornost je rovněž věnována osobám právnickým, zejména akciovým, jakož i jiným obchodním a průmyslovým společnostem. Smlouva upravuje vzájemně podmínky činnosti společností zřízených ve smyslu platných zákonů, v kterémkoliv ze smluvních států na území druhého jak pro budoucnost, tak pro minulost.
Ve příčině daní neb jiných dávek, které se platí z provozování obchodů a živnosti, bude. s příslušníky i společnostmi každé smluvní strany nakládáno na území druhé stejně jako s domácími. Rovněž ohledně vnitřních dávek veřejných jakéhokoliv druhu, které zatěžuji neb budou zatěžovati výrobu či spotřebu libovolného druhu zboží v jednom ze smluvních států, stanoví smlouva, že zboží druhé smluvní strany nesmí býti zasaženo více nežli zboží domácí neb pocházející z kteréhokoliv třetího státu.
V oboru politiky dovozní a vývozní prohlašují obě smluvní strany, že omezování dovozu bude prováděno jen v nejnutnější míře a potud, pokud nynější hospodářské poměry to°čini absolutně nezbytným. Po zavedení svobody obchodu byly by přípustny pouze výjimky čl. 25, které byly obvyklé ve smlouvách předválečných. Dokud však tohoto stavu není dosaženo, zaručují si oba státy smlouvou i v tomto oboru postup podle zásady nejvyšších výhod, připouštějíce výjimky pouze pro speciální dohody kompensační, týkající se některých druhů zboží v množství kontingentovaném. Není tedy možno, aby vývoz neb dovoz některého druhu zboží do Polska byl zakázán pouze pro československo a vice versa.
V doméně celní platí vzájemně princip nejvyšších výhod všeobecně. Obě smluvní strany se v této příčině zavazují, že v každém případě poskytnou ihned výrobkům zemědělským a průmyslovým druhé smluvní strany všechny výhody nebo redukce cel dovozních a vývozních, jakož i všech jiných dovozních a vývozních dávek, jež by poskytly zboží kteréhokoliv třetího státu. Našemu zboží je tudíž v Polsku zaručeno to, že nemůže býti proti zboží jiného původu nepříznivě diferencováno.
V dané situaci, kdy ani v Polsku ani u nás není hotov definitivní celní tarif, nebylo lze již při tomto jednání pomýšleti na tarifní celní konvenci, která znamená další etapu v obchodní politice.
Z dovětku ó nejvyšších výhodách v oboru celním jsou přípustny pouze dvě výminky, známe už z obchodních smluv předválečných, a to: pro úlevy ve styku mezi obyvateli pohraničních pásem (nejde o obchod, nýbrž o vymezené kryti vlastní potřeby těchto obyvatel, jak je na př. stanoveno v příloze D této smlouvy), a za druhé, pro závazky plynoucí z celní unie. Tato výminka, v předválečných smlouvách často citovaná, byla pojata do přítomné smlouvy na žádost se strany polské.
V článku 27. stanoví se zvláštní výhody pro obchodní zástupce, jak ve příčině provozování jich činnosti na území druhé smluvní strany, tak ohledně celního řízení s jejich vzorky a modely.
Vzhledem k důležitosti dopravy vůbec, zejména pak ve styku s Polskem, byla otázkám dopravním při obchodním jednání věnována zvýšená pozornost. Jako jest naše republika pro Polsko významným mostem na západ, jest Polsko pro nás důležitým provozním státem pro přepravu na Východ. Otázka transitu byla tudíž jako druhý hlavní moment, jak již z předu uvedeno, v obchodní smlouvě upravena podrobnými ustanoveními, kteráž byla do smlouvy převzata ze světové konvence transitní, podepsané na jaře tohoto roku v Barceloně také Československem a Polskem.
Doprava osobní a zavazadlová byla v obchodní smlouvě upravena na základě zásady parity. Táž zásada byla v obchodní smlouvě vyslovena i co do přepravy nákladové, nejen ve příčině zásilek vzájemného dovozu a vývozu, ale i v průvozu a to i pro zásilky z třetího státu do naší republiky zasílané. Na žádost polskou bylo však nutno omeziti tuto zásadu paritní ve příčině tarifů v tom smyslu, že se bude vztahovati jen na sazby platné pro zásilky podané přímo z pohraniční stanice vstupní do stanice určení anebo do pohraniční stanice výstupní. Obě strany zavázaly se však, ze si v průvozu poskytnou přiměřené tarify, jak co do sazeb, tak i do podmínek použití a že si. mimo to zaručí ve vzájemných stycích ve příčině železničních tarifů poskytnutí nejvyšších výhod. Příslušným ustanovením konečného protokolu bylo však vyloučeno použití zásady nejvyšších výhod na zvláštní výhody, jež by obchodními smlouvami byly některému sousednímu státu poskytnuty v uvážení ustanovení míru St. Germainského nebo Trianonského.
Obchodní smlouvou samou bylo dále navzájem zaručeno ulehčení přímé přepravy zavedením příznivých spojů pohraničních a vytvořením přímých tarifních sazeb.
Vzhledem k obtížím, s nimiž doprava ještě zápasí, byla do dodatku k obchodní smlouvě (viz přílohu B) pojata podrobná ustanovení, jichž účelem jest zaručiti hladké a nerušené provádění přepravy železniční.
Největší význam z těchto ustanovení má úprava vzájemné přímé dopravy nákladní dálkovými vlaky, organisace hromadných přeprav a ustanovení pro případy zastavení nebo omezení dopravy pro obtíže provozní.
Způsob, jakým řešeny otázky dopravní v obchodní smlouvě s Polskem, opravňuje k naději, že vzájemná přeprava bude se díti uspokojivě.
Otázka dopravy poštovní jakož i otázky týkající se spojení telegrafního a telefonního ve styku s Polskem byly řešeny současně za jednání o obchodní smlouvu zvláštními dohodami uzavřenými na základě konvencí mezinárodních.
Úprava otázek plavebních bude provedena v případě potřeby zvláštní konvencí. Smlouva nabude účinnosti, patnáctého dne po výměně ratifikačních listin a bude závaznou pro obě strany po dobu jednoho roku, načež se pak mlčky prodlužuje s možností tříměsíční výpovědi.
Současně s obchodní smlouvou nabudou účinnost následující speciální úmluvy, které tvoří integrující část smlouvy a zůstanou v platnosti potud, pokud smlouva sama bude závaznou
z. dohoda o pohraničním styku. (příloha D );
2. dohoda o opatření proti nákazám zvířecím (příloha E se závěrečným protokolem v této příloze);
3. dohoda týkající se desinfekce dobytčích vagonů (příloha F).
Dlouhá společná hranice mezi Československou republikou a Polskem vyvolává nutně potřebu úpravy t. zv. malého pohraničního styku, jako je tomu vždycky u sousedních státu, aby se vyšlo vstříc skutečně naléhavým potřebám obyvatelstva pohraničních zon. V tomto případě je potřeba tím nezbytnejší, že společná hranice mezi Polskem a Československem probíhá územími, mezi nimiž do převratu nebylo celní čáry.
Proto v příloze D stanoveny zásady pro úlevy obyvatelstva pohraničních pásem, pokud jsou nezbytně nutny k zamezení hospodářských škod; přirozeně děje se tak za příslušných kontrolních opatření proti zneužívání. Zásady tyto sjednány byly ve shodě se všemi příslušnými, zvláště místními činiteli úředními a zájmovými, a na základě jejich zkušeností.
Dohoda o opatřeních proti nákazám zvířecím (příloha E s příslušným závěrečným protokolem), jakož i dohoda o desinfekci dobytčích vozů (příl. F) mají za účel doplniti sít našich veterinárních smluv, založených na konvencích mezinárodních a směřujících k ochraně domácího dobytkářství proti zavlečení cizích nákaz ve shodě s autonomním zákonodárstvím.
Konečně budiž podotčeno, že požadavku, vyslovenému v čl. 24. obchodní smlouvy, aby totiž byla uzavřena zvláštní dohoda o výměně zboží mezi Československou republikou a Polskem, pokud budou v činnosti omezení v dovozu a vývozu, bylo již vyhověno a sjednány úlevy pro vzájemný styk mezi Polskem a republikou Československou, kteréž byly již provedeny administrativní cestou ve smyslu zákona ze dne 24. června 1920, č. 418, o zřízení úřadu pro zahraniční obchod a nařízení vlády republiky Československé ze dne i3. července 1920, č. 442
V ostatním poukazuje vláda k ustanovením úmluvy samé, jakož i závěrečného protokolu k ní připojeného.
Po stránce formální navrhuje vláda, aby návrh tento byl Národním shromážděním schválen, projevujíc přání, aby předloha tato byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru zahraničnímu a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu, po schválení poslaneckou sněmovnou pak v senátě výboru živnostensko-obchodnímu a výboru zahraničnímu s tím, aby podaly o ní zprávu ve lhůtě co nejkratší, poněvadž pouze rychlým uvedením v platnost lze zhodnotiti výhody, jez úmluva tato oběma státům skytá.
Úmluva předkládá se ve zvláštním exempláři.
V Praze dne 22. prosince 1921.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Edvard Beneš, v. r.
Ministr obchodu:
Inž. L. Novák, v. r.