§ 68.

(1)K revírním bratrským pokladnám dohlédají báňské úřady, a to jako první stolice báňské hejtmanství, v jehož obvodu bratrská pokladna má své sídlo. Státní dozor nad Ústřední bratrskou pokladnou vykonává ministerstvo veřejných prací.

(2) Dohled se týká především přesného zachovávání předpisů zákonů a stanov, jakož i podmínek pro trvalou způsobilost bratrské pokladny k plnění jejích závazků.

(3) Dozorčí úřad pečuje obzvláště o to, aby kapitály bratrské pokladny byly řádně uloženy a aby i celé ostatní hospodaření pokladny odpovídalo platným předpisům a v účetní závěrce a v bilanci majetkové poměry pokladny byly vylíčeny zevrubně a co nejjasněji.

(4) Splnění nařízení vydaného dozorčím úřadem u vykonávání státního dozoru může býti vymáháno pohrůžkou a uložením trestu představenstvu pokladny.

(5) Nesplní-li se takováto nařízení opětovaně, je dozorčí úřad oprávněn, aby představensto rozpustil.

(6) Zruší-li se představenstvo, přechází správa pokladny na dobu nejvýše 3 měsíců na dozorčí výbor, jemuž náleží svolati v této době valnou hromadu k volbě představenstva.

(1) Při vykonávání státního dozoru jest dozorčí úřad dále oprávněn nahlížeti do veškerých knih, účtů, dopisů a jiných spisů bratrské pokladny nebo žádati, aby byly předkládány, revidovati pokladnu a vysílati svého zástupce do všech schůzí a zasedání orgánů bratrské pokladny. Zástupce ten jest povinen zastaviti usnesení, která zákonům nebo stanovám odporují.

(2) Nedoručí-li dozorčí úřad do 14 dnů po předložení zápisu o dotyčné schůzi bratrské pokladně písemný výnos o zastavení, lze usnesení provésti.

(3) ) Z výnosu báňského hejtmanství o zastavení lze podati stížnost k ministerstvu veřejných prací do 14 dnů od doručení.

(1) Dozorčí úřad má také právo žádati, aby orgány bratrské pokladny byly svolány ke schůzím a zasedáním. Nevyhovělo-li by se této výzvě, ustanoví tyto schůze a zasedání úřad sám. Schůze a zasedání na žádost úřadu svolané může jeho zástupce i říditi.

(2) Dokud se orgány Ústřední aneb některé revírní bratrské pokladny nedají sestaviti nebo nejsou-li pro jiné překážky s to, aby svým povinnostem zákonem nebo stanovami předepsanými vyhověly, může dozorčí úřad práva a povinnosti těchto orgánů vykonávati buď sám nebo svými zástupci na útraty bratrské pokladny.

(3) Zpečuje-li se valná hromada vykonati volby představenstva nebo nechtějí-li vykonati voliči volbu delegátů (zástupců zaměstnavatelů, může dozorčí úřad představenstvo, po případě delegáty (zástupce zaměstnavatelů jmenovati.

(1) Znemožňují-li zvláštní okolnosti správu pokladny stanovám vyhovující, může správu pokladny převzíti dozorčí úřad, jenž pak pro tento případ ustanoví svého zástupce.

(2) Jmění, které tu jest, knihy, dopisy a ostatní papíry bratrské pokladny se tu odevzdají dozorčímu úřadu.

(1) Ústřední bratrská pokladna předloží ministerstvu veřejných prací do 6 měsíců po ukončení kalendářového roku jednak odděleně pro každou revírní úřadovnu (revírní bratrskou pokladnu) jednak souhrnem pro celý obvod:

1. výroční zprávu;

2. účetní závěrku

3. výkaz o stavu a složení jmění;

4. zprávu statistickou.

(2) Revírní bratrské pokladny předloží do 3 měsíců po ukončení kalendářového roku dozor čímu úřadu odděleně pro oddělení zaopatřovací a nemocenské:

1. výroční zprávu;

2. účetní závěrku;

3. výkaz o stavu a složení jmění;

4. zprávu statistickou.

(3) Výkazy pod č. 1. až 4. uvedené pro oddělení zaopatřovací předloží revírní bratrská pokladna zároveň Ústřední bratrské pokladně.

(4) Dozorčí úřad zkouší účetní závěrky účetní závěrky nemocenských oddělení revírních bratrských pokladen schvaluje báňské hejtmanství, účetní závěrky ústřední bratrské pokladny a zaopatřovacích oddělení revírních bratrských pokladen ministerstvo veřejných prací.

(5) Vzorce pro účetní závěrku a zprávu statistickou určí dozorčí úřad.

(1 ) U každé revírní bratrské pokladny zřizuje se oddělení nemocenské k provádění pojištění nemocenského a oddělení zaopatřovací k provádění pojištění zaopatřovacího jménem a na účet Ústřední. bratrské pokladny. Finanční hospodaření a účetnictví těchto dvou oddělení provádí se odděleně. Prostředků jednoho oddělení nelze nikterak použíti k plnění úkolů oddělení druhého; nemocenské oddělení hradí však správní výlohy obou oddělení.

(1) Prostředky, jichž jest třeba k úhradě pojistných dávek a výloh správních a k dotování potřebných fondů reservních, opatří se příspěvky, které platí zaměstnavatelé a členové po polovici.

(2) Za členy, kteří konají svou službu bezplatně nebo vzhledem na nedokončené vzdělání za mzdu příliš nízkou, platí tyto příspěvky majitel závodu sám ze svého.

(1) Není dovoleno vybírati příspěvky nebo užívati jmění bratrské pokladny k jiným účelům než k dávkám zákonem neb stanovami předepsaným, k zálohám a k úhradě nákladů správních.

(1) Podnikatelé jsou povinni odváděti revírní bratrské pokladně také částku příspěvkovou připadající na členy, mají však právo jim srážeti tuto částku se mzdy.

(2) Zaplacení příspěvků jakož i srážení podílu na člena připadajícího, děje se, dokud nebyly stanovami určeny lhůty jiné, v měsíčních částkách.

(3) Proti výši srážky přísluší jednotlivému pojištěnci právo stížnosti dle tohoto zákona-, mimo to jsou revisní orgánové bratrské pokladny oprávněni vypočítání příspěvků přezkoušeti na základě mezdních seznamů povinně vedených dle zákona ze dne 8. února 1909, č. 29 ř. z., pokud se týče dle § 20 zák. čl. XIX. z r. 1907 a ostatních potřebných pomůcek podniku.

Nezapočte-li a nesráží-li podnikatel částku příspěvků na člena připadající při příslušné výplatě mzdy, pokud se týče služného, smí při pozdější výplatě tuto částku zadržeti, jen pokud od příslušné výplaty mzdy neb služného neuplynulo více osmi týdnů.

(1) Příspěvky, které zaměstnavatel srážel zaměstnanci se mzdy nebo služného, jsou statkem zaměstnavateli svěřeným.

(1) Podnikatelé jsou povinni své zaměstnance pojištěním povinné u revírní bratrské pokladny ohlásiti do 14 dnů od nastoupení služby. Taktéž jest oznámiti vystoupení každého zaměstnance ze služby do 14 dnů od ukončení pracovního jeho poměru.

(2) Opominul-li podnikatel přihlásiti člena revírní bratrské pokladně, zaplatí vše, co měl dotyčný pojištěnec platiti na členských a podnikatel na závodních příspěvcích ode dne nastoupení služby až do dne dodatečné přihlášky, po případě když mezi tím zaměstnanec svou službu zase opustil, až do jeho vystoupení ze služby.

Neohlásí-li podnikatel vystouplého člena, zaplatí vše, co by pojištěnec, kdyby byl sloužil dále, měl platiti na členských a podnikatel na závodních příspěvcích ode dne vystoupení ze služby až do dne dodatečného odhlášení, po případě, když se toto odhlášení vůbec nestalo, až do dne, kterého se revírní bratrská pokladna o vystoupení člena dověděla.

(1) Zadržené příspěvky pojistné vymáhají se exekucí politickou nebo soudní. Exekuce se provede na základě výkazu nedoplatků potvrzeného báňským hejtmanstvím, v jehož obvodu revírní bratrská pokladna má své sídlo. Jmenované výkazy jsou exekučními tituly dle ustanovení § 1 exekučního řádu ze dne 27. května 1896, č. 79 ř. z., pokud se týče § 1 zák. čl. IX. z roku 1881 a § 31 zák: čl. LIV. z roku 1912. Na Slovensku provádí se politická exekuce dle hlavy VI., §§ 40 a násl. zák. čl. XI. z roku 1909.

(2) Stížnosti proti předepsání příspěvků nemají účinku odkládacího.

(1) Pokladna jest povinna vésti přesný seznam pojištěnců (§ 66, č. 1), jakož i řádné účetnictví, včetně účetní kontroly.

(2) Bilance a účetní závěrky buďtež uveřejněny po jejich schválení valnou hromadou.

(1) Nemocenská oddělení revírních bratrských pokladen nechť dbají čtvrtletně o zachování, po případě o zřízení rovnováhy mezi příjmy s jedné a výdaji jakož i příspěvky k dotování fondu reservního potřebnými s druhé strany.

(2) Příspěvky na pojištění nemocenské budou stanoveny vzhledem ku očekávaným výlohám. Vyšší sazby nežli připouští zákony o nemocenském pojištění dělníků určuje vládní nařízení.

(3) Nestačí-li hotové peníze nemocenského oddělení té které revírní bratrské pokladny ke krytí běžných výdajů, poskytnou podnikatelé v poměru počtu členů dotyčné revírní bratrské pokladny u nich zaměstnaných bezúročně potřebné zálohy, které se jim po uvolnění potřebné hotovosti neprodleně vrátí.

(1) Příspěvky členů k Ústřední bratrské pokladně na pojištění na provisi stanoví se zlomkem mzdy nebo stálou sazbou neb kombinací obou způsobů výpočtu.

(2) Výše příspěvků se určí tak, aby s případnými dalšími příjmy a se zřetelem na ostatní okolnosti rozhodné pro způsobilost k plnění závazků bylo zajištěno trvalé poskytování dávek zaopatřovacích.

(3) Způsob výpočtu úhrady zaopatřovacího pojištění, období, ve kterých dlužno prováděti technicko-pojišťovací bilanci a jak se tato přezkouší, bude určen nařízením.

(1) Peníze, jichž není třeba bezprostředně k provozování pojištění, buďtež výnosně uloženy.

(2) Uložení může nastati jen:

1. v cenných papírech připuštěných zákonnými ustanoveními k ukládání sirotčích peněz;

2. v hypotékách se sirotčí jistotou;

3. v poštovní spořitelně a ve spořitelnách zřízených v území Československé republiky podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z, a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen;

4. k žádosti revírní bratrské pokladny může báňské hejtmanství povoliti jiný bezpečný způsob uložení peněz nemocenského jejího oddělení. Takovéto povolení uděliti k žádosti Ústřední bratrské pokladny ohledně jejího jmění, přísluší ministerstvu veřejných prací.

(3) Peníze, jež je dlužno míti pohotově pro běžné výdaje, a to až k průměrné šestiměsíční potřebě, lze uložiti u důvěryhodných tuzemských ústavů.

(1) Dnem vyhlášení nařízení, určujícího obvody a sídla revírních bratrských pokladen, slučují se dosavadní bratrské pokladny podřízené dozoru báňských úřadů k provádění pojištění nemocenského v nově zřízené revírní bratrské pokladně a k provádění pojištění na provisi v Ústřední bratrskou pokladnu. Tímto sloučením přecházejí jmění a veškerá práva a závazky, týkající se oddílů nemocenských dosavadních bratrských pokladen na nové revírní bratrské pokladny a jmění, práva a závazky týkající se zaopatřovacích oddílů na ústřední bratrskou pokladnu.

(2) Správu nových bratrských pokladen převezme bezodkladně příslušný dozorčí úřad, jenž jmenuje po slyšení revírních rad a skupin I. báňských společenstev 9 člennou správní komisi, která za dohledu příslušného dozorčího úřadu provede likvidaci dosavadních pokladen a převod jejich jmění, práv a závazků na nové bratrské pokladny. Správní komise sestává ze 6 zástupců pojištěnců a ze 3 zástupců zaměstnavatelů.

(3) Dosavadní bratrské pokladny provádějí ode dne jejich sloučení nemocenské a zaopatřovací pojištění dále až do jejich likvidace jménem a na účet příslušné nové bratrské pokladny za dozoru správní komise.

(4) Spory, které vzniknou mezi bratrskou pokladnou a jejími pojištěnci vyřizují až do sestavení rozhodčích soudů podle hlavy III., rozhodčí soudy zřízené podle dosud platných předpisů.

(5) Bližší ustanovení o likvidaci dosavadních bratrských pokladen a o převodu jejich jmění, práv a závazků na nové bratrské po kladny určí nařízení.

(1) Po ustavení ústřední bratrské pokladny převedou se nařízením ministerstva veřejných prací ústřední zaopatřovací fondy bratrských pokladen na ústřední bratrskou pokladnu.

(1 ) Ustanovení tohoto zákona platí pro všechny členy dosavadních báňských bratrských pokladen a oprávněné příslušníky jejich rodin bez ohledu na dobu, kdy se stali členy bratrské pokladny, jakožto pro všechny oprávněné poživatele zaopatřovacích platů.

(2) úhradu potřebnou ku zvýšení důchodů invalidních podle dosavadních stanov napadlých před 1. červencem 1919 a provisí náležejících podle dosavadních stanov vdovám a sirotkům po členech po případě provisionistech, kteří dne 1. července 1919 již nebyli v činné službě, platí zaměstnavatelé ze svého; náklad tento nesmí však převyšovati náklad, který by povstal, kdyby byly nadále poskytovány zaopatřovací platy ve výši určené zákonem, ze dne 30. června 1921, č. 248 Sb. z. a n.

(1) Pro pojištěnce, kteří se stali členy bratrské pokladny před účinností tohoto zákona, platí tato zvláštní ustanovení

1. člen vystoupivší po účinnosti tohoto zákona nemá nároku na vyplacení nebo překázání záložního podílu;

2. nárok členů vystouplých před účinností tohoto zákona na vyplacení záložního podílu promlčuje se za 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona;

3. členská doba, za kterou si pojištěnec vybral záložní podíl podle dřívějších dotčených předpisů, se nepočítá do doby příspěvkové. Totéž platí, přerušil-li pojištěnec členství po dobu delší 3 let, byť i nevybral záložního podílu;

4. členové vystoupivší před účinností tohoto zákona ze zaměstnání povinného pojištěním u bratrské pokladny mohou i nadále podle zákona z 9. února 1922, č. 61 Sb. z. a n., bud' si zachovati čekatelství na provisi aneb pokračovati v pojištění. Odst. 4. §u 23 a odst. 2. §u 33 platí však i pro tyto osoby.

5. Ustanovení § 15 o přerušení zaopatřovacích platů vzhledem k nároku provisionisty na odškodnění podle zákonů o úrazovém pojištění dělníků, platí pouze, napadl-li nárok na zaopatřovací plat za účinnosti tohoto zákona, jinak platí dotčené předpisy zákonů o úrazovém pojištění dělníků.

(1) Pohledávky, příslušející podle tohoto zákona pojištěnci, nesmí býti exekucí zabaveny aneb zajišťovacím úkonem stíženy.

(2)Pro pohledávky výživného, příslušející podle zákona věřiteli, může býti vedena exekuce aneb zajišťovací úkon až do polovice zaopatřovacího platu (odbytného); pokud však nejde o nárok na výživu manželského nebo nemanželského dítěte, musí dlužníku volně zůstati ročně 2000 Kč.

(3) Pokud se exekuce a obstavení nepřipouštějí, nemá ani cesse, poukázka, zástava nebo jiné právní jednání pojištěnce s pohledávkou z pojištění žádné moci právní. Toto ustanovení se však netýká práva pokladny, zálohy na pojistné dávky sraziti z těchto dávek.

(1) Jest zapovězeno vyloučiti neb obmeziti účinek ustanovení tohoto zákona v neprospěch pojištěncův. Ustanovení smluvní a veškerá právní jednání, která se příčí tomuto zákonu, nemají právního účinku.

(1) Bratrské pokladny jsou zproštěny daně důchodové (včetně daně důchodové podle zákona ze.dne 27. května 1919, č. 292 Sb. z. a n. ), na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně výrobkové, rentové a úrokové, jakož i všeobecné důchodkové a nemocniční přirážky.

(2) Všechna jednání a listiny, kterýchž jest zapotřebí k založení a uspořádání právních poměrů mezi bratrskými pokladnami s jedné strany a pojištěnci nebo jejich zaměstnavateli s druhé strany, zahrnujíc v ně soudní a rozhodčí rozhodnutí, pak hlášení, jež zaměstnavatelé a pokladny dle tohoto zákona podávají, výkazy, jež se předkládají a jinaká podání i se svými přílohami, jakož i smlouvy mezi pokladnami a jejich zřízenci nebo lékaři jsou osvobozeny od přímých poplatků a kolků.

(3) Pro bratrské pokladny platí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1885, č. 51 ř. z., o osvobození spolků na vzájemnosti založených od daní a poplatků - pokud se týče Slovenska a Podkarpatské Rusi ustanovení § 6 zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku.

(1) Obecní úřady jsou povinny vyhověti podle možnosti žádostem bratrských pokladen jakož jejich odboček na ně vzneseným, je podporovati a i bez vyzvání podávati jim všeliké zprávy, které pro jejich hospodaření mohou býti důležité.

(1 ) Dozorčí úřad může, vykonávaje státní dozor, členy představenstva, kteří nařízením tohoto úřadu na ně řízeným nevyhovují (§ 68, odst. 4.) pokutovati až do 3000 Kč.

(2) V případě nedobytnosti může i politický úřad (administrativní policejní vrchnost) na podnět dozorčího úřadu změniti pokutu v přiměřený trest na svobodě v trvání až do 14 dnů.

(1) Podnikatelé, kteří zúmyslně svým zaměstnancům při výplatě mzdy srážejí větší částky než stanovy připouštějí nebo jednají proti zákazu § 89, nechť pokutuje dozorčí úřad - není-li tu skutková povaha činu, který se trestá dle obecného zákona trestního - až do 6000 Kč; v případě nedobytnosti může tuto pokutu politický úřad (administrativní policejní vrchnost) první stolice na návrh dozorčího úřadu změniti v trest na svobodě v trvání až do 4 neděl.

(1) Nesdělí-li zaměstnavatel s revírní bratrskou pokladnou data pro vyměření příspěvků nebo dávek potřebná, trestá se v každém jednotlivém případě dozorčím úřadem pokutou do výše 200 Kč. V případě nedobytnosti může tuto pokutu politický úřad (administrativní policejní vrchnost) první stolice na návrh dozorčího úřadu změniti v přiměřený trest vězení.

(1) Členům, kteří bratrskou pokladnu poškodili předstíráním, může se uložiti pokuta, aby zaplatili pro určitou lhůtu mimo příspěvky, které platí dle stanov, další příspěvky, a to ze svého až do výše příspěvků stanovami předepsaných.

(2) O této pokutě rozhodne představenstvo revírní bratrské pokladny. Z takového výměru lze se odvolati ve lhůtě stanovami určené k rozhodčímu soudu.

(3) Tuto pokutu zaplatí dotyčný člen stejným způsobem jako své příspěvky. Pokuta ta připadá onomu oddělení revírní bratrské pokladny, které bylo poškozeno způsobem v prvním odstavci naznačeným.

(4) Ustanovení tato nevylučují stíhání člena pro čin v prvním odstavci naznačený dle práva trestního.

(1) Tento zákon platí také pro závody, jejichž právo k dobývání nerostů upotřebitelných pro jich živičný obsah bylo upraveno zákonem ze dne 22. března 1920, č. 197 Sb. z. a n.

(1) Tento zákon platí v celém území republiky.

(2) Pokud se týče úrazového pojištění horníků na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, podrobuje se toto ode dne účinnosti tohoto zákona předpisům platným pro ostatní dělnictvo v jmenovaném území zaměstnané (zákonný článek XIX. z roku 1907, nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. září 1919, č. 516 Sb. z. a n. atd. ).

(1) Pokud se tyto normy odvolávají na předpisy, které dosud ještě neplatí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, zařídí potřebné vláda.

(1) Působnost báňských hejtmanství podle tohoto zákona obstarává na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vládní komisariát pro báňské a hutnické záležitosti v Bratislavě.

(1) Ustanovení §§ 887 nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona, ustanovení ostatní dnem, který určí nařízení pro jednotlivé okrsky báňských hejtmanství, jakož i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

(2) Dnem, kdy celý zákon nabude účinnosti, pozbývají v těch kterých obvodech platnosti veškerá ustanovení tomuto zákonu odporující.

(3) Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Tomášek v. r.,

předseda.

Dr. Říha v. r.,

sněm. tajemník.

J. Marek v. r.,

zapisovatel.