Pravda jest, že auskultanti německé národnosti přihlásivší se k soudcovské zkoušce v květnovém termínu 1922 byli vrchním zemským soudem v Praze vyrozuměni, že jim bude vykonati zkoušku v jazyku českém a německém, Stalo se tak v důsledku mého výnosu z 5. listopadu 1921, č. 50038, jimž jsem poučil vrchní zemský soud, že dosavadní postup, aby totiž byli kandidáti soudcovského stavu neovládající státního jazyka připouštěni k soudcovské zkoušce a zkoušeni v jazyku výhradně německém, nesrovnává se s předpisy jazykového zákona z 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n.

Citovaný můj výnos na vrchní zemský soud. v Praze neodporuje tedy jazykovému zákonu a nehodlám jej odvolati.

V Praze, dne 31. května 1922.

Dr Dolanský v. r.,
ministr spravedlnosti.

Es ist richtig, dass die Auskultanten deutscher Nationalität, welche sich zur Richteramtsprüfung im Maitermine 1922 angemeldet hatten, vom Oberlandesgerichte in Prag verständig wurden, dass sie die Prüfung in čechischer und deutscher Sprache abzulegen haben. Dies geschah in Folge meines Erlasses vom 5. November 1921, Z. 50.038, mit welchem ich das Oberlandesgericht belehrt hatte, dass der bisherige Vorgang dass nämlich die die Staatssprache nicht beherrschenden Richteramtskandidaten zur Richteramtsprüfung zuzulassen und ausschliesslich in deutscher Sprache zu prüfen sind, mit den Vorschriften des Sprachengesetzes vom 29. Feber 1920, Nr. 122 S. d. G. u. V. nicht übereinstimmt.

Mein zitierter Erlass an das Oberlandesgericht in Prag widerspricht daher keineswegs dem Sprachengesetze und ich habe nicht die Absicht denselben zurückzuziehen.

Prag, am 31. Mai 1922.

Dr Dolanský m. p.,
Justizminister.

Přednášky o péči o kojence, stejně jako základy výchovy sester pro sociální zdravotní péči zahrnuty jsou ve vyučovacím plánu škol pro ošetřování nemocných. V roce 1916 zavedeny byly zvláštní jednoroční kursy pro výchovu pracovnic na poli potírání tuberkulosy a péče o matky a kojence. Na německé škole pro ošetřování nemocných v Praze konal se takový kurs posledně v r. 1919. Další kursy nebylo lze pořádati; ježto bylo nutno místností této školy, pokud zbyly po umístění žaček řádné dvouleté školy, použíti pro diplomované ošetřovatelky všeobecné nemocnice v Praze, neboť nebylo v nemocnici naprosto žádného místa, kde by tyto mohly bydleti.

Aby byla tato závada odstraněna, staralo se ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy jednak o vybudování zvláštní budovy pro ošetřovatelský personál, jednak o pořízení provisoria pro ubytování diplomovaných ošetřovatelek až do vybudování definitivní obytné budovy, výše zmíněné.

Tyto provisorní mansardní místnosti byly dány do používání v měsíci květnu t. r. a jsou naprosto hygienické jak bylo kollaudační komisí zjištěno a dostatečně prostorné. Ubytovány jsou v nich všechny diplomované ošetřovatelky, které tou dobou působí ve všeobecné nemocnici pokud již dříve na stanicích jimž jsou přiděleny, nenalezly vhodného ubytování. Se stavbou definitivní budovy pro nemocniční personál bude započato. v době nejbližší.

Jak z řečeného vysvítá, nemohly býti v posledních letech konány kursy pro péčí o kojence pro nemožnost, aby frekventantky kursu byly ubytovány. Otázka opětného aktivování těchto kursů se právě v ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy projednává a bude rozřešena ještě před početím nového školního roku na školách pro ošetřování nemocných.

V Praze, dne 13. září 1922.

MUDr Boh. Vrbenský v. r.,
ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Die Vorlesungen über Säuglingspflege sowie die Grundzüge der Heranbildung der Fürsorgeschwestern sind im Lehrplane der Krankenpflegerinnenschulen mit einbezogen. Im Jahre 1916 wurden besondere einjährige Kurse für die Heranbildung von Arbeiterinnen auf dem Gebiete der Bekämpfung der Tuberkulose sowie der Fürsorge für Mütter und Säuglinge eingeführt.

In der deutschen Krankenpflegerinnenschule in Prag wurde ein solcher Kurs letzthin im Jahre 1919 abgehalten. Die Abhaltung weiterer Kurse war aus dem Grunde nicht möglich, da man die Räumlichkeiten dieser Schule, insofern solche nach Unterbringung der Schülerinnen der ordentlichen zweijährigen Schule übrig blieben, für die diplomierten Krankenpflegerinnen des allgemeinen Krankenhauses in Prag zu verwenden gezwungen war, zumal in Krankenhause absolut kein Raum für deren Unterbringung zur Verfügung stand.

Behufs Beseitigung dieser Mängel sorgte das Ministerium für öffentliches Gesundheitswesen und körperliche Erziehung einerseits für die Errichtung eines besonderen Gebäudes für das Pflegerpersonal, andererseits für die Herstellung eines Provisoriums zwecks Unterbringung der diplomierten Krankenpflegerinnen bis zur Errichtung des vorerwähnten definitiven Wohngebäudes.

Diese provisorischen Mansardenräumlichkeiten wurden im Monate Mai 1. J. zur Benützung übergeben und sind dieselben, wie seitens der Kollaudierungskommission sichergestellt wurde, durchwegs hygienisch und räumlich entsprechend. In denselben sind sämtliche diplomierten Krankenpflegerinnen untergebracht, welche dermalen im allgemeinen Krankenhause in Verwendung stehen, insoferne dieselben nicht bereits früher in den Stationen, welchen sie zugewiesen sind, entsprechende Unterkunft gefunden haben. Der Bau des definitiven Gebäudes für das Krankenhauspersonal wird demnächst in Angriff genommen werden.

Wie aus dem Vorhergesagten hervorgeht, konnten in den letzten Jahren die Kurse für Säuglingspflege wegen Untunlichkeit der Unterbringung der Kursfrequentantinnen nicht abgehalten werden.

Über die Frage der Reaktivierung dieser Kurse wird dermal im Ministerium für öffentliches Gesundheitswesen und körperliche Erziehung verhandelt und wird dieselbe noch vor Beginn des neuen Schuljahres in den Krankenpflegerinnenschulen gelöst werden.

Prag, am 13. September 1922.

MUDr. Boh. Vrbenský m. p.,
Minister für öffentliches.Gesundheitswesen und körperliche Erziehung.

Podle zákona z 23, května 1919, č. 278 Sb. z. a n. přísluší zřizovati seznamy porotců, pokud jde o seznamy prvotní - obecním komisím za součinnosti okresních politických správ, - pokud jde o seznamy roční - komisím zřízeným pří sborových soudech I. stolice. Poněvadž jde o úřady podřízené ministerstvu spravedlnosti a ministerstvu vnitra, převzal jsem odpověď na interpelací společně s ministrem vnitra.

Není správné, že v zákoně není řeči o jazykové způsobilosti porotců a že tudíž politický úřad má u osob, jež obec navrhla pro úřad porotčí, zkoumati jedině jejích věcnou způsobilost.

Jíž § 9. odst. 1. cit. zák. ukládá obecní komisi, aby v prvotních seznamech poznamenala ty osoby, jež mimo jiné též pro jejich znalost zemských řečí pokládá za zvlášť způsobilé k úřadu porotčímu. Okresní politické správě pak uloženo je § 10, aby o posudku obecní komise předkládajíc prvotní seznamy presidentu sborového soudu I. stolice se vyjádřila.

Komise u sborového soudu I. stolice zřizujíc roční seznam porotců má se podle, § 15 říditi rovněž co do způsobilosti porotců předpisy § 9.

Naproti tomu se vylosují porotci pro služební seznam a pro lavici porotců a nemá tudíž až na výkon práva odmítacího, do něhož však nebylo si stěžováno ministerstvo ani možností na složení lavice porotní co do jazykové způsobilosti působiti.

Poněvadž jíž zákonem nařízeno je přihlížeti k jazykové způsobilostí k úřadu porotčímu, nebylo ani nutno okresním správám politickým v té příčině nějaký výnos vydávati.

Výnos, zejména toho znění, aby vyloučeni byli státní, občané, kteří nejsou mocni jazyka českého, vydán. nebyl a. není tudíž třeba jej odvolávati.

V určitém. případě, který se týkal krajského soudu v Mostě, bylo vytýkáno politickým úřadům že pří sestavování, pokud se týká zkoumání t. zv. prvotních seznamů porotců, neplní povinnosti uložené jim §em 9 zákona ze dne 23. května 1919, č. 278 Sb. z. a n.

Ministerstvo vnitra vyzvalo proto presidium zemské správy politické v Praze, aby vyšetřilo, jak okresní správy politické v obvodu krajského soudu v Mostě- postupovaly při sdělávání a zkoumání prvotních seznamů porotců vzhledem k předpisu § 9 zákona z 23. května 1919, č. 278 Sb. z. a n. o znalosti. zemských řečí u osob do seznamů pojatých a zda lze okresním správám politickým v tomto směru právem učiniti výtku.

Ani v tomto výnosu není však nic, co by se příčilo zákonu.

Nesprávným je též tvrzení, že nový seznam porotců pro krajský soud v Plzni vykazuje pouze jednoho německého porotce a jednoho německého náhradníka.

Seznamy porotčí nehledí vůbec k národnosti, nýbrž pouze k jazykové způsobilosti porotců a třeba tyto dva pojmy přísně rozlišovati. Obavy z národnostního soudnictví jsou tudíž úplně neodůvodněné.

Konaným šetřením bylo však zjištěno, že v ročním seznamu porotců krajského soudu v Plzni na rok 1922 jest zapsáno nejméně 50 osob národnosti německé.

Není tudíž důvodů, aby učiněna byla navrhovaná opatření.

V. Praze, dne 11. září 1922.

Dr Dolanský v. r.,
ministr spravedlnosti.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Nach dem Gesetze vom 23. Mai 1919, Nro. 278 S. d.G. u V. obliegt die Verfassung der Geschworenenlisten, insofern es sich um die Urlisten handelt, den den Gemeindekommissionen unter Mitwirkung der politischen Bezirksverwaltungen, insofern es sich um die Jahreslisten handelt-den bei den Gerichtshöfen I. Instanz errichteten Kommissonen. Da es sich um dem Justizministerium und dem Ministerium des Innern unterstehende Behörden handelt, habe ich die Beantwortung der Interpellation gemeinsam mit dem Minister des Innern übernommen.

Es ist nicht richtig, dass im Gesetze von der sprachlichen Qualifikation der Geschworenen keine Rede sei und daher die politische Behörde bei den von der Gemeinde für das Geschworenenamt beantragten Personen lediglich deren sachliche Eignung zu prüfen habe.

Schon § 9 Abs. 1. des zit. Ges. macht der Gemeindekommission zur Pflicht, in der Urliste jene Personen zu bezeichnen, welche sie u. A. auch wegen ihrer Kenntniss der Landessprachen für das Geschworenenamt für besonders geeignet erachtet. Die politische Bezirksverwaltung hat sich sodann gemäss § 10 anlässlich der Vorlage der Urlisten dem Präsidenten des Gerichtshofes I. Instanz über die Beurteilung der Gemeindekommission zu äussern.

Die beim Gerichtshofe 1. Instanz bestehende Kommission hat sich bei der Verfassung der Jahresliste der Geschworenen gemäss § 15 bezüglich der Eignung der Geschworenen gleichfalls nach den Vorschriften des § 9 zu richten.

Demgegenüber werden die Geschworenen für die Dienstliste und für die Geschworenenbank ausgelost und hat daher das Ministerium - bis auf die Ausübung des Abweisungsrechtes, gegen welches jedoch keine Beschwerde vorlag - nicht einmal die Möglichkeit auch die Zusammenstellung der Geschworenenbank hinsichtlich ihrer sprachlichen Qualifikation Einfluss zu nehmen.

Nachdem bereits im Gesetze vorgesehen erscheint auf die sprachliche Qualifikation für das Geschworenenamt Bedacht zu nehmen, war die Herausgabe irgendeines diesbezüglichen Erlasses an die politischen Bezirksverwaltungen gar nicht nötig.

Ein Erlass, insbesondere des Inhaltes, dass die der čechischen Sprache nicht mächtigen Staatsbürger auszuscheiden seien, wurde nicht herausgegeben und es entfällt daher die Notwendigkeit der Zurückziehung eines solchen.

In einen bestimmten Falle, welcher das Kreisgericht in Brüx betraf, wurde den politischen Behörden zum Vorwurfe gemacht, dass sie bei der Verfassung bzw. bei der Überprüfung der sogenannten.Urlisten die ihnen durch § 9 des Gesetzes vom 23. Mai 1919, Nr. 278 S. d. G. u. V. auferlegten Verpflichtungen nicht erfüllen.

Das Ministerium des Innern hat daher das Präsidium der politischen Landesverwaltung aufgefordert zu erheben, welchen Vorgang die politischen Bezirksverwaltungen im Sprengel des Kreisgerichtes in Brüx bei der Verfassung und Überprüfung der Urlisten im -Hinblicke auf die Vorschrift des § 9 des Ges. vom 23. Mai 1919 Nro. 278 S. d. G. u. V. betreffend die Kenntniss der Landessprachen bei den in die Verzeichnisse aufgenommenen Personen eingehalten haben und ob in dieser Hinsicht den politischen Bezirksverwaltungen mit Recht etwas auszusetzen wäre.

Auch in diesem Erlasse ist jedoch nichts enthalten, was dem Gesetze widersprechen würde.

Unrichtig ist auch die Behauptung, dass die neue Geschworenenliste für das Kreisgericht in Pilsen bloss einen deutschen Geschworenen und einen deutschen Ersatzmann aufweise.

Die Geschworenenlisten achten überhaupt auf keine Nationalität, sondern bloss auf die sprachliche Eignung der Geschworenen und müssen diese zwei Begriffe streng unterschieden werden. Die Befürchtungen bezüglich einer nationalen Justiz sind daher vollkommen grundlos.

Durch die gepflogenen Erhebungen wurde jedoch sichergestellt, dass in dem Jahresverzeichnisse der Geschworenen des Kreisgerichtes in Pilsen für das Jahr 1922 zumindest 50 Personen deutscher Nationalität eingetragen erscheinen.

Es besteht daher keine Veranlassung die angeregten Verfügungen zu treffen.

Prag, am 11. September 1922.

Dr. Dolanský m. p.,
Justizminister.

Černý m. p.,
Minister des Innern.

Pro otevření účtu u poštovního úřadu šekového jednotlivcům i firmám jest rozhodující jejích přihláška, V jaké řeči přihlašující se uvede své jméno nebo označení svého závodu (firmy), v takové řeči se vede také jeho šekový účet, dokud majitel jeho sám nepožádá o změnu. U protokolovaných firem musí se ovšem přihláška shodovati, pokud se týká označení firmy, se zněním, uvedeným ve 3. rubrice obchodního rejstříku, poněvadž podle zákonných ustanovení v té příčině platných smí majitel firmy užívati jména firmy pouze v tom znění a v té řeči, jak je zapsáno v obchodním rejstříku. Toto znění firmy, které je uvedeno na šekovém účtě a jež se tudíž shoduje se zápisem ve 3. rubrice obchodního rejstříku, uvedeno jest také v seznamu majitelů šekových účtů.

Stává se ovšem, že si majitelé šekových účtů přejí, aby bylo vedle znění firmy uvedeno bližší označení vztahující se na předmět výroby nebo obchodu a pod. Toto bližší označení firmy se v seznamu majitelů šekových účtů uvádí v původním znění pouze tehdy, je-li součástí její, t. j. je-li také zapsáno ve 3. rubrice obchodního rejstříku. Netvoří-li toto bližší označení výroby či obchodu součást firmy a jest tudíž zapsáno v 5. rubrice, obchodního rejstříku, není nepřeložitelné.

Vzhledem k uvedeným okolnostem nepokládají podepsaní za nutno na praksi poštovního úřadu šekového něčeho měniti.

V Praze, dne 2. září 1922.

Srba v. r.,
ministr pošt a telegrafů.

L. Novák.v. r.,
ministr obchodu.

Für die Eröffnung eines Kontos beim Postscheckamte für Einzelnpersonen und für Firmen ist ihre Anmeldung entscheidend. Das Scheckkonto wird in derjenigen Sprache geführt, in welcher der Anmeldende seinen Namen bzw: die Bezeichnung seines Unternehmens (Firma) angeführt hat, insofern der Inhaber selbst nicht um eine Änderung angesucht hat. Bei protokollierten Firmen muss allerdings die Anmeldung bezüglich der Firmabezeichnung mit dem in der Rubrik 3 des Handelsregisters angeführten Wortlaute übereinstimmen, weil nach den diesbezüglich geltenden gesetzlichen Bestimmungen der Firmainhaber die Firmabezeichnung bloss in dem Wortlaute und in jener Sprache benützen darf, wie dies im Handelsregister eingetragen erscheint. Diese Firmabezeichnung, welche im Scheckkonto angeführt ist und welche daher mit der Eintragung in der Rubrik 3 des Handelsregisters übereinstimmt, ist auch im Verzeichnisse der Postscheckkontoinhaber angeführt.

Es kommen allerdings Fälle vor, dass die Postscheckkontoinhaber neben der Firmabezeichnung die nähere, den Gegenstand der Erzeugung oder des Handels betreffende Bezeichnung und ähnlich wünschen. Diese nähere Bezeichnung der Firma wird im Verzeichnisse der Postscheckkontoinhaber im ursprünglichen Wortlaute bloss dann angeführt, wenn sie deren Bestandteil bildet, d. i. wenn sie auch in der Rubrik 3 des Handelsregisters eingetragen erscheint. Wenn diese nähere Bezeichnung der Erzeugung oder des Handels keinen Bestandteil der Firma bildet und daher in der Rubrik 5 des Handelsregisters eingetragen ist, so ist dieselbe nicht unübersetzbar.

In Berücksichtigung der angeführten Umstände erachten die Gefertigten eine Abänderung der Praxis des Postscheckamtes nicht für notwendig.

Prag, am 2. September 1922.

Srba m. p.,
Minister für Post- und Telegraphenwesen.

L. Novák m. p.,
Handelsminister.