Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1461-1461| 4.

Ve >Věstníku pro železnice a plavbu< ze dne 4. června 1921, čís. 44. a 45. vyšlo pod číslem 182 nařízení ministerstva železnic, které přiznává pro vápencovou moučku z Volyně do Teplic-Lesní Brány snížené sazby. Toto nařízení stanoví sazbu 756 haléřů, kdežto normální sazba činila dosud 1040 haléřů. Před tím byly ve >Věstníku< ze dne 29. ledna 1921, pod číslem 8. pro zboží: vápencová moučka z Pos. S.-43-f z Volyně do Duchcova Ú. T. D., Ullersdorfu, Trmic, Bleistadtu, Lázní Kinžvartu, Kosten, Kryr, Mostu, Nýřan a Staňkova zavedeny snížené sazby.

Řečené snížení sazby není však na prospěch všem vápenným pecím, které vyrábějí vápencovou moučku a které ji dodávaly sklárnám v Teplicích a v okolí, nýbrž pouze jednomu závodu, a to závodu Volyňskému. Tento závod, který je v českých rukou, byl v posledních dvou letech rozšířen a jest nyní nucen hledati si odbyt ve vzdálených okresech, i byla mu shora uvedeným snížením sazby poskytnuta taková výhoda že ostatní vápenné pece, které dříve měly odbyt u zmíněných skláren, nemohou dále soutěžiti. Tomuto podniku tudíž zlepšila vláda snížením dovozních výloh zcela jednostranně podmínky odbytu u srovnání s německými majiteli závodů. Poškozenými firmami jsou v uvedeném případě vápenné pece Václava Rennera a Josefa Kratzera ve Vrchlabí. Dodávky prvního závodu pouze do Teplic-Lesní Brány činily v posledních 9 letech 36.880 metrických centů vápencové moučky. Naproti tomu budiž ještě jednou uvedeno, že sazba Volyňských závodů do Teplic-Lesní Brány byla snížena z 1040 haléřů na 756 haléřů, kdežto sazba Vrchlabí-Teplice-Lesní Brána zůstala nezměněna ve výší 780 haléřů. Toto snížení sazby, poskytnuté českému závodu jest u srovnání s poškozenými německými firmami neobyčejně závažné, neboť vápencová moučka patří k těžkému zboží, při němž sazba protivou k zboží cennému hraje rozhodující úlohu, čímž se pak odbyt buď zvyšuje nebo snižuje.

Podepsání táží se proto pana ministra železnic:

1. Jsou panu ministru železnic známy zvláštní případy jednostranného nadržování českému průmyslu v sazbách?

2. Je-li tomu tak, čím odůvodňuje pan ministr podobné jednání a co zamýšlí učiniti, aby na příště bylo zamezeno nesrovnalostem v sazební základně ve prospěch jednotlivých průmyslových závodů?

V Praze, dne 10. července 1922.

Im >Věstník pro železnice a plavbu< vom 4. Juni 1921, Nr. 44 und 45 erschien eine Verordnung des Eisenbahnministeriums unter Zahl 182, welche für Kalksteinmehl von Wolyn nach Teplitz-Waldtor eine Tarifermässigung ausspricht. Es wird in dieser der Tarif mit 756 Hellern festgesetzt, während der normale Frachtsatz bis dahin 1040 Heller betrug. Vorher wurden im >Věstník< vom 29. Jänner 1921 unter Zahl 8 für den Artikel Kalksteinmehl aus Pos. S.-43-f von Wolyn nach Dux-A. T. E., Ullersdorf, Türmütz, Bleistadt, Bad Königswart, Kosten, Kriegern, Brüx, Nürschan und Stankau ermässigte Frachtsätze eingeführt.

Besagte Tarifermässigung kommt aber nicht allen Kalkwerken, welche Kalkmehl erzeugen und für Glasfabriken von Teplitz und Umgebung geliefert hatten, zugute, sondern nur einem Werke, und zwar dem Wolyner Werke. Dieses in čechischen Händen sich befindliche Werk ist in den letzten zwei Jahren vergrössert worden und nunmehr gezwungen, in entlegenen Gebieten Absatz zu suchen und wird nun durch die obererwähnte Tarifermässigung in einen solchen Vorteil gesetzt, dass die übrigen Kalkwerke, welche früher bei den erwähnten Glasfabriken ihr Absatzgebiet fanden, nicht mehr konkurrenzfähig sind. Dieses Unternehmen hat somit regierungsseitig durch die Herabsetzung der Frachtkosten ganz einseitiger Weise die Absatzgrundlage verbessert bekommen, im Vergleiche zu den deutschen Werksbesitzern. Die benachteiligten Firmen in obigem Falle sind die Kalksteinwerke Wenzel Renner und Josef Kratzer in Hohenelbe. Die Lieferungen des ersteren Werkes allein nach Teplitz-Waldtor betrugen in den letzten 9 Jahren 36.880 Meterzentner Kalksteinmehl. Zur Gegenüberstellung wollen wir nochmals erwähnen, dass der Frachtsatz der Wolyner Werke nach Teplitz-Waldtor eine Ermässigung von 1040 Hellern auf 756 Heller erfahren hat, während der Satz Hohenelbe-Teplitz-Waldtor unverändert geblieben ist in der Höhe von 780 Hellern. Diese dem čechischen Werke gegebene Tarifermässigung ist im Vergleiche zu den benachteiligten deutschen Firmen eine ausserordentlich schwerwiegende, denn Kalksteinmehl gehört zu jenen Schwergütern, bei denen im Gegensatze zu den hochwertigen Gütern der Frachtsatz eine ausschlaggebende, den Absatz fördernde, bzw. hemmende Rolle spielt.

Die Unterzeichneten stellen demnach an den Herrn Eisenbahnminister die Anfrage:

1. Sind dem Herrn Eisenbahnminister die speziellen Fälle einer einseitigen tarifarischen Begünstigung čechischer Industrien bekannt?

2. Wenn dies der Fall ist, womit begründet der Herr Minister ein derartiges Vorgehen und was beabsichtigt er zu veranlassen, damit Ungleichheiten in der tarifarischen Bedeckungsgrundlage zugunsten einzelner Industrien in Hinkunft verhindert werden?

Prag, am 10. Juli 1922.

V posledních týdnech obdrželi různí průmyslníci, statkáři a jiné soukromé osoby tištěné výzvy k upisování 6%ní investiční půjčky. Výzvy k nimž je přiložena poštovní složenka, záležejí v >pozvání k upisování<, jež je opatřeno jménem adresátovým a končí žádostí, aby >ve vlastním zájmu< byla upsána inkoustem vepsaná >nejmenší částka< v tiskopisu, jehož má býti použito k přihlášce úpisu. Pozvání samo nemá kromě tištěných slov >ministerstvo financí< žádného podpisu. Nelze tedy vyrozuměti, jde-li, jak by se zdálo vysvítati z osobní adresy a z osobně odstupňované nejmenší částky, o svrchovaně důvěrný dopis zaslaný ministerstvem financí jednotlivým osobám, nebo o dobrovolnou sbírku na zmírnění finanční tísně, nebo nejde-li konečně o mystifikaci. V prvním případě bylo by muselo ministerstvo financí dáti dopisu úřední ráz připojením řádného jednacího čísla a řádného podpisu zodpovědného úředníka; ve druhém případě bylo by nemožno stanoviti nejmenší částku a poukazovati na >vlastní zájem<.

Podepsaní táží se proto pana ministra financí:

1. Byly svrchu uvedené výzvy k placení 6%ní investiční půjčky rozeslány skutečně s vědomím pana ministra financí?

2. Je-li tomu tak,

a) proč nejsou dotyčné dopisy označeny jako úřední?

b) na jakém základě byly vypočítány požadované nejmenší částky?

c) považuje pan ministr financí rozesílání podobných dopisů za vhodnou formu, aby uspokojil potřeby státního úvěru?

3. Co zamýšlí pan ministr financí učiniti, nemá-li ministerstvo financí co činiti s rozesíláním oněch výzev, aby zamezil obtěžování berních poplatníků podobnými neoprávněnými nátlaky?

V Praze, dne 10. července 1922.

Im laufe der letzten Wochen haben verschiedene Industrielle, Grundbesitzer und andere Privatpersonen gedruckte Aufforderungen zur Zeichnung der 6%igen. Investitionsanleihe erhalten. Die Aufforderungen, denen ein Posterlagschein angeschlossen ist, bestehen aus einer mit dem Namen des Adressaten versehenen >Einladung zur Zeichnung<, die mit dem Ersuchen endet, >im eigenen Interesse< einen mit Tinte eingesetzten >Mindestbetrag< zuzeichnen und aus einer Drucksorte, die zur Zeichnungsanmeldung zu verwenden ist. Die Einladung selbst trägt ausser den gedruckten Worten >das Finanzministerium< keine Unterschrift. Es ist demnach nicht zu entnehmen, ob es sich, wie aus der persönlichen Adresse und aus dem persönlich abgestuften Mindestbetrag hervorzugehen scheint, um ein seitens des Finanzministeriums an einzelne Privatpersonen gerichtetes höchst vertrauliches Schreiben oder um eine freiwillige Sammlung zur Linderung der Finanznot oder schliesslich um eine Mystifikation handelt. Im ersten Falle hätte das Finanzministerium dem Schreiben durch Beisetzung einer ordnungsmässigen Geschäftszahl und der ordnungsmässigen Unterschrift eines verantwortlichen Beamten einen amtlichen Charakter verleihen müssen; im zweiten Falle wäre die Einsetzung einer Mindestsumme und der Hinweis auf das >eigene Interesse< untunlich.

Die Unterzeichneten stellen daher an den Herrn Finanzminister die folgenden Anfragen:

1. Sind die eingangs erwähnten Aufforderungen zur Zahlung der 6%igen Investitionsanleihe tatsächlich mit Wissen des Herrn Finanzministers versendet worden?

2. Wenn dem so ist,

a) warum sind die betreffenden Schreiben nicht als amtlich gekennzeichnet?

b) Auf welcher Grundlage wurden die angeforderten Mindestbeträge berechnet?

c) Hält der Herr Finanzminister die Versendung derartiger Schreiben für eine geeignete Form, die Kreditbedürfnisse des Staates zu befriedigen?

3. Was gedenkt der Herr Finanzminister für den Fall, dass das Finanzministerium der Versendung jener Aufforderungen fern steht, zu tun, um die Belästigung der Steuerträger durch derartige unbefugte Pressionen zu verhindern?

Prag, am 10. Juli 1922.

Dne 31. května tohoto roku objevili se v továrně na kovové zboží >Münzer-Hütte< nedaleko Ústí n./L. dva pánové, kteří se legitimovali jako berní úředníci z Prahy a prohlásili, že chtějí přezkoušeti přiznání daně z obratu na r. 1920, ačkoli již dne.28. dubna 1921 komise tří pánů přezkoušela. přiznání daně z obratu tohoto podniku podle veškerých knih.

Na poznámku správce továrny, že revise byla již před čtyřmi nedělemi provedena jinou finanční komisí, odpověděli oba pánové, že representují vrchní komisi, která má přezkoušeti práci první komise. Také prohlásili, že mají více práv nežli první komise.

Oba pánové zabývali se převážně obchody, které firma uzavřela začátkem roku 1920 s Československou Společností pro obchod s východem, akc. společností v Praze. Zboží odvedené jmenované vývozní firmě a určené pro cizinu fakturovala továrna na kovové zboží >Münzer-Hütte< s 25% vývozní přirážkou, jak se to tehdy dělo z ohledu na valutární poměry při veškerém exportním zboží, což bylo revidujícím pánům dokázáno předloženými doklady.

Tento postup jeví se jako nepochopitelné a zároveň neslýchané zasahování finančních úřadů ve prospěch soukromé akciové společnosti; proto se táží podepsaní pana ministra financí:

1. kdo jsou členy československé Společnosti pro obchod s východem, akc. spol. Praha?

2. v jakém poměru je tato společnost k ministerstvu financí?

3. byly osoby, které se vydávaly za berní úředníky a vykonaly dne 31. května revisi v továrně na kovové zboží >Münzer-Hütte< , vyslány z rozkazu představených úřadů?

4. jak může pan ministr tento postup vysvětliti a jaká opatření zamýšlí učiniti, by podobné nedůstojné poměry zamezil?

V Praze, dne 10. července 1922.

Am 31. Mai 1. J. erschienen in der nächst Aussig gelegenen Metallfabrik Münzer-Hütte 2 Herren, welche sich als Steuerbeamte aus Prag legitimierten und erklärten, eine Überprüfung der Umsatzsteuerbekenntnisse pro 1920 durchführen zu wollen, trotzdem schon am 28. April 1921 eine aus 3 Herren bestehende Kommission die Umsatzsteuerbekenntnisse dieses Unternehmens an der Hand sämtlicher Bücher überprüft hatte.

Auf die Bemerkung des Fabriksleiters, dass die Revision schon vor 4 Wochen von einer andern Finanzkommission durchgeführt worden sei, entgegneten die beiden Herren, dass sie eine Superkommission represäntieren, die die Arbeit der ersten Kommission zu überprüfen hätte. Auch erklärten sie, dass sie mehr Rechte hätten als die erste Kommission.

Die beiden Herren befassten sich vorwiegend mit den seitens der Firma anfangs 1920 mit der Československá. společnost pro obchod s východem, akc. spol., Prag abgeschlossenen Geschäften. Die an die genannte Exportfirma abgegebenen, für das Ausland bestimmten Waren, wurden seitens der Metallfabrik Münzer-Hütte, wie dies damals mit Rücksicht auf die valutarischen Verhältnisse bei allen Exportwaren der Fall war, mit einem 25%tigen Auslandszuschlag fakturiert, was den revidierenden Herren an der Hand von Belegen nachgewiesen wurde.

Dieser Vorgang stellt sich als ein ebenso unbegreifliches wie unerhörtes Eingreifen der Finanzbehörden zu Gunsten einer privaten Aktiengesellschaft dar; die Unterzeichneten- stellen daher an den Herrn Finanzminister die folgende Anfrage:

1. Wer sind die Mitglieder der Československá Společnost pro obchod s východem, akc. spol., Prag..

2. In welcher Beziehung steht diese Gesellschaft zu dem Finanzministerium.

3. Sind die sich als Steuerbeamte ausgebenden Personen, welche am 31. Mai die Revision in der Metallfabrik Münzer-Hütte vornahmen, im Auftrag der vorgesetzten Behörde entsendet worden.

4. Wie vermag der Herr Minister: diesen Vorgang aufzuklären und welche Vorkehrungen gedenkt er zu ergreifen, um derartige unwürdige Zustände hintanzuhalten.

Prag, am 10. Juli 1922.

Vojenská střelnice v Mostě leží jižně na svahu Lerchenbergu a v bezprostřední blízkosti ocelárny, sklárny a okresní nemocnice. Tím spadá nyní již do širšího obvodu města. Vystavena a otevřena byla v roce 1912. Střelnice je vystavěna pro tehdejší karabinu pro jízdu, model 1895 (střela s olověným pláštěm) a byla určena pro tehdejší posádku, 2 divise jízdy.

Již v době jejího vystavení ozývaly se proti její poloze hlasy, které poukazovaly na příští rozšíření města. Také sousedé poukazovali na velkou ztrátu užitku pro zmenšenou možnost hospodaření. Avšak střelnice byla přece vystavena na označeném místě. Sousedům byla přiznána náhrada 19 K za hektar, Používání střelnice bylo stanoveno v měsících prosinci, lednu, únoru a březnu dvakrát týdně od 1--4 hod. odp., v měsících dubnu až červenci jednou týdně od 1-6 hod. odp., v ostatních měsících dvakrát týdně od 1-6 h. odp.

Od doby převratu nalézá se v Mostě pěchota s oddíly strojních pušek a dělostřelectvo. Jelikož ohrožené pásmo, vypočítané na nosnost jízdecké karabiny model 1895, nynějším ručnicím (střela s ocelovým pláštěm), již neodpovídá byla vojenským staničním velitelstvím o své vůli a proti výslovnému ustanovení ubytovacího zákona ze dne 25. června 1895, prováděcího nařízení ze dne 27. července.1895, ř. z. čís. 119, k §u 56, ohrožená prostora zvětšena, aniž by však byla přiznána novým. sousedům, do této prostory spadajícím, náhrada za ztenčené hospodaření a aniž by byly zachovávány podmínky smlouvy pokud jde o rozestavení stráží, o vyhlášky a vyvěšování praporů.

Také bylo a jest užíváno střelnice měrou daleko větší (přiměřeně větší posádce - 2 prapory pěchoty, 2 prapory dělostřelectva) než je udáno ve smlouvě z roku 1912 a nebráno tudíž žádného ohledu na ustanovení této smlouvy podle nichž se nemá stříleti po dobu osevu a sklizně. Z toho důvodu jsou poškozeni nejen četní sousedé střelnice, nýbrž také samo město Most. Za prvé proto, že náhrada, která nehledíc ku znehodnocení peněz sama o sobě je příliš nepatrnou, také co do podkladu pro její výpočet skutečným poměrům neodpovídá, za druhé, protože střelnice pro nutné rozšíření ohroženého prostranství spadá s ním do obvodu města, který se od doby jejího založení značně zvětšil, a za třetí, protože skoro každodenní její používání je podstatnou překážkou veřejného ruchu a dopravy.

Střelnice již nepostačuje požadavkům, které nynější pěší posádka jí musí klásti, její vybudování se připravuje na rok 1922 a je na to povolen obnos 1,200.000 Kč.

Vybudování - tedy rozšíření střelnice znamenalo by však daleko větší a ještě těžší poškození města, sousedů a zvláště průmyslových podniků v bezprostředním sousedství, to jest ocelárny, sklárny a okresní nemocnice, a těmto továrnám by jednou pro vždy bylo zabráněno v jejich rozšiřování. Ale také posádce bylo by rozšíření-střelnice při její nynější poloze jenom na újmu, protože zabezpečení velikého ohroženého prostranství vyžadovalo by velmi mnoho stráží.

Městská obec Mostecká poukázala v odůvodněných žádostech na vojenské zemské velitelství (stavební oddělení) a na vojenské staniční velitelství v Mostě, na nebezpečí rozšíření mostecké vojenské střelnice a navrhla pro založení střelnice příznivé území blízko Eisenberku, aniž by ministerstvo národní obrany bylo dosud něčeho zařídilo.

Z tohoto důvodu táží se podepsaní pana ministra národní obrany, je-li ochoten pečovati o to, aby střelnice Mostecké posádky, ohrožující stavební vývoj, hospodářskou výrobu a bezpečnost života byla přeložena na jiné místo?

V Praze, dne 10. července 1922.