04 |
odpovídá |
severo-severovýchodu |
09 |
" |
severo-východu |
13 |
" |
východo-severovýchodu |
18 |
" |
východu |
22 |
" |
východo-východojihu |
27 |
" |
jiho-východu |
31 |
" |
jiho-jihovýchodu |
36 |
" |
jihu |
40 |
" |
jiho-jihozápadu |
45 |
" |
jiho-západu |
49 |
odpovídá |
západo-jihozápadu |
54 |
" |
západu |
58 |
" |
západoseverozápadu. |
63 |
" |
severozápadu |
67 |
" |
severo-severozápadu. |
72 |
" |
severu. |
Má-li se touto stupnicí vyjádřiti jistý směr, vypočtený ve stupnicích, jest nutno děliti pěti počet stupňů (nebo násobiti tento počet dvěma a pak děliti deseti a zaokrouhliti na konec na nejbližší celé číslo).
Příklad: 17° rovná se 03, 53° rovná se 11, 257° rovná se 51, 313° rovná se 63.
PŘÍLOHA H.
CELNICTVÍ.
OPATŘENÍ VŠEOBECNÁ.
1.
Vzducholodi, plující do ciziny, mohou odletěti jenom z letišť určených k tomu zvlášť celní správou každého ze smluvních států a pojmenovaných "letiště celní".
Vzducholodi, přicházející z ciziny, mohou přistáti jenom na těchto letištích.
2.
Vzducholoď, která letí z jednoho státu do druhého, jest povinna přeletěti hranici mezi určitými body, určenými smluvními státy. Tyto body vyznačeny jsou na mapách aeronautických.
3.
Všechny nutné informace, týkající se celních letišť některého státu, v to čítaje i změny provedené v seznamu, s nutnými příslušnými změnami na aeronautických mapách, udání doby, od které tyto změny nabudou platnosti a všechny ostatní informace, týkající se mezinárodních letišť, která budou založena, budou oznamovány příslušným státem "Mezinárodní komisi pro vzduchoplavbu", která je sdělí všem státům smluvním. Smluvní státy mohou se dohodnouti o zřízení mezinárodních letišť sjednocujících celní službu dvou nebo více států.
4.
Když vzducholoď, donucena jsouc k tomu vyšší mocí (vis maior), z níž jest se jí ospravedlniti, přeletí hranici v jiných bodech, než které jsou k tomu určeny, jest povinována přistáti na nejbližším celním letišti, ležícím ve směru její cesty. Jestliže jest nucena přistáti dříve než dosáhne tohoto letiště, jest povinována zpraviti policejní nebo celní úřady v nejbližším sousedství.
Smí odletěti jedině na základě povolení těchto úřadů, které po prozkoumání opatří visem "cestovní zápisník" a manifest předepsaný v paragrafu 5, a označí pilotovi ono celní letiště, kam jest povinen jíti, aby provedl celní odbavení.
5.
Před odjezdem, nebo hned po příjezdu, dle toho, letí-li dále do ciziny, nebo přichází-li z ní, piloti předloží úřadům letiště cestovní zápisník a dle okolností manifest o zboží a zásobách, které dopravují.
6.
Manifest jest vyhotoven dle připojeného vzoru čís. 1. Zboží jest obvykle předmětem podrobné "celní opovědi", vystavené zasílateli a vyhotovené dle přiloženého vzoru čís. 2. Každý smluvní stát má právo, aby požadoval buď na manifestu, nebo v celní opovědi, zápis takových dalších udání, která pokládá za nutná.
7.
Před odjezdem, jde-li o vzducholoď dopravující zboží, celní úředník, prozkoumav manifest a celní opověď, provede předepsanou prohlídku a opatří visem cestovní zápisník a manifest. Připojí razítko ke svému podpisu. Opatří pečetí zboží nebo skupiny zboží, pro které tato formalita jest požadována.
Po příjezdu zjistí celní úředník neporušenost pečetí, provede celní odbavení, opatří visem cestovní zápisník a ponechá si manifest. Vzducholoď, která nedopravuje zboží, předkládá úřadům policejním a celním jenom svůj cestovní deník. Pohonné látky, na vzducholodi se nalézající, nepodléhají clu, jestliže jsou v množství nutném k dokončení cesty v cestovním deníku udané.
8.
Výjimkou ze všeobecných pravidel jsou jisté druhy vzducholodí, zejména vzducholodi poštovní, nebo ty, které patří společnostem pro dopravu vzduchem řádně ustanoveným a úředně povoleným a dále ony, které jsou vlastnictvím členů uznaných turistických společností a které neprovozují ani veřejnou dopravu osob, ani dopravu zboží, mohou býti osvobozeny od povinnosti přistáti na letišti celním a může jim býti dovoleno, aby nastupovaly nebo končily cestu na určitých letištích ve vnitru země, ustanovených celní správou a policejními úřady každého státu; celní formality budou pak vykonány na těchto letištích:
Nicméně jsou tyto vzducholodi povinny sledovati normální vzdušnou cestu a při přeletu přes hranice jsou povinny dáti se poznati smluvními signály.
ŘÁD PLATNÝ PRO PŘÍSTROJE A ZBOŽÍ.
9.
Vzducholodi, které přistály v cizí zemi: platí v zásadě předepsaná cla.
Jestliže mají býti opět vyvezeny, bude jim poskytnuta výhoda řízení na základě záruční listiny anebo o složení cla.
Utvoří-li se mezi dvěma, nebo více smluvními státy společnosti turistické, bude vzducholodím řečených zemí možno používati výhod "Triptychů".
10.
O zboží dopravovaném vzducholodí se má za to, že pochází ze země, v níž cestovní zápisník a manifest byly vidovány celním úředníkem.
Pokud se týče původu a různých předpisů celních, jest toto zboží podrobeno předpisům obdobným s těmi, které jsou platny pro zboží dopravené po zemi nebo po moři.
11.
Ohledně zboží, jež se vyveze s osvobozením od poplatku, z důvodů dočasného dovozu nebo z důvodů uložení, nebo ohledně zboží, jež by bylo podrobeno tuzemským dávkám, prokáže dopravovatel vývoz jich do ciziny předložením certifikátu celního úřadu země určení.
PRŮVOZ ZBOŽÍ VZDUCHEM
12.
Když nějaká vzducholoď, aby dosáhla svého určení, musí přeletěti jednu nebo více ze smluvních zemí, tu jest dlužno rozeznávati dva případy za výhrady práva svrchovanosti každé z těch zemí:
1. Jestliže ze vzducholodi nevystupují cestující, aniž noví nastupují, jestliže neskládá a nepřibírá zboží, není nucena k jinému, než aby sledovala normální cestu a aby se dala poznati signály při přeletu nad body k tomu určenými;
2. V ostatních případech bude uložen povinný sestup v některém celním letišti a jméno tohoto letiště bude zapsáno do cestovního zápisníku před odjezdem. Úřady celní prozkoumají při sestupu papíry a náklad a provedou, bude-li třeba, nutná opatření, aby zajistily vývoz přivezeného aparátu a zboží nebo zapravení celních poplatků. Disposice článku 9., odstavec druhý, lze použíti na zboží dovezené, které má býti opět vyvezeno.
Jestliže vzducholoď skládá, nebo přibírá zboží, úředník celní potvrdí to na manifestu příslušně doplněném a přitiskne dle okolností nové pečeti.
RŮZNÁ OPATŘENÍ
13.
Každá vzducholoď v letu, nechť se nalézá kdekoli, jest povinna podrobiti se příkazům stráží a vzducholodí policejních nebo celních státu, přes který pluje.
14.
Úředníci celní a berní správy a vůbec představitelé veřejné moci mají volný přístup na všechna místa odletu a přistání vzducholodí; mohou nad to, provádějíce svá dozorčí práva, prohlížeti každou vzducholoď a jedí náklad.
15.
Vyjímajíc vzducholodi poštovní, všechna složení nebo svržení nákladu, mimo přítěž, v průběhu cesty mohou býti zakázána.
16.
Nehledě k ustanovením trestním podle zákonů poškozené země na přestoupení předcházejících předpisů, budiž toto přestoupení oznámeno státu, ve kterém vzducholoď jest immatrikulována; tento stát zruší buď na omezenou dobu nebo vůbec platnost certifikátu immatrikulačního prohřešivší se vzducholodi.
17.
Ustanovení této přílohy nevztahují se ani na vzducholodi vojenské, které jsou opatřeny zvláštním oprávněním (článek 31, 32 a 33 konvence) ani na vzducholodi policejní a celní (článek 31 a 34 konvence).
Vzor čís. 1.
Poznámka. V manifestu nesmí býti škrtů ani připsaných slov, které nejsou schváleny oprávněnými úředníky celními, ani nesmí obsahovati slova mezi řádky, aneb více zboží na téže řádce. Je možno připojiti tolik vložek, kolik je nutno.
PLAVBA VZDUŠNÁ. |
- |
MANIFEST |
ČILI VŠEOBECNÁ CELNÍ OPEVĚĎ ZBOŽÍ. |
- |
Prostor vyhražený pro zápisy služby celní. |
PŘÍSTROJ... |
Značka immatrikulační: |
|
............... |
|||
VELITEL.. |
Jméno: |
||
Sídlo: |
|||
Národnost: |
|||
Číslo licence: |
|||
ZBOŽÍ... |
Místo odjezdu: |
||
Místo určení: |
Země: |
||
Počet připojených opovědí: |
Země: |
||
............... |
Velitel potvrzuje přesnost obsahu tohoto manifestu pod tresty zákonem stanovenými. Proto opatřil datem a podepsal tento dokument bezprostředně pod poslední zápis.
Řadové čís. |
Značka a čís. balíků |
Počet (číslice) a druh balíků vypsáno slovy |
Druh zboží |
Váha |
Poznámka |
Vzor čís.2.
PLAVBA VZDUŠNÁ. |
|||
Místo odjezdu: |
- |
||
Místo určení: |
Celní opověď vystavená panem........... |
||
pro toto zboží: |
Balík |
Druh |
Podrobné udání obsahu |
Domovina |
Cena |
Váha |
Poznámka |
||
Označení a číslo |
Počet |
Btto |
Ntto |
|||||
V........ dne.......19......
Výpravčí:
DODATKOVÝ PROTOKOL.
K ÚMLUVĚ ZE DNE 13. ŘÍJNA 1919 O ÚPRAVĚ VZDUCHOPLAVBY.
VYSOKÉ STRANY SMLUVNÍ prohlašují, že jsou ochotny povoliti derogace k článku V. Úmluvy na žádost států signatárních nebo přistoupivších, o něž jde, a toliko v případech, kde uznají udávané důvody za hodny úvahy.
Žádosti budou podávány vládě republiky Francouzské, která je sdělí Mezinárodní komisi pro vzduchoplavbu, o níž je řeč v článku 34 Úmluvy.
Mezinárodní komise pro vzduchoplavbu prozkoumá každou žádost, která bude moci býti doporučena smluvním státům k přijetí jen tenkráte, jestliže byla schválena nejméně dvěma třetinami celkového možného počtu hlasů, to jest celkového počtu hlasů, které by mohly býti odevzdány, kdyby všechny státy byly přítomny.
Každá povolená derogace musí býti výslovně přijata smluvními státy dříve než nabude účinnosti.
Povolená derogace bude opravňovati smluvní stát, v jehož prospěch byla poskytnuta, aby povolil letadlům jednoho nebo několika označených států, které nejsou stranami smluvními, létati nad jeho územím, avšak toliko pro omezenou dobu, která bude stanovena v textu rozhodnutí povolujícího derogaci.
Po uplynutí této doby bude derogace mlčky obnovena na tutéž dobu, leč by některý ze smluvních států prohlásil, že tomuto obnovení odporuje.
Vysoké smluvní strany se mimo to usnášejí, že prvního června 1920 končí lhůta pro podpis tohoto Protokolu a že se v důsledku souvislosti tohoto Protokolu s úmluvou ze dne 13. října 1919 lhůta k podpisu řečené úmluvy prodlužuje až do tohoto dne.
DÁNO v Paříži dne prvního května roku tisíc devět set dvacátého v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivech vlády republiky Francouzské a jehož ověřené opisy budou vydány smluvním státům.
Tento exemplář, opatřený datem shora uvedeným, bude moci býti podepsán do prvního června roku tisíc devět set dvacátého včetně.
Jemuž na svědomí, zmocněnci níže jmenovaní, jichž plné moci shledány v dobré a náležité formě, podepsali tento Protokol, jehož text francouzský, anglický a italský budou míti stejnou váhu.
HUGH C. WALLACE.
E. DE GAIFFIER.
J. C. ARTEAGA.
DERBY.
GEORGE H. PERLEY.
ANDREW FISHER.
THOMAS MACKENZIE.
R. A. BLANKENBERG.
DERBY.
VIKYUIN WELLINGTON KOO.
RAFAEL MARTINEZ ORTIZ.
E. DORN Y DE ALSUA.
A. MILLERAND.
A. ROMANOS.
BONIN.
K. MATSUI.
R. A. AMADOR.
ERASME PILTZ.
JOÂ.O CHAGAS.
D. J. GHIKA.
DR. ANTE TRUMBIČ.
CHAROON.
STEFAN OSUSKY.
J. C. BLANCO.
Důvodová zpráva:
Rozmach vzduchoplavectví, vyvolaný stálými pokroky a silným rozvojem moderní techniky létadlové, dospěl za světové války takové výše, že po skončení válečné periody přispěl k realisaci myšlenky využití vzduchoplavby pro potřeby mezinárodní komunikace mezi státy, žijícími v poměrech trvalého míru. První krok k tomu se mohl státi kodifikací právních pravidel, kterými se budou říditi státy, hodlající těžiti z výhod, plynoucích z mezinárodní úpravy vzduchoplaveckých styků. Tento krok byl učiněn na konferenci zástupců 27 států, kteří uzavřeli v Paříži dne 13. října 1919 "Úmluvu o úpravě vzduchoplavby", podepsanou 29. prosince 1919, čs. vyslancem v Paříži Drem Osuským. (Dodatkový protokol byl podepsán pařížském vyslancem R. Č. S. 1. června 1920.)
Úmluva je rozdělena v devět kapitol a doložena osmi přílohami s kartografickým materiálem na vysvětlení svých ustanovení.
Kapitola 1.
Všeobecné zásady.
Ustanovení této kapitoly vycházejí z výslovně zde uznané zásady právní, že každý stát je svrchovanými a to výlučně, v atmosférickém prostoru nad jeho územím státním i koloniálním. Přirozeným důsledkem tohoto právního předpokladu je právo, zakázati přelet i přistání cizích létadel v této oblasti vzduchové. Vzhledem k účelu konvence, umožniti volné letecké styky mezistátní, bylo nutno prolomiti tuto zásadu výjimkami ve prospěch svobody těchto styků.
To stalo se klausulováním závazku pro všechny kontrahenty, že uznávají:
1. svobodu neútočných letů nad vlastním územím v době míru,
2. egalitu, co do podmínek připuštění létadel smluvních států do obvodu vlastní suverenity.
Zápovědi jsou možny jen z důvodů vojenských neb v zájmu veřejné bezpečnosti pro určitá pásma, ale i tu za předpokladu, že víží i létadla zapovídajícího smluvního státu a že
zakázaná pásma jsou všem ostatním smluvním státům notifikována.
Kapitola 2.
Státní příslušnost vzducholodi.
Každá vzducholoď musí vykazovati určitou státní příslušnost. Konvence týče se jen těch vzducholodí, které mají příslušnost některého ze smluvních státu. Výjimkou je přípustno autorisovati k přeletům létadla jinam příslušná jen, jsou-li zde podmínky dodatkového protokolu. Pro určení státní příslušnosti létadla je směrodatno, který smluvní stát vede rejstřík, v němž je vzducholoď immatrikulována. Podmínkou immatrikulace je vlastnictví příslušníků toho kterého státu nad létadlem. Duplicita státního příslušnictví vzducholodi je vyloučena, neboť konvence ustanovuje, že immatrikulace v rejstřících několika států je neplatná. Podrobná ustanovení o immatrikulačních certifikátech a označování státní příslušnosti létadel obsahuje příloha A.
Kapitola 3.
Certifikáty o způsobilosti k plavbě a průkazy letecké.
Kapitola tato mluví o tom, jak nutno zaručiti technickou způsobilost létadla k vzduchoplavbě a odbornou kvalifikaci leteckého personálu. Garancie formální spočívá ve vybavení listinnými doklady o obojí způsobilosti podle návrhu v příloze B a E. Doklady vydává úřad státu, jehož příslušnicí je dotyčná vzducholoď. Platnost řádně vydaných dokladů musí býti uznána ve všech smluvních státech, leda, že by šlo o doklady vydané vlastnímu příslušníku některého z těchto států státem cizím. Zvláštní ustanovení platí o používání přístrojů radiotelegrafických létadlem. Musí k tomu býti zvláštní povolení od státu dotyčného létadla, leda by šlo o létadlo sloužící veřejné dopravě alespoň deseti osob. Tu je vystrojení radiotelegrafickým přístrojem předepsáno již konvencí samou.
Kapitola 4.
Připuštění ku plavbě vzdechem nad cizím územím.
Zde se jedná o způsob aplikace principu svobody na různé druhy letů cizím státním územím. Důsledkem tohoto principu je právo na přelet. Státní suverenita jeví se v právu vytknouti dráhu přeletu a letiště pro eventuelní přistání a v právu vyhraditi živnostenskou leteckou dopravu osob a zboží mezi dvěma místy svého státního území létadlům vlastní státní příslušnosti (výhrada malé letecké kabotáže) nebo činiti v jich prospěch v tomto směru výhrady jiné. V každém případě může vždy zkrácený tím stát použíti práva retorse.
Kapitola 5.
Pravidla pro odlet, plavbu, přistání.
Konvence předpisuje taxativně průkazní doklady, kterými musí býti vybavena každá vzducholoď. Smluvním státům se zaručuje právo prohlídky a verifikace předepsaných dokladů a vzducholodím se zaručuje právo na totéž pomocné přispění při přistání z nouze ve státě cizím jako ve státě vlastním. Záchrana přístrojů ztracených v moři řídí se dle práva námořního. Zaručuje se přístupnost veřejných letišť a egalita a jednotnost tarifu ve všech letištích za přistání i pobyt létadel všech smluvních států. Dodržování signalisačních předpisů vzduchoplaveckých se chrání závazkem všech smluvních států k stihání a trestání přestoupení.
Kapitola 6.
Zakázaná doprava.
Z dopravy vzduchové je vyloučen kontraband. Každý ze smluvních států má právo zakázati neb reglementovati přepravu neb používání fotoaparátů při vzduchové dopravě a nařizovati jiné restrikce ve vzduchoplaveckém dopravování. Musí se to díti veřejně (závazek notifikační) a za podmínky egality mezi vlastními a cizími létadly.
Kapitola 7.
Vzducholodi státní.
Ustanovení konvence týkají se jen soukromých létadel. Za soukromá se pokládají i létadla státní, pokud nepatří do kategorie létadel:
1. vojenských,
2. výlučně pro státní službu určených (př. pro službu poštovní, celní, policejní).
Ad 1. Pro vojenská, t. j. taková létadla, kterým velí vojenská osoba k tomu povolaná, platí speciální předpis, že musí míti ke každému přeletu a přistání v druhém smluvním státě vždy zvláštní autorisaci, a platí tu pro ně všechny výhrady cizích lodí válečných (exterritorialita). Privilej tato neplatí pro případy nuceného přistání bez autorisace.
Ad 2. Pro létadla druhé kategorie musí se zvláštními úmluvami předchozími sjednati podmínky pro poskytnutí autorisace k přeletu cizích hranic. Privilejí válečných lodí nejsou účastna nikdy.
Kapitola 8.
Mezinárodní komise pro vzduchoplavbu.
Jakmile většina signatářů úmluvy o úpravě vzduchoplavby ohlásí francouzské vládě, že úmluvu ratifikovala, svolá tato vláda do Paříže k ustavující schůzi "Mezinárodní komisi pro vzduchoplavbu" složenou ze zástupců všech smluvních států a to tak, že Spojené státy, Francie, Italie a Japonsko budou zastoupeny vždy dvěma zástupci, Velká Britanie, její a indická dominia, jakož i všechny ostatní smluvní státy jen jedním. Každá z uvedených 5 velmocí má tolik hlasů, kolik obnáší pětina z počtu hlasů ostatních smluvních států, (kteří mají toliko po jednom hlasu) zvýšeného o jedničku. Co do počtu hlasů tvoří Velká Britanie s dominiemi jeden celek. Potřebné většiny se počítají vždy z celého úhrnu hlasů, který by se docílil, kdyby byly všechny státy přítomny.