Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1563-1563/9.

Ježto účinnost stávajícího zákona o podpoře nezaměstnaných prodloužena byla na rok 1923, může doba podpory v nezaměstnaností dle §u 3 citovaného zákona býti prodloužena na dobu jednoho a půl roku.

Na mnohých místech republiky jest veliký počet nezaměstnaných, jimž se již dostalo plné podpory, kteří v textilním průmyslu brali podporu v nezaměstnanosti po dobu devíti měsíců, v ostatních oborech průmyslových po dobu šesti měsíců. Tito nezaměstnaní, kterým se již dostalo plné podpory, stojí zde nyní bez podpory v nezaměstnanosti, poněvadž ministerstvo sociální péče dosud ani nevyrozumělo okresní správy politické o prodloužení podpory v nezaměstnanosti a nenařídilo posud jeho provedení.

Poněvadž nezaměstnaní, kterým se již dostalo plné podpory, při této všeobecné nezaměstnanosti nemohou nalézti práci, tážeme se:

Jest pan ministr sociální péče ochoten naříditi zemským a okresním správám politickým, aby se všem nezaměstnaným, kterým se již dostalo plné podpory, nadále nezkráceně a bez jakéhokoli omezení vyplácela plná podpora v nezaměstnanosti?

V Praze, dne 23. ledna 1923.

W. Niessner, dr Wiechowski, W. Kiesewetter, Anna Perthen-ová, K. Stark, J. Reyzl, H. Hladik, A. Friedrich, J. Barth, A. Jarolim, D. Löw.

Nachdem das bestehende Gesetz über die Arbeitslosenunterstützung für das Jahr 1923 verlängert worden ist, so kann die Frist für die Arbeitslosenunterstützung nach § 3 des zitierten Gesetzes auf eineinhalb Jahr verlängert werden.

In vielen Orten der Republik gibt es eine grosse Anzahl ausgesteuerte Arbeitslose, welche in der Textilindunstrie durch neun Monate, in den übrigen Industrien durch sechs Monate, die Arbeitslosenunterstützung bezogen haben. Diese äusgesteuerten Arbeitslosen stehen gegenwärtig ohne Arbeitslosenunterstützung da, weil wahrscheinlich das Ministerium für soziale Fürsorge die politischen Bezirksverwaltungen von der Fristverlängerüng der Arbeitslosenunterstützung noch nicht verständigt und die Durchführung derselben noch nicht angeordnet hat.

Nächdem die ausgesteuerten Arbeitslosen bei dieser allgemeinen Arbeitslosigkeit keine Arbeit finden können, so wird die Anfrage gestellt:

Ist der Herr Minister für soziale Fürsorge bereit, den politischen Landes- und Bezirksverwaltungen aufzutragen, dass allen ausgesteuerten Arbeitslosen ohne Kürzung und ohne jede Einschränkung die volle Arbeitslösenunterstützung weiter ausbezahlt wird?

Prag, am 23. Jänner 1923.

W. Niessner, Dr. Wiechovvski, W. Kiesewetter, Anna Perthen, K. Stark, J. Reyzl, H. Hladik, A. Friedrich, J. Barth, A. Jarolim, D. Löw.

Tisk 1563/1.

Dle novinářských zpráv vydán byl v poslední době výnos, dle kteréhož okresní a místní školní rady mají jednati se zemskou školní radou výhradně v jazyce českém (československém). Skutečně dostávají také německé okresní a místní školní rady výměry zemské školní rady v českém jazyce, aniž by se připojoval německý překlad, jak to žádá jazykový zákon. Bylo dále německým okresním a místním školním radami vytýkáno, že používají německých razítek a pečetí.

Toto nejnovější opatření a praxe k němu se pojící odporuje jazykovému zákonu ze dne 19. února 1920, čís. 122. Sb. z. a n. S okresními a místními školními radami jakožto samosprávnými orgány v oboru školství nemá se nikterak jednati hůře nežli s jednotlivci. Jest naprosto nepřípustno vnucovati jim užívání českého jazyka a brániti jim používati jazyka vlastního. Výhradné používání českého jazyka v úředním styku okresních a místních školních rad jest s to, aby netoliko roztrpčilo obyvatelstvo německých území a zvýšilo rozhořčení, vzniklé tím, že prováděcí předpis k jazykovému zákonu, již více nežli dva a půl roku očekávaný, posud nevyšel, nýbrž aby také ohrozilo zájmy školské. Netřeba zvlášť vytýkati, že uvedený výměr a jím zahájená praxe odporuje smlouvě na ochranu menšin ze dne 10. září 1919, čís. 508 Sb. z. a n. z r. 1921.

Tážeme se vlády:

1. Je pravda, že vydán byl výnos udaného obsahu?

2. Jak může vláda v kladném případě ospravedlniti tento výnos a spočívající v něm porušení jazykového zákona a zákona na ochranu menšin?

3. Jest vláda ochotna pečovati o to, aby zmíněný výnos ihned byl odvolán, a zamýšlí vláda chrániti německé okresní a místní školní rady v užívání německého jazyka, jež jim dle ústavy přísluší?

V Praze, dne 23. ledna 1923.

K. Friedrich, dr Hilgenreiner, Vetter-Lilie, Jelinek, dr Naegle, dr Ledebur-Wicheln,

Hübner, Meissner, Hartl, dr Koperniczky, Knesch.

Zeitungsnachrichten zufolge ist in der jüngsten Zeit ein Erlass hinausgegeben worden, demzufolge die Bezirks- und Ortsschulräte mit dem Landesschulrate-ausschliesslich in čechischer (čechoslovakischer) Sprache zu verkehren haben. Tatsächlich bekommen auch deutsche Bezirks- und Ortsschulräte Erlasse des Landesschulrates in čechischer Sprache, ohne dass die vom Sprachengesetz geforderte deutsche Übersetzung beigefügt wird. Es wurde ferner den deutschen Bezirks- und Ortsschulräten die Verwendung deutscher Stampiglien und Siegel beansfändet.

Diese neueste Verfügung und die sich daran knüpfende. Praxis widerspricht dem Sprachengesetz vom 19. Feber 1920, S. d. G. u. Vdg. Nr. 122. Bezirks- und Ortsschulräte sind als Selbstverwaltungsorgane auf dem Gebiete des Schulwesens keinesfalls schlechter zu behandeln, als Einzelpersonen. Es ist durchaus unzulässig, ihnen den Gebrauch der čechischen Sprache aufzudrängen und sie in der Verwendung der eigenen Sprache zu behindern. Die ausschliessliche Anwendung der čechischen Sprache im Amtsverkehr der Bezirksund Ortsschulräte ist geeignet, nicht nur die Bevölkerung der deutschen Gebiete zu verbittern und die durch das Ausbleiben der seif mehr als zweieinhalb Jahren bereits erwarteten Durchführungsverordnung zum Sprachengesetz hervorgerufene Erregung zu steigern, sondern auch die Schulinteressen zu gefährden. Es bedarf keiner Hervorhebung, dass der angeführte Erlass und die durch ihn inaugurierte Praxis dem Minderheitsschutzvertrage vom 10. September 1919, Nr, 508, S. d. G. u. Vdg. v. J. 1921 zuwiderläuft.

Wir stellen an die Regierung die Anfrage:

1. Ist es richtig, dass ein Erlass des angegebenen Inhaltes erflossen ist?

2. Wie vermag die Regierung im bejahenden Falle diesen Erlass und die darin gelegene Verletzung des Sprachengesetzes und des Minderheitsschutzvertrages zü rechtfertigen?

3. Ist die Regierung bereit, dafür zu sorgen, dass der gedachte Erlass sofort widerrufen wird, und gedenkt sie die deutschen Bezirks- und Ortsschulräte in dem ihnen verfassungsmässig zustehenden Gebrauch der deutschen Sprache zu schützen?

Prag, am 23. Jänner 1923.

K. Friedrich, Dr. Hilgenreimer, Vetter-Lilie, Jelinek, Dr. Naegle, Dr. Ledebur-Wicheln, Hübner, Meissner, Hartl, Dr. Koperniczky, Knesch.

Tisk 1563/2.

Firma František Bartosch v Liberci zaslala před krátkou dobou uzavřený dopis s adresou >An die Landesstelle II der Allgemeinen Pensionsanstalt in Prag II., Podskaler Kai 16.< Toto psaní zaslala pražská pošta odesílateli zpět jako nedoručitelné, při čemž označení ulice >Podskaler Kai< bylo modře zarámováno a vedle připojena poznámka >nepřípustno, nepřeložitelné<. Jak mezi tím vešlo ve známost, bylo také s jinými dopisy se stejnou adresou naloženo týmž způsobem. Zdá se tedy, že některé pražské poštovní úřady nespatřují svoji úlohu v tom, aby jasně a přesně adresované dopisy rychle a spolehlivě dopravovaly, nýbrž aby v prvé řadě si obraly za úkol jazykové šikanování. Toto šikanování obrací se zvlášť ostře proti německému jazyku, jenž jest mateřským jazykem více nežli jedné čtvrtiny obyvatelstva tohoto státu. Jest přirozeno, že Němci v takovýchto výstřelcích národnostní nevraživosti spatřují úmyslné pokořování a výzývavost, kteráž je musí naplniti rozhořčením. Bylo by povinností prozíravé státní správy, aby bezodkladným potrestáním vinných úředníků odvrátila od sebe podezření, že něco takového schvaluje a aby tím zabránila, aby se rozhořčení dotyčného obyvatelstva neobracelo proti státu samotnému. Podepsaní táží se tudíž pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten volati k zodpovědnosti úředníky, kteří se dopustili vylíčené hrubé nepřístojnosti a kteří tím porušili svoji úřední povinnost, směřující k podpoře spolehlivé poštovní služby dodávací?

2. Jest pan ministr ochoten přiměřenými úředními pokyny zabrániti tomi, aby se takovéto národnostní šovinostické výstřelky v oboru pošt neopakovaly?

V Praze, dne 23. ledna 1923.

Jesser, Fahrner, Hübner, Spies, Knesch, A. Lippert, Franke, Ficza, dr Ledebur-Wicheln, dr Naegle, K. Friedrich, Oberleithner, Luksch, dr Koperniczky, dr Spiegel.

Die Firma Franz Bartosch in Reichenberg hat vor kurzem ein verschlossenes Schreiben an die Landesstelle II. der Allgemeinen Pensionsanstalt in Prag II., Podskaler Kai 16 gerichtet. Dieses Schreiben ist von der Prager Post als unbestellbar an den Absender zurückgeschickt worden, wobei die Strassenbezeichnung >Podskaler Kai< blau umrändert und nebenan der Vermerk >Nepřípustno, nepřeložitelné< angebracht wurde. Wie mittlerweile bekännt geworden ist, sind auch andere Briefe mit derselben Adresse in gleicher Weise behandelt worden. Einzelne Prager Postämter scheinen also ihre Aufgabe nicht darin zu erblicken, ganz deutlich und genau adressierte Briefe rasch un verlässlich zu befördern, sondern sich in erster Linie auf sprachliche Schikanen einzustellen. Letztere wenden sich mit besonderer Schärfe gegen die deutsche Sprache die die Muttersprache von mehr als einem Viertel der Bevölkerung dieses Staates ist. Es ist natürlich, dass die Deutschen in solchen Ausschreitungen nationaler Gehässigkeit eine absichtliche Demütigung und Herausforderung, erblicken, die sie mit Erbitterung erfüllen muss. Es wäre Pflicht einer einsichtigen Staatsverwaltung, durch unverzügliche Bestrafung der schuldigen Beamten jeden Verdacht einer Billigung von sich abzuwenden und dadurch zu verhindern, dass sich die Erbitterung der betreffenden Bevölkerung gegen den Staat selbst richtet. Die Unterzeichneten stellen daher an den Herrn Minister folgende Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, jene Beamten, welche sich die geschilderte grobe Ungehörigkeit zuschulden kommen liessen und damit ihre, auf Förderung des verlässlichen Postbestelldienstes gerichtete Amtspflicht verletzt haben, zur Rechenschaft zu ziehen?

2. Ist der Herr Minister bereit, durch entsprechende amtliche Weisungen die Wiederholung solcher nationalchauvinistischer Ausschreitungen auf postalischem Gebiete zu verhindern?

Prag, am 23. Jänner 1923.

Jesser, Fahrner, Hübner, Spies, Knesch, A. Lippert, Franke, Ficza, Dr. Ledebur-Wicheln, Dr. Naegle, K. Friedrich, Oberleithner, Luksch, Dr. Koperniczky, Dr. Spiegel.

Tisk 1563/3.

Na panstvích řádu Benediktinů v Broumově trvá z dob roboty a poddanství pozůstatek ve formě naturální dávky (obilí), kterouž každý rolník ročně má klášternímu panství odváděti, t. zv. desátek, kterýž dokonce jakožto požadavek do knih vtělený zatěžuje skoro každý zemědělský majetek.

Malá část rolníků okresu Broumovského zbavila se této roční obtížné dávky výkupem, jenž záležel ve splacení větší peněžní částky klášternímu panství.

Jest asi jisto, že tento zvláštní pozůstatek zašlých století trvá pouze na panství kláštera Benediktinů v Broumově. Rolníci okresu Broumovského těžce nesou tuto dávku, která připomíná středověké poddanství sedláků pod držiteli půdy, pociťujíce ji jako zkrácení svých občanských svobod. Mimo to znamená tato dávka pro rolníky věčné zatížení jejich zemědělského majetku.

Podepsaní táží se tudíž vlády:

Jest vláda ochotna dáti co nejrychleji vypracovati osnovu zákona, dle níž se odstraňuje tato dávka, která připomíná šerý středověk, tento desátek, aniž by rolníci byli povinni ku vzájemnému plnění?

V Praze, dne 23. ledna 1923.

Zuleger, Luksch, A. Lippert, Ficza, Franke, Spies, Hübner, Hartl, Jelinek, K. Friedrich, dr E. M. Herzig-ová.

In dem Herrschaffsgebiete des Benediktinerstiftes in Braunau besteht aus der Zeit der Robot und Leibeigenschaft ein Überbleibsel in Form einer jährlich von jedem Ackerbauer an die Stiftsherrschaft zu leistenden Abgabe von Naturalien (Getreide), der sogenannte Dezem, welcher sogar als grundbücherliche Forderung fast jeden landwirtschaftlichen Besitz belastet.

Ein kleiner Teil der Landwirte des Bezirkes Braunau befreite sich von dieser jährlichen lästigen Abgabe durch Ablösung, welch' letztere in der Zahlung einer grösseren Geldsumme an die Stiftsherrschaft bestand.

Es ist wohl sicher, dass dieses einzigartige Überbleibsel vergangener Jahrhunderte nur im Herrschaftsgebiete des Benediktinerstiftes Braunau besteht. Von den Ackerbauern des Bezirkes Braunau wird die Leistung dieser Abgabe, die an die mittelalterliche Untertänigkeit der Bauernschaft unter die Grundherrschaft erinnert, bitter empfunden, als eine Kürzung ihrer bürgerlichen Freiheit. Nichtsdestoweniger bedeutet diese Abgabe für die Ackerbauern eine ewige Belastung ihres landw. Besitzes.

Die Unterzeichneten richten daher an die Regierung die Anfragen:

Ist die Regierung bereit, raschestens einen Gesetzentwurf ausarbeiten zu lassen, wonach die an das graue Mittelalter erinnernde Abgabe, der Dezem, ohne irgendwelche Gegenleistung von Selten der Ackerbauern beseitigt wird?

Prag, am 23. Januar 1923.

Zuleger, Luksch, A. Lippert, Ficza, Franke, Spies, Hübner, Hartl, Jelinek, K. Friedrich,

Dr. E. M. Herzig.

Tisk 1563/4.

V prosinci 1922 nařídila také okresní správa politická v Trutnově hostinským v okresu pod pohrůžkou trestu, aby všechny nápisy na svých hostincích a uvnitř opatřili na prvém místě v jazyce českém. Proti tomuto rozkazu, který se příčí jak dotyčným ustanovením ústavní listiny, tak také ustanovením mírové smlouvy St. Germainské, podali postižení hostinští u okresní správy politické odvolání k zemské správě politické. Toto odvolání zamítla okresní správa politická v Trutnově z velice průzračných důvodů a znovu porušujíc zákony, při čemž sobě jmenovaný úřad dovoluje toto, přímo neuvěřitelné odůvodnění:

>Pokud činnost úřadu jest právotvornou, a pokud směřuje k tomu, aby vytvořila všeobecně závazné předpisy a rozkazy anebo zákazy, není možným opravný prostředek proti takovémuto aktu, jenž především působí pouze všeobecně.<

Takovýmito větami opovažuje se jmenovaný úřad těm, kdo zakročují, odpírati zákonem zaručené právo rekursní a osobuje si zároveň >právotvornou< moc pro své >předpisy, rozkazy anebo zákazy.<

V tom projevuje se tak silné politické zdivočení právních pojmů, že by ministerstvo mělo všechnu příčinu, aby proti tomu zakročilo s povinnou ostrostí a rozhodností.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra vnitra:

Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby okresní správu politickou v Trutnově pro její nezákonné jednání volal k zodpovědnosti a aby zabránil tomu, aby se takovéto porušení práva neopakovalo?

V Praze, dne 25. ledna 1923.

Hübner, K. Friedrich, Zuleger, dr Koperniczky, Meissner, Fahrner, dr Naegle, Vetter-Lilie, Jelinek, A. Lippert.

Im Dezember 1922 hat auch die politische Bezirksverwaltung in Trautenau den Gastwirten des Bezirkes unter Strafandrohung aufgetragen, alle Aufschriften an und in ihren Gasthäusern an erster Stelle in čechischer Sprache auszufertigen. Gegen diesen Auftrag, der sowohl den bezüglichen Bestimmungen der Verfassungsurkunde, wie jenen des Friedensvertrages von St. Germain widerspricht, haben die davon betroffenen Gastwirte bei der politischen Bezirksverwaltung einen an die politische Landesverwaltung gerichteten Rekurs eingebracht. Dieser Rekurs wurde aus sehr durchsichtigen Gründen von der politischen Bezirksverwaltung in Trautenau in neuerlicher Verletzung der Gesetze zurückgewiesen, wobei sich die genannte Behörde folgende, geradezu unglaubliche Begründung leistet:

>Soweit die Tätigkeit der Behörde eine rechtserzeugende ist und sich darauf richtet, allgemein verbindliche Vorschriften und Befehle oder Verbote zu schaffen, ist gegen einen solchen Akt, der zunächst nur die Allgemeinheit trifft, ein Rechtsmittel nicht möglich.<

Mit diesen Sätzen wagt es die genannte Behörde, den Einschreitern das gesetzlich gewährleistete Rekursrecht zu verweigern und masst sich zugleich eine >rechtserzeugende< Kraft für ihre >Vorschriften, Befehle oder Verboten< an.

Darin kommt eine so starke politische Verwilderung der Rechtsbegriffe zum Ausdruck, dass das Ministerium alle Ürsache hätte, ihr mit pflichtgemässer Schärfe und Entschiedenheit entgegenzutreten.

Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:

Was gedenkt der Herr Minister zu tun, um die politische Bezirksverwaltung in Trautenau wegen ihres gesetzwidrigen Vorgehens zur Rechenschaft zu ziehen und der Wiederholung solcher Rechtsverlefzungen vorzubeugen?

Prag, am 23. Januar 1923.

Hübner, K. Friedrich, Zuleger, Dr. Koperniczky, Meissner, Fahrner, Dr. Naegle,

Vetter-Lilie, Jelinek, A. Lippert.

Tisk 1563/5.

V rychlíku Seidenberg - Praha konala se nedávno mezi Turnovem a Mnich. Hradištěm revise jízdních lístků, při čemž se revisor obrátil také na senátora Hartla s jakousi výzvou v jazyce českém. Senátor Hartl tázal se co nejzdvořileji, zdali se jedná o revisi jízdních lístků, načež revisor odvětil: >Oui, Oui, monsieur!<

Na to senátor Hartl protestoval co nejrozhodněji proti nevážnosti k německému jazyku, tímto jednáním revisora projevené, kteréhožto jazyka, jak další rozhovor ukázal, revisor jest úplně mocen.

Tento případ dokazuje jasně, že také ve hlavách jednotlivých železničních úředníků zakotvila myšlenka, že v tomto státě jazyk německý, kterýž jest mateřským jazykem jedné čtvrtiny jeho obyvatelstva, jest úplně beze všech práv a že jest zásluhou o stát, projevuje-li se tento názor vůči německým cestujícím způsobem urážlivým a pobuřujícím, při čemž nikdo se nestará o to, že se oprávněné rozhořčení Němců obraceti musí netoliko proti dotyčným úředníkům, nýbrž také proti státu, trpí-li takovéto vystupování svých úředníků ve službě!

Podepsaní táží se tudíž pana ministra, je-li ochoten příslušnými pokyny bezodkladně se postarati o to, aby úřední orgánové přestali takovýmto způsobem popouzeti německé cestující.

V Praze, dne 25. ledna 1923.

dr E. M. Herzig-ová, Knesch, Fahrner, Vetter-Lilie, Meissner, K. Friedrich, Jelinek, A. Lippert, dr Naegle, Hübner, Ficza, dr Koperniczky.