Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1565-1565/6.

Ke sletu turnérů, pořádanému v Chomutově ve dnech 8. až 10. července 1922, byl zaveden pro turnérské spolky z okresu broumovského, trutnovského a vrchlabského zvláštní noční vlak č. 1143 ze dne 7. na 8. července 1922. Doprava až do stanice Louky-Horního Litvínova, kamž vlak přijel se zpožděním 23 minut, dála se zcela obvykle. Též při vjezdu do jmenované stanice nebylo pozorováno ani od vlakového ani od staničního personálu nic nápadného. Teprve když výpravčí dal vlakvedoucímu rozkaz k odjezdu, spatřil dav neznámých osob, který se blížil ku vlaku. Přes to, že výpravčí rozkaz k odjezdu opětoval, bránil dav násilím a vyhrůžkami železničnímu personálu ve výkonu služby a posléze, aby vlak odejeti nemohl, někteří z demonstrantů odvěsili parostroj a na dvou místech uvolnili vlaková spřáhla.

Z účastníků nebyl nikdo v železničním stejnokroji a nebyl mezi nimi spatřen žádný železniční zaměstnanec. Dle souhlasné výpovědi byli útočníci lidé přespolní.

Když zabránili odjezdu vlaku, odebrali se útočníci k jednotlivým vozům a vymáhali od turnérů, aby sejmutí černo-červeno-žluté náprsní pásky s nápisem: >Turnkreis Deutsch-Oesterreich< a odstranili ze standarty velký, skoro půl metru dlouhý plechový štít s nápisem: >Turnkreis Deutsch-Oesterreich. Braunauer Turngau, Deutscher Turnverein Braunau i. B.<, který turnérská výprava s sebou vezla.

Když turnéři této výzvě nevyhověli, ba naopak prý účastníkům spílali, došlo mezi stranami k ostré potyčce, při které jednotlivci z davu vnikli též do vozů a v osobním voze 8 okenních tabulí rozbili. Celkem zraněno bylo 27 turnérů. Útočnicí zmocnili se také tří spolkových praporů, které ležely svinuty ve voze; někteří z turnérů tvrdí, že se jim ve zmatku ztratily také baťohy, přikrývky a pláště.

Železničnímu personálu podařilo se asi po 20 minutách zjednati pořádek, načež byl vlak ihned dále vypraven. Dopravní úředník učinil ihned hlášení jak četnictvu, tak nadřízeným úřadům a politické správě.

Z uvedeného patrno, že demonstrace namířeny byly proti turnérskému spolku z Československé republiky, který se dosud nepřizpůsobil nynějším nezměnitelným státoprávním poměrům, nýbrž pokládal za vhodné, aby při německé tělocvičné slavnosti v Chomutově v Československé republice, okázale dával na jevo svoje city protistátní.

Ač nutno litovati, že demonstranti dali se strhnouti k protizákonným skutkům, dlužno přec poukázati na to, že by k událostem těm nebylo došlo, kdyby turnéři z Broumovska nebyli se dopustili hrubé politické protistátní demonstrace, používajíce odznaků a velkého štítu s nápisem: >Turnkreis Deutsch-Oesterreich<, čímž ovšem bylo české obyvatelstvo podrážděno. Všechny jiné výpravy, které do Chomutova zajely - a účastníků této tělocvičné slavnosti čítá se na 30.000, z nichž bylo 15.000 turnérů v kroji - došly na místo beze všech příhod.

Doměnka, že by na událostech v Louce-Horním Litvínově byli účastníci železniční zaměstnanci ve službě, neodpovídá dle výsledku vyšetřování pravdě a nelze jí odůvodňovati okolností, že byl odvěšen stroj, ježto v obvodu uhelné oblasti severočeské každý horník a tovární dělník zná tuto jednoduchou manipulaci.

Jízda zvláštního vlaku č. 1143 nebyla tajemstvím a nejen, že se o ní veřejně mluvilo, ale i místní noviny o ní psaly. Ostatně nebylo by nijak závadným, kdyby železniční orgánové na dotaz obecenstva byli podali vysvětlení o jízdě zvláštního vlaku.

O událostech na nádraží v Louce bylo ihned zavedeno trestní řízení soudní, které se vedlo z počátku toliko proti neznámým pachatelům, nyní však proti četným osobám, jež později jako pachatelé byly udány. O náhradě škody bude rozhodnuto dle platných předpisů. Trestní řízení dosud není ukončeno.

Mimo to se vede se stanoviska spolkového zákona řízení administrativní proti turnérským spolkům z Broumovska, Trutnovska a Vrchlabska a proti oněm osobám, které jsou podezřelé z administrativně trestných činů. Příslušným úřadům bylo uloženo, aby naléhaly na rychlé provedení šetření a za tím účelem použily všech zákonných prostředků.

Vláda podotýká ještě, že česká tisková kancelář o této události neuveřejnila zcela vylhanou zprávu, jak interpelace senátora Hartla tvrdí a že proto není příčiny, aby byla volána k zodpovědnosti.

V Praze, dne 28. listopadu 1922.

Habrman v. r.,
v z. předsedy vlády.

Zu dem in Komotau vom 8.-10. Juli 1922 stattfindenden Turnerfeste wurde für die Turnerver eine aus dem Braunauer, Trauteuauer, und Hohenelber Bezirke ein separater Nachtzug Nr. 1143 von 7. zum 8. Juli 1922 eingeführt. Der Verkehr bis in die Station Wiesa-Oberleutensdorf, wo der Zug mit einer Verspätung von 23 Minuten eintraf, ging ganz normal von Statten. Auch bei der Einfahrt in die genannte Station wurde weder seitens des Zugs- noch seitens des Stationspersonales etwas auffallendes beobachtet. Erst nachdem der Expedient dem Zugsführer den Befehl zur Abfahrt gegeben hatte, gewahrte er eine Truppe unbekannter Personen, welche sich dem Zuge näherte. Trotzdem der Expedient den Befehl zur Abfahrt wiederholte, behinderte die Menge das Eisenbahnpersonal durch Gewalt und Drohungen in der Ausübung ihres Dienstes und haben schliesslich einige Demonstranten, um die Abfahrt des Zuges zu verhindern, die Lokomotive abgekoppelt und die Kuppelung an zwei Stellen gelösst.

Von den Teilnehmern war niemand in Eisenbahnuniform und wurde unter derselben kein Eisenbahnbediensteter beobachtet. Laut übereinstimmender Aussage waren die Angreifer Leute von Auswärts.

Nachdem sie die Abfahrt des Zuges verhindert hatten, begaben sich die Angreifer zu den einzelnen Waggons und forderten von den Turnern die Herabnahme der schwarz-rot-gelben Brustbänder mit der Aufschrift: >Turnkreis Deutsch-Österreich< und beseitigten von der Standarte einen grossen, fast ½ Meter langen Blechschild mit der Aufschrift: >Turnkreis Deutsch-Österreich. Biaunauer Turngau, Deutscher Turnverein Braunau i. B.<, welchen die Turnerexpedition mitführte.

Als die Turner dieser Aufforderung nicht entsprachen, ja im Gegenteil die Teilnehmer angeblich beschimpften, kam es zwischen den Parteien zu einem scharfen Zusammenstosse, bei welchem einzelne Personen aus der Menge auch in die Wägen eindrangen und in einem Personenwaggon acht Fenstertafeln zerschlugen. Im ganzen wurden 27 Turner verletzt. Die Angreifer bemächfigten sich auch der 3 Vereinsfahnen, welche zusammengerollt im Waggon lagen; einige Turner behaupten, dass ihnen in der Verwirrung auch Rucksäcke, Decken und Mäntel verloren gingen.

Dem Eisenbahnpersonale gelang es nach etwa 20 Minuten Ordnung zu schaffen, worauf der Zug sofort weiter expediert wurde. Der Verkehrsbeamte erstattete sofort die Meldung sowohl an die Gendarmerie als auch an die vorgesetzten Behörden und an die politische Bezirksverwaltung.

Aus dem Angeführten geht hervor, dass die Demonstrationen gegen einen Turnerverein aus der Čechoslovakischen Republik gerichtet waren, welcher sich bisher den gegenwärtigen unabänderlichen staatsrechtlichen Verhältnissen nicht angepasst hatte, vielmehr es für angemessen hielt, anlässlich des deutschen Turnfestes in Komotau in der Čechoslovakischen Republik seine staatsfeindliche Gefühle ostentativ zur Schau zu tragen.

Wiewohl zu Bedauern ist, dass sich die Demonstranten zu gesetzwidrigen Handlungen verleiten liessen, muss dennoch darauf hingewiesen werden, grossen Schildes mit der Aufschrift: >Turnkreis dass es zu diesen Ereignissen nicht gekommen wäre, wenn die Turner aus dem Braunauer Bezirke durch die Anwendung von Abzeichen und eines Deutsch-Österreich< nicht eine grobe politische staatsfeindliche Demonstration, begangen hätten, durch welche allerdings die čechische Bevölkerung aufgereizt wurde. Alle anderen Expeditionen welche nach Komotau fuhren - und man zählt an 30.000 Teilnehmer an diesem Turnfeste, hievon waren 15.000 Turner in Tracht - langten ohne irgendwelchen Vorfall an Ort und Stelle an.

Die Annahme, dass an den Vorfällen in Wiesa-Oberleutensdorf im Dienste befindliche Eisenbahnbedienstete teilgenommen hätten, entspricht nach dem Ergebnisse der gepflogenen Erhebungen nicht der Wahrheit und vermag dieselbe nicht durch den Umstand begründet werden, dass die Lokomotive abgekoppelt wurde, zumal im Bereiche des nordböhmischen Kohlengebietes jeder Bergmann und Fabriksarbeiter diese einfache Manipulation kennt.

Die Fahrt des Sonderzuges Nr. 1143 war kein Geheimnis und wurde davon nicht nur öffentlich gesprochen, sondern haben auch die Ortszeitschriften darüber geschrieben. Übrigens würde es keinem Anstande unterliegen, wenn die Eisenbahnorgane über eine Anfrage seitens des Publikums über die Fahrt des Sonderzuges Aufklärungen gegeben hätten.

Über die Vorfälle am Bahnhofe in Wiesa wurde sofort das gerichtliche Strafverfahren eingeleitet, welches Anfangs bloss gegen unbekannte Täter, gegenwärtig jedoch gegen zahlreiche Personen, welche später als die Täter zur Anzeige gebracht wurden, geführt wurde. Über den Schadenersatz wird nach den geltenden Vorschriften entschieden werden. Das Strafverfahren ist bisher nicht beendet.

Ausserdem wird vom Standpunkte des Vereinsgesetzes das Administrativverfahren gegen die Turnvereine aus den Braunauer, Trautenauer und Hohenelber Bezirke und gegen diejenigen Personen geführt, welche im administrativen Wege strafbarer Handlungen verdächtig sind.

Die zuständigen Behörden wurden beauftragt auf die rasche Durchführung der Erhebungen zu drängen und zu diesem Behufe alle gesetzlichen Mittel in Anwendung zu bringen.

Die Regierung bemerkt noch, dass das čechische Pressbureau keinen ganz verlogenen Bericht über diesen Vorfall, wie in der Interpellation des Senators Hartl behauptet wird, veröffentlich hat, und dass daher keine Veranlassung vorliegt dasselbe zur Verantwortung zu ziehen.

Prag, am 28. November 1922.

Habrman m. p.,
in Vertretung
des Vorsitzenden der Regierung.

Tisk 1565/1.

Ministerstvo pošt a telegrafů nařídilo již ředitelství pošt a telegrafů v Praze, aby připravné práce spojené s vydáním nového seznamu telefonních účastníků (vyjímaje účastníky pražské sítě telefonní, který byl právě vydán), provedlo s největším urychlením a lze se nadíti, že seznam bude v letních měsících tohoto roku vydán. Seznam telefonních účastníků pardubického okresu ředitelského jest připraven pro tisk a vyjde co nejdříve. Otázka vydávání telefonních seznamů dle větších správních celků, nežli se dálo doposud, jest předmětem šetření telegrafní správy a není vyloučeno, že bude lze vyhověti přání vyslovenému pod čís. 2 interpelace, počínajíc rokem 1924. Pokud se týče úpravy telefonního styku meziměstského, snaží se ministerstvo pošt a telegrafů všemožně, aby rozmnožením telefonních vedení v relacích s větší intensitou hovorovou byla zjednána možnost uskutečňovati v těchto relacích těž obyčejné hovory za jednoduchý poplatek.

V Praze, dne 9. ledna 1923.

Tučný v. r.
ministr pošt a telegrafů.

Das Ministerium für Post- und Telegrafenwesen hat bereits die Post- und Telegrafendirektion in Prag beauftragt, die mit der Herausgabe eines neuen Teilnehmerverzeichnisses am Telefonverkehre verbundenen Vorarbeiten (ausgenommen die Teilnehmer des Prager Telefonnetzes, welches Verzeichnis soeben herausgegeben wurde) mit tunlichster Beschleunigung durchzuführen und es ist daher zu erwarten, dass dieses Verzeichnis im Laufe der Sommermonate 1. J. zur Herausgabe gelangen wird. Das Teilnehmerverzeichnis am Telefonverkehre des Pardubitzer Direktionssprengels ist für den Druck vorbereitet und wird demnächst erscheinen. Die Frage der Herausgabe von Telefonverzeichnissen für grössere Verwaltungseinheiten, als dies bisher geschah, bildet den Gegenstand von Erhebungen seitens der Telegrafenverwaltung und es erscheint nicht ausgeschlossen, dass man dem unter Zahl 2 der Interpellation geäusserten Wunsche mit Beginn des Jahres 1924 zu exitsprechen in der Lage sein wird. Bezüglich der Regelung des interurbanen Telefonverkehres ist das Ministerium für Post- und Telegrafenwesen durch die Vermehrung der Telefonleitungen in Relationen mit einer grösseren Gesprächsintensität allmöglich bestrebt, in diesen Relationen die Abwicklung such gewöhnlich angemeldeter Gespräche für die einfache Gebühr zu ermöglichen.

Prag, am 9. Jänner 1923.

Tučný m. p.,
Minister für Post- und Telegraphenwesen.

Tisk 1565/2.

Od 1. listopadu 1922 byly uhelné ceny Československé republiky vyhláškou ministerstva veřejných prací čís. 61.388/1922 uvolněny a současně byla snížena a odstupňována uhelná dávka. K zajištění proti eventuelnímu zvyšování uhelných cen po jejich uvolnění byly stanoveny a uveřejněny směrné ceny význačných uhelných revírů nebo dolů tak, že úřední uhelné ceny, jež platily před 1. listopadem 1922, byly sníženy vzhledem k nové úpravě mezd a pracovních poměrů při hornictví.

V hnědouhelných revírech Most -Teplice Chomutov a Karlovy Vary bylo snížení uhelných cen vykonáno rovněž hned od 1. listop. 1922, ačkoliv příslušná mzdová jednání o novou kolektivní smlouvu se skončila po stávce hornictva v severočeském revíru teprve koncem listopadu. Na dolech, jichž tabulka cen jest v interpelaci přiložena, byly ceny za hrubé uhelné druhy sníženy o Kč 1.- až Kč 4.50 za 1 q, aneb dle aritmetického průměru o Kč 1.50. Cenová tabulka srovnává ceny jen za hrubé uhelné druhy. Ceny za uhlí ořech II., ořech III. a za uhlí prachové bylo však nutno vzhledem k menší poptávce po uhlí méně cennějším snížiti daleko více, takže snížení cen, vyjádřené v procentech cen předlistopadových jest toto:

Uhelná dávka byla dle stavu před 1. listopadem 1922 vzhledem k různým nezdanitelným příplatkům pro revír Most - Teplice - Chomutov průměrně 26,2%, takže průměrný absolutní její výnos při průměrné nevírové ceně Kč 8,80 za 1 q a pří slevě uhelné dávky na 24% t. j. o 2,2% se snížil od 1. listopadu 1922 o Kč 0,20.

Nová mzdová úprava pro revír Most - Teplice - Chomutov, ujednaná koncem listopadu 1922 znamená průměrné snížení mezd asi o 30%, a jelikož průměrný výdělek na hlavu a směnu celkového osazenstva byl v říjnu 1922 Kč 58,60 při průměrném výkonu 14,5 q prodejného uhlí, snížila se průměrná výrobní cena 1 q uhlí mzdovou úpravou asi o Kč 1,20.

Ministerstvo veřejných prací nepovažovalo snížení uhelných cen vykonané v hnědouhelném revíru severočeském od 1. listopadu 1922 za dostatečné a tudíž za definitivní, ač nebylo lze předem výměr snížení stanoviti, ježto nebylo dojednáno snížení mzdové. Přes to však, i když uvolnění uhelných cen při přebytku uhlí jest nejrychlejším prostředkem k dosažení přiměřených a jakosti zboží odpovídajících cen, pracuje ministerstvo veřejných prací k dalšímu cenovému snížení při uhlí a vyhradilo si nejen i nadále dozor a kontrolu nad vývojem uhelných cen, který bedlivě přímo, i prostřednictvím svých podřízených úřadů vykonává, ale působí k přiměřené cenové úpravě i v uhelném obchodě.

V Praze, dne 9. ledna 1923.

Srba v. r.,
ministr veřejných prací.