Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1615 - 1615 /18.

Před 20. listopadem 1922 byla v Moravské Ostravě úředně schválená prodejní cena mléka v drobném 2,40 Kč za litr. Když producenti a mlékárny pokusili se o zvýšení ceny mléka na 2,60 Kč za litr, byla na 20. listopad 1922 svolána do Moravské Ostravy anketa a na ní sjednána cena 2,30 Kč za litr mléka, tedy cena nižší než před tím.

Pokud se týče opatřování mléka pro Moravskou Ostravu tamními mlékárnami nelze nepoukázati na to, že mlékárny tyto samy nestaraly se dostatečně, aby získaly mléko pro Morav. Ostravu, ač měly možnost nakoupiti dostatek levného mléka v jižní Moravě. Tamnější firmy, ku př. Schwarz a Vaničke v Mikulově, fa. Dukes v Pohořelicích, mlékárna znojemská, cukrovar v Uherském Hradišti a j. mají mléka dostatek. I o tom dlužno se zmíniti, že právě Moravsko-Ostravské mlékárny to byly, které mléko na jižní Moravě přeplácely, načež bylo si již stěžovánno se strany brněnských i pražských mlékáren.

K zajištění mléka u firmy Rieben v Hodoníně došlo za následujících okolností:

V Hodoníně snaha po docílení nižších cen za mléko narazila na nepochopení producentů a měla za následek špatné zásobování Hodonína, zvyšované nad to tím, že spadalo v dobu podzimní, kdy dojivost krav sama sebou ustává. Mléko ze státního velkostatku v Hodoníně zadáno bylo v množství asi 2.000 litrů denně obchodníku mlékem v Bratislavě Krausovi, což mělo za následek ztrátu dodávek mléka z téhož velkostatku pro město Hodonín. Dodáváno bylo totiž mléko Krausovi do Bratislavy za Kč 1.80 z Hodonína, což nemohl platiti hodonínský odběratel, který držeti se musel cen pro hodonínský okres ujednaných a ovšem nižších ceny, kterou platil Kraus.

Nedostatek mléka v Hodoníně stával se stále citelnějším, takže okresní správa politická v Hodoníně byla nucena pro dostatečné zásobení města mlékem toto kdekoli zajistiti. Mléko ze dvora cukrovaru v Hodoníně nemohlo býti zajištěno proto, že všechno dodáváno bylo do Moravské Ostravy. Zajištěno bylo proto se zdejším souhlasem mléko u firmy Rieben a to proto, že firma tato mléko po většině t. zv. selské vyvážela a do Ostravy t. č. dodávala jen nepatrné množství - asi 500 litrů. Ne poslední pohnutkou pro zajištění mléka u této fmy byla i ta okolnost, že s ní vyjednávala mor.-ostravská fma. Kremer o to, že by byla ochotna za náležité odstupné propustiti ji (firmu Rieben) že závazku dodávek mléka do Mor. Ostravy.

Když však okresní správa politická v Mor. Ostravě dožádala okresní politickou správu v Hodoníně, aby od požadování mléka u fmy Rieben upustila, vyhověla tato vznesené požadavku tak, že firma Rieben mohla pak dodávati do Mor. Ostravy denně si 1.000 litrů mléka.

Aby zrušení požadování mléka od fmy Rieben pro potřebu města Hodonína nemělo za následek nedostatek mléka v Hodoníně, zakročilo ministerstvo pro zásobování lidu u Generálního řiditelství státních statků v Praze, aby smluvenou dodávku mléka Krausovi do Bratislavy zrušilo a mléko ponechávalo v Hodoníně. Když tomuto požadavku zdejšímu nebylo vyhověno, uložilo ministerstvo pro zásobování lidu Zemské správě politické v Brně, aby veškeré mléko dodávané z Moravy na Slovensko ihned požadovacím řízením pro zásobování velkých konsumních středisk na Moravě, zejména také Mor. Ostravy zajistila a dbala toho, aby cena mléka zvyšována nebyla. To státi se mohlo bez obav, že snad tím vznikne nedostatek mléka v Bratislavě, ježto bylo zjištěno, že mléko takto do Bratislavy dodávané jde vlastně přes Bratislavu do Mor. Ostravy.

Dle zjištění z polovice února 1922 jest t. č. Mor. Ostrava mlékem dostatečně zásobována.

Do Vídně vyvážejí se jen skutečné přebytky mléka, až když jest domácí konsum saturován a to ještě jen z okresů, jež pro zásobování velkých konsumních středisk nepřicházejí v úvahu.

Pokud se týče zdražování životních potřeb vůbec, dbá ministerstvo pro zásobování lidu o to, aby ceny životních potřeb nebyly neodůvodněně zvyšovány, stíhajíc veškeré v tom směru výstřelky. Stará se současně pokud možno, aby docilováno bylo cen nižších. Tak ku příkl. postaralo se pro Moravskou Ostravu o dovoz jatečného skotu z Rumunska, čímž způsobilo značně klesnutí cen masa.

V Praze, dne 7. března 1923.

Dr Franke v. r.,
ministr pro zásobování lidu.

Tisk 1615 /1.

K požádání pana ministra školství a národní osvěty převzal jsem shora uvedenou interpelaci a dovoluji si k ní v souhlasu s panem ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy dáti tuto odpověď:

Přednášky toho druhu, o kterém se interpelace zmiňuje, konány byly ojediněle pouze několika určitými osobami a jen v některých místech.

Hned, jakmile byla shledána pravá podstata těchto přednášek, byly politickým úřadům obzvláště důrazně připomenuty příslušné předpisy a dostalo se jim upozornění, že přednášky ty, jsou-li zamýšleny jako produkce se světelnými obrazy a za vstupné, okresní správou politickou povoleny býti nemohou, pokud přednášející nemá zvláštní licence od zemské správy politické. Bylo jim připomenuto, pokud by takovéto přednášky byly pořádány ve smyslu §u 2 zákona shromažďovacího a byly tedy veřejným shromážděním, že může býti podnik ten zakázán na základě §u 6 citovaného zákona, lze-li očekávati, že přednáškami se poruší trestní zákon (§ 516 tr. z.) nebo ohrozí obecné blaho, třeba jinak pro úzký kruh odborníků byly přednášky bezzávadné. Mají-li se v konkrétním případě posuzovati přednášky jako produkce či jako shromáždění, jest otázka skutková a bude o tom v každém jednotlivém případě rozhodnouti.

Pokud bylo shledáno, řídily se úřady těmito předpisy.

V Praze, dne 19. února 1923.

Šrámek v. r.,
ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

J. Malypetr v. r.,
ministr vnitra.

des Ministers des Innern und des Ministers für öffentliches Gesundheitswesen und körperliche Erziehung

betreffend die Abhaltung von Vorträgen. (Druck Nr. 1513/4).

Ueber ersuchen des Herrn Ministers für Schulwesen und Volkskultur habe ich die oberwähnte Interpellation übernommen und erlaube mir dieselbe im Einvernehmen mit dem Herrn Minister für öffentliches Gesundheitswesen und körperliche Erziehung zu beantworten wie folgt:

Vorträge der in der Interpellation erwähnten Art wurden vereinzelt bloss von einigen bestimmten Personen und bloss an einigen Orten veranstaltet.

Sobald das wahre Wesen derartiger Vorträge erkannt wurde, wurden den politischen Behör den die bezüglichen. Vorschriften mit besonderem Nachdrucke in Erinnerung gebracht und dieselben aufmerksam gemacht, dass solche Vorträge, falls diese als Produktionen mit Lichtbildern und gegen Eintrittsgeld gedacht sind, seitens der politischen Bezirksverwaltung nicht bewilligt werden können, insofern der Vortragende keine besondere Lícenz von seiten der politischen Landesverwaltung besitzt. Es wurde ihnen in Erinnerung gebracht, dass sofern derartige Vorträge im Sinne des § 2 des Versammlungsgesetzes veranstaltet würden und daher öffentliche Versammlungen wären, dieses Unternehmen auf Grund des § 6 des zitierten Gesetzes untersagt werden kann, falls zu erwarten steht, dass durch die Vorträge das Strafgesetz verletzt (§ 516 Str. Ges.) oder as öffentliche Wohl gefährdert wird, wenngleich sonst gegen die Vorträge für einen engeren Kreis von Fachmännern kein Anstand obwaltet. Ob in einem konkreten Falle die Vorträge als Produktionen oder als Versammlungen zu beurteilen sind, ist eine Tatfrage und wird hierüber in jedem einzelnen Falle zu entscheiden sein.

Die Behörden haben sich, insofern wahrgenommen wurde, nach diesen Vorschriften gerichtet.

Prag, am 19. Feber 1923.

Šrámek m. p.,
Minister für öffentliches Gesundheitswesen
und körperliche Erziehung.

J. Malypetr m. p.,
Minister des Innern.

Tisk 1615 /2.

V čísle 262 časopisu >Národní Demokracie< ze dne 6. listopadu 1922 v článku >Jací státní úředníci jsou ve smíšených krajích? (z Lanškrouna)< se praví:

>Ve dnech 27. a 28. t. m. slavily zdejší české spolky výročí 28. října, našeho osvobození, Němci ovšem tohoto státního svátku jako >Beginn der Fremdenherrschaft< ignorovali. Pozoruhodno jest, že s těmito více než sympatisuje okresní hejtman tamní Dr. Dreyer, jenž neuznal za slušno státního úředníka, aby se buď osobně nebo oficielním zástupcem svým oslav těchto súčastnil.< V interpelaci vytčené místo opravy uveřejněné v časopise >Národní Demokracie< ze dne 22. lisopadu 1922, číslo 274 zní doslova takto:

>Tvrzení, že okresní hejtman Dr. Dreyer >více než sympatisuje< s Němci v Lanškrouně nebo že jest dokonce nepřítelem tamní české menšiny, neodpovídá skutečnosti.<

Nebyla tedy uveřejněna oprava ve znění uvedeném v interpelaci.

V Praze, dne 24. února. 1923.

J. Malypetr v. r.,
ministr vnitra.

In der Nummer 262 der Zeitschrift >Národní Demokracie< vom 6. November 1922 heist es. in dem Artikel >Jací státní úředníci jsou ve smíšených krajích? (z Lanškrouna)<:

>Am 27. und 28. d. M. feierten die hiesigen čechischen Vereine den Jahrestag des 28. Oktobers, unserer Befreiung, die Deutschen ignorierten selbstredend diesen Staatsfeiertag als >Beginn der Fremdeherrschaft<. Bemerkenswert ist, dass mit denselben der dortige Bezirkshauptmann Dr. Dreyer mehr als sympatisiert, welcher es für einen Staatsbeamten nicht angemessen hielt entweder persönlich oder durch seinen offi ziellen Vertreter an dieser Feier teilzunehmen.< Die in der Interpellation beanständete Stelle der in der Zeitschrift >Národní Demokracie< vom 22. November 1922, Nr. 274 veröffentlichten Berichtigung lautet wörtlich wie folgt:

>Die Behauptung, dass der Bezirkshauptmann Dr. Dreyer mit den Deutschen in Landskron >mehr als sympatisier e< oder dass er sogar ein Feind der dortigen čechischen Minderheit sei, entspricht nicht den Tatsachen.<

Es wurde daher eine Berichtigung in dem in der Interpellation angeführten Wortlaute nicht verlautbart.

Prag, am 24. Feber 1923.

Malypetr m. p.,
Minister des Innern.

Odkazuje ke své odpovědi, kterou jsem dal pánům interpelantům na interpelaci čís. tisku 1453/10 podotýkám, že nastaly mezi tím určité změny v personálu jmenované knihovny, ze kterých však v žádném případě nelze vyvoditi, že by se postupovalo stranicky. Z nastalých změn jest poznamenati zejména odchod vrchního knihovníka dr Eisenmeiera, který byl jmenován v listopadu 1922 mimořádným profesorem německé university v Praze; z téhož důvodu odešel nyní rovněž vrchní knihovník dr Wostry na základě jmenování mimořádným profesorem téže university a konečně se uprázdnilo jedno místo úmrtím asistenta dr Pfeifera.

Pokud se týče obou posléze jmenovaných míst, byly hned po jich uprázdnění učiněny kroky směřující k tomu, aby byla zachována příslušníkům národnosti německé. Zbývá tedy jen obsazení místa po dr Eisenmeierovi, které bylo dáno prozatím Slováku dr Pavlu Bujnakovi, a to z důvodů nanejvýš vážných. Kdežto knihovna má mezi vědeckými svými silami dva Slovince, nebylo tam posud ani jednoho Slováka, ač nezbytná potřeba velí, aby aspoň jedna síla byla obeznámena s místními a osobními poměry Slovenska co nejdůkladněji. Při tom ihned dlužno podotknouti, že výtky činěné proti osobě dr Bujnaka, jako by doposud nebyl býval v knihovnické službě činný, nemají místa, jelikož dr Bujnak působil po několik let v Bibliotheca Čaplovičiana v Dolním Kubíně, čítající 36.000 svazků a stojící pod správou župy. Paní dr Vlasta Borovičková pak vůbec nepatří do statutu úřednického knihovny, nýbrž byla pouze služebně tam přidělena.

Na základě těchto dat nelze tedy mluviti o libovůli ani vzhledem k národnosti, ani vzhledem ke způsobu, jakým jest doplňován stav úředníků jmenované knihovny.

V Praze, dne 22. února 1923.

R. Bechyně v. r.,
ministr školství a národní osvěty.

Indem ich auf meine Antwort verweise, welche ich den Herren Interpellanten auf die Interpellation Druck Nr. 1453/10 gegeben habe, bemerke ich, dass inzwischen gewisse Aenderungen im Personale der genannten Bibliothek eingetreten sind, aus welchen jedoch in keinem Falle ein parteiischer Vorgang abgeleitet werden kann. Von den eingetretenen Veränderungen ist insbesondere der Abgang des Oberbibliothekars Dr. Eisenmeier zu erwähnen, welcher im November 1922 zum ausserordentliclien Professor der deutschen Universitäl in Prag ernannt wurde; aus demselben Grunde ging jetzt gleichfalls der Oberbibliothekar Dr. Wostry auf Grund seiner Ernennung zum ausserordentlichen Professor derselben Universität fort und schliesslich wurde eine Stelle durch das Ableben des Assistenten Dr. Pfeifer erledigt.

Bezüglich der beiden letztgenannten Stellen wurderi sofort nach deren Erledigung Schritte unternommen, welche zur Erhaltung derselben für die Angehörigen der deutschen Nafionalität hinzielten. Es verbleibt daher lediglich die Besetzung der Stelle nach Dr. Eisenmeier, welche provisorisch dem Slovaken Dr. Paul Bujnak, und zwar aus äusserst wichtigen Gründen, verliehen wurde. Während sich unter den wissenschaftlichen Kräften der Bibliothek zwei Slovenen befinden, war daselbst bisher kein einziger Slovake, wiewohl es das unabweisbare Bedürfnis erfordert, dass zumindest eine Kraft mit den örtlichen und persönlichen Verhältnissen der Slovakei möglichst gründlich vertraut sei. Hiebei ist gleich hervorzuheben, dass die gegen die Person des Dr. Bujnak erhobenen Vorwürfe, als ob derselbe bisher im Bibliotheksdienste nicht tätig gewesen wäre, hinfällig sind, da Dr. Bujnak einige Jahre. in der 36000 Bände zählenden und unter der Leitung des Gaues stehenden Bibliotheca Čaplovičiana in Dolni. Kubin tätig war. Frau Dr. Vlasta Borovičková jedoch gehört überhaupt nicht in den Status der Bibliotheksbeamten, sondern war daselbst bloss dienstlich zugeteilt.

Auf Grund dieser Daten kann daher von einer Willkür weder hinsichtlich der Nationalität noch hinsichtlich der Art und Weise der Ergänzung das Beamtenkörpers der genannten Bibliothek keine Rede sein.

Prag, am 22. Feber 1923.

Rudolf Bechyně m. p.,
Mjnister für Schulwesen und Volkskultur.

Při posledním jmenování kancelářských oficiálů kancelářskými adjunkty provedeném výnosem zemského finančního ředitelství v Praze ze dne 14. října 1922, čís. Pr. 32/31 nehrála otázka národnostní žádnou roli.

Jmenováni byli úředníci pouze s velmi dobrou kvalifikací, a to jak národnosti české tak německé. To dokazuje, že mezi nově jmenovanými kancel. adjunkty jsou Jindřich Urmann z Chebu, František Nessl v Liberci, Ervín Ruth v Liberci, Emil Kučera v Litoměřicích, Adolf Tichna v Praze, Jan Bauer v Teplicích, Barbora Punzetová v Teplé, Eduard Brandner v Chomutově, Vavřinec Watzke v Jablonci, Karel Krist v Liberci, Arnošt Schwab v Lanškrouně a Karel Schopf v Něm. Jablonném, kteří jsou vesměs národnosti německé a tuto také přiznali.

Žádný kancel. oficial národnosti německé, který měl kvalifikaci velmi dobrou, nebyl z jmenování vyloučen.

Žádnému úředníku německé národnosti nestalo se bezpráví.

V Praze, dne 10. března 1923

Inž. Bečka v. r.,
ministr financí.

Bei der letzten mit dem Erlasse der Finanzlandesdirektion in Prag vom 14. Oktober 1922, Nr. Pr. 32/31 durchgeführten Beförderung von Kanzleiofficialen zu Kanzleiadjunkten spielte die Frage der Nationalität keine Rolle.

Es wurden bloss Beamte mit sehr guter Qualifikation ernannt, und zwar sowohl čechischer als auch deutscher Nationalität. Dies beweist, dass sich unter den neu ernannten Kanzleiadjunkten Heinrich Urmann aus Eger, Franz Nessl in Reichenberg, Erwin Ruth in Reichenberg, Emil Kučera in Leitmeritz, Adolf Tichna in Prag, Johann Bauer in Teplitz, Barbara Punzet in Tepl, Eduard Brandner in Komotau, Laurenz Watzke in Gablonz, Karl Krist in Reichenberg, Ernst Schwab in Landskron und Karl Schopf in Deutsch Gabel befinden, welche insgesamt deutscher Nationalität sind und diese auch bekannt haben.

Kein Kanzleiofficial deutscher Nationalität, welcher eine sehr gute Qualifikation hatte, wurde von der Ernennung ausgeschlossen.

Keinem Beamten deutscher Nationalität geschah ein Unrecht.

Prag, am 10. März 1923.

Ing. Bečka m. p.,
Finanzminister.

Ministerstvo vnitra dovolilo na základě posudku poradního sboru censurního v říjnu minulého roku veřejně předváděti film >Čtyři příšerní jezdci apokalyptičtí< s vyloučením několika scén. Tento film jest obrazem válečných surovostí páchaných za světové války a jest účinnou propagací proti válce. Že nejde o film sledující tendence protiněmecké, je patrno již z toho, že tento film byl vřele uvítán v časopise >Prager Tagblatt< ze dne 12. listopadu 1922 a že také časopis >Deutsche Zeitung Bohemia< na př. v č. 271 a v č. 274 tento film kromobyčejně doporučoval.

Z těchto důvodů není příčiny, aby další předvádění zmíněného filmu bylo zakázáno.

V Praze, dne 12. března 1923.

J. Malypetr v. r.,
ministr vnitra.

Das Ministerium des Innern hat im Oktober v J. auf Grund eines Gutachtens des Zensurbeirates die öffentliche Aufführung des Films >Die vier schauerlichen apokalyptischen Reiter< mit Ausschluss einiger Scenem gestattet. Dieser Film ist ein Bild der im Weltkriege, begangenen Kriegsroheiten und ist eine wirksame Propaganda gegen der Krieg. Dass es sich um keinen deutschfeindlichen Tendenzfilm handelt, ist schon daraus ersichtlich, dass dieser Film in der Zeitschrift >Prager Tagblatt< vom 12. November 1922 wärmstens begrüsst wurde und dass auch die Zeitschrift >Deutsche Zeitung Bohemia< diesen Film z. B. in der Nummer 271 und in der Nummer 274 ausserordentlich empfohlen hat.

Aus diesen Gründen besteht keine Veranlassung die weitere Vorführung des erwähnten Films zu untersagen.

Prag, am 12. März 1923.

J. Malypetr m. p.,
Minister des Innern.

V dohodě s panem ministrem spravedlnosti ke shora uvedené interpelaci sděluji, že požadavku interpelace v podstatě vyhověno bylo nařízením vlády republiky Československé ze dne 22. prosince 1922, č. 381 Sb. z. a n., kterým působnost nařízení vlády republiky Československé ze dne 28. února 1919, č. 108 Sb. z. a (§§ 2 až 1), se změnami podle vládního nařízení ze dne 24. Června 1920, č. 395 Sb. z. a n" která byla naposledy prodloužena vládním nařízením ze dne 30. června 1922, č. 180 Sb. z. a n. do 31. prosince 1922, prodlužuje se do 31. května 1923.

V Praze, dne 28. února 1923.

G. Habrman v. r.,

ministr sociální péče.

Im Einvernehmen mit dem Herrn Justizminister teile ich zur oherwähnten Interpellation mit, dass der in der Interpellation gestellten Forderung wesentlich mit der Verordnung der Regierung der Čechoslovakischen Republik vom 22. Dezember 1922, Nr. 381 S. d. G. u. V. entsprochen wurde, mit welcher die zuletzt durch die Regierungsverordnung vom 30. Juni 1922, Nr. 180 S. d. G. u. V. bis zum 31. Dezember 1922 verlängerte Wirksamkeit der Verordnung der Regierung der Čechoslovakischen Republik vom 28. Feber 1919, Nr. 108 S. d. G. u. V. (§§ 2 bis 4) mit den Abänderungen gemäss der Regierungsverordnung vom 24. Juni 1920, Nr. 395 S. d. G. u. V. bis zum 31. Mai 1923 verlängert wurde.

Prag, am 28. Feber 1923.

Habrman m. p.,

Minister für soziale Fürsorge.

Pokud jde o složení odvolací komise pro daň z příjmu v Brně, dlužno předem uvésti, že data v tom směru v interpelaci uváděná nesrovnávají se, jak z níže vylíčeného vysvítá, se skutečností.

Po národnostní stránce má zmíněná komise po doplněních, jež se stala zdejšími výnosy ze dne 18. října 1921 č. 105977/11631, ze dne 4. října 1922, č. 107157/13054 a ze dne 17. listopadu 1922, č. 123199/15816, mezi 32 členy 22 Čechů a mezi 32 zástupci 20 Čechů. Pokud jde pak o zastoupení jednotlivých druhů příjmových, jest mezi 32 členy odvolací komise, z nichž 6 připadá na finanční úředníky, zastoupen obor zemědělský 10 osobami z nichž jest 5 Čechů (4 statkáři a 1 ředitel střední rolnické školy), obchod a průmysl 12 a svobodná povolání spolu se zaměstnanci 4 osobami. Mezi 32 zástupci, z nichž 6 jest finančních úředníků, připadá na obor zemědělský 6 zástupců, z nichž 3 jsou Češi (2 statkáři a 1 velkostatkář), na obchod a průmysl 12 a na svobodná povolání spolu se zaměstnanci 8 osob.

Z právě uvedeného je patrno že obor zemědělský jest v odvolací komisi, pokud to obmezený počet členů komise a příslušné zastoupení ostatních pramenů příjmových vůbec připouští, zastoupen celkem přiměřeně svému počtu a poplatní síle.

Ministerstvo financí podotýká, že dbá o to, aby složení odvolací komise jak po stránce národnostní tak po stránce přiměřeného zastoupení všech příjmových druhů srovnávalo se se skutečnými nynějšími poměry, jestliže však přes to v některém z právě uvedených směrů nebylo dosaženo dosud naprosté přiměřenosti, dlužno takový nedostatek vysvětliti tím, že členové a zástupci dřívějším moravským sněmem zvolení mohou býti jen postupně nahrazováni členy a zástupci jmenovanými ministerstvem financí, pokud totiž pozbudou své funkce z důvodů uvedených v zákoně.

Pokud jde o vyřizování odvolání, postupovalo se podle předložené zprávy zemského finančního ředitelství v Brně při zasedání odvolací komise konaném dne 22. a 23. listopadu 1921, v němž rozhodnuto bylo celkem téměř o 3400 případech, tak, že o každém odvolání bylo individuálně ať již v subkomisích ať v plenárních schůzích důkladně jednáno a byla všem přítomným členům dána možnost, aby se informovali náležitě o obsahu vyměřovacích spisů.