Že bylo možno vyříditi tak značný počet odvolání v poměrně krátké době, vysvětluje se hlavně tím, že byly veškeré odvolací spisy - což také odvolací komisí samou podle zápisu o zasedání výslovně bylo uznáno - referenty po stránce formální a materiální předem důkladně přezkoušeny a návrhy odůvodněny, takže při projednávání většiny odvolání nebylo debat a zejména nezbyly činěny námitky při projednávání dosti značného počtu odvolání, kterým bylo úplně nebo z veliké části vyhověno. Jednání komise urychlila též okolnost, že se každému dotazu a každému přání stran nahlédnutí do odvolacích spisů ať se staly před zahájením zasedání nebo za jednání, s největší ochotou a rychlostí vyhovělo.

Z vylíčeného vysvítá, že při vyřizování odvolání postupováno bylo po formální stránce podle platných předpisů a že po věcné stránce každému případu byla věnována řádná péče i že přítomným členům komise bylo též plně umožněno o každém případě zvlášť se informovati a o něm jednati.

V Praze, dne 5. března 1923.

Inž.Bečka v. r.,

ministr financí.

Ministerstvo financí přistoupilo v dubnu 1921 k revisi >Československé společnosti pro obchod s Východem< v Praze.

Při tom oproti dřívějším pověstem o milionových ziscích této exportní společnosti shledán byl tak značný deficit, že ke zjištění věcné správnosti jednotlivých účtů uznáno bylo za nutné zrevidodovati současně korespondující účty jednotlivých větších dodavatelů Východu.

Revisním komisím bylo uloženo, aby zároveň provedly kontrolu daně z převodu statků ve smyslu §u 16. zák. ze dne 11. prosince 1919, čís. 658 Sb. z. a n. proto, poněvadž v mnoha případech bylo zjištěno, že podnikatelé z dodávek vývozním firmám prostě neplatili daň z převodu statků, ačkoli dodáno bylo vlastně kupci tuzemskému, který zboží koupené sice mohl, ale nutně nemusel použíti k vývozu, a který teprve na průkaz vývozu a zaplacení daně dodavatelem podle zákona může se domáhati vrácení daně § 4. a 22. cit. zákona, čl. 4. a 21. prov. nař. čís 66/20.

Revisní komise vyslaná k firmě >Münzerhütte, továrna na železné a kovové zboží< v Ústí n. L. měla za úkol jednak zjistiti souhlas korespondujících účtů >Východu< a firmy >Münzerhütte<, jak výše naznačeno, jednak při té příležitosti provésti superrevisi daně z převodu statků za tím účelem, aby bylo nesporně zjištěno, že dodávky v obnosu přes 2 miliony korun, u nichž konstatovala jiná revisní komise v dubnu 1921, že proti zákonným

předpisům daň z obratu z nich odvedena nebyla, firmou >Münzerhütte< nebyly prodány a vyvezeny do ciziny přímo, nýbrž dodány firmě tuzemské, a že tudíž firma >Münzerhütte< byla povinna daň z převodu statků z těchto dodávek zaplatiti.

Mimořádnou 25%ní přirážkou, účtovanou při dodávkách >Československé společnosti pro obchod s Východem<, zabývala se revisní komise proto, že při dodávkách jiným odběratelům přirážka tato se nevyskytovala.

K nějakým dedukcím z tohoto fakta a zejména k jakémukoli jednání o slevě této mimořádné přirážky při dodávkách >Východu< neměli ovšem revisoři žádné legitimace ani instrukce a dali se k němu strhnouti - jako lidé vyšlí z obchodního prostředí - patrně pouze přesvědčením nabytým revisemi o nereelnosti zisků při některých obchodech jiných firem s >Východem< a obecným míněním o nutnosti sanace >Východu< v zájmu malých lidí, kteří své úspory uložili v akciích tohoto podniku.

Ministerstvo financí použilo této příležitostí, aby upozornilo důrazně revisní orgány na meze jejich kompetence, a učinilo opatření, aby v budoucnosti něco podobného se neopakovalo.

K dotazu, kdo jsou členy >Československé společnosti pro obchod s Východem< podotýkám, že podnik tento jest společností akciovou, a že ministerstvu financí není známo, v čí rukou akcie >Východu< se nacházejí.

V Praze, dne 10. března 1923.

Inž. Bečka v. r.,

ministr financí.

Das Finanzministerium schritt im April 192.1 an die Revision der >Československá společnost pro obchod s Východem< in Prag.

Hiebei wurde entgegen den früheren Gerüchten über Millionengewinne dieser Gesellschaft ein so bedeutendes Defizit vorgefunden, dass behufs Sicherstellung der sachlichen Richtigkeit der einzelnen Rechnungen die Notwendigkeit einer gleichzeitigen Revision der korrespondierenden Rechnungen einzelner grösseren Lieferanten des >Východ< erkannt wurde.

Die Revisionskommissionen wurden beauftragt, gleichzeitig die Kontrolle der Steuer von Güterübertragungen im Sinne des § 16 des Gesetzes vom 11. Dezember 1919, Nr. 658 S. d. G. u. V. und zwar aus dem Grunde vorzunehmen, weil in vielen Fällen sichergestellt wurde, dass die Unternehmer von den Lieferungen an Exportfirmen einfach keine Steuer von Güterübertragungen zahlten, wiewohl die Lieferung eigentlich an einen inländischen Käufer erfolgte, welcher die gekaufte Waare zur Ausfuhr zwar verwenden konnte, jedoch nicht notwendig musste, und welcher erst auf Grund eines Nachweises über die vollzogene Ausfuhr und über die vom Lieferanten entrichtete Steuer nach dem Gesetze die.Steuerrückerstat tung verlangen kann (§§ 4 und 22 des zit. Gesetzes, Art. 4 und 21 der Durchführungsverordnung, Nr. 66/20).

Der zur Firma >Münzerhütte, Eisen- und Metallwaarenfabrik< in Aussig a. E. entsendeten Revisionskommission oblag einerseits die Uebereinstimmung der korrespondierenden Rechnungen des >Východ< und der Firma >Münzerhütte<, wie oben angedeutet, sicherzustellen, andererseits bei dieser Gelegenheit die Supperrevision der Steuer von Güterübertragungen behufs einwandfreier Sicherstellung vorzunehmen, dass die Lieferung im Betrage von über 2 Millionen Kronen, bei denen eine andere Revisionskommission in April 1921 konstatiert hatte, dass von denselben entgegen den gesetzlichen Vorschriften die Umsatzsteuer nicht entrichtet wurde, seitens der Firma >Münzerhütte< nicht direkt ins Ausland verkauft und ausgeführt, sondern an eine inländische Firma geliefert wurden, und dass daher die Firma >Münzerhütte< von diesen Lieferungen zur Entrichtung der Steuer von Güterübertragungen verpflichtet war.

Mit der ausserordentlichen, bei den Lieferungen an die >Československá společnost pro obchod s Východem< fakturierten 25%igen Zuschlage befasste sich die Revisionskommission aus dem Grunde, weil dieser Zuschlag bei den Lieferungen an andere Abnehmer nicht vorkam.

Zu irgendwelchen Deduktionen aus dieser Tatsache und insbesondere zu irgendwelchen Verhandlungen bezüglich eines Nachlasses dieses ausserordentlichen Zuschlages bei den Lieferungen an den >Východ< waren die Revisoren allerdings weder legitimiert noch instruiert und liessen sich hiezu - als aus den Geschäftskreisen stammend - offenbar bloss durch die Ueberzeugung, welche sich anlässlich der Revisionen über die unreellen Gewinne bei manchen Geschäften anderer Firmen mit dem >Východ< gewonnen hatten und durch die allgemeine Meinung über die Notwendigkeit einer Sanierung des >Východ, im Interesse der kleinen Leute, welche ihre Ersparnisse in, den Aktien dieses Unternehmens angelegt hatten, verleiten.

Das Finanzministerium nahm diese Gelegenheit wahr, um die Revisionsorgane auf die Grenzen ihrer Kompetenz nachdrücklich aufmerksam zu machen und traf die Verfügung, damit sich ähnliche Fälle in Hinkunft nicht wiederholen.

Zur Anfrage, wer die Mitglieder der >Československá společnost pro obchod s Východem< seien, bemerke ich, dass dieses Unternehmen eine Aktiengesellschaft ist und dass dem Finanzministerium nicht bekannt ist, in wessen Händen sich die Aktien des >Východ< befinden.

Prag, am 10. März 1923.

Ing. Bečka m. p.,

Finanzminister.

Žádost školního výboru německé živnostenské školy pokračovací v Ústí n. Lab. o náhradu škody, která byla učiněna této škole rozbitím a odcizením různých pomůcek a nástrojů v době ubytování čs. vojska v této škole, byla ministerstvem národní obrany zamítnuta.

Vyšetřováním bylo prokázáno, že škody vznikly při všeobecném drancování v době po převratu civilním obyvatelstvem, které plenilo i v budově poškozené školy.

Okolnost, súčastnilo-li se plenění také vojsko, není směrodatnou a nemá vlivu na rozhodnutí o přiznání náhrady, poněvadž vojenská správa neručí za bezprávné činy jednotlivých vojínů, dopustili-li se jich na vlastní pěst.

Školní výbor německé živnostenské školy v Ústí n. Lab. byl o tomto rozhodnutí zpraven.

V Praze, dne 22. února 1923.

Udržal, v. r.,
ministr národní obrany.

Rudolf Bechyně v. r.,
ministr školství a národní osvěty.

Das Gesuch des, Schulausschusses der deutschen gewerblichen Portbildungsschule in Aussig a. E. um Ersatz des Schadens, welcher dieser Schule durch das Zerschlagen und die Entwendung verschiedener Behelfe und Instrumente während der Einquartierung des čs. Militärs in dieser Schule verursacht wurde, wurde vom Ministerium für nationale Verteidigung abgewiesen.

Durch die gepflogenen Erhebungen wurde nachgewiesen dass die Schäden anlässlich der allgemeinen Plünderung in der Zeit nach dem Umsturze seitens der Zivilbevölkerung, welche auch im beschädigten Schulgebäude geplündert hatte, verursacht wurden.

Der Umstand, ob an der Plünderung auch das Militär beteiligt war, ist unmassgeblich und hat auf die Entscheidung bezüglich des Schadenersatzes keinen Einfluss, weil die Militärverwaltung für rechtswidrige Handlungen einzelner Soldaten, wenn die letzteren sie auf eigene Faust begangen hatten, keine Haftung übernimmt.

Der Schulausschuss der deutschen gewerblichen Fortbildungsschule in Aussig a. E. wurde von dieser Entscheidung verständigt.

Prag, am 22. Feber 1923.

Udržal m. p.,
Minister für nationale Verteidigung.

Rud. Bechyně m. p.,

Minister für Schulwesen und Volkskultur.

K této interpelaci dovoluji si jménem vlády znovu konstatovati, že jako dosud, bude vláda napříště šetřiti rovnoprávnosti všech občanů bez rozdílu národnosti zaručené jim ústavou republiky Československé.

Také pokud jde o důstojníky a úředníky tohoto státu, dbá vláda naprosté jich rovnoprávnosti bez rozdílu národnosti. Vláda rozeznává jen úředníky a důstojníky, kteří plní svojí povinnost ke státu a úředníky a důstojníky, kteří svých povinností nedbají ať z nedostatku vůle, neb nedostatku schopností neb z nedostatku mravních kvalit. Od takovýchto živlů budou armáda i úřady republiky Československé bezohledně očistěny a to bez ohledu na jich národnost.

V Praze, dne 3. dubna 1923.

J. Malypetr v. r.,

náměstek předsedy vlády.

Zu dieser Interpellation erlaube ich mir namens der Regierung neuerlich zu konstatieren, dass die Regierung nach wie vor die durch die Verfassang der čechoslovakischen Republik gewährleistete Gleichberechtigung sämtlicher Staatsbürger ohne Unterschied der Nationalität wahren wird.

Auch insofern es sich um die Offiziere und Beamte dieses Staates handelt, achtet die Regierung auf deren absolute Gleichberechfigung ohne Unterschied der Nationalität. Die Regierung unterscheidet bloss Beamte und Offiziere, welche ihre Pflicht dem Staate gegenüber erfüllen und Beamte und Offiziere, welche ihre Pflichten sei es aus Mangel an Willen oder aus Mangel an Fähigkeiten oder mangels moralischer Qualifäten vernachlässigen. Von derartigen Elementen werden sowohl die Armee als auch die Aemter der čechoslovakischen Republik rücksichtlos und zwar ohne Rücksicht auf deren Nationalität gereinigt werden.

Prag, am 3. April 1923.

J. Malypetr m. p.,

Stellvertreter des Vorsitzenden der Regierung.

K zabavení některých míst v článku otištěném v interpelaci došlo proto, že státní zastupitelství vidělo v obsahu jich skutkovou povahu přečinu podle §u 300 tr. z.

Zabavení to bylo také zemským trestním soudem potvrzeno a námitky odpovědného redaktora byly zamítnuty.

Nelze tedy mluviti o tom, že by šlo o bezdůvodné omezení volnosti projevů mínění, neboť tuto lze připustiti jen potud, pokud projevy nevybočují z mezí uložených zákonem trestním. Ostatně mohlo se zabavení státi i podle čl. VIII. zákona ze 17. prosince 1862, č. 8. ř. z. z r. 1863.

Nějakého pokynu, aby časopisy zabývající se procesem Baeranovým byly zabavovány, jsem státním zástupcům nevydal a nebylo toho také potřebí, poněvadž státní zástupcové musí sami rozpoznati, kde je obsahem tiskopisu spáchán trestný čin a zda-li veřejný zájem nedovolí, aby takový závadný obsah byl propuštěn.

Způsob psaní některých časopisů o procesu Baeranově v době, kdy proces právoplatně rozsouzen nebyl, vyžadoval, aby bylo sáhnuto k zabavení, poněvadž nelze připustiti, aby v době té bylo překrucováním výsledků procesu působeno na veřejné mínění a aby rozsudek poroty byl ne snad kritisován, ale haněn a tupen, jako by porota nebyla nalezla podle práva a spravedlnosti, ale podle přesvědčení politického.

Nemám proto za to, že by bylo potřebí orgány vykonávající přehlídku tisku upozorňovati na to, že v zájmu svobodného projevu mínění musí se při posuzování podobných článků obmezovati.

V Praze, dne 17; března 1923.

Dr Dolanský v. r.,
ministr spravedlnosti.

Die Beschlagnahme einiger Stellen in dem in der Interpellation abgedruckten Artikel erfolgte aus dem Grunde, weil die Staatsanwaltschaft in deren Inhalte den Tatbestand des Vergehens nach § 300 Str. Ges. erblickt.

Diese Beschlagnahme wurde auch seitens des Landesstrafgerichtes bestätigt und die Einwendungen des verantwortlichen Redakteurs abgewiesen.

Es kann daher keine Rede davon sein, dass es sich um eine grundlose Einschränkung der Freiheit der Meinungsäusserung handeln würde, denn diese kann bloss insofern zugestanden werden, als die Aeusserungen nicht die durch das Strafgesetz festgelegten Grenzen überschreiten. Im übrigen konnte die Beschlagnahme auch gemäss Art. VIII. des Gesetzes vom 17. Dezember 1862, Nr. 8 R. G. Bl. vom Jahre 1863 erfolgen.

Irgendeine Weisung, die mit dem Baeranprozesse sich befassenden Zeitschriften zu konfiszieren, habe ich den Staatsanwälten nicht erteilt und war dies auch nicht notwendig, zumal die Staatsanwälte selbst zu erkennen haben, wo durch den Inhalt einer Druckschrift eine strafbare Handlung begangen wurde und ob das öffentliche Interesse die Freilassung eines solchen anstössigen Inhaltes nicht gestattet.

Die Schreibart einiger Zeitschriften über den Baeranprozess zu einer Zeit, wo über den Prozess noch nicht rechtsgültig entschieden war, erforderte es, an die Beschlagnahme zu schreiten, weil nicht zugelassen werden kann, in dieser Zeit durch Verdrehung der Ergebnisse des Prozesses auf die öffentliche Meinung einzuwirken und das Urteil des Schwurgerichtes nicht etwa zu kritisieren, sondern zu schmähen und zu verspotten, als ob das Schwurgericht sein Urteil nicht nach Recht und Gerechtigkeit, sondern nach der politischen Ueberzeugung gefällt hätte.

Ich erachte daher nicht für notwendig die mit der Handhabung der Presszensur betrauten Organe darauf aufmerksam zu machen, dass sie sich im Interesse der freien Meinungsäusserung bei der Beurteilung derartiger Artikel zu beschränken haben.

Prag, am 17. März 1923.

Dr. Dolanský m. p.,
Justizminister.

Důsledně a jednotně ustáleného pravopisu není v žádném jazyce, zvlášť jde-li o slova cizí.

Proto se také praví v pravidlech německého pravopisu, schválených býv. min. kultu a vyučování, dosud ofic. platných a na školách užívaných (Regeln für deutsche Rechtschreibung nebst Wörterverzeichnis - Grosse Ausgabe - Einzige, vom k. k. Ministerium für Kultus und Unterricht autorisierte Ausgabe - Wien Kais. königl. Schulbücher Verlag), že nelze stanoviti pravidel, platných obecně pro psaní cizích slov; některá cizí slova totiž podržují úplně psaní cizí řečí (na př. Beefsteak, Chaussee, Feuilleton), jiná pak jsou psána zpola po německém, zpola po cizím způsobu (npř. Korps,

Redakteur), u mnohých pak psaní vůbec kolísá (Café - Kaffeehaus).

Není pochyb o tom, že německý pravopis užívá často v cizích slovech sice svých znaků, ale s platností němčině naprosto cizí (na př. Cousin, Charge Gage, Quillotine, Jargon, Vers, Vivisektion, Slave atd.) anebo - což se týká právě vytýkaného Č místo Tsch - že německý pravopis zavádí přímo cizí znaky s platností, příslušející jim v cizím jazyce (Coupé, Defilé, Charité, Jardiniere atd.); srov. též úřední publikace býv. c. a k. ministerstva války ve Vídni: Regeln und Wörterverzeichnis für die deutsche Rechtschreibung. Wien 1912;

Takové počínání lze zajisté jednak chápati, jednak přímo považovati za správné, ano za správnější, než kdyby se způsobem domácím, často nepřesným, nepřiléhavým a málo obratným, měly cizí hlásky reprodukovati (na př. při slově Jackett a pod.)

Ve vědeckých dílech - a interpelace se dovolává vědeckého rozhodnutí - dává se při užívání cizích slov zpravidla přednost označení původnímu, jednoduchému, nikoli však spřežkovému, protože jen tak vystihuje se dokonale a jasně cizí zvuk i jeho originalita (na př. Café, Coupé, Douceur, forcieren, zkratka >Kč<, remplacieren atd.).

Okolnost, že německý jazyk nemá vlastních znaků pro cizí hlásky (na př. pro franc. é, è nebo pro české č), není zajisté důvodem, proč by se v něm z příčin, v předchozím odstavci uvedených, cizích znaků v cizích slovech užívati nemohlo i když se nehledí k tomu, že se tak již v německém jazyce v mnoha případech děje.

V Praze, dne 12. dubna 1923.

J. Malypetr v. r.,
náměstek předsedy vlády.

Es gibt in keiner Sprache eine konsequent und einheitlich festgelegte Rechtschreibung, insbesondere wenn es sich um Fremdwörter handelt.

Es heisst daher auch in den vom ehemaligen Ministerium für Kultus und Unterricht genehmigten, bisher offiziell geltenden und in den Schulen in Verwendung stehenden Regeln der deutschen Rechtschreibung (Regeln für deutsche Rechtschreibung nebst Wörterverzeichnis - Grosse Ausgabe - Einzige, vom k. k. Ministerium für Kultus und Unterricht autorisierte Ausgabe Wien - Kais. königl. Schulbücher - Verlag), dass sich für die Schreibung der Fremdwörter allgemein gültige Regeln nicht aufstellen lassen; manche Fremdwörter behalten nämlich ganz die Schreibung der fremden Sprache (z. B. Beefsteak, Chaussee, Feuilleton), andere werden halb nach deutscher, halb nach fremder Art geschrieben (z. B. Korps, Redakteur), bei manchen endlich schwankt die Schreibung überhaupt (Café Kaffeehaus).

Es besteht kein zweifel darüber, dass die deutsche Rechtschreibung in Fremdwörtern zwar oft ihre Zeichen, jedoch mit einer der deutschen Sprache absolut fremden Geltung anwendet (z. B. Cousin, Charge, Gage, Quillotine, Jargon, Vers, Vivisektion, Slave u. s. w.) oder - was eben das beanständete Č statt Tsch betrifft - dass die deutsche Rechtschreibung direkt fremde Zeichen mit der denselben in der fremden Sprache zustehenden Geltung einführt (Coupé, Defilé, Charité, Jardiniere u. s. w.); vergleiche auch die amtlichen Publikationen des ehemaligen k. u. k. Kriegsministeriums in Wiens Regeln und Wörterverzeichnis für die deutsche Rechtschreibung. Wien 1912.

Einen solchen Vorgang kann man wohl einerseits begreiflich finden, anderseits direkt als richtig, ja als richtiger erachten, als wenn man in heimischer, oft ungenauer, unzutreffender und wenig geschickter Weise fremde Laute reproduzieren sollte (z. B. beim Worte Jackett u. dgl.).

In wissenschaftlichen Werken - und die Interpellation beruft sich auf eine wissenschaftliche Entscheidung - wird bei der Anwendung von Fremdwörtern in der Regel die ursprüngliche, einfache; keineswegs aber die durch Kontraktion gebildete Bezeichnung bevorzugt, weil nur auf diese Weise der fremde Klang und dessen Originalität vollkommen und klar erreicht wird (z. B. Café, Coupé, Douceur, forcieren, die Abkürzung >Kč<, remplacieren u. s. w.).