Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1629.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne..........

o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Účel a firma.

§ 1.

Okresní záložny hospodářské zřízené z bývalých kontribučenských fondů obilních a kontribučenských fondů peněžních jsou samostatnými ústavy veřejnými. Účelem jejich jest, aby obyvatelstvu svého obvodu, především zemědělskému, poskytovaly levný úvěr, sloužily k ukládání úspor a opatřovaly po případě jiné potřeby hospodářské.

Firma těchto záložen zní: Okresní záložna hospodářská v........

Okresním záložnám hospodářským jest dovoleno užívati v pečeti i v zevním označení českého znaku, jak pojat jest do velkého znaku republiky Československé.

Obvod a sídlo.

§ 2.

Obvody okresních záložen hospodářských jsou zpravidla totožny s obvody okresních

zastupitelstev a může v každém zastupitelském okresu býti zřízena zpravidla toliko jedna okresní záložna hospodářská.

Stane-li se změna v hranicích okresu zastupitelského, změní se tím také obvod okresních

záložen hospodářských a buďtež podíly, jichž se to tkne, s poměrnou částí fondu pro rozmnožení kmenového jmění přikázány dle místa, ve kterém okresu leží berní předměty, na nichž se zakládá právo účastenství, a pokud jde o podíly osad, dle toho, kam osady ty byly přikázány. Spory rozhoduje po vyslechnutí Svazu zemský správní výbor.

Změna však nenastává, není-li v okresu, kam by podíly měly býti přikázány, záložny podléhající ustanovením tohoto zákona.

Zřídí-li se nový zastupitelský okres, rozhodne o tom, má-li se zříditi také nová okresní záložna hospodářská, zemský správní výbor, vyslechna dříve okresní záložny hospodářské, jakož i dotčené okresní výbory.

Spory týkající se přikázání podílů v případě změny v hranicích okresů zastupitelských rozhoduje, nedohodnou-li se zúčastněné okresní záložny hospodářské, zemský správní výbor, jemuž náleží též v případě odst. 4. rozhodnouti o přikázání poměrné části ostatního jmění záložny, přihlížejíc k závazkům s podíly zároveň přejímaným.

Zřízením Velké Prahy nemění se ničeho na obvodech a sídlech dosavadních Okresních záložen hospodářských na Smíchově, v Karlíně a v Hostivaři. Dohled na Okresní hospodářskou záložnu v Karlíně a na Smíchově vedou svým zástupcem podle §u 39 příslušné okresní správní komise, obci pražské však se vyhražuje jedno místo v revidujícím výboru, začež obec Pražská přejímá polovinu zákonné záruky dle §u 8 Obec Pražská, jíž valná hromada delegátů záložny musí býti oznámena, navrhne a valná hromada zvolí takto navrženého člena revidujícího výboru.

Na Okresní hospodářskou záložnu v Hostivaři vede svým zástupcem dohled obec Pražská, na ni vztahují se veškerá práva i povinnosti tímto zákonem okresu přiřčené a přejímá za záložnu též zákonné ručení dle §u 8.

Obec Pražská je oprávněna, aby buď sama nebo společně s příslušným okresem uzavřela úmluvu o převzetí dobrovolné záruky nad míru zákonnou za vklady Okresních hospodářských záložen Karlínské a Smíchovské ve smyslu §u 8.

§ 3.

Sídlem okresní záložny hospodářské jest zpravidla sídlo okresního zastupitelstva. Výjimkou může býti stanoveno sídlem jiné místo v obvodu záložny dle toho, co nařizují §§ 24 m) a 43 tohoto zákona.

Kmenové jmění, podíly účastníků.

§ 4.

Kmenové jmění okresních záložen hospodářských jest povahy veřejnoprávní. Jmění to budiž neztenčeně zachováno; nesmí býti děleno nebo zrušeno, mimo případy v zákoně tomto výslovně uvedené.

Původní kmenové jmění okresní záložny hospodářské, skládající se ze souhrnu podílů všech účastníků okresní záložny hospodářské na jmění, z něhož tato povstala, budiž rozmnožováno:

a) každoročním připisováním 5 procent čistého výtěžku záložny ke kmenovému jmění, činí-li vklady záložnou přijaté více než pětinásobný obnos vlastního jmění, nebo

b) každoročním připsáním 10 procent čistého výtěžku ke kmenovému jmění, překročí-li vklady záložnou přijaté dvacateronásobnou výši vlastního jmění;

c) připisováním čistého výtěžku, připadajícího na podíly 10 Kč nedělitelné k podílům těmto, až každý z podílů těch dosáhne obnosu 10 dělitelného (§ 15 g).

Mimo to může býti kmenové jmění rozmnožováno:

1. připsáním celého výtěžku záložny nebo jeho části nad míru výše stanovenou,

2. dobrovolnými příplatky účastníků; příplatky ty mají stejnou povahu s původními podíly, s nimiž tvoří jeden celek;

3. neomezeným počtem nových, nevypověditelných a nepostupitelných podílů v nejmenší výši Kč 40,-, jimiž osady (katastrální obce) a zastupitelské okresy v obvodu záložny k této přistoupí.

Ku rozmnožování kmenového jmění ad 1 a 3 jest potřebí souhlasu valné hromady (§ 24 g), ad 2 souhlasu ředitelství.

Kmenové jmění kontribučenských peněžních fondů v obvodu záložny dosud trvajících slučuje se s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské. Praestační fondy, fondy viničné a jiné podobné fondy, v obvodu záložny, dosud obcím neodevzdané, slučují se i se závazky na nich váznoucími s kmenovým jměním této záložny jakožto podíl příslušné politické obce.

Bylo-li již před platností zákona tohoto s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské jmění některého kontribučenského fondu peněžního nebo podobného fondu spojeno, sluší je pokládati bez každého řízení za část kmenového jmění záložny.

Kontribučenské peněžní fondy připadnou ke kmenovému jmění okresních záložen hospodářských, v jichž obvodu se nalézají pozemky, s nimiž spojeno jest právo účastenství na kontribučenských fondech peněžních. Není-li možno podílníky kontribučenských peněžních fondů nebo jich podíly zjistiti, připadnou fondy ty reservnímu fondu záložny.

§ 5.

Podíl v okresní záložně hospodářské, nehledíc k podílům osad, obcí a okresů, vázán, jest na vlastnictví předmětu berního, s nímž spojeno jest účastenství k záložně a bez tohoto předmětu nemůže býti podíl, mimo případy v tomto zákoně vytčené, ani převeden, ani při postupu předmětu podržen, nýbrž zároveň s tímto postupem přejde na vlastníka nového.

Nový vlastník má u ředitelství okresní záložny hospodářské bez odkladu vykázati, že předmětu knihovně nabyl, načež záložna upraví matriku. Záložna však má právo provésti sama úpravu matriky i bez přihlášky nového vlastníka podle zápisů v pozemkových knihách nebo úředních výtahů z nich. V obou případech zpraví záložna o změně dřívějšího i nového majitele.

Při dělení usedlostí nebo pozemků, s nimiž spojeno jest právo účastenství k záložně, rozděleny buďtež podíly dle poměru katastrálního výnosu.

Je-li však pozemek, jenž od oprávněného předmětu se odděluje, určen k zastavení, k účelům komunikace nebo pro podniky průmyslové, nebo horní, zůstává podíl dosavadnímu majiteli v tam případě, že zbude jemu berní jednotka; kdyby však berní jednotka tímto způsobem zanikla, přiroste příslušný podíl všem podílníkům dotčené obce. Okresní záložna hospodářská může, odporuje-li v té příčině dosavadní zápis v matrice správnému znění, provésti ve své matrice příslušnou změnu z vlastní moci.

Veškeré podíly osad, obcí a okresů, jež mají povahu podílů dle § 4, odst. 1. tohoto zákona, jsou nedělitelny a nelze je vypověděti, postupovati, ani dáti v zástavu.

Spojí-li se s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské jmění kontribučenských peněžních, praestačních a jiných fondů, platí od doby spojení o podílech těchto fondů, o jejich držení, nabývání a dělení vše, co ustanoveno o podílech okresní záložny hospodářské (§ 4).

Záložna má o podílech vésti zevrubnou matriku. Dosavadní matriky jsou v platnosti a toliko doplňování matriky prováděti se má dle ustanovení zde vytčených.

Matrika dle oznámení nových držitelů podílů nebo z vlastní moci záložny (odst. 2, 4.) upravená jest základem pro výplatu čistého výtěžku podílníků a pro volby delegátů.

Každému účastníku a zájemníku budiž dovoleno v matriku nahlédnouti.

Obor působnosti.

§ 6.

Prostředky okresní záložny hospodářské záležejí:

a) ze jmění kmenového,

b) z reservních fondů po případě jiných fondů,

c) z peněžních vkladů,

d) z peněz opatřených výpůjčkami.

§ 7.

Okresní záložny hospodářské jsou oprávněny:

1. přijímati vklady na vkladní knížky a běžné účty,

2. se svolením zemského správního výboru přijímati v úschovu a ve správu cenné papíry nebo jiné cenné předměty všeho druhu,

3. eskontovati a reeskontovati směnky, eskontovati účty za zboží a práce,

4. poskytovati zápůjčky,

5. prováděti a opatřovati na cizí účet zcelování a zaokrouhlování, dělení, jakož i meliorování všeho druhu nemovitostí,

6. zprostředkovati koupi a prodej, pacht a nájem nemovitostí všeho druhu za hotové a na úvěr,

7. zprostředkovati a financovati dodávky veřejné,

8. spolupůsobiti úvěrem při provozu zemědělských podniků průmyslových, pokud tyto jsou provozovány hospodářskými družstvy nebo akciovými společnostmi,

9. zprostředkovati všechny druhy dobrovolného pojištění, jakož i zaopatřovati dobrovolné pojišťování nemocenské, invalidní a starobní u domácích ústavů pojišťovacích,

10. obstarávati se svolením zemského správního výboru pokladní věci zastupitelského okresu a obcí svého okresu a pokladnu hospodářských společenstev a zemědělských pokladen nemocenských,

11. zprostředkovati koupi a prodej cenných papírů druhu naznačeného v § 12, odst. 2., obstarávati výplatu kuponů takových papírů a slosovatelných hodnot.

§ 8.

Okresním záložnám hospodářským jest dovoleno přijímati vklady peněžní na knížky vkladní, běžné účty a s povolením ministerstva financí na pokladniční poukázky (§ 30) za podmínek v tomto zákoně vytčených, a to až do šedesátinásobné výše vlastního jmění. Ministerstvo financí schvaluje vzorce pokladničních poukázek.

Vlastní jmění záložny tvoří kmenové jmění, reservní fondy, po případě jiné fondy včetně pensijního fondu, pokud na něm neváznou zvláštní závazky.

Nejméně 10% všech vkladů musí býti zajištěno vlastním jměním záložny. Nestačí-li vlastní jmění k zajištění vkladů, ručí za takto nezajištěnou jednu desetinu vkladů záložny příslušný zastupitelský okres. Zastupitelský okres může i nad tuto výši převzíti záruku dobrovolně.

§ 9.

Okresní zá1ožny hospodářské mohou poskytovati zápůjčky:

a) na směnky, opatřené podpisy dlužníka a ručitele; případy, ve kterých by od požadavku podpisu ručitele v úvěru osobním mohlo býti výjimkou upuštěno, buďtež výslovně uvedeny v jednacím řádě záložny; eskont směnek, jichž příjemce nebo ručitel bydlí v obvodu záložny, jest dovolen a posuzuje se dle pravidel úvěru směnečného;

b) na dlužní úpisy způsobilé ke knihovnímu vkladu na nemovitém majetku dlužníka i ručitele, a to v obvodu záložny neb v sousedních.okresech (§ 11) ležícím, s podmínkou, že na původní dluh splaceno bude nejméně 5% ročně;

c) v běžném účtu, podloženém buď směnkou opatřenou podpisem dlužníka a ručitele, dluhopisem, cennými papíry nebo jinými hodnotami plnou bezpečnost zapůjčeného kapitálu poskytujícími;

d) na domácí cenné papíry požívající sirotčí jistoty neb záruky země nebo státu do tří čtvrtin ceny kursovní; na ostatní domácí cenné papíry na burse znamenané do dvou třetin ceny kursovní a na cenné papíry na burse neznamenané do dvou třetin ceny ředitelstvím vyšetřené, v tomto případě posledním však se směnečnou nebo jinou zárukou dlužníka a na dobu šest měsíců nepřevyšující;

e) v úvěru hrazeném kaucí hypotekárně zjištěnou, a to buď na směnku nebo v účtě běžném na dobu ne delší deseti let; pří zkoumání hypotéky budiž šetřeno předpisů pro úvěr hypotekární (odst. f);

f) na hypotéky, s podmínkami uvedenými pod b) avšak s tou změnou, že zápůjčka splacena bude annuitami, činícími vedle úroků nejméně ¹/₂% ročně, a to do 30násobné sumy katastrálního výnosu neb do dvou třetin odhadní ceny pozemků a do polovice odhadní ceny budov ředitelstvím vyšetřené, počítaje v to i dosavadní závady.

Suma zápůjček, poskytnutých na hypotéky dohromady, nesmí převyšovati úhrn vlastního jmění záložny a dvou třetin všech vkladů záložnou přijatých;

g) na hospodářské plodiny uložené ve veřejných skladištích.

§ 10.

Bližší podmínky, za kterých záložna poskytuje zápůjčky v jednotlivých druzích úvěru, pojaty buďtež do jednacího řádu záložny.

Ředitelství přísluší usnášeti se o tom, mají-li kromě druhů v zákoně tomto uvedených, pěstovány býti ještě jiné způsoby úvěru a za kterých podmínek. Usnesení takové podléhá schválení zemského správního výboru (§ 30).

Ředitelství je zavázáno bdíti nad tím, aby nikomu nebylo půjčováno více, než-li skutečně může potřebovati a včas splatiti.

§ 11.

Zápůjčky poskytovati sluší především účastníkům okresních záložen hospodářských a zemědělcům v obvodu záložny usedlým vůbec. Je-li poptávka po úvěru těchto osob v rámci tohoto zákona uspokojena, mohou okresní záložny hospodářské poskytovati úvěr všem úvěru schopným osobám v obvodu jejich usedlým, dále obcím, zastupitelským okresům a jiným veřejnoprávním korporacím v zemi, které podle zákona jsou nadány právem, k vybírání přirážek pro uhrazení svých potřeb, a se souhlasem zemského správního výboru vodním a melioračním družstvům, společenstvům, zřízeným podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z.

Okresům, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím, které podle zákona jsou nadány právem k vybírání přirážek, lze úvěr poskytnouti jen tehdy, jdou-li zachovány náležitosti zákonem stanovené pro platnost dluhů těchto korporací. Zápůjčky korporacím těm poskytovati lze bez záruk pro jiné zápůjčky zákonem tímto stanovených a platí o splácení zápůjček takových učiněné dohodnutí.

Výjimkou může okresní záložna hospodářská poskytovati úvěr též osobám v okresech sousedních, avšak jen takovým, které mají tam nemovité jmění; dále obcím a okresům, není-li v okresích těch okresní záložny hospodářské, jinak jen se souhlasem zemského správního výboru.

Žádosti za poskytnutí úvěru mohou býti zamítnuty bez udání příčiny a nelze se z toho odvolati.

§ 12.

Výdajné hotové peníze, jež rozpůjčiti nelze, buďtež uloženy bezpečně, výhodně a na způsob takový, aby se snadno mohly opět učiniti výplatnými.

Také smějí za peníze takové kupovány býti cenné papíry, za něž ručí země nebo stát, aneb v nichž po zákonu ukládány býti mohou peníze poručencův.

Ukládání hotovostí záložny v papírech jiných vyžaduje schválení zemského správního výboru (§ 30 h).

§ 13.

Okresním záložnám hospodářským není dovoleno zakládati podniky průmyslové a v nich se zúčastniti, cenné papíry na spekulaci kupovati nebo prodávati, bankovní obchody přes meze tohoto zákona provozovati aneb jich se zúčastniti.

Rovněž se okresním záložnám hospodářským zakazuje, kupovati na vlastní účet statky nemovité, leč by šlo o koupi nebo stavbu domu pro vlastní závod, anebo k tomu konci, aby byly uhrazeny pohledávky záložny; v případě posléze vytčeném budiž však úsilovně pečováno o to, aby nabytý předmět co nejdříve byl opět vhodně prodán.

Knihy účetní. Účet výroční. Čistý výtěžek. Ztráty. Reservní fond a jiné fondy.

§ 14.

Okresní záložna hospodářská je povinna vésti nejméně tyto knihy účetní: deník pokladní a kontrolní, deník úvěrní, dále hlavní knihu dlužníkův, a přijímá-li záložna vklady, hlavní knihu vkladatelů. Jaké jiné knihy vésti se mají, stanoví řád jednací.

Ke konci správního roku, který je totožný s rokem kalendářním, sdělán budiž podrobný účet výroční, jenž obsahovati má účet pokladniční, účet ztráty a zisku, rozvahu a účet fondu reservního.

§ 15.

Cožkoli z ročních užitků okresní záložny hospodářské zbude po uhrazení všeho nákladu a ztrát po případě vzešlých, činí čistý výtěžek její.

O tom, jak čistého výtěžku užíti jest, rozhodne valná hromada, šetříc ustanovení tohoto zákona o příspěvcích na rozmnožení kmenového jmění, k fondu reservnímu, po případě pensijnímu, a k nákladům zemské revise, jakož i ustanovení následujících:

Čistého výtěžku záložny lze užíti ke společným účelům zemědělství, k účelům obecně prospěšným, humanitním a osvětovým, valná hromada může se též usnésti na zúrokování podílů, avšak nejvíce o 1% více, než zúročí většinu vkladů u ní uložených.

Nepřijímá-li okresní záložna hospodářská vkladů peněžních, řídí se míra toho, co podle předchozího ustanovení nejvýše může býti rozděleno mezi účastníky, podle nejbližší okresní záložny hospodářské vklady přijímající.. V případě pochybnosti, podle které okresní záložny hospodářské říditi se nutno, rozhodne zemský správní výbor.

Úroky z podílů menších 10 Kč se nevyplácejí, nýbrž připisují se k podílům těmto, právě tak připisují se úroky k podílům do zaokrouhlení jich na dělitelnost deseti.

Způsob vyplácení úroků účastníkům budiž ustanoven v jednacím řádě.

§ 16.

Ztráty, jež by v některém roce převyšovaly výtěžek a k jichž uhražení nejsou povinni členové ředitelstva a revidujícího výboru (§ 35), uhradí se, neusnesla-li se vadná hromada delegátů, aby ztráty uhradily se z čistých výtěžků let příštích, ze zvláštních fondů záložny, mimo fond pensijní, pokud na něm váznou zvláštní závazky, a kdyby zvláštních fondů nebylo nebo nestačily, z fondu reservního (§ 24 f, § 25).

§ 17.

Reservní fond zřízen budiž u každé okresní záložny hospodářské a zřizuje se:

a) nejméně z 10% čistého výtěžku, jež se mu každého roku přikáží,

b) připočtením vlastního svého užitku.

Reservního fondu smí býti užito ke koupi nebo stavbě budovy pro vlastní závod, jinak budiž uložen v cenných papírech, požívajících záruky státu nebo zemí nebo jistoty sirotčí.

Jiný způsob uložení fondu reservního, jakož i užívání jeho v obchodě, vyžaduje schválení zemského správního výboru (§ 30 g, h).

Okresním záložnám hospodářským dovoleno jest po usnesení valné hromady delegátů (§ 24 e) tvořiti též jiné fondy (fond zajišťovací a pod.), jež nejsou vázány ustanoveními o reservním fondu. Jsou však povinny tvořiti pensijní fond s příspěvky nejméně 5 % čistého výtěžku, a to až do takové výše, aby z něho mohly býti uhrazovány doplatky, k nimž záložna jest povinna podle zákona o pensijním pojišťování zaměstnanců ve službách soukromých, po případě platy zaopatřovací nad míru zákonnou, pokud se k nim záložna smlouvou zavázala. Smlouvou (§ 36) může býti také stanoveno, zdali a jakou měrou k pensijním fondům přispívají úředníci.

§ 18.

Nestačí-li ani reservní fond k uhrazení ztrát, budiž v příslušném poměru užito kmenového jmění záložny, toto pak budiž z čistého výtěžku nejblíže příštích let především na původní výši doplněno.

Kdyby ani kmenové jmění k úhradě ztráty nestačilo, nastupuje ručení okresu (§ 8).

Správní orgánové.

§ 19.

Okresní záložny hospodářské podle ustanovení tohoto zákona a podle jednacího řádu, valnou hromadou v mezích tohoto zákona usneseného a schváleného (§§ 24 b a 25), spravuje:

a) valná hromada delegátů,

b) ředitelství,

c) revidující výbor.

a) Valná hromada.

§ 20.

Práva, jež v záležitostech okresní záložny hospodářské příslušejí všem účastníkům dohromady, vykonává valná hromada delegátů.

§ 21.

Delegáty volí ze sebe účastníci záložny podle katastrálních obcí.

Každý účastník, jehož podíl činí nejméně 40 Kč, vykonává právo své voličské osobně a připadá na podíl nejméně 40 Kč jeden hlas, na každých dalších 40 Kč připadá o 1 hlas více, avšak žádný účastník nemůže míti více než 10 hlasů.

Těm, kdo mají podíly menší než 40 Kč, přísluší společně tolik hlasů, kolik podle uvedeného měřítka připadá na úhrnnou sumu jejich podílů. Za ně hlasují ti, kteří mezi nimi mají největší podíly, a hlasuje jich po jednom hlase tolik, kolik hlasů na součet těchto podílů připadá, při stejné výši podílů rozhoduje los.

Na každých 1600 Kč, jimiž účastníci některé obce katastrální mají podíl na původním kmenovém jmění okresní záložny hospodářské, jakož i na každý přebytek původního kmenového jmění činící aspoň 800 Kč, připadá vždy jeden delegát.

Avšak i když podíly účastníků některé obce katastrální nečiní dohromady 1600 Kč, mají tito právo voliti jednoho delegáta.

Zastupitelský okres, je-li účastníkem záložny, volí buďto v obci, v níž je vlastníkem pozemku zakládajícího členství záložny, jinak v katastrální obci, v níž má své úřední sídlo; převyšuje-li podíl okresu částku 16.000 Kč, nesmí okres míti delegátů více než deset.

§ 22.

Volbu delegátů rozepíše okresní výbor a za tím účelem odevzdá starostovi obce seznam voličů, zhotovený záložnou podle matriky účastníků.

Seznam tento budiž po 8 dnů vyložen a vyložení jeho budiž v obvodu, za který volba konati se má způsobem v obci obvyklým vyhlášeno. O námitkách proti seznamu voličů, jež podány býti musí v této 8 denní lhůtě u starosty obce, rozhoduje výbor okresní s konečnou platností. Nebylo-li podáno námitek nebo když námitky byly vyřízeny, koná se do osmi dnů volba. Konání volby sluší oznámiti nejméně tři dny napřed způsobem v obci obvyklým. Volbu řídí starosta obce, jenž z účastníků má si přibrati dva důvěrníky. Zvolen je ten, kdo obdržel poměrnou většinu hlasů odevzdaných. Delegáti volí se na tři léta, konají však úřad až do provedení nových voleb a mohou při těchto opět býti zvoleni.

Za delegáty nemohou býti zvoleny osoby, které nejsou československými státními občany, nemají svéprávnosti nebo jsou funkcionáři, zástupci neb úředníky jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny.

Před uplynutím období volebního budiž rozepsána volba doplňovací v téže katastrální obci, ve které by počet delegátů následkem úmrtí, resignace a pod. klesl na polovici.

Okresní výbor vydá na základě protokolu, starostou obce o volbě sepsaného, každému zvolenému delegátu legitimaci a zpraví o tom ředitelství okresní záložny hospodářské.

§ 23.

Řádná valná hromada schází se každého roku nejdéle do konce dubna, a buďtež jí předloženy účty prošlého roku a zprávy i návrhy ředitelství a revidujícího výboru, aby je zkoumala a vyřídila.

Mimořádná valná hromada budiž konána, kdykoli ředitelství shledá toho potřebu, mimo to k nařízení zemského správního neb okresního výboru, nebo když za to požádá desátá část delegátů, kteří udali účel a důvody svolání valné hromady.

Valnou hromadu svolává starosta záložny aspoň 14 dní napřed a oznámí, kdy a kde se bude konati, spolu s pořadem předmětů rokování. Svolání valné hromady budiž oznámeno ve všech osadách obvodu záložny přibitím vyhlášky; po případě i v novinách k tomu stanovených (§ 24 j), kromě toho přímo zemskému správnímu a okresnímu výboru, jakož i politickému úřadu okresnímu, jímž současně zaslány buďtež přepisy účtu výročního.

Výroční účty jest 14 dní před valnou hromadou v úřadovně záložny vyložiti, aby do nich každý účastník mohl nahlédnouti.

Okresní výbor má právo valnou hromadu sám svolati, kdyby starosta nevyhověl povinnosti v této příčině na něho vložené. Nedostaví-li se starosta záložny ani jeho náměstek do valné hromady, řídí ji zástupce okresního výboru.

Zemskému správnímu i okresnímu výboru jest vyhrazeno naříditi nejdéle osm dní před valnou hromadou, aby určité předměty vzaty byly v program valné hromady.

§ 24.

Valné hromadě jest vyhrazeno:

a) aby volila ředitelství a výbor revidující (§§ 26, 34);

b) aby stanovila a měnila jednací řád záložny;

c) aby zkoušela a vyřizovala zprávy a návrhy ředitelství a výboru revidujícího, jakož i účty výroční (§ 14);

d) aby určovala, jak se má naložiti s čistým výtěžkem (§ 15);

e) aby se usnášela o zakládání a tvoření zvláštních fondů (§ 17);

f) aby se usnášela o úhradě ztrát výtěžek převyšujících (§ 16);

g) aby se usnášela o rozmnožování kmenového jmění (§ 4);

h) aby vznášela rozepře na ředitelství a revidující výbor nebo na jednotlivé členy jejich a volila ty z účastníků, kteří jménem záložny rozepře takové věsti mají (§ 35);

ch) aby se s výhradou schválení okresního výboru usnášela, mají-li delegátům a po případě jakou měrou nahrazeny býti hotové výlohy, spojené s návštěvou valných hromad, a dále o tom, jakým způsobem a jakou měrou mají nahrazeny býti členům ředitelství a výboru revidujícího hotové výlohy, spojené s jich úřadováním, a zda-li i jakou měrou má se jim povoliti odměna;

i) aby na období, na něž delegáti jsou zvolení (§ 22), volila komisi pro disciplinární vyšetřování úřednictva;

j) aby určovala, mají-li se vyhlášky záložny uveřejňovati v novinách a v kterých;

k) aby schvalovala úmluvu, jež učiněna býti má se zastupitelským okresem o přijetí záruky (§ 8);

l) aby se usnášela, má-li se záložna sloučiti s jinou záložnou tomuto zákonu podléhající a za kterých podmínek;

m) aby se usnášela, má-li býti přeloženo sídlo záložny a kam;

n) aby se usnášela o jednotlivých předmětech, které jí byly přikázány okresním výborem nebo výborem zemským.

§ 25.

Právo hlasovací mají jen delegáti záložny. Členové ředitelství a revidujícího výboru mají právo i povinnost účastniti se valné hromady, hlasují však jen, jsou-li delegáty.

Valná hromada může se usnášeti, když jest přítomna nejméně pětina všech delegátů.

Nebyla-li valná hromada způsobilá usnášeti se, budiž do 14 dnů svolána druhá valná hromada, jež má právo usnášeti se bez ohledů na počet přítomných, avšak jen o předmětech, k jichž vyřízení byla svolána prvá valná hromada.

Druhou valnou hromadu svolati lze také již při svolání prvé valné hromady pro případ, že by tato nebyla způsobilá se usnášeti, a to na některou hodinu pozdější.

Valná hromada usnáší se a vykonává volby nadpoloviční většinou hlasů přítomných delegátů. Volby konají se hlasovacími lístky.

Usnesení o úhradě ztrát výtěžek převyšujících podléhá schválení zemskému výboru.

K platnosti usnesení vytčených v § 24 b), k), l), m) potřebí jest většiny dvou třetin odevzdaných hlasů a schválení zemského správního výboru.

Bližší ustanovení o tom, jak ve valné hromadě jest postupovati, uvedena buďtež v jednacím řádě záložny.

b) Ředitelství.

§ 26.

Ředitelství skládá se nejméně ze šesti a nejvíce z patnácti členů, vždy však z počtu třemi dělitelného, a volí se na tři léta.

Okresní zastupitelstvo, jež vzalo na se dobrovolně vyšší záruku za závazky záložny, může si vyhraditi právo jmenovati nejvýše třetinu členů ředitelstva z řad účastníků záložny.

Každý rok, vždy bezprostředně před řádnou valnou hromadou, vystoupí třetina zvolených členů, a to ti, kteří od té doby, kdy byli posledně zvoleni, nejdéle jsou v úřadě; vykonávají však úřad svůj tak dlouho, dokud nebyli na jejich místo zvoleni členové noví.