Valná hromada vykoná pak volbu doplňovací. Vystouplí mohou býti opět zvoleni. Bylo-li celé ředitelstvo znovu zvoleno, rozhodne se o tom, kteří členové mají z ředitelstva vystoupiti po prvém a druhém roce, losem.

Přestal-li kdo před časem býti členem ředitelství, vykoná nejbližší valná hromada doplňovací volbu jenom pro zbytek období. Vystoupí-li kdo ze zvolených členů ředitelstva mezi správním rokem, zvolí ředitelství náhradníka do nejbližší valné hromady.

Funkční období členů jmenovaných ustanovuje okresní zastupitelstvo, jež také počet jich podle potřeby doplňuje. Úřad členů jmenovaných přestává však, jakmile zanikne dobrovolné ručení okresu, a může pak za členy takové vykonána býti ředitelstvím volba náhradníků a nejbližší valnou hromadou volba doplňovací.

§ 27.

Do ředitelstva mohou býti zvoleni také ti, kdož nejsou účastníky záložny.

Za člena ředitelstva nemohou býti ani zvoleni ani jmenováni:

a) ti, na jejichž jmění prohlášen byl konkurs a kteří s věřiteli svými se nespořádali;

b) ti, kdož záložně nezaplatili, co zaplatiti povinni jsou podle právoplatného nálezu anebo soudního narovnání;

c) ti, kdo jsou postavení ve služebním poměru k okresní záložně hospodářské nebo k úřadu dohlédacímu;

d) příbuzní a švakři úředníka záložny až do druhého stupně;

e) kdo nejsou svéprávní;

f ) kdož byli vinnými uznáni takovým skutkem trestním, pro který by pozbyli práva volenu býti do zastupitelstva obecního aneb kdož pro takový skutek jsou ve vyšetřování; pokud trvá vyšetřování, nemůže člen ředitelství úřad svůj vykonávati;

g) ti, kdož nemají v zemi řádného bydliště nebo nejsou československými státními občany;

h) ti, kdož jsou členy příslušného úřadu dohlédacího;

i) kdož jsou funkcionáři, úředníky neb zástupci jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny.

Člen ředitelství pozbude úřadu svého vzejde-li při něm některý z případů uvedených, nebo byl-li zemským správním výborem úřadu svého zbaven (§ 40 b) a 42).

§ 28.

Členové ředitelství volí hlasovacími lístky ze sebe na dobu jednoho roku nadpoloviční většinou hlasů starostu, jeho náměstka a jiné funkcionáře, jichž volbu jednací řád přikazuje.

Neměl-li by při prvním hlasování nikdo nadpoloviční většiny hlasů, vykoná se užší volba mezi těmi členy, kteří dostali nejvíce hlasů. Byly-li by při této druhé volbě hlasy počtem sobě rovny, rozhodne los.

§ 29.

Ředitelství za spolupůsobení úředníků spravuje záležitosti okresní záložny hospodářské podle toho, co ustanoveno jest zákonem, jednacím řádem a zvláštními instrukcemi.

Před soudem a jinými úřady zastupuje záložnu zpravidla starosta a v případě překážky jeho náměstek.

Ředitelství uvádí ve skutek usnesení valné hromady, řídí věci pokladní a účetnické a dohlíží na ně, uzavírá účty, podává valné hromadě roční zprávu a návrhy, jak naložiti jest s čistým výtěžkem, rozhoduje ve všech věcech, které nejsou valné hromadě výslovně vyhrazeny, obstarává běžné práce a jest vůbec povoláno, aby v každém směru dbalo prospěchu a úkolu okresní záložny hospodářské.

§ 30.

Ředitelství vyřizuje práce své v plných schůzích, jež koná podle potřeby, nejméně však každého čtvrt roku nebo v odborech, jež skládati se musí nejméně ze čtyř členů, čítaje v to i starostu, jenž je řídí.

Usnesení ředitelstva činí se za přítomnosti nejméně poloviny členů nadpoloviční většinou hlasů.

Odbory usnášeti se mohou jen, jsou-li nejméně tři členové přítomni.

Do schůzí ředitelstva mohou povoláváni býti též znalci a úředníci záložny. Vedoucí úředník má právo i povinnost účastniti se valné hromady a schůzí ředitelstva, odborů i komisí s hlasem poradním.

Ředitelství může se usnášeti jen v plných schůzích, jde-li o:

a) obstarávání pokladních věcí okresu, obcí a hospodářských družstev;

b) přijímání vkladů, do které výše a za kterých podmínek;

c) stanovení úrokové míry ze vkladů i zápůjček;

d) poskytování úvěru společenstvům, zřízeným podle zákona ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z., vodním a melioračním družstvům;

e) pěstování ještě jiného způsobu úvěru mimo ty, jež zákon tento výslovně uvádí (§ 10);

f) zásadní usnesení, které z obchodů uvedených v §u 7, odst.10., mají býti záložnou pěstovány;

g) užívání reservního fondu v obchodě;

h) uložení reservního fondu neb výdajného jmění jiným způsobem, než které zákon výslovně připouští (§§ 12, 17);

ch) rozmnožení kmenového jmění (§ 4);

i) učiněné zápůjčky záložny jiným způsobem než reeskontem směnek;

j) přijetí účtu výročního;

k) vedení právní pře a ustanovení právního zástupce;

l) ustanovení neb propuštění úředníků a zřízenců záložny (§ 36), jakož i o stanovení požitků a nároků s místem jich spojených;

m) vydání služebních a jiných řádů pro úředníky a zřízence;

n) vydání nálezu disciplinárního;

o) podání zprávy, dobrozdání, návrhů valné hromadě, výboru okresnímu nebo zemskému správnímu výboru, nebo mají-li se ve skutek uvésti usnesení a nařízení orgánů těchto.

Usnesení ředitelstva, jež se týkají věcí uvedených pod a), b), d), e), f), g), h) a m), jsou platna jen tehdy, byla-li učiněna za přítomnosti dvou třetin členů ředitelstva a byla-li schválena zemským správním výborem.

§ 31.

O způsobu, jak se má ve schůzích ředitelstva i odborů postupovati a jaká práva a povinnosti náležejí starostovi a jiným funkcionářům, ustanoveno budiž v jednacím řádě záložny.

§ 32.

Okresní záložna hospodářská nabývá práv z jednání právních, jež jménem jejím ředitelství bylo učinilo, i jest jimi zavázána.

Každou listinu, již záložna vydala a jež obsahuje právní jednání, podepíší starosta nebo jeho náměstek a jeden člen ředitelství, nebo za člena ředitelství vedoucí úředník, který k tomu účelu obdržel od ředitelství plnou moc.

Cokoli doručiti se má okresní záložně hospodářské, budiž odevzdáno starostovi nebo jeho náměstkovi, nebo některému jinému starostou ustanovenému členu ředitelstva nebo starostou zmocněnému úředníku.

§ 33.

Ředitelství okresní zálohy hospodářské jest povinno, jakmile volby nebo jmenování členů ředitelstva nabylo moci práva, uložiti u okresního výboru, vlastnoruční podpisy všech členů a úředníka k spolupodpisování zmocněného. Nepodpisuje-li se přímo u okresního výboru, jest podpisy soudně nebo notářsky ověřiti.

Totéž platí i při každém doplnění ředitelstva ohledně členů nově zvolených nebo jmenovaných. Okolnost, že člen ředitelstva jest starostou neb náměstkem, budiž při podpisech výslovně vyznačena.

V podpisy u okresního výboru takto uložené může každý nahlédnouti.

Okresní výbor jest povinen vyhlásiti na útraty záložny pokaždé jména osob, které podpisy u něho nově uložily, v úředních novinách zemských a při tom výslovně poukázati k ustanovení 2. odstavce § 32 tohoto zákona.

c) Revidující výbor.

§ 34.

Valná hromada volí na dobu jednoho roku tříčlenný výbor revidující.

Okresní zastupitelstvo, jež vzalo na se dobrovolnou záruku za závazky záložny, může si vyhraditi právo jmenovati z řad účastníků záložny jednoho člena revidujícího výboru na dobu, již samo ustanoví, nebo do odvolání. V případě tomto volí valná hromada jen dva členy výboru. Členové revidujícího výboru volí se odděleně nadpoloviční většinou hlasů. Jestliže při volbě člena druhého a tam, kde volí valná hromada jen dva členy, již při volbě člena prvého dosáhl kdo jedné třetiny odevzdaných hlasů, vstupuje vedle osoby zvolené do revidujícího výboru a další volba odpadá.

Důvody, které vylučují z práva býti volenu do ředitelství (§ 27), vylučují též z volby do revidujícího výboru. Členy revidujícího výboru nemohou býti členové ředitelství, členem revidujícího výboru může však býti zvolen i ten, kdo není účastníkem záložny.

Člen revidujícího výboru může býti úřadu toho zbaven zemským správním výborem, nekoná-li svých povinností nebo poškozuje-li záložnu.

Odpadne-li během roku některý ze zvolených členů revidujícího výboru, zvolí si zbylí členové revidujícího výboru náhradníka; nedohodnou-li se, nebo odpadnou-li všichni členové revidujícího výboru, jmenuje náhradníka k návrhu ředitelství okresní výbor.

Povinností revidujícího výboru jest, aby řídě se pokyny okresního a zemského správního výboru, dohlížel na činnost ředitelství, zejména též pokud jde o povolování a zajišťování zápůjček, aby zkoumal roční účty záložny, jemu ředitelstvím před valnou hromadou v čas odevzdané, též knihy, spisy a protokoly její, aby vedle toho kdykoli nejméně však třikráte do roka, o stavu okresní záložny hospodářské v každém směru se přesvědčoval a aby o všem, co při tom zpozoroval, podal zprávu a po případě návrhy ředitelství a nejbližší valné hromadě. Revidující výbor koná tyto revise nejméně za účasti dvou svých členů a o výsledku sepíše protokol.

Shledá-li revidující výbor v záložně nesprávnosti a nejsou-li tyto do 14 dnů ředitelstvím odstraněny, má o tom učiniti oznámení okresnímu výboru.

§ 35.

Členové ředitelství a revidujícího výboru odpovídají za škody způsobené tím, že neplnili svých povinností.

Měla-li by se z důvodu toho na někom pohledávati náhrada, budiž to učiněno pořadem práva a mají rozepře takové jménem záložny vésti ti z účastníků, kteří k tomu valnou hromadou budou zvoleni (§ 24 h).

Kdyby však valná hromada odepřela volbu tu vykonati, může zemský správní výbor, je-li o vině členů ředitelstva neb revidujícího výboru přesvědčen, ustanoviti záložně na její útraty právního zástupce, aby náhradu škody vymáhal.

Úřednictvo.

§ 36.

K vykonávání účetnických a jiných prací může ředitelství (§ 30 l) okresní záložny hospodářské jmenovati zvláštní úředníky; činí-li vklady záložny alespoň 3,000.000 Kč, musí záložna jmenovati nejméně jednoho úředníka, při výši vkladů přes 5,000.000 Kč tak nejméně dva úředníky. Úchylky od tohoto ustanovení povoluje zemský správní výbor vyslechna Svaz okresních záložen hospodářských. Ředitelství určuje úředníkům písemnou smlouvou jejich požitky a další nároky a stanoví služebním, pensijním a disciplinárním řádem, jakož i instrukcemi, jejich práva a povinnosti. Základní platy služební nebuďtež nižší než zákonné platební minimum účetních úředníků okresních stejné kvalifikace a doby služební. Spory o požitky a nároky úřednictva rozhoduje konečnou platností zemský správní výbor.

Na místa úřednická, pokud neobsazují se postupem, vypisují se veřejné konkursy.

Úředníkem okresní záložny hospodářské může býti ustanoven jen ten, kdo prokázal věk dokonaného dvacátého prvého roku, bezúhonnost a všeobecné i odborné vzdělání, absolventům vyšších učelišť obchodních náleží za stejných okolností přednost. V záložnách, které zaměstnávají více než dva úředníky, může býti úředníkem vedoucím napříště, kdo absolvoval střední nebo jí na roveň postavenou odbornou školu a prokázal odborné vzdělání obchodní.

Úředníkem okresní záložny hospodářské nesmí býti jmenován člen příslušného dohlédacího úřadu, ani ten, kdo je spříbuzněn nebo sešvakřen do druhého stupně se členem ředitelství, revidujícího výboru nebo úředníkem záložny. Rovněž nesmí býti úředník okresního výboru zároveň úředníkem okresní záložny hospodářské. Výjimku z toho může povoliti zemský správní výbor jen v případech zvláště odůvodněných,

Ohledně zaopatření úředníků v okresních záložnách hospodářských pro případ stáří a invalidity platí zákon o pensijním pojišťování zřízenců ve službách soukromých, smlouvou mohou jim však vyhrazeny býti požitky zaopatřovací nad míru zákonem tím stanovenou (§ 17).

Ustanovení výše uvedená netýkají se sil výpomocných.

Svaz.

§ 37.

Veškeré okresní záložny hospodářské musí býti členy Svazu okresních záložen hospodářských, který bude míti povahu veřejnoprávní korporace a jehož úkolem bude hájiti a podporovati zájmy okresních záložen hospodářských. Zástupce zemského správního výboru účastní se jednání Svazu s hlasem poradním.

Svaz může též se svolením zemského správního výboru a na podporu ředitelstev a okresních výborů vykonávati úkoly revisní, řídě se zásadami, platnými pro zemské revise okresních záložen hospodářských, a jest poradním sborem zemského správního výboru a vlády při řešení zásadních otázek, týkajících se úpravy okresních záložen hospodářských. Záložny jsou povinny Svazu podávati vyžádané zprávy a informace, zejména pokud se týká statistiky. Svaz jest oprávněn svým delegátem prováděti informativní šetření záložen se týkající na místě samém.

Správu Svazu vede výbor, jejž volí valná schůze zástupců okresních záložen hospodářských. Bližší ustanovení o účelu, prostředcích a organisaci Svazu obsahují stanovy Svazu, jež schvaluje zemský správní výbor. Příspěvky záložen ke Svazu vymáhají se cestou politické exekuce.

Zemský správní výbor může Svaz pro nezákonné jednání a opětující se překročování oboru působnosti rozpustiti. V případech takových ustanoví komisaře k prozatímní správě Svazu, který má do 30 dnů vypsati a provésti nové volby.

Úřadové dohlédací.

§ 38.

Okresní záložna hospodářská jest pod ochranou a bezprostředním stálým dohledem okresního výboru, jenž jest povolán, kdykoli toho potřebu uzná, revise předsebráti a pokladnu skontrolovati, zaváděti vyšetřování, vysvětlivek a předpisů si vyžadovati a po případě sjednati přiměřenou pomoc.

Okresní výbor jest povinen provésti nejméně jednou v roce v záložně nepředvídanou letmou přehlídku. Přehlídky své okresní výbor vykonávati může buď prostřednictvím Svazu okresních záložen hospodářských anebo osobou místních poměrů znalou.

Funkcionáři, úředníci neb zástupci jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny, nemají býti za okresní výbor k revisím záložny vysíláni.

§ 39.

Kromě toho vykonává výbor okresní dozor nad okresní záložnou hospodářskou zvláštním svým zástupcem, jejž ze svého středu - pokud možno účastníka záložny - volí na určitou dobu.

Úřadu zástupce okresního výboru pozbývá, kdo přestal býti členem okresního výboru.

Zástupcem okresního výboru nemůže býti jmenován, kdo je funkcionářem, úředníkem nebo zástupcem jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny.

Zástupce okresního výboru jest povinen účastniti se všech valných hromad a plných schůzí ředitelstva, a má s výhradou stížnosti k okresnímu výboru zastaviti každé usnesení, jejž bylo učiněno proti zákonu nebo jednacímu řádu, nebo které by zřejmě bylo záložně na podstatnou škodu. Zástupce okresního výboru má právo zúčastniti se a činiti táž opatření i ve schůzích odborů záložny. Zastavil-li zástupce okresního výboru usnesení odboru, nutno věc předložiti především plné schůzi ředitelstva.

Zruší-li okresní výbor opatření svého zástupce, má tento právo stěžovati si k zemskému správnímu výboru. Stížnost ta má účinek odkládací.

Zástupce okresního výboru je též povinen podávati tomuto časté zprávy o stavu okresní záložny hospodářské.

Náklad s dohledem spojený platí se z fondu okresního.

§ 40.

Okresní výbor má zejména toto právo:

a) činiti návrh zemskému správnímu výboru na rozpuštění ředitelství nebo revidujícího výboru,

b) činiti návrh zemskému správnímu výboru, aby jednotliví členové ředitelstva nebo revidujícího výboru zbaveni byli úřadu z důvodu, že povinností svých nekonají nebo záložnu poškozují,

c) v pilných případech s výhradou rozhodnutí zemského správního výboru ředitelství neb revidující výbor neb i jednotlivé členy jejich suspendovati a prozatímní správu ustanoviti,

d) naříditi ředitelství, aby s úředníkem zavedlo disciplinární řízení,

e) usnášeti se, pokud to neučinilo ředitelství záložny, v případech hrozícího nebezpečí o suspendování úředníků okresní záložny hospodářské do doby, kdy učiní konečné rozhodnutí ředitelství (§ 30 n).

§ 41.

Okresní výbor jest povinen v každém sezení zastupitelstva okresního dáti tomuto zprávu o stavu okresní záložny hospodářské, vystříhaje se podrobností a šetře obchodního tajemství záložny.

Okresnímu zastupitelstvu jest zůstaveno, aby o poměrech okresní záložny hospodářské podalo zemskému správnímu výboru zprávu po případě návrhy.

§ 42.

Ve vyšší stolici koná dohled k okresním záložnám hospodářským zemský správní výbor, jemuž náleží také, aby vydával pro všecky okresní záložny hospodářské závazné předpisy v mezích tohoto zákona.

Dozor nad okresními záložnami hospodářskými vykonává zemský správní výbor svými úředníky, jichž počet a plat sám ustanovuje a pro něž vydává služební instrukce.

Zemský správní výbor rozhoduje též ve všech neshodách vzniklých z různých názorů jednotlivých revisních orgánů (§§ 37, 38).

Okresní záložny hospodářské povinny jsou přispívat ročně k nákladu spojenému s prováděním revisí zemských dvěma procenty celého svého bilančního ročního výtěžku.

Okresní záložny hospodářské povinny jsou předkládati prostřednictvím okresních výborů zemskému správnímu výboru ve lhůtě jim k tomu ustanovené zprávy o svých poměrech způsobem, který zemský správní výbor určí, a podávati jemu potřebná vysvětlení. Zástupci zemského správního výboru mají právo účastniti se schůzí ředitelstva, odborů i valných hromad s hlasem poradním.

O rozpuštění ředitelstva a revidujícího výboru, jakož i o tom, aby jednotliví členové ředitelstva nebo výboru revidujícího zbaveni byli úřadu, rozhodne zemský správní výbor. V případě rozpuštění ředitelstva vede až do nejbližší řádné valné hromady správu záložny komise, zemským správním výborem po slyšení okresního výboru a Svazu okresních záložen hospodářských ustanovená.

§ 43.

Shledal-li zemský správní výbor, že okresní záložna hospodářská nevyvíjí zdárné činnosti a účelu svého neplní, má, vyšetře příčiny toho, vyslechna výbor okresní a Svaz, učiniti opatření na odstranění stavu toho.

Zejména může zemský správní výbor ředitelství rozpustiti a ustanoviti komisi správní (§ 42), naříditi, aby v záložně ustanoven byl způsobilý úředník, nebo přeložiti sídlo záložny do jiného místa téhož obvodu.

Zemský správní výbor poskytuje podle potřeby slabším záložnám a Svazu okresních záložen hospodářských podpory.

§ 44.

O stížnostech a závadách ve správních záležitostech okresních záložen hospodářských rozhoduje, ač nespatří-li věci takové před soud, v první stolici okresní výbor, v druhé zemský správní výbor.

Všechny stížnosti takové podány buďtež do 14 dnů od doručení v odpor vzatého výměru, nebo nebyl-li žádný výměr doručen, od doby, kdy opatření v odpor vzaté bylo učiněno, a to u výboru okresního, jenž není-li sám povolán o nich rozhodnouti, předloží je do 8 dnů zemskému správnímu výboru.

Zřizování nových záložen. Spojení a zrušení okresních záložen hospodářských.

§ 45.

V zastupitelských okresech, v nichž není dosud záložen zákonu tomu podléhajících, zřídí se z kontribučenských fondů peněžních a praestačních fondů obcím do vlastnictví dosud neodevzdaných, jakož i jiných podobných fondů, okresní záložny hospodářské a platí pak o záložnách takových veškerá ustanovení tohoto zákona.

Nestačí-li jmění těchto fondů na zřízení okresní záložny hospodářské, přikáže je zemský správní výbor zpravidla některé ze sousedních okresních záložen hospodářských. V té příčině platí totéž, co dále ustanoveno o nuceném spojení a zrušení okresní záložny hospodářské (§ 46).

Veškerá opatření ke zřízení nové okresní záložny hospodářské potřebná učiní okresní výbor.

O sporech nebo závadách, jež by vzešly pří zřizování nových okresních záložen hospodářských, rozhoduje v první stolici okresní výbor, a vzešly-li by spory mezi dvěma okresy, zemský správní výbor.

§ 46.

Nevyvíjí-li některá okresní záložna hospodářská dostatečné činnosti a není-li možno nadíti se jejího zdárného rozvoje, ani kdyby učiněna byla opatření v § 43 tohoto zákona uvedená, vyslechne zemský správní výbor zúčastněné okresy a vyžádá si od Svazu návrhy na nápravu, které předloží valné hromadě záložny k přijetí. Neusnese-li se valná hromada záložny na těchto nápravách, může zemský správní výbor spojiti okresní záložnu hospodářskou s některou ze sousedních záložen hospodářských, a to pokud možno s nejbližší a s toutéž řečí jednací.

Okresní záložna hospodářská, s níž jiná okresní záložna hospodářská takto byla spojena, nastupuje ve veškerá práva a závazky této záložny. Jen kdyby spojení takovému v cestu se kladly nepřekonatelné překážky, může zemský správní výbor, usnesou-li se na tom účastníci většinou dvou třetin, k návrhu okresního zastupitelstva, povoliti, aby okresní záložna hospodářská byla zrušena a aby veškeré vlastní jmění její po likvidaci a splnění všech závazků věnováno bylo obcím neb okresu k určitému obecně prospěšnému zemědělskému účelu.

Věnování taková nesmí se však příčiti veřejnoprávní povaze kmenového jmění jejího.

Za těchto podmínek může zemský správní výbor v případech, kde ze jmění bývalých kontribučenských fondů obilních, kontribučenských sýpek obilních nebo peněžních fondů obilních, pokud se týče z bývalých záložen, zřízených podle zemských zákonů ze dne 9. července 1863, č. 45, a ze dne 6. srpna 1864, č. 28, nebyla v některém okresu dosud utvořena okresní záložna hospodářská, upustiti od zřízení takové záložny a povoliti, aby jmění věnováno bylo obcím neb okresu k určitému, obecně prospěšnému zemědělskému účelu.

Ustanovení závěrečná.

§ 47.

Zákony zemské ze dne 30. června 1896, z. z. č. 56, ze dne 26. dubna 1900, z. z. č. 32, a ze dne 13. března 1903, z. z. č. 61, pozbývají platnosti; rovněž pozbývají platnosti zákony o kontribučenských peněžních fondech ze dne 7. července 1864, z. z. č. 26, ze dne 20. prosince 1881, z. z. č. 70, a ze dne 26. dubna 1900, z. z. č. 33, a min. nař. o praestačních fondech ze dne 10. září 1858, č. 150 ř. z.

§ 48.

Tam, kde zákon užívá slov: >okresní výbor< (zastupitelstvo) budiž, až na další, rozuměna okresní správní komise.

Dnem, kdy nabude v Čechách účinnosti zákon ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., přenese se příslušnost okresních výborů (okresních správních komisí) podle ustanovení § 4 cit. zákona na okresní úřad, působnost okresního zastupitelstva na okresní výbor; příslušnost zemského správního výboru přenese se na úřad (úřady), který určí vláda nařízením.

§ 49.

Zákon tento nabývá účinnosti třicátý den po svém vyhlášení.

§ 50.

Zákon provedou ministři vnitra, financí, spravedlnosti a zemědělství.

Důvodová zpráva.

Instituce okresních hospodářských záložen zakládá se co do původu a prvotního způsobu na patentu daném dne 9. června 1788. Patentem tím nabyl zákonné formy ústav (kontribučenské sýpky obilní) (systemální patent ze dne 26. července 1748) tehdy již na mnohých panstvích v Čechách a na Moravě zařízený, jehož úkolem bylo, aby pro tehdejší poddané střádaly se zásoby obilí, z nichž se jím pak v době nouze poskytovaly půjčky naturální. Instituce patentem tím zavedená byla povahy veřejnoprávní, neboť tehdejším poddaným byla bez výjimky uložena povinnost k účelu tomu přispívati, a účastníci fondů těch neměli jiného práva, nežli že mohli žádati za výpomoc, kterou jim správa fondu vyměřovala v každém jednotlivém případě.

Kontribučenské sýpky obilní podrobeny byly bezprostřednímu dohledu úřadů krajských a vrchnímu dohledu gubernia; účty jejich zkoumala v poslední instancí tehdejší účtárna zemská. Prodejem přebytečného obilí přidružily se k sýpkám obilním kontribučenské peněžní fondy obilní, které se sýpkami spravovány byly dle zásad výše naznačených.

Úplná změna v poměrech hospodářských a správních vedla přirozeně k tomu, že kontribučenské tyto fondy přeměněny byly v kapitály peněžní. Zákony ze dne 9. července 1863, zák. a nař. pro král. České č. 45, a ze dne 6. srpna 1864, z. z. č. 28. zřízeny byly z kapitálů těch záložny, jejichž správa svěřena podílníkům dotčených fondů, t. j. držitelům těch usedlostí, z nichž do kontribuční sýpky bylo odváděno. Podíly zjišťovány podle Josefínského katastru a měly býti základem pro rozdělení čistého výtěžku. Podíly byly od oprávněných usedlostí neoddělitelny, účastník nemohl nižádným způsobem ze společenstva vystoupiti, toliko s postupem oprávněné usedlosti přecházel podíl na nového držitele a při dělení usedlosti dělil se v poměru řádné daně pozemkové. Zápůjčky poskytovaly záložny ty, dle zákona nejen podílníkům, nýbrž i malým statkářům a majitelům domů, a to na směnky a na dlužní úpisy. Dozor nad záložnami těmi vykonávaly orgány vládou ustanovení, o stížnostech a závadách rozhodoval v první stolici okresní výbor, v druhé a poslední instanci zemský výbor.

(Zpráva zemského výboru č. 69.075 z roku 1908 tisk. sněmu král. Českého XIV z roku 1908.)

Zákonem zemským ze dne 22. března 1882, zemského zákona č. 26, byly spojeny kontribučenské záložny jednotlivých zastupitelských okresů zpravidla v jednu okresní záložnu hospodářskou v sídle okresu.

Původně byly záložny ty ve své působnosti značně obmezeny, ale obmezení ta byla dalšími zákony zemskými postupně uvolňována. Ustanovení novel těch z roku 1885, 1887, 1890 a 1892 shrnuta pak v nový zákon ze dne 30. června 1896, č. 56 z. z., jenž postavil již ústavy ty na širší basi a popřával jim již větší volnosti v jejich vývoji. Zákon ten platí pro okresní záložny hospodářské dosud, byl však doplněn a změněn zákonem ze dne 26. dubna 1900, z. z. č. 32, který zavedl pravidelnou revisi zemskou, dovolil spojovati s kmenovým jměním okresních záložen hospodářských za určitých podmínek kontribučenské fondy peněžní a rozšířil opětně působnost okresních záložen hospodářských, konečně pak zákonem ze dne 13. března 1903, zemského zákona č. 61, který připustil, aby okresní záložny hospodářské poskytovaly úvěr hospodářským družstvům. Platí tedy pro okresní záložny hospodářské dosud tři zákony zemské: ze dne 30. června 1896, z. z. č. 56, ze dne 26. dubna 1900, z. z. č. 32, a ze dne 13. března 1903, z. z. č. 61.

O kontribučenských peněžních fondech, jež mají původ svůj v systemálním patentu ze dne 26. července 1748, platí rovněž tři zákony zemské: ze dne 7. července 1864, z. z. č. 26, ze dne 26. prosince 1881, z. z. č. 70 a ze dne 26. dubna 1900, z. z. č. 33.

Na základě zákona z roku 1896 a dalších zákonů o nich vydaných počaly se okresní hospodářské záložny v celku utěšeně rozvíjeti. Pravidelné zemské revise odstranily v nich četné závady, zavedly v nich náležitý pořádek a účinnou kontrolu a utužily podstatně důvěru obyvatelstva k těmto ústavům. Čím více však se zlepšovala správa jejich, čím více opatřovaly si okresní záložny hospodářské odborně vzdělané úřednictvo a vyškolovali se účastníci záložen těch (zemědělci), vstupující do ředitelství a revidujících výborů záložen, a potřeby zemědělstva se množily, tím více pociťována i některá ustanovení dosavadních zákonů jako tíživá obmezení rozvoje těchto peněžních ústavů. Voláno po jednotném moderním zákoně, který by zbylá obmezení zrušil neb aspoň podstatně uvolnil, a také okolnost, že některé okresní záložny hospodářské, na nápadný rozdíl od celku, ztrnuly a nejevily schopnosti života, vyžadovala nových opatření zákonných.

Hledě k projeveným podnětům a podaným návrhům, usnesl se sněm království Českého dne 7. listopadu 1905 uložiti zemskému výboru, aby sebral potřebný materiál, vyslechl přání a mínění příslušných kruhů (ředitelství okresních hospodářských záložen, okresních výborů, rady zemědělské atd.) a dle výsledků šetření těch a nabytých zkušeností předložil sněmu osnovu nového zákona o okresních záložnách hospodářských, který by umožnil, aby ústavy ty dle poměrů v tom kterém okresu panujících mohly se rozvíjeti a aby vyšetřeny byly příčiny ztrnulosti některých okresních záložen hospodářských a zdali opětující se žádosti za zrušení záložen těch jsou odůvodněny.