In order to ensure the application of the provisions of this Article, Contracting States will allow transit in accordance with the customary conditions and reserves across their territorial waters.

Traffic in transit shall not be subject to any special dues in respect of transit (including entry and exit). Nevertheless, on such traffic in transit there may be levied dues intended solely to defray expenses of supervision and administration entailed by such transit. The rate of any such dues must correspond as nearly as possible with the expenses which they are intended to cover, and the dues must be imposed under the conditions of equality laid down in the preceding Article, except that on certain routes, such dues may be reduced or even abolished on account of differences in the cost of supervision.

The Contracting States undertake to apply to trafic in transit on routes operated or administered by the State or under concession, whatever may be the place of departure or destination of the trafic, tariffs which, having regard to the conditions of the trafic and to considerations of commercial competition between routes, are reasonable as regards both their rates and the method of their application. These tariffs shall be so fixed as to facilitate international traffic as much as possible. No charges, facilities or restrictions shall depend, directly or indirectly, on the nationality or ownership of the vessel or other means of transport on which any part of the complete journey has been or is to be accomplished.

No Contracting State shall be bound by this Statute to afford transit for passengers whose admission into its territories is forbidden, or for goods of a kind of which the importation is prohibited, either on grounds of public health or security, or as a precaution against diseases of animals or plants.

Each Contracting State shall be entitled to take reasonable precautions to ensure that persons, baggage and goods, particularly, goods, which are the subject of a monopoly, and also vessels, coaching and goods stock and other means of transport, are really in transit, as well as to ensure that passengers in transit are in position to complete their journey, and to prevent the safety of the routes and. means of communication being endangered.

Nothing in this Statute shall affect the measures which one of the Contracting States may feel called upon to take in pursuance of general international Conventions to which it is a party, or which may be concluded hereafter, particularly Conventions concluded under the auspices of the League of Nations, relating to the transit, export or import of particular kinds of articles, such as opium or other dangerous drugs arms or the produce of fisheries, or in parsuance of general Conventions intended to prevent any infringement of industrial, literary or artistic property, or relating to false marks, false indications of origin, or other methods of unfair competition.

Any haulage service established as a monopoly on waterways used for transit must be so organised as not to hinder the transit of vessels.

This Statute does not of itself impose on any of the Contracting States a fresh obligation to grant freedom of transit to the nationals and their baggage, or to the flag of a non-Contracting State, nor to the goods, nor to coaching and goods stock or other means of transport coming or entering from, or leaving by, or destined for a non-Contracting State, except when a valid reason is shown for such transit by one of the other Contracting States concerned. It is understood that for the purposes of this Article, goods in transit under the flag of a Contracting State shall, if no transhipment takes place, benefit by the advantages granted to that flag.

The measures of a general or particular character which a Contracting State is obliged to take in case of an emergency affecting the safety of the State or the vital interests of the country may in exceptional cases, and for as short a period as possible, involve a deviation from the provisions of the above Articles; it being understood that the Principe of freedom of transit must be observed to the utmost possible extent.

This Statute does not prescribe the rights and duties of belligerents and neutrals in time of war. The Statute shall, however, continue in force in time of war so far as such rights and duties permit.

This Statute does not impose upon a Contracting State any obligations conflicting with its rights and duties as a Member of the League of Nations.

The coming into force of this Statute will not abrogate treaties, conventions and agreements on question of transit concluded by Contracting States before May I^st, 1921.

In consideration of such agreements being kept in force, Contracting States undertake, either on the termination of the agreement or when circumstances permit, to introduce into agreements so kept in force which contravene the provisions of this Statute the modifications required to bring them into harmony with such provisions, so far as the geographical, economic or technical circumstances of the countries or areas concerned allow.

Contracting State also undertake not to conclude in future treaties, conventions or agreements which are inconsistent with the provisions of this Statute, except when geographical, economic or technical considerations justify exceptional deviations therefrom.

Furthermore, Contracting States may in matters of transit enter into regional understandings consistent with the principles of this Statute.

This Statute does not entail in any way the withdrawal of facilities which are greater than those provided for in the Statute and have been granted, under conditions consistent with its principles, to traffic in transit across territory under the sovereignty or authority of a Contracting State. The Statute also entails no prohibitions of such grant of greater facilities in the future.

In conformity with Article 23 (e) of the Covenant of the League of Nations, any Contracting State which can establish a good case against the application of any provision of this Statute in some or all of its territory on the ground of the grave economic situation arising out of the acts of devastation perpetrated on its soil during the war 1914-1918, shall be deemed to be relieved temporarily of the obligations arising from the application of such provision, it being understood that the principle of freedom of transit must be observed to the utmost possible extent.

Any dispute which may arise as to the interpretation or application of this Statute which is not settled directly between the parties themselves shall be brought before the Permanent Court if International justice, unless, under a special agreement or a general arbitration provision, steps are taken for the settlement of the dispute by arbitration or some other means.

Proceedings are opened in the manner laid down in Article 40 of the Statute of the Permanent Court of International Justice.

In order to settle such disputes, however, in a friendly way as far as possible, the Contracting States undertake, before resorting to any judicial proceedings and without prejudice to the powers and rights of action of the Council and of the Assembly, to submit such disputes for an opinion to any body established by the League of Nations, as the advisory and technical organisations of the Members of the League in matters of communications and transit. In urgent cases a preliminary opinion may recommend temporary measures intended in particular, to restore the facilities for freedom of transit which existed before the act or occurrence which gave rise to the dispute.

In view of the fact that within or immediately adjacent to the territory of some of the Contracting States there are areas or enclaves, small in extent and population in comparison with such territories, and that these areas or enclaves form detached portions or settlements of other parent States, and that it is impracticable for reasons of an administrative order to apply to them the provisions of this Statute, it is agreed that these provisions shall not apply to then.

The same stipulation applies where a coleny or dependency has a very long frontier in comparison with its surface and where in consequence it is practically impossible to afford the necessary Customs and police supervision.

The States concerned, however, will apply in the cases referred to above a regime which will respect the principles of the present Statute and facilitate transit and communications as far as practicable.

It is understood that this Statute must not be interpreted as regulating in any way rights and obligations "inter se" of territories forming part or placed under the protection of the same sovereign State, whether or not these territories are individually Members of the League of Nations.

ALBANIE, RAKOUSKO, BELGIE, BOLIVIE, BRASILIE, BULHARSKO, CHILE, ČÍNA, KOLUMBIE, KOSTARIKA, KUBA, DÁNSKO, ŘÍŠE BRITSKÁ (S NOVÝM ZÉLANDEM A INDIÍ), ŠPANĚLSKO, ESTONSKO, FINSKO, FRANCIE, ŘECKO, QUATEMALA, HAITI, HONDURAS, ITALIE, JAPONSKO, LOTYŠSKO, LITVA, LUCEMBURSKO, NORSKO, PANAMA, PARAGUAY, NIZOZEMÍ, PERSIE, POLSKO, PORTUGALSKO, RUMUNSKO, STÁT SRBSKO - CHORVATSKO - SLOVINSKÝ, ŠVÉDSKO, ŠVÝCARSKO, ČESKOSLOVENSKO, URUGUAY A VENEZUELA,

toužíce postarati se o zajištění a zachování svobody dopravy a transitu, jsouce toho názoru, že v této věci lze prostředkem všeobecných úmluv, k nimž by ostatní Mocnosti mohly, později přistoupiti, nejlépe uskutečniti cíle článku 23 e) Úmluvy o Společnosti národů,

uznávajíce důležitost toho, aby bylo prohlášeno a uspořádáno právo svobodného transitu jako jednoho z nejlepších prostředků, jak vyvinouti součinnost států bez újmy jich výsostných a mocenských práv na cestách určených pro transit,

přijavše pozvání Společnosti národů k účasti na konferenci shromážděné dne 10. března v Barceloně a vzavše na vědomí závěrečnou aktu této konference,

pečlivy jsouce toho, aby již nyní uvedena byla v působnost ustanovení přijatého Statutu platného pro transit po železnici a po vodních cestách,

přejíce si uzavříti k tomu cíli úmluvu, jmenovaly Vysoké smluvní strany svými plnomocníky:

p. Fan S. Noliho,

člena parlamentu;

p. Jindřicha Reinhardta,

ministerského radu;

p. Xavera Neujeana,

člena komory representantů, ministra železnic, námořnictva, pošt a telegrafů;

p. Trifona Meleana,

generálního konsula Bolivie ve Španělsku;

p. Ljubena Bochkova,

civilního inženýra, přidělence generálního řiditele železnic a přístavů;

Señor Manuel Rivas Vicuña,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;

p. Ouanga Yong-Paoa,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;

p. Petra Ondřeje Holck-Goldinga,

odb. přednostu v ministerstvu veřejných prací;

Señor Don Emilio Ortuño y Berte,

člena poslanecké sněmovny, bývalého ministra veřejných prací;

p. Karla Roberta Pustu,

zplnomocněného ministra;

p. Rolfa Thiesleffa,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;

p. Maurice Sibille,

poslance, člena poradního výboru francouzských železnic;

sira Huberta Llewellyn-Smitha, G. C. B.,

hospodářského vládního radu;

sira Huberta Llewellyn-Smitha, G. C. B.

sira Louis Jamese-Kershawa, K. C. S. L, C. I. E.,

tajemníka finančního a statistického odd. úřadu pro Indii;

p. Petra Scassi,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Jeho helénského Veličenstva ve Španělsku;

p. Dr. Norberta Galveza,

generálního konsula Guatemaly v Barceloně;

p. Pavla Bignami,

inženýra, poslance, bývalého státního podtajemníka;

p. Matsuda,

zplnomocněného ministra, velvyslaneckého radu japonského v Paříži;

p. Germaina Albata,

státního podtajemníka pro věci zahraniční;

p. V. Sidzikauskase,

chargé d'affaires v Bernu;

p. Antonína Leforta,

chargé d'affaires v Bernu;

p. Dr. Fridjofa Nansena,

profesora na universitě v Kristianii;

p. Dr. Evenor Hazera,

generálního konsula pro Španělsko, bývalého státního podtajemníka;

p. Jonkheer van Panhuyse,

zplnomocněného ministra;

J. E. Mirza Hussein Khan Alaie,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra perského ve Španělsku;

p. Josefa Wielovieyskiho,

p. Alfreda Freire d'Andrade,

bývalého zahraničního ministra;

p. Ante Tresić-Paviciće,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra pro španěly a Portugalsko;

p. Fredrika V. Hansena,

generálního řiditele hydraulických sil a státních kanálů;

p. Giuseppe Motta,

spolkového radu, přednostu spolkového politického departmentu;

Dr. Otakara Lankaše,

ministerského radu a přednostu dopravní služby v ministerstvu železnic;

p. Benjamin Fernandez y Medina,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra ve Španělsku;

Již vyměnivše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, dohodli se takto:

Vysoké smluvní strany prohlašují, že přijímají připojený Statut o svobodě transitu, usnesený barcelonskou konferencí dne 14. dubna 1921.

Tento statut bude považován za integrující část této úmluvy. V důsledku toho prohlašují, že berou na sebe povinnosti a závazky podávající se z řečeného statutu v mezích a za podmínek v něm uvedených.

Tato úmluva nedotýká se nikterak práv a závazků, které vplývají z ustanovení mírové smlouvy, podepsané dne 28. června 1919 ve Versailles, neb z ustanovení jiných obdobných smluv, pokud jde o státy tyto smlouvy podepsavší neb z nich prospěch mající.

Tato úmluva, jejíž texty, francouzský a anglický, jsou autentické, ponese datum dnešního dne a může býti podepsána až do dne 1. prosince 1921.

Tato úmluva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou odevzdány generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který oznámí jejich přijetí ostatním členům společnosti, jakož i státům, připuštěným k podpisu této úmluvy. Ratifikační listiny budou uloženy v archivu tajemnického úřadu.

Aby se vyhovělo předpisům článku 18. Úmluvy Společnosti národů, generální tajemník přistoupí k zápisu této úmluvy ihned po složení první ratifikace.

Členové Společnosti národů, kteří této úmluvy do 1. prosince 1921 nepodepíší, budou moci k ní přistoupiti.

Totéž platí o státech, které nejsou členy Společnosti, jimž bude z usnesení Rady Společnosti dáno úřední sdělení o této úmluvě.

Přistoupení se oznámí generálnímu tajemníkovi Společnosti, který zpraví o přistoupení a o datu, kdy bylo oznámeno, všechny zúčastněné mocnosti.

Tato úmluva nabude působnosti teprve, až bude ratifikována pěti mocnostmi. Dnem nabytí působnosti bude devadesátý den po té, co generální tajemník Společnosti obdrží pátou ratifikační listinu.

Později počne tato úmluva působiti, pokud jde o tu kterou stranu, devadesátým dnem po té, co dojde ratifikační listina strany, neb oznámení o jejím přístupu.

Jakmile tato úmluva nabude působnosti, generální tajemník zašle mocnostem, nečlenům Společnosti, které se podle mírových smluv zavázaly k ní přistoupiti, po shodném opisu této úmluvy.

Generální tajemník Společnosti národů povede zvláštní záznam udávající, které strany

tuto úmluvu podepsaly, neb ratifikovaly, které k ní přistoupily, neb ji vypověděly. Tento záznam bude pro členy Společnosti stále vyložen k nahlédnutí a bude co nejčastěji podle pokynů Rady uveřejňován.

S výhradou ustanovení článku 2. této úmluvy, může býti tato úmluva kteroukoli ze stran vypovězena po uplynutí lhůty pěti let ode dne, kdy nabyla vzhledem k této straně působnosti.

Výpověď se dává ve formě písemného oznámení, určeného generálnímu tajemníkovi Společnosti národů. Opis tohoto oznámení, uvědomující veškeré ostatní Strany o dni, kterého bylo přijato, bude jim generálním tajemníkem ihned zaslán.

Výpověď počne účinkovati za rok ode dne, kdy došla generálního tajemníka a působí jen, pokud jde o mocnost, které ji oznámí.

Požádá-li o to aspoň třetina Vysokých smluvních stran, může býti tato úmluva kdykoliv přezkoumána.

Tomu na víru podepsali výše jmenovaní plnomocníci tuto úmluvu.

Dáno v Barceloně, dne dvacátého dubna, roku tisícího devítistého dvacátého prvního, v jediném exempláři, který zůstane uschován v archivu Společnosti národů.

(L. S.) Fan S. Noli.

(L. S.) Reinhardt.

(L. S.) Xavier Neujean.

(L. S.) Trifon Melean.

(L. S.) L. Bochkoff.

(L. S.) Manuel Rivas Vicuňa.

(L. S.) Ouang Yong-Pao.

(L. S.) A. Holck-Colding.

(L. S.) H. Llewellyn Smith.

S výhradou prohlášení, obsaženého v protokolu o schůzi z 19. dubna 1921, jež se týká britských dominií na barcelonské konferenci nezastoupených.

(L. S.) H. Llewellyn Smith.

(L. S.) Kershaw.

(L. S.) E. Ortuňo.

(L. S.) C. R. Pusta.

(L. S.) Rolf Thesleff.

(L. S.) Maurice Sibille.

(L. S.) P. Scassi.

(L. S.) N. Galvezs.

(L. S.) Paolo Bignami.

(L. S.) M. Matsuda.

(L. S.) Germain Albat.

(L. S.) V. Sidzikauskas.

(L. S.) Lefort.

(L. S.) Fridjof Nansen.

(L. S.) Evenor Hazera.

(L. S.) van Panhuys.

(L. S.) Hussein Khan Alai.

(L. S.) Joseph Wielovieyski.

(L. S.) A. Freire d'Andrade.

(L. S.) E. Margaritesco Grecianu.

(L. S.) Ante Tresich-Pavicic.

(L. S.) Fredrik Hansen.

(L. S.) Motta.

(L. S.) Dr. Lankáš Otakar.

(L. S.) B. Fernandez y Medina.