plavby pokud jde o jejich právní postavení, o jejich majetek movitý i nemovitý, o jejich práva a zájmy, stejně příznivě jako s příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod.

2. Budou míti volnost spravovati své záležitosti na území druhé strany buď osobně neb svým prostředníkem, kterého si sami zvolili, aniž budou v tom směru podrobeni jiným omezením než těm, která jsou stanovena platnými zákony a nařízeními příslušné země.

3. Nebudou platiti z provozování svého obchodu, živností a plavby na území druhé Strany jiných ani vyšších daní, dávek neb poplatků, než které jsou vybírány od vlastních příslušníků.

II.

1. Akciové společnosti a jiné společnosti obchodní, průmyslové neb peněžní, v to počítaje společnosti plavební, které mají své sídlo na území jedné Vysoké Smluvní Strany a které podle zákonů této Strany tam po právu byly ustaveny, budou oprávněny uplatňovati rovněž na území druhé Strany, zachovávajíce dotyčné zákony a nařízení, která jsou v platnosti

na území této druhé Strany, všechna svá práva a obzvláště vésti před soudem procesy jako žalobci a žalovaní.

2. Připuštění společností shora vyjmenovaných, které jsou na území jedné Vysoké Smluvní Strany po právu ustaveny a které hodlají svoji činnost po nabytí působnosti této obchodní úmluvy na území druhé strany rozšířiti a které k tomu účelu by potřebovaly zvláštního povolení, bude se říditi podle zákonů a nařízení v dotyčném státu platných, rozumí se však, že připuštění bank a společností pojišťovacích bude se říditi dle zvláštních zákonů a nařízení příslušného státu k tomu se vztahujících.

3. Se všemi společnostmi již jednou po zákonu zřízenými bude v každém ohledu zacházeno jako se společnostmi státu požívajícího nejvyšších výhod.

III.

1. Obě Vysoké Smluvní Strany se zavazují poskytovati si nejvyšších výhod, které poskytují nebo mohly by v budoucnosti poskytnouti kterémukoli státu třetímu, pokud se týká vývozu, dovozu, uložení ve skladištích a průvozu zboží, placení cel nebo dávek a provádění celních formalit.

2. Produkty přírodní neb výrobky původu československého budou připuštěny do Nizozemí a do jeho kolonií a produkty přírodní nebo výrobky původu nizozemského a nizozemských kolonií budou připuštěny do Československé Republiky podle nejpříznivějšího režimu tarifního, které obě Vysoké Smluvní Strany poskytují nebo v budoucnosti poskytnou kterémukoliv státu třetímu jak pokud se týká všech cel a dávek, tak pokud se týká všech součinitelů, přirážek nebo zvýšení, jichž tato cla a dávky jsou neb mohly by býti předmětem.

IV.

 

1. Předměty podrobené clu a sloužící za vzorky, s výjimkou zboží, jehož dovoz je zakázán, budou vzájemně propouštěny dočasně beze cla s výhradou, že budou zachovány celní formality, jichž nutno dbáti k zajištění jich zpětného úplného vývozu.

2. Poznávací značky připojené k vzorkům úřady jedné Vysoké Smluvní Strany budou za účelem prokázání jich totožnosti, uznány úřady druhé Strany, rozumí se však, že obě strany budou míti možnost ve všech případech, kde se toho objeví potřeba, připojiti k nim mimo to ještě poznávací značky svého státu.

3. Výhoda tohoto celního osvobození může býti odňata cestujícím a obchodním domům, které se nepodrobí stanoveným podmínkám.

V.

Také pro případy v předcházejících článcích nepředvídané přiznávají si Vysoké Smluvní Strany vzájemné zacházení jako se státem požívajícím nejvyšších výhod ve všem, co se týká obchodu, živnosti, plavby a služby konsulární.

VI.

Jest shoda v tom, že tato úmluva nedotýká se v ničem výhod vyhrazených Československé Republice ve čl. 222 mírové smlouvy St. Germainské a v čl. 205 mírové smlouvy Trianonské, aniž ústupků, které jedna Vysoká Smluvní Strana přiznala nebo přizná státům sousedním, za účelem usnadnění pohraničního styku.

VII.

Každý spor ve příčině výkladu, užívání nebo provádění této úmluvy, o kterém nemohlo býti rozhodnuto meziVysokými Smluvními Stranami cestou diplomatickou, bude předložen k rozhodnutí stálému soudnímu dvoru mezinárodní spravedlnosti.

VIII.

Ustanovení této úmluvy vztahují se na Nizozemí a jeho kolonie.

IX.

Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze, jakmile bude možno. Nabude účinnosti 14 dnů po výměně ratifikačních listin, zůstane v platnosti po dobu jednoho roku ode dne, kdy nabude účinnosti a mlčky obnovuje se pro touž dobu pokaždé, když nebude jednou z Vysokých Smluvních Stran alespoň 6 měsíců před vypršením vypovězena.

Čemuž na vědomí plnomocníci tuto úmluvu podepsali.

Vyhotoveno dvojmo v Haagu, dne dvacátého ledna tisíc devět set dvacet tři.

Zd. Fierlinger v. r.

J. Dvořáček v. r.

Karnebeek v. r.

Překlad.

Protokol.

Přistupujíce k podepsání úmluvy uzavřené dnešního dne, podepsaní plnomocníci učinili tato prohlášení:

§ 1.

Vláda Československé Republiky jsouc nucena prozatím zachovávati povolovací systém dovozu a vývozu, který byl zřízen, avšak majíc na mysli ve smyslu úmluvy dnešního dne podepsané zaručiti výrobkům a zboží nizozemskému a nizozemských kolonií alespoň tak příznivé nakládání, jako každému třetímu státu, připustí volný dovoz výrobků a zboží původu nizozemského a nizozemských kolonií vypočtěných v listině "A" do Československé Republiky.

§ 2.

Podobně vláda Československé Republiky zruší stávající zákazy pro dovoz výrobků a zboží původu nizozemského a nizozemských kolonií do Československé Republiky, vypočtených

v listině "B" až do výše kontingentů ročních tam stanovených.

§ 3.

Roční kontingenty zmíněné v listině "B" budou vyčerpány ve stejnoměrných obdobích čtvrtletních, při čemž se podotýká, že bude-li dovoz v jednom čtvrtletí vyčerpán částkou nižší než čtvrtinou, bude zbylý zůstatek přičten ke kontingentu čtvrtletnímu nejblíže následujícímu.

§ 4.

Stejně přiznáno bude blahovolné zacházení se strany Československé Republiky pokud se týká udělení dovozních povolení do Československé Republiky, zvláště pro produkty a zboží původu nizozemského a nizozemských kolonií, vypočtených v listině "C".

§ 5.

Jest shoda v tom, že zrušení stanovená v paragrafech 1, 2 a 4, v ničem nepozměňují jiných předpisů platných všeobecně pro dovoz nebo vývoz.

§ 6.

Pokud se týká omezení dovozu a vývozu vůbec, Vysoké Smluvní Strany odvolávají se na články III. a V. zmíněné úmluvy, ježto otázka kontingentů jest vyřízena ustanoveními tohoto protokolu.

§ 7.

1. Kdyby poměry toho vyžadovaly, bude moci vláda Československé Republiky požadovati pro výrobky a zboží dovezené do jejího území, aby tyto provázeny byly osvědčením o původu. Osvědčení o původu budou vydávána příslušným úřadem. Vláda československá bude moci požadovati, aby osvědčení o původu byla legalisována bezplatně konsuláty československými v Nizozemí a v jeho koloniích.

2. Podobně, kdyby poměry toho vyžadovaly, vláda nizozemská vyhražuje si právo požadovati podobné průkazy, pokud se týká výrobků a zboží původu československého, dovezených na území Nizozemí neb do jeho kolonií.

§ 8.

Ustanovení tohoto protokolu předpokládají stávající režim dovozní a vývozní v Nizozemí. V tom případě, že by vláda nizozemská byla nucena zavésti v tom směru omezení, která mohla by postihnouti dovoz zboží československého, dohodne se v příčině dotyčných výrobků s vládou Československé Republiky za účelem stanovení kontingentů, odpovídajících vzájemným zájmům.

§ 9.

1. Ustanovení tohoto protokolu vstoupí v platnost současně s obchodní úmluvou mezi Československou Republikou a Nizozemím, dnešního dne podepsanou, při čemž se podotýká, že tento protokol bude schválen podle zákonů a nařízení příslušných států.

2. Bez újmy paragrafu 8 tohoto protokolu vyprší jeho působnost stejně jako zmíněné obchodní úmluvy, při čemž je shoda v tom, že tento protokol pozbude účinnosti v okamžiku, kdy režim povolovací bude zrušen.

3. Po tuto dobu Vysoké Smluvní Strany budou moci přizpůsobiti ve společné dohodě ustanovení tohoto protokolu, kdyby okolnosti vztahující se k hospodářským vzájemným poměrům toho vyžadovaly.

Vyhotoveno dvojmo v Haagu dne dvacátého ledna jeden tisíc devět set dvacet tři.

Zd. Fierlinger v. r.

J. Dvořáček v. r.

Karnebeek v. r.

Překlad.

A.

Listina volného dovozu do Československé Republiky.

Káva

Čaj

Sledě (čerstvé a uzené) a jiné ryby

Vlna

Obilí

Len

Semena: pol. čsl. celního tarifu: 46, 47

ex 49: Ornithopus sativus

ex 50: Phleum pratensis

Lolium italicum

Lolium perenne

Avena elatior

Poa pratensis

Poa trivialis

Trisetum flavescens

Cynosurus cristatus

Daktylis glomerata a jiná travní semena avšak nesmíšená

ex 52: všechna semena květinová a zeleninová

Kopra

Kakaové boby

Bramborová sáď

Třísloviny exotické

Bavlna

Kaučuk

Rákos loupaný

Vlákna rostlinná (na př. rostlinné předivo)

Kovy (včetně cínu)

Mouka

Benzoe

Kůže a kožešiny surové

Umělá rohovina

Dřevo exotické

Pryskyřice damarová a pryskyřice kopálová

Kapok

Mléko kondensované, smetana kondensovaná

Mléko, smetana, máslo (na základě volné autonomní listiny, která toho času je v platnosti).

Překlad.

B.

Listina kontingentů (ročních).

Oleje a tuky rostlinné (s výjimkou oleje lněného, řepice a oleje řepkového) (úměrně)	10.000	tun
Oleje minerální mazavé	250	tun
Olej lněný	1.000	tun
Stearin	300	tun
Svíčky	100	tun
Olein	500	tun
Glycerin	50	tun
Bramborová moučka Dextrin	2.000	tun
Květinové cibule a výrobky školkařské	500	tun
Hrách, fazole	1.000	tun
Zelenina	1.000	tun
Koně a dobytek	5.000	kusů
Čokoláda, čokoládové výrobky a cukrovinky	500	tun
Kakaový prášek	1.000	tun
Kakaové máslo	250	tun
Koláčky a biscuity	50	tun
Vlněné látky	500	tun
Jutové tkaniny	100	tun
Umělé hedvábí	150	tun
Výrobky z kaučuku a pneumatiky pro automobily a kola	250	tun
Velocipedy	1.000	kusů
Automobily	150	kusů
Výrobky chemické (úměrné)	50	tun
Výrobky farmaceutické	10	tun
Chinin a kokain	10	tun
Žárovky	750.000	kusů
Laky, fermeže a barvy	50	tun
Semeno kmínu (kmín obecný)	500	tun
Kůže a kožené výrobky	500	tun
Kartáčnické výrobky všeho druhu	5	tun
Klíh, želatina a jich produkty:
1. Kostní tuk	100	tun
2. Jedlá želatina (pro výživu)	50	tun
Precipitované pícní vápno (vedlejší produkty při výrobě želatiny)	200	tun
Umělá hnojiva	5.000	tun
Koření	750	tun
Rýže	5.000	tun
Essence, t. j.: všechny oleje etherické, s výjimkou oleje jalovcového a koriandrového	10	tun

Překlad.

Listina C.

Olej řepkový

Mýdlo a mýdlový prášek

Bavlněné výrobky

Prádlo

Klih kostní

Klih kožní

Želatina pro potřebu průmyslovou

Přístroje chirurgické pro laboratoře, optické a jiné

Kovové výrobky

Přístroje a motory elektrické

Semena nejmenovaná v listině A

Margarin

Sýr.

Důvodová zpráva.

Obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským jest dalším článkem soustavy obchodních smluv, jimiž naše Republika upravuje své hospodářské styky s cizinou.

Jednání bylo zahájeno písemným sdělením návrhů a vzájemných přání. Po sjednání dohody se všemi zúčastněnými odbornými činiteli došlo ve dnech 15. až 20. ledna 1923 k závěrečnému jednání v Haagu, jež vedlo k podpisu předkládané smlouvy.

Smlouva je založena v zásadě na principu nejvyšších výhod.

V článku prvém jedná se na tomto základě o zacházení s příslušníky obou Smluvních Stran pokud jde o nastupování a provozování obchodu, živností a plavby, jakož i jich právní postavení. V odstavci 2. článku prvého rozvedena je uvedená zásada v tom směru, že příslušníci obou Smluvních Stran budou míti volnost spravovati svoje záležitosti na území druhé Strany osobně nebo prostředníkem, aniž budou podrobeni jiným omezením než těm, která jsou stanovena platnými zákony a nařízeními příslušného státu.

Ve 3. odstavci článku prvého přijata zásada, že příslušníci obou Smluvních Stran nebudou platiti z provozování svého obchodu, živnosti a plavby na území druhé Smluvní Strany jiných ani vyšších daní, dávek nebo poplatků, než které jsou vybírány od vlastních příslušníků; v oboru daňovém uplatňuje se tedy princip paritní ve smyslu všech našich ostatních obchodních smluv.

Čl. II. (1) upravuje právní postavení akciových společností a jiných společností obchodních, průmyslových nebo peněžních v to počítaje i společnosti plavební.

Čl. II. (2) jedná o připuštění společností shora vyjmenovaných k provozování jich hospodářské činnosti na území druhého smluvního státu, při čemž se výslovně podotýká, že připuštění bank a společností pojišťovacích bude se říditi podle specielních zákonů a nařízení příslušného státu.

Čl. II. (3) jedná o nakládání se společnostmi již jednou po zákonu zřízenými. Článek třetí upravuje vzájemné nakládání se zbožím na základě nejvyšších výhod a to v dovozu, vývozu i transitu, co do výše cel i všech jiných ostatních dávek, celních formalit atd. Při tom je výslovně stanoveno, že toto ustanovení aplikuje se na čs. zboží i v nizozemských koloniích.

Čl. IV. pojednává o vzorcích, obchodních cestujících, jimž poskytují se vzájemné obvyklé celní úlevy.

V čl. V. zásada nejvyšších výhod vyslovena ještě pro všechno, co se týká obchodu, průmyslu, živností a plavby a není výslovně uvedeno v článcích předchozích.

Holandsko však dle čl. VI. zříká se zvláštních výhod, jež by Československo mohlo si poskytnouti s Rakouskem na základě čl. 222 mírové smlouvy St. Germainské neb s Maďarskem na základě čl. 205 smlouvy Trianonské. Vedle toho vzájemně vyňata z principu nejvyšších výhod specielní ulehčení v malém pohraničním styku.

Případné spory o výklad nebo provádění této obchodní úmluvy mohou býti předloženy dle čl. VII. k rozhodnutí Stálému soudnímu dvoru mezinárodní spravedlnosti.

Pro náš obchod jest významno, že všechna ustanovení obchodní úmluvy vztahují se také na nizozemské kolonie (čl. VIII).

Dle čl. IX. nabude úmluva účinnosti za 14 dnů po výměně ratifikačních listin, jichž výměna se uskuteční v Praze. Zůstane v platnosti po dobu jednoho roku a obnovuje se automaticky dále ve lhůtách jednoročních, nebude-li jednou ze Smluvních Stran alespoň 6 měsíců předem vypovězena.

K obchodní úmluvě je připojen protokol, jenž obsahuje ustanovení týkající se povolovacího režimu v dovozu a vývozu.

Nizozemsko jako země svobodného obchodu zrušilo bezprostředně po válce všechna mimořádná opatření nutná za války v oboru dovozu a vývozu. Rovněž v přítomné době, kdy řada států s vysokou valutou brání se proti dovozu favorisovanému zejména valutovým dumpingem, nesáhlo Holandsko dosud k žádným opatřením v tomto směru.

Náš obchod do Nizozemska a kolonií je tudíž naprosto volný, podléhaje pouze tamním mírným celním dávkám. Naproti tomu u nás nebylo dosud možno vzdáti se úplně kontrolního

systému v dovozu a vývozu. Přítomná úmluva sjednává proto ve styku s Holandskem v tomto směru přiměřenou rovnováhu, tím, že v protokole a připojených listinách poskytuje úlevy pro dovoz holandského zboží do ČSR. Dle povahy zboží, o nějž jde, byly rozděleny tyto úlevy ve tři kategorie, a to skupina volného dovozu (listina A), kontingenty (listina B) a závazek blahovolného vyřizování případných dovozních žádostí (listina C).

Pro případ, že by Holandsko v budoucnosti bylo nuceno přikročiti k restrikcím ve příčině dovozu, o něž některá odvětví průmyslová v Holandsku usilují, budou Československu poskytnuty analogické přiměřené úlevy.

Ustanovení protokolu, jež jsou převahou povahy administrativní, nabývají účinnosti

současně se smlouvou, s níž sdílejí trvání, pokud režim povolovací trvá. Mohou však býti v případě potřeby ve vzájemné dohodě také modifikována.

Vláda podotýká, že president republiky souhlasí, aby byla tato úmluva předložena Národnímu Shromáždění.

Po stránce formální pak vláda navrhuje, aby návrh tento byl Národním Shromážděním schválen, projevujíc přání, aby výbory, jimž bude nejprve ve sněmovně poslanecké a potom v senátě přikázán, podaly o něm zprávu v době co nejkratší.

V Praze dne 7. dubna 1923.

Náměstek předsedy vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr věcí zahraničních:

Dr. Edvard Beneš v. r.

Ministr financí:

Ing. J. Bečka v. r.

Ministr obchodu:

L. Novák v. r.