Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1687 - 1687/16.

Zemská správa politická rozpustila dobročinný spolek pro státní úředníky profesory a učitele, kteří potřebují léčení, se sídlem v Mariánských Lázních, poněvadž, jak se v dotyčném výměru praví, funkční komitét pronajímal byty ve vlastních lázeňských domech a za celoroční činži členům spolku, kteří nepotřebovali léčení, ba dokonce nečlenům. Tím, že spolek hrubým způsobem zneužil spolkového jmění k nedovoleným účelům, které překročovaly hranice stanovami jemu vytčené a že porušil veřejný pořádek. Současně zakázána byla spolku další činnost.

Naproti tomuto opatření zemské správy politické stojí tento skutečný děj. Jmenovaný spolek má dle §u 2 svých stanov za účel, aby jeho funkční komitét v léčebných a lázeňských místech Karlových Varech, Františkových Lázní, Mariánských Lázní a Teplicích-Šanově opatřoval státním úředníkům, profesorům a učitelům, kteří potřebují léčení, jakož i jejich příslušníkům - pokud tvoří jednu rodinu - byty, levnější lékařské ošetření, osvobození od lázeňské taxy anebo její snížení, levnější lázně a potřebné snad léky.

Této úloze, stanovami vytčené dostálo vedení spolku až do dnešního dne povždy svědomitou a obětavou činností. Vzhledem k drahotě seznalo však vedení spolku, že jest nutno, aby právě za účelem udržení své stanovami vytčené činnosti zvýšilo své příjmy a učinilo tak tím, že část místností lázeňského domu v Mariánských Lázních pronajalo úředníkům jakožto celoroční byty. Tím získáno bylo peněžitých prostředků, jež umožňovaly plniti dobročinné účele spolku větším rozsahem, než by to jinak bylo bývalo možným. Jest tedy zcela nesprávno chtíti v tom spatřovati omezení činnosti, stanovami vytčené. Činnost tato naopak zabezpečena byla opatřením peněz, k provozu lázeňských domů nezbytně nutných.

Co nejrozhodněji dlužno tudíž zamítnouti obvinění, vznesené ve výměru zemské správy politické, že spolek tím porušil veřejný pořádek a že spolkového jmění hrubým způsobem zneužil k nedovoleným účelům.

Stanovy spolku sice praví, že poskytnouti má pomoci pouze úředníkům, kteří potřebují léčeni. V žádném bodu stanov však nezakazuje se spolku, aby vedle této dobročinné činnosti ve správě svých domů neučinil opatření, jež jsou nutná k udržení finanční rovnováhy, v přítomném případě pronajmutí části místností. § 25 stanov praví výslovně, že >jmění spolku se skládá z lázeňských domů, z příspěvků členů, pak zdarů, odkazů a jinakých příjmů.< K těmto jinakým příjmům dlužno právě také počítati docílený výtěžek z řečeného pronajímání.

Domnívala-li se však zemská správa politická skutečně, že tímto pronajímáním překročeny byly stanovy spolku, pak bylo by zajisté bývalo správným, naříditi jednoduše dobročinnému spolku, který posud tak záslužně působil, aby pronájmy zrušil, místo aby se ihned zakročilo rozpuštěním, jež se stalo v nejpříkřejší formě. Zdá se skoro, jako by toto rozpuštění bylo nařízeno jen proto, aby se jinak disponovalo jměním spolku, zejména jeho lázeňskými domy, což by ovšem po názoru podepsaných znamenalo skutečné >porušení veřejného pořádku.<

Podepsaní táží se tudíž pana ministra vnitra:

Jest pan ministr ochoten dát prostřednictvím zemské správy politické naříditi, aby jmenovaný dobročinný spolek az do vyřízení podaného rekursu mohl až na další pokračovati ve sve stanovami vytčené činnosti?

V Praze, dne 23. dubna 1923.

Fahrner, Ficza, dr Hilgenreiner, dr C. E. Schmidt, Hübner, Spies, dr Mayr-Harting,
dr Ledebur-Wicheln, A. Lippert, Vetter-Lilie, Zuleger.

Die politische Landesverwaltung hat den humanitären Verein für kurbedürftige Staatsbeamte, Professoren und Lehrer in Marienbad aufgelöst, weil, wie es in dem diesbezüglichen Erlasse heisst, das Funktionskomite Wohnungen in den eigenen Kurhäusern und um ganzjährige Zinse Vereinsmitgliedern, welche nicht kurbedürftig waren, ja sogar Nichtmitgliedern, vermietet hat. Dadurch habe der Verein das Vereinsvermögen auf grobe Weise zu unerlaubten Zwecken missbraucht, die ihm statutenmässig gesteckten Grenzen überschritten und die öffentliche Ordnung verletzt. Gleichzeitig wurde dem Vercine die weitere Tätigkeit verboten.

Dieser Massnahme der politischen Landesverwaltung steht folgender Sachverhalt gegenüber. Der genannte Verein hat nach § 2 seiner Satzungen: den Zweck, durch sein Funktionskomite in den Kur- und Badeorten Karlsbad, Franzensbad, Marienbad und Teplitz-Schönau den kurbedürftigen Staatsbeamten, Professoren und Lehrern, sowie deren Angehörigen - sofern sie eine Familie bilden - Wohnungen, ermässigte ärztliche Behandlung, Befreiung oder Ermässigung der Kurtaxe, der Bäder und der etwa erforderlichen Medikamente zu erwirken.

Dieser satzungsgemässen Aufgabe ist die Vereinsleitung jederzeit bis zum heutigen Tage in gewissenhafter, opferwilliger Tätigkeit nachgekommen. Mit Rücksicht auf die Teuerung sah sich aber, die Vereinsleitung genötigt, gerade zur Aufrechterhaltung ihrer satzungsgemässen Wirksamkeit ihre Einnahmen zu erhöhen und tat dies dadurch, dass sie einen Teil der Räume ihres Marienbader Kurhauses als Jahreswohnung an Beamten vermietete. Dadurch wurden Geldmittel gewonnen, welche es ermöglichten, die humanitären Zwecke des Vereines in grösserem Umfange zu erfüllen, als es sonst tunlich gewesen wäre. Es ist also ganz falsch, darin eine Einschränkung der satzungsgemässen Tätigkeit erblicken zu wollen. Diese wurde im Gegenteil durch Aufbringung der für den Betrieb der Kurhäuser unbedingt nötigen Geldmittel gesichert.

Auf das Entscheidenste muss daher die im Erlasse der politischen Landesverwaltung erhobene Beschuldigung zurückgewiesen werden, der Verein habe damit die öffentliche Ordnung verletzt und das Vereinsvermögen auf grobe Weise zu unerlaubten Zwecken missbraucht.

Die Satzungen des Vereines besagen zwar, dass er seine Hilfeleistung nur kurbedürftigen Beamten zuzuwenden habe. In keinem Punkte der Satzungen wird es aber dem Verein verboten, neben dieser humanitären Tätigkeit in der Verwaltung seiner Häuser die zur Erhaltung des finanziellen Gleichgewichtes erforderlichen Massnahmen, im gegebenen Falle Vermietung eines Teiles der Räume, zu treffen. § 25 der Satzungen spricht es ausdrücklich aus, dass >das Vermögen des Vereines aus den Kurhäusern, den von den Mitgliedern einfliessenden Beiträgen, dann Geschenke, Legaten und sonstigen Einnahmen besteht<. Unter die sonstigen Einnahmen sind eben auch die erzielten Erträgnisse aus den besagten Vermietungen zu rechnen.

Wenn aber die politische Landesverwaltung wirklich der Ansicht war, dass durch diese Verglietungen die Vereinssatzungen überschritten wurden, so wäre es wohl richtig gewesen, einen humanitären Verein, der bisher so verdienstlich gewirkt hat, einfach zu beauftragen, die Vermietungen rückgängig zu machen, anstatt sofort mit der in schroffster Form erfolgten Auflösung vorzugehen. Fast hat es den Anschein, ob diese nur deshalb angeordnet worden wäre, um über das Vermögen des. Vereines, insbesonders über seine Kurhäuser anderweitig zu verfügen, was allerdings nach Ansicht der Unterzeichneten eine wirkliche >Verletzung der öffentlichen Ordnung< bedeuten würde.

Die Unterzeichneten stellen daher an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:

Ist der Herr Minister bereit, durch die politische Landesverwaltung anordnen zu lassen, dass der besagte humanitäre Verein bis zur Erledigung des von ihm eingebrachten Rekurses seine satzungsgemässe Tätigkeit bis auf weiteres fortführen könne?

Prag, den 23. April 1923.

Fahrner, Ficza, Dr. Hilgenreiner, Dr. C. E. Schmidt, Hübner, Spies, Dr. Mayr-Harting; Dr. Ledebur-Wicheln, A. Lippert,.Vetter-Lilie, Zulegen.

Tisk 1687/1.

Při schůzi libereckého městského zastupitelstva dne 19. t. m. zjednali si dva úředníci, přidělaní policejnímu ředitelství v Liberci, vrchní komisař Goll a kancelárský úředník Zitta přístup na galerii zasedací síne a zapisovali si zde vývody řečníků ke zprávě městské rady o odnetí politické agendy, jež nařídila zemská správa politická.

Ponevadž schůze počala v 16 hodin, tedy v dobe úředních hodin policejního ředitelství, dlužno míti za to, že oba úředníci byli přítomni ve schůzi nikoli jako pouzí posluchači, nýbrž že ve své vlastnosti jakožto policejní úředníci chtěli poznámkami o tom co se dálo a o řečech vykonávati policejní dozor nad městským zastupitelstvem a o tom podati zprávu nadřízenému úřadu.

Pochopitelně zmocnilo se městského zastupitelstva následkem tohoto nebývalého, nezákonitého případu takové rozhořčení, že schůze musela býti přerušena.

Byla-li již zákonem a vládou samospráva obcí a obzvláště města Liberce omezena takovým způsobem, že zůstal jen ubohý zbytek dřívějšího oboru činnosti, tož přesahuje policejní dohled při schůzích obecního zastupitelstva vše, co si posud, dovolil domněle demokratický stát vůči samosprávě.

Tážeme se tudíž pana ministra vnitra:

1. Jest panu ministrovi vylíčený případ znám a jest ochoten odsouditi jej nelíčeně jakožto protizákonný?

2. Jest pan ministr ochoten vhodnými pokyny podřízeným policejním úřadům zabrániti tomu, aby se podobné pobuřující nepřístojnosti neopakovaly a zjednati záruku, aby obecní zastupitelstva podle ustanovení obecního řádu mohla zasedati bez policejního dohledu jakéhokoli druhu?

V Praze, dne 23. dubna 1923.

Hübner, Spies, dr Mayr-Harting, A. Lippert, Zuleger, dr Ledebur-Wicheln, Fahrner, Vetter-Lilie, K. Friedrich, Ficza, dr Hilgenreiner.

In der Sitzung der Reichenberger Stadtvertretung vom 19. d. M. verschafften sich die beiden, der Polizeidirektion Reichenberg zugewiesenen Beamten Oberkommissär. Goll und Kanzleibeamter Zitta Eingang auf die Galerie des Sitzungssaales und schrieben hier die Ausführungen der Redner zum Berichte des Stadtrates über die von der politischen Landesverwaltung verfügte Wegnahme der politischen Geschäftsführung mit.

Da die Sitzung um 16 Uhr, also während der Amtsstunden der Polizeidirektion begann, so muss angenommen werden, dass die beiden Beamten nicht als blosse Zuhörer der Sitzung beiwohnten, sondern in ihrer Eigenschaft als Polizeibeamte durch Aufzeichnungen über die Vorgänge und Reden die Stadtvertretung polizeilich überwachen und darüber an vorgesetzter Stelle berichten wollten.

Begreiflicherweise hat sich infolge dieses einzig dastehenden, ungesetzlichen Vorfalles der Stadtvertretung eine derartige Empörung bemächtigt, dass die Sitzung abgebrochen werden musste.

Hat man schon von Gesetzes und Regierangs wegen die Selbstverwaltung der Gemeinden und insbesondere der Stadt Reichenberg derart eingeschränkt, dass nur ein armseliger Rest des früheren Betätigungsgebietes übrig geblieben ist, so überbietet die polizeiliche Ueberwachung der Sitzungen einer Gemeindevertretung alles, was sich der angeblich demokratische Staat bisher gegenüber der Selbstverwaltung geleistet hat.

Wir stellen daher an den Herrn Minister des Innern folgende Anfragen:

1. Ist dem Herrn Minister der geschilderte Vorfall bekannt und ist er bereit, denselben in unzweideutiger Weise als gesetzwidrig zu verurteilen?

2. Ist der Herr Minister bereit, durch geeignete Weisungen an die unterstehenden Polizeibehörden der Wiederholung solcher aufreizenden Ungehörigkeiten vorzubeugen und Sicherheiten zu schaffen, dass die Gemeindevertretungen entsprechend den Bestimmungen der Gemeindeordnung ohne polizeiliche Ueberwachung irgend welcher Art tagen können?

Prag, am 23. April 1923.

Hübner, Spies, Dr. Mayr-Harting, A. Lippert, Zuleger, Dr. Ledebur-Wicheln, Fahrner, Vetter-Lilie, K. Friedrich, Ficza, Dr. Hilgenreiner.

Tisk 1687/2.

Věstník Národní Jednoty pro východní Moravu v č. 8. vyučuje školské poměry v kraji Mor. Ostravském a poukazuje na různé nesrovnalosti a protizákonnosti ve školství německém.

Zvláště připomíná, že pětitřídní škola obecná v Podštátě má jen 147, trojtřídní škola obecná v Hranících jen 86, trojtřídní ob. škola v Zábřehu jen 77, soukromá pětitřídní ob. škola v Hulvakách jen 137 školních dítek.

O soukromé škole ve Vítkovicích, kterou navštěvuje 136 dětí, mezí nimi 41 české a polské národnosti, vytýká, že škola tato slouží germanisačním účelům a obchází zákonná nařízení, dle nichž děti českých rodičů patří do škol českých. Totéž uvádí o soukromé škole v Hulvakách, a žaluje že do obou škol dochází mnoho dětí českých vyreklamovaných z německých škol veřejných.

Věstník Národní Jednoty volá po ochraně českých dítek a domáhá se reorganisace těch německých škol, které vykazují slabou návštěvu školních dítek.

Podepsaní senátoři interpelují p. ministra školství a národní osvěty, je-li ochoten vyšetřiti uváděné stížnosti na německé školství v kraji Mor. Ostravském, odstraniti z nich nesrovnalosti a protizákonnosti a zvláště, je-li ochoten zaříditi, aby v německých školách vůbec a v soukromých zvláště nebyly české dítky přijímány a tam odnárodňovány.

V Praze, dne 24. dubna 1923.

dr Jar. Brabec, J. Mareš, M. Dula, dr V. Fáček, dr Herben, Alois Jirásek, dr B. Franta, dr B. Němec, dr Malinský, dr Stránský.

Tisk 1687/3.

Vláde československej musí záležať, aby svojich občanov čo najlepšie uspokojila - a to je možné pri pomeroch dnes na Slovensku už pekne konsolidovaných len umenšovaním tak početných daní a v snižovaní týchto na mieru znesitelnú. My sme si nadobúdli zkúsenosť, že ľud slovanský platí dane v tom povedomí, že si buduje svoju Československú vlasť, ale je veľmi rozhorčený nad tým, že z jeho mozoľov platí sa nezamestnaným, za které obnosy by mohla republika opravovať cesty a iné užitečné práce. Daň táto zaťažila roľnícké plecia a berú ju výlučne priemyselní robotníci. To raz musí, prestať, aby jedna vrstva národa žila na úkor druhej. Nech bohatí kapitalisti svojích robotníkov si vydržujú - i bez práce. Na tisíce prípadov je, kde títo robotníci odmietajú prácu zemedelskú a radšej žijú z almužny. Kto a jak dlho to vydrží?

My zástupci roľníckého ľudu protestujeme proti podporám z nezamestnanosti a mohli by sme povedať, čo je jednomu spravedlivé, druhému nech je právo. I my máme našich zemedeľskych nezamestnancov a neberú podpory.

Ale nielen podpory z nezamestnanosti pohoršujú roľnícky ľud, ale je zhrozený nad tým, že invalidské podpory štát poskytuje ľudom s menšími vadami, ba v mnohých prípadoch nepochádzajúcími z války. Toto robí rozkol medzi venkovským ľudom. Národ dopraje, ba sám podporuje skutočných invalidov, aby sa im ich osud zlepšil, ale keď vidí, že mnohi podporu prehýria, alebo obracajú na prepych, že ju na výživu nepotrebujú; ba sú prípady, že ju odkladajú do peňažných ústavoch a ľud roľnícky, aby mohol daň zaplatiť, musí sa zadlžiť, - vynáša na svojich shromaždeniach ostré protesty na vládu a na takéto nezdravé a uspešené poriadky.

Preto my dolupodpísaní žiadame pána ministra sociálnej pečlivosti, aby dal znovu a spravodlive preskúmať invalidov, ich telesný a majetkový stav, aby len skuteční a chudobní invalidi dostali slušné podpory, aby do úradov invalidských vymeno

val komissiu, ktorá by činnosť inv. úradov skúmala;

Žiadame okamžité zastavenie invalidských podpôr u tých, kde revisia zistí predválečnú a často simulovanú invaliditu;

Žiadame, aby sa revísia previedla po okresoch a štátnými obvodnými lekármi;

Žiadame, aby sa revísia čím skór a na celom Slovensku previedla.

Prípady: Policajné riadit. v Bratislave po tieto dni previedlo razziu po krčmách, kde chytila policia 11 (jedenásť) osôb, ktoré hýrily v nočných špelunkoch a zistila, že to boli všetko ľudia, ktorí berú podporu z nezamestnanosti.

V zemskom úrade pre válečných poškodencov v Bratislave udala sa vlani veľká defraudácia a úradníkov, ktorým pripisovali, že oni informovali bratislavské časopisy o nemožných pomeroch, vyhodili na ulicu, zbaviac ich úradu.

Uradovňa bratislavská pre vyplácanie podpory z nezamestnanosti (stala sa medzi časem šťátnou) po tieto dni v jej lone stala sa defraudácia 40.000 K. (Lehner).

Agner Mikuláš, obyvateľ čustovský, predválečný invalid, dostal licenciu na výčap liehovin, robí remeslo bednárskom vo väčších rozmeroch a dľa udania J. K. bere i invalidskú podporu.

Podobných drobných prípadov udá každá obec zo svojho kruhu.

Praha, 8. mája 1923.

V. Donát. Lukeš, Rozkošný, M. Dula, J. Duchaj, V. Sehnal, J. Hucl, M. Križko, dr J. Vlček, F. Jan Kroiher, J. Smrtka.

Tisk 1687/4.

V pozdních hodinách večerních dne 26. dubna bylo na ulicích hlavního města uveřejněno toto provolání:

>Českému obyvatelstvu!

Ojedinělých, politováníhodných případů v českém bankovnictví v poslední době se vyskytlých, používá cizí, nám nepřátelská, ze zahraničí vedená agitace k všeobecnému útoku na české peněžnictví nejen v Praze, ale i na venkově.

Bylo zjištěno, že placení agitátoři obcházejí po kavárnách, obchodech, tržištích a místech veřejných, rozšiřují znepokojující, nepravdivé zprávy o různých peněžních ústavech, ovšem jenom českých, a podněcují jejich vkladatele, aby si hotovosti vybírali. Tímto tažením živlů národu a státu našemu nepřátelských, podnikaným ve chvíli dle jejich mínění nejvýš příhodné, má býti zasažena hospodářská naše základna.

Je truchlivo pozorovati, že tyto průhledné agitace docházejí sluchu v některých českých kruzích vkladatelských; nejtruchlivějším zjevem pak jest, že titíž čeští lidé, kteří slepě poslechli cizích agitátorů a vybrali své vklady z českých ústavů, nosí je ihned do ústavů cizích, zapomínajíce, kdož byli ve válce i při převratu nejúhlavnějšími nepřáteli naší státní a hospodářské samostatnosti.

Máme znovu za svou povinnost v zájmu ochrany státu a českého lidu co nejdůrazněji vyzvati Vás, abyste nejen nedávali sluchu těmto pobuřujícím zprávám a zachovali soudnou rozvahu, nýbrž abyste každý bez rozdílu zjistiti a stíhati dal každého, kdo by zprávy takové proti kterémukoli českému ústavu peněžnímu šířil.

Řada štváčů byla již zatčena, ale ochrana proti rozvětvenému útoku na naší hospodářskou samostatnost bude jen tehdy plně účinná, když každý z nás k tomu přispěje, aby šiřitelé znepokojujících zvěstí byli vypátráni a aby s nimi po zásluze bylo naloženo.<

V Praze, dne 26. dubna 1923.

Ústřední správní komise hlavního města Prahy:

Dr Karel Baxa v. r.,

předseda.

Dr Lud. Vaněk v. r.,

místopředseda.

Ferd. Kellner v. r.,

místopředseda.

Potud nejvyšší pražský správní úřad, potud předseda magistrátu hlavního města Československa. Němci v Praze musí netoliko přihlížeti, jak přednostové pražských úřadů zapomínají, že složili slib nestrannosti a šetření zákonů, oni museli se chvěti obavami, že následkem tohoto >uklidnění< vůdcové lidu, národní demokrat dr Baxa, národní socialista dr Vaněk, jehož orgán >České Slovo< se nemohl dosti vymluviti o >zlořádech v bankokracii< a sám sociální demokrat Kellner odvrátí jako v listopadu 1920 massy lidu od závažné hospodářské krise a že je svými nejvyššími místními úřady poštvou proti pražským Němcům, aby si na jejich zádech kde kdo vybil svoji zlost.

Tážeme se: Jest panu ministrovi vnitra něco známo o cizí nepřátelské, z ciziny vedené a placené agitaci? Byli zjištění placení štváči v kavárnách, obchodech, tržištích a na veřejných místech? Bylo zjištěno, že tito agitátoři jedině o českých peněžních ústavech dávali do oběhu pověsti s úmyslem, aby vkladatele přiměli k tomu, by své hotovosti nesli do >cizích peněžních ústavůkteréhokoli< českého peněžního ústavu dával stíhati veřejností a jest oprávněn nařizovati, aby se šiřiteli zpráv, které byly uznány jako pravdivé, >po zásluze bylo naloženo

Jest pan ministr ochoten v případě, že tyto údaje nejsou správny, pana dra Baxu a soudruhy upozorniti na to, že jeho provolání v této formě odporuje §u 15/1 a 16/1, 2, zákona na ochranu republiky a §u 302 tr. z., ježto provoláni jest s to, aby přispělo veřejně k nenávisti proti jednotlivým skupinám obyvatelstva pro jejích národnost a k násilnostem anebo jinému nepřátelskému jednání proti jednotlivým skupinám obyvatelstva?

Jest pan ministr konečně ochoten pány dra Baxu a soudruhy ve smyslu shora uvedených zákonů vzíti k zodpovědnosti a postarati se zároveň o to, aby napříště již předem znemožněno bylo takovéto štvaní proti německým obyvatelům státu?

V Praze, dne 8. května 1923.

Meissner, dr E. M. Herzig-ová, Jelinek, Hübner, Knesch, A. Lippert, Zuleger, Franke,
dr Ledebur-Wicheln, Vetter-Lilie, K. Friedrich, dr Koperniczky, Fahrner.

In den späten Abendstunden des 26. April wurde nachfolgender Aufruf in den Strassen der Hauptstadt veröffentlicht:

>An die čechische Bevölkerung!

Vereinzelte, bedauernswerte Vorfälle, die in der letzten Zeit in der čechischen Bankwelt zum Vorschein traten, benützt eine fremde, uns feindliche, vom Auslande geführte Agitation zu einem allgemeinen Angriff auf das čechische Geldwesen, nicht nur in Prag, sondern auch auf dem Lande.

Es wurde siehergestellt, dass bezahlte Agitatoren in den Kaffeehäusern, Geschäften, Markthallen und öffentlichen Orten herumgehen und beunruhigende, unwahre Nachrichten über verschiedene Geldanstalten, allerdings nur über čechische, verbreiten und deren Einlegerschaft veranlassen, sich ihre Barbestände zu beheben. Durch Betreiben dieser, unserem Volke und Staate feindlichen Einflüsse, die in einem nach ihrer Meinung äusserst günstigen Augenblicke unternommen werden, sollen die Grundlagen unserer Wirtschaft erschüttert werden.

Es ist traurig, beobachten zu müssen, dass diese durchsichtigen Agitationen bei einigen čechi

sehen Kreisen Gehör finden; das traurigste Zeichen jedoch ist, dass dieselben čechischen Leute, die den fremden Agitatoren blind folgten und ihre Einlagen aus den čechischen Anstalten behoben haben, sie gleich in die Geldinstitute der Fremden tragen, vergessend, wer im Kriege und beim Umsturz die ausgesprochensten Feinde unserer staatlichen und wirtschaftlichen Selbständigkeit waren.

Wir haben vom neuen die Verpflichtung, im Interesse der Erhaltung unseres Staates und des čechischen Volkes Euch eindringlichst aufzufordern, nicht nur diesen umstürzlerischen Nachrichten kein Gehör zu schenken und vernüftige Ueberlegung zu bewahren, sondern auch, jeder ohne Unterschied, alle sicherstellen und in Gewahrsam bringen zu lassen die solche Nachrichten über was immer für eine čechische Geldanstalt verbreiten.