Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
7. zasedání.
Tisk 1692-1692/10.
Původní znění.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci senátora dr Ledebur-Wichelna a soudruhů
stran rozesílání výzvy k upisování 6%ní investiční půjčky. (Tisk 1461/1).
Článkem IX. zákona ze dne 17./12. 1920, č, 682 Sb. z. a n., (finanční zákon na r. 1921) byla vláda zmocněna opatřiti peníze pro investiční potřebu příjmy nekrytou až do obnosu 3,053.000.000 Kč úvěrními operacemi. Kdežto na úhradu investičních potřeb ministerstva železnic a ministerstva pošt a telegrafů byla zákonem ze dne 18./3. 1921, čís. 126 Sb. z. a n. vypsána do určité míry nucená investiční půjčka dopravní, bylo upuštěno od úmyslu úhradu investičních potřeb ministerstva veřejných prací a zemědělství opatřiti půjčkou nucenou a to jednak pro obtíže technického rázu, jednak v odůvodněném očekávání, že kruhy interesované na provedení dotyčných investičních prací súčastní se upisování půjčky dobrovolně. Hlavně v kruzích těchto bylo pro upisování 6% investiční půjčky elektrisační agitováno a k upisování zváno; akce tedy omezovala se jednak na okresy, v nichž stavby z výnosu půjčky měly se provésti, jednak na bydlící v těchto okresích průmyslníky, obchodníky, živnostníky a jiné osoby, u nichž zvýšený zájem a prospěch z investičních prací bylo lze předpokládati. V tiskopise nadepsaném >Pozvání k upisování 6% státní investiční půjčky proelektrisaci, vodní dopravu a podniky zemědělské a průmyslové< k němuž připojen byl vzorec upisovací přihlášky a poštovní složenka a který byl zmíněným osobám rozesílán, praví se, že výtěžku půjčky bude použito výhradně pro podniky produktivní, jako pro vybudování vodních sil a elektrisaci státu, čímž se zlevní elektrická energie a pohon v podnicích průmyslových a zemědělských, na vybudování dunajských a labských přístavů, čímž se zlevní říční doprava atd., dále se uvádějí cena a podmínky upisovací a pak přichází passus: >Vzhledem k výšeuvedeným okolnostem žádáme Vás, abyste ve vlastním zájmu upsal alespoň . . . .Kč.< Poučením o způsobu úpisu a podpisem >Ministerstvo financí< prospekt končí.
Částky v pozvání uváděné, jakož i jména adresátů vepisovaly do tiskopisu berní správy, přihlížejíce k poplatnosti adresáta. Z celé úpravy tiskopisu jest na první pohled vidno, že nejde ani o svrchovaně důvěrný dopis zaslaný ministerstvem financí jednotlivým osobám, ani o dobrovolnou sbírku na zmírnění finanční tísně, ani o mystifikaci, jak se interpelace domnívá, nýbrž o obyčejný emisní prospekt, jaký vydávalo ministerstvo financí také při všech ostatních půjčkách, který však tentokráte z důvodů shora vylíčených rozesílalo hlavně určitým kruhům obyvatelstva. Nemůže býti správno mluviti hned o obtěžování poplatníků a neoprávněných hrozbách, upozorňuje-li finanční správa na vypsanou půjčku a zve k jejímu upisování způsobem poněkud naléhavějším a při soukromých emisích nikterak neobvyklým.
Pokládám postup finanční správy při upisování investiční půjčky elektrisační za zcela správný a výtky pánů interpelantů za neodůvodněné, tím spíše, že dle zkušenosti získaných při upisování investiční půjčky dopravní byla by pravděpodobně také nucená investiční půjčka elektrisační předmětem různých protestů a interpelací.
V Praze, dne 17. března 1923.
Inž. Bečka v. r.,
ministr financí.
Překlad.
Antwort
des Finanzministers
auf die Interpellation des Senators Dr. Ledebur-Wicheln und Genossen betreffend die Versendung von Aufforderungen zur Zeichnung der 6%igen Investitionsanleihe. (Druck Nr. 1461/1).
Durch den Artikel IX des Gesetzes vom 17. Dezember 1920, Nr. 682 S. d. G. u. V. (Finanzgesetz für das Jahr 1921) wurde die Regierung ermächtigt, die Geldmittel für den durch Einnahmen nicht gedeckten Investitonsbedarf bis zum Betrage von Kč 3.053,000.000 durch Kreditoperationen zu beschaffen. Während zur Deckung der Investitionserfordernisse des Eisenbahnministeriums und des Ministeriums für Post- und Telegraphenwesen mit dem Gesetze vom. 18. März 1921, Nr. 126 S. d. G. u. V. eine Investitionsverkehrsanleihe ausgeschrieben wurde, welche bis zu einem gewissen Grade den Charakter einer Zwangsanleihe hatte, wurde von der Absicht, die Deckung der Investitionserfordernisse des Ministeriums für öffenthiche Arbeiten und für Landwirtschaft durch eine Zwangsanleihe zu beschaffen, abgesehen, und zwar einerseits wegen der Hindernisse technischer Natur, andererseits in der begründeten Erwartung, dass die an der Durchführung der bezüglichen Investitionsarbeiten interessierten Kreise an der Zeichnung der Anleihe freiwillig teilnehmen werden. Es wurde hauptsächlich in diesen Kreisen für die Zeichnung der 6%igen Investitionsanleihe für Elektrifizierungs- zwecke agitiert und zu deren Zeichnung eingeladen; die Aktion beschränkte sich daher eiherseits auf Bezirke, in welchen die Bauten aus dem Ertrage der Anleihe zur Durchführung gelangen sollten, andererseits auf die in diesen Bezirken wohnhaften Industriellen, Geschäftsleute, Gewerbeinhaber und andere Personen, bei welchen ein erhöhtes Interesse und ein Vorteil aus den Investitionsarbeiten vorauszusetzen war.
In der mit >Einladung zur Zeichnung der 6% igen staatlichen Investitionsanleihe fürElektrifizierungszwecke, Wassertransport und landwirtschaftliche undIndustrieunternehmungen< betitelten Druckschrift, welcher ein Muster der Zeichnungsanmeldung und ein Posterlagschein angeschlossen war und, welche an die erwähnten Personen versendet wurde, heisst es, dass der Ertrag der Anleihe ausschliesslich für produktive Unternehmungen, als für die Errichtung von Wasserkräften und für die Elektrifizierung des Staates verwendet werden wird, wodurch die elektrische Energie und der Betrieb in den industriellen und landwirtschaftlichen Unternehmungen verbilligt werden wird, für den Ausbau der Donau- und Elbehäfen, wodurch der Flussschiffahrtsverkehr etc. verbilligt werden wird, ferner werden der Preis und die Bedingungen der Zeichnung angeführt und dann kommt der Passus: >Mit Rücksicht auf dieoberwähriten Umstände ersuchen wir Sie, im eigenemInteresse den Mindestbetrag von . . Kč zu zeichnen.< Mit einer Belehrung über die Art der Zeichnung und mit der Unterschrift >Das Finanzministerium< schliesst der Prospekt.
Die in der Einladung angeführten Beträge sowie die Namen der Adressaten haben die Steueradministrationen unter Berücksichtigung der Steuerkraft des Adressaten in die Druckschrift eingetragen. Aus der ganzen Ausstattung der Druckschrift ist auf den ersten Blick zu erkennen, dass es sich weder um ein seitens des Finanzministeriums an einzelne Personen gerichtetes höchst vertrauliches Schreiben noch um eine freiwillige Sammlung zur Linderung der Finanznot noch um eine Mystifikation nach dem Dafürhalten der Interpellation, sondern um einen gewöhnlichen Emissionsprospekt handelt, wie er seitens des Finanzministeriums auch bei allen übrigen Anleihen herausgegeben wurde, welcher diesmal jedoch aus den oben geschilderten Gründen hauptsächlich an bestimmte Bevölkerungskreise versendet wurde. Es kann nicht richtig sein, gleich von einer Belästigung der Steuerträger und von unberechtigten Drohungen zu sprechen, wenn die Finanzverwaltung auf die zur Zeichnung aufgelegte Anleihe aufmerksam macht und wenn sie zu deren Zeichnung in einer etwas dringlicheren und bei privaten Emissionen keineswegs ungewohnten Art einladet.
Ich erachte den Vorgang der Finanzverwaltung bei der Zeichnung der Investitionsanleihe für Elekrifizierungszwecke für vollkommen korrekt und die Vorwürfe der Herren Interpellanten für ungerechtfertigt, dies umsomehr, als nach den bei der Zeichnung der Investitions-Verkehrsanleihe gemachten Erfahrungen höchstwahrscheinlich auch eine Zwangsanleihe für Elektrifizierungszwecke den Gegenstand verschiedener Proteste und Interpellationen gebildet hätte.
Prag, am 17. März 1923.
Ing. Bečka m. p.,
Finanzminister.
Tisk 1692/1.
Původní znění.
Odpověď
vlády
na interpelaci senátora dr Spiegela a soudruhů
ve příčině zabavení německých časopisů, zejména časopisu "Deutsche Zeitung Bohemia" pro jejich poznámky k procesu Baeranovu. (Tisk 1563/6).
Jest pravda, že pro články zabývající se procesem Baeranovým bylo několik časopisů zabaveno. Orgány pověřené výkonem přehlídky tisku nesměly po zákonu trpěti, aby před pravoplatným rozsouzením bylo v tisku působeno na veřejné mínění a aby výrok, porotců byl napadán a používáno ho k útokům na státní správu.
Co se týče článku zabaveného v listu >Bohemia< dlužno poznamenati, že původní text zabaveného článku je daleko širší, než-li text pojatý do otisku interpelace.
Že nebyly zabaveny některé časopisy, ač přinesly - ostatně většinou jen kusé - výtahy ze zabaveného článku >Bohemie<, vysvětluje se tím, že články v těchto časopisech podle doprovodu, který výtahu daly, odrážely jen v dobrém úmyslu útoky na soud a státní správu, obsažené v článku časopisu >Bohemia<.
Poněvadž pak proto, zda-li tiskopis obsahu trestného má býti zabaven, rozhodným jest veřejný zájem, kterému v tomto případě články těchto listů nejen neodporovaly, ba naopak sloužily, nebylo příčiny, aby proti těmto časopisům bylo zakročeno a aby projevy jejich, namířené proti trestnému obsahu článku otištěného v časopise >Bohemia<, byly potlačeny.
Nelze proto mluviti o tom, že by nestejně bylo jednáno s českým a německým tiskem a že by německý tisk byl posuzován, pokud jde o volnost projevu, jinak nežli tisk český.
V Praze, dne 2. května 1923.
J. Malypetr v. r.,
náměstek předsedy vlády.
Překlad.
Antwort
der Regierung
auf die lnterpellation des Senators Dr. Spiegel und Genossen
betreffend die Beschlagnahme deutscher Blätter, insbesondere der "Deutschen
Zeitung Bohemia" wegen ihrer Bemerkungen zum Baeranprozess. (Druck Nr. 1563/6).
Es ist richtig, dass einige Zeitschriften wegen der Artikel, die sich mit den Baeranprozesse befassten, beschlagnahmt wurden. Die mit der Handhabung der Presszensur betrauten Organe durften im Sinne des Gesetzes nicht dulden, dass vor der rechtsgültigen Entscheidung in der Presse auf die öffentliche Meinung eingewirkt werde und dass der Wahrspruch der Geschworenen angegriffen und selbst zu Angriffen gegen die Staatsverwaltung ausgenüzt werde.
Was den in der Zeitschrift >Bohemia< beschlagnahmten Artikel betrifft, so ist hervorzuheben, dass der ursprüngliche Text des beschlagnahmten Artikels weit ausführlicher als der in den Abdruck der Interpellation aufgenommene Text ist.
Dass einige Zeitschriften nicht beschlagnahmt wurden, obzwar sie - übrigens zumeist nur stückweise - Auszüge aus dem beschlagnahmten Artikel der >Bohemia < brachten, wird dadurch erklärt, dass die Artikel in diesen Zeitschriften nach der Einbegleitung, welche sie dem Auszuge gegeben hatten, nur in guter Absicht die im Artikel der Zeitschrift >Bohemia< enthaltenen Angriffe gegen das Gericht und gegen die Staatsverwaltung abwehrten.
Nachdem nun dafür, ob eine Druckschrift strafbaren Inhaltes beschlagnahmt werden soll, das öffentliche Interesse massgebend ist, welchem im gegebenen Falle die Artikel dieser Blätter nicht nur nicht widersprachen, ja im Gegenteil dienlich waren, lag keine Veranhassung vor, gegen diese Zeitschriften einzuschreiten und deren Aeusserungen, welche gegen den strafbaren Inhalt des in der Zeitschrift >Bohemia< abgedrucktan Artikels gerichtet waren, zu unterdrücken.
Es kann daher keine Rede davon sein, dass eine ungleiche Behandlung. der čechischen und der deutschen Presse vorliege und dass die deutsche Presse, insofern es sich um die freie Meinungsäusserung handeht, anders beurteilt werde als die čechische Presse.
Prag, am 2. Mai 1923.
J. Malypetr m. p.,
Stellvertreter des Vorsitzenden der Regierung.
Tisk 1692/2.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelaci senátora dr F. Malínského a společníků
stran právních poměrů lékařů obecních a obvodních. (Tisk 1552/6).
Následkem všeobecného poklesu cen, který nastal v letních a podzimních měsících r. 1922, jakož i za účelem docílení úspor ve státním rozpočtu bylo koncem tohoto roku přikročeno k nové úpravě požitků státních zaměstnanců, jež byla provedena zákonem z 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n.
Této tendenci bylo přirozeně nutno přizpůsobiti také platy státních obvodních a obecních lékařů, vyměřené zákonem z 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n.
Za tím účelem vypracovala vláda se vším možným urychlením návrh na změnu §u 8 tohoto zákona a předložila jej Národnímu shromáždění, které návrh schválilo jako zákon ze dne 21. prosince 1922, č. 405 Sb. z. a n.
Na základě této novely bylo ministerstvu veřej. zdravotnictví a těl. výchovy teprve možno vypracovati spolu se súčastněnými ministerstvy prováděcí nařízení, jež bylo vydáno, takže není už překážky, aby zákonná ustanovení o sestátnění zdravotní policie byla nyní v celém rozsahu provedena.
V Praze, dne 18. dubna 1923.
Šrámek v. r.,
ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
Tisk 1692/3.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci senátora Václava Donáta a společníků ohledně snížení sazeb na autobusových tratích. (Tisk 1594).
Ministerstvo pošt a telegrafů, snažíc se učiniti jízdu poštovními autobusy přístupnou pokud možno nejširším vrstvám obyvatelstva, snížilo již dnem 1. března 1921 tehdejší sazbu 80 h na 60h za osobu a kilometr; učinilo tak v době, kdy vzhledem k vysokým výlohám režijním a provozním žádný soukromý podnik nemohl se tak nízké sazby odvážiti. Mimo to poskytuje žákům a žákyním škol obecných, občanských, středních a vysokých, kteří dojíždějí pravidelně z domova do školy, poloviční slevu jízdného na zvláštní průkazenky.
Že uvedenou sazbou vyšlo ministerstvo obyvatelstvu, autobusů používajícímu, vstříc nad meze možnosti, jest patrno z toho, že zmíněné režijní a provozní výlohy zůstaly částečně ne- kryty, jak o tom svědčí vykázané schodky poštovního automobilového provozu: za rok 1921 objevil se schodek 6,155,900 Kč, za rok 1922 schodek 7,375.270 Kč. V tomto schodku nejsou započteny ani zúročení a umořování investovaného kapitálu ani správní výdaje (osobní a věcné) ministerstva a jednotlivých ředitelství pošt a telegrafů, pokud se týkají automobilového provozu.
Na tomto schodku jsou značnou měrou účastny právě jihočeské tratě. Kdežto toho času, mají-li býti kryta vydání, spojená s autodopravou, jest zapotřebí u autobusu menšího typu (16 sedadlového), příjmu na jeden ujetý kilometr přibližně 6,50 Kč, u autobusu většího typu (30 sedadlového) dokonce příjmu 8,27 Kč na 1 km (předpokládajíc v obou případech plné využití vozu) - jeví se v měsíci březnu 1923 na jihočeských tratích, pokud na nich nemusil pro špatný stav silnic provoz býti buď úplně zastaven neb omezen toliko na určité úseky, příjem na jeden ujetý kilometr takto: na trati Pelhřimov-Zruč 3,49 Kč, Humpolec-Pacov 3,25 Kč, Votice-Načeradec 4,42 Kč, Votice-Votice-Veselka nádraží 3,02 Kč, Vlašim-Košetice 4,03 Kč, Vlašim-Lukavec 3,84 Kč, Milevsko-Krásná Hora 3,97 Kč.
V době letní turistiky, zvláště v měsících červenci a srpnu příjem sice pravidelně stoupne, ale nikoli tak značně, aby byly kryty režijní a provozní výlohy.
Přes to je ministerstvo pošt ochotno povoliti další snížení sazeb a to jednak pro ty, kteří používají autobusové dopravy denně, jednak pro cestující na větší vzdálenosti.
Pro první druh cestujících zamýšlí vydati týdenní a měsíční předplatní lístky (traťové).
Pokud jde o slevy na větší vzdálenosti, zamýšlí ministerstvo zavésti v nejbližší době odstupňované tarify a to tak, že by při cestě do 10 km zůstala zatím sazba 60 h, do 20 km by však platila sazba 50 h, přes 20 km sazba 90 h za 1 km.
Ministerstvo pošt bude i dále věnovati vhodné úpravě sazeb na poštovních autotratích největší pozornost.
V Praze, dne 4. května 1923.
Tučný v. r.,
ministr pošt a telegrafů.
Tisk 1692/4.
Původní znění.
Odpověď
ministra financí a ministra spravedlnosti
na interpelaci senátora Polacha a soudruhů
ve příčině úpadku Moravsko-Slezské banky v Brně. (Tisk 1552/15).
Odpověď na otázku, zda a v jaké míře jsou vládní orgánové spoluvinni na úpadku řečené banky, podává se z tohoto vylíčení příčin jejího finančního zhroucení.
Stísněnou situaci Moravsko-slezské banky v Brně přivodilo kromě ztrát na poskytnutých úvěrech především nahromadění se vlastních bankovních akcií a akcií sdružených, nevalně prosperujících podniků v majetku banky.
Ministerstvo financí hned od převratu vykonávalo svá práva dozorčí nad Moravsko-Slezskou bankou s krajní obezřetností, dbajíc zejména o náležitou pohyblivost banky. Tohoto účele mělo býti dosaženo jednak bedlivým zachováváním zásady, na popud ministerstva financí do stanov vsunuté, že i v immobilních obchodech a stálé kapitálové účasti na cizích podnicích nesmí býti vázáno více než 1/5 akc. kapitálu, jednak šetřením tímtéž, ministerstvem vydaného zákazu, že banka nesmí míti ve svém majetku vlastních akcií více, než nezbytně nutno pro běžný obchod. Jako nejvyšší přípustná mez stanoveno bylo 200 akcií. Tato opatření měla především na zřeteli ochranu zájmů vkladatelů a důsledně též bylo povolováno přijímání dalších vkladů v míře, jež odpovídala stupňující se pohyblivosti banky, kterou ministerstvo financí kontrolovalo na podkladě předkládaných výkazů. K přímému dozoru nad zachováváním těchto směrnic ustanovilo ministerstvo financí zvláštního vládního komisaře.
Řečená dozorčí opatření stala se však illusorními falešnými účetními manipulacemi vedoucích bankovních činitelů, kteří dali účtovati vlastní akcie banky - představující více než 2/5 celého akciového kapitálu - jak na své účty, tak na účty fingovaných osob.
Stejně byla zastřena míra trvalé kapitálové účasti na cizích podnicích.
Soudě podle výsledků provedené revise, utrpěla banka značné ztráty již v roce 1921, přes to však vykázalo její vedení naprosto neomluvitelným způsobem zisk ve výši 4 335.936,29 Kč, jehož bylo především použito k výplatě vysoké dividendy a opulentních tantiem správní radě.
Jest zřejmo, že i nejostřejší výkon práva dozoru nad akciovými bankami, které podle platného zákonodárství státní správě přísluší, musí se minouti s kýženými účinky vůči dolosním machinacím, jež i vynikající účetní odborník, který stav banky vyšetřoval, odkryl teprve po dlouhé, velmi důkladné revisi.
Při tomto stavu věci jest samozřejmo, že bylo již proti všem zodpovědným funkcionářům Moravsko-slezské banky, jakož i jejich spoluvinníkům zavedeno trestní řízení. Ministerstvo spravedlnosti naléhá na to, aby bylo provedeno s veškerou energií a co nejrychleji a aby všechny osoby, které ať ze zlého úmyslu, neb svojí nedbalostí shroucení Moravsko-slezské banky zavinily, pohnány byly ku trestní zodpovědnosti.
Rozumí se, že bude přezkoumána i činnost přímých, dozorčích orgánů státních a nedbalost nebo porušení jejich úředních povinností potrestána.
Vylíčená povaha projednávaného případu uspíší stávající již snahu, aby dozor nad peněžními ústavy byl postaven zákonem na základy, dnešnímu složitému organismu bank odpovídající, jež by opakování takového případu znemožnily.
Co se konečně týče záchrany obětí bankovního úpadku, poukazuje se na sanační akci zahájenou Hypotéční a Zemědělskou bankou moravskou v Brně, které vláda s ohledem na její pronikavý význam pro národohospodářský celek neodepře nejúčinnější morální podpory.
V Praze, dne 9. dubna 1923.
Dr Dolanský v. r.,
ministr spravedlnosti.
Inž. Bečka v. r.,
ministr financí.