Tisk 1714/6.
Původní znění.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátorů Hartla, dr Herzig-ové, Fahrnera a soudruhů
stran samovolného disponování zemské správy politické městským divadlem
v Liberci. (Tisk č. 1687/14).
Výnos presidia zemské správy politické v Praze ze dne 17. května 1923, čís. 14.595, který zavdal příčinu k této interpelaci, stal se ještě dříve, než mi interpelace byla dodána, bezpředmětným, poněvadž paní Karolina Krugová se dne 15. června 1923 vzdala koncese ku pořádání divadelních představení v městském divadle v Liberci.
V Praze, dne 20. září 1923.
J. Malypetr v. r.,
ministr vnitra.
Překlad.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation der Senatoren Hartl, Dr. Herzig, Fahrner und Genossen betreffend eine willkürliche Verfügung der politischen Landesverwaltung
über das Reichenberger Stadttheater.
(Druck Nr. 1687/14).
Der Erlass des Präsidiums der politischen Landesverwaltung in Prag vom 17. Mai 1923, Z. 14.595, welcher die Veranlassung zu dieser Interpellation gegeben hatte, wurde, noch bevor mir diese Interpellation übermittelt wurde, gegenstandslos, nachdem Frau Karoline Krug am 15. Juni 1923 die Konzession zur Abhaltung von Theatervorstellungen im Reichenberger Stadttheater zurückgelegt hat.
Prag, am 20. September 1923.
J. Malypetr m. p.,
Minister des Innern.
Tisk 1714/7.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci senátora Emanuela Hrubého a společníků
ve příčině germanisace českých dětí na německé soukromé škole jednotřídní
z Železném Brodě. (Tisk č. 1563/9).
Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 29. srpna 1923, čís. 80996 ai 1923 bylo učiněno opatření, aby do německé soukromé školy v Železném Brodě byly přijímány toliko děti národnosti německé. Kdyby správa školy této podmínce nevyhověla, bude bezodkladně zakročeno ve smyslu zákonitých předpisů.
V Praze, dne 5. října 1923.
Rudolf Bechyně v. r.,
ministr školství a národní osvěty.
Tisk 1714/8.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci senátora dr Ondřeje Přikryla a druhů
stran různých nesrovnalostí a protizákonnosti v německém školství
v kraji Mor. Ostravském.
(Tisk č. 1687/2).
Předseda moravské zemské školní rady, jemuž podle § 9 zákona ze dne 3. dubna 1919, čís. 189 Sb. z. a n., přísluší rozhodovati o redukcích škol, uložil předsedovi okresního školního výboru v Novém Jičíně, aby předložil potřebné výkazy o počtu žactva německé školy v Podštátě a provedl příslušná šetření. Podle jejich výsledku bude pak o redukci této školy rozhodnuto. O redukci německé školy v Hranicích bude rozhodnuto podle výsledku zápisu počátkem školního roku 1923/24. Německá škola v Zábřeze byla již proměněna na školu dvoutřídní.
Předsedovi okresního školního výboru v Novém Jičíně bylo uloženo, aby vydržovatele soukromé německé školy ve Vítkovicích důrazně upozornil, že je nepřípustno, aby do ní chodily děti národnosti české a polské. Kdyby se zjistilo, že děti takové budou do ní znova přijaty, bude předložen návrh na zrušení školy podle § 11 zákona čís. 189/1919 Sb. z. a n. Totéž opatření bylo učiněno stran soukromé německé školy v Hulvákách, která svým vydržovatelem, t. j. centrálním ředitelstvím vítkovických železáren, byla již zredukována na školu čtyrtřídní.
V Praze, dne 17. září 1923.
Rudolf Bechyně v. r.,
ministr školství a národní osvěty.
Tisk 1714/9.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci senátora Šimona Roháčka a společníků
o podporách v nezaměstnanosti a invalidních rentách.
(Tisk č. 1687/3).
V zákoně ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. ani v zákoně z 21. prosince 1922, čís. 400
Sb. z. a n., které jednají o výplatě podpor v nezaměstnanosti není nikde ustanovení, že by dělnictvo zemědělské bylo vyloučeno z nároku na podporu v nezaměstnanosti. Podpora ta se také na Slovensku stálému zemědělskému dělnictvu v některých okresech vyplácí, pokud dělnictvo to má na ni zákonný nárok.
Poněvadž vyskytly se případy zneužívání podpor v nezaměstnanosti, byla v Bratislavě - jak pány interpelanty jest uváděno - policejním ředitelstvím vykonána příležitostní noční prohlídka, při které bylo zjištěno 11 osob pobírajících podporu v nezaměstnanosti, při hýření. Poněvadž osoby tyto vzhledem ke způsobu svého života nezasluhovaly zvláštního ohledu a pozbyly nároku na podporu v nezaměstnanosti, byly proto z nároku na podporu vyloučeny.
Defraudace býv. úředníka městského oddělení pro výplatu podpor v nezaměstnanosti Gustava Lehnera byla umožněna falšováním kvitancí a současně údajů v knihách, takže nebylo možno jakoukoliv revisí bez současné revise státního berního úřadu ji zjistiti.
Jakmile slovenské oddělení ministerstva sociální péče zjistilo první falešný poukaz, učinilo ihned na bratislavském policejním ředitelství trestní oznámení, jež mělo za následek zatčení súčastněných vinníků, při čemž za hranice uniknuvši Lehner byl dopaden později.
Záležitost tuto vyšetřuje sedrie v Bratislavě, a jak bylo sděleno, dojde v nejbližší době k hlavnímu přelíčení.
Stížnosti, že invalidní důchody poskytovány jsou poškozencům s menšími vadami, nebo v případech, kdy vada nepochází přímo z války, dlužno vysvětliti ustanoveními zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n., podle kterého válečným poškozením jest nejen zraněni utrpěné, případně choroba získaná při výkonu vojenské služby za války světové, nýbrž také zhoršení vady při nastoupení vojenské služby stávající, dále ustanovením zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve spojení se zákonem ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., podle kterého již 20%ní snížení výdělečné způsobilosti zakládá nárok na důchod válečných poškozenců. Rovněž ustanovení §§ 2 a 3 posléze citovaných zákonů, kterými stanovena hranice příjmu, až do které poškozenec má nárok na důchod podle počtu členů domácnosti mezi 6 až deseti tisíci Kč, při čemž příjem plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné započítává se pouze polovinou své výše, má pravděpodobně vliv na mínění, že dostává se důchodu osobám, kterým podle zákona nepřísluší.
Vyskytují se ovšem také stížnosti, že někteří váleční poškozenci svoji rentu prohýří, obracejí na přepych neb ji v peněžních ústavech ukládají; případy ty však jsou ojedinělé a v každém případě zavede úřad šetření, zda dotyčný poškozenec má podle zákona nárok na důchod, a zjedná případnou nápravu.
Ministerstvo sociální péče jest si vědomo, že výše neschopnosti stanovená původními sociálně lékařskými komisemi v některých případech neodpovídá nynějšímu zdravotnímu stavu válečného invalidy, proto zavedeny byly na základě vládního nařízení ze dne 8. června 1922, č. 181 Sb. z. a n. revisní prohlídky válečných poškozenců, ku, kterým se na Slovensku přikročilo již počátkem tohoto roku. Při těchto prohlídkách znovu se vyšetřuje nejen zdravotní stav válečného poškozence, ale i jeho osobní, majetkové a výdělečné poměry a dle výsledku šetření vyměřují se znova zaopatřovací požitky. I při prohlídkách prováděných okresními sociálně-lékařskými komisemi podle vládního nařízení ze dne 23. dubna 1919, č. 224 Sb. z. a n. pamatováno bylo na to, aby zájem státu byl chráněn, neboť v každé komisi zasedal jako člen zástupce finanční správy, kterému vyhraženo bylo právo odvolací proti nálezu okresní sociálně-lékařské komise.
Revisní prohlídky, žádané interpelací, prováděny jsou lékaři-důvěrníky, ustanovenými při každé okresní úřadovně pro péči o válečné poškozence ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, převážnou většinou z řad lékařů veřejné služby zdravotní, zemským úřadem pro péči o válečné poškozence v Bratislavě od počátku tohoto roku, při čemž prohlíženy jsou také osoby, které dosud prohlídce podrobeny nebyly (1. prohlídka).
Tyto revisní prohlídky zemským úřadem nařízeny jsou
u invalidů v , . . . . . . . 18.200 případech,
u pozůstalých v . . . . . . 7.000 případech
celkem v 25.200 případech.
Až dosud bylo prohlédnuto:
invalidů (první prohlídka) . . . . . 1.771
pozůstalých . . . . . . . . . . . . . . . . 3.955
invalidů (revisní prohlídka) . . . . 2.486
Z počtu těchto prohlédnutých invalidů, kteří byli při revisní prohlídce, byla procenta práce neschopnosti:
zvýšena v 290 případech,
snížena v 1.050 případech,
nezměněna v 516 případech.
Dle přibližných odhadů možno s určitostí tvrditi, že jak s prvními prohlídkami (znovu přihlášených invalidů), tak i s revisními prohlídkami bude zemský úřad v Bratislavě do konce tohoto roku hotov.
V interpelaci uvedený Agner Mikuláš z Časté není vůbec veden v evidencí jmenovaného úřadu jako invalida a jest tudíž tato část interpelace na ministerstvo sociální péče nesprávně řízena.
Interpelace sama uvádí, že jest invalidou předválečným. Jako takový nespadá do kompetence ministerstva sociální péče, nýbrž podléhá úřadům vojenským a nemůže tudíž o poměrech jeho a o oprávněnosti nebo neoprávněnosti jeho invalidních požitků podána býti žádná zpráva.
Také ohledně oné části interpelace, že úředníci, kteří byli v podezření, že informovali svého času tisk o poměrech v úřadě, byli zbaveni služby a vyhozeni na ulici, nelze dáti určité odpovědi, jelikož nejsou uvedeny konkrétní případy. Jsou-li tu však mínění býv. instruktor Matěj Bobrik a býv. smluvní úředník Jan Goláň, nutno zdůrazniti, že tito byli po řádně provedeném disciplinárním řízení pro porušení služební povinnosti, jež s informováním tisku nemělo ničeho společného, ze služeb ministerstva sociální péče propuštěni.
V Praze, dne 15. září 1923.
Habrman v. r.,
ministr sociální péče.
Tisk 1714/10.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci senátorů Václava Chlumeckého, Josefa Průši a soudruhů
v záležitosti sebevraždy vojína Antonína Argaláše ve Zvoleni.
(Tisk č. 1687/12).
K této interpelaci dovoluji si sděliti, že v záležitosti sebevraždy vojína Argaláše bylo zavedeno přísné vyšetřování. Vojenský prokurátor v Báňské Bystřici zavedl zatímní pátrání podle § 137 : 3 v. tr. ř. k zjištění skutkové podstaty případných přehmatů ve službě rotmistra Absolona, které by mohly býti důvodem sebevraždy vojína Argaláše. Trestní stíhání rotmistra Absolona bylo však vojenským prokurátorem odloženo po rozumu § 138 v. tr. ř. pro nedostatek skutkové podstaty jakéhokoliv trestního činu, neboť svědky jest prokázáno, že uvedený nedopustil se žádných přehmatů ve službě vůči podřízenému mužstvu a nelze tudíž v tom spatřovati motiv sebevraždy vojína Argaláše, který pravděpodobně skončil sebevraždou z omrzelosti života.
V Praze, dne 9. října 1923.
Udržal v. r.,
ministr národní obrany.
Tisk 1714/11.
Původní znění.
Odpověď
vlády
na interpelaci senátorů Jelinka, dr Naegle a soudruhů
stran požitků svobodných živitelů rodin.
(Tisk č. 1594/6).
Zákon z 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. měl vedle snížení celkových požitků státních zaměstnanců za účel omezení alimentačního systému, jenž za mimořádných poměrů válečných vnikl do platové soustavy státních zaměstnanců. Je přirozeno, že při této omezovací tendenci bylo nutno v prvé řadě sáhnouti k těm požitkům, jež sloužily ne přímo zaměstnanci, jeho ženě a dětem, tedy rodině v nejužším slova smyslu, nýbrž k sustentaci osob mimo tento kruh.
Vyloučení těchto vzdálenějších osob jest tudíž zásadní, vyplývajíc z celkového ducha zákona, jenž omezuje i požitky, jež poskytovány byly pro manželku a děti. Poskytnutí výpomoci svobodným živitelům rodin cestou administrativní, jak je mají interpelanti na mysli, není možným, ježto by odporovalo zákonu.
V Praze, dne 8. října 1923.
Rudolf Bechyně v. r.,
náměstek předsedy vlády.
Překlad.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation der Senatoren Jelinek, Dr. Naegle und Genossen
betreffend die Bezüge lediger Familienerhalter.
(Druck Nr. 1594/6).
Das Gesetz vom 20. Dezember 1922, Nr. 394 S. d. G. u. V. bezweckte nebst dem Abbaue der Gesamtbezüge der Staatsbediensteten eine Einschränkung des Alimentationssystems, welches unter den ausserordentlichen Kriegsverhältnissen in das Besoldungssystem der Staatsbediensteten eingedrungen war. Es ist natürlich, dass bei dieser einschränkenden Tendenz in erster Linie an solche Bezüge heranzutreten war, welche nicht direkt dem Bediensteten, seiner Frau und den Kindern, somit der Familie im engsten Sinne des Wortes, sondern der Sustentation von Personen ausserhahb dieses Kreises dienten.
Die Ausscheidung dieser entfernteren Personen ist daher eine grundsätzliche, indem sie dem gesamten Geiste des Gesetzes entspricht, das auch diejenigen Bezüge beschränkt, welche für die Gattin und für die Kinder gewährt wurden. Die Gewährung einer Aushilfe an ledige Familienerhalter im administrativen Wege, wie es die Interpellanten im Sinne haben, ist nicht möglich, da eine solche dem Gesetze widersprechen würde.
Prag, am 8. Oktober 1923.
Rud. Bechyně m. p.,
Stellvertreter des Vorsitzenden der Regierung.
Tisk 1714/12.
Původní znění.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátorů Jarolima, Löwa a soudruhů
stran prodloužení působnosti nařízení o zachování služebních poměrů
zaměstnanců podléhajácích zákonu o obchodních pomocnících.
(Tisk č. 1659).
Působnost vládního nařízení č. 381/1922 Sb. z. a n. o výpovědi služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících č. 20/1910 ř. z. nebyla prodloužena přes 31. květen 1923, neboť úmyslem vlády jest předložiti na podzim Národnímu shromáždění osnovu zákona, upravujícího služební poměry zaměstnanců ve vyšších službách soukromých, jímž nahražen bude zákon o obchodních pomocnících. Osnova upraví též otázku výpovědi služebního poměru a vláda proto nepovažovala za vhodno řešiti na krátkou přechodnou dobu úpravu výpovědi podle zmocňovacího zákona, č. 337/1920 Sb. z. a nař.
Předběžná osnova zákona o služebním poměru zaměstnanců ve vyšších službách soukromých byla právě v těchto dnech rozeslána všem zájmovým sdružením, aby k ní mohla zaujmouti svoje stanovisko. Na podkladě písemných vyjádření bude pak vypracována osnova definitivní.
V Praze, dne 9. července 1923.
Dr Dolanský v. r.,
ministr spravedlností.
Překlad.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation der Senatoren Jarolim, Löw und Genossen
betreffend die Verlängerung der Kündigungsschutzverordnung der unter
das Handlungsgehilfengesetz fallenden Angestellten. (Druck Nr. 1659).
Die Wirksamkeit der Regierungsverordnung Nr. 381/1922, S. d. G. u. V. über die Kündigung der Dienstverhältnisse der dem Handlungsgehilfengesetze Nr. 20/1910, R. G. Bl. unterliegenden Dienstnehmer wurde nicht über den 31. Mai 1923 hinaus verlängert, denn die Regierung beabsichtigt in Herbst der Nationalversammlung den Entwurf eines Gesetzes vorzulegen, welches die Dienstverhältnisse der Dienstnehmer in höheren Privatdiensten regelt und durch welches das Handlungsgehilfengesetz ersetzt werden wird. Der Entwurf wird auch die Frage der Kündigung des Dienstverhältnisses regeln, und die Regierung hielt es
daher nicht für angemessen die Regelung der Kündigung für eine kurze Uebergangszeit nach dem Ermächtigungsgesetze Nr. 337/1920, S. d. G. u. V. zu lösen.
Der vorläufige Entwurf eines Gesetzes über das Dienstverhältnis der Dienstnehmer in höheren Privatdiensten wurde eben in diesen Tagen an alle daran interessierten Verbände versendet, damit diese zu diesem Entwurfe Stellung nehmen können. Auf Grund der eingelangten schriftlichen Aeusserungen wird sodann der definitive Entwurf ausgearbeitet werden.
Prag, am 9. Juli 1923.
Dr. Dolanský m. p.,
Justizminister.
Tisk 1714/13.
Původní znění.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci senátora Fahrnera a soudruhů
stran provádění voleb do závodní rady na dolu Kateřiny v Radvanicích.
(Tisk č. 1687/7).
Dle §u 17 vládního nařízení ze dne 18. května 1920, čís. 358 Sb. z. a n., o volebním řádě do závodních a revírních rad při hornictví, je volba do závodní rady neplatná, byla-li porušena důležitá ustanovení volebního řádu a mohla-li porucha způsobiti podstatný vliv na výsledek volby.
Dle posledního odstavce téhož paragrafu je možno stěžovati si do způsobu volby a jich výsledku během tří dnů revírnímu báňskému úřadu, jenž rozhodne nejdéle v 8 dnech konečně o stížnosti.
Toto rozhodnutí revírního báňského úřadu v Kutné Hoře ze dne 4. května 1923, čís. 2030 vytýká se v zmíněné interpelaci.
Revírní báňský úřad však musel na základě sneseného materiálu se přesvědčiti bezprostředním výslechem členů volební komise ještě jednou o postupu téže při volbě konané dne 27. dubna 1923, šetřením dne 10. srpna 1923, jehož výsledek vedl pak revírní báňský úřad k opatření, jímž dne 12. srpna 1923 pod čís. 3038 bylo dřívější rozhodnutí ze dne 4. května 1923, čís. 2030 zrušeno a současně nové volby do závodní rady dolu Kateřina v Radvanicích nařízeny.
Toto opatření revírního báňského úřadu v Kutné Hoře bylo výstrahou, aby při nové volbě bylo přesně dbáno ustanovení volebního řádu.
V Praze, dne 5. října 1923.
Srba v. r.,
ministr veřejných prací.
Překlad.
Antwort
des Ministers für öffentliehe Arbeiten
auf die Interpellation des Senators Fahrner und Genossen
in Angelegenheit der Durehführung der Betriebsratswahlen am Katharinaschachte in Radowenz. (Druck Nr. 1687/7).
Gemäss § 17 der Regierungsverordnung vom 18. Mai 1920, Nr. 358 S. d. G. u. V., betreffend die Wahlordnung für die Betriebs- und Revierräte beim Bergbaue, ist die Wahl in den Betriebsrat ungiltig, wenn eine wichtige Bestimmung der Wahlordnung verletzt wurde und diese Verletzung einen wesentlichen Einfluss auf das Wahlergebniss nehmen konnte.
Nach dem letzten Absatze desselben Paragraphen kann gegen die Art und Weise der Wahl und deren Ergebniss binnen 3 Tagen beim Revierbergamte Beschwerde geführt werden, das längstens binnen 8 Tagen endgültig über die Beschwerde entscheidet.
Diese Entscheidung des Revierbergamtes in Kuttenberg vom 4. Mai 1923, Z. 2030 wird in der erwähnten Interpellation beanständet.
Das Revierbergamt musste sich jedoch auf Grund des gesammelten Materiales durch die unmittelbare Einvernahme der Mitglieder der Wahlkommission noch einmal über den Vorgang derselben bei der am 27. April 1923 stattgefundenen Wahl überzeugen, und das Ergebniss dieser am 10. August 1923 gepflogerien Erhebung veranlasste sodann das Revierbergamt zu einer Verfügung, mit wehcher die frühere Entscheidung vom 4. Mai 1923, Z. 2030 am 12. August 1923 unter Z. 3038 aufgehoben und gleichzeitig die Neuwahl in den Betriebsrat am Katharinaschachte angeordnet wurde.
Diese Verfügung des Revierbergamtes in Kuttenberg war eine Warnung, dass bei der Neuwahl die Bestimmungen der Wahlordnung genau eingehahten werden.
Prag, am 5. Oktober 1923.
Srba m. p.,
Minister für öffentliche Arbeiten.
Tisk 1714/14.
Původní znění.
Odpověď
vlády
na interpelaci senátora Fahrnera a soudruhů
stran poškození správce panství Hanuše Kirschneka ve Fichtenbachu
u Domažlic dobrovolným prodejem panství Fiehtenbachu městské obci
domažlické. (Tisk č. 1687/8).
Jak vláda již častěji prohlásila, jest podle předpisů částky V. zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n, možno zajistiti zájmy trvalých zaměstnanců velkého majetku pozemkového jen pokud pozbudou svého zaměstnání jedině v důsledku převzetí zabraných nemovitostí k účelu provedení pozemkové reformy. Předpisů těch nemohl státní pozemkový úřad použíti při velkostatku Fichtenbachu, kde šlo o prodej celého velkostatku z volné ruky, který vzhledem k jasnosti zákonného předpisu nelze považovati za převzetí k účelům pozemkové reformy.
Státní pozemkový úřad postupoval v případě velkostatku Fichtenbachu podle zákonů o pozemkové reformě.
V Praze, dne 13. října 1923.
Rud. Bechyně v. r.,
náměstek předsedy vlády.
Překlad.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Senators Fahrner und Genossen
betreffend die Schädigung des Domänenverwalters Hans Kirschnek
in Fichtenbach b./ Taus durch freiwilligen Abverkauf der Domäne Fichtenbach
an die Stadtgemeinde Taus. (Druck Nr. 1687/8).
Wie die Regierung schon öfters erklärt hat, ist nach den Vorschriften des V. Teiles des Gesetzes vom 8. April 1920, Nr. 329 S. d. G. u. V. eine Sicherstellung der Interessen der ständigen Angestellten des grossen Grundbesitzes nur insofern möglich, als dieselben ihre Anstellung nur infolge der Uebernahme der beschlagnahmten Liegenschaften zum Zwecke der Durchführung der Bodenreform verhieren. Diese Vorschriften konnte das staatliche Bodenamt beim Grossgrundbesitze Fichtenbach nicht in Anwendung bringen wo es sich um einen freihändigen Verkauf des ganzen Grossgrundbesitzes handelte, welcher mit Rücksicht auf die Klarheit der gesetzlichen Vorschrift nicht als eine Uebernahme zum Zwecke der Bodenreform angesehen werden kann.
Das staatliche Bodenamt ging im Falle des Grossgrundbesitzes Fichtenbach nach den Gesetzen betreffend die Bodenreform vor.
Prag, am 13. Oktober 1923.
Rud. Bechyně m. p.,
Stellvertreter des Vorsitzenden der Regierung.