Možnost individuálního vývoje jest poskytnuta, záložnám v návrhu tím, že bližší podmínky pro jednotlivá odvětví úvěru jsou ponechány též jednacímu řádu, schvalovanému Zemským správním výborem, a dále, že také ředitelstva budov míti možnost usnášeti se případně i o jiných způsobech úvěru, než které jsou v návrhu uvedeny.

Mezi zákonnými omezeními, která rozvoj okresních záložen hospodářských udržovala, možno uvésti dosavadní ustanovení o přijímání vkladů, které nemají přesahovati 15teronásobné sumy kmenového jmění, nečítajíc v to fond reservní. Ustanovením §u 8 jest ve značné míře vyhověno i v tomto směru potřebě úspěšného vývoje záložen.

Nehledě k tomu, že jiné peněžní ústavy, jako záložny občanské a spořitelní a záložní spolky nejsou v tomto směru nikterak vázány, jest přece jen v osnově nového zákona uvedeno, že vklady okresních záložen hospodářských musí býti zajištěny alespoň do 10 %. Pro případ, že by vlastní jmění záložny 10 % vkladů nezajišťovalo, zavádí se ručení okresu za tuto desetinu. Z ručení tohoto nemůže vzejíti okresu nijaká škoda, poněvadž ručení to jest spíše formální a ve všech případech bude poměrně velmi nepatrné. Sám Svaz českých okresů, projednávaje tuto záležitost, projevil souhlas s navrhovaným ručením okresů. Ostatně není obavy, že by snad při každé ztrátě okres musel hraditi záložně utrpěnou ztrátu; vždyť ručení okresu může býti realisováno teprve po vyčerpání všech reservních fondů a kmenového jmění záložny a to pouze při konkursu nebo likvidaci záložny (§ 18).

Novým zákonem bude poskytnuta též možnost zřizovati okresní záložny hospodářské v okresech, kde jich posud nebylo. K tomu účelu může být: zejména použito kontribučenských peněžních fondů, praestačních a jiných podobných fondů, bude-li toto jmění, zvětšené, případně novými podíly, k tomu dostatečným.

Pro případ, že by ani po vydání nového zákona některé záložny nevyvinovaly větší činnosti, bude dána možnost spojiti tyto záložny s některou ze záložen sousedních, případně též přikročiti k úplnému zrušení záložny.

Do nového zákona vložena nová ustanovení o úřednictvu a stanovena zejména, že záložny mají přijímati úřednictvo odborně vzdělané tak, aby bylo zárukou rozkvětu záležen. Dále stanoveno, že i menší záložny musí míti úředníky, jakmile dostoupí výše jejich vkladu určité hranice.

Po způsobu Svazu spořitelen zřizuje se dále na ochranu zájmů okresních záložen hospodářských pro české i německé záložny společný Svaz okresních záložen hospodářských, který bude pro záložny obligatorní. Se zřízením společného Svazu pro české i německé okresní záložny hospodářské vyslovily souhlas oba ostávající Svazy českých i německých záložen. Svaz bude vedle Zemského správního výboru působiti na podporu zájmů okresních záložen hospodářských, a se svolením Zemského výboru bude plniti i úkoly revisní podle zásad, platných. pro zemské revise těchto záložen. V §u 42 zvýšen jest posavadní příspěvek záložen na náklad spojený s prováděním zemských revisí, čímž však zároveň jest umožněno Zemskému správnímu výboru poskytovati podle potřeby slabším záložnám a Svazu podpory tím spíše, ježto dá se předpokládati, že skutečný náklad na revise nevyčerpá plně příspěvků takto zvýšených.

Pokud se týká jednotlivých ustanovení nového zákona oproti zákonu dosavadnímu, jest nová úprava přizpůsobena nynějším potřebám a předpokladům pro rozvoj peněžnictví. V celku však na struktuře zákona, o okresních záložnách hospodářských ničeho podstatného se neměrní. Zákon bude zaručovati, že záložny budou moci pěstovati potřebné druhy úvěru, bude zaručovati však také, bezpečnost jak vkladů, tak i ukládaných přebytků, v kterémžto posledním směru bude dozorčí úřad podávati záložnám občasně seznamy těch peněžních ústavů, u kterých mohou své přebytky ukládati (k §u 12).

Jest jisto, že bude-li nový zákon o okresních záložnách hospodářských v tom znění, jak jest předložen k pojednání Národnímu shromáždění, přijat, budou se okresní záložny hospodářské nadále rozvíjeti ke prospěchu nejen snad vlastnímu, nýbrž i ke prospěchu celého našeho národního hospodářství. Dosavadní rozvoj a nynější rozmach těchto záložen přesto, že byly vázány zastaralými ustanoveními dosavadního zákona, jest důkazem, že záložny tyto jsou u veškerého obyvatelstva oblíbeny a těší se jeho plné důvěře a opravňují k nejlepším nadějím.

Výbor ústavně-právní doporučuje, aby slavný senát přijal návrh zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních ve znění dole otištěném.

Dále doporučuje výbor schválení dole uvedené resoluce.

V Praze dne 7. listopadu 1923.

Dr František Soukup v. r.,
předseda.

Josef Hucl v. r.,
zpravodaj.

III.

Národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi dne 8, listopadu 1923 o změnách, jež učinil v návrhu zákona o okresních hospodářských záložnách ústavně­právní výbor a po provedené debatě jednomyslně změny navržené ústavně-právním výborem schválil.

V Praze dne 8. listopadu 1923.

Václav Donát v. r.,
předseda.

F. Hybš v. r.,
zpravodaj.

Návrh výborů:

ze dne .....

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Okresní záložny hospodářské zřízené z bývalých kontribučenských fondů obilních a kontribučenských fondů peněžních jsou samostatnými ústavy veřejnými. Účelem jejich jest, aby obyvatelstvu svého obvodu, především zemědělskému, poskytovaly levný úvěr, sloužily k ukládání úspor a opatřovaly po případě jiné potřeby hospodářské (§ 7).

Firma těchto záložen zní: Okresní záložna hospodářská v... Okresním záložnám hospodářským dovoleno užívati v pečeti i v zevním označení českého znaku, jak pojat jest do velkého znaku republiky Československé.

§ 2.

Obvody okresních záložen hospodářských jsou zpravidla totožny s obvody okresních zastupitelstev a může v každém zastupitelském okresu býti zřízena zpravidla toliko jedna okresní záložna hospodářská.

Stane-li se změna v hranicích okresu zastupitelského, změní se tím také obvod okresních záložen hospodářských a buďtež podíly, jichž se to tkne, s poměrnou částí fondu pro rozmnožení kmenového jmění přikázány dle místa, ve kterém okresu leží berní předměty, na nichž se zakládá právo účastenství, a pokud jde o podíly osad, dle toho, kam osady ty byly přikázány. Spor rozhoduje po vyslechnutí Svazu zemský správní výbor.

Změna však nenastává, není-li v okresu kam by podíly měly býti přikázány, záložny podléhající ustanovením tohoto zákona.

Zřídí-li se nový zastupitelský okres, rozhodne o tom, má-li se zříditi také nová okresní záložna hospodářská, zemský správní výbor, vyslechna dříve okresní záložny hospodářské, jakož i dotčené okresní výbory.

Spory týkající se přikázání podílů v případě změny v hranicích okresů zastupitelských rozhoduje, nedohodnou-li se zúčastněné okresní záložny hospodářské, zemský správní výbor, jemuž náleží též v případě odst. 4. rozhodnouti o přikázání poměrné části ostatního jmění záložny, přihlížejíc k závazkům s podíly zároveň přejímaným.

Zřízením Velké Prahy nemění se ničeho na obvodech a sídlech dosavadních Okresních záložen hospodářských na Smíchově, v Karlíně a v Hostivaři. Dohled na Okresní hospodářskou záložnu v Karlíně a na Smíchově vedou svým zástupcem podle §u 39 příslušná okresní zastupitelstva, obci Pražské však se vyhražuje jedno místo v revidujícím výboru, načež obec Pražská přejímá polovinu zákonné záruky dle §u 8. Obec Pražská, jíž valná hromada delegátů záložny musí býti oznámena, jmenuje jednoho člena revidujícího výboru (§ 34).

Na Okresní hospodářskou záložnu v Hostivaři vede svým zástupcem dohled obec Pražská, na ni vztahují se veškerá práva i povinnosti tímto zákonem okresu přiřčené a přejímá za záložnu též zákonné ručení dle §u 8.

Obec Pražská je oprávněna, aby buď sama nebo společně s příslušným okresem uzavřela úmluvu o převzetí dobrovolné záruky nad míru zákonnou za vklady Okresních hospodářských záložen Karlínské a Smíchovské ve smyslu §u 8.

§ 3.

Sídlem okresní záložny hospodářské jest zpravidla sídlo okresního zastupitelstva. Výjimkou může býti stanoveno sídlem jiné místo v obvodu záložny dle toho, co nařizují §§ 24 m) a 43 tohoto zákona.

§ 4.

Kmenové jmění okresních záložen hospodářských jest povahy veřejnoprávní. Jmění to budiž neztenčeně zachováno; nesmí. býti děleno nebo zrušeno, mimo případy v zákoně tomto výslovně uvedené.

Původní kmenové jmění okresní záložny hospodářské, skládající se ze souhrnu podílů všech účastníků okresní záložny hospodářské na jmění, z něhož tato povstala, budiž rozmnožováno:

a) každoročním připisováním 5 procent čistého výtěžku záložny ke kmenovému jmění, činí-li vklady záložnou přijaté více než pětinásobný obnos vlastního jmění, nebo

b) každoročním připsáním 10 procent čistého výtěžku ke kmenovému jmění, překročí-li vklady záložnou přijaté dvacateronásobnou výši vlastního jmění;

c) připisováním čistého výtěžku, připadajícího na podíly 10 Kč nedělitelné k podílům těmto, až každý z podílů těch dosáhne obnosu 10 dělitelného (§ 15 g).

Mimo to může býti kmenové jmění rozmnožováno:

1. připsáním celého výtěžku záložny nebo jeho části nad míru výše stanovenou.

2. dobrovolnými příplatky účastníků; příplatky ty mají stejnou povahu s původní má podíly, s nimiž tvoří jeden celek;

3. neomezeným počtem nových, nevypověditelných a nepostupitelných podílů v nejmenší výši Kč 40.-, jimiž osady (katastrální obce,) a zastupitelské okresy v obvodu záložny k této přistoupí;

4. dobrovolným přistoupením a přijetími vlastníků půdy zemědělské v obvodu záložny za účastníky záložny s podílem nevypověditelným, a nepostupitelným nejvýše 40 Kč a s podmínkou, že nový účastník přispěje k reservnímu a pensijnímu fondu záložny v poměru kmenového jmění k výši těchto fondů v době přihlášky. Je-li přihlášený vlastníkem aspoň jednoho ha zemědělské půdy, má právo proti zamítavému rozhodnutí ředitelství odvolati se k okresnímu event. zemskému správnímu výboru. Forma přihlášky stanoví se jednacím řádem záložny. I tento podíl je vázán na vlastnictví berního předmětu.

Ku rozmnožování kmenového jmění ad 1 jest potřebí souhlasu valné hromady, ad 2, 3, 4; souhlasu ředitelství.

Kmenové jmění kontribučenských peněžních fondů v obvodu záložny dosud trvajících slučuje se s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské. Praestační fondy, fondy viničné a jiné podobné fondy, v obvodu záložny, dosud obcím neodevzdané, slučují se i se závazky na nich váznoucími s kmenovým jměním této záložny jakožto podíl příslušné, katastrální obce.

Bylo-li již před platností zákona tohoto s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské jmění některého kontribučenského fondu peněžního nebo podobného fondu spojeno, sluší je pokládati bez každého řízení za část kmenového jmění záložny.

Kontribučenské peněžní fondy připadnou ke kmenovému jmění okresních záložen hospodářských, v jichž obvodu se nalézají pozemky, s nimiž spojeno jest právo účastenství na kontribučenských fondech peněžních. Není-li možno podílníky kontribučenských peněžních fondů nebo jich podíly zjistiti, připadnou fondy ty reservnímu fondu záložny.

§ 5.

Podíl v okresní záložně hospodářské, nehledíc k podílům osad, obcí a okresů, vázán jest na vlastnictví předmětu berního, s nímž spojeno jest účastenství k záložně a bez. tohoto předmětu nemůže býti podíl, mimo případy v tomto zákoně vytčené, ani převeden, ani pří postupu předmětu podržen, nýbrž zároveň s tímto postupem přejde na nabyvatele.