Nabyvatel má u ředitelství okresní záložny hospodářské bez odkladu vykázati, že předmětu knihovně nabyl, načež záložna upraví matriku. Záložna je povinna provésti sama úpravu matriky i bez přihlášky nabyvatele podle zápisů v pozemkových knihách nebo úředních výtahů z nich. V obou případech zpraví záložna o změně dřívějšího i nového majitele.
Při dělení usedlostí nebo pozemků, s nimiž spojeno jest právo účastenství k záložně, rozděleny buďtež podíly dle poměru katastrálního výnosu.
Je-li však pozemek, jenž od oprávněného předmětu se odděluje, určen k zastavení, k účelům komunikace nebo pro podniky průmyslové, horní, nebo vojenské (cvičiště, tábor atd.) apod., zůstává podíl dosavadnímu majiteli v tom případě, že zbude jemu berní jednotka; kdyby však berní jednotka tímto způsobem zanikla, přiroste příslušný podíl všem podílníkům dotčené obce. Okresní záložna hospodářská může, odporuje-li v té příčině dosavadní zápis v matrice správnému znění, provésti ve své matrice příslušnou změnu z vlastní moci.
Veškeré podíly osad, obcí a okresů, jež mají povahu podílů dle § 4. Odst. 1. tohoto zákona, jsou nedělitelný a nelze je vypověděti, postupovati, ani dáti v zástavu.
Spojí-li se s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské jmění kontribučenských peněžních, praestačních a jiných fondů, platí od doby spojení o podílech těchto fondů, o jejich držení, nabývání a dělení vše, co ustanoveno o podílech okresní záložny hospodářské (§ 4).
Záložna má o podílech vésti zevrubnou matriku. Dosavadní matriky jsou v platnosti a toliko doplňování matriky prováděti se má dle ustanovení zde vytčených.
Matrika, dle oznámení nových držitelů podílů nebo z vlastní mocí záložny (odst. 2., 4.) upravená jest základem pro výplatu čistého výtěžku podílníků a pro volby delegátů.
Každému účastníku a nájemníku budiž dovoleno v matriku nahlédnouti.
Obor působnosti.
§ 6.
Prostředky okresní záložny, hospodářské záležejí:
a) ze jmění kmenového,
b) z reservních fondů po případě jiných fondů,
c) z peněžních vkladů,
d) z peněz opatřených výpůjčkami.
§ 7.
Okresní záložny hospodářské jsou oprávněny:
1. přijímati vklady na vkladní knížky a běžné účty,
2. se svolením zemského správního výboru přijímati v úschovu a ve správu cenné papíry nebo jiné cenné předměty všeho druhu;
3. eskontovati a reeskontovati směnky, eskontovati účty za zboží a práce,
4. poskytovati zápůjčky,
5. prováděti a opatřovati na cizí účet zcelování a zaokrouhlování, dělení, jakož i meliorování všeho druhu nemovitostí,
6. zprostředkovati koupi a prodej, pacht a nájem. nemovitostí všeho druhu za hotové a na úvěr,
7. zprostředkovati a financovati dodávky veřejné,
8. spolupůsobiti úvěrem při provozu zemědělských podniků průmyslových, pokud tyto jsou provozovány hospodářskými družstvy nebo akciovými společnostmi,
9. zprostředkovati všechny druhy dobrovolného pojištění, jakož i zaopatřovati dobrovolné pojišťování nemocenské, invalidní a starobní u domácích ústavů pojišťovacích,
10. obstarávati se svolením zemského správního výboru pokladní věci zastupitelského okresu a obcí svého okresu a pokladnu hospodářských, výrobních, prodejních a nákupních společenstev a zemědělských pokladen nemocenských,
11. zprostředkovati koupi a prodej cenných papírů druhu naznačeného v § 12, odst. 2., obstarávati výplatu kuponů takových papírů a slosovatelných hodnot.
§ 8.
Okresním záložnám hospodářským jest dovoleno přijímati vklady peněžní na knížky vkladní, běžné účty a s povolením ministerstva financí na pokladniční poukázky (§ 30) za podmínek v tomto zákoně vytčených, a co až do šedesátinásobné výše vlastního jmění. Ministerstvo financí schvaluje vzorce pokladničních poukázek.
Vlastní jmění záložny tvoří kmenové jmění, reservní fondy, po případě jiné fondy včetně pensijního fondu, pokud na něm neváznou zvláštní závazky.
Nejméně 10% všech vkladů musí bytí zajištěno vlastním jměním záložny. Nestačí-li vlastní jmění k zajištění vkladů, ručí za takto nezajištěnou jednu desetinu vkladů záložny příslušný zastupitelský okres. Zastupitelský okres může smlouvu převzíti záruku i nad tuto výši.
§ 9.
Okresní záložny hospodářské mohou poskytovati zápůjčky:
a) na směnky, opatřené podpisy dlužníka a ručitele; případy, ve kterých by od požadavku podpisu ručitele v úvěru osobním mohlo býti výjimkou upuštěno, buďte výslovně uvedeny v jednacím řádě záložny; eskont směnek, jichž příjemce nebo ručitel bydlí v obvodu záložny, jest dovolen a posuzuje se dle pravidel úvěru směnečného;
b) na dlužní úpisy způsobilé ke knihovnímu vkladu na nemovitém majetku dlužníka i ručitele, a to v obvodu záložny neb v sousedních okresech (§ 11) ležícím, s podmínkou, že na původní dluh splaceno bude nejméně 5 % ročně;
c) v běžném účtu, podloženém buď směnnou opatřenou podpisem dlužníka a ručitele, dluhopisem, cennými papíry nebo jinými hodnotami plnou bezpečnost zapůjčeného kapitálu poskytujícími;
d) na domácí cenné papíry požívající sirotčí jistoty neb záruky země nebo státu, do tří čtvrtin ceny kursovní; na ostatní domácí cenné papíry na burse znamenané do tří pětin ceny kursovní a na cenné papíry na burse neznamenané do tří pětin ceny ředitelstvím vyšetřené, v obou posledních případech však se směnečnou nebo jinou zárukou dlužníka a na dobu šest měsíců nepřevyšující;
e) v úvěru hrazeném kaucí hypotekárně zjištěnou, a to buď na směnku nebo v účtě běžném na dobu ne delší deseti let; při zkoumání hypotéky budiž šetřeno předpisů pro úvěr hypotekární (odst. f);
f) na hypotéky, s podmínkami uvedenými pod b) avšak s tou změnou, že zápůjčka splacena bude annuitami, činícími vedle úroků nejméně 11 % ročně, a to do 30násobné sumy katastrálního výnosu neb do dvou třetin odhadní ceny pozemků a do polovice odhadní ceny budov ředitelstvím vyšetřené, počítaje v to i dosavadní závady.
Suma zápůjček, poskytnutých na hypotéky dohromady, nesmí převyšovati úhrn vlastního jmění záložny a dvou třetin všech vkladů záložnou přijatých;
g) na hospodářské plodiny uložené ve veřejných skladištích do 50 % tržní ceny,
§ 10.
Bližší podmínky, za kterých záložna poskytuje zápůjčky v jednotlivých druzích úvěru, pojaty buďtež do jednacího řádu záložny,
Ředitelství přísluší usnášeti se o tom, mají-li kromě druhů v zákoně tomto uvedených, pěstovány býti ještě jiné způsoby úvěru a za kterých podmínek. Usnesení takové podléhá schválení zemského správního výboru (§ 30).
§ 11.
Zápůjčky poskytovati sluší především účastníkům okresních záložen hospodářských a zemědělcům: v obvodu záložny usedlým vůbec, Je-li poptávka po úvěru těchto osob v rámci tohoto zákona uspokojena, mohou okresní záložny hospodářské poskytovati úvěr všem úvěru schopným osobám v obvodu jejich usedlým, dále obcím, zastupitelským okresům: a jiným veřejnoprávním korporacím v zemi, které podle zákona jsou nadány právem k vybírání přirážek pro uhrazení svých potřeb, a se souhlasem zemského správního výboru vodním a melioračním družstvům, jakož i společenstvům, zřízeným podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z.
Okresům, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím, které podle zákona jsou nadány právem k vybírání přirážek, lze úvěr poskytnouti jen tehdy, jsou li zachovány náležitosti zákonem stanovené pro platnost dluhů těchto korporací, Zápůjčky korporacím těm poskytovati lze bez záruk pro jiné zápůjčky zákonem tímto stanovených a. platí o pravidelném umořování zápůjček takových učiněné dohodnutí.
Výjimkou může okresní záložna hospodářská poskytovati úvěr též osobám, v okresech sousedních, avšak jen takovým, které mají tam nemovité jmění; dále obcím a okresům, není-li v okresích těch okresní záložny hospodářské, jinak jen se souhlasem zemského správního výboru.
Žádosti za poskytnutí úvěru mohou býti zamítnuty bez udání příčiny a nelze se z toho odvolati.
§ 12.
Výdajné hotové peníze, jež rozpůjčiti nelze, buďtež uloženy bezpečně, výhodně a na způsob takový, aby se snadno mohly opět učiniti výplatnými.
Také smějí za peníze takové kupovány býti cenné papíry, za něž ručí země nebo stát, aneb v nichž po zákonu ukládány býti mohou peníze poručencův, Tímto způsobem budiž uloženo aspoň 10 % všech prostředků záložny.
Ukládání hotovostí záložny v papírech jiných vyžaduje schválení zemského správního výboru (§ 30 h).
§ 13.
Okresním záložnám hospodářským není dovoleno zakládati podniky průmyslové a v nich se, zúčastniti, cenné papíry na spekulaci kupovati nebo prodávati, bankovní obchody přes meze tohoto zákona provozovati aneb jich se zúčastniti.
Rovněž se okresním záložnám hospodářským zakazuje, kupovati na vlastní účet statky nemovité, leč by šlo o koupi nebo stavba domu pro vlastní závod, anebo k tomu konci, aby byly uhrazeny pohledávky záložny v případě posléze vytčeném budiž však usilovně pečováno o to, aby nabytý předmět co nejdříve byl opět vhodně prodán.
Knihy účetní. Účet výroční.
Čistý výtěžek. Ztráty. Reservní fond a jiné fondy.
§ 14.
Okresní záložna hospodářská je povinna vésti nejméně tyto knihy účetní: deník pokladní a kontrolní, dále hlavní knihu dlužníkův, a přijímá-li záložna vklady, hlavní knihu vkladatelů. Jaké jiné knihy vésti se malí, stanoví řád jednací.
Ke konci správního roku, který je totožný s rokem kalendářním, sdělán budiž podrobný účet výroční, jenž obsahovati má účet pokladniční, účet ztráty a zisku, rozvahu a účet fondu reservního,
§ 15.
Cožkoli z ročních užitků okresní záložny hospodářské zbude po uhrazení všeho nákladu a ztrát po případě vzešlých, činí čistý výtěžek její.
O tom, jak čistého výtěžku užíti jest, rozhodne valná hromada, šetříc ustanovení tohoto zákona o příspěvcích na rozmnožení kmenového jmění, k fondu reservnímu, po případě pensijnímu, a k nákladům zemské revise, jakož i ustanovení následujících:
Čistého výtěžku záložny lze užíti ke společným účelům zemědělství, k účelům obecně prospěšným, humanitním a osvětovým, valná hromada může se též usnésti na zúrokování podílů, avšak nejvíce o 1% více, než zúročí většinu vkladů u ní uložených.
Nepřijímá-li okresní záložna hospodářská vkladů peněžních, řídí se míra toho, co podle předchozího ustanovení nejvýše může býti rozděleno mezi účastníky, podle nejbližší okresní záložny hospodářské vklady přijímající, V případě pochybnosti., podle které okresní záložny hospodářské říditi se nutno, rozhodne zemský správní výbor.
Úroky z podílů menších 10 Kč se nevyplácejí, nýbrž připisují se k podílům těmto, právě tak připisují se úroky k podílům do zaokrouhlení jich na dělitelnost deseti.
Způsob vyplácení úroků účastníkům budiž ustanoven v jednacím řádě.
§ 16.
Ztráty, jež by v některém roce převyšovaly výtěžek a k jichž uhrazení nejsou povinni členové ředitelstva a revidujícího výboru (§ 35), uhradí se, neusnesla-li se valná hromada delegátů, aby ztráty uhradily se z čistých výtěžků let příštích, ze zvláštních fondů záložny, mimo fond pensijní, pokud na něm, váznou zvláštní závazky, a kdyby zvláštních fondů nebylo nebo nestačily, z fondu reservního (§. 24 f, § 25).
§ 17.
Reservní fond zřízen budiž u každé okresní záložny hospodářské a zřizuje se:
a) nejméně z 10 % čistého výtěžku, jež se mu každého roku přikáží,
b) připočtením vlastního svého užitku.
Reservního fondu smí býti užito ke koupi nebo stavbě budovy pro vlastní závod, jinak budiž uložen v cenných papírech, požívajících záruky státu nebo zemí nebo jistoty sirotčí.
Jiný způsob vložení fondu reservního, jakož i užívání jeho v obchodě, vyžaduje schválení zemského správního výboru (§ 30 g, h).
Okresním záložnám hospodářským dovoleno jest po usnesení valné hromady delegátů (§ 24 e) tvořiti též jiné fondy (fond zajišťovací apod.), jež nejsou vázány ustanoveními o reservním fondu. Jsou však povinny tvořiti pensijní fond s příspěvky nejméně 5 % čistého výběžku, a to až do takové výše, aby z něho mohly býti uhrazovány doplatky, k nímž záložna jest povinna podle zákona o pensijním pojišťování zaměstnanců ve službách soukromých, po případě platy zaopatřovací nad míru zákonnou, pokud se k nim záložna smlouvou zavázala. Smlouvou (§ 36) může býti také stanoveno, zdali a jakou měrou k pensijním fondům přispívají úředníci.
§ 18.
Nestačí-li ani reservní fond k uhrazení ztrát, budiž v příslušném poměru užito kmenového jmění záložny, toto pak budiž z čistého výtěžku nejblíže příštích let především na původní výši doplněno.
Kdyby ani kmenové jmění k úhradě ztráty nestačilo, nastupuje ručení okresu (§ 8).
Správní orgánové.
§ 19.
Okresní záložny hospodářské pudle ustanovení tohoto zákona a podle jednacího řádu, valnou hromadou v mezích tohoto zákona usneseného a schváleného (§§ 24 b a 25), spravuje:
a) valná hromada delegátů,
b) ředitelství,
c) revidující výbor,
a) Valná hromada.
§ 20.
Práva, jež v záležitostech okresní záložny hospodářské příslušejí všem účastníkům dohromady,vykonává valná hromada delegátů.
§ 21.
Delegáty volí ze sebe účastníci záložny podle katastrálních obcí.
Každý účastník, jehož podíl činí nejméně 40 Kč, vykonává právo své voličské osobně, a připadá na podíl nejméně 40 Kč jeden hlas, na každých dalších 40 Kč připadá o 1 hlas více, avšak žádný účastník nemůže míti více něž 10 hlasů.
Těm, kdo mají podíly menší než 40 Kč, přísluší společně tolik hlasů, kolik podle uvedeného měřítka připadá na úhrnnou sumu jejich podílů. Za ně hlasují ti, kteří mezi nimi mají největší podíly, a hlasuje jich po jednom hlase tolik, kolik hlasů na součet těchto podílů připadá, při stejné výši podílů rozhoduje los.
Na každých 1600 Kč, jimž účastníci některé obce katastrální mají podíl na původním kmenovém jmění okresní záložny hospodářské, jakož i na každý přebytek původního kmenového jmění činící aspoň 800 Kč, připadá vždy jeden delegát.
Avšak i když podíly účastníků některé obce katastrální nečiní dohromady 1600 Kč, mají tito právo voliti jednoho delegáta.
Zastupitelský okres, je-li účastníkem záložny, volí buďto v obci, v níž je vlastníkem pozemku zakládajícího členství záložny, jinak v katastrální obci, v níž zná své úřední sídlo; převyšuje-li podíl okresu částku 16.000 Kč, nesní okres míti delegátů více než deset.
§ 22.
Volbu delegátů rozepíše okresní výbor a za tím účelem odevzdá starostovi obce seznam voličů, zhotovený záložnou podle matriky účastníků.
Seznam tento budiž po 8 dnů vyložen a vyložení jeho budiž v obvodu, za který volba konati se má, způsobem v obci obvyklým vyhlášeno. O námitkách proti seznamu voličů, jež podány býti, musí v této 8denní lhůtě u starosty obce, rozhoduje výbor okresní s konečnou platností. Nebylo-li podáno námitek nebo když námitky byly vyřízeny, koná se do osmi dnů volba. Konání volby sluší oznámiti nejméně tři dny napřed způsobem v obcí obvyklým. Volbu řídí starosta obce, jenž z účastníků má si přibrati dva důvěrníky. Zvolen je ten, kdo obdržel poměrnou většinu hlasů odevzdaných. Delegáti volí se na tři léta, konají však úřad až do provedení nových voleb a mohou při těchto opět býti zvoleni.
Za delegáty nemohou býti zvoleny osoby, které nejsou československými státními občany, nemají svéprávnosti nebo jsou funkcionáři, zástupci neb úředníky jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny,
Před uplynutím období volebního budiž rozepsána volba doplňovací v téže katastrální obci, ve které by počet delegátů následkem úmrtí, resignace a pod. klesl na polovici.
Okresní výbor vydá na základě protokolu, starostou obce o volbě sepsaného, každému zvolenému delegátu legitimaci a zpraví o tom ředitelství okresní záložny hospodářské,
§ 23.
Řádná vadná hromada schází se každého roku nejdéle do konce dubna, a buďtež jí předloženy účty prošlého roku a zprávy i návrhy ředitelství a revidujícího výboru, aby je zkoumala a vyřídila.
Mimořádná valná hromada budiž konána, kdykoli ředitelství shledá toho potřebu, mimo to k nařízení zemského správního neb okresního výboru, nebo když za to požádá desátá část delegátů, kteří udali účel a důvody svolání valné hromady.
Valnou hromadu svolává starosta záložny aspoň 14 dní napřed a oznámí, kdy a kde se bude konati, spolu s pořadem předmětů rokování. Svolání valné hromady budiž oznámeno ve všech osadách obvodu záložny příbitím vyhlášky; po případě i v novinách k tomu stanovených (§ 24 j), kromě toho přímo zemskému správnímu a okresnímu výboru, jakož i politickému úřadu okresnímu, jímž současně zaslány buďtež přepisy účtu výročního.
Výroční účty jest 14 dní před valnou hromadou v úřadovně záložny vyložiti, aby do nich každý účastník mohl nahlédnouti.
Okresní výbor má právo valnou hromadu sám svolati, kdyby starosta nevyhověl povinnosti v této příčině na něho vložené. Nedostaví-li se starosta záložny ani jeho náměstek do valné hromady, řídí ji zástupce okresního výboru.
Zemskému správnímu i okresnímu výboru jest vyhrazeno naříditi nejdéle osm dní před valnou hromadou, aby určité předměty vzaty byly v program valné hromady.
§ 24.
Valné hromadě jest vyhrazeno:
a) aby volila ředitelství a výbor revidující (§§ 26, 34);
b) aby stanovila a měnila jednací řád záložny;
c) aby zkoušela a vyřizovala zprávy a návrhy ředitelství a výboru revidujícího, jakož i účty výroční (§ 14);
d) aby určovala, jak se má naložiti s čistým výtěžkem (§ 15);
e) aby se usnášela o zakládání a tvoření zvláštních fondů (§ 17);
f) aby se usnášela o úhradě ztrát výtěžek převyšujících (§ 16);
g) aby se usnášela o rozmnožování kmenového jmění (§ 4);
h) aby vznášela rozepře na ředitelství a revidující výbor nebo na jednotlivé členy jejich a volila ty z účastníků, kteří jménem záložny rozepře takové vésti mají (§ 35);
ch) aby se s výhradou schválení okresního výboru usnášela, mají-li delegátům a po případě jakou měrou nahrazeny býti hotové výlohy, spojené s návštěvou valných hromad, a dále o tom, jakým způsobem a jakou měrou mají nahrazeny býti členům ředitelství a výboru revidujícího hotové výlohy, spojené s jich úřadováním, a zda-li i jakou měrou má se jim povoliti odměna:
i) aby na období, na něž delegáti jsou zvoleni (§ 22), volila komisi pro disciplinární vyšetřování úřednictva;
j) aby určovala, mají-li se vyhlášky záložny uveřejňovati v novinách a v kterých;
k) aby schvalovala úmluvu, jež učiněna býti má se zastupitelským okresem o přijetí záruky (§ 8);
l) aby se usnášela, má-li se záložna sloučiti s jinou záložnou tomuto zákonu podléhající a za kterých podmínek;
m) aby se usnášela, má-li býti přeloženo sídlo záložny a kam;
n) aby se usnášela o jednotlivých předmětech, které jí byly přikázány okresním výborem nebo výborem zemským.
§ 25.
Právo hlasovací mají jen delegáti záložny. Členové ředitelství a revidujícího výboru mají právo i povinnost účastniti se valné hromady, hlasují však jen, jsou-li delegáty.
Valná hromada může se usnášeti, když jest přítomna nejméně pětina všech delegátů.
Nebyla-li valná hromada způsobilá usnášeti se, budiž do 14 dnů svolána druhá valná hromada, jež má právo usnášeti se bez ohledů na počet přítomných, avšak jen o předmětech, k jichž vyřízení byla, svolána prvá valná hromada.
Druhou valnou hromadu svolati lze také již při svolání prvé valné hromady pro případ, že by tato nebyla způsobilá se usnášeti, a to na některou hodinu pozdější.
Valná hromada usnáší se a vykonává volby nadpoloviční většinou hlasů přítomných delegátů. Volby konají se hlasovacími lístky.
Usnesení o úhradě ztrát výtěžek převyšujících podléhá schválení zemskému výboru.
K platnosti usnesení vytčených v § 24 b), k), l), m) potřebí jest většiny dvou třetin odevzdaných hlasů a schválení zemského správního výboru.
Bližší ustanovení o tom, jak ve valné hromadě jist postupovati, uvedena buďtež v jednacím řádě záložny,
a) Ředitelství.
§ 26.
Ředitelství skládá, se nejméně ze šesti a nejvíce z patnácti členů, vždy však z počtu třemi dělitelného, a volí se na tři léta.
Okresní zastupitelstvo, jež vzalo na se dobrovolně vyšší záruku za závazky záložny, může si vyhraditi právo jmenovati nejvýše třetinu členů ředitelstva z řad účastníků záložny.
Každý rok, vždy bezprostředně před řádnou valnou hromadou, vystoupí třetina zvolených členů, a to ti, kteří od té doby, kdy byli posledně zvoleni, nejdéle jsou v úřadě; vykonávají však úřad svůj tak dlouho, dokud nebyli na jejich místo zvoleni členové noví.
Valná hromada vykoná pak volbu doplňovací. Vystouplí mohou býti opět zvoleni. Bylo-li celé ředitelstvo znovu zvoleno, rozhodne se o tom, kteří členové mají z ředitelstva vystoupiti po prvém a druhém roce, losem.
Přestal-li kdo před časem býti členem ředitelství, vykoná nejbližší valná hromada doplňovací volbu jenom pro zbytek období, Vystoupí-li kdo ze zvolených členů ředitelstva mezi správním rakem, zvolí ředitelství náhradníka do nejbližší valné hromady.
Funkční období členů jmenovaných ustanovuje okresní zastupitelstvo, jež také počet jich podle potřeby doplňuje. Úřad členů jmenovaných přestává však, jakmile zanikne dobrovolné ručení okresu, a může pak za členy takové vykonána býti ředitelstvím volba náhradníků a nejbližší valnou hromadou volba doplňovací.
§ 27.
Do ředitelstva mohou býti zvoleni také ti, kdož nejsou účastníky záložny.
Za člena ředitelstva nemohou býti ani zvoleni ani jmenováni:
a) ti, na jejichž jmění prohlášen byl konkurs a kteří s věřiteli svými se nespořádali;
b) ti, kdož záložně nezaplatili, co zaplatiti povinni jsou podle pravoplatného nálezu anebo soudního narovnání;
c) ti, kdo jsou postavení ve služebním poměru k okresní záložně hospodářské nebo k úřadu dohlédacímu;
d) příbuzní a švakři úředníka záložny až do druhého stupně;
e) kdo nejsou svéprávní;
f) kdož byli vinnými uznáni takovým skutkem trestním. pro který by pozbyli práva volenu býti do zastupitelstva obecního aneb kdož pro takový skutek jsou ve vyšetřování; pokud trvá vyšetřování, nemůže člen ředitelství úřad svůj vykonávati;
g) ti, kdož nemají v zemi řádného bydliště nebo nejsou československými státními občany;
h) ti, kdož jsou členy příslušného úřadu dohlédacího;
i) kdož jsou funkcionáři, úředníky neb zástupci jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny.
Člen ředitelství pozbude úřadu svého, vzejde-li při něm některý z případů uvedených, nebo byl-li zemským správním výborem úřadu svého zbaven (§ 40 b) a 42).
§ 28.
Členové ředitelství volí hlasovacími lístky ze sebe na dobu jednoho roku nadpoloviční většinou hlasů starostu, jeho náměstka a jiné funkcionáře, jichž volbu jednací řád přikazuje.
Neměl-li by při prvním hlasování nikdo nadpoloviční většiny hlasů, vykoná se užší volba mezi těmi členy, kteří dostali nejvíce hlasů. Byly-li by při této druhé volbě hlasy počtem sobě rovny, rozhodne los.
§ 29.
Ředitelství za spolupůsobení úředníků spravuje záležitosti okresní záložny hospodářské podle toho, co ustanoveno jest zákonem, jednacím řádem a zvláštními instrukcemi.
Před soudem a jinými úřady zastupuje záložnu zpravidla starosta a v případě překážky jeho náměstek.
Ředitelství uvádí ve skutek usnesení valné hromady, řídí věci pokladní a účetnické a dohlíží na ně, uzavírá účty, podává valné hromadě roční zprávu a návrhy, jak naložiti jest s čistým výtěžkem, rozhoduje ve všech věcech, které nejsou valné hromadě výslovně vyhrazeny, obstarává běžné práce a jest vůbec povoláno, aby v každém směru dbalo prospěchu a úkolu okresní záložny hospodářské.
§ 30.
Ředitelství vyřizuje práce své v plných schůzích, jež koná podle potřeby, nejméně však každého čtvrt roku nebo v odborech; jež skládati se musí nejméně ze čtyř členů. čítaje v to i starostu, jenž je řídí.
Usnesení ředitelstva činí se za přítomnosti nejméně poloviny členů nadpoloviční většinou hlasů.
Odbory usnášeti se mohou jen, jsou-li nejméně tři členové přítomni.
Do schůzí ředitelstva mohou povoláni býti též znalci a úředníci záložny. Vedoucí úředník má právo i povinnost účastniti se valné hromady a schůzí ředitelstva, odborů i komisí s hlasem poradním.
Ředitelství může se usnášeti jen v plných schůzích, jde-li o:
a) obstarávání pokladních věcí okresu, obcí a hospodářských družstev;
b) přijímání vkladů, do které výše a za kterých podmínek;
c) stanovení úrokové míry ze vkladů i zápůjček;
d) poskytování úvěru společenstvům, zřízeným podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., vodním a melioračním družstvům;
e) pěstování ještě jiného způsobu úvěru mimo ty, jež zákon tento výslovně uvádí (§ 10);
f) zásadní usnesení, které z obchodů uvedených v §u 7, odst. 10., mají býti záložnou pěstovány;