Es ist sicherlich nichts dagegen einzuwenden, dass auf dem Bahnhof in Lundenburg für das in ternationale Publikum auch französische und englische Aufschriften angebracht werden; vor allem wäre es aber notwendig deutsche Aufschriften anzubringen, damit alle jenen Reisenden - und dies ist der grösste Teil - die nur die deutsche Sprache beherrschen, sich drientieren können.

Nebenbei sei bemerkt, dass die französischen und englischen Aufschriften zum Teil grammatikalisch unrichtig sind und von den Ausländern belächelt werden. So gibt es im Französischen keine Aufschrift >Closet pour messieurs<, auf der englischen Landkarte im Lundenburger Bahnhof sind die meisten Staaten der Umgeburig mit falschen englischen Bezeichnungen, so >Polony< und dergleichen versehen.

Wir gestatten uns die Frage:

1. Ist dem Herrn Eisenbahnminister bekannt, dass auf dem Bahnhof in Lundenburg die Aufschriften ausser in der Staatssprache ausschliessIich in französischer und englischer Sprache, zum Teil in mangelhaftem Französisch nnd Englisch angebracht sind?

2. Ist der Herr Eisenbahnminister bereit im Interesse des reisenden Publikums deutscher Zunge dafür zu sorgen, dass die Orientierungstafeln auf dem Lundenburger Bahnhof auch in deutscher Sprache angebracht werden?

Prag, am 30. Oktober 1923.

Jelinek,
Franke, A. Lippert, Spies, Knesch, K. Friedrich, Dr. Spiegel, Dr. Mayr-Harting,
Dr. Hilgenreiner, Dr. Ledebur-Wicheln, Vetter-Lilie.

Tisk 1721 /_4.

Po dobu čtyř měsíců, tedy po dobu jedné třetiny roku, Národní shromáždění nepracovalo. O vinu na tom dělí se vláda a předsednictva obou sněmoven. Zasedání, jež v ústavní listině (§ 28) označeno jest jako >jarní zasedání<, nebylo, jak to duchu ústavy odpovídá, ukončeno nejpozději v létě, nýbrž teprve dnem 21. října, tedy již v měsíci, ve kterémž dle ústavy má začíti zasedání podzimní. Že doby až do ukončení zasedání nebylo využito k parlamentárním pracím, jest formálně zajisté vinou obou předsednictev, ale nemůže býti pochybnosti o tom, že odmlčení parlamentu nastalo nejen v dohodě, nýbrž také na přání vlády, i jest veřejným tajemstvím, že neobyčejné prodlužování jarního zasedání až do podzimu, jakéž se nyní děje již od roku 1921, slouží pouze k tomu cíli, vyřaditi stálý výbor dle §u 54 ústavní listiny, jenž by v době mezi dvojím zasedáním se musel alespoň každých čtrnáct dní scházeti. Nezasedají-li tedy ani obě sněmovny samy ani stálý výbor, pak není tu nijaké parlamentární kontroly činnosti vládní, i jedná se tedy proti intencím ústavy, kteráž v této příčině uplatňuje pouze zásady demokratického režimu.

Ve skutečnosti poskytly poslední týdny a měsíce hojnost látky pro parlamentární kontrolu. Volby do obcí a do župních zastupitelstev na Slovensku ukázaly nade vší pochybnost, že se obyvatelstvo od let 1919 a 1920 politicky přeorientovalo, dlouhá, politického nádechu nepostrádající stávka horníků ukázala povážlivé následky pro veškerý hospodářský život státu. Nakonec však světové události vedly k živé činnosti vlády v politice zahraniční, kteráž nutně potřebovala parlamentární kontroly a kteráž jí rovněž postrádala. Tato činnost v zahraniční politice vyvrcholila ve významné cestě do ciziny, ze které se president republiky právě navrátil. Jest pro Národní shromáždění stejně zarmucujícím jako zahanbujícím, že se při této příležitosti nikdo nestaral o jeho názory anebo nepovažoval alespoň za nutné, tyto názory vyslechnouti. Může-li se koaliční většina s tímto zanedbáváním parlamentu spíše spřáteliti, poněvadž ví, že vláda jedná v souhlase s jejími zásadami, ačkoliv přes to jest to důkazem parlamentární krátkozrakosti, zanedbávají-li se z politických důvodů zájmy parlamentární, pak neplatí to též o stranách oposičních. Neboť pro ně není jiného fora nežli forum parlamentu vůbec, i musí tudíž ve vyřazení parlamentu spatřovati krok, bezprostředně proti sobě namířený.

Se živým úžasem a trapně překvapeni četli obzvláště Němci tohoto státu řeči, které president republiky pronesl v cizině. Nemohou si vysvětliti, jak mohl president přislibovati Francii své spo­ jenectví v dobrých i ve zlých časech, aniž by při tom neuvažovali, že v otázkách války a míru a pouze na takovéto otázky může se vztahovati řeč presidentova - rozhodující slovo má Národní shromáždění. Tak hluboko již klesla vážnost parlamentu v tomto státě, že jako bezpodstatný či-nitel úplně jest zanedbáván při projevech a ujednáních mezinárodního významu.

Tážeme se vlády:

1. Jak může vláda ospravedlniti, že jednak vlastním chováním, jednak navázavši styky s předsednictvy obou sněmoven odsoudila Národní shromáždění po dobu posledních týdnů a měsíců k úplné nečinnosti?

2. Proč nepoužila vláda časté příležitosti, aby nabyla vědomosti o názorech Národního shromáždění v otázkách vnitrní a zahraniční politiky a aby takovýmto způsobem zjednala předpoklad k tomu, aby činnost vlády se dala ve shodě s názory parlamentu?

3. Jak může vláda, která dle §u 66 ústavní listiny odpovídá ze všech projevů hlavy státu, jež souvisejí s úřadem presidentovým, vysvětliti a ospravedlniti, že president republiky přislíbil Francii spojenectví v dobrých i ve zlých časech, ačkoli účastenství státu na válce závisí od kvalifikovaného usnesení Národního shromáždění, kteréžto usnesení samozřejmě může se státi jen přihlížejíc k okolnostem konkrétního případu, dnes ještě úplně neznámým?

4. Jest vláda ochotna svědomitě respektovati v budoucnosti ústavní postavení parlamentu a co zamýšlí v této přičině učiniti?

V Praze, dne 30. října 1923.

Jelinek, dr Spiegel, dr Mayr-Harting, Knesch,
dr Ledebur-Wicheln, Franke, K. Friedrich, Spies, dr Hilgenreiner, A. Lippert; Jesser, Hübner, Fahrner, Vetter-Lilie.

Vier Monate lang, also durch ein Jahresdrittel hat die Nationalversammlung nicht gearbeitet. In das Verschulden daran teilen sich die Regierung und die Präsidien der beiden Häuser. Die in der Verfassungsurkunde (§ 28); als >Frühjahrssession< bezeichnete Tagung ist nicht, wie es dem Geist der Verfassung entspricht, spätestens im Sommer abgeschlossen worden, sondern erst mit dem 21. Oktober, also bereits in jenem Monat, in welchem verfassungsmässig die Herbstsession zu beginnen hat. Dass die Zeit bis zum Sessionsschluss nicht zu parlamentarischen Arbeiten ausgenützt wurde, ist formal gewiss die Schuld der beiden Präsidien, aber es kann keinem Zweifel unterliegen, dass die Stillegung des Parlamentes nicht nur im Einverständnis, sondern auch auf Wunsch der Regierung erfolgt ist, und es ist ein öffchtliches Geheimnis, dass die ungewöhnliche Ausdehnung der Frühjahrssession bis in den Herbst hinein, wie sie nun schon seit dem Jahre 1921 erfolgt, bloss dem Zwecke dient, den ständigen Ausschuss nach § 54 der Verfassunsurkunde, der in der Zeit zwischen zwei Sessionen mindestens alle 14 Tage zusammentreten müsste, auszuschalten, Wenn nun weder die beiden Häuser selbst noch der ständige Ausschuss tagen, so fehlt jede parlamentarische Kontrolle der Regierungstätigkeit, es wird also den Intentionen der Verfassung, die in dieser Hinsicht bloss die Grundsätze eines demokratischen Regimes zur Geltung bringt, zuwidergehandelt.

Tatsächlich haben die letzten Wochen und Monate reichlich Stoff zur parlamentarischen Kontrolle geboten. Die Gemeindewahlen und die Gauwahlen in der Slovakei haben ausser allen Zweifel gestellt, dass sich die Bevölkerung seit den Jahren 1919 und 1920 politisch neuorientiert hat, ein langwieriger, des politischen Einschlags nicht entbehrender Bergarbeiterstreik hat bedenkliche Folgen für das gesamte Wirtschaftsleben des Staates gezeitigt. Vollend aber haben die Weltereignisse zu einer lebhaften aussenpolitischen Tätigkeit der Regierung geführt, die der parlamentarischen Kontrolle dringend bedurfte und sie gleichwohl entbehrt hat. Diese aussenpolitische Wirksamkeit gipfelte in der bedeutsamen Auslandsreise, von der der Präsident der Republik soeben zurückgekehrt ist. Es ist für die Nationalversammlung ebenso betrübend, wie beschämend, dass sich bei dieser Gelegenheit niemand um ihre Anschauungen gekümmert oder es auch nur für notwendig gehalten hat, sie anzuhören. Kann sich die Koalitionsmehrheit mit dieser Vernachlässigung des Parlamentes eher abfinden, weil sie weiss, dass die Regierung in Uebereinstimmung mit ihren Grundsätzen vorgeht, obzwar es trotzdem ein Beweis parlamentarischer Kurzsichtigkeit ist, wenn aus politischen Gründen die parlamentarischen Interessen vernachlässigt werden, so gilt nicht das gleiche von den oppositionellen Parteien. Denn für sie gibt es ein anderes Forum, als das des Parlamentes überhaupt nicht und sie müssen darum in der Ausschaltung des Parlamentes einen unmittelbar gegen sie gerichteten Schritt erblicken.

Mit lebhaften Staunen und mit peinlicher Ueberraschung haben insbesondere die Deutschen dieses Staates die Reden gelesen, die der Präsident der Republik im Auslande gehalten hat. Sie können es sich nicht erklären, wie der Präsident Frankreich seine Bundesgenossenschaft in guten und in bösen Tagen zusichern konnte, ohne dabei in Betracht zu ziehen, dass in Fragen des Kriegs und Friedens - und nur auf solche Fragen kann sich die Präsidentenrede beziehen - die Nationalversammlung das entscheidende Wort zu sprechen hat. So tief ist bereits das Ansehen des Parlamentes in diesem Staate gesunken, dass es als ein unwesentlicher Faktor bei internationalen Aussprachen und Abmachungen vollkommen vernachlässigt wird.

Wir richten an die Regierung die Anfrage:

1. Wie kann es die Regierung verantworten, dass sie, teils durch ihr eigenes Verhalten, teils in Fühlungnahme mit den Präsidien der beiden Häuser die Nationalversammlung während der letzten Wochen und Monate zur vollständigen Untätigkeit verurteilt hat?

2. Warum hat die Regierung die vielfachen Anlässe nicht wahrgenommen, um von den Anschauungen der Nationalversammlung in Fragen der Innen- und Aussenpolitik Kenntnis zu erlangen und auf solche Weise die Voraussetzung dafür zu schaffen, dass die Regierungstätigkeit in Uebereinstimmung mit den Anschauungen des Parlamentes vor sich gehe?

3. Wie vermag es die Regierung, welche nach 66 der Verfassungsurkunde alle mit dem Präsidentenamte zusammenhängenden Aeusserungen des Staatsoberhauptes zu verantworten hat, zu erklären, und -zu rechtfertigen, dass der Präsident der Republik Frankreich die Bundesgenossenschaft in guten und in bösen Tagen zugesichert hat, obwohl die Beteiligung des Staates am Kriege von einem qualifizierten Beschluss der Nationalversammlung abhängt, der selbstverständlich nur im Hinblick auf die heute noch vollständig unbekannten Umstände des konkreten Falles gefasst werden kann?

4. Ist die Regierung bereit, in Hinkunft die verfassungsmässige Stellung des Parlamentes gewissenhaft zu respektieren und was gedenkt sie in dieser Hinsicht zu tun?

Prag, am 30. Oktober 1923.

Jelinek, Dr. Spiegel, Dr. Mayr-Harting, Knesch,
Dr. Ledebur-Wicheln, Franke,, K. Friedrich, Spies, Dr. Hilgenreiner, A. Lippert, Jesser,
Hübner, Fahrner. Vetter-Lilie.

Tisk 1721/_5.

Interpelace

V měsíci září podrobil zkušební komisař pan Schilling poštovní zaměstnance poštovního úřadu 2 v Krnově zkoušce, aby zjistil, jakých znalostí státní řeči tito zaměstnanci získali.

Při těchto zkouškách, které se konaly u otevřených přepážek poštovního úřadu, napadeni byli zaměstnanci hrubými urážkami. Zkušební komisař vyhrožoval zaměstnancům vyhozením ze služby a použil jiných výrazů, jež nelze kvalifikovati.

Tážeme se:

Jest pan ministř pošt a telegrafů ochoten, zkušebního komisaře pana Schillinga pro jeho chování vůči poštovním zaměstnancům, jež nelze kvalifikovati, vzíti k zodpovědnosti a pečovati o to, aby tento zkušební komisař zaměstnance na jiném místě podobným způsobem zase neurážel?

V Praze, dne 30. října 1923.

Link, Polach,
W. Kiesewetter, K. Stark, dr. Heller, H. Hladik, J. Reyzl, W. Lorenz, Anna Perthen-ová, W. Niessner, Jarolim, D. Löw.

Im Monat September hat der Prüfungskommissär Herr Schilling die Postangestellten des Postamtes 2 in Jägerndorf einer Prüfung unterzogen um fest zustellen, welche Kenntnisse sich die Angestellten in der Staatssprache erworben haben.

Bei diesen Prüfungen, welche vor den offenen Schaltern des Postamtes vorgenommen wurden, sind die Angestellten durch grobe Beleidigungen angegriffen worden. Der Prüfungskommissr hat die Angestellten mit dem Hinausschmeissen aus dem Dienste bedroht und andere unqualifizierbare Ausdrücke gebraucht.

Wir stehen die Anfrage:

Ist der Herr Minister für Post und Telegraphen bereit, den Prüfungskommissär Herrn Schilling wegen seines unqualifizierbaren Benehmens den Postangestellten gegenüber zur Verantwortung zu ziehen und dafür zu sorgen,dass dieser Prüfungskommissär nicht wieder in einem anderen Orte die Angestellten in ähnlicher Weise beleidigt?

Prag, am 30. Oktober 1923.

Link, Polach,
W. Kiesewetter, K. Stark, Dr. Heller, H. Hladik, J. Reyzl, W. Lorenz, Anna Perthen, W. Niessner, Jarolim, D. Löw.

Tisk 1721/ _6.

Výměrem ze dne 24./8. 1922, čís. 40858 zakázala okresní správa politická v Chebu na základě čl. 3 vlád. nař. ze dne 25./8. 1921, čís. 324 Sb. z. a n. městu Františkovým Lázním užívati při německé inserci a propagandě pro toto lázeňské místo v cizině německého názvu >Franzensbad<, a nařídila naopak používati českého označení >Františkovy Lázně<. Odvolání proti tomu podané zamítla zemská správa politická výměrem ze dne 20./8. 1923, čís. 5/C-1175/2 ai 1922 - 91625 ai 1923.

Toto opatření jest zcela neobyčejným znásilněním přirozeného práva každé národnosti označovati své osady svojí řečí i odporuje tudíž nařízení ze dne 25./8. 1921, čís. 324 příkře jazykovému zákonu. Ostatně nelze také uvedené opatření okresní správy politické v Chebu, čís. 40858 vůbec odůvodniti vládním nařízením ze dne 25./8. 1921, neboť v tomto nařízení jest stanoveno, že veřejné úřady, činí-li nějaké sdělení pro cizinu jiným jazykem než státním anebo v jazyce národní menšiny, povinny jsou užívati výhradně úředního názvu v řeči státní. Avšak obec a v jejím zastoupení městský úřad Františkových Lázní nelze vůbec při vykonávání lázeňské agendy považovati za veřejný úřad, nýbrž jeví se ve své vlastnosti jakožto správa lázní býti podnikatelem ryze soukromým.

Podepsaní se tudíž táží:

Jest vláda ochotna

1. Zrušiti vůbec vládní nařízení ze dne 25./8. 1921, čís. 324 Sb. z. a n. ježto jazykovému zákonu odporuje?

2. Učiniti co nejrychleji opatření, aby po zákonu vyřízen byl rekurs městského úřadu ve Františkových Lázních a tím aby zrušeno bylo opatření okresní správy politcké v Chebu ze dne 24./8. 1922. Čís. 40858?

V Praze, dne 8. listopadu 1923.

K. Friedrich,
dr Hilgenreiner, Luksch, Knesch, A. Lippert, Hübner, Jelinek, dr. E. M. Herzigová, Hartl, dr. Spiegel, Zuleger, dr. Ledebur-Wicheln.

Mit dem Bescheide der pol. Bezirksverwaltung Eger vom 24. VIII. 1922, Zl. 40858 wurde auf Grund des Art. 3 d, Reg. Vdg. vom 25. VIII. 1921. Zl 324 S. d. G. u. V. der Stadt Franzensbad untersagt. bei deutscher Insertion und Propaganda für den Kurort im Auslande den deutschen Namen >Franzensbad< zu gebrauchen, vielmehr angeordnet, die cechische Bezeichnung >Františkovy Lázně< zu verwenden. Der hiegegen eingebrachten Berufung hat die pol. Landesverwaltung mit dem Erlasse vom 20. VIII. 1923. 5/C-1175/2 ai 22-91625 ai 1923 keine Folge gegeben.

In dieser Verfügung liegt eine ganz ungeheuerliche Vergewaltigung des natürlichen Rechtes jeder Nation ihre Ortschaften in ihrer Sprache zu benennen und steht die Verordnung vom 25. VIII. 1921. Nr. 324 daher in krassem Widerspruche mit dem Sprachengesetze, Übrigens lässt sich die zitierte Verfügung der pol. Bezirksverwaltung Eger Zl. 40.858 auch gar nicht mit der Regierungsverordnung vom 25. VIII. 1921 begründen, denn in dieser Verordnung ist bestimmt, dass öffentliche

Aemter falls sie irgend welche Mitteilungen für das Ausland in einer anderen Sprache als in der Staatssprache oder in der einer nationalen Minderheit erlassen, - ausschliesslich die amtliche Bezeichnung in der Staatssprache benützen müssen. Nun ist aber die Gemeinde und in ihrer Vertretung das Stadtamt Franzensbad in Ausübung des Kurbetriebes gar nicht als öffentliches Amt zu betrachten, sondern erscheint in ihrer Eigenschaft als Kurverwaltung als reine Privatunternehmerin.

Die Gefertigten stellen daher die Anfrage:

Ist die Regierung geneigt

1. Überhaupt die Regierungsverordnung vom 25. VIII. 1921, Nr. 324 S. d. G. u. V. als mit dem Sprachengesetze in Widerspruch stehend, aufzuheben?

2. Schleunigst die gesetzmässige Erledigung des vom Stadtamte Franzensbad eingebrachten Rekurses und damit die Aufhebung der Verfügung der pol. Bezirksverwaltung Eger vom 24. VIlI. 1922. Zl. 40.858, zu veranlassen?

Prag, am 8. November 1923.

K. Friedrich,
Dr. Hilgenreiner, Luksch, Knesch, A. Lippert, Hübner, Jelinek, Dr. E. M. Herzig, Hartl, Dr. Spiegel, Zulegen Dr. Ledebur-Wicheln.

Tisk 1721/_7.

Z novinářských zpráv se dovídáme, že jednotlivé díly návrhu pro nový všeobecný občanský zákoník jsou již hotovy a vytištěny.

První sjezd německých právníků pro Československo pojednal již o svatodušních svátcích v Karlových Varech široce o tomto důležitém reformním díle i projevil naléhavé přání, aby tento návrh byl uveřejněn také v jazyce německém, jak se to například stalo také se všeobecnou části návrhu trestního zákona, aby tím celému německému právnickému světu byla poskytnuta příležitost spolupráce na tomto významném a pro pokolení rozhodujícím díle zákonodárném.

Dovolujeme si tudíž dotaz, zdali pan ministr spravedlnosti v této příčině již učinil vhodné opatření.

V Praze, dne 8. listopadu 1923.

Dr. Mayr-Harting, dr. Spiegel,
K. Friedrich, Spies, dr Hilgenreiner, Luksch, Knesch, Hübner, A. Lippert, Jelnek, Zuleger.

Blättermeldungen ist zu entnehmen, dass einzelne Teile des Entwurfes für das neue a. b. G. B. bereits fertig gestellt und in Druck gelegt sind.

Der erste deutsche Juristentag für die Čechoslovakei hat bereits zu Pfingsten in Karlsbad diesem wichtigen Reformwerk einen breiten Raum in seinen Beratungen eingeräumt und den dringenden Wunsch ausgesprochen, dass der Entwurf, auch in deutscher . Sprache veröffentlicht werde, wie das z. B. auch mit dem allgemeinen Teile des Strafgesetzentwurfes geschehen ist, um der gesamten deutschen Juristenwelt Gelegenheit zugeben, an diesem bedeutsamen und für Generationen entscheidenden Gesetzgebungswerke mitzuarbeiten.

Wir erlauben uns daher die Anfrage

ob der Herr Justizminister bereits das Geeignete in dieser Hinsicht veranlasst hat.

Prag, am 8. November 1923.

Dr. Mayr-Harting, Dr. Spiegel,
K. Friedrich, Spies, Dr. Hilgenreiner, Luksch, Knesch, Hübner, A. Lippert,
Jelinek, Zuleger.

Tisk 1721/_8.

Nechť smýšlíme o politickém významu obecních voleb jakkoli, jisto jest, ze úřední statistické zpracování jejich výsledkű má býti jednou z nejdůležitějších a nejnaléhavějších úloh úřední statistiky a že nejširší veřejnost živě zajímá.

Domniváme se tudíž, že nesmíme věřiti pověstem, že ministr vnitra se vzpírá uveřejnění této statistiky, a dovolujeme si tudíž dotaz, zdali pan ministr vnitra jest ochoten postarati se co nejdříve o toto uveřejnění.

V Praze, dne 8. listopadu 1923.

Dr. Mayr-Harting, dr. Spiegel,
dr. Hilgenreiner, A. Lippeft, Luksch, Hübner, Zuleger, Knesch, Jelinek, Spies, K. Friedrich.

Man mag über die politische Bedeutung der Gemeindewahlen denken, wie man will, sicher ist; dass die amtliche statistische Bearbeitung ihrer Ergebnisse eine der wichtigsten und dringendsten Aufgaben der amtlichen Statistik zu bilden hat und die breiteste Oeffentlichkeit lebhaft interessiert.

Wir glauben daher, den Gerüchten, dass der Minister des Innern der Veröffentlichung dieser Statistik Widerstand leiste, keinen Glauben schenken zu sollen, und erlauben uns daher die Anfrage, ob der Herr Minister des Innern diese Veröffentlichung ehebaldigst zu veranlassen bereit ist,

Prag, am 8. November 1923.

Dr. Mayr-Harting, Dr. Spiegel,
Dr. Hilgenreiner, A. Lippert, Luksch, Hübner, Züleger, Knesch, Jelinek, Spies, K. Friedrich.