Než lze doufati, že toto letošní snížení výdajů a příjmů řádného a mimořádného rozpočtu jest jen prvním krokem na této dráze a že další kroky v příštích letech budou následovati, až se číslice našeho rozpočtu úplně přizpůsobí dnešní celkem stabilisované hodnotě naší koruny. Je-li tato stabilisace ovšem již definitivní, čili nic, nelze předvídat. Dokud měna jest papírovou, to jest dokud papírové peníze nejsou volně směnitelny za zlato, a k tomu u nás ještě nejsou a pohříchu dlouho ještě asi nebudou dány předpoklady (dostatečný kovový poklad, zabezpečená aktivnost platební bilance, skutečná rovnováha státního rozpočtu, ustálené poměry vnitro i zevně politické atd.), dotud o naprosté stabilisaci měny nelze mluviti a možno jen až do jisté míry výkyvům jejím dolů i nahoru uměle čeliti, jsou-li výkyvy ty rázu spekulačního. Brániti však přirozenému ozdravování měny, na němž spočívala přece celá naše dosavadní valutní politika, bylo by sotva moudré, neboť bez zvýšení kupní síly koruny byl by nemyslitelný a marný boj proti dosavadní drahotě. Vždyť ceny vyjadřují se právě v kupní síle peněz. Ovšem jest třeba vyvarovati se každým prudkým otřesům v tom směru a tím i nebezpečí krisí, kterými některé obory průmyslu loňského roku trpěly. S druhé strany nelze smlčeti, že letošní obmezení číslic rozpočtu jest více rázu nominálního než skutečného. Výdaje celkem poklesly následkem snížení nákladů věcných to jest cen, nikoliv následkem zmenšení potřeb samých. A rovněž tak příjmy poklesly hlavně následkem menšího výnosu daní, ale daní celkem až na malé výjimky nesnížených.

V tom jest jistá stinná stránka rozpočtu. Snahou nejen správy finační, nýbrž i všech ostatních resortů musí v budoucnosti býti, aby nastalo i reální snížení rozpočtu, to jest skutečné zmenšení. potřeb, tak aby bylo lze snížiti daně. O nepřiměřené výši břemene daňového v našem státě nemůže býti sporu. V prvních třech letech jsme daně stále zvyšovali, ve čtvrtém jsme v tom směru zůstali státi, nyní ale v pátém a budoucích letech bude nutno vážně přikročiti k jich snižování. Stalo se tak dosud u daně jedné, dávky uhelné, jejíž výše zejména byla stálým steskem průmyslu, ale musí se tak státi i u většiny daní ostatních. Pohříchu tendence ta všeobecně se posud nejeví. Tak zvané válečné přirážky k daním přímým jsou dále prodlužovány, daně spotřební vybírány stále v stejné výši, u daně z obratu stal se naopak pokus o zvýšení její, pokud u některých předmětů platila sazba 1%, o rozšíření daně přepychové na spotřebu dokonce nikoliv přepychovou. Nemá tím býti činěna výtka, ministerstvu financí. Toto koná jen svou povinnost, snaží-li se nalézti úhradu za úbytek jiných příjmů a docíliti rovnováhu. Ale týká se to všech ressortů ostatních, bez jichž podpory jest úsilí ministra finančního marným.

Ale vedle daní nutno konečně také při- stoupiti k zmírnění jiných. vysokých číslic ve státním hospodářství. Jsou to železniční a poštovní sazby, co do jichž výše snad náš stát v celé Evropě stojí na prvém místě. Není nic platno stále se odvolávati na vysokou režii těchto podniků státních. Klesá-li všude jinde položka nákladová, musí klesnouti konečně i tu, jinak by nutno bylo sdíleti pochybnosti těch, kdo tvrdí, že za dnešních politických poměrů stát opravdu nemá způsobilosti podnikání toto provozovati.

Jinak jest plně schvalovati, že snížení výdajů týká se skoro výhradně nákladů věcných. Neboť celkové drahotní poměry proti dřívějšímu očekávání neukazují pohříchu dosud podstatného zlepšení a index cenový zůstává v posledních měsících téměř stabilní. Nelze proto pokračovati ve snižování nákladů osobních. Jsou naopak některé kategorie úřednictva, jichž životní míra jest ještě hluboko pod životní úrovní předválečnou. To platí zejména o pensistech a jest tedy prostě příkazem humanity trpký osud zejména t. zv. staropensistů zlepšiti.

Avšak snížení vysokých čísel rozpočtových nesmí se týkati jen rozpočtu státního.

Dnešní tíha daňová má hlavní svou příčinu nikoliv tak v daních, státních jako v dávkách samospravných. Samospráva jest vedle správy státní užitečná a nezbytná i v naší republice. Musí plniti důležité úkoly a k tomu poskytnuty jí musí býti nezbytné hmotné prostředky. Ale samo- správa nesmí býti samovůlí a ti, kdo jí stojí v čele, mají těžkou hospodářskou zodpovědnost. Necítí-li dostatečně této zodpovědnosti sami, pak si musí stát vyhraditi ostrov a účinnou kontrolu. Dnešní přirážkové hospodářství musí vzíti jednou konec a také výše různých dávek obecních, jež jest jednou z příčin zdražovacích, musí býti obmezena. Hospodářství, pohříchu někdy i nehospodářství samosprávné a jeho finance musí býti podrobeno dozoru vlády a parlamentu. Ostatně uspokojivé rozřešení otázky financí samosprávných jest také předpokladem chystané reformy daňové.

Celková situace finanční našeho státu jistě není nepříznivá. Dosavadní účetní závěrky ukazují že minulé rozpočty sestavovány byly spíše optimisticky než pessimisticky. Původní schodky se dodatečně následkem zvýšených výnosů daňových značně zmenšily.

Zadlužení státu jest sice značné; ale nikoliv nesnesitelné. Mimo dluhy reparační a t. zv. poplatek osvobozovací činil stav dluhů republiky Československé k 31. červenci 1923:

a dluhy, související s úpravou měny. Krise výrobní jest z velké části překonána, číslice nezaměstnanosti až do loňského roku pomalu klesala. Průměrně bylo podporováno státem nezaměstnaných měsíčně

Obchodní bilance naše jest stále aktivní. Přebytek vývozu, nad dovozem činil v milionech Kč:

Ovšem obchodní politice naší se leccos vytýká. V době, kdy všechny státy mají ochranná cla, nelze ani naší republice, třeba byla státem. vývozním a transitním, prohlásiti volnost tržební. Avšak u náš provozovala se nejen. celní ochrana, nýbrž namnoze politika prohibiční, která jest v budoucnu neudržitelná, poněvadž zpohodlňuje náš průmysl, udržuje uměle vysoké ceny a vzbuzuje celní odvetu za hranicemi. Zejména soustavy povolovací mělo býti užíváno jen jako prostředku zcela mimořádného. Generální celní tarif na základě rozumné ochrany celní, všeobecné a nikoliv jen pro některé obory výrobní, a soustava výhodných obchodních smluv musí býti cílem naší politiky obchodní.

Po pětiletém trvání republiky naše konsolidace politická i sociální jistě pokročila a i náš rozpočet, třeba nebyl ještě ideálním, jest pokroku toho obrazem.

Změny poslaneckou sněmovnou na rozpočtu provedené byly povahy více jen formální. Tak ustaly se zejména přesuny v kap. 21. u tit. 1. § 3 a u .tit. 4. § 2. Celková suma rozpočtu však změněna, nebyla. Schválen byl rozpočet poslaneckou sněmovnou dne 30. listopadu t. r. a v senátě přikázán byl rozpočtovému výboru dne 4. prosince t. r. Tento projednával rozpočet v celodenních schůzích dne 5., 6. a 7. prosince, přiděliv kapitoly:

č. 1., 2., 3., 4., 5., 6., ,7., 8. a 16. senátoru dr. Fáčkovi,

č. 9., 10. - 11., 25. a investice senátoru dr Karasovi,

č. 12. a 23. senátoru Klečákovi,

č. 13. a I9. senátoru dr Procházkovi,

č. 14. senátoru dr Horáčkovi,

č. I5. a 24. senátoru Zimákovi,

č. 17. senátoru Havlenovi,

č. 18. senátoru Kroiherovi, č.

20. senátoru Koušovi,

č. 21. a 22. senátorce Ecksteinové.

Hlavním zpravodajem ustanoven byl senátor dr. Horáček, jenž zároveň převzal referát o finančním zákoně.

Průběhem jednání ve výboru podány byly 3 pozměňovací návrhy a celkem, 75 návrhů resolučních. Návrhy pozměňovací byly zamítnuty, z resolučních návrhů 24 přijato a odporučeno k schválení plenem, ostatních 51 zamítnuto.

Mezi přijatými resolučními návrhy nalézají se některé již loňského roku usnesené, avšak dosud nesplněné. Rozpočtový výbor pokládal za to, že senát musí státi na tom, aby aspoň k resolučním usnesením jeho rozpočtu se týkajícím byl vzat zřetel, nemá-li již de facto možnosti na rozpočtu vykonávati změn.

Též letošního roku nebyl z úsporných příčin celý číselný rozpočet znovu k, této zprávě připojen, nýbrž odkazuje se ve směru tom k č. tisku 1745.

Posléze byl celý rozpočet, jakož i finanční zákon ve znění poslaneckou sněmovnou schválenémn v rozpočtovém výboru přijat, i navrhuje se, aby rozpočet tento na rok 1924 spolu s finančním zákonem, jak jsou otištěny v sen. tisku č. 1.745, a s připojenými resolucemi také senátem byl schválen.

V Praze, dne 7. prosince 1922.

Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.

Dr. Horáček v. r.,
hlavní zpravodaj.

1. Resoluce sen, dr. Horáčka, Kouši, Klečáka, dr. Adolfa Procházky, dr. Fáčka.

Vláda se žádá, aby vydala zevrubný schematismus úřednictva.

2. Resoluce: sen. Dr. Fáčka, Ecksteinové, Klečáka, dr. Horáčka, dr. Karasa.

Potřeba senátu a poslanecké sněmovny budiž napříště rozdělena ve dvě samostatné kapitoly státního rozpočtu.

3. Resoluce sen. Reyzla a Jarolima.

Ve smyslu §u 9 zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n. má Nejvyšší kontrolní úřad podávati čtvrtletně zprávu o stavu státního dluhu. Tater zpráva dodávána budiž všem členům rozpočtového výboru.

4. Resoluce sen. Reyzla a Jarolima.

Vláda se vybízí, aby podřízeným úřadům nařídila, by účty, závěrky a doklady Nejvyššímu kontrolnímu úřadu předkládaly včas, tak, aby tento úřad celkovou roční uzávěrku mohl sestaviti a Národnímu shromáždění předložiti ve lhůtě zákonem stanovené.

5. Resoluce sen. dr. Horáčka, dr. Adolfa Procházky, dr. Fáčka, Ferd. Jiráska, Klečáka.

Vláda se žádá o opatření, aby finanční hospodářství svazků samosprávných podrobeno bylo účinnému dozoru.

6. Resoluce sen. dr. Mayr-Hartinga.

Vláda se vybízí, aby přiměřeným opatřením se postarala o to, by výplata pří honorování předválečných rent nezadávala podnět ke stížnostem.

7. Resoluce sen. dr. Fáčka, Kouši, Kroihera, dr. Karasa, Klečáka.

Vláda se vyzývá, aby vhodným opatřením bylo t. zv. starým pensistům nahrazeno posavadní zkrácení na požitcích oproti pensistům novým.

8. Resoluce sen. dr J. Karasa, Klečáka, Ecksteinové, dr. Páčka, dr. Horáčka.

Ministerstvo národní obrany se vyzývá, aby dosavadní omezená osobní doprava na vojenské vlečce Lysá n. L. Mílovice byla zveřejněna,

9. Resoluce sen. Kneche.

Ministerstvo národní obrany se vybízí, aby čas cvičení ve zbrani pro příslušníky stavu zemědělského přeložilo na ty měsíce, ve kterých zemědělské práce připouštějí odklad.

10. Resoluce sen. Havleny, dr. Fáčka, dr. Horáčlca, Klečáka, dr. Adolfa Procházky.

Vláda se vyzývá, aby vzhledem k neudržitelným školským poměrům v okresích severovýchodního Slovenska a Podkarpatské Rusi, kde školy za světové války byly zničeny, pečovala s možným urychlením, aby zničené školy byly uvedeny do pořádku a tím bylo umožněno opět pravidelné vyučování na těch to školách.

11. Resoluce sen. Havleny, .dr. Karasa, Klečáka, Kroihera, dr. Fáčka.

Vláda se vyzývá, aby v dohledné době postátnila zemské střední školy na Moravě.

12. Resoluce sen. Kouši, Klečáka, dr. Horáčka, dr. Karasa, dr. Fáčka.

Vláda se vyzývá, aby vydávání veškerých spisů Jana Amose Komenského náležitě podporovala.

13. Resoluce sen. dr. Adolfa Procházky, dr Karasa, dr. Horáčka, dr. Fáčka, Zimáka, Klečáka.

Vláda se vyzývá, aby se zástupci stavu novinářského jednala o opatření novinářů jakož i umělců pro případ stáří a úmrtí, a aby uvažovala o zřízení novinářské komory.

14. Resoluce sen. dr. Mayr-Hartinga.

Vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila, návrh zákona, jímž se upravuje služební poměr pěstounek na mateřských školách,

15. Resoluce sen. dr. Adolfa Procházky, Kroihera, Klečáka, Kouši, dr. Fáčka.

Vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila návrh zákona, jímž se upravuje služební poměr pěstounek na mateřských školách.

16. Resoluce sen. dr. Fáčka, Klečáka, dr. Adolfa Procházky, Havleny, dr. Horáčka.

Nařízení vládní z 21. prosince 1921, č. 463 Sb. z. a n. budiž zrušeno a nahrazeno jinou vhodnou úpravou školného na středních školách, vyhovující berní spravedlnosti, účelnosti správní a zřetelům pedagogickým.

17. Rezolúcia sen. Zimáka, dr. Horáčka, dr, Páčka, Klečáka, dr, Karasa.

Ministerstvo školstva a národnej osvety sa vyzýva, aby Hudobnej a dram. škole pre Slovensko v Bratislave udelilo v dobe čo možná najkratšej právo verejnosti.

18. Resoluce sen. dr. Hilgenreinea a spol.

Vláda se vyzývá, aby stran vybírání daní opozděné vyměřených v nynější valutě za léta 1919-1921 uložila berním úřadům, aby vybírání u vrstev hospodářsky slabších dělo se s největší šetrností a aby s největší ochotou užívala svého práva odpisovati daně, je-li existence poplatníkova ohrožena.

19. Resoluce sen. dr. Horáčka, Havleny, Klečáka, dr. Karasa, dr. Fáčka.

Vzhledem k tomu, že vybírání daní opozděné vyměřených v nynější valutě za léta 1919 až 1921 dopadá v nynější době velice tíživě na dělnictvo, maloživnostníky a malorolníky, značná pak nezaměstnanost a výrobní krise snižují životní úroveň těchto vrstev, vyzývá se vláda, alby uložila výkonným orgánům, aby vybírání daní u těchto vrstev dělo se s největší šetrností a aby s největší benevolencí užívala svého práva při odpisu daní, je-li existence poplatníkova ohrožena.

20. Resoluce sen. Dr. Horáčka; dr. Adolfa Procházky, Klečáka, Zmáka, dr. Fáčka.

Ministerstvo železnic se žádá, aby vzalo v úvahu:

1. zlepšení mezinárodního spojen železničního s cizinou,

2, zdokonalení místního provozu železničního v okolí velkých měst,

3. urychlené řešení otázky nádražní ve Velké Praze.

21. Resoluce sen. dr. Fáčka, Kroihera, Ferd. Jiráska, Klečáka, dr. Karasa.

Budiž co nejdříve přikročeno k postátnění místních drah zejména v okolí pražském, kde nepostačují kvapem vzrůstajícím komunikačním potřebám velkoměsta.

22. Resoluce sen. dr. Adolfa Procházky, dr. Karasa, Ferd. Jiráska. Klečáka, dr. Fáčka, Kroihera.

Vláda se vyzývá, aby stav soudců a státních zástupců hmotně podepírala a jimi poskytované odměny a výpomoci pokud možno uvedla v systém řádných požitků.

23. Resoluce sen. Jarolima a Reyzla.

Vláda se vybízí:

1. aby učinila. všechna. opatření, by co nejdříve byly poukázány platy, jež válečným poškozencům stávající zákony zabezpečují,

2. aby věnovala zvýšenou pozornost vyřízení správní agendy zemskými úřadovnami pro válečné poškozence, obzvláště zemskou úřadovnou v Praze, a aby se snažila, by všecky nedostatky byly odstraněny.

24. Resoluce sen. Reyzla a Jarolima.

Vláda se vybízí, aby Národnímu shromáždění předložila zevrubnou zprávu o hospodaření ústředen.

25. Resoluce sen. Klečáka, Ecksteinové, dr. Fáčka, dr. Horáčka, dr. Karasa.

Vládě se vzhledem k neobyčejné důležitosti a rychlému, nutnému znovybudování Šrobárova ústavu ukládá, aby z ročních státních příspěvků, věnovaných na přebudování tohoto ústavu, utvořen byl stavební fond.