Wenn die Regierung diesen Weg geht, bedeutet dies einen Bruch an Treue und Glauben, für den es selbst in der Geschichte der letzten Jahre an einem Beispiel fehlt. Wenn die čechischen Mitghieder sich unter einander nicht einigen können und ihre Mandate niederlegen, so hat die Regierung die Pflicht und das Recht neue čechische Mitglieder zu ernennen und sie wird im Interesse des Institutes, das auf dem Vertrauen der Bevölkerung in eine objektive und rein sachliche Führung aufgebaut ist, gut daran tun, wenn sie nicht Politiker nach dem Parteienschlüssel, sondern Persönlichkeiten ernernt, die Gewähr für eine sachliche, wirtschaftliche Arbeit bieten. Von den massgebenden Stellen im Staate wird immer wieder betont, dass die Čechoslovakei ein Rechtsstaat ist, ein Ordnungsstaat, dessen Ruf als Hüter des Rechtes und der Gerechtigkeit im In- und Ausland unangetastet bleiben soll. Es müsste den Ruf der Čechoslovakei auf das schwerste schädigen, wenn ein von der Regierung abgeschlossener Pakt, in dem die Deutschen unter schweren Opfern in einem uralten deutschen Institut den Čechen die Parität und mehr als die Parität zugestehen, von čechischer, Seite mit Hilfe der Regierung gebrochen würde, und dies in einem Zeitpunkte, in dem der Herr Aussenminister erklärt hat, >wenn man etwas unterschrieben hat, ist es Ehrenpflicht, dieUnterschrift einzuhalten

Die deutschen Vertreter der Ersten Mährischen Sparkassa sind, wie man hört, vom Präsidenten der Republik, dem sie ihre Beschwerden vorlegen wollten, nicht empfangen worden, auch der Kanzler der Republik hat sich nicht bereit erklärt, ihre Wünsche entgegenzunehmen. In Vertretung der Brünner Deutschen, im Interesse beider Nationalitäten, die den grössten Wert darauf legen müssen, dass die Erste Mährische Sparkassa, der sie ihre Ersparnisse anvertrauen, nach Gesetz und Ordnung verwaltet werde, stellen die Gefertigten an den Herrn Minister des Innern die Frage:

1. Ist es dem Herrn Minister bekannt, dass die im Jahre 1852 von Deutschen gegründete Erste Mährische Sparkassa im Jahre 1920 unter Mitwirkung der Regierung auf Grund eines Vertrages den Čechen die Parität in der Verwaltung der Anstalt, ja darüber hinaus sogar im Sparkassaausschuss mehr als die Parität eingeräumt hat?

2. Ist es dem Minister bekannt, dass die čechischen Mitglieder in der Sparkassa ihre Stellen niedergelegt haben, eingestandenermassen zu dem Zweck, um den abgeschlossenen Pakt zu brechen und die Einsetzung einer Verwaltungskommission zu erwirken, die den Deutschen lediglich ein Drittel oder weniger der Mandate einräumt, sie vom Präsidium dauernd ausschliesst?

3. Ist der Minister geneigt, im Interesse des guten Rufes der Čechoslowakei im In- und Ausland und im Interesse einer ruhigen Arbeit der Ersten Mährischen Sparkassa, der beiden Nationalitäten ihre Ersparnisse anvertrauen, einen Rechtsbruch zu verhüten, sich an das abgeschlossene Uebereinkommen zu halten und für die erletligten čechischen Mandate Persönlichkeiten čechischer Nationalität zu ernennen, die nicht als Politiker nach dem Parteienschlüssel ausgewählt, in der Ersten Mährischen Sparkassa zum Schaden dieses Institutes Politik machen, sondern, die dafür sorgen, dass die Erste Mährische Sparkassa so weiter geführt wird, wie sie durch 70 Jahre von den Deutschen zum Wohle der Bevölkerung beider Nationalitäten geführt worden ist?

Prag, am 14. Feber 1924.

Jelinek,
Dr. Spiegel, Knesch, Dr. Hilgenreiner, Zuleger, Hübner, Spies, Franke, A. Lippert, Dr. Ledebur-Wicheln, Luksch.

 

Tisk 1803/9.

Překlad.

Interpelace

senátora Josefa Jelinka a soudruhů

na pana ministra financí

stran opožděného vydání titrů moučné půjčky.

V červenci 1922 vyzval poštovní šekový úřad v Praze majitele předválečných rent, které teprve tehdy z ciziny sem byly převezeny, na základě zmocnění ministerstva financí k dodatečnému upisování moučné půjčky. Pří tom byli upisovatelé upozorněni na to, že jim poštovní šekový úřad nemůže zaručiti výměnu předválečných rent se strany ministerstva financí, nedojdou-li přihlášky do 20. července 1922.

Této možnosti, upisovati půjčku, použito bylo nejen pro větší obnosy, nýbrž použili jí ve velkém rozsahu také malí střádalové, zejména z kruhů úřednictva a zaměstnanectva. Hotové peníze zaplaceny byly v létě 1922.

Asi po půl roce obdrželi upisovatelé 50 % titrů válečné půjčky, na zbytek čekají dodnes, ačkoliv od té doby uplynulo více nežli 1 1/2 roku.

Vláda sice také uznává, že řešení otázky válečných půjček v Československé republice otřáslo důvěrou obyvatelstva ve státní půjčky všeho druhu. Tím větší důraz měla by finanční správa v zájmu státních financí klásti na to, aby se služba československých státních půjček bezvadně vyvíjela. Nelze zajisté ospravedlniti, když upisovatelé státních půjček musí 1 1/2 roku čekati na vydání jim příslušejících titrů.

Jakým způsobem bude řešena otázka úrokůz prodlení, jak nahradí stát škody, jež jednotlivým upisovatelům vznikly tímto zpožděním?

Nutno si také stěžovati do toho, že ředitelství státního dluhu ve styku s německými upisovateli z míst s kvalifikovanou menšinou používá tiskopisů výhradně českých, na podání neodpovídá vůbec anebo tak činí výhradně v jazyce českém.

Podepsaní táží se pana ministra financí:

1. Kdy vyřízeno bude upisování moučné půjčky, k němuž poštovní šekový úřad v červenci 1922 vyzýval se lhůtou, do 20. července 1922?

2. Z jakých důvodů nutno na vyřízení čekati více než 1.1/2 roku a jaká náhrada poskytnuta bude upisovatelům vzhledem k tomuto zpoždění?

3. Jest pan ministr financi ochoten poučiti ředitelství státního dluhu o tom, že jest vázáno ustanoveními jazykového zákona a že s německými stranami v místech s kvalifikovanou menšinou dopisovati má také v jazyce německém?

V Praze, dne 14. února 1924.

Jelinek,
dr Spiegel, Knesch, dr Hilgenreiner, Zuleger, Hübner, A. Lippert, Franke, dr Ledebur-Wicheln, Spies, Luksch.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Josef Jelinek und Genossen

an den Herrn Finanzminister

betreffend die verzögerte Ausfolgung von Mehl-Artleihen.

Im Juli 1922 hat das Postscheckamt in Prag die Besitaer von Vorkriegsrenten, die erst damals aus dem Auslande überführt wurden, auf Grund einer Ermächtigung des Finanzministeriums zur nachträglichen Zeichnung von Mehlanleihe aufgefordert. Hiebei wurden die Zeichner darauf aufmerksam gemacht, dass das Postscheckamt ihnen den Umtausch der Vorkriegsrenten seitens des Finanzministeriums nicht verbürgen könne, wenn nicht die Anmeldungen bis zum 20. Juli 1922 erfolgen.

Von dieser Zeichnungsmöglichkeit wurde nicht nur für grössere Beträge, sondern in weitem Umfange auch von kleinen Sparern, namentlich aus den Kreisen der Beamten und Angestellten Gebrauch gemacht. Die Baraufzahlungen wurden im Sommer 1922 geleistet.

Etwa nach einem halben Jahr haben die Zeichner 50% der Mehlanleihebeträge erhalten, auf den Rest warten sie heute noch, obwohl seither mehr als 1.1/2 Jahre verstrichen sind. Es wird wohl auch von der Regierung anerkannt, dass die Behandlung der Kriegsanleihefrage in der čechoslowakischen Republik das Vertrauen der Bevölkerung in Staatsanleihen aller Art erschüttert hat. Umso grösseres Gewicht sollte die Finanzverwaltung im staatsfinanziellen Interesse darauf legen, dass der Dienst der čechoslowakischen Staatsanleihen sich klaglos abwickelt. Es ist sicherlich nicht zu rechtfertigen, wenn man die Zeichner von Staatsanleihen 1.1/2 Jahre auf die Ausfolgung der ihnen gebührenden Titres warten lässt.

In welcher Form wird die Frage der Verzugszinsen gelöst werden, wie wird der Staat die Schäden vergüten, die einzelnen Zeichnern durch diese Verspätung erwachsen sind?

Es ist auch darüber Beschwerde zu führen, dass die Direktion der Staatsschuld im Verkehr mit deutschen Zeichnern aus Orten mit qualifizierter Minderheit ausschliesshich čechische Drucksorten verwendet, auf Eingaben überhaupt nicht oder ausschliesslich in čechischer Sprache antwortet.

Die Gefertigten stellen an den Herrn Finanzminister die Anfrage:

1. Wann werden die Mehlanleihe - Zeichnungen erledigt werden, zu denen das Postscheckamt im Juli 1922 mit Frist bis zum 20. Juli 1922 aufgefordert hat?

2. Aus welchen Gründen lässt die Erledigung mehr als 1.1/2 Jahre auf sich warten und welche Entschädigung wird den Zeichnern mit Rücksicht auf diese Verspätung gewährt werden?

3. Ist der Herr Finanzminister bereit, die Direktion der Staatsschuld darüber zu belehren, dass

sie an die Bestimmungen des Sprachengesetzes gebunden ist und mit deutschen Parteien in Orten mit qualifizierter Minderheit auch in deutscher Sprache zu korrespondieren hat?

Prag, am 14. Feber 1924.

Jelinek,
Dr. Špiegel, Knesch, Dr. Hilgenreiner, Zuleger, Htibner, A. Lippert, Franke, Dr. Ledebur-Wicheln, Spies, Luksch.

 

Tisk 1803/10.

Překlad.

Interpelace

senátora Josefa Jelinka a soudruhů

na veškerou vládu

o tom, že se nedbá jazykového zákona.

Dne 30. října 1923 vznesli podepsaní na vládu následující dotazy o tom, že se nedbá jazykového zákona v Brně:

1. Jest pánům ministrům známo, že přes jasné znění jazykového zákona nedbají úřady v Brně náležitě ochranných ustanovení pro menšiny, obsažených v mírové smlouvě St. Germainské, že zejména ani zemská správa politická, ani finanční zemské ředitelství, ani policejní ředitelství, ani železniční správa nemají oboujazyčných nápisů, že poštovní úřady vykazují výhradně české nápisy, že poštovní razítka v Brně stejně jako nádraží v Brně mají pouze české jméno >Brno

2. Co zamýšlejí páni ministři učiniti, aby odpomohli tomuto stavu, jenž odporuje zákonu, a aby dopomohli k tomu, by jazykové právo v Brně došlo platnosti?

Jednací řád senátu Národního shromáždění, zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., ustanovuje v §u 67 o interpelacích:

>Je-li takový dotaz podepsán ještě aspoň 10 jinými senátory (interpelace), jedotázaný povinen odpověděti ústně nebo písemně do 2 měsíců anebo výslovněodpověď odepříti s udáním důvodů.<

Této zákonité povinnosti páni ministři dosud nedostáli. Nějakých věcných důvodů pro opozděné vyřízení uvésti nelze. Není třeba žádného obsáhlého šetření, aby se zjistilo, že poštovní úřady v Brně stále ještě, proti jazykovému zákonu, mají nápisy výhradně české, že poštovní razítka mají pouze označení >Brno<.

Zemská správa politická během opravných prací veškeré tabulky a nápisy odstranila. Státní občané bez rozdílu národnosti mohli očekávati, že nyní zemská správa politická, do jejíhož nejužšího oboru působnosti náleží také otázky jazykové, dbáti bude zákona a že umístí dvoujazyčné nápisy. To se nestalo, naopak jsou nové nápisy zas výhradně české. Také u finančního zemského ředitelství, u policejního ředitelství a na nádraží brněnském nenastala žádná změna.

Podepsaní konstatují, že tudíž úřady v Brně, v sídle Nejvyššího soudu nedbají jazykového zákona a menšinových práv, jež zaručena jsou v mirové smlouvě a ve státních základních zákonech, a že proti ustanovení jednacího řádu ministři na jejich dotaz neodpověděli.

Podepsaní táží se tudíž:

1. Jak ospravedlní páni ministři, že na interpelaci ze dne 30. října 1923 o tom, že se v Brně nedbá jazykového zákona, nebyla včas dána odpověď?

2. Jak ospravedlní páni ministři, že přes náš dotaz úřady v Brně, především zemská správa politická, finanční zemské ředitelství, policejní ředitelství, železniční správa, poštovní úřady nedbají jazykového zákona a ochranných ustanovení pro menšiny, jež obsažena jsou v mírové smlouvě St. Germainské?

3. Jak soudí páni ministři o účinku na německé i české obyvatelstvo ve státě, ale také o tom, jak to působí na cizinu, když kdokoli ve druhém největším městě v republice může kdykoliv konstatovati, že úřady nedbají zákonů a ministři jednacího řádu?

V Praze, dne 14. února 1924.

Jelinek,
dr Spiegel, Knesch, dr Higenreiner, Zuleger, Hübner, Spies, Franke, A. Lippert, Luksch, dr Ledebur-Wicheln.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Josef Jelinek und Genossen

an die Gesamtregierung

betreffend Nichtbeachtung des Sprachengesetzes.

Am 30. Oktober 1923 haben die Gefertigten an die Regierung folgende Anfragen betreffend die Nichtbeachtung des Sprachengesetzes in Brünn gestellt:

1. Ist es den Herren Ministern bekannt, dass, entgegen dem klaren Wortlaut des Sprachengesetzes die im Friedensvertrag von St. Germain niedergelegten Schutzbestimmungen für die Minderheiten von den Behörden in Brünn nicht entsprechend beobachtet werden, dass insbesondere weder die politische Landesverwaltung noch die Finanzlandesdirektion, noch die Polizeidirektion, noch die Eisenbahnverwaltung doppelsprachige Aufschriften besitzf, dass die Postämter ausschliesslich čechische Aufschriften aufweisen, die Poststempel in Brünn ebenso wie der Bahnhof in Brünn lediglich den čechischen Namen >Brno< zeigen?

2. Was gedenken die Herren Minister zu tun, um diesem, dem Gesetz widersprechenden Zustand abzuhelfen und dem Sprachenrecht in Brünn zum Durchbruch zu verhelfen?

Die Geschäftsordnung des Senates der Nationalversammlung, Gesetz vom 15. April 1920, Nr. 326, bestimmt ini § 67 über die Interpellationen:

>Ist eine solche Anfuage wenigstens noch von 10 anderen Senatoren unterschrieben(Interpellation), so ist der Befragte verpflichtet, mündlich oder schriftlich binnen 2Monaten zu antworten oder die Antwort ausdrücklich mit Angabe der Gründe abzulehnen.<

Dieser gesetzlichen Verpflichtung sind die Herren Minister bisher nicht nachgekommen. Irgendwehche sachliche Gründe für die verzögerte Er ledigung können nicht angeführt werden. Es bedarf keiner weitwendigen Erhebungen um festzu- stellen, dass die Postämter in Brünn noch immer, entgegen dem Sprachengesetz, ausschhiesslich Aufschriften in čechischer Sprache führen, dass die Poststempel nur die Bezeichnung >Brno< tragen. Von der politischen Landesverwaltung sind im Zuge der Renovierungsarbeiten sämtliche Aufschriften - Tafeln entfernt worden. Die Staats- bürger ohne Unterschied der Nationalität konnten erwarten, dass nunmehr die politische Landesver- waltung, in deren engstes Ressort auch die Sprachenfragen gehören, das Gesetz befolgen und zweisprachige Aufschriften anbringen wird. Dies ist nicht geschehen, vielmehr sind die neuen Auf- schriften wiederum ausschliesslich čechisch. Auch bei der Finanzlandesdirektion, bei der Polizeidirektion, auf dem Bahnhof in Brünn ist keine Aenderung erfolgt.

Die Gefertigten stellen fest, dass sonach das Sprachengesetz und die im Friedensvertrag und

in den Staatsgrundgesetzen verbürgten Minoritätsrechte von den Behörden in Brünn, am Sitze des Obersten Gerichtshofes, nicht beachtet, werden und dass entgegen der Geschäftsordnung ihre Anfrage von den Ministern nicht beantwortet wurde.

Die Gefertigten stellen daher die Anfrage:

1. Wie rechtfertigen es die Herren Minister, dass die Interpellation vom 30. Oktober 1923, betreffend Nichtbeachtung des Sprachengesetzes in Brünn, nicht rechtzeitig beantwortet wurde?

2. Wie rechtfertigen es die Herren Minister, dass ungeachtet unserer Anfrage nach wie vor die Behörden in Brünn vor allen die politische Landesverwaltung, die Finanzlandesdirektion, die Polizeidirektion, die Eisenbahnverwaltung, die Postämter das Sprachengesetz und die im Friedensvertrag von St. Germain niedergelegten Schutzbestimmungen für die Minderheiten nicht beobachten?

3. Wie beurteilen die Herren Minister die Rückwirkung auf die deutsche, wie auf die čechisehe Bevölkerung im Staate, aber auch die Wirkungen auf das Ausland, wenn jedermann in der zweitgrössten Stadt der Republik jederzeit feststellen kann, dass die Behörden sich nicht an die Gesetze, die Minister nicht an die Geschäftsordnung halten?

Prag, am 14. Feber 1924.

Jelinek,
Dr. Spiegel, Knesch, Dr. Hilgenreiner, Zuleger, Hübner, Spies, Franke, A. Lippert, Luksch, Dr. Ledebur-Wicheln.

 

Tisk 1803/11.

Překlad.

Interpelace

senátora Hartla a soudruhů

na pana ministra věcí zahraničních

stran reparačních dluhů Československé republiky.

Pan ministr věcí zahraničních dr Beneš sdělil prý dle nepopřených zpráv novinářských v zahraničním výboru poslanecké sněmovny, že Československo mimo tak zvanou osvobozovací taxu asi 5 miliard českých korun dluhuje reparační komisi za převzaté rakouské státní statky částku 20-30 miliard korun. Jest pochopitelno, že toto sdělení velmi trapně překvapilo a že vzhledem k obrovské výši dlužné sumy u veškerého obyvatelstva vzbudilo značné znepokojení.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra věcí zahraničních:

Jest pan ministr ochoten sděliti senátu, mnoho-li přesně obnášejí zmíněné dlužné sumy jakož i podrobné jejich tituly?

V Praze, dne 14. února 1924.

Hartl,
Knesch, dr Spiegel, Jelinek, Zuleger, dr Mayr-Harting, dr E. M. Herzigová, Meissner, dr C. E. Schmidt, Fahrner, A. Lippert, Hübner, Luksch, K. Friedrich.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Hartl und Genossen

an den Herrn Minister des Äussern

betreffend die Reparationsschulden der čechoslovakischen Republik.

Der Herr Aussenminister Dr. Beneš soll nach unwidersprochenen Blättermeldungen im Aussenausschusse des Abgeordnetenhauses die Mitteilung gemacht haben, dass die Čechoslowakei ausser der sogenannten Befreiungstaxe von rund 5 Milliarden čechischer Kronen an die Reparationskommission für übernommene österreichische Staatsgüter einen Betrag von 20-30 Milliarden Kronen schulde. Es ist begreiflich, dass diese Mitteilung aufs peinlichste überrascht und im Hinblicke auf die ungeheuere Höhe der Schuldsummen in der gesamten Bevölkerung tiefgehende Beunruhigung hervorgerufen hat.

Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Minister des Aeussern die Anfrage:

Ist der Herr Minister bereit, die genauen Beträge der besagten Schuldsumme und deren detaillierte Titel dem Senate bekannt zu geben?

Prag, am 14. Feber 1924.

Hartl,
Knesch, Dr. Spiegel, Jelinek, Zuleger, Dr. Mayr-Harting, Dr. E. M. Herzig, Meissner, Dr. C. E. Schmidt, Fahrner, A. Lippert, Hübner, Luksch, K. Friedrich.

 

Tisk 1803/12.

Překlad.

Interpelace

senátorů Hartla, dr Herzigové, K. Friedricha a soudruhů

na pana ministra vnitra

stran protizákonné zvůle při přibírání politických stran k návrhům na utvoření okresních správních komisí.

Ve smyslu resoluce poslanecké sněmovny ze dne 11. března 1921 má se rekonstrukce okresních správních komisí díti na základě návrhů jednotlivých politických stran a tyto strany má politická okresní správa přibírati podle toho, jak silnou se strana ukázala při posledních poměrných volbách. Přes toto ustanovení přenesly se jednotlivé politické úřady prvé instance v posledním čase s nezměrnou libovůlí. Tak přiznáno bylo v Trutnově všem německým stranám místo příslušejících jim 51 návrhů pouze 46, kdežto třem českým stranám, které by měly právo pouze na 4 návrhy, přiznáno bylo 12. Tak se stalo, že tam >Bund der Landwirte<, který při posledních poměrných volbách měl 5062 hlasů, má podati jen právě tolik (12) návrhů, jako Češi, kteří mohou poukázati pouze na 2080 hlasů. Je-li již takovéto stranické a libovolné jednání politického úřadu nepochopitelným, tož musí vzbuditi přímo pobouření, odváží-li se okresní správa politická vyloučiti jednoduše celé strany z podávání návrhů. To se přihodilo v Mostě, kde se při výzvě k podání návrhů jednoduše přešlo přes Německou stranu národní a přes Německou socialistickou stranu dělnickou, zvůle to, která netoliko v kruzích dotyčných stran nýbrž u veškerého obyvatelstva vzbudila největší rozhořčení.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra vnitra:

Jsou panu ministrovi známy zmíněné akty libovůle okresních správ politických?

Jest pan ministr ochoten, dopomoci porušenému právu zase k platnosti a postarati se náležitě o to, aby se v budoucnosti předešlo tomu, by se takováto nevážnost k zákonům u úřadů neopakovala?

V Praze, dne 14. února 1924.

Hartl, dr E. M. Herzigová, K. Friedrich,
Knesch, Jelinek, Zuleger, dr C. E. Schmidt, A. Lippert, Luksch, Meissner, Hübner, dr Spiegel, Fahrner.

 

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Hartl, Dr. E. M. Herzig, K. Friedrich und Genossen an den Herrn

Minister des Innern

betreffend gesetzwidrige Willkür bei der Heranziehung der politischen Parteien zu Vorschlägen für die Bildung der Bezirksverwaltungskommissionen.

Im Sinne der Resolution des Abgeordnetenhauses vom 11. März 1921 hat die Rekonstruktion der Bezirksverwaltungskommissionen auf Grund der von den einzelnen politischen Parteien zu erstattenden Vorschläge zu erfolgen und es sind hiefür diese Parteien nach Massgabe ihrer bei den letzten Verhältniswahlen zutage getretenen Stärke durch die politische Bezirksverwaltung heranzuziehen. Über diese Bestimmungen haben sich einzelne politische Behörden erster Instanz in letzter Zeit in massloser Willkür hinweggesetzt. So wurden in Trautenau sämtlichen deutschen Parteien statt der ihnen gebührenden 51 Vorschlägen nur 46 zugebilligt, während den 3 čechischen Parteien, die nur ein Anrecht auf 4 Vorschläge hätten, 12 zugesprochen wurden. So kommt es, dass dort der >Bund der Landwirte<, der bei, den letzten Verhältniswahlen 5062 Stimmen aufbrachte, nur eben so viel (12) Vorschläge zu erstatten hat, wie die Čechen, die nur auf 2080 Stimmen verweisen können. Ist schon eine derartige parteiliche und willkürliche Haltung der politischen Behörde unverständlich, so muss es geradezu empörend wirken, wenn es eine politische Bezirksverwaltung wagt, ganze Parteien von der Erstattung der Vorschläge einfach auszuschliessen. Dies ist in Brüx geschehen, wo die Deutsche Nationalpartei und die Deutschsozialistische Arbeiterpartei bei der Einladung zur Erstattung der Vorschläge einfach übergangen wurden, eine Willkür, die hicht nur in den betreffenden Parteikrsisen, sondern in der ganzen Bevölkerung die grösste Entrüstung hervorgerufen hat.

Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:

Sind dem Herrn Minister die besagten Willkürakte politischer Bezirksverwaltungen bekannt?

Ist der Herr Minister bereit, das verletzte Recht wicder herzustellen und das Erforderliche zu veranlassen, um der Wiederholung solcher behördlicher Gesetzesmissachtung für die Zukunft vorzubeugen?

Prag, am 14. Feber 1924.

Hartl, Dr. E. M. Herzig, K. Friedrich,
Knesch, Jelinek, Zuleger, Dr. C. E. Schmidt, A. Lippert, Luksch, Meissner, Hübner, Dr. Spiegel, Fahrner.

 

Tisk 1803/13.

Interpelace

senátora J. Thoře a soudruhů

na vládu republiky Čsl.

o zamítnutí podpory všeživnostenské výstavě.

Jak je známo, usnesla se >Zemská jednota živnostenských společenstev v Praze< uspořádati všeživnostenskou výstavu v r. 1924.

Za tím účelem požádala ministra obchodu o poskytnutí přiměřené subvence, které každé výstavě uděluje a na které je v rozpočtu také pamatováno.

Jak se však dovídáme, rozhodla vláda, kam byla žádost o podporu minist. obchodu postoupena, k rozhodnutí, subvenci neuděliti.

Rozhodnutí toto je překvapující a to tím více, že se jedná o stav, který poměrně nejvíce na státní potřeby přispívá, a tedy i na takovou subvenci největší díl odvede, kdežto všechny ostatní výstavy jsou podpořeny.

Práce s uspořádáním výstavy pokročily již tak daleko, že není možno jí nepořádat a proto také důvod a výmluva na krátkost času je neodůvodněna.

Rovněž tak je neoůvodněné tvrzení, že výstava je stranická; ačkoliv i v tom případě by nárok na podporu neodpadl.

Podepsaní činí proto dotaz k vládě, proč zamítla žádost za poskytnutí subvence uvedené vý- stavě a chce-li vláda tento omyl rychlým rozhodnutím napraviti.

V Praze, dne 14. února 1924.

J. Thoř,
Luksch, Em. B. Trčka, J. Kotrba, dr Kovalik, Jelinek, Th. Walló, dr Mudroň,
J. Barinka, inž. Klimko, J. Dúrčanský.