a) zaplatil-li u úřadovny příslušné maďarské pojišťovny, zřízené na území republiky Československé, jak poslední pojistné, splatné před 26. únorem 1919, tak i poslední pojistné, splatné před 31. prosincem 1922;
b) anebo zaplatil-li pojistník pojistné uvedené v odstavci a) u úřadovny zřízené mimo republiku Československou s výhradou a zažádal ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy tato úmluva se stane účinnou, o zařadění své smlouvy do československého stavu pojištění;
c) anebo zažádal-li pojistník - pokud pojistné uvedené v odstavci a) bylo sečkáno ve 3 měsících ode dne, kdy tato úmluva se stane účinnou, o zařadění své smlouvy do československého stavu pojištění.
Tato ustanovení platí obdobně i pro pojištění důchodů.
Byla-li pojistka splatnou v období mezi 26. únorem 1919 a 31. prosincem 1922, anebo byla-li odkoupena, nastoupí na místo pozdějšího (31. prosince 1922) z obou dnů výše uvedených (bod 1. a 2.), den její splatnosti, pokud se týče den jejího odkupu.
Odchylkou od výše uvedených pravidel nemohou býti zařaděny do československého stavu pojištění smlouvy pojistníků, kteří z vlastní vůle zaplatili své pojistné po 26. únoru 1919 v korunách maďarských nebo rakouských, jakož i smlouvy, při nichž pojišťovna nastalé splatnosti (odkupy atd.) v korunách maďarských nebo rakouských se svolením oprávněné osoby již vyplatila.
V.
Do československého stavu pojištění budou též zařaděna - podle všech ustanovení článku IV. - pojištění na život vyjádřená v titrech válečných půjček uherských nebo rakouských (pojištění válečných půjček), která byla dne 31. prosince 1922 v platnosti. Při sjednání soukromých dohodnutí uvedených ve článku III., musí býti zmíněná pojištění změněna na pojištění v hotových penězích, při čemž 75% pojistného splatného nebo zaplaceného (bez vedlejších poplatků) od počátku pojištění až do 31. prosince 1922, bude započteno jako premie jednou pro vždy.
VI.
Technické reservy připadající na československý stav pojištění, stanovený v článku IV. a V. této úmluvy, budou vypočítány ke dni 31. prosince 1922 a vyjádřeny v korunách československých, podle pojistných výplat splatných po 26. únoru 1919.
Pokud jde o vypočítávání premiových reserv, zúročení a použití úmrtních tabulek, nutno se říditi zásadami, které byly v platnosti pro stanovení premiových reserv životních pojištění v soukromých pojišťovnách obou států bývalého mocnářství rakousko-uherského.
Za technickou reservu pojištění zmíněných v článku V. považuje se částka rovná 75% splatných, pokud se týče zaplacených, premií od počátku pojištění do 31. prosince 1922.
VII.
K úhradě technických reserv, uvedených ve článku VI., jakož i k úhradě jejich úroků od 31. prosince 1922 až do dne, kdy se stanou účinnými výše zmíněná soukromá dohodnutí, bude použito následujících aktiv v pořadí níže uvedeném:
a) titry státního dluhu, vydané republikou Československou,
b) půjčky na životní pojistky připadající na československý stav pojištění,
c) nemovitosti, ležící na území republiky Československé,
d) titry sirotčí jistoty (zástavní listy, komunální dlužní úpisy atd.) vydané veřejnými nebo soukromými ústavy (peněžními ústavy), jejichž sídlo jest na území republiky Československé,
e) titry státního dluhu, o kterých mluví článek 186., bod 1. mírové smlouvy Trianonské, pokud se týče článek 203., bod 1. mírové smlouvy St. Germainské, náležejí-li tyto titry k státnímu dluhu republiky Československé podle ustanovení mírových smluv shora uvedených,
f) titry státního dluhu, uvedené v bodu 2. článku 186. mírové smlouvy Trianonské, pokud se týče v bodu 2. článku 203. mírové smlouvy St. Germainské, a sice:
1. titry opatřené nostrifikační známkou republiky Československé,
2. titry, které nemají nijakého označení, jež by bylo učiněno v důsledku provedení shora zmíněných článků mírových smluv.
Celková jmenovitá hodnota titrů uvedených v bodu f) 2. tohoto článku, použitých příslušnými soukromými pojišťovnami maďarskými k úhradě technických reserv československého stavu pojištění, nesmí přesahovati částku 50,000.000 korun.
VIII.
Pokud by aktiva uvedená v předcházejícím článku nestačila k úplné úhradě technických reserv československého stavu pojištění, může scházející částka býti uhrazena titry státního dluhu, uvedenými v článku 188. mírové smlouvy Trianonské, pokud se týče v článku 205. mírové smlouvy St. Germainské. S těmito titry naloží republika Československá podle svých vlastních zákonných předpisů.
IX.
Hodnoty uvedené v bodech a), d), e) a f) 1. článku VII. budou oceněny svou jmenovitou hodnotou.
Ocenění aktiv uvedených v bodu c) článku VII. vyhrazuje se shora zmíněným soukromým dohodnutím.
Titry uvedené v bodu f) 2. článku VII budou oceněny svou jmenovitou hodnotou, počítaje každou korunu za korunu československou.
X.
Až se tato úmluva stane účinnou, splní výše uvedené soukromé pojišťovny maďarské, počínajíc 26. únorem 1919, závazky z pojišťovacích smluv náležejících do československého stavu pojištění, v korunách československých, počítaje korunu československou za každou korunu uherskou nebo rakouskou, v předpokladu, že technické reservy výše uvedených pojišťoven československému stavu pojištění připadlé budou plně uhrazeny aktivy, uvedenými ve článku VII. a VIII.
Toto ustanovení platí obdobně i pro pojistníky co do zaplacení premií a půjček na pojistky.
XI.
Vláda republiky Československé bude nostrifikovati plnou jmenovitou hodnotou titry, uvedené v článku VII. bodu f) 2., v míře potřebné k úhradě technických reserv ke dni 31. prosince 1922, nanejvýše do úhrnné jmenovité hodnoty 50,000.000 korun. Kupony těchto titrů budou vládou československou vypláceny ode dne účinnosti mírových smluv.
XII.
V šesti měsících počínaje dnem, kdy tato úmluva se stane účinnou, zjistí dozorčí úřady obou států revisemi zúčastněných soukromých pojišťoven, které se provedou na území obou smluvních států, zdali soukromá dohodnutí zmíněná v článku III. této úmluvy, byla ujednána podle ustanovení shora uvedených (IV.-X.). Případné odchylky musí býti opraveny do roka ode dne, kdy tato úmluva se stane účinnou.
XIII.
Vláda království Maďarského povolí vývoz hodnot na území republiky Československé, které jsou podle řečených soukromých dohodnutí určeny k úhradě technických reserv československého stavu pojištění, pokud tyto hodnoty jsou na území maďarského státu.
Vláda republiky Československé povolí dovoz těchto hodnot bez poplatků.
XIV.
Neuzavře-li některá soukromá pojišťovna maďarská, podléhající ustanovením této úmluvy, ve čtyřech měsících ode dne, kdy tato úmluva se stane účinnou, soukromého dohodnutí zmíněného v článku III., o svém československém stavu pojištění, nebo kdyby dozorčí úřady takového soukromého dohodnutí neschválily, učiní zmíněné dozorčí úřady obou států společným souhlasem potřebná opatření v zájmu pojistníků obou států podle zákonných předpisů platných v obou státech.
XV.
Ustanovení obsažená v článku III.-XIV. platí obdobně pro příslušné smlouvy zajišťovací.
XVI.
Schválení soukromých dohodnutí, zmíněných v článku III., dozorčím úřadem československým, bude míti pro příslušné soukromé pojišťovny maďarské v zápětí, že budou zproštěny všech svých závazků vůči příslušným pojistníkům.
Československá vláda zpraví o tom vládu maďarskou.
XVII.
Ustanovení článku III.-V. platí obdobně i pro maďarský stav životních pojištění přináležející soukromým pojišťovnám, jejichž nynější sídlo je v republice Československé a které před 26. únorem 1919 ujednaly pojištění na život na území království Maďarského (článek XX.). Technické reservy těchto stavů pojištění budou změněny na hotovost a příslušné pojišťovací smlouvy, ujednané v bývalých korunách uherských nebo rakouských, budou splněny v korunách maďarských.
XVIII.
Pokud se týče ustanovení článku 198. mírové smlouvy Trianonské o pojišťovnách, bude se tato úmluva považovati za finanční úpravu sjednanou mezi oběma státy. Z toho důvodu vzdávají se oba státy, pokud jde o jejich příslušné domácí pojišťovny, práva odvolávati se k Reparační Komisi podle ustanovení zmíněného článku.
Tato úprava není na újmu jiným finančním úpravám a nedotýká se ustanovení mírových smluv.
XIX.
Aby bylo usnadněno provádění ustanovení, obsažených v této úmluvě, učiní každá z obou vlád, ve čtyřech nedělích ode dne účinnosti této úmluvy, zákonnými předpisy, které každá vláda vydá, tato opatření:
Jakékoliv soudní řízení již zahájené, anebo které se má zahájiti v příčině pohledávek z pojištění na život, důchody nebo úraz, sjednaných před 26. únorem 1919 a znějících na bývalé koruny uherské a rakouské, bude přerušeno na dobu čtyř měsíců ode dne, kdy tato úmluva se stane účinnou, pokud věřitelem a dlužníkem je s jedné strany soukromá pojišťovna (počítajíc v to filiálky, ať mají sídlo kdekoliv), jejíž sídlo je na území jednoho z obou smluvních států a se strany druhé příslušník druhého státu anebo osoba, jejíž stálé bydliště, pokud se týče sídlo, je na území státu druhého.
Opatření zajišťovací a exekuční pro tyto pohledávky nemohou býti provedena; podobná již zavedená opatření budou úředně odročena.
Doba, po kterou soudní řízení o pohledávkách uvedených ve druhém odstavci tohoto článku, bude přerušeno, nezapočítává se ani do lhůty promlčecí, ani do zákonné lhůty ustanovené pro uplatnění práv.
Československá vláda prohlašuje, že je ochotna svoliti k prodloužení lhůty, stanovené v prvním odstavci tohoto článku, ze čtyř měsíců na dvanáct, sjednají-li všechny pojišťovny ustanovením této úmluvy podléhající soukromá dohodnutí zmíněná v článku III.
XX.
Všude, kde v této úmluvě se vyskytuje pojem státního území, rozumí se jím příslušné území v onom rozsahu, ve kterém jest určeno mírovou smlouvou Trianonskou, St. Germainskou a Versailleskou, po případě bylo anebo bude určeno smlouvami a prováděcími opatřeními, sjednanými a smluvenými mezi zúčastněnými státy podle těchto mírových smluv.
XXI.
Veškeré sporné otázky vzniklé z této úmluvy mezi oběma vládami budou řešeny rozhodčím soudem. Obě vlády budou delegovati po jednom členu řečeného rozhodčího soudu.
Oba rozhodčí soudcové zvolí si společnou dohodou předsedu. V případě neshody o osobě předsedy bude tento jmenován presidentem švýcarské Spolkové Rady.
Rozhodčí soud rozhodne též o výlohách řízení.
XXII.
Tato úmluva se stane účinnou v den, kdy budou mezi oběma státy vyměněny ratifikační listiny v Budapešti.
Dáno v textu francouzském ve dvou původních stejnopisech, z nichž po jednom obdržela každá z obou vlád.
V Praze dne 13. července 1923.
Za republiku Československou:
Dr. BOHUMIL VLASÁK v. r.
Za království Maďarské:
IVÁN DE OTTLIK v. r.
Protocole final
relatif à la Convention conclue entre
la République Tchécoslovaque
et
le Royaume de Hongrie,
concernant le Traitement réciproque des entreprises d'assurances privées et le règlement financier des anciens contrats d'assurance sur la vie, conclus en anciennes couronnes hongroises et autrichiennes, en vertu de l'article 198 du Traité de Trianon.
Les délégués plénipotentiaires présents:
Pour la République Tchécoslovaque:
Dr. BOHUMIL VLASÁK,
premier Chef de Section du Ministère des Finances;
Pour le Royaume de Hongrie:
IVÁN de OTTLIK,
Conseiller Intime et Chambellan, Secrétaire d'Etat.
Au moment de procéder à la signature de la convention conclue en date de ce jour, les Plénipotentiaires soussignés du Royaume de Hongrie et de la République Tchécoslovaque sont convenus des arrangements suivants, respectivement ont fait les déclarations suivantes:
§ 1. Par les Etats, mentionnés dans l'article I de cette convention, il faudra entendre aussi les tiers Etats auxquels un territoire de l'ancienne monarchie austro-hongroise a été transféré ou lesquels sont nés du démembrement de la monarchie.
§ 2. Le Gouvernement du Royaume de Hongrie a manifesté le désir que la disposition suivante soit insérée comma deuxième alinéa de l'article II:
"Dans le cas où lesdites entreprises désireraient transférer leur portefeuille à une nouvelle entreprises, se constituant dans l'autre Etat, cet Etat ne pourra refuser la concession d'éxploitation à la nouvelle entreprise qu'au cas ou cette entreprise ne répondrait pas aux prescriptions légales du pays."
Le Gouvernement de la République Tchécoslovaque déclare le désir du Gouvernement du Royaume de Hongrie sans objet, eu regard aux concessions déja accordées par lui. A la seule entreprise d'assurances, entrant ici en considération, à savoir au "Domov", société anonyme d'assurances générales à Bratislava, le Gouvernement de la République Tchécoslovaque - en connexion avec la conclusion de cette convention - accordera la concession très prochainement.
§ 3. Les Gouvernements des deux Etats emploieront tous les moyens, dont ils disposent, pour que les arrangements privés, mentionnés dans l'article III de la présente convention, soient conclus le plus tôt possible, mais au plus tard dans les quatre mois à partir de la mise en vigueur de cette convention.
§ 4. Le Gouvernement de la République Tchécoslovaque déclare qu'il considérera comme non estampillés les titres, mentionnés dans le point f/2 de l'article VII de la convention, ayant déjà été munis du timbre de nostrification de Hongrie, d'Autriche, ou d'un autre Etat Cessionaire de l'ancienne monarchie austro-hongroise, mais dont l'estampillage a été annulé (dénostifié) supplémentairement par l'Etat respectif.
Au cas où l'exécution de cette convention rendrait nécesssaire une nostrification ou dénostrification supplémentaire des titres mentionnés dans le point f/2 de l'article VII, ayant déjà été estampillés par le Royaume de Hongrie ou par la République Tchécoslovaque, les Parties Contractantes interviendront auprès de la Commission des Réparations pour obtenir le consentement respectif, éventuellement nécessaire.
§ 5. En raison d'une proposition de la "Gazdák Biztositó Szövetkezete" (Société coopérative d'Assurances des Cultivateurs) à Budapest, le Gouvernement du Royaume de Hongrie a communiqué au Gouvernement de la République Tchécoslovaque que, déjà avant la signature de la présente convention, ladite compagnie a transféré son portefeuille tchécoslovaque tout entier, ainsi que ses réserves mathématiques y afférentes, à la "Karpathia, Société coopérative d'Assurance Agricole pour la Slovaquie et la Russie Subcarpathique" à Bratislava.
Le Gouvernement Tchécoslovaque prend acte de cette communication et après la présentation par la Société coopérative "Gazdák", des documents originaux respectifs, il examinera cette affaire avec soin, dans le sens des dispositions de cette convention, et en prenant en considération les justes intérêts de ladite Société coopérative.
Le présent protocole final, qui sera ratifié en même temps que la convention conclue en date de ce jour, devra être considéré comme partie intégrante de la présente convention et possédera, en conséquence, la même force et valeur.
En foi de quoi les Plénipotentiaires des deux Etats ont signé de leur propre main le présent protocole, rédigé en français en deux exemplaires originaux, dont un a été remis à chacun des deux Gouvernements.
Praha le 13 Juillet 1923.
Pour la République Tchécoslovaque:
Dr. BOHUMIL VLASÁK m. p.
Pour le Royaume de Hongrie:
IVÁN de OTTLIK m. p.
Závěrečný zápis
o úmluvě mezi
republikou Československou
a
královstvím Maďarským
sjednané podle článku 198. mírové smlouvy Trianonské o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských.
Přítomni zplnomocnění zástupci:
Za republiku Československou:
Dr. BOHUMIL VLASÁK,
vedoucí odborový přednosta ministerstva financí;
Za království Maďarské:
IVÁN DE OTTLIK,
tajný rada a komoří, státní tajemník.
Přikročivše k podpisu úmluvy sjednané tohoto dne, podepsaní zplnomocnění zástupci království Maďarského a republiky Československé shodli se na těchto úpravách, pokud se týče učinili tato prohlášení:
§ 1. Státy uvedenými v článku I. této úmluvy rozumí se též třetí státy, jimž připadlo nějaké území bývalého mocnářství rakousko-uherského anebo které vznikly z rozkouskování mocnářství.
§ 2. Vláda království Maďarského projevila přání, aby následující ustanovení bylo vsunuto jako druhý odstavec článku II.:
"V případě, že by uvedené pojišťovny si přály převésti svůj stav pojištění na novou pojišťovnu, ustavující se v druhém státu, bude moci tento stát odepříti nové pojišťovně koncesi jen tehdy, jestliže by tato pojišťovna neodpovídala zákonným předpisům příslušného státu."
Vláda republiky Československé prohlašuje, že přání vlády království Maďarského je bezpředmětným, přihlížejíc ke koncesím, které již povolila. Jediné, v této příčině v úvahu přicházející pojišťovně, totiž pojišťovně "Domov" Všeobecné akciové pojišťovací společnosti v Bratislavě, povolí československá vláda - v souvislosti s ujednáním této úmluvy - koncesi co nejdříve.
§ 3. Vlády obou států použijí všech prostředků, které mají po ruce, aby soukromá dohodnutí zmíněná ve článku III. této úmluvy byla ujednána co nejdříve, ale nejpozději ve čtyřech měsících po dni, kdy tato úmluva se stane účinnou.
§ 4. Vláda republiky Československé prohlašuje, že bude považovati za neokolkované titry, uvedené v bodu f) 2. článku VII. této úmluvy, které již byly opatřeny nostrifikační značkou Maďarska, Rakouska anebo jiného nástupnického státu bývalého mocnářství rakouskouherského, jichž okolkování však bylo dodatečně zrušeno (denostrifikováno) příslušným státem.
Kdyby provedení této úmluvy vyžadovalo dodatečnou nostrifikaci anebo denostrifikaci titrů uvedených v bodu f) 2. článku VII., které již byly okolkovány královstvím Maďarským anebo republikou Československou, zakročí Smluvní Strany u Reparační Komise o příslušné povolení, jehož by snad bylo zapotřebí.
§ 5. Na základě žádosti "Pojišťovacího společenstva rolníků" (Gazdák Biztositó Szövetkezete) v Budapešti, sdělila vláda království Maďarského vládě republiky Československé, že zmíněné společenstvo přeneslo již před podpisem této úmluvy celý svůj československý stav pojištění i s příslušnými technickými reservami na "Karpathii" Pojišťovací společenstvo zemědělců pro Slovensko a Podkarpatskou Rus v Bratislavě.
Československá vláda béře toto sdělení na vědomí a, až společenstvo "Gazdák" předloží příslušné původní doklady, prozkoumá tuto záležitost ve smyslu ustanovení této úmluvy se zřetelem k spravedlivým zájmům zmíněného společenstva.
Tento závěrečný zápis, který bude ratifikován současně s úmluvou tohoto dne sjednanou, bude považován za podstatnou součást této úmluvy a bude míti proto tutéž moc a platnost.
Na důkaz toho svrchu jmenovaní zplnomocnění zástupci obou států podepsali vlastnoručně tento zápis, sepsaný francouzsky ve dvou původních stejnopisech, z nichž po jednom obdržela každá z obou vlád.
V Praze dne 13. července 1923.
Za republiku Československou:
Dr. BOHUMIL VLASÁK v. r.
Za království Maďarské:
IVÁN DE OTTLIK v. r.
Důvodová zpráva.
Úmluva o soukromých pojišťovnách byla s Maďarskem sjednána podle ustanovení článku 198 mírové smlouvy Trianonské (č. 102/1922 Sb. z. a n.), který praví: "aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všemi stranami, budou určeny shodou mezi jednotlivými zúčastněnými vládami všechny finanční úpravy, které se staly nutnými rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského a novým uspořádáním veřejných dluhů a měny..............." Mezi právními subjekty, jichž tyto úpravy se týkají, uvádí citovaný článek také společnosti pojišťovací (soukromé a contr. čl. 258 trianon.) a vyhrazují pro případ, že by zúčastněné vlády nedospěly ke shodě, Reparační Komisi právo, povolati k žádosti některé zúčastněné vlády jednoho nebo více rozhodčích, z jejichž výroku není odvolání.
Podstatným obsahem a účelem této úmluvy je, že československým pojistníkům (čl. IV.) má se dostati splnění nároků z pojišťovacích smluv v korunách československých v poměru 1:1. Navzájem budou ovšem i českoslovenští pojistníci plniti v téže měně a relaci (čl. X.).
Úmluva řídí se především zásadou territoriality, t. j. za československé pojistníky, jimž se má dostati výhod úmluvy, považují se - bez zřetele na státní příslušnost - osoby fysické a právnické, které měly stále bydliště (sídlo) na československém území jak dne 26. února 1919, tak dne 31. prosince 1922. Tento den byl volen proto, aby byl zachycen stav (též vilanční) koncem roku, jaký zde byl před založením jednání, která začala počátkem roku 1923.
Výjimkou z této zásady budou za podmínek v článku IV., odst. 2., přesně vytčených do "československého stavu pojištění" (portefeuille, čl. III.) zařazeni českoslovenští příslušníci, kteří v rozhodných dnech neměli bydliště (sídlo) na území československém a naopak nebudou do něho zařazeni pojistníci, kteří po 26. únoru 1919 dobrovolně bez výhrady plnili anebo plnění přijali v korunách maďarských nebo rakouských.
Tato ustanovení (čl. III.-V.) platí navzájem obdobně o zařazení obyvatelů resp. příslušníků maďarských, do "maďarského stavu pojištění" (čl. XVII.) československých pojišťoven.
Úmluva zahrnuje pojišťovací smlouvy na život a důchody, včetně důchody úrazové, které označují se nadále ve smlouvě jménem "stav pojištění" (čl. III.), dále pojištění válečných půjček (čl. V.) a smlouvy zajišťovací (čl. XV.).
Likvidace těchto starých pojišťovacích smluv bude provedena podle zásad shora naznačených především dobrovolnými soukromými dohodami pojišťoven maďarských a československých. Tyto dohody budou schváleny příslušnými dozorčími úřady, budou-li vyhovovati vnitřním zákonným předpisům (čl. II. a XII.). Pro Československo platí tu zejména předpisy vládního nařízení čís. 402/1920 Sb. z. a n. Tímto schválením budou maďarské pojišťovny zproštěny svých závazků vůči příslušným pojistníkům (čl. XVI.). Teprve když by některá soukromá pojišťovna maďarská takové dohody nesjednala, anebo kdyby takové dohodnutí nebylo příslušnými dozorčími úřady schváleno, učiní oba státy společným souhlasem potřebná opatření v zájmu pojistníků podle vnitřních zákonných předpisů (čl. XIV.).
Soukromé pojišťovny mohou zmíněnou soukromou dohodou přenésti starý stav pojištění (z doby před 26. únorem 1919), vzniklý obchodováním na území druhého státu, na některou domácí pojišťovnu v tomto druhém státu, které ovšem odevzdají též příslušné technické reservy v článku VII. podrobně vypočtené. Jsou to především hodnoty již na Kč znějící, dále titry zajištěného předválečného dluhu uherského a rakouského náležející podle mírových smluv k československému státnímu dluhu a předválečné renty uherské a rakouské jednak již nostrifikované, jednak dosud neoznačené. Vláda československá zavázala se (čl. XI.) nostrifikovati tyto neznačené předválečné renty až do maximální výše 50 milionů korun plnou jmenovitou hodnotou.
Nestačí-li tato aktiva k plné úhradě technických reserv, může scházející částka býti uhrazena titry válečných půjček uherských a rakouských (čl. IX.), s nimiž naloží vláda československá podle vlastních zákonných předpisů.
Aby bylo usnadněno provedení ustanovení úmluvy, zavázaly se obě vlády (čl. XIX.), že vydávají ve 4 nedělích ode dne účinnosti úmluvy zákonné předpisy o přerušení soudních sporů a exekucí na dobu 4 měsíců, kterou československá vláda prodlouží případně na 12 měsíců; dále že doba, po kterou soudní řízení bude přerušeno, nebude se započítávati ani do lhůty promlčecí ani do zákonné lhůty pro uplatnění práv.
Případné sporné otázky vzniklé z této úmluvy budou řešeny zvláštním rozhodčím soudem podle ustanovení článku XXI.
Z úmluvy této vzniká zatížení československému státu ve formě nostrifikace 50 milionů K předválečných rent a případného uznání válečných půjček. Proto je podle § 64 bod 1. ústavní listiny zapotřebí souhlasu Národního shromáždění (čl. VII.-XI.).
K čl. X., odst. 1., dlužno připomenouti, že slova "uherská nebo rakouská" koruna znamená starou korunu rakousko-uherskou.
Opis úmluvy ze dne 13. července 1923 se závěrečným zápisem a její překlad jsou přiloženy.
Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným podle §§ 55 jednacích řádů sněmovních; zároveň vyslovuje přání, aby osnova byla předložena nejprve sněmovně poslanců a v obou sněmovnách přikázána rozpočtovému a zahraničnímu výboru k podání zprávy vždy ve lhůtě 5 dnů.
K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí, že úprava starých pojišťovacích úmluv je palčivou otázkou, na jejíž brzké vyřízení čeká veliký počet pojistníků; mimo to je nutno, aby předválečné renty byly převezeny co nejdříve, ježto Reparační Komise v Paříži naléhá na rychlé skončení prací souvisejících s rozdělením předválečných dluhů a na zaslání seznamů převzatých rent.
V Praze dne 25. dubna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. E. Beneš, v. r.