Tisk 1958/5.
Původní znění.
Odpověď
ministra sociální péče na interpelaci senátorů A. Perthenové, Reyzla a soudruhů
stran poskytování a výplaty podpor v nezaměstnanosti v okresu děčínském, benešovském, českokamenickém a českolipském. (Tisk 1803/2).
Podle výsledku konaného šetření jest nutno konstatovati, že v okresích, jichž interpelace se týče, pří přiznávání podpor v nezaměstnanosti postupuje se nanejvýše blahovolným způsobem a nečiní se rozdílu, zda dělníci o podporu se hlásivší byli propuštěni z malých či velkých podniků. Dopravní dělníky na labských překladištích a ve skladištích, kteří nemohou prokázati zaměstnání celoroční, jest nutno považovati za zaměstnance sezónní, jimž se zřetelem k ustanovení § 2, bod 8 a zákona č. 322/ 1921 nárok na podporu v nezaměstnanosti nepřísluší. Oni dopravní dělníci, kteří však pří přihlášce o podporu v nezaměstnaností podali průkaz celoročního zaměstnání a vyhovují i ostatním zákonným podmínkám, nejsou z nároku na podporu v nezaměstnanosti vylučováni, nýbrž naopak jest jim tato podobně jako ostatním nezaměstnaným řádně vyplácena.
Zákon o podporách v nezaměstnanosti ustanovuje v § 8, že podpora v nezaměstnanosti poukazuje se zásadně předem na l týden po uplynutí 7 dnů od uplatnění nároku na podporu v nezaměstnaností a že dodatečně podpora vypláceti se nesmí. Podřízené úřady řídí se tímto ustanovením a pokud dochází k odchylkám, děje se tak jedině v zájmu samotných podporovaných.
Ministerstvo financí byvši dotázáno o způsobu vyplácení podpor v nezaměstnanosti sdělilo, že >výplata děje se u berních úřadů vinterpelaci jmenovaných, t. j. v Benešově n/Pl., v Čes.Kamenici a Čes. Lípě po dohodě s politickým úřadem I.stolice vždy ve 14ti denních lhůtách a to týden pozadu atýden předem. Do tohoto způsobu výplaty nebylo si ujmenovaných úřadů do-sudstěžováno a nezaměstnaní jsou s ním zcela spokojení.Berní úřad v Děčíně, jehož postup při výplatě podporje hlavně předmětem stížností v interpelaci obsažených,vyplácel podpory ve 14ti dnech pozadu. Tento způsob výplatybyl však již zatím opatřenímzemského finančního ředitelství v Praze odstraněn.
Pokud jde o případy, v nichžpodle interpelace nezaměstnaní utrpěli postupem berníhoúřadu v Děčíně pří vyplácení podpor újmu, nemohlybýti ony případy a oprávněnost stížností vyšetřeny,neboť v interpelaci nebyla udána jména poškozených; bernímuúřadu v Děčíně není o těchto případech ničeho známo.
Všeobecně se vyplácí podporanezaměstnaným, kteří již našli zaměstnání a mají kpožadování nějaký zbytek podpory, prostřednictvímspolehlivých plnomocníků, opatřených nekolkovanou plnoumocí. Podobně se postupuje také tehdy, nemůže-li se stranadostaviti k vyplácející pokladně pro onemocnění. Ve zcelavýjimečných případech pak může strana z jinéhozávažného důvodu písemně dožádati pokladnu o vyplácenípodpory poštou, kterémužpřipíšu musí přiložiti průkazní list a řádněvyplněnou poštovní poukázku, jakož i vlastnoručněvyhotovenou stvrzenku. Příslušné pokyny v tomto směru bylydány ministerstvem financí všem podřízeným úřadůmvýnosem z 29./3. 1924,č. 70501/23.
Další odchýlení se od zásadyvypláceti podpory jedině samotným podporovaným - krom shorauvedených výjimečných opatření - není ani nutným, ani zdůvodů kontrolních možným.<
Vzhledem k výše uvedenému nelze spatřovati v postupu úřadů v interpelaci uváděných při poskytování a výplatě podpor nějakých nesprávností.
Pokud by snad přece vyskytly se určité závady, jest ministerstvem sociální péče o to postaráno, aby konkrétní případy, jež se mu oznámí, byly neprodleně vyšetřeny a případná náprava ihned zjednána.
V Praze, dne 16. srpna 1924.
G. Habrman v. r.,
ministr sociální péče.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorgc auf die Interpellation der Senatoren Anna Perthen, Reyzl und Genossen
betreffend die Gewährung und Auszahlung der Arbeiíslosenunterstützung in den Bezirken Tetschen, Bensen, Bohmisch-Kamnitz und Bohmisch-Leipa.
(Druck Nr. 1803/2).
Auf Grand des Ergebnisses der gepflogenen Erliebungen muss konstatiert werden, dass in den Bezirken, auf welche sich die Interpellation bezicht, bei der Zuerkennung der Arbeitslosenunterstützungen in höchst wohlwollender Weíse vorgegangen und kein Unterschied gemacht wird, ob die um die Unterstützung sich meldenden Arbeiter aus kleinen oder aus grossen Unternehmungen entlassen wurden. Die Transportarbeiter in den Elbeumschlagsplätzen und in den Lagerhäusern, welche keine ganzjährige Arbeit nachweisen können, sind als Saisonarbeiter anzusehen, welchen mit Rücksicht auf die Bestimmung des § 2, Punkt 8 a) des Gesetzes Nro 322/1921 kein Anspruch auf die Arbeitslosenunterstützung gebührt. Die jenigen Transportarbeiter jedoch, welche bei der Anmeldung um die Arbeitslosenunterstützung den Nachweis einer ganzjährigen Beschäftigung geliefert haben und auch den sonstigen gesetzlichen Bedingungen entsprechen, werden vom Anspruche auf die Arbeitslosenunterstützung nicht ausgeschlossen, víelmehr wird ihnen dieselbe ähnlich wie den sonstigen Arbeitslosen ordnungsgemäss ausgezahlt.
Das Gesetz über die Arbeitslosenunterstützung bestimmt im § 8, dass die Arbeitslosenunterstützung grundsätzlich im vorhinein für eine Woche nach Ablauf von 7 Tagen nach Geltendmachung des Anspruches auf die Arbeitslosenunterstützung angewiesen wird und dass eine nachträgliche Auszahlung der Unterstützung nicht stattfinden darf. Die untergeordneten Behörden richten sich nach díeser Bestimmung und insofern Abweichungen hievon stattfinden, erfolgt dies lediglich im Interesse der Unterstützungswerber selbst.
Das Finanzministerium hat auf eine Anfrage über die Art der Auszahlung der Arbeitslosenunterstützungen mitgeteilt, dass >die Auszahlung bei den in der Interpellatíon genanntenSteuerämtern, d. i. ín Bensen, Bohmisch-Kamnitz undBöhmisch-Leipa im Einvernehmen mit der politischen Behörde I.Instanz stets in 14-tägigen Terminen und zwar eine Wochenachhinein und eine Woche im vorhinein erfolgt. Gegen diese Artder Auszahlung wurde bei den genannten Behörden bisher keíneKlage geführt und sind die Arbeitslosen mit
derselben ganz zufrieden. Das Steueramt in Tetschen, dessenVorgehen bei der Auszahlung der Unterstützungen denHauptgegenstand der ín der Interpellation enthaltenenBeschwerden bildet, zahlte die Unterstützungen 14 Tagenachhinein aus, Diese Art der Auszahlung wurde jedoch inzwischendurch eine Verfügung der Finanziandosdirektion in Pragabgeschafft.
Insofern es sich um solche Fälle handelt, in welchen nach derInterpellation die Arbeitslosen durch das Vorgehen desSteueramtes in Tetschen bei der Auszahlung der UnterstützungenSchaden erlitten, konnten diese Fälle und die Stichhältigkeitder Beschwerde nicht erhoben werden, nachdem die Namen derBeschädigten in der Interpellation nicht genannt waren; demSteueramte in Telschen ist von solchen Fällen nichts bekannt.
Im allgemeinen wird die Unterstützung an solche Arbeitslose,welche bereits eine Beschäftigung gefunden und irgendeinen Restder Unterstützung zu beanspruchen haben, durch die Vermitlungverlasslicher, mít einer ungestempelten Vollmacht versehenerBevollmächtigten ausgezahlt. In ähnlicher Weise wird auch dannvorgegangen, wenn die Partei wegen Erkrankung bei derauszahlenden Kassa nicht erscheinen kann, In ganz ausnahmsweisenFällen kann jedoch die Partei aus einem anderen gewichtigenGrunde die Kassa schriftlich um die Auszahlung der Unterstützungdurch die Post ersuchen, zu welcher Zuschrift ein Ausweisdokumentund eine ordnungsgemäss ausgefüllte Postanweisung als auch dieeigenhandig ausgefertigte Empfangsbestätigung beizuschliessensind. Die entsprechenden Weisungen in dieser Richtung wurden vomFinanzministerium mit dem Erlasse vom 29. März 1924 Z, 70501/23an alle untergeordneten Behörden herausgegeben.
Eine weitere Abweichung von dem Grundsatze der direktenAuszahlung der Unterstützungen an die Unterstützten selbstausser den oben ange-führten Ausnahmsverfügungen - erscheintweder notwendig noch aus Gründen der Kontrolle möglich.<
Mít Rücksicht auf die vorstehenden Ausführungen kann in dem Vorgehen der in der Interpellatíon angeführten Behörden bei der Gewährung und Auszahlung der Unterstützungen keine Inkorrektheit erblickt werden.
Insofern etwa dennoch gewisse Anstände vorkommen sollten, hat das Ministerium für soziale Fürsorge dafür vorgesorgt, dass die demselben zur Anzeige gebrachten konkreten Fälle unverzüglich erhoben werden und sofort entsprechende Abhilfe geschafft werde.
Prag, am 16. August 1924.
G. Habrman m. p.,
Minister für soziale Fürsorge
Tisk 1958/6.
Původní znění.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci senátora Karla Friedricha a soudruhů st ran nezákonného překládání názvu ulic v Chebu. (Tisk 1832/4).
Křestní jména nejsou zásadně nepřeložitelná, poněvadž jich nepřeložitelnost není stanovena žádným předpisem, ani jazykovým zákonem. Pro křestní jména užívaná u více národův vytvořily si jednotlivé jazyky své tvary a znění. Jméno Mikuláš jest správným českým zněním jména, pro něž německý jazyk užívá řecko-latinské formy Nikolaus.
Pokud jde o to, že město Eger bylo označeno slovem Cheb, poukazuji na statistický lexikon o Čechách, úřední to seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n., vydaný ministerstvem vnitra a státním úřadem statistickým.
V seznamu tom jest město toto označeno >Cheb, Eger< a vojenský orgán pří vypracování dopisu v jazyku státním byl podle §u 4 zákona 266 z r. 1920 povinen užití tohoto názvu. Jest tedy označení jménem >Cheb< správné.
Překlad >Nádražní ulice< jest věcně správným pojmenováním a totožným s německým označením >Bahnhofstrasse<. Interpelace shledává použití českého označení v rozporu s jazykovým zákonem, nenaznačuje však, se kterým ustanovením tohoto zákona jest použití překladu v rozporu a také ministerstvo národní obrany rozpor tento nenalezlo.
V Praze, dne 11. srpna 1921.
Udržal v. r.,
ministr národní obrany.
Tisk 1958/7.
Původní znění.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátora Bartha a druhů o událostech při obecních volbách v Žatci. (Tisk 1832/5).
Při volbách do obecního zastupitelstva v Žatci byly volební plakáty německé soc. dem. stranyv nadmíru velkém počtu vylepeny na všech možných místech, jako na př. na domech, firmových návěštích, na poštovních schránkách, na kostele atd.
Někteří majitelé polepených objektů učinili proto u četnictva trestní oznámení a toto muselo dle platných předpisů zakročiti. Jako pachatel byl vypátrán dne 14. 3. 1924 František Zischka, jenž však odepřel každou výpověď a žádal, aby byl předveden vyšetřujícímu soudci. Četnictvo na to dodalo jmenovaného dne 14. 3. 1924 večer okresnímu soudu v Žatci odůvodňujíc to tím, že nalepování plakátů na zmíněné objekty mohlo způsobiti i poškození cizího majetku, trestní oznámení učinilo však proti němu teprve následujícího dne.
Zatčení Františka Zischky nebylo přes to, že žádal sám o předvedení k vyšetř. soudci a odpíral četnictvu vypovídati, oprávněno, protože nebyly dány zákonné předpoklady pro uvalení vazby a byli proto zúčastnění četníci vzati k zodpovědnosti.
Zároveň bylo četnictvo znova důtklivě poukázáno, aby přísně zachovávalo předpisy, které platí o zatčení osob, podezřelých z trestních činů.
V Praze, dne 5. července 1924.
Švehla v. r.,
ministerský předseda, za
ministra vnitra.
Překlad.
Antwort
des Ministers des Innern auf die Interpellation des Senators Barth und Genossen
betreffend die Vorfälle anlässlich der Wahlen in die Gemeindevertretung-
in Saaz. (Druck Nr. 1832/5).
Anlässlich der Wahlen in die Gemeindevertretung in Saaz wurden die Wahlplakate der deutschen sozialdemokratischen Partei in überaus grosser Anzahl air allen moglichen Orten, wie z. B, an den Häusern, Firmentafeln, an Briefkästen, an der Kirche u. s. W. angeklebt,
Einige Besitzer der beklebten Objekte erstatteten daher bei der Gendarmerie die Strafanzeige und diese musste im Sinne der geltenden Vorschriften einschreiten. Als Tater wurde am 14. März 1924 Franz Zischka eruirt, welcher jedoch jegliche. Aussage verweigerte und um die Vorführung vor den Untersuchungsrichter ersuchte. Die Gendarmerie hat hierauf den Genannten am 14. März 1924 abends dem Bezirksgerichte in Saaz mit der Begründung eingeliefert, dass das Ankleben von Plakaten an die erwähnten Objekte auch eine Beschadigung fremden Eigentums verursachen konnte, die Strafanzeige gegen denselben wurde jedoch erst am folgenden. Tage erstattet.
Die Verhaftung des Franz Zischka war ungeachtet dessen, dass er selbst die Vorführung vor den Untersuchungsrichter verlangte und der Gendarmerie die Aussage verweigerte, nícht gerechtfertigt, nachdem für die Verhängung einer Haft keine gesetzlichen Voraussetzungen gegeben waren und wurden daher die beteiligten Gendarmen zur Verantwortung gezogen.
Zugleich wurde die Gendarmerie neuerlich nachdrücklich angewiesen, die für die Verhaftung von Personen, welche einer strafbaren Tat verdächtig erscheínen, geltenden Vorschriften streng einzuhalten.
Prag, am 5. Juli 1924.
Švehla m. p.,
Ministerpräsident, für den Minister des Innern.
Tisk 1958/8.
Původní znění.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátorů dr Hellera, Jarolima a soudruhů o pracovní době u okresního soudu v Teplicích-Šanově (Tisk 1900/2).
Prodloužení osmi kancelářských hodin pracovních, stanovených §em 308 j. ř. na devět pracovních hodin stalo se za účelem zpracování značných nedodělků kancelářských, což připouští § 41, odst. 1. jedn. ř. a § 28, odst. l. posl. věta služ. pragm.
Opatření to nepříčí se ani zákonu ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. zák. a nař., ježto tento zákon pro státní úřady a jich zaměstnance neplatí.
Prodloužení pracovní doby trvalo od 26. února 1924 do 2. června 1924.
V Praze, dne 26. července 1924.
Dr Dolanský v. r.,
ministr spravedlností.
Překlad.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation der Senatoren Dr. Heller, Jarolim und Genossen befreffend die Arbeitszeit beim Bezirksgerichte in Teplitz-Schönau.(Druck Nr. 1900/2).
Die Verlängerung der durch § 308 Gesch. Odg. festgesetzten achtstündigen Arbeitszeit für die Kanzleibeamten auf neun Arbeitsstunden erfolgte zum Zweeke der Aufarbeitung bedeutender Kanzleirückstände, was nach § 41, Abs. l Gesch. Odg. und § 28, Abs. l letzter Satz der Dienstpragmatik zulässig ist.
Diese Verfügung steht auch mit dem Gesetze vom 19. Dezember 1918, Nr. 91 S. d. G. u. V. nicht im Widerspruche, zumal dieses Gesetz fur die Staatsämter und die in denselben beschäftigten Personen keine Geltung hat.
Die Verlängerung der Arbeítszeit dauerte vom 26. Feber 1924 bis 2. Juni 1924.
Prag, am 26. Juli 1924.
Dr. Dolanský m. p.,
Justizminister.