(²) Přednostu kontrolního oddělení a jeho ostatní členy jmenuje a odvolává představenstvo v dohodě s dozorčí radou.

(³) Povinností tohoto kontrolního oddělení jest kontrolovati ostatní oddělení ústavu, zda jednotlivé obchodní úkony jsou v souhlase se zákonem, stanovami jednacím řádem banky (§ 9) nebo s instrukcemi, ve smyslu jednacího řádu případně vydanými, a zda vyhovují potřebám bankovní techniky.

§ 14.

(¹) Jak se kontrola provádí kontrolním oddělením ústavu, upraví podrobně jednací řád.

(²) Kromě běžných zpráv vedoucím řiditelům podává kontrolní oddělení o výsledku své činnosti písemné zprávy dozorčí radě a to zpravidla v obdobích jednacím řádem stanovených, v případu naléhavé potřeby však i mimo toto období. Opisy uvedených zpráv jest současně předložiti vedoucím řiditelům.

§ 15.

Sezná-li dozorčí rada ze zprávy kontrolního oddělení, že při provádění obchodů ústavu nebyly dodrženy předpisy zákona, stanov, jednacího řádu banky nebo instrukcí na jeho základě vydaných, anebo, že provádění obchodů nevyhovuje potřebám bankovní techniky, jest povinna starati se podle předpisů dozorčího řádu o odstranění shledaných závad.

§ 16.

O obsahu každé kontrolní zprávy předložené dozorčí radě a o případných k ní připomínkách budiž bezodkladně vyrozuměn vládní komisař; žádá-li za to, buďtež mu dána veškerá vysvětlení a opis kontrolní zprávy s připomínkami.

§ 17.

(¹) Členové představenstva a dozorčí rady, jakož i vedoucí úředníci společnosti, kteří porušili povinnosti uložené jim zákony, stanovami, jednacím nebo dozorčím řádem anebo smlouvou, ručí společnosti za škodu, která vznikne z obchodu, při němž k porušení do šlo, leč by bylo porušení povinnosti dodatečně napraveno před nastalou škodou.

(²) Ustanovením odst. 1. nejsou dotčena obecná ustanovení o náhradě škody.

(³) Ručí-li podle ustanovení tohoto paragrafu více osob za škody, ručí všechny rukou společnou a nerozdílnou, pokud se nedá určiti poměr jejich zavinění.

(⁴) Vedoucími úředníky ve smyslu ustanovení tohoto paragrafu rozuměti dlužno úředníky, kterým svěřeno bylo vedení banky, pobočného závodu nebo jednotlivých oddělení, zřízených podle jednacího řádu.

§ 18.

(¹) Ústavy, jichž oprávnění vydávati vkladní knížky (listy) zůstane podle §u 3 v platnosti anebo které se podle §u 3 ucházeti chtějí o udělení oprávnění toho, povinny jsou státi se členy revisního a důvěrnického společenstva s ručením obmezeným, zřízeného podle zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z. Společenstvo toto nepodléhá revisi podle zák. ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. z., nýbrž revisi jeho provádí ministerstvo financí.

(²) Osoby, které jsou povinny učiniti zákonné kroky k založení tohoto společenstva (zakladatelé), ustanoví ministerstvo financí.

§ 19.

Společenstvo toto má své sídlo v Praze.

§ 20.

(¹) Zakladatelé společenstva jsou povinni, dříve než zažádají o zápis společenstva do rejstříku společenstevního, předložiti stanovy společenstva, a to nejdéle do tří měsíců po svém ustanovení, ministerstvu financí ku schválení. Pokud tento zákon, neustanovuje jinak, musejí stanovy vyhovovati zákonu ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z.

(²) Změna stanov vyžaduje souhlasu ministerstva financí.

§ 21.

(¹) K působnosti společenstva náleží:

a) revidovati ústavy v něm sdružené a jejich pobočné závody,

b) navrhovati akce k reorganisaci, sanaci a likvidaci členů a po případě spolupůsobiti při takových akcích.

(²) Za souhlasu vlády může společenstvo po příslušném doplnění stanov rozšířiti svou působnost i na jiné úkoly dotýkající se společných zájmů ústavů v něm sdružených.

§ 22.

(¹) Ústavy uvedené v §u 18, odst. 1. jsou povinny zůstati členy společenstva, dokud spravují vklady na knížky (listy) nebo dokud jejich žádost za udělení oprávnění vydávati vkladní knížky (listy) nebyla zamítnuta.

(²) Dobrovolně mohou přistoupiti též jiné protokolované bankovní ústavy (firmy) bez rozdílu, jaká jest jejich právní forma. O žádosti za přijetí rozhoduje v tomto případě představenstvo společenstva podle volného uvážení s konečnou platností.

§ 23.

(¹) Akciové společnosti a společnosti s ručením obmezeným, které jsou členy společenstva, musejí převzíti na každých i počatých 250.000 Kč svého splaceného kapitálu akciového (kmenového) jeden podíl, jehož výši určí stanovy společenstva.

(²) Počet podílů jiných členů určí představenstvo při přijetí podle volného uvážení.

(³) Pokud výtěžky jmění společenstva nepostačí k úhradě výdajů, jsou členové společenstva povinni přispívati k jejich úhradě poměrně podle počtu svých podílů. Bližší ustanovení o těchto příspěvcích obsahujtež stanovy společenstva.

§ 24.

Při hlasování členů ve valných hromadách společenstva připadá na každý podíl jeden hlas.

§ 25.

Účelem revise, kterou společenstvo podle §u 21, odst. 1., lit. a) vykonávati má, jest kontrola toho, zda zachovávají se zákonné a statutární předpisy, jakož i předpisy jednacích a dozorčích řádů a celého hospodaření členů s hlediska bezpečnosti vkladatelů a jiných věřitelů.

§ 26.

(¹) Revise [§ 21, odst. 1., lit. a)] provádí společenstvo zvláštním revisním oddělením. Představenstvo jmenuje přednostu i ostatní členy revisního oddělení; jejich služební poměr ku společenstvu upravuje se služební smlouvou. Jak přednosta revisního oddělení, tak jeho zástupce složí při nastoupení své služby do rukou ministra financí nebo jeho zástupce slib, že budou plniti svědomitě povinnosti uložené jim tímto zákonem. Odvolání přednosty a ostatních členů revisního oddělení může se státi jen se souhlasem ministra financí.

(²) Přednosta i členové revisního oddělení ztrácejí svůj úřad pravoplatným odsouzením pro přečin podle §u 32, odst. 2. nebo pravoplatným odsouzením pro jiný trestný čin ku ztrátě volebního práva do obcí.

§ 27.

(¹) Revisoři společenstva mají právo vstoupiti při revisi do obchodních a provozovacích místností členů, nahlížeti do všech knih a dokladů, požadovati zprávy a objasnění od členů, jejich zástupců, úředníků a zřízenců, prohlížeti stav pokladny, cenné papíry, dluhopisy a jiné hodnoty.

(²) Při započetí revise povinni jsou prokázati se dekretem revisního oddělení, jímž se revise nařizuje.

§ 28.

(¹) Stanoviti podrobné předpisy o způsobu, rozsahu a době provádění revisí u členů společenstva ponechává se stanovám.

(²) Revisní oddělení společenstva může kdykoliv požadovati od členů společenstva výkazy o aktivech a pasivech ke zjištění solventnosti a likvidnosti.

(³) Revisní oddělení jest oprávněno žádati reeskontní místa o sdělení rozsahu použitého eskontního a reeskontního úvěru členů společenstva a jejich dlužníků a navzájem může k žádosti reeskontních míst sdělovati celkovou závaznost členů. Revisní oddělení má též právo žádati od peněžních ústavů potvrzení o správnosti salda uložených přebytků člena.

(⁴) Na žádost člena společenstva může revisní oddělení vykonati též revisi jeho dlužníka, svolí-li k tomu.

§ 29.

(¹) O výsledku revise podají revisoři písemnou zprávu přednostovi revisního oddělení, který sdělí její obsah revidovanému ústavu - a to, je-li zřízena dozorčí rada, prostřednictvím jejím - a současně dodá stejnopis revisní zprávy vládnímu komisaři, byl-li ustanoven. Budou-li shledány podstatné závady, vyzve přednosta revisního oddělení zákonné zástupce ústavu k provedení nápravy v přiměřené lhůtě.

(²) Dozorčí rada a představenstvo jsou povinny o revisní zprávě pojednati, usnesení učiniti a vytčené závady odstraniti ve lhůtě stanovené revisním oddělením.

(³) Nestane-li se tak, nebo dojde-li k neshodě mezi revisním oddělením a revidovaným ústavem, předloží revisní oddělení věc ministerstvu financí, které rozhodne s konečnou platností.

(⁴) Představenstvo ani členové společenstva nemají práva žádati beze svolení revidovaného ústavu za sdělení revisní zprávy. Naproti tomu ministerstvo financí může kdykoliv nahlédnouti do revisních zpráv uložených u revisního oddělení, nesmí však zpráv těchto použíti pro účely berní a to ani ohledně revidovaných ústavů, ani jejich zákazníků.

(⁵) Zprávy, podání a oznámení úřadům podle tohoto ustanovení i s přílohami jsou prosty poplatků.

§ 30.

(¹) Kdo, nemaje k tomu podle ustanovení části I. tohoto zákona práva, vydává vkladní knížky (listy) nebo listinné doklady o vkladech, které svou zevnější formou nebo svým zněním anebo vnitřní úpravou jsou způsobilé vzbuditi domnění, že běží o vkladní knížku, trestá se, není-li čin přísněji trestný, politickým (policejním) úřadem (administrativní policejní vrchností) první stolice pokutou od 1.000 Kč do 10.000 Kč a, je-li nedobytná, vězením (uzamčením) od 10 dnů do tří měsíců. Stejně se trestá také spoluvina na těchto přestupcích. Z nálezu lze se odvolati do 15 dnů ode dne doručení; o odvolání rozhoduje s konečnou platností politický úřad (administrativní policejní vrchnost) druhé stolice.

(²) Při opětovném odsouzení buď majitele nebo jeho zástupců, pokud jednali z příkazu nebo s vědomím majitele, může býti kromě toho odňato živnostenské oprávnění, při jehož výkonu naznačený přestupek byl spáchán.

(³) Za pokuty, uložené zaměstnancům nebo zákonitým zástupcům, ručí v případě nedobytnosti ústav nebo firma, v jejímž jméně pachatel jednal.

(⁴) Potrestáním vinníka podle ustanovení tohoto paragrafu není dotčeno zákonné právo správních úřadů k jinakému zakročení.

§ 31.

(¹) Kdo vědomě porušil ustanovení §u 7, lit. b) nebo c), trestá se soudem, není-li čin přísněji trestný, za přečin vězením (uzamčením) od 3 dnů do 3 měsíců nebo peněžitým trestem od 5.000 Kč do 100.000 Kč.

(²) Stejně trestá se soudem jako přečin porušení povinné mlčenlivosti (§9, odst. 1. a 2. a § 12, odst. 4.), byla-li tím způsobena bance škoda. Tento přečin stíhá se toliko na soukromou obžalobu banky.

(³) Kdo vědomě jako člen představenstva nebo jiného společenského orgánu správního, jako likvidátor, člen dozorčí rady nebo jako zmocněnec společnosti v zápise o schůzi společenských orgánů, v účetní uzávěrce, bilanci, obchodní zprávě, ve výkazu sestaveném podle §u 9, odst. 4. nebo ve veřejném vyzvání k upisování akcií majetkové hodnoty nebo závazky společnosti vědomě nesprávně uvede anebo okolnosti důležité pro seznání pravého stavu jmění společnosti zamlčí a tím vzbuzuje víru v lepší stav jmění společnosti, nežli jaký ve skutečnosti jest, trestá se soudem, není-li čin přísněji trestný, za přečin vězením (uzamčením) od 14 dnů do jednoho roku. Vedle trestu vězením může býti uložen trest peněžitý od 5.000 Kč do 100.000 Kč.

(⁴) Pokus přečinu jest trestný.

§ 32.

(¹) Členové revisního oddělení (§26) povinni jsou zachovávati i po svém vystoupení ze služeb společenstva mlčení o tom, co při revisi nebo z revisních zpráv seznali o poměrech revidovaného ústavu nebo jeho zákazníků, a jest jim zakázáno, aby z důvodu výkonu svého úřadu od kohokoliv sobě nebo jinému odměny, dary nebo prospěchy slíbiti nebo poskytnouti dali.

(²) Přestoupení těchto ustanovení trestá se na soukromou obžalobu společenstva nebo dotyčného ústavu soudem jako přečin vězením (uzamčením) do 6 měsíců a peněžitým trestem do 50.000 Kč. Pokus přečinu jest trestný. Přijaté odměny a dary propadají ve prospěch státu.

(³) Kromě toho jest porušení povinnosti i zákazu vysloveného v odst. 1., jakož i vůbec každé jiné hrubé porušení služební povinnosti zaměstnancem revisního oddělení důvodem k okamžitému rozvázání služební smlouvy.

§ 33.

Kdo jakýmkoliv způsobem, přímo nebo nepřímo, vědomě ruší, ztěžuje nebo znemožňuje výkon revise, prováděné členy revisního oddělení (§ 26) trestá se politickým (policejním) úřadem (administrativní policejní vrchností) první stolice pokutou do 3.000 Kč a je-li nedobytná, vězením (uzamčením) do jednoho měsíce. Ve příčině trestání spoluviny a o odvolání platí ustanovení §u 30, odst. 1.

§ 34.

Doba náhradního trestu za nedobytný trest peněžitý budiž stanovena podle zavinění, nesmí však převyšovati jeden měsíc a dohromady s hlavním trestem na svobodě meze jeho zákonné sazby.

§ 35.

Peněžité pokuty a tresty uložené podle tohoto zákona připadají státu.

§ 36.

Představenstvem po rozumu tohoto zákona jsou u akciových společností představenstvo podle čl. 227 obec. obchodního zákonníku ze dne 17. prosince 1862, čís. 1. ř. z. z r. 1863 a řiditelství podle §u 182 uh. zák. čl. ze dne 16. května 1875, čís. XXXVII, a u společností s ručením obmezeným jednatelé podle §u 15 zákona o společnostech s ručením obmezeným ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. z. (zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 271 Sb. z. a n., kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. z., o společnostech s ručením obmezeným na Slovensko a Podkarpatskou Rus a pozměňují ustanovení §§ 115 a 116 tohoto zákona).