Aus dem Angeführten ist ersichtlich, dass die Ansicht der Herren Interpellanten, als ob unsere Behörden die Pensionsangelegenheiten in lässiger Weise und mitunter erst nach einigen Monaten erledigen würden, auf irrigen Informationen beruht. Sollte aber dennoch zuweilen eine kleine Verspätung in der Erledigung eine Pensionsangelegenheit erfolgt sein, so kann man eine solche Verspätung leicht durch die bedeutende Ueberbürdung der Behörden durch Pensionsangelegenheiten (z. B. neue Regelung der Pensionen, Uebernahme der Pensionen, Bewilligung von Vorschüssen und Valutadifferenzen u. s. w.) erklären. Hiezu wird bemerkt, dass in letzter Zeit noch die Agenda der Bewilligung des Genusses sowie der Auszahlung der Pensionen ins Ausland bedeutend zugenommen hat.
Was die übrigen Punkte der Interpellation betrifft, wird auf die oben zitierte Antwort der Regierung Druck Nr. 1842/2 verwiesen, wo genau begründet erscheint, weshalb die bestehenden Vorschriften bisher nicht ausser Kraft gesetzt werden künnen und den Pensionisten die freie Auswanderung ins Ausland bewilligt werden kann, und aus welchen Gründen die Genüsse der im Auslande verweilenden Pensionisten gekürzt werden.
Zum Schlusse wird bemerkt, dass mit Erlass des Finanzministeriums vom 25. Juni 1924, Nr. 66792/24, kurzfristige Reisen ins Ausland den Pensionisten bedeutend erleichtert wurden, dessen Inhalt, der in einigen Tagesblättern Anfangs Juli 1924 veröffentlicht wurde, folgender ist:
>Das Finanzministerium erlässt in Hinkunft den Perzipienten der auf Rechnung des Kapitels VIII (VIII A), Titel 1, des Staatsvoranschlages ausgezahlten Ruhe- und Versorgungsgenüsse die Folgen eines nicht bewilligten vorübergehenden Aufenthaltes im Auslande, der die Dauer von 14 Tagen nicht überschreiten wird. Die Wirksamkeit dieser Nachsicht hört aber in dem betreffenden Falle bei einem öfteren, regelmässigen nicht erlaubten Aufenthalte im Auslande auf, oder auch dann, wenn auf eine Umgehung der Vorschriftten geschlossen werden kann, welche die Verweigerung der Begünstigungen der Bezüge ins Ausland normieren.
Im Einvernehmen mit den beteiligten Ministerien erteilt gleichzeitig das Finanzministerium die Ermächtigung, dass die (Landes-, General-, Haupt-) Direktion in jenen Fällen, in danen sie über Parteiansuchen in eigener Kompetenz den Aufenthalt im Auslande bewilligt, auch in besonders rücksichtswürdigen Fällen (z. B. Heilverfahren, Familienverhältnisse, Besuch von Verwandten u. s. w.) nach der Rückkehr der Partei die Auszahlung der zurückgehaltenen unverkürzten Bezüge bewillige, falls der bewilligte Aufenthalt im Auslande nicht länger als 3 Monate gedauert hat. Solche Ansuchen sind mit grösster Beschleunigung zu erledigen.<
Prag, am 12. Oktober 1924.
Švehla m. p.,
Vorsitzender der Regierung.
Tisk 2014/1.
Původní znění.
Odpověď
vlády
na interpelaci senátora J. Jelinka a soudruhů
o tom, že se nedbá jazykového zákona u úřadů v Brně. (Tisk č. 1721/2 a 1803/10).
Pokud jde o stížnost, že většina, úřadů v Brně namnoze nedbá při vyřizování podání při odpovědích na ústní přednesy strany a telefonická zavolání ustanovení § 2 jaz. zákona, nemohla konaným šetřením správnost této všeobecné výtky neuvádějící konkrétních případů býti potvrzena. Úřady, kde bylo konáno šetření jsou toho přesvědčení, že výtka netýká se jich, poněvadž předpisy §u 2 jazykového zákona zachovávají. Bude tedy na stranách, které mají za to, že byly ve svém jazykovém právu zkráceny, aby použily v konkrétním případě ochrany, které jim podává § 7 jaz. zákona. Dlužno však podotknouti, že výhod daných v § 2 jaz. zák. nemohou požadovati strany ve věcech jiných než takových, jejichž vyřízení náleží brněnským úřadům na základě toho, že působnost jejich se vztahuje na soudní okres s německou jazykovou menšinou (Brno-město, nikoliv také Brno-venkov). Je také přirozeno, že u úřadů, v jejichž správním obvodu je téměř 72% státních občanů jazyka československého, hlásí se telefonní ústředna v tomto jazyku a nelze také vytýkati úřadu nesprávné jednání, přesvědčuje-li se v pochybných případech při ústním jednání nebo při něm, zda jsou dány předpoklady, za kterých smí použít menšinového jazyka.
Pokud jde o zevní označení úřadů v Brně, zemská správa politická podobně jako před 28. říjnem 1918 místodržitelství, nemá žádného zevního označení. Také okresní správa politická v Brně neměla a nemá zevního označení. Ustanovení posledního odstavce § 2 jazykového zákona upravujíc jazykovou stránku zevních označení není hmotně-právním předpisem o tom, že státní úřady musí býti opatřeny nápisy vůbec. Policejní ředitelství bylo označeno hned po státním převratu, tedy v době kdy nebylo ustanovení jazykového zákona, opatřeno českým nápisem. Poněvadž však nápis stal se dobou špatně čitelný a byl značně poškozen, byl při provádění přípravných prací k opravě budovy sňat a bude nahrazen nápisem novým vyhovujícím zákonným předpisům.
Také finanční úřady v Brně nebyly až na hlavní celní úřad (opatřený dvoujazyčným štítem), zevně vůbec označeny ani v době před převratové a okolnost tato nebyla nikdy předmětem nějakých stížností, poněvadž umístění jednotlivých finančních úřadů v samostatných státních budovách bylo a je v Brně všeobecně známo. Orientační označení v budově zemského finančního ředitelství pocházejí ještě z doby před vydáním jazykového zákona a byl nyní už dán pokyn, aby byla uvedena v soulad s jazykovým zákonem.
V oboru ministerstva železnic připravují se potřebná opatření v příčině oněch institucí spadajících v obor jeho působnosti, jichž se předpis § 2 jazykového zákona týká. Také v oboru ministerstva pošt a telegrafů učiněna budou potřebná opatření v příčině institucí dotčených §em 2 zákona jazykového.
Lhůtu § 67 jednacího řádu nebylo možno dodržeti, poněvadž v interpelaci kumulovány jsou záležitosti týkající se čtyř resortů a poněvadž všeobecná výtka, že většina úřadů nedbá namnoze, ustanovení § 2 jazykového zákona, neposkytujíc konkrétních údajů, jež by bylo možno stopovati, činila pátrání nesnadným a rychlejšího vyřízení neumožňovalo.
V Praze, dne 22. října 1924.
Švehla v. r.,
předseda vlády.
Překlad.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Senators J. Jelinek und Genossen
betreffend die Nichtbeachtung des Sprachengesetzes bei den Behörden in Brünn. (Druck Nr. 1721/2 und 1803/10).
Insofern es sich um die Beschwerde handelt, dass die Mehrzahl der Behörden vielfach bei der Erledigung von Eingaben, bei der Beantwortung mündlicher Vorfräge der Parteien und telephonischer Anrufe die Bestimmung des § 2 des Sprachengesetzes nicht beachtet, konnte die Richtigkeit dieser allgemeinen, konkrete Fälle nicht anführenden Bemängelung durch die gepflogenen Erhebungen nicht bestätigt werden. Die Behörden, bei welchen die Erhebungen gepflogen wurden, sind überzeugt, dass sie diese Bemängelung nicht betrifft, weil sie die Vorschriften des § 2 des Sprachengesetzes einhalten. Es wird daher Sache der Parteien sein, welche sich in ihrem Sprachenrechte verkürzt erachten, im konkreten Falle den ihnen in § 7 des Sprachengesetzes gebotenen Schutz in Anwendung zu bringen. Es muss jedoch bemerkt werden, dass die Parteien die im § 2 des Sgrachengesetzes gegebenen Begünstigungen in keinen anderen als in solchen Angelegenheiten beanspruchen können, deren Erledigung den brünner Behörden auf Grund dessen obliegt, dass sich ihr Wirkungskreis auf einen Gerichtsbezirk mit einer deutschen sprachlichen Minorität (Brünn-Stadt, keineswegs auch Brünn-Land) erstreckt. Es ist auch natürlich, dass sich bei Behörden, in deren Verwaltungssprengel nahezu 72% Staatsbürger čechoslovakischer Sprache sind, die Telephonzentrale in dieser Sprache meldet, und es kann auch der Behörde ein unrichges Vorgehen nicht zum Vorwurfe gemacht werden, wenn sie sich in zweifelhatten Fällen bei mündlichen Verhandlungen überzeugt, ob die Voraussetzungen, unter welchen sie die Sprache der Minorität gebrauchen darf, gegeben sind.
Insofern es sich um die äussere Bezeichnung der Behörden in Brünn handelt, so besitzt die politische Landesverwaltung, ähnlich wie es vor dem 28. Oktober 1918 bei der Statthalterei der Fall war, keine äussere Bezeichnung. Auch die politische Bezirksverwaltung in Brünn besass und besitzt keine äussere Bezeichnung. Indem die Bestimmung des letzten Absatzes des § 2 Spr. Ges. die sprachliche Seite der äusseren Bezeichnungen regelt, bildet dieselbe keine materiell-rechtliche Vorschrift darüber, dass die staatlichen Behörden überhaupt mit einer Aufschrift versehen sein müssen. Die Polizeidirektion wurde gleich nach dem Umsturze, daher zu einer Zeit, wo die Bestimmungen des Sprachengesetzes nicht bestanden, mit einer čechischen Aufschrift versehen. Da jedoch die Aufschrift im Laufe der Zeit schlecht leserlich und bedeutend beschädigt wurde, wurde dieselbe beider Durchführung der Vorarbeiten zu den Bauherstellungen herabgenommen und wird durch eine neue, den gesetzlichen Vorschriften entsprechende Aufschrift ersetzt werden.
Auch die Finanzbehörden in Brünn waren bis auf das (mit einem doppelsprachigen Schilde versehene) Hauptzellamt aussen auch in der Zeit vor dem Umsturze überhaupt nicht bezeichnet, und bildete dieser Umsland niemals den Gegenstand irgendwelcher Beschwerden, weil die Unterbringung der einzelnen Finanzbehörden in selbständigen staatlichen Gebäuden in Brünn allgemein bekannt war und ist. Die zur Orientierung dienenden Bezeichnungen im Gebäude der Finanzlandesdirektion stammen noch aus der Zeit vor der Erlassang des Sprachengesetzes und es wurde nunmehr bereits die Weisung erteilt, dieselben mit dem Sprachengesetze in Einklang zu bringen.
Im Wirkungskreise des Eisenbahnministeriums werden die erforderlichen Massnahmen bezüglich derjenigen in dessen Wirkungshreis fallenden Institutionen vorbereitet, auf welche sich die Vorschrift des § 2 Spr. Ges. bezieht. Auch im Wirkungskreise des Ministeriums für Post- und Telegraphenwesen werden die erforderlichen Massnahmen hinsichtlich der durch den § 2 des Spr. Ges. berührten Institutionen getroffen werden.
Die im § 76 der Geschäftsordnung festgesetzte Frist konnte aus dem Grunde nicht eingehalten werden, weil in der Interpellation Angelegenheiten, welche vier Resorts betreffen, kumuliert sind, und weil die allgemeine Bemängelung, dass die Mehrzahl der Behörden vielfach die Bestimmungen des § 2 des Spr. Ges. nicht beachtet, ohne Anführung konkreter Angaben, welche man verfolgen könnte, die Nachforschungen erschwerte und eine raschere Erledigung unmöglich machte.
Prag, am 22. Oktober 1924.
Švehla m. p.,
Vorsitzender der Regierung.
Tisk 2014/2.
Původní znění.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátora Hartla a soudruhů
o zamýšleném roztržení městské obce Smržovky. (Tisk čís. 1803/3).
K vyhlášenému úmyslu vlády, že zamýšlí podle ustanovení §u 1 zákona ze dne 13. března 1921, č. 117 Sb. z. a n. ve znění zákonů ze dne 21. prosince 1922, čís. 406 Sb. z. a n. a ze dne 21. prosince 1923, č. 257 Sb. z. a n. povoliti mezi jiným změnu hranic mezi obcemi Smržovkou a Tanvaldem v soud. okrese tanvaldském a pol. okrese jabloneckém n. N. podána byla řada připomínek, zejména i obcí Smržovkou.
O podaných námitkách bylo nutno za účelem zjištění přesných dat o daňové poplatnosti území, o něž jde, provésti šetření, jež dosud nemohlo býti skončeno.
Jakmile budou zjištěny veškeré okolnosti, jež jsou směrodatny pro posouzení otázky, zda a pokud vyhlášená změna jest účelnou a potřebnou, bude ve věci po bedlivém hodnocení skutkového stavu i přednesených námitek podán návrh vládě, aby dle citovaného zákona rozhodla.
Změna hranic mezi okresy železnobrodským a tanvaldským, jež by záležela v tom, že obec Velké Hamry byla by vyloučena z okresu železnobrodského a připojena k okresu tanvaldskému, nebyla vyhlášena.
V Praze, dne 18. října 1924.
J. Malypetr v. r.,
ministr vnitra.
Překlad.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Senators Hartl und Genossen
betreffend die geplante Zerreissung der Stadtgemeinde Morchenstern. (Druk Nr. 1803/3).
Zur kundgemachten Absicht der Regierung, dass sie gemäss Bestimmung des § 1 des Gesetzes vom 18. März 1921, No. 117 S. d. G. u. V. im Wortlaute der Gesetze vom 21. Dezember 1922, No. 406 S. d. G. u. V. und vom 21. Dezember 1923, No. 257 S. d. G. u. V. unter anderem die Abänderung der Grenzen zwischen den Gemeinden Morchenstern und Tannwald im Gerichtsbezirke Tannwald und politischen Bezirke Gablonz a. N. zu bewilligen beabsichtigt, wurde eine Reihe von Denkschriften, insbesondere auch seitens der Gemeinde Morchenstern, eingebracht.
Ueber die eingebrachten Einwendungen mussten behufs Sicherstellung genauer Daten über die Steuerkraft des in Rede stehenden Gebietes Erhebungen vorgenommen werden, welche bisher nicht zu Ende geführt werden konnten.
Sobald alle Umstände sichergestellt sein werden, welche für die Beurteilung der Frage, ob und inwiefern die kundgemachte Abänderung zweckmässig und notwendig erscheint, massgebend sind, wird nach sorgfältiger Bewertung des Tatbestandes sowie der vorgelsrachten Einwendungen in der Sache selbst der Regierung ein Antrag vorgelegt werden, damit die letztere nach dem zitierten Gesetze entscheide.
Eine Abänderung der Grenzen zwischen den Bezirken Železný Brod und Tannwald, welche darin bestehen würde, dass die Gemeinde Velké Hamry aus dem Bezirke Železný Brod auszuscheiden und dem Bezirke Tannwald anzugliedern wäre, wurde nicht kundgemacht.
Prag, am 18. Oktober 1924.
J. Malypetr m. p.,
Minister des Innern.
Tisk 2014/3.
Původní znění.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci senátorů Hartla, K. Friedricha a soudruhů
stran nejvýš nedostatečného vozového materiálu u rychlíků mezi Libercem a Chebem. (Tisk čís. 1957).
Do rychlovlaků mezi Libercem a Chebem bylo nutno zařaditi pro nedostatek jiných vozů vozy, které před zestátněním Ústecko-Teplické dráhy jezdily na trati Liberec-Chomutov.
Státní správa železniční jest si dobře vědoma, že vozy nevyhovují všem požadavkům cestujícího obecenstva, avšak pro nedostatečný počet vozů, které má v tuzemské i zahraniční dopravě k disposici, nemohla dosud nahraditi nedostatečné vozy vozy jinými.
Dovoluji si upozornit, že takovéto neúplně vyhovující vozy jezdí nejenom na této trati, nýbrž také na jiných tratích rychlíkových.
Státní železniční správa objednala již potřebný počet vozů, které budou v brzké době dodány. Jakmile se tak stane, budou dnešní vozy podle možnosti nahrazeny vozy novými.
V Praze, dne 18. října 1924.
Stříbrný v. r.,
ministr železnic.
Překlad.
Antwort
des Eisenbahnministers
auf die Interpellation der Senatoren Hartl, K. Friedrich und Genossen
betreffend die höchst mangelhafte Ausrüstung der zwischen Reichenberg und Eger verkehrenden Schnellzüge mit Wagenmaterial. (Druck Nr. 1957).
In die zwischen Reichenberg und Eger verkehrenden Schnellzüge mussten wegen Mangels anderer Waggons solche eingereiht werden, welche vor der Verstaatlichung der Aussig-Teplitzer Eisenbahn auf der Strecke Reichenberg-Komotau liefen.
Die staatliche Eisenbahnverwaltung ist sich dessen vollkommen bewusst, dass die Waggons nicht allen Bedürfnissen des reisenden Publikums entsprechen, sie war jedoch wegen ungenügender Anzahl der im in- und ausländischen Verkehre zur Verfügung stehenden Waggons bisher nicht im Stande die mangelhaften Waggons durch andere zu ersetzen.
Ich erlaube mir aufmerksam zu machen, dass derartige nicht vollkommen entsprechende Waggons nicht nur auf dieser Strecke, sondern auch auf anderen Schnellzugsstrecken verkehren.
Die staatliche Eisenbahnverwaltung hat bereits die erforderliche Anzahl von Waggons bestellt, welche in nächster Zeit zur Ablieferung gelangen werden. Sobald dies erfolgt sein wird, werden die heutigen Waggons tunlichst durch neue ersetzt werden.
Prag, am 18. Oktober 1924.
Stříbrný m. p.,
Eisenbahnminister.
Tisk 2014/4.
Původní znění.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci senátorů Knesche, Hübnera a soudruhů
stran změny pojmenování stanice Metuj-Dědov na Česká Metuje na trati Choceň-Meziměstí. (Tisk čís. 1756/1).
Názvy železničních stanic řídí se podle názvu obce, na jejímž katastru stanice leží neb oné nejbližší obce, která jest dopravně nejdůležitější. Při těchto pojmenováních stanic musí ovšem státní železniční správa přesně používati úředních názvů obcí, které určuje podle zákona ze dne 14. dubna 1920, číslo 266 Sb. zák. a nař. ministr vnitra.
>Metuj< není vůbec úředním názvem obce. Podle oficielního Statistického Lexikonu obcí, který vydalo ministerstvo vnitra podle citovaného zákona, existují jednak obec >Česká Metuje<, jednak obec >Německá Metuje< (Deutsch Matha).
Železniční stanice, o kterou jde, leží na pozemcích obcí Žďár a Česká Metuje, v soudním okrese Police n./M., kdežto obec Německá Metuje jest v obvodu okresního soudu Teplice n./M. Dopravně jest Česká Metuje co do počtu železničních zásilek mnohem významnější nežli obec Německá Metuje.
Podle obce Dědov má nyní název železniční zastávka, která leží na katastru této obce. Tato zastávka jmenovala se dříve Žofiino údolí; ježto však Žofiino údolí jest pouze částí obce Dědova, byl název železniční zastávky změněn podle příslušné obce na Dědov (Nieder Mohren). Pak ovšem bylo nutno vypustiti také z názvu stanice Česká Metuje zbytečný doplněk Dědov, ježto by to mohlo vésti pouze k omylům.
Stanice Česká Metuje nemůže míti německého nápisu, protože obec, podle které se zove, nemá vůbec úředního názvu německého.
V Praze, dne 1. října 1924.
Stříbrný v. r.,
ministr železnic.
Překlad.
Antwort
des Eisenbahnministers
auf die Interpellation der Senaforen Kneseh, Hübner und Genossen
in Angelegenheit der Umwandlung der Benennung der Station Matha-Mohren in Česká Metuj an der Strecke Chotzen-Halbstadt. (Druck Nr. 1756/1).
Die Namen der Eisenbahnstationen richten sich nach dem Namen der Gemeinde, in deren Kataster die Station liegt bzw. nach dem Namen der nächsten, für den Verkehr wichtigsten Gemeinde. Bei diesen Stationsbenennungen hat die staatliche Eisenbahnverwaltung selbstredend genau die amtlichen Namen der Gemeinden anzuwenden, welche nach dem Gesetze vom 14. April 1920, No. 266 S. d. G. u. V. vom Minister des Innern bestimmt werden.
>Metuj< ist überhaupt kein amtlicher Gemeindename. Nach dem offiziellen, vom Ministerium des Innern gemäss zitierten Gesetzes herausgegebenen statistischen Gemeindelexikon existieren einerseits die Gemeinde >Česká Metuje<, andererseits die Gemeinde >Německá Metuje< (Deutsch Matha).
Die in Rede stehende Eisenbahnstation liegt auf den Grundstücken der Gemeinden Žďár und Česká Metuje im Gerichtsbezirke Police nad Metují, während sich die Gemeinde Deutsch Matha im Sprengel des Bezirksgerichtes Wekelsdorf befindet. Für den Verkehr hat die Gemeinde Česká Metuje, was die Anzahl der Eisenbahnsendungen betrifft, eine viel grössere Bedeutung als die Gemeinde Deutsch Matha.
Nach der Gemeinde Nieder-Mohren ist jetzt die Eisenbahnhaltestelle benannt, welche im Kataster dieser Gemeinde liegt. Diese Haltestelle hat früher Sophienthal geheissen; nachdem jedoch Sophienthal bloss ein Teil der Gemeinde Nieder-Mohren ist, wurde die Benennung der Eisenbahnhaltestelle nach der betreffendan Gemeinde in Dědov (Nieder-Mohren) abgeändert. Allerdings war dann auch notwendig, aus der Benennung der Station Česká Metuje die überflüssige Ergänzung Dědov auszulassen, nachdem dies nur zu Verwechselung führen konnte.
Die Station Česká Metuje kann keine deutsche Aufschrift haben, weil die Gemeinde, nach welcher sie banannt ist, überhaupt keine amtliche deutsche Benennung hat.
Prag, am 1. Oktober 1924.
Stříbrný m. p.,
Eisenbahnminister.