Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

10. zasedání.

Tisk 2065-2065/_9.

Úřady používají ve styku se správami resp. ředitelstvy německých obecných, občanských a středních škol vždy častěji výhradně českého jazyka, aniž by k různým výnosům, nařízením, vyhláškám a sdělením všeho druhu připojovaly německý překlad.

Podle §u 1 jazykového zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n. jest československý jazyk s výjimkou toho, co jest stanoveno v §§ 2 a 5 téhož zákona, oficielním jazykem republiky jazykem, ve kterém úřadují soudy, úřady, ústavy, podniky a orgány republiky, § 5 nařizuje, aby se vyučování ve všech školách, zřízených pro národní menšiny, dálo jejich jazykem, a aby kulturní instituce pro národní menšiny zřízené spravovány byly jejich jazykem.

Nemůže býti o tom pochybnosti a nebylo také nikdy popíráno, že školy především jiným náležejí ke kulturním institucím národa. Nelze dále pochybovati o tom, že stávající německé školy zřízeny byly resp. udržovány jsou pro německé menšiny v tomto státě §u 5 jazykového zákona musí se tudíž užíti, pokud jde o správu německého školství v republice.

Správa německého školství projevuje se podle svého smyslu ve styku různých úřadů se správami resp. ředitelstvy různých škol a naopak. Výnosy, opatření, sdělení všeho druhu, jež vydávají úřady správám resp. ředitelstvím obecných, občanských a středních škol, jakož i zprávy, podání, dotazy všeho druhu těchto správ resp. ředitelství k těmto úřadům, lhostejno, jsou-li to již nadřízené úřady čili nic, jsou správními akty. O jejich jazyku užiti jest jazykového zákona.

Obvyklé nyní výhradně užívání českého jazyka odporuje jasnému a přesnému znění zákona, jenž v §u 5 pro správu německých škol předpisuje užívání německého jazyka.

Jest tudíž nezákonné, zasílají-li se německým školám jen české výnosy atd., nevyřizují-li úřad německých dotazů a podání vůbec anebo vyřídí je dotazem, proč nebylo použito státního jazyka.

Podepsaní táží se tudíž vlády:

1. Jest vládě známo, že proti ustanovením jazykového zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n. různé úřady ve styku s německými školami užívají výhradně českého jazyka?

2. Je-li tomu tak, jak ospravedlní vláda, že trpí toto protizákonné jednání úřadů?

3. Jaká opatření zamýšlí vláda provésti, aby tomuto protizákonnému stavu učinila přítrž a aby zabezpečila zachovávání ustanovení jazykového zákona, pokud jde o správu německých škol?

V Praze, dne 2. prosince 1924.

Meissner, Vetter-Lilie, Fahrner, A. Lippert, dr Mayr-Harting, dr Koperniczky, Hübner, dr Spiegel, K. Friedrich, dr Hilgenreiner, Franke, Oberleithner.

Die Behörden bedienen sich im Verkehre mit den Leitungen bzw. Direktionen der deutschen Volks-, Bürger- und Mittelschulen immer häufiger ausschliesslich der čechischen Sprache, ohne dass den verschiedenen Erlässen, Verordnungen, Verlautbarungen und Mitteilungen jeglicher Art eine deutsche übersetzung beigeschlossen würde.

Nach § 1 des Sprachengesetzes vom 29. Februar 1920, S. d. G. u. V. 122, ist die čechoslowakische Sprache mit Ausnahme dessen, was in den §§ 2 und 5 desselben Gesetzes festgesetzt wird, die offizeielle Sprache der Republik, diejenige Sprache, in welcher die Gerichte, Behörden, Anstalten, Unternehmungen und Organe der Republik amtieren. Der § 5 ordnet an, dass der Unterricht in allen für die nationalen Minderheiten errichteten Schulen in deren Sprache erteilt wird und dass die für die nationalen Minderheiten errichteten kulturellen Institutionen in deren Sprache verwaltet werden.

Es kann keinem Zweifel unterliegen und wurde auch niemals bestritten, dass die Schulen vor allen anderen zu den kulturellen Institutionen eines Volkes gehören. Weiters kann nicht bezweifelt werden, dass die bestehenden deutschen Schulen für die deutsche Minderheit in diesem Staate errichtet wurden, bzw. erhalten werden. Der § 5 des Sprachengesetzes muss daher auf die Verwaltung des deutschen Schulwesens der Republik angewendet werden.

Die Verwaltung des deutschen Schulwesens findet ihren sinnenfälligen Ausdruck in dem Verkehre der verschiedenen Behörden mit den Leitungen bzw. Direktionen der verschiedenen Schulen, und umgekehrt. Erlässe, Verfügungen, Mitteilungen jeglicher Art der Behörden an die Leitungen bzw. Direktionen der Volks-, Bürger- und Mittelschulen, sowie Berichte, Eingaben, Anfragen jeglicher Art dieser Leitungen bzw. Direktionen an diese Behörden, gleichgültig, ob es nun die vorgesetzten sind oder nicht, sind Verwaltungsakte. Auf deren Sprache ist das Sprachengesetz anzuwenden.

Der gegenwärtig geübte ausschliessliche Gebrauch der čechischen Sprache widerspricht dem klaren und unzweideutigen Wortlaute des Gesetzes, das im § 5 für die Verwaltung der deutschen Schulen den Gebrauch der deutschen Sprache vorschreibt.

Es ist daher ungesetzlich, wenn an die deutschen Schulen nur cechische Erlässe usw. hinausgegeben werden, wenn Behörden und Ämter deutsche Anfragen und Eingaben entweder überhaupt nicht oder mit der Frage erledigen, warum nicht die Staaissprache gebraucht werde.

Die Gefertigten fragen daher die Regierung:

1. Ist der Regierung bekannt, dass entgegen den Bestimmungen des Sprachengesetzes vom 29, Februar 1920. S. d. G. u. V. 122, die verschiedenen Behörden sich im Verkehre mit den deutschen Schulen ausschliesslich der čechischen Sprache bedienen?

2. Wenn ja, wie rechtfertigt die Regierung die Duldung dieses gesetzwidrigen Verhaltens der Behörden?

3. Welche Massregeln gedenkt die Regierung zu ergreifen, um dem gesetzwidrigen Zustande ein Ende zu bereiten und die Einhaltung der Bestimmungen des Sprachengesetzes bezüglich der Verwaltung der deutschen Schulen zu gewährleisteten?

Prag, den 2. Dezember 1924.

Meissner, Vetter-Lilie, Fahrner, Dr. Koperniczky, Oberleithner, A. Lippert, Hübner, Dr. Mayr-Harting, Dr. Spiegel, K. Friedrich, Dr. Hilgenreiner, Franke.

Tisk 2065/_1.

Obce Horní Vernéřovice a Dolní Vernéřovice v soudním okrese Teplicích n./Met. provozují zemědělství za podmínek nejvýš nepříznivých. Půda jest tam zcela špatná, ornice poskrovnu a neúrodná, podnebí drsné. Pole leží 500―700 m nad hladinou mořskou. Půda jest pískovitá a na strmých svazích nedaří se lepší druhy obilí.

Přes to má tato obec resp. pozemky této obce nesmírně vysoký čistý výnos katastrální. Tento výnos činí pro obec Horní Vernéřovice průměrně 28 Kč po hektaru. Okolní obce s lepší půdou jsou mnohem níže klasifikovány.

Jest jasno, že zemědělci této obce Vernéřovic po léta byli citelně poškozováni. Nejen pozemková daň byla rolníkům ve Vernéřovicích po mnohá léta předpisována příliš vysoko, nýbrž také při výpočtu paušalované daně z obratu, při výpočtu moučné dávky, dávky z umělých hnojiv byli poškozováni, poněvadž předpis všech těchto daní dál se na základě čistého výnosu katastrálního. Ale nejvíce byli poškozeni pří vyměření dávky z majetku, ježto se Brdlíkovy tabulky zakládaly rovněž na čistém výnosu katastrálním.

Podepsaní se táží, jsou-li páni ministři ochotni dáti provésti revisi katastrů a při tom opraviti klasifikaci půdy a zaříditi dodatečnou opravu předpisu dávky z majetku na základě změněných čistých výnosů katastrálních?

V Praze, dne 9. prosince 1924.

dr Ledebur-Wicheln, Jelineh, Fahrner, Spies, A. Lippert, dr Koperniczky, dr Naegle, Zuleger, Hübner, Franke.

Die Gemeinden Ober- und Unter-Wernersdorf im Gerichtsbezirke Wekelsdorf betreiben die Landwirtschaft unter böchst ungünstigen Bedingungen. Die Bodenverhältnisse sind dort ganz schlechte, die Ackerkrume gering und unfruchtbar, das Klima rauh. Seehöhe der Felder 500―700 m. Der Boden ist sandig und gedeihen auf den steilen Hängen bessere Getreidesorten nicht.

Trotzdem hat diese Gemeinde, bezw. die Grundstücke dieser Gemeinde einen ungemein hohen Katastralreinertrag, Dieser beträgt im Durchschnitt für die Gemeinde OberWernersdorf 28 Kč per 1 ha. Gemeinden der Umgebung mit besserer Bodenbonität haben bedeutend niedrigere Klassifizierung aufzuweisen:

Es ist erklärlich, dass dadurch die Landwirte dieser Gemeinden Wernersdorf Jahre hindurch empfindlich geschädigt wurden. Nicht nur allein die Grundsteuer wurden den Landwirten von Wernersdorf die vielen Jahre hindurch zu hoeh vorgeschrieben, sondern auch bei Berechnung der Umsatzsteuerppuschale, bei Berechnung der Mehlsteuer, der Kunstdüngerabgabe, wurden sie benachteiligt, weil die Veranlagung all dieser Steuern aufgrund des Katastralreinertrages erfolgte. Die grösste Schädigung aber wurde ihnen zuteil bei der Veranlagung der Vermögensabgabe, da die Brdlikschen Tabellen ebenfalls auf den Katasträlreinerträgen fussten.

Die Gefer tigten stellen die Anfrage, ob die Herren Minister bereit sind, eine Revision der Kataster vornehmen zu lassen bei Richtigstellung der Bodenklassifizierung und bei Veranlassung nachträglicher Richtigstellung der Vorschreibung der Vermögensabgabe aufgrund der geänderten Katastralreinerträge?

Prag, am 9. Dezember 1924.

Dr. Ledebur-Wicheln, Jelinek, Fahrner, Spies, A. Lippert, Dr. Koperniczky, Dr. Naegle, Zuleger, Hübner, Franke.

Tisk 2065/_2.

Velikou vadou nového daňového systému jest zajisté to, že se obcím a okresům přirážky nepřikazují včas, a že tudíž obce ve většině případů musí uzavírati půjčky na vysoké zúročení, čímž obecní hospodářství měrou zcela povážlivou jest zatěžováno.

Zpravidla splácejí poplatníci daně přirážkám podléhající, zejména však daň pozemkovou a domovní, včas. Nestane-li se tak, započte berní úřad 10 % resp. 7 % úroků z prodlení k tíži poplatníkově. Nedoplatky však skládají se nejvíce z daní, které od několika let nebyly definitivně předepsány a které dle zákona o splatnosti daní ze dne 16. března 1921, č. 136 Sb. z. a n , platiti dlužno prozatím dle předpisu za poslední rok vyměření. To však jsou zpravidla daně, které nepodléhají přirážkám (tak na příklad daň z příjmu).

Ačkoli berní úřad vybírá z daňových nedoplatků úroky z prodlení, přece se okresům a obcím nehradí úroky za přirážky nevyplacené, resp. včas nevyplacené.

Toto nedostatečné přikazování přirážek jest nejen obrovským zatížením obecního a okresního hospodářství, nýbrž také nepřímo finančním zatížením toho, kdo daně přesně platí, ježto přece také on musí platiti zvýšenou režii obce.

Podepsaní se tudíž táží, je-li pan ministr ochoten učiniti opatření, aby přirážky byly samosprávným korporacím přikazovány vždy včas?

V Praze, dne 9. prosince 1924.

Fahrner, Zuleger, Hübner, Spies, A. Lippertdr Koperniczky, Jelinek, dr Naegle, dr Ledebur-Wicheln, Franke.

Ein grosser übelstand des neuen Steuersystems ist wohl der, dass den Gemeinden und Bezrken die Umlagen nicht fristgerecht zugewiesen werden, daher in den meisten Fällen die Gemeinden Darlehen bei hoher Verzinsung aufnehmen müssen, wodurch die Gemeindehaushalte ganz bedenklich belastet werden.

In der Regel werden die umlagenpflichtigen Steuern, besonders aber die Grund- und Haussteuern von den Steuerpflichtigen zur rechten Zeit eingezahlt. Geschieht dies nicht, so verrechnet das Steueramt 10, bezw. 7 % Verzugszinsen zu Lasten des Steuerpflichtigen. Die Rückstände setzen sich aber zumeist zusammen aus jenen Stenern, die seit Jahren definitiv nicht vorgeschrieben wurden und nach dem Gesetze über die Fälligkeit der Steuern vom 16. März 1921, Slg. No. 116, provisorisch nach der Vorschreibung des letzten Veranlagungsjahres, gezahlt werden sollen. Dies sind aber in der Regel Steuern, die nicht umlagenpflichtig sind. (Soz. B. Einkommensteuer). Trotzdem das Sfeueramt von Steuerrückständen Verzugszinsen einhebt, so werden doch den Bezirken und Gemeinden für nicht ausgezahlte, bezw. nicht rechtzeitig ausgezahlte Umlagen Zinsen nicht vergütet.

Diese ungenügende Umlagenzuweisung ist nicht allein eine kolosale Belastung des Gemeinde- und Bezirkshaushaltes, sondern auch indirekt eine finanzielle Belastuhg des pünktiichen Steuerrahs lers, weil ja auch er für die Erhöhung der Gemeinderegie aufkommen muss.

Die Gefertigten stellen daher die Anfrage, ob der Herr Minister geneigt ist zu veranlassen, dass die Zuweisung der Umlagen an die autonoinen Körperschaften stets rechtzeitig durehgeführt wird?

Prag, am 9. Dezember 1924.

Fahrner, Zuleger, Hübner, Spies, A. Lippert. Dr. Koperniczky, jelinek, Dr. Naegle, Dr. Ledebur-Wicheln, Franke.

Tisk 2065/_3.

Nesmírně špatné počasí na jaře 1924 donutilo mnohé rolníky okresů broumovského a teplického n./Met., aby na jaře 1924 zaorali většinu zasetého ozimu, žita a pšenice. Pole, která nebyla zaorána, vykazovala znalý výtěžek. Stav ozimu byl tudíž beztak velmi nízký. Poněvadž však žně v této krajině nastávají teprve v měsíci srpnu, byli rolnicí zase překvapeni trvalým deštivým počasím, které zničilo valnou část úrody na polích. Netoliko oves a pšenici, nýbrž namnoze také žito a ječmen nebylo lze před nastalými dešti skliditi a vše úplně vzrostlo. Klíčky na pučících obilních zrnech vzrostly do délky až 5 cm, takže výživné látky zrna jsou úplně spotřebovány. Obilí takto poškozené nemůže ani vzklíčiti aniž lze ho požívati, ježto postrádá jakýchkoli výživných látek. Škoda, která takto způsobena byla zdejšímu rolnictvu, jest přímo katastrofální i musí mnozí rolníci kupovati osivo jakož i obrok a melivo pro vlastní potřebu. Tím obzvláště jsou postiženy obce okresu teplického n./M.

Podepsaní se tudíž táží, je-li pan ministr ochoten učiniti opatření, aby žádosti za odpis daně pozemkové, podané u berní správy v Broumově, vesměs blahovolně byly vyřizovány, aby řízení stran odpisu podle možnosti bylo zjednodušeno a aby také při vyměřování daně z příjmu a z obratu za tento rok vzat byl přiměřený zřetel.

V Praze, dne 9. prosince 1924.

dr Ledebur-Wicheln, Spies, A. Lippert, dr Koperniczky, Franke, dr Naegle, Jelinek, Fahrner, Zuleger, Hübner.

Das ungemein schlechte Frühjahrswetter 1924 hat viele Landwirte der Bezirke Braunau und Wekelsdorf gezwungen, im Frühjahre 1924 den grössten Teil des angebauten Wintergetreides, Roggen und Weizen auszuackern. Jene Schläge, die nicht ausgeackert wurden, hatten niedrige Erträge zu verzeichnen. Der Stand an Wintergetreide war daher ohnehin ein sehr niedriger. Da nun aber die Ernte in dieser Gegend erst im Monate August stattfindet, so wurden die Landwirte wiederum von dem anhaltenden Regenwetter überrascht, das einen grossen Teil der auf den Feldern stehenden Ernte vernichtete. Nicht nur allein Hafer und Weizen, sondern vielfach auch Roggen und Gerste konnte vor Eintritt des Regenwetters nieht geborgen werden und ist alles total ausgewachsen. Die Keime an den aufgequellten Getreidekörnern erreichten eine. Länge bis zu 5 cm, sodass die Nährstoffe des Kornes zur Gänze verbraucht sind. Dieses so geschädigte Getreide ist weder keimfähig, noch gentissfähig da es aller Nährstoffe bar ist. Der Schaden, der so der hiesigen Landwirtschaft verursacht wurde, ist geradezu katastrophal und müssen viele Landwirte Saatgetreide, sowie Futtergetreide und Mahlgetreide für den eigenen Bedarf kaufen, Davon sind ganz besonders die Gemeinden des Wekelsdorfer Bezirkes betroffen.

Die Gefertigten stellen daher die Frage, ob der Herr Minister bereit ist, veranlassen zu wollen, dass die an die Steucradministration in Braunau eingebrachten Ansuchen um Grundsteuerabschreibung durchwegs wohlwollend erledigt werden, dass das Verfahren wegen Abschreibung nach Möglichkeit einfach, gestaltet werde und dass auch bei der Veranlagung der Einkommen und Umsatzsteuer für dieses Jahr die gebührende Rücksicht genommen werde.

Prag, am 9. Dezember 1924.

Dr. Ledebur-Wicheln, Spies, A. Lippert, Dr. Koperniczky, Franke, Dr. Naegle, Jelinek, Fahrner, Zuleger, Hübner.

Tisk 2065/_4.

Zemědělské osady v okrese broumovském a teplickém n./M. mají zcela zvláštní polohu, poněvadž všechny položeny jsou na tocích potoků. Při hornaté povaze našich okresů stává se, že ve všech osadách pozemky rolníků v dolní vsi jsou lepší, pozemky rolníků v horní vsi horší. Rozdíl průměrného katastrálního čistého výnosu u jednotlivých hospodářství mezi horní vsí a dolní vsi činí často 9―44 Kč po hektaru. Podle dřívějších ustanovení o paušalování za léta 1921 a 1922 byla majitelům špatnějších hospodářství dána možnost, aby za účelem paušalování daně z obratu volili vlastní čistý výnos katastrální. Podle ustanovení o paušalování v roce 1923 však tato možnost dána není a rolníci se špatnými pozemky musí platiti totéž na dani z obratu, poněvadž se za podklad vyměření bere pouze průměrný čistý výnos katastrální celé obce. V obou okresech, broumovském i teplickém n./M., jest nesčíslně případů, kde rolníci tím citelně byli poškozeni a na mnoze museli na paušalované dani z obratu zapraviti 3¹/₂ krát tolik jako za rok 1922, ačkoli výnosy byly mnohem nižší. Zcela obzvláště dlužno povážiti, že tím postiženi byly ti, kdož obdělávají hospodářství a pozemky již od přírody nejšpatnější, kdož tudíž zpravidla jsou finančně nejslabšími. Všeobecná žádost rolníků obou okresů v této věci byla již berní správě v Broumově podána.

Podepsaní se tudíž táží, je-li pan ministr ochoten naříditi, aby ve případech zvláštního zřetele hodných, jako na příklad ve případech shora uvedených, upuštěno bylo od paušálního vyměřeni podle průměrného katastrálního čistého výnosu v obcí a aby paušální obnos byl vyměřován podle individuelního čistého výnosu katastrálního.

V Praze, dne 9. prosince 1924.

dr Ledebur-Wicheln, Zuleger, Fahrner, Hübner, Spies, A. Lippert, dr Koperniczky, Jelinek, dr Naegle, Franke.