Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

10. zasedání.

Tisk 2110―2110/_9.

Podepsaní sdělují pánům ministrům tuto událost:

Dne 7. srpna 1923 uveřejnil německý tisk pod nápisem >Co si smějíSokolové dovoliti< tuto zprávu: >Předešlé neděle podnikli pražštíSokolové výlet do Hrádku nad Nisou k posílení tamní české menšiny. Tatoudálost byla ovšem náležitě >oslavována<. Slavnostní náladu rušilopatrně vyzvánění na evangelickém kostele v Hrádku nad Nisou. Jako každéjiné neděle konala evangelická obec v Hrádku nad Nisou bohoslužby a předzačátkem bohoslužby, jako obvykle, zazněly kostelní zvony. To považovalihrádečtí Čechové a jich hosté za provokaci, neboť několik Čechů přispěchalona kostelní věž, žádalo, aby se přestalo zvoniti a vypudilo konečně zvoníkaa jeho pomocníky násilím ze zvonice. O této události podáno bylo trestníoznámení.<

Krajský soud v Liberci sdělil dne 29. listopadu 1924 na dotaz Německo-evangelické církevní správy v Jablonci, že řízení proti rušitelům náboženství bylo zastaveno. Z úředního šetření vyplývá tato skutková podstata: Dne 5. srpna 1923, kdy se v Hrádku nad Nisou konala sokolská slavnost, přihnali se 3 čeští Sokolové v kroji a ozbrojeni sekyrami do evangelického kostela, když se vyzvánělo k ranním bohoslužbám. Proběhli kostelem, kde již několik účastníků bohoslužby bylo přítomno, vnikli do sakristie, aby vyhledali faráře. Poněvadž ho tam nenalezli, vyběhli na kostelní věž, kde zvoníkovi zabránili v dalším vyzvánění. Jest jasno, že lidé ke službám božím již shromáždění byli Sokoly, sekyrami ozbrojenými, nejen ve svém náboženském cítění těžce uraženi, nýbrž také hrozivými posuňky těchto Sokolů velice znepokojeni. O tomto případě vyrozuměno bylo četnictvo, které podalo oznámení u soudu. Vůdcem těchto Sokolů byl český řídící učitel v Chotyni Josef Jireš. Také zpráva německo- evangelické církve v Jablonci podala v této věci ohrazení a obdržela tento dopis:

Vr 1783/23.

Správě německo-evangelické církve pro Čechy, Moravu a Slezsko

v Jablonci n./N.

K Vašemu dopisu ze dne 7. července 1924 č. 1852 stran rušení náboženství v Hrádku nad Nisou, (zaslanému okresní správě politické v Liberci), sděluje se Vám, že zdejší trestní řízení proti Josefu Jirešovi a soudr. pro § 122 b) a 303 tr. z. bylo usnesením podepsaného soudu

ze dne 14. března 1924 č. j. Vr 1287/23/24 ve smyslu §u 90 tr. ř. zastaveno.

Krajský soud v Liberci, odd. X.,

dne 29. listopadu 1924.

Vyšetřující soudce:

Podpis nečitelný.

Jest známo, že vyzvánění o ¹/₂ 10 hod. dopolední znamená počátek evangelických bohoslužeb. Vyzvánění, hra na varhany a kostelní zpěv tvoří zde souvislý celek. Evangelická bohoslužba nezačíná teprve když se dostaví kazatel do kostela, nýbrž naprosto není bezprostředně vázána na osobu kazatelovu. Tento přistupuje zde teprve k oltáři, když bylo již zapěno několik písní.

Podepsaní táží se pánů ministrů:

Co zamýšlejí páni ministři učiniti, aby neslýchaný násilnický čin řídícího učitele Jireše a jeho soudruhů doznal odvety a aby se uraženému právnímu cítění německého obyvatelstva a obzvláště evangelické církevní obci v Hrádku nad Nisou dostalo zadostiučinění?

Jsou páni ministři ochotní zaříditi čeho třeba, aby účinně bylo zabráněno tomu, by se neopětovaly takovéto násilnosti, které právní cit i náboženské cítění postiženého obyvatelstva stejnou měrou urážejí?

V Praze, dne 28. ledna 1925.

Die Unterzeichneten bringen den Herren Ministern folgenden Tatbestand zur Kenntnis:

Am 7. August 1923 brachte die deutsche Presse unter der Überschrift >Wassich Sokoln erlauben dürfen< folgende Nachricht: >Am, vergangenen Sonntaghatten die Prager Sokoln einen Ausflug nach Grottau zur Stärkung derdortigen cechischen Minderheit unternommen. Natürlich wurde dieses Ereignis >festlichGloekengeläute der evangelischen Kirche zu Grottau. Wie an jedem anderen Sonntage wurde von der Grottauer evangelischen Gemeinde derGottesdienst abgehalten und vor Beginn des Gottesdienstes ertönten, wie üblich,die Kirchenglocken. Dies wurde von den Grottauer bechen und ihren Gästen als Provokation aufgefasst, denn einige Üechen erstürmten den Kirchturm, verlangten das Einstellen des Läutens und vertrieben schliesslich den Glöckner und seineGehilfen unter Gewaltanwendung aus der Glockenkammer. Über diesen Vorfall wurdedie Strafanzeige erstattet<.

Das Kreisgericht Reichenberg teilte am 29. November 1924 auf eine Anfrage der Deutsch-evangelischen Kirchenleitung in Gablonz mit, dass das Verfahren gegen die Religionsstörer eingestellt wurde. Aus den amtlichen Erhebungen gcht folgender Tatbestand hervor: Am 5. August 1923 kamen anlässlich eines in Grottau abgehaltenen Sokolfestes 3 čechische Sokoln in Tracht und mit Beilen bewaffnet in die evangelische Kirche gestürmt, als der Frühgottesdienst eingeleitet wurde. Sie eilten durch die Kirche, wo bereits eine Anzahl Besucher des Gottesdienstes anwesend waren, drangen in die Sakristei ein, um den Pfarrer zu suchen. Da sie ihn dort nicht fanden, stürmten sie den Kirchenturm hinauf, wo sie den Glöckner an den weiteren Einläuten verhinderten. Es ist klar, dass die bereits zum Gottesdienst Versatnmelten durch die mit Beilen bewaffneten Sokoln nicht nur in ihren religiösen Empfindungen schwer verletzt, sondern auch durch die drohenden Gebärden dieser Sokoln stark beunruhigt wurden. Von diesem Vorfalle wurde die Gendarmerie verständigt, welche die Anzeige bei Gericht erstattete. Anführer dieser Sokoln war der Čechische Oberlehrer Josef Jiresch in Ketten. Auch die Krichenleitung der deutsch-evangelischen Kirche in Gablonz hat in dieser Angelegenheit Vorstellungen erhoben und erhielt folgende Zuschrift.

Vr 1783/23

An die

Deutsche evangelische Kirchenleitung für Böhmen, Mähren und Schlesien

in Gablonz a. N.

Zu ihrer Zuschrift vom 7. Juli 1924, Z. 1852, betreffs Religionsstörung in Grottau (gerichtet an die politische Bezirksverwaltung in Reichenberg) wird Ihnen mitgeteilt, dass. das hiesige Strafverfahren gegen Josef Jiresch und Gen. wegen § 122 b und 303 Str. Ges. mit Beschluss des gefertigten Gerichtes vöm 14. 3. 1924 G. Z. Vr 1287/23/24 im Sinne des § 90 Str. P. O, eingestellt wurde.

Kreisgericht Reichenberg, Abt. X.

am 29. November 1924.

Der Untersuehungsrichter:

Name unleserlich.

Es ist bekannt, dass das Einläuten um ¹/₂ 10 Uhr vormittags den Beginn des evang. Gottesdienstes darstellt. Geläute, Orgelspiel, Kirchengesang bilden hier ein zusammenhängendes Gan. zes. Der evang. Gottesdienst beginnt nicht erst mit dem Erscheinen des Predigers im Kirchen, raume, sondern ist garnicht unmittelbar an die Person des Predigers gebunden. Dieser tritt hier erst naeh einer Anzahl schon gesungencr Lieder zum Altar.

Die Unterzeichneten richten an die Herren Minister die Anfrage:

Was gedenken die Herren Minister zu veranlassen, damit die uncrhörte. Gewalttat des Oberleh. rers Jiresch und seiner Genossen eine Sühne finde und dem beleidigten Rechtsgefühl der deutschen Bevölkerung und insbesondere der evangelischen Kirchengemeinde in Grottau Genugtuung geboten werde?

Sind die Herren Minister bereit, das Erforderliche vorzukehren,um der Wiederholung solcher, das Rechtsgefühl und die religiösen Empfindungen der betroffenen Bevölkerung in gleichem Masse verletzenden Gewalttätigkeiten wirksam vorzu beugen?

Prag, am 28. Januar 1925.

Tisk 2110/_1.

Podle článku IX. smlouvy St. Germainské a podle §u 5 jazykového zákona z 29, února 1920 >děje se vyučování ve všech školách, zřízených propříslušníky národních menšin, jejich jazykem; rovněž kulturníinstituce pro ně zřízené spravuji se tímto jazykem.<

Netřeba zajisté teprve dokazovati, že školy prvé řadě patří ke kulturním institucím a že tudíž podle shora uvedených ustanovení musí německé školy býti také německy spravovány. Podstatnou část této správy tvoří však také úřední sdělení představených školních úřadů. Odpovídalo tudíž jen povinnosti zákonem a také v mírové smlouvě stanovené, jestliže ministerstvo školství a národní osvěty vydávalo posud svůj úřední věstník také v německém vydání, určeném pro správy německých škol. Tento zákonitý stav odstraněn byl tím, že od 1. ledna 1925 vychází úřední věstník ministerstva školství pouze v českém jazyce a že se pro německé školy vydává pouze německý výtah. Německé školy však jsou nuceny k tomu, aby bezpodmínečně odbíraly český věstník a aby za německý výtah platily zvláštní předplatné 15 Kč.

Tím pokouší se ministerstvo zaváděti proti zákonu také v německých školách český úřední jazyk a ubírati tak německému lidu v sudetských zemích, nad který žádný národ kulturou nevyniká a jenž tvoří téměř čtvrtinu veškerého obyvatelstva tohoto stádu, podstatnou část jeho jazykového práva, beztak skrovného.

Nikdo v tomto státě nebude pochybovati o tom, že toto nové národnostní znásilnění jest vlastním účelem zmíněného ministerského opatření a že předstírané > úsporné ohledy< nejsou ničím jiným, nežli zcela bezpodstatnou záminkou. Kdyby se skutečně chtělo jen šetřiti, pak mohlo by se přece místo německého vydání věstníku upustiti na příklad od vydávání >Gazete de Prague<, kterou vláda s velikým nákladem vydává, listu to, jenž nemá jiného účele, než aby Francouzům ukazoval, jak řádně a poslušně se Československo snaží sloužiti francouzským tužbám a zájmům.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra školství a národní osvěty:

Je-li ochoten naříditi, aby německé školy jako dosud dostávaly jeho úřední věstník v úplném německém vydání, a aby tím znovu zaveden byl stav, který do 1. ledna 1925 trval a jenž odpovídá jasným ustanovením mírové smlouvy St.-Germainské a školského zákona?

V Praze, dne 28. ledna 1925.

Nach dem Artikel IX des Vertrages von St. Germain und nach dem § 5 des Sprächengesetzes vom 29. Feber 1920 rerfolgt der Unterricht in allen für die Angehörigen eincr nationalen Minderheit errichteten Schulen in deren Sprache: ebenso werden die für sie errichteten kulturellen Institutionen in dieser Spraehe verwaltet.<

Es bedarf wohl nicht erst eines Beweises, dass die Sehixlen in erster Liniezu den kulturellen Institutionen gehören und dass daher nach obigenBestimmungen die deutschen Schulen auch deutsch verwältet werden müssen. Einenwesentlichen Teil dieser Verwaltung bilden aber die amtlichen Verlautbarungender vorgesetzten Schulbehörden. Es entsprach daher nur eincr gesetzlichen undauch im Friedensvertrage festgelegten Pflicht, wenn das Ministerium fürSchulwesen und Volkskultur bisher seine amtlichen Mitteilungen auch in einer deütschen,für die deutschen Schulleitungen bestimmten Ausgabe erscheinen liess. Diesergesetzliche Zustand ist dadurch beseitigt worden, dass seit 1. Jänncr 1925 dieamtlichen Mitteilungen dcs Schulministeriums nur in öechischer Spracheerscheinen und für die deutschen Schulen ledigiich ein deutscher Auszug herausgegeben wird. Die deutschen Schulen aber werden verhalten, das cechischeVerordnungsblatt unbedingt zu beziehen und für den deutschen Auszug einebesondere Bezugsgebühr von 15 Kronen zu entrichten.

Damit versucht das Ministerium, auch in den deutschen Schulen die čechischeAmtssprache gesetzwidrig einzuführen und damit dem kulturell von keinem Volkeüberragten, beinahe ein Viertel der Gesamtbevölkerung dieses Staates bildendensudetendeutschen Volke einen wesentlichen Teil seines ohnehin so dürftigenSprachenrechtes vorzuenthalten.

Niemand in diesem Staate wird daran zweiteln, dass diese neuerliche nationale Vergewaltigung der eigentliche Zweck der besagten ministeriellen Verfügung ist und dass dievorgeschützten >Ersparungsrüclcsichtena nichts anderes sind, als ein ganz haltloser Vorwand. Wollte man wirklich bloss sparen, so könnte man ja statt der deutschen Ausgabe des Verordnungsblattes beispielweise die von der Regierung mit grossen Kosten-herausgegebene >Gazete de Prague< auflassen, ein Blatt, das keinen anderen Zweck hat, als den Franzosen zu zeigen, wie brav und gehorsam die Cechoslovakei französischen Wünschen und Interessen zu dienen bemüht ist.

Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur die Anfrage:

Ist er bereit, zu verfügen, dass seine amtlichen Mitteilungen den deutschen Schulen wie bisher in einer voilständigen deutschen Ausgabe zugehen, ünd dass dämit der bis zum 1. Jänner 1925 bestandene, den klaren Bestimmungen des Friedensvertrages von St. Germain und des Schulgesetzes entsprechende Zustand wieder herge. stellt werde?

Prag, am 28. Jänner 1925.

Tisk 2110/_2.

>Časopis Družstevník<, hlavní orgán konsumních družstev vycházející v Praze, přináší v posledním čísle následující upozornění a výzva podepsanou členem N. S. senátorem Ferd. Jiráskem, jako předsedou svazu social. družstev:

>Správy družstev byly v posledních dnech upozorněny, že mají u berníchspráv žádati, aby družstvům nebyly nyní předpisovány zvláštní daně výdělkovéna léta 1920―1924, pokud se tak již nestalo. Bilance za léta1919―1923, jež vykazovaly nesprávně vysoké zisky, mají totiž býtiopraveny a předloženy znovu ke schválení valným hromadám. Pak bude možnožádati, aby berní správy vyměřily daně výdělkové a přirážky na základěúčetních závěrek opravených. Neopomeňte v této důležité věci u berníchspráv ihned zakročiti, neboť jinak budou předpisy daní výdělkových s přirážkamitak vysoké, že nebudete s to je zaplatiti. Družstva, jimž platební rozkazyo dani výdělkové za léta 1920―1924 byly již doručeny, nechť zašlouje vždy ihned Ústřednímu nebo župnímu svazu k nahlédnuti s udáním dne,kdy každý rozkaz platební byl družstvu doručen. Předpokládáme, že správynašich družstev podle tohoto upozornění se zařídí a znamenáme s družstevnímpozdravem za:

Ústřední svaz československých družstev v Praze II., Myslíkova ul. 5.

Ferd. Jirásek, předseda, Vojt. Fišer, tajemník.<

Uvedený článek obsahuje tedy otevřenou výzvu všem konsumním družstvům, aby bez obavy před trestním stíháním fingovaly staré účetní závěrky a sestavily nově >upravené< bilance za všecka léta uplynulá, t. j. od r. 1919 až 1923 s platností pro r. 1924. To znamená, aby ještě těch několik konsumů, které vykazovaly již stejně upravené minimální zisky, vykázaly spíše ztráty, důsledkem čehož by byly osvobozeny od placení daní a dávek vůbec.

Protože se nám zdá, že tato otevřená výzva obsahuje vědomé a zúmyslné svádění k zatajování zisků za účelem daňových defraudací, které u soukromých podnikatelů v živnostech i obchodech, zejména malých se přísně trestají, tážeme se pana ministra financí, jaké kroky podnikne k zamezení vědomého poškozování státních financí a k tomu způsobem, který nelze ani kvalifikovati a také proto, že jeho autorem jest člen Národního shromáždění a člen vládní koalice?

V Praze, dne 29. ledna 1925.

Tisk 2110/_3.

V roce 1919 bylo povoleno ode dne 9. března ministrem Vrbenským Velkonákupní společnosti v Karlíně a příslušným svazům potravinovým prodávati levnou mouku a byla Velkonákupní společnosti v Karlíně tímto ministerstvem zaplacena difference v ceně v obnosu Kč 3,000.000, aniž by se ministerstvo přesvědčilo, měla-li tato Velkonákupní společnost zásoby mouky dne 9. března na skladě.

Po roce ministerstvo vyslalo 3 revise do Velkonákupní společnosti, a tyto zjistily, že difference ve prospěch ministerstva činí cca. 400.000 Kč, jež měla Společnost tato nazpět odvésti ministerstvu pro zásobování lidu (úroky v to nepočítajíc). Jak jsme informováni, řed. Lustig v ministerstvu pro zásobování lidu udělal narovnání tak, že mu prostě nedal ničeho.

Difference činila as Kč 2,911.000, mělo býti vráceno 378.000 Kč, jež zjistila revise, nevráceno však ničeho, ani kapitál, ani úroky.

Podepsaní se tudíž táží:

Z jakých prostředků vláda tento obnos uhradila?

Z kterých položek státního rozpočtu jsou tyto dary družstvům a konsumům poskytovány?

V Praze, dne 3. března 1925.

Tisk 2110/_4.

Pokračující rozvoj moderní veřejné sociální péče vyžaduje, aby nejširší měrou umožněno bylo ustanovovati sestry sociální péče pro provádění stanovených úkolů. Ale to lze jen tehdy, je-li výcvik ošetřovatelek účelný a důkladný. Vzhledem ke skutečným poměrům v zemi nemá tento výcvik býti dle jednotlivých oborů sociální péče rozlišný, nýbrž jednotný. Vyžadované kursy vyhovují rozdělením uložené látky této podmínce, jež chovancům dodává způsobilosti, aby stejnoměrným, theoretickým i praktickým vyškolením ve vlastní péči o nemocné a o kojence, ve vedení domácnosti, péči o tělo a ve zdravotní sociální práci všeho druhu dostatečně se připravovali pro své zodpovědné povolání. Jakožto sestra pro veškeren obor sociální péče zabezpečí sobě sestra obecní neb okresní dobročinné péče náležitý obor působností jen na základě svého dobrého výcviku. Její služba v sociální péči vyžaduje toho, aby se svým svěřencům přiblížila také lidsky, při čemž svým radám a svému poučení dodati může potřebného důrazu jen tehdy, je-li se svými svěřenci stejného kmene a mluví-li jejich mateřským jazykem.

Aby bylo lze vyhověti žádostem obci a organisací pro sociální péčí za ustanovení německých sester sociální péče, pokud zde nebude dostatečného počtu absolventek zvláštních kursů, jest zapotřebí sjednotiti a urychliti nostrifikaci diplomů, jichž československé státní občanky nabyly na jiných stejných ústavech v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. Nostrifikace, posud od případu k případu povolovaná po způsobu diplomů porodních asistentek, setkává se ve skutečnosti namnoze s obtížemi a průtahy.

Tážeme se tudíž pana ministra:

1. zdali jest ochoten zaříditi čeho třeba, aby zvláštní kursy pro sestry sociální péče na německé státní škole pro ošetřovatele nemocných v Praze ve smyslu minist. výnosu ze dne 7. srpna 1916, č. 7582/5 pokud možno brzo byly znovu zahájeny, a

2. zdali chce učiniti opatření, aby urychlena byla nostrifikace rovnocenných diplomů pro sestry sociální péče, jichž československé státní občanky nabyly v cizině?

V Praze, dne 3. března 1925.

Die fortschreitende Ausgestaltung der modernen offenen Fürsorge erfordert es, dass für die zu leistenden Aufgaben die Bestellung von Für. sorgeschwestern im weitesten Ausmasse möglich ist. Dies kann aber nur der Fall sein, wenn die Ausbildung der Pflegeschwestern eine zweckentsprechende und gründliche ist. Im Hinblicke auf die tatsächlichen Verhältnisse am Lande muss diese Ausbildung keine nach den einzelnen Fürsorge. zweigen differenzierte, sondern eine einheitliehe sein. Die angeforderten Kurse entsprechen in ihrer Einteilung des zu bewältigenden Stoffes dieser Bedingung, welche die Zöglinge befähigt, durch ihre gleichmässige, theoretische und praktische Schulung in der eigentlichen Kranken- und Säuglingspflege, Haushaltung, Körperpflege und sanitärer sozialer Arbeit aller Art sich für ihren verantwortung svollen Beruf genügend vorzubereiten. Als Vollfürsorgerin Hrird sich die Gemeinde- oder Bezirkswohlfahrtsschwester nur auf Grund ihrer guten Ausbildung ihren entsprechenden Wirkungskreis sichern. Ihr Fürsorgedienst erfordert es, dass sie ihren Schutzbefohlenen auch menschlich näher tritt, wobei sie nur dann ihren Ratsehlägen und Belehrungen die nötige Eindringlichkeit zu verleihen vermag, wenn sie mit den Pfleglingen gleichen Stammes ist und ihre Muttersprache spricht.

Um den Gesuchen von Gemeinden und Fürsor. georganisationen um Bestellung deutscher Fürsorgeschwestern entsprechen zu können, ehe eine genügende Zahl von Absolventinnen der Sonderkurse zur Verfügung steht, ist es notwendig, die Nostrifikation der von cechoslovakischen Staatsbürgerinnen an anderen gleichwertigen Instituten in Oesterreich, Deutsehland und der Schweiz erworbenen Diplome zu vereinheitlichen und zu beschleunigen. Die bisher fallweise bewilligte Nostrifikati,on nach Art der Hebammendiplome begegnet im realen Leben vielfachen Schwierigkeiten und Verzögerungen.

Wir stellen daher an den Herrn Minister die Anfrage, ob er

1. geneigt ist, die ehebaldigste Wiedereröffnung der Sonderkurse für Fütrsorgerinnen an der deutschen staatlichen Krankenpflegeschule in Prag im Sinne des Ministerialerlasses vöm 7. August 1915, Z. 7582/5 in die Wege zu leiten und

2. ob er Anordnungen treffen will, um die Nostrifikation der von čechoslovakischen Staatsbürgerinnen erworbenen gleichwertigen ausländischen. Fürsorgerinnendiplome zu beschleunigen?

Prag, am 3. März 1925.