Tisk 2110/_5.

Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 24. listopadu 1924, č. 89722 vyrozuměno bylo kuratorium hudební školy v Bečově nad Teplou, že posavadní každoročně povolovaný státní příspěvek 24.000 Kč snížen byl pro rok 1924 z rozpočtových důvodů na 5.000 Kč a že tato částka bude vyplacena.

Tímto zkrácením státního příspěvku stává se úplně pochybným další trvání tohoto učeliště, nejen pro město Bečov n. T. nýbrž pro celé západní Čechy tak důležitého, ježto prostředky posud poskytované nikterak nestačí ke krytí finančních potřeb hudební školy. Již před založením tohoto učeliště byli hudebníci z Bečova a okolí daleko široko proslulými, cestovali celou Evropou a ve všech lázeňských místech na světě nalezli jsme bečovské hudebníky; následek toho byl, že tito lidé přinášeli s sebou domů dosti dobrý výdělek a že tím také existence jejich rodin byla zabezpečena.

Zřízení hudební školy v Bečově n. T. před třiceti lety vyplývalo tudíž z naléhavé potřeby, a dnes stal se tento ústav důležitým, ale také proslulým ústavem, z něhož již vyšlo mnoho zdatných sil, jež našly zaopatření ve všech větších kapelách. Škola sama vykazuje každoročně 120-150 chovanců, kteří pocházejí netoliko z Bečova n. T. nýbrž z celých Čech, a následkem toho jest, že četné rodiny nalézají výdělek tím, že přijímají tyto žáky na stravu a na byt a že také obchody a živnosti vykazují lepší pramen příjmů. V městě Bečově n. T. samém není žádného průmyslu, živnosti jen malou měrou nalézají slušné živobytí, polní hospodářství a chov dobytka pří hornaté poloze nepřichází vůbec v úvahu, a obyvatelstvo odkázáno jest na nepatrný výdělek, který nalezne v okolí a v lázeňských místech.

Městské obci samé není nadále možno krýti posud poskytovaný náklad na vydržování školy, nemá žádného vlastního jmění a musí všechny potřeby hraditi přirážkami, takže se na rok 1925 vybírá již 138 % k domovní dani činžovní a 332 % k ostatním daním bez školních přirážek, rovněž tak není ani okres Bečov n. T. pro vysoké procento svých přirážek s to, aby poskytoval větší příspěvek na udržení školy.

Ježto pak roční vydržování školy přes všechny škrty stále ještě vyžaduje nákladu 129.610 Kč, město a okres tyto udržovací výlohy z vlastního opatřiti nemohou, prostředky a příspěvky, které jinak ještě jsou po ruce, dlužno označiti za velice nepatrné a další trvání této hudební školy nutno prohlásiti za jednu z nejnaléhavějších potřeb, dovolují sobě podepsaní vznésti dotaz:

1. Jest pan ministr školství a národní osvěty ochoten v zájmu udržení učeliště tak důležitého povoliti na rok 1925 větší příspěvek ze státních prostředků?

2. Jest ochoten zasaditi se o to, aby učeliště tak důležité, jakým jest hudební škola v Bečově n. T., vysokou vládou také nadále vydatnými prostředky bylo podporováno a další jeho trvání zabezpečeno?

V Praze, dne 11. března 1925.

Mit dem Erlasse des Ministeriums für Schulwesen und Volkskultur v. 24. 11. 1924, Z. 89722 wurde das Kuratorium der Musikschule in. Petschau in Kenntnis gesetzt, dass der bisher alljährlich bewilligte Staatsbeitrag von Kc 24.000.―, aus budgetδren Grόnden für das Jahr 1924 auf Kc 5000.― herabgesetzt wurde und dieser Betrag zur Auszahlung gelange.

Durch diese Kürzung des Staatsbeitrages ist der weitere Fortbestand dieser, nicht nur allein für die Stadt Petschau, sondern für ganz Westböhmen so wichtigen Lehranstalt ganz in Frage gestellt, da die bisher zur Verfügung stehenden Mittel in keiner Weise geignet sind die finanziellen Erfordernisse der Musikschule zu decken. Schon vor dem Bestande dieser Lehranstalt waren die Musiker aus Petschau und Umgebung weit und breit berühmt, sie durchzogen ganz Europa und in allen Badeorten der Welt waren Petschauer-Musiker zu finden; die Folge davon war, dass diese Leute einen ziemlich guten Verdienst mit nach Hause brachten und dadurch auch die Eicistenz ihrer Familien gesichert war.

Die Errichtung, der Musikschule in Petschau vor 30 Jahren entsprang daher einem dringenden Bedürfnis und heute ist dieses Institut eine wichtige, aber auch berühmte Anstalt geworden, aus welcher schon zahlreiche tüchtige Kräfte hervorgegangen sind, die ein Unterkommen in allen grösseren Musikkapellen gefunden haben. Die Schule selbst weist alljährlich 120―150 Zφglinge auf, die nicht nur aus Petschau, sondern aus ganz Bφhmen stammen und die Folge davon ist, dass durch die Aufnahme dieser Schüler in Kost und Logis zahlreiche Familien einen Erwerb finden und auch Handel und Gewerbe eine bessere Einnahmsquelle zu verzeichnen haben.In der Stadt Petschau selbst ist gar keine Industrie vorhanden, das Gewerbe findet nur im geringen Masse sein Fortkommen, der Ackerbau und die Viehzucht kommt bei der gebirgigen Lage gar nicht in Betracht und die Bevölkerung ist auf den geringen Verdienst angewiesen, den sie in der Umgebung und in den Badeorten finden. Die Stadtgemeinde selbst ist nicht mehr in der Lage den bisher geleisteten Aufwand für die Erhaltung der Schule zu decken, dieselbe besitzt kein eigenes Vermögen und muss alle Bedürfnisse durch Umlage decken, sodass für das Jahr 1925 bereits 138 % zur Hauszinssteuer und 332 % zu den restlichen Steuern ohne die Schulumlagen eingehoben werden, ebenso ist auch der Bezirk Petschau durch seine hohen Umlageprozente nicht in der Lage, einen grösseren Beitrag zur Erhaltung der Schule zu leisten.

Da nun die jährliche Erhaltung der Schule, trotz aller Kürzungen noch immer einen Aufwand von Kc 129,610.― erfordert, Stadt und Bezirk nicht in der Lage sind diese Erhaltungskosten aus Eigenen aufzubringen, die sonst noch vorhandenen Mittel und Beitrδge als sehr gering bezeichnet werden mόssen, der weitere Fortbestand dieser Musikschule als eines der dringendsten Bedürfnisse bezeichnet werden muss, so erlauben sich die Gefcrtigten die Anfrage zu stellen:

1. Ist der Herr Minister für Schulwesen und Volkskultur geneigt im Interesse der Erhaltung einer so wichtigen Lehranstalt, für das Jahr 1925 einen grösseren Beitrag aus Staatsmitteln zu bewilligen?

2. Ist er geneigt, dafür einzutreten, dass cine so wichtige Lehranstalt, wie es die Musikschule in Petschau ist, seitens der hohen Regierung auch weiterhin mit ausgiebigen Mitteln unterstützt und der weitere Fortbestand derselben gesichert ist?

Prag, am 11. März 1925.

Tisk 2110/_6.

Státním zaměstnancům, kteří jsou služebně ustanoveni v Praze, tam bydlí a kteří mají nařízenu dvojí frekvenci, nahražuje se druhá jízda elektrickou drahou z bytu do úřadu, je-li vzdálenost ve vzdušné čáře větší nežli 1,8 km.

Tytéž poměry shledáváme však namnoze také na venkově, aniž by se poskytovala stejná náhrada. Bylo by jen slušno a spravedlivo, kdyby také vůči těmto státním zaměstnancům zachována byla táž zásada.

Podepsaní táží se tudíž veškeré vlády, zdali jest ochotna učiniti opatření v tomto smyslu.

V Praze, dne 17. března 1925.

Den Staatsangestellten, die in Prag dienstlich angestellt sind, dort wohnen und doppelte Frequenz vorgeschrieben haben, wird die zweite Fahrt mit der elektrischen Bahn von der Wohnung, ins Amt ersetzt, wenn die Entfernung über 1,8 Kilometer Luftlinie beträgt.

Dieselben Verhältnisse bestehen jedoch auch vielfach in der Provinz, ohne dass eine gleiche Entschädigung gewährt würde,.Es wäre nur recht und billig, wenn auch diesen Staatsangestellten gegenüber derselbe Grundsatz gehandhabt würde.

Die Unterzeichneten richten daher an die Gesamtregierung die ob sie gewillt ist, einesolche Verftiguni zu erlassen.

Anfrage:

Prag, am 17. März 1925.

Tisk 2110/_7.

V dopoledních hodinách 22. března provedla tlupa tak zvaných českých fašistů přepadení hostinských místností německého domu v Praze a přítomných tam hostů. Fašisté opatřeni byli holemi, obušky a zabijáky, přepadli způsobem nejvýš surovým a divokým přítomné, naprosto klidné hosty, ohrožovali je na životě a na majetku a krvavě zranili řadu osob.

Celý způsob přepadení a obzvláště prohlášení, kterým vůdce akce dal znamení k útoku, dokazují, že jde o plánovitě provedené a dobře organisované výtržností, které skupina tak zvaných fašistů osnovala. Tím nabývá celý případ významu, jenž nepřipouští považovati ho za příležitostnou událost. Odůvodněna jest naopak vážná obava, že čeští fašisté, jejichž cíle a methody jsou dávno známy, považují událost ze dne 22. března pouze za předehru k rozsáhlejším akcím. Každé strpění takovýchto přehmatů, každá slabost oproti nacionalistickým organisacím, které se neostýchají přiznávati se před celou veřejností k methodám nejbrutálnějšího násilí, aby v rozporu se stávajícím právním řádem ohrožovaly život, majetek a svobodu klidných občanů, znamenají netoliko nebezpečí pro právní řád a pro veřejný klid, nýbrž přede vším nesnesitelné zostření situace německých menšin.

Němci v tomto státě jsou ve výkonu svých občanských svobod a přede vším v nerušeném užívání svého jazyka utlačováni a částečně přímo všeho práva zbaveni. Jazykový zákon, jenž odporuje slavnostně převzatým mezinárodním závazkům, praxe správních úřadů a obzvláště orgánů samosprávy, která dokonce namnoze nedbá ustanovení jazykového zákona, terror ulice, před kterým se úřady, určené k udržování veřejného pořádku, obzvláště v prvních letech po převratu beze všeho odporu skláněly, společně působily v tomto směru. Dlužno beze všeho uznati, že pří událostech dne 22. března jednání orgánů pražského policejního ředitelství, kteří byli povoláni k bezprostřednímu zakročeni, bylo korrektní. Ale opětovné zkušenosti dokazují, že se v takovýchto případech dodatečně uplatňují politické vlivy a že počáteční samozřejmá obrana proti terroristickým přehmatům ustupuje slabošskému strpění. Uloupení německého zemského divadla v Praze poskytuje v této příčině poučný příklad.

Oproti tažení pražských českých fašistů, zahájenému dne 22. března, nelze se zachovati podobným způsobem. Dlužno učiniti vhodná opatření, aby podobným událostem pro budoucnost bylo zabráněno. Dlužno vůbec ve všech oborech státní správy pečovati o to, aby se Němcům v tomto státě dostalo plné svobody a rovného práva.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

1. Jest pan ministr ochoten použíti všech prostředků, aby zabránil jakémukoli opětování událostí ze dne 22. března?

2. Jest pan ministr ochoten použíti veškeré přísnosti zákona vůči živlům a organisacím, jejíchž cílem jest postupovati proti státním občanům německé národnosti násilnými činy?

3. Jest pan ministr ochoten Němcům v tomto státě zabezpečiti dostatečnou ochranu proti útokům na život, svobodu a jmění, jakož i neztenčené používání právní rovnosti, zákonem zaručené?

V Praze, dne 24. března 1925.

In den Vormittagsstunden des 22. März hat eine Bande sogenannter öechischer Faschisten einen Überfall auf die Gaststätten des deutschen Hauses in Prag und auf die dort anwesenden Gäste unternommen. Die Faschisten waren mit Stöcken, Knütteln und Totschlägern versehen, griffen die anwesenden, durchaus ruhigen Gäste in der rohesten und wüstesten Weise an, bedrohten sie an Leben und Eigentum und brachten einer Reihe von Personen blutige Verletzungen bei.

Die ganze Art des überfalles ünd insbesondere die Erklärung, mit der der Führer der Aktion das Signal zum Angriffe gab, beweisen, dass es sich um planmässig durchgeführte und wohlorganisierte Ausschreitungen handelt, die von der Gruppe der sogenannten Faschisten angestiftet worden sind. Hiedurch gewinnt der ganze Vorfall eine Bedeutung, die es nicht gestattet, ihn als einen gelegentlichen Zwischenfall zu betrachten. Es ist vielmehr die ernste Befürchtung begründet, dass die čechischen Faschisten, deren Ziele und Methoden seit langert bekannt sind, den Vorfall vom 22. März nur als Auftakt zu umfassenderen Aktionen betrachten. Jede Duldung solcher übergriffe, jede Schwäche gegenüber nationalistischen Organisationen, die sich nicht scheuen, sich vor aller öffentlichkeit zu den Methoden der brutalsten Gewalt zu bekennen, um im Widerspruch mit der bestehenden Rechtsordnung das Leben, das Eigentum und die Freiheit friedlicher Bürger zu bedrohen, bedeutet nicht nur eine Gefahr für die Rechtsordnung und für die öffentliche Ruhe, sondern vor allem eine uncrträgliche Verschärfung der Lage der deutsfhen Minderheit.

Die Deutschen dieses Staates sind in der Betätigung ihrer bürgerlichen Freiheiten und vor allem imungehinderten Gebrauch ihrer Sprache bedrückt und zum Teil geradezu.entrechtet. Ein Sprachengesetz, das feierlichst übernommenen. internationalen Verpflichtungen widerspricht, eine Praxis der Verwaltungsbehörden und insbesondere der Organe der autonomen Verwaltung, die sogar Bestimmungen des Sprachengesetzes vielfach nicht achtet, der Terror der Strasse, dem sich die zur Aufrechterhaltung der öffentlichen Ordnung bestimmten Stellen besonders in den ersten Jahren nach dem Umsturze widerstandslos gebeugt haben, haben in dieser Richtung zusammen gewirkt. Es soll ohne weiteres anerkannt werden, dass bei den Vorfällen am 22. März das Verhalten der zum unmittelbaren Einschreiten berufenen Organe der Prager Polizei-Direktion korrekt war. Aber wiederholte Erfahrungen beweisen, dass sich in solchen Fällen nachträglich politische Einflüsse geltend machen und die anfängliche selbstverständliche Abwehr gegen terrorístische übergríffe eincr schwächlichen Duldung Platz macht. Der Raub des deutschen Landestheaters in Prag bietet in dieser Hinsicht ein lehrreiches Beispiel.

Gegenüber dem am 22. März begonnenen Feldzug der Prager cechischen Faschisten darf kein ähnliches Verhalten beobachtet werden, Es muss das Geeignete veranlasst werden, um ähnliche Vorfälle für die Zukunft zu verhindern. Es muss überhaupt in allen Zweigen der staatlichen Verwaltung dafür gesörgt werden, dass den Deutschen dieses Staates volle Freiheit und gleiches Recht zuteil werde.

Die Gefertigten stellen an den Herrrn Minister des Innern die

1. Ist der Herr Minister bereit, alle Mittel zur Anwendung zu bringen, um jede Wiederholung der Ereignisse vom 22.März zu verhindern?

2. Ist der Herr Minister bereit, die, vollste Strenge des Gesetzes gegenüber jenen Elementen und Organisationen zur Anwendung zu bringen, deren Ziel es ist, mit Akteü der Gewalt gegen die Staatsbürger deutscher Nationalität vorzugehen?

3. Ist der Herr Minister bereit, den Deutschen dieses Staates zureichenden Schutz gegen Angrife auf Leben, Freiheit und Eigentum und den ungeschmälerten Genuss der gesetzlich gewährleisteten Rechtsgleichheit zu sichern?

Prag, am 24. März 1925.

Tisk 2110/_8.

Zprávy, které se dostaly do veřejnosti o německé garanční nabídce, zprávy o průběhu zasedáni Svazu Národů v Ženevě jakož i různá mínění a úmysly, jež pan ministr věcí zahraničních pronesl v poslední době o dalším vývoji zahraniční politiky, vyžadují, aby pan ministr věcí zahraničních podal podrobnou zprávu a aby se o stavu zahraniční politiky konala v parlamentě rozprava.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra věcí zahraničních:

1. Jest pan ministr ochoten jak v zahraničním výboru, tak také v plenu neprodleně podati podrobnou zprávu o stavu zahraniční politiky a při tom zvláště podati zevrubná vysvětlení o svém stanovisku v Ženevě, o svém vyjednávání v Paříži a svých projevech k francouzskému tisku?

2. Zná pan ministr přesný obsah německého zakročení u západních velmocí a může podati zprávu o obsahu tohoto německého kroku k zabezpečení a ke zřízení rozhodčího soudu?

3. Jest si pan ministr vědom, že podmínkou pro výsledek všech snah směřujících k dosažení evropského míru jest přede vším uspokojení potlačovaných menšin ve střední Evropě?

V Praze, dne 24. března 1925.

Die in die Oeffentlichkeit gelangten Nachrichten über ein deutsches Garantieanbot, die Berichte über den Verlauf der Tagung des Völkerbundes in Genf, sowie die verschiedenen, seitens des Herrn Ministers des Aeussern in der letzten Zeit bezüglich der weiteren aussenpolitischen Entwicklung geäusserten Meinungen und Pläne erfordern eine ausführliche Berichterstattung des Herrn Aussenministers und eine parlamentarisehe Besprechung der aussenpolitischen Lage.

Die Unterzeichneten stellen daher an den Herrn Minister des Aeussern folgende Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, umgehend im Aussenausschuss sowohl wie im Plenum einen eingehenden Bericht über die aussenpolitische Lage zu erstatten und hiebei insbesondere erschöpfende Aufklärungen über seine Stellungnahme in Genf, über die von ihm in Paris gepflogenen Verhandlungen und übcr seine, der französischen Presse gegenüber gemachten Aeusserungen zu geben?

2. Hat der Herr Minister Kenntnis von dem genauen Inhalte des deutschen Schrittes bei den westlichen Grossmächten erhalten und ist er in der Lage, Mitteilungen über den Inhalt dieses deutschen, Sicherung und Schiedsgericht beinhaltenden Schrittes zu machen?

3. Ist sich der Herr Minister dessen bewusst, dass der Erfolg aller auf die Erzielung des europäisehen Friedens gerichteten Bemühungen in erster Linie durch die Befriedigung der unterdrückten Minderheiten in Mitteleuropa bedingt ist?

Prag, am 24. März 1925.

Tisk 2110/_9.

Jak známo, vyskytují se také v našich zemích velmi často vole a tlustý krk. Rovněž tak jest známo, že se hromadnému vyskytování této nemoci, zejména ve Švýcarsku s účinkem čelí vydáváním jodované kuchyňské soli. Bylo by tudíž účelným, kdyby také u nás stát jakožto majitel solního monopolu prodával dosud drahou jodovanou kuchyňskou sůl za stejnou cenu jako sůl obyčejnou.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra veřejného zdravotnictví,

je-li ochoten uplatniti svůj vliv v tomto směru a zasaditi se o výrobu a prodej jodované solí za cenu soli obyčejné?

V Praze, dne 24. března 1925.

Bekanntlich haben Kropf und Blähhals auch bei uns zu Lande eine ungeheuere Verbreitung. Ebenso bekannt ist, dass dem massenhaften Auftreten dieser Krankheit, namentlich in der Schweiz, durch die Ausgabe von jodisierten Kochsalz erfolgreich entgegengewirkt wird. Es wäre daher zweckmässig, wenn auch bei uns der Staat als Inhaber des Salzmonopols das bisher teurere jodisierte Kochsalz zum gleichen Preise verkaufen würde, wie das gewöhnliche Saiz.

Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Gesundheitsminister die

Ist er bereit, seinen Einfluss in dieser Richtung geltend zu maehen und für die Herstellung und den Verkauf jodisierten Salzes zum gewöhnlichen Salzpreise einzutreten?

Prag, am 24. März 1925.