b) Aufenthalt im Auslande als Domizil vor dem Umstürze, trotz der Unmöglichkeit, zumeist aus finanziellen Gründen und wegen der herrschenden Wohnungsnot in die čsl. Republik übersiedeln zu können.

c) Mehrjährige Kriegsgefangenschaft, ohne in die čechoslov. Legionen eingetreten zu sein.

d) Unkenntnis der Dienstsprache.

e) Unmöglichkeit der Namhaftmachung der geforderten 5 Zeugen aus dem Stande der čechoslov. Reserveoffiziere, obgleich die Betreffenden nur bei nichtčechischen Truppenkörpern gedient hatten, zu denen wieder nur nichtčechische Reserveoffiziere eingeteilt waren.

In den seltensten Fällen erfuhren die Militärpensionisten die Ursache ihres harten Schicksales.

Aber in welcher Art immer sich ehemalige Offiziere vergangen haben mögen, nie kann man ihnen und deren Angehörigen in einem demokratischen Staate auf die Dauer die primitivsten Existenzbedingungen entziehen; ihre vermeintlichen nationalpolitischen Verfehlungen wurden strenger gestraft, als jene, die ein Disziplinarverfahren im Sinne des Gesetzes No. 154 ex 1923 und No. 203 ex 1923 nach sich ziehen.

Der Herr Minister für nationale Verteidigung hat gegenüber einer Deputation, die im Juni 1923 in dieser Angelegenheit vorsprach, die triste Lage dieser traurigsten Existenzen anerkannt und sein Empfinden in folgende Worte gekleidet: >Die Militärpensionisten sind die Aermsten der Armen und es soll mir eine grössere Freude gewähren als die ihrige wäre, wenn für diese Kategorie von Ruheständlern Günstiges erreicht würde,<

Alle durch diese harte Massregel Betroffenen haben ihre Loyalität seit 6 Jahren genügend bewiesen.

Die Motivierung der erfolgten Aberkennung einer Erhöhung der Versorgungsgenüsse bei den sogennanten >Militärpensionisten< - Bericht zu § 10, 2. Abs. des Gesetzes No. 288 ex 1924 - entspricht weder der Humanität noch den sonstigen Grundsätzen einer demokratischen Republik; sowohl in der Einleitung zum Motivenbericht zum Regierungsantrage, Abs. 2 als auch im Berichte des sozialpolitischen Ausschusses Druckz, 5022, Abs. 3, zu diesem Gesetze, wird die Regelung (Erhöhung) der Bezüge aller Pensionisten mit den drückenden wirtschaftlichen Verhältnissen begründet; soll diese Motivierung auf die sogennanten >Militärpensionisten<, denen die geringsten Bezüge nach dem Stande vom Jahre 1875 zugebiligt wurden und die schon von der im Jahre 1920 durch das Gesetz 48/21 erfolgten unbedeutenden Erhöhung der Ruhegenüsse ausgeschlossen waren, - keine Anwendung finden?

Die Regierung findet nach den zitierten Motivenbericht keinen Anlass für einen Antrag auf Zuerkennung ausserordentlicher Begünstigungen für die sogennanten >Militärpensionisten<, trotzdem die Erhöhung der Versorgunsgenüsse eine durch die wirtschaftlichen Verhältnisse aufgezwungene Notwendigkeit ist und keinesfalls einer blossen besonderen Begünstigung gleichgehalten werden kann.

Die Unterzeichneten stellen daher die Anfrage :

>Ist der Herr Minister gewillt, der Regierung ehestens einen diesbezüglichen Antrag vorzulegen, der dem unerträglichen Elend dieser schwergeprüften Kategorie von Ruheständlern ein Ende bereitet ?<

Prag, am 31. März 1925.

Vetter-Lilie, Dr. Ledebur-Wicheln, 
Knesch, Spies, K. Friedrich, Dr. Koperniczky, Ficza, Meissner, Dr. Hilgenreiner, Hübner, Jelinek, Zuleger.

Tisk 2135/4.

Překlad.

V roce 1920 byl nařízen soupis nároků na náhradu válečných škod a to za majetek pozbytý nepřátelským vpádem, za koně, zavazadla AMD, odňaté při zajetí.

Likvidaci těchto částek reparační komise posud neprovedla, poněvadž nepostačovala suma, která svého času na zálohy byla povolena.

Jistého spolku pensistů samého došlo 71 přihlášek s úhrnnou škodou přesahující 700.000 Kč. Poškození čekají již 5 roků na zaplacení.

Rovněž tak nebyly posud uspokojeny pohledávky důstojníků proti bývalým důstojnickým fondům.

Podepsaní interpelanti se táží:

Jaké opatření zamýšlí pan ministr učiniti, aby se vojenským osobám za utrpěné škody dostalo úplné náhrady ?

V Praze, dne 31. března 1925.

Vetter-Lilie, dr. Ledebur-Wicheln,
Knesch, dr. Koperniczky, Ficza, Meissner, dr. Hilgenreiner, Spies, K. Friedrich, A. Lippert, Jelinek, Hübner, Zuleger.

Původní znění.

Im Jahre 1920 wurde die Konskription der Kriegsschadenersatzansprüche u. zw. für verlorenes Hab und Gut durch feindliche Invasion, fur gelegentlich der Gefangennahme abgenommene Pferde, Bagagen etc. verfügt.

Die Liquidierung dieser Beträge seitens der Reparationskommission steht zur Zeit noch aus, da die seinerzeit für Vorschüsse gewährte Summe nicht ausreichte.

Bei einem Pensionistenvereine langten allein 71 Anmeldungen mit einem Gesamtschaden von über 700.000 Kč ein. Die Geschädigten warten bereits 5 Jahre auf Befriedigung.

Ebenso wurden die Forderungen der Offiziere an die ehemaligen Offiziersfonde noch nicht bereinigt.

Die unterfertigten Interpellanten fragen an:

Was gedenkt der Herr Minister zu veranlassen, damit die Militärpersonen für die erlittenen Schäden vollkommen entschädigt werden ?

Prag, am 31. März 1925.

Vetter-Lilie, Dr. Ledebur-Wicheln,
Knesch, Dr. Koperniczky, Ficza, Meissner, Dr. Hilgenreiner, K. Friedrich, A. Lippert, Jelinek, Hübner, Zuleger, Spies.

Tisk 2135/5.

Překlad.

Dle novinářských zpráv rozděleno bylo před krátkou dobou ze státních peněz několik milionů korun mezi různé české tělocvičné svazy - Sokoly, Orly AMD. - a to v době, kdy tisíce státních zaměstnanců umírají hladem a kdy vláda tvrdí, že ani nemůže státním zaměstnancům poskytnouti existenční minimum.

Podepsaní táží se vlády:

1. Odpovídají zmíněné novinářské zprávy pravdě?

2. Je-li tomu tak, kolik činí sumy, které rozděleny byly mezi jednotlivé české tělocvičné svazy?

3. Z jakého titulu, jakým právem a ze kterých fondů bylo k tomu použito peněz státních?

V Praze, dne 31. března 1925.

Dr. A. Naegle,
K. Friedrich, Knesch, Hübner, Vetter-Lilie, dr. Hilgenreiner, Meissner, A. Lippert, Jesser, dr. Spiegel, Jelinek, dr. C. E. Schmidt, Zuleger.

Původní znění.

Zeitungsnachrichten zufolge wurden kürzlich aus Staatsgeldern mehrere Millionen Kronen unter verschiedene čechische Turnverbände - Sokoln, Oreln usw. - verteilt und dies zu einer

Zeit, in der tausende von Staatsangestellten am Hungertuche nagen und die Regierung nicht einmal in der Lage zu sein behauptet, den Staatsangestellten das Existenzminimum zu gewähren.

Die Unterzeichneten stellen an die Regierung die Anfrage :

1. Beruhen die erwähnten Zeitungsmeldungen auf Wahrheit ?

2. Wen ja, wie hoch sind die Summen, welche

an die einzelnen čechischen Turnverbände verteilt wurden ?

3. Unter welchem Titel, mit welchem Rechte und aus welchen Fonds wurden hiezu Staatsgelder verwendet ?

Prag, am 31. März 1925.

K. Friedrich, Knesch, Hübner, Vetter-Lilie, Dr. Hilgenreiner, Meissner, A. Lippert, Jesser, Dr. Spiegel, Jelinek, Dr. C. E. Schmidt, Zuleger.

Tisk 2135/6.

Překlad.

Podepsaní podali dne 27. května 1924 - č. t. 1900/3 - interpelaci o konání německého kursu pro porodní asistentky na české universitě v Brně, na kteroužto interpelaci pan ministr veřejného zdravotnictví odpověděl dne 31. října 1924 - č, t. 2064/3 - takovým způsobem, že se tím interpelanti nikterak nemohou spokojiti.

Jmenované ministerstvo uvádí, aby ospravedlnilo konání německého kursu pro porodní asistentky na české universitě v Brně, řadu okolností, které objektivní pravdě přímo bijí ve tvář. Především má se vzbuditi dojem, jako by profesoři německé university Dr. Kohn a Dr. Wagner byli opomenuli zemské správě politické včas sděliti výsledek ankety ze dne 6. března 1924. Oproti tomu prohlašuje prof. dr. Wagner doslova toto: >Není pravda, že prof. dr. Kohn a prof. dr. Wagner měli včas sděliti zemské správě politické výsledek nějaké porady. Vše, o čem se měla porada konati, bylo v anketě, kterou svolalo ministerstvo zdravotnictví, projednáno a jednohlasně přijato. Jen pokud jde o ubytování posluchaček porodnického kursu v německém studentském domově, mělo býti ještě podáno přesnější sdělení. Po vyjednávání s představenstvem spolku zaslal jsem dne 17. března 1924, tedy 11 dní po anketě, zemské politické správě sdělení, že posluchačky skutečně mohou býti v prázdninových měsících ubytovány ve studentském domově, i zdůraznil jsem výhody tohoto ubytování oproti pobytu v soukromých domech, jak tomu jest v Brně.<

Jest dále nepravdou, že německá universitní ženská klinika zaslala v dubnu 1924 zemské správě politické návrh, >že se s kursem musí začíti již od 1. května 1924<. V dopise, jejž přednosta této kliniky, prof. dr. Wagner, zaslal dne 7. dubna 1924 ministerstvu zdravotnictví, praví se doslova : >Byla - li by však doba pro přípravu na kurs příliš krátkou, pak umožnil by přednosta německé porodnické, kliniky, aby se pětiměsíční kurs mohl konati v době od l. června do 31. října na kli-nice. On že by v tomto případě přednášky pro studující v měsíci říjnu podle předpisu zahájil, že by je však v tomto měsíci konal jen na gynaekologické klinice a že by praktická cvičení studujících na porodnické klinice zahájil teprve v měsíci listopadu.<

Naprosto také pravdě neodpovídá tvrzení pana ministra zdravotnictví, kterým hlavně odůvodňuje nutnost konání německého kursu pro porodní asistentky v Brně, že totiž >v Praze na klinikách jest takový nedostatek rodiček, že to nestačí ani pro výcvik mediků<. Oproti tomu prohlašuje zase prof. dr.Wagner doslova :

>Předně stačí počet rodiček pro vyučováni mediků na porodnické klinice úplně, takže praktický výcvik německých mediků jest, jak se uznává, dobrý, za druhé má přece dle mého návrhu, ježto se kurs má konati v prázdninových měsících university, veškerý bohatý materiál těhotných a rodiček dán býti výhradně k disposici posluchačkám porodnického kursu.<

Ku konci připojuje prof. dr. Wagner ku svému písemnému sdělení ještě tvrzení :

>Prohlašuji ještě jednou, že vyučování porodních asistentek jest bez jakékoli újmy pro studující a za plného využití veškerého materiálu těhotných a rodiček po dobu trvání kursu na německé porodnické klinice lehko proveditelné.<

Končí-li pan ministr odpověď na naší interpelací slovy:

>Nadále bude snahou ministerstva, aby babické kursy jako dosud byly úplně od klinik odděleny a aby samostatně bez újmy počtu případů pro mediky určených mohly býti nerušeně konány<, pak má patrně těmito slovy vzbuzen býti dojem, jako by se byl německý kurs pro porodní asistentky v Brně konal odděleně od tamní universitní kliniky. Ale také to není pravda. Ve skutečností bylí také v Brně studující pro kurs pro porodní asistentky v měsících říjnu a listopadu 1924 z praktického vyučování vyloučeni.

Důvody, pro které ministerstvo chtělo, aby se německý kurs pro porodní asistentky konal na české universitě v Brně, nelze tedy uznati rozhodnými, poněvadž se všechny zakládají na falešných předpokladech, anebo poněvadž je dlužno přímo odmítnouti jakožto objektivní pravdě odporující.

Kdyby ministerstvo po anketě, konané dne 6. března 1924, bylo ihned zahájilo potřebné kroky k aktivování kursu, pak byl by mohl snadno započíti dne 1. června na německé porodnické klinice v Praze a to, jak prof. dr. Wagner výslovně zdůrazňuje, bez újmy pro vyučování studentů a za mnohem příznivějších odborných podmínek a za mnohem lepší možnosti pro ubytování posluchaček, nežli tomu bylo v Brně. K tomu dlužno požadovati, aby ve smyslu úpravy veškerého školství v tomto státě také čekatelky důležitého povolání porodních asistentek obdržely svůj výcvik u německých profesorů a německých lékařů a aby se neviděly nuceny výcvik tento získávati výhradně u profesorů a lékařů české národnosti.

Podepsaní táží se tudíž znovu vlády:

Jest vláda ochotna před konáním nejbližšího německého kursu pro porodní asistentky svolati novou anketu k tomu cíli, aby umožněny byly německé kursy pro porodní asistentky, jak by to mělo býti samozřejmé, na porodnické klinice německé university v Praze?

V Praze, dne 31. března 1925.

Dr. Naegle,
K. Friedrich, dr. Hilgenreiner, Meissner, Jesser, A. Lippert, dr. Spiegel, dr. C. E. Schmidt, Jelinek, Vetter-Lilie, Knesch, Hübner. Zuleger.

Původní znění.

Die Unterzeichneten haben am 27. Mai 1924 - Druck Nr. 1900/3 - wegen der Abhaltung des deutschen Hebammenkurses an der čechischen Universität in Brunn eine Interpellation eingebracht, welche durch den Herrn Minister für öffentliches Gesundheitswesen am 31. 10, 24 in einer Weise beantwortet wurde, - Druck 2064/3 -, dass die Interpellanten sich damit keineswegs zufrieden geben können.

Das gennante Ministerium macht zur Rechtfertigung der Abhaltung des deutschen Hebammenkurses an der čechischen Universität in Brunn eine Reihe von Momenten geltend, welche der objektiven Wahrheit direkt ins Gesicht schlagen. Zunächst soll der Eindruck erweckt werden, als ob die Professoren der deutschen Universität Dr. Kohn und Dr. Wagner es versäumt hätten, das Ergebnis der am 6. März 1924 abgehaltenen Enquete der politischen Landesverwaltung rechtzeitig bekannt zu geben. Dem gegenüber erklärt Prof. Dr. Wagner wörtlich folgendes:

>Unwahr ist, dass Prof. Dr. Kohn und Prof. Dr. Wagner der politischen Landesverwaltung das Ergebnis irgendeiner Beratung rechtzeitig bekannt zu geben hatten. Alles, was zu beraten war, war in der vom Gesundheitsministerium einberufenen Enquete besprochen und einstimmig angenommen worden. Nur bezüglich der Unterbringung der Hebammenschülerinnen im deutschen Studentenheim sollte noch genauere Mitteilung gemacht werden. Nach Verhandlung mit der Leitung des Vereines habe ich am 17, März 1924, also 11 Tage nach der Enquete, an die pol. Landesverwaltung die Nachricht geschickt, dass die Schülerinnen tatsächlich während der Ferialmonate im Studentenheim untergebracht werden können und die Vorteile dieser Unterbringung gegenüber der Unterbringung in Privathäusern, wie das in Brunn der Fall ist, hervorgehoben.<

Ferner ist es unwahr, dass seitens der deutschen Universitäts-Frauenklinik im April 1924 bei der politischen Landesverwaltung der Antrag eingelaufen sei, >dass mit dem Kurs schon vom 1. Mai 1924 anbegonnen werden müsste.< In dem vom Vorstande dieser Klinik Prof. Dr. Wagner, am 7. April 1924 an das Ministerium für Gesundheitswesen abgesandten Schreiben heisst es wörtlich:

>Sollte aber die Zeit für die Vorbereitung des Kurses zu kurz sein, so würde es der Vorstand der deutschen geburtshilflichen Klinik ermöglichen, den fünfmonatlichen Kurs in der Zeit vom 1. Juni bis 31. Oktober an der Klinik abhalten zu lassen. Er würde in diesem Falle die Vorlesungen für Studenten im Monate Oktober den Vorschriften gemäss aufnehmen, aber in diesem Monate nur an der gynaekologischen Klinik abhalten und mit dem Praktizieren der Studenten auf der geburtshilflichen Klinik erst im Monat November beginnen lassen.<

Völliganzutreffend ist auch die Behauptung des Herrn Minister für Gesundheitswesen, mit welcher er vornehmlich die Notwendigkeit der Abhaltung des deutschen Hebammenkurses in Brunn begründet, dass nämlich >in Prag auf den Kliniken ein solcher Mangel an Gebärenden bestehe, dass es nicht einmal für die Ausbildung der Mediziner hinreiche.< Demgegenüber erklärt wieder Profes> sor Dr. Wagner wörtlich:

>Erstens reicht die Zahl der Gebärenden für den Unterricht für die Mediziner an der geburtshilflichen Klinik voll aus, sodass die praktische Ausbildung der deutschen Mediziner eine anerkannt gute ist, zweitens soll ja nach meinem Vorschlage, da der Kurs in den Ferialmonaten der Universität abgehalten werden sollte, das gesamte reiche Material an Schwangeren und Gebärenden den Hebammenschülerinnen einzig und allein zur Verfügung gestellt werden.<

Zum Schluss fügt Prof. Dr. Wagner seiner schriftlichen Verlautbarung noch die Versicherung bei:

>Ich erkläre noch einmal, dass der Unterricht der Hebammen ohne jede Beeinträchtigung der Studenten und unter voller Ausnützung des ganzen Materials an Schwangeren und Gebärenden während der Dauer des Kurses an der deutschen geburtshilflichen Klinik leicht durchführbar ist.<

Wenn der Herr Minister die Beantwortung unserer Interpellation mit den Worten schliesst:

>Das Ministerium wird fernerhin bestrebt sein, die Hebammenkurse wie bisher von den Kliniken gänzlich zu trennen und dieselben selbstständig, unschädet der für die Mediziner bestimmten Anzahl der Fälle, ungestört abhalten zu können<,

so soll offenbar mit diesen Worten der Eindruck erweckt werden, als ob der deutsche Hebammenkurs in Brunn getrennt von der dortigen Universitätsklinik abgehalten worden wäre. Aber auch das ist anwahr. Tatsächlich waren auch in Brunn die Studenten wegen des Hebammenkurses in den Monaten Oktober und November 1924 von dem praktischen Unterrichte ausgeschlossen.

Die Gründe, um derentwillen das Ministerium den deutschen Hebammenkurs an der čechischen Universität in Brunn veranstaltet haben will, können also nicht als stichhältig anerkannt werden, da sie alle auf falschen Voraussetzungen beruhen oder direkt als mit der objektiven Wahrheit in Widerspruch stehend, zurückgewiesen werden müssen.

Hätte das Ministerium nach der am 6. März 1924 veranstalteten Enquete sofort die nötigen Schritte unternommen, den Kurs zu aktivieren, dann hätte er leicht am 1. Juni an der deutschen geburtshilflichen Klinik in Prag beginnen können und zwar, wie Prof. Dr. Wagner ausdrücklich hervorhebt, ohne Beeinträchtigung des Studentenunterrichtes und unter viel günstigeren fachlichen Bedingungen und unter weit besseren Unterkunftsmöglichkeiten für die Schülerinnen, als es in Brunn der Fall war. Zudem muss verlangt werden, dass, in

Gemässheit der Regelung des gesamten Schulwesens in diesem Staate, auch die Anwärterinnen auf den wichtigen Hebammenberuf ihre Ausbildung bei deutschen Professoren und deutschen Aerzten erhalten und nicht ausschliesslich bei solchen čechischer Nationalität entgegenzunehmen, sich gezwungen sehen.

Die Unterzeichneten stellen deshalb von Neuem an die Regierung die Anfrage:

Ist die Regierung gewillt, vor Abhaltung des nächsten deutschen Hebammenkurses eine neue Enquete einzuberufen zu dem Zwecke, die deutschen Hebammenkurse, wie es an sich selbstverständlich sein sollte, an der geburtshilflichen Klinik der deutschen Universität in Prag zu ermöglichen?

Prag, am 31. März 1925.

Dr. Naegle,
K. Friedrich, Dr. Hilgenreiner, Meissner, Jesser, A. Lippert, Dr. Spiegel, Jelinek, Knesch, Dr. C. E. Schmidt, Vetter-Lilie, Hübner, Zuleger.

Tisk 2135/7.

Překlad.

Zákon ze dne 9. října 1924, č. 236 Sb. z. a n., jenž vyšel dne 7. listopadu předešlého roku, zabývá se úpravou otázky převzetí pohledávek proti bývalému eráru československým státem. Zákon obsahuje jen několik málo ustanovení, kdežto v ostatním se poukazuje na prováděcí nařízení, které ku podivu vyšlo teprve dne 8. dubna t. r. Nařízení toto ukládá věřitelům, kteří chtějí zažádati za převzetí pohledávek proti bývalému eráru československým státem, aby si opatřili řadu dokladů (na příklad průkaz o státním občanství, o nepřetržitém bydlišti v Československu od převratu, o přiznáni pohledávek k dávce z majetku AMD.). Konečná lhůta pro přihlášky jest den 7. května 1925 a prováděcí nařízeni předpisuje, že přiložiti dlužno všechny doklady k žádostem, které až do tohoto dne musí býti podány.

Dosud však nevyšel německý překlad tohoto nařízení a předepsané tiskopisy obdržeti lze také v německém jazykovém území pouze v českém vyhotovení. Tím způsobem jest německým věřitelům naprosto znemožněno podati přihlášky včas, čímž oproti českým věřitelům býv. eráru jsou citelně v nevýhodě.

Dále budiž k tomu poukázáno, že jednotlivé doklady nelze tak lehce opatřiti, obzvláště působí věřitelům značné obtíže opatřiti si vysvědčení ostatním občanství, jež vydává zemská politická správa a o jehož vydání dlužno zažádati prostřednictvím okresní správy politické, čímž se vydání těchto vysvědčení úžasně zdržuje.

Tážeme se pana ministra financí:

1. Je-li ochoten, přihlížeje k svrchu uvedeným potížím, poskytnouti prodloužení lhůty pro přihlášky pohledávek proti bývalému eráru alespoň o 4 neděle?

2. Je-li ochoten působiti k tomu, aby prováděcí nařízení co nejrychleji bylo úředně přeloženo do němčiny a aby co nejrychleji byly vydány německé

neb alespoň dvoujazyčně formuláře, aby také německým státním občanům bylo lze přihláškami, předpisům vyhovujícími, zabezpečiti si své nároky na zaplacení pohledávek u bývalého eráru?

V Praze, dne 22. dubna 1925.

dr. E. M. Herzigová,
Fahrner, A. Lippert, Hübner, dr. Naegle, Jelínek, dr. Spiegel, Hartl, Vetter-Lilie, Franke,Knesch, Meissner.

Původní znění.

Das Gesetz vom 9. Oktober 1924, Slg. Nr. 236, das am 7. November v. J. erschienen ist, befasst sich mit der Regelung der Präge der Uebernahme der Forderungen gegen das vormalige Ärar durch den čechoslovakischen Staat. Das Gesetz enthält nur einige wenige Bestimmungen, während im übrigen auf die Durchführungsverordnung verwiesen wird, die befremdlicher Weise erst am 8. April d. J. erschienen ist. Durch die Verordnung wird den Gläubigern, welche um eine Uebernahme der Forderungen gegen das vormalige Ärar durch den čechoslovakischen Staat ansuchen wollen, die Verpflichtung auferlegt, eine Reihe von Belegen (z. B. über den Nachweis der Staatsbürgerschaft, über den ununterbrochenen Wohnsitz in der Čechoslovakei seit dem Umsturz, über die Einbekennung der Forderung zur Vermögensabgabe u. s. w.) zu beschaffen. Der Endtermin für die Anmeldung ist der 7. Mai 1925 und die Durchführungsverordnung schreibt vor, das alle Belege dem bis zu diesem Tag einzubringenden Gesuch beigelegt werden müssen.

Nun ist aber die deutsche Uebersetzung dieser Verodnung bisher nicht erschienen und die vorgeschriebenen Drucksorten sind auch im deutschen Sprachgebiet bisher nur in čechischer Ausfertigung zu erhalten. Auf diese Weise ist es den deutschen Gläubigern vollständig unmöglich gemacht, rechtzeitig die Anmeldung zu überreichen, wodurch sie gegenüber den čechischen Gläubigern gegen das vormalige Ärar empfindlich benachteiligt werden.

Weiterhin sei darauf verwiesen, dass einzelne Belege nicht ohne Weiteres beschafft werden können, insbesondere bereitet die Beschaffung des Zeugnisses über die Staatsbürgerschaft, welches die politische Landesverwaltung auszustellen hat und um dessen Ausstellung im Wege der politischen Bezirksverwaltung anzusuchen ist, den Gläubigern namhafte Schwierigkeiten, da sich die Ausstellung dieses Zeugnisses befremdlicher Weise sehr stark verzögert.

Wir stellen an den Herrn Finanzminister die Anfrage :

1. Ist er gewillt, in Hinsicht auf die obgenannten sich ergebenden Schwierigkeiten eine Fristerstreckung von mindestens 4 Wochen für die Anmeldung der Forderungen gegen das vormalige Ärar zu gewähren ?

2. Raschestens die amtliche deutsche Obersetzung der Durchführungsverordnung und raschestens die Ausgabe deutscher oder doch wenigstens doppel-sprachiger Formulare zu veranlassen, damit auch der deutsche Staatsbürger in die Lage versetzt wird, durch eine den Vorschriften gemässe Anmeldung sich seine Ansprüche auf Bezahlung der Forderungen gegen das vormalige Ärar zu sichern?

Prag, 22. April 1925.