Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2239.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.................................................1925

o úvěrových opatřeních pro Státní pozemkový úřad, o zrušení přídělů a hospodařeni na přiděleném majetku a o osidlování půdy převzaté k účelům pozemkové reformy.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Úvěrová opatření.

§ 1.

Státní pozemkový úřad se zmocňuje, aby si opatřil buď přímo nebo prostřednictvím tuzemských veřejnoprávních ústavů úvěrních peněžité prostředky až do 500 mil. Kč zahraničním úvěrem a dal pro tento úvěr v zástavu nemovitosti převzaté státem podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a m. (zákona záborového) a zákonů jej provádějících a doplňujících.

§ 2.

Vláda se zmocňuje, aby jménem státu převzala veřejnoprávním peněžním ústavům záruku až do 200 mil. Kč za stavební úvěry, které poskytnou tyto ústavy v rámci úvěru uvedeného v § 1 Státnímu pozemkovému úřadu nebo na jeho poukaz přídělcům stavebníkům.

§ 3.

Státní pokladna bude uhrazovati úroky z úvěru poskytnutého veřejnoprávními ústavy peněžními přídělcům z důvodu rentového pachtu, pokud přesahují pět ze sta.

Státní pokladna bude uhrazovati úroky ze stavebního úvěru poskytnutého veřejnoprávními ústavy peněžními Státnímu pozemkovému úřadu nebo na jeho poukaz přídělcům stavebníkům (§ 13).

Peníz potřebný v r. 1925 k úhradě úroků v odst. 1 a 2 jmenovaných založí prozatím Všeobecný fond pro podporu vnitřní kolonisace při Státním pozemkovém úřadě a bude jako výdaj zařazen do státního rozpočtu na r ok 1926, po případě na rok 1927.

§ 4.

Státní pozemkový úřad se zmocňuje, aby použil zálohy 150 mil. Kč, povolené jemu podle § 79 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z, a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n. (zákona náhradového), k poskytování provozovacího úvěru také přídělcům jednotlivcům.

§ 5.

Rentový pacht jest pacht, při kterém má pachtýř právo žádati pachtované nemovitosti do vlastnictví, jakmile splní podmínky přídělové.

O zrušení přídělu a hospodaření na přiděleném majetku.

§ 6.

Státní pozemkový úřad uloží příkazem přídělci, jenž jest v prodlení s plněním podmínek přídělových, aby v konečné lhůtě nejméně 14denní je splnil. Proti příkazu tomu není opravných prostředků. Příkaz stává se vykonatelným uplynutím lhůty ke splnění po jeho doručení podle předpisů civilního řádu soudního o doručování rozsudků. Exekuci povolí a provede k návrhu Státního pozemkového úřadu soud, v jehož obvodu jest nemovitost.

Státní pozemkový úřad může zrušiti příděl, nevyhoví-li přídělce příkazu v odst. 1 jmenovanému nebo neměla li exekuce výsledku. Rozhodnutí o zrušení přídělu obsahují zároveň výpověď z hospodaření a užívání přidělených nemovitostí. Proti rozhodnutí tomu není opravných prostředků. Rozhodnutí stává se vykonatelným uplynutím výpovědní lhůty po jeho doručení podle předpisů civilního řádu soudního o doručování rozsudků. Exekuci povolí a provede k návrhu Státního pozemkového úřadu soud, v jehož obvodu jest nemovitost.

§ 7.

Státní pozemkový úřad, vypoví-li přídělce, jest povinen nahraditi mu nutný a užitečný náklad, jejž přídělce učinil k docílení úrody nebo vůbec na nemovitosti jemu vypovězené. Nedohodne-li se Státní pozemkový úřad s přídělcem do konce lhůty výpovědní o náhradě, rozhodne k návrhu Státního pozemkového úřadu nebo přídělce místně příslušný okresní soud v řízení nesporném.

§ 8.

Přídělce, jemuž Státní pozemkový úřad zrušil příděl, jest povinen náhradou veškeré škody, která vzejde státu tím, že nesplnil podmínky přídělové. K zajištění této náhrady přísluší Státnímu pozemkovému úřadu právo zadržeti za přídělcem vše, co tento jemu z důvodu přídělu dosud byl plnil, jako vadium, kauce, splátky na přídělovou cenu nebo pachtovné a j.

Za škodu, již utrpí stát, budiž také považováno, jestliže Státní pozemkový úřad nedocílí aspoň stejné přídělové ceny za nemovitosti přídělci odejmuté zvýšené o náklady přídělci podlé § 7 nahrazené, a úroky ze zadrželých plnění peněžitých, s nimiž byl přídělce v prodlení. Nebylo-li jinak s přídělcem umluveno, má právo Státní pozemkový úřad počítati úroky šest ze sta až do dne úplného vyklizení a převzetí vypovězených nemovitostí.

§ 9.

Docílí-li Státní pozemkový úřad vyšší přídělové ceny za nemovitostí původnímu přídělci odejmuté, plyne přebytek po uhrazení správních výloh do Všeobecného fondu pro podporu vnitřní kolonisace při Státním pozemkovém úřadě.

§ 10.

Předpisy zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém platí obdobně pro hospodaření na majetku přiděleném, běží-li v rolnické nedíly (§ 30 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. ? zákona přídělového) nebo o zbytkové statky a větší podniky zemědělské (§ 25 zákona přídělového a §§ 6 a 7 vládního nařízení ze dne 7. dubna 1923, č. 74 Sb. z. a n.) a to bez rozdílu, jsou-li přídělci zbytkového statku nebo většího zemědělského podniku jednotlivci nebo osoby jmenované v § 1, č. 2, 4 a 6 zákona přídělového a bylo-li o přídělu rozhodnuto podle zákona přídělového nebo udělením svolení podle § 7 zákona záborového.

Osídlování převzaté půdy.

§ 11.

Z hospodářských jednotek převzatých Státním pozemkovým úřadem podle zákona záborového a zákonů jej provádějících a doplňujících buďtež tvořeny příděly, pokud jednotky ty budou určeny Státním pozemkovým úřadem k účelům osídlovacím, pro

1. rodinné domky se zahrádkou,

2. doplňky usedlostí domkářských a malorolnických přídělem půdy,

2. rolnické nedíly ve výměře od šesti do dvaceti hektarů půdy,

4. dvorce s výměrou půdy nad 20 ha.

Při osídlování půdy budiž pamatováno na zájmy veřejné a obecně prospěšné v mezích zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového), zejména jeho zvláštních předpisů obsažených v §§ 8 až 13.

§ 12.

Pro výběr osob kolonistů platí předpisy zákona přídělového.

§ 13.

Státní pozemkový úřad osídluje půdu, může poskytnouti úvěr na hypoteku nebo pro poskytnutý úvěr jiným věřitelem dáti v zástavu převzaté nemovitosti až do 80 % stavebního nákladu jím uznaného. Tento úvěr jest po dobu 10 let od jeho poskytnutí bezúročný a budiž v této době přídělcem aspoň ze tří čtvrtin uplacen.

§ 14.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením vydala zvláštní předpisy pro osídlování.

§ 15.

Zákon tento působí dnem vyhlášení. Provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Zákon záborový a prováděcí zákony k němu vydané projednány a vyhlášeny byly v době, ve které nebylo lze opatřiti určitých dat o finančních nákladech potřebných k provádění pozemkové reformy. Zákonodárce, nechtěje předbíhati zkušenostem, jež mohly se dostaviti teprve při skutečném provádění pozemkové reformy, spokojil se toliko s minimálním základem pro úhradu finančních nákladů. Všeobecný fond pro podporu vnitřní kolonisace dotován byl podle zákona ze dne 11. března 1920, č. 161 Sb. z. a n., toliko penízem 20 milionů Kč, a státnímu pozemkovému úřadu poskytnutá záloha 50 milionů Kč, zvýšená novelou k zákonu náhradovému ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n., o 100 milionů Kč, aby měl po ruce provozovací kapitál. Jmenovanou novelou opatřeny byly také nové příjmy fondu pro podporu vnitřní kolonisace, jež souvisejíce s postupem prací státního pozemkového úřadu a s rozsahem jeho pracovního programu, plynou do fondu teprve tehdy, když práce s přídělem, s kolonisací a pod. jsou již delší dobu skončeny. Prostředky právě jmenované jsou však již dočasně a z větší části vyčerpány, po případě vázány prováděnou již pozemkovou reformou, zejména pokud běží o poskytnutí úvěru k výstavbě kolonií na Slovensku.

Pozemková reforma postupuje zrychleným způsobem, jak svědčí o tom data státního pozemkového úřadu. Do konce r. 1923 převzato a přiděleno bylo 170.365 ha, v akcích přídělu půdy stavební a rozptýlené přiděleno na 13.000 ha. Během r. 1924 převzato na 200.000 ha. V roce 1925 a v letech nejbližších zpracuje státní pozemkový úřad ještě na 400.000 ha půdy zemědělské. K tomuto urychlenému postupu prací státního pozemkového úřadu jest zapotřebí ovšem peněžitých prostředků.

Podle zákona úvěrového (zákona ze dne 11. června 1920, č. 166 Sb. z. a n.) jest držebnostní úvěr, pokud jej poskytuje jménem státu státní pozemkový úřad, vázán náhradovými pohledávkami, jež tvoří část přejímací ceny hotově nevyplacené bývalým vlastníkům velkého majetku pozemkového za převzatou půdu. Předpokládalo se, že přejímací ceny z větší části budou moci býti zapsány jako pohledávky bývalých vlastníků do náhradové knihy a umožní tak ve velkém rozsahu státní držebnostní úvěr nabyvatelům půdy.

Prováděním pozemkové reformy dospělo se však ke zkušenostem, že náhradových pohledávek jest poměrně málo. Bývalí vlastníci dluhují velké částky na daně, dluhují dávku z majetku a z přírůstku na majetku, a jejich majetek jest zatížen jednak pohledávkami hypotekárních věřitelů, jednak závazky vůči bývalým zaměstnancům z důvodu starobního nebo invalidního zaopatření. Při rozvrhu přejímací ceny přihlašují státní úřady finanční jednak veškeré zadržené daně reální z celého velkostatku, jednak celou dávku z majetku i z přírůstku. Ve velmi četných případech jsou však přihlašovány a soudy při rozvrhu přejímací ceny k úhradě také přikazovány i osobní daně bývalých vlastníků. Přejímací ceny jsou proto velmi často vyčerpány pohledávkami finančního eráru. Tím jest ovšem podstatně omezen držebnostní úvěr který má na mysli 4, odst. 3 zákona úvěrového.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku není úvěrová situace pro držebnostní úvěr v řízení přídělovém tak tísnivá, poněvadž jest tu dostatek soukromého kapitálu, který může nahraditi nedostačující prostředky náhradové banky.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jsou však poměry pro držebnostní úvěr naprosto nepříznivé. Držba pozemková na Slovensku i v Podkarpatské Rusi jest zcela odlišná od zemí ostatních. Na jedné straně převládají velkostatky, na druhé straně malé, nesoběstačné zemědělské závody. Soukromý kapitál není na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dosud spolehlivě organisován. Na jedné straně jeví se v řízení přídělovém veliká potřeba úvěru držebnostního, na druhé stráně není tu pomocných zdrojů soukromého kapitálu k doplnění úvěrové potřeby.

Nedostatek úvěru ohrožuje přídělové řízení do té míry, že bylo dlužno řešiti příděly ve velikém rozsahu rentovým pachtem. Půda přiděluje se do pachtu a přídělci zároveň s pachtovným platí amortisační kvotu tak, aby nejdéle ve dvaceti letech byla celá přídělová cena zaplacena a přidělené nemovitosti mohly býti odevzdány do vlastnictví přídělci. Hotově složí přídělce zálohu v částce 10 % přídělové ceny, jež se súčtuje na poslední splátku umořovací.

Pro rentové pachty nemá státní pozemkový úřad peněžitých prostředků.

Jako na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v řízení přídělovém, tak v oblasti celé republiky při osídlování půdy (kolonisace) jest zapotřebí rozhodnouti se pro příděly do rentového pachtu. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že prostředky po ruce jsoucí ani zdaleka nestačí na osídlovací akci a že by bylo nutno upustiti od osídlování půdy, kdyby nepodařilo se opatřiti státnímu pozemkovému úřadu dostatečných peněžních prostředků. Osídlování půdy ukládá státnímu pozemkovému úřadu péči nejen o výstavbu kolonií, nýbrž také o zabezpečení hospodářské prosperity nových usedlostí. Kolonisté potřebují daleko větší úvěrové pomoci než ostatní přídělci. Vedle dlouhodobého úvěru ve formě rentového pachtu dlužno poskytnouti kolonistům ve velké míře úvěr stavební a provozovací. Dlužno počítati s poměry, aby kolonisté mohli nésti veliká břemena stavebního nákladu a nevyčerpali se drahým úvěrem provozovacím.

Při osídlování půdy nevystačí se ovšem se zákonodárstvím o stavebním ruchu. Dlužno proto, aby státní pozemkový úřad opatřil si sám prostředky, nemá-li od osídlovací akce vůbec býti upuštěno. Může tak učiniti při nynější situaci na domácím peněžním trhu jedině kontrahováním zahraničních zápůjček ať již přímo, nebo prostřednictvím veřejnoprávních zemských ústavů. Druhý způsob jest ovšem pro státní pozemkový úřad daleko příznivější a bude ho také ve skutečnosti použito. Běží o prostředky pro rentové pachty přídělové i kolonisační, pro úvěr stavební při kolonisaci a pro úvěry k sanaci soukromých kolonií.

Soukromé kolonie založeny byly soukromníky tím způsobem, že v prvních letech poválečných rozprodány byly jednotlivé dvory slovenským zemědělcům. Tehdejší poměry byly oporou pro soukromé kolonisátory. Kupující slovenští zemědělci usilovně žádali za schválení koupě, a v zákonodárství o pozemkové reformě pamatováno jest na prodeje z volné ruky a umožněny jsou tyto` prodeje všude tam, kde státní pozemkový úřad právě nebo v nejbližší době nemůže přikročiti k řízení přídělovému (judikatura nejvyššího správního soudu). Odprodeje v prvních letech poválečných měly však neblahé následky již proto, že prodávající nebo soukromí kolonisátoři počínali si spekulačně a často využili tísně slovenských zemědělců po půdě. Soukromé kolonie jsou největším dílem předluženy. Běží dosud o 54 kolonií, u nichž známa jest naléhavá potřeba státní pomoci. Sanace provedena bude tak, že státní pozemkový úřad vybaví kolonisty nejnutnějšími stavbami, opatří jim laciný provozovací kapitál a levný držebnostní úvěr s dlouhodobým umořováním.

Potřeba peněžitých prostředků pro akce státního pozemkového úřadu jeví se z programu tohoto úřadu podle stavu z dubna 1925:

I. Rentový pacht přídělový.

Ve formě rentového pachtu má, býti během dvou. let přiděleno na Slovensku 40.000 ha půdy po Kč 2.500 ? za 1 ha, t. j. . . . . . . . . . . . . .	Kč	100,000.000 ?.
Všichni přídělci jsou povinni zaplatiti 10% příděl. ceny hotově (§ 2 zákona ze dne 11. března 1920, č. 161 Sb. z. a n.), t. j. . . . . . . . . . . . . .	Kč	10,000.000 ?,
takže jeví se na dva roky potřeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	90,000.000 ?.
Počítáme-li, že potřeba na dva roky činí Kč 90,000.000 ?, bylo by na rok 1926 zapotřebí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	45,000.000 ?.
Ve formě rentového pachtu má býti během dvou let přiděleno na Podkarpatské Rusi 10.000 ha půdy a Kč 2.500 ? za 1 ha, t. j. . . . . . . .	Kč	25,000.000 ?.
Všichni přídělci jsou povinni zaplatiti 10% příděl. ceny hotově (§ 2 zákona ze dne 11. března 1920, č. 161 Sb. z. a n.), t.j. . . . . . . . . . . . . . .	Kč	2,500.000 ?,
takže jeví se na dva roky potřeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	22,500.000 ?.
Počítáme-li, že potřeba na dva roky činí Kč 22,500.000 ?, bylo by na jeden rok zapotřebí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	11,250.000 ?.

II. Rentový pacht kolonisační.

Tytéž okolnosti, které doporučují rentový pacht v řízení přídělovém, jsou dány i v řízení kolonisačním. Při provádění plánovité kolonisace počítá se s vybudováním asi 3.000 nových usedlostí s půdou ve výměře asi 15 ha během tří let. Potřeba pro rentový pacht kolonisační jevila by se takto:

1. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo by kolonisováno celkem 15.000 ha půdy po Kč 6.500 ? za 1 ha, t. j. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	97,500.000 ?.
Počítáme-li s tím, že by kolonisté složili hotově 10% na cenu půdy a 50% na cenu budov, t. j. průměrně 15% z celého obnosu, čili . . . . . . . .	Kč	14,625.000 ?,
a že náhradová banka poskytne z vlastních prostředků rovněž asi 15%, t. j. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	14,625.000 ?,
činí potřeba v těchto zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	68,250.000 ?.
2. Na Slovensku bude osídleno 28.000 ha půdy po Kč 4.000 ? za 1 ha, t. j. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	112,000.000 ?,
kolonisté zaplatí hotově 15 % . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	16,800.000 ?,
náhradová banka poskytne 15 % . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	16,800.000 ?,
takže potřeba jeví se obnosem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	78,400.000 ?,
Celková potřeba (ad 1 a 2) na tři roky činí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	146,650.000 ?,
okrouhle počítáno obnáší potřeba na tři roky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	147,000.000 ?,
čili okrouhle na rok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	49,000.000 ?.
Na Podkarpatské Rusi bude osídleno 2 000 ha půdy a Kč 4.000 ? za 1 ha, t. j . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	8,000.000.?,
kolonisté zaplatí hotově 15% . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	1,200.000 ?,
náhradová banka poskytne 15% . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	1,200.000 ?,
takže nutno uvěřiti asi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	5,600.000 ?.
Okrouhle možno kalkulovati pro tento účel s potřebou . . . . . . . . . . . . .	Kč	5,700.000 ?,
takže potřeba na 1 rak bude . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	Kč	1,900.000 ?.