Vedle zřejmých výhod politických a morálních přináší pozemková reforma do národního hospodářství velmi značné výhody hospodářské, rozšiřuje počet osob schopných konsumu a pomocí sanovaných zemědělců ulehčuje úlohu našemu pro široké odbytiště vybudovanému průmyslu, jenž nalézá v hospodářsky posílených zemědělcích nové zákazníky a buduje na nich svou existenci.
Stát akcí pozemkové reformy stává se vlastníkem celé řady objektů za cenu přídělovou a kromě toho podržuje v rukou zemědělskou půdu dávanou do pachtu, jejíž hodnota přirozeným vývojem značně stoupne. Dosud (do konce února 1925) bylo přiděleno státu celkem na 100.000 ha půdy, z toho zemědělské ca 6.000 ha a ostatní 94.000 ha lesů a rybníků. Již z této číslice zřejmy jsou výhody, jichž dostalo se celku (státu) v akci pozemkové reformy.
Propočet úvěrového zatížení usedlosti při osídlování půdy.
Při novostavbě usedlosti v Čehách, na Moravě a v e Slezsku se živým a mrtvým zařízením a zásobami
|
a) 15 ha půdy, kde dař í se chmel, řepa, zelenina, průměrem po . |
6.500 |
Kč, |
|
|
|
celkem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
97.500 |
Kč, |
|
|
|
z toho hotově zaplaceno. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
|
|
9.750 |
Kč, |
|
|
|
|
|
|
|
b) stavba bez stodoly ca. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
100.000 |
Kč, |
|
|
|
z toto hotově zaplaceno. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
|
|
20.000 |
Kč, |
|
|
|
|
|
|
|
c) provozovací kapitál. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
97.500 |
Kč, |
|
|
|
z toho opatří přídělec. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
|
|
24.375 |
Kč, |
|
|
|
|
|
|
|
Potřeba celkem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
295.000 |
Kč, |
|
|
|
úhrada přídělcem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
|
|
54.125 |
Kč, |
|
tedy úvěr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
240.875 |
Kč. |
|
|
Splácení úvěrů:
|
a) držebnostního 8% annuitou po 20 let. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
7.020 |
Kč ročně, |
|
b) stavebního 71/2% annuitou po 10 let. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
6.000 |
Kč ročně, |
|
c) provozovacího 10% splátkou po 10.1et. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
7.300 |
Kč ročně. |
|
|
|
|
|
Celkové zatížení po dobu prvých 10 let. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
20.300 |
Kč ročně. |
|
po dobu druhých 10 let. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
7.020 |
Kč ročně. |
Při novostavbě usedlosti na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se živým a mrtvým zařízením a zásobami
|
a) 15 ha půdy, kde daří se pšenice, řepa, kukuřice, tabák, průměrem po. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
4.000 |
Kč, |
|
|
|
celkem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
60.000 |
Kč, |
|
|
|
z toho hotově zaplaceno přídělcem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
|
|
6.000 |
Kč, |
|
|
|
|
|
|
|
b) stavba bez stodoly ca. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
100.000 |
Kč, |
|
|
|
z toho hotově zaplaceno přídělcem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
|
|
20.000 |
Kč, |
|
|
|
|
|
|
|
c) provozovací kapitál. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
60.000 |
Kč, |
|
|
|
z toho opatří si přídělce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
|
|
15.000 |
Kč, |
|
|
|
|
|
|
|
Potřeba celkem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
220.000 |
Kč, |
|
|
|
úhrada přídělcem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
|
|
41.000 |
Kč, |
|
tedy úvěr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
179.000 |
Kč. |
|
|
Splácení úvěrů:
|
a) držebnostního 8% annuitou po 20 let. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
4.320 |
Kč ročně, |
|
|
b) stavebního 71/2% annuitou po 10 let. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
6.000 |
Kč ročně, |
|
|
c) provozovacího 10% splátkou po 10.1et. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
4.500 |
Kč ročně. |
|
|
|
|
|
|
|
Celkové zatížení po dobu prvých 10 let. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
14.320 |
Kč ročně. |
|
|
po dobu druhých 10 let. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |
4.320 |
Kč ročně. |
Část zvláštní.
K § 1:
Propočet potřeby úvěrové obsahuje část všeobecná důvodů. Státní pozemkový úřad hodlá si opatřiti zahraniční úvěr prostřednictvím zemských ústavů. Tyto ústavy emitovaly by zástavní resp. komunální titry, znějící na cizí valutu a umístily by je za hranicemi. Úvěr poskytovati budou zemské ústavy přímo přídělcům k poukazu Státního pozemkového úřadu, pokud běží o rentou é pachty přímo Státnímu pozemkovému úřadu jenž zatíží hypotekou převzatou půdu, určenou pro rentové pachty. Poněvadž zákon náhradový ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z, a, n. ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n. obsahuje ustanovení o převzetí za náhradu majetku státu (§§ 37 až 40), bude lze Státnímu pozemkovému úřadu provésti stejným způsobem rentové pachty také na půdě, kterou převezme od státu.
K § 2:
Zákon úvěrový ustanovuje v § 15, že závazky rukojemské, jež státu vzniknou při provádění úvěrového zákona, stanoví se nejvýše 200 miliony Kč. Závazky rukojemské právě zmíněné týkají se zejména podpůrného ručení pro úvěry podle § 13 zákona úvěrového (§ 14 cit. zákona) a záruky za prokázané ztráty z pohledávek peněžních ústavů a fondů jež poskytnou zápůjčky podle zásad úvěrového zákona za podmínek nikoliv v celku těžších, než jaké kladou veřejné ústavy peněžní podle § 4 (§ 7 cit. zákona). Praktickým zůstalo z úvěrového zákona podpůrné ručení podle §§ 13 a 14, jež však omezeno na ztráty za závazky družstev nebo úvěrných ústavů. Stavební úvěr sám omezen již v § 2 úvěrového zákona polovinou ceny budov, resp. nákladů stavebních. Osnova zákona počítá s komunálním úvěrem zemských ústavů, jež budou emitovati komunální tury za hranicemi v cizí valutě, pro něž potřebují záruky státní. Osnova zákona mění v tomto směru předpisy zákona úvěrového, počítajíc se stavebním úvěrem přímo pro jednotlivce a s výší stavebního úvěru do 80 %. Běží tudíž o jiné závazky rukojemské, než které obsahuje již zákon úvěrový.
K § 3:
Část všeobecná obsahuje propočet zatížení usedlosti při osídlování půdy. Stát povinen jest podle osnovy k příspěvkům úrokovým, a to pokud běží o rentové pachty, k úhradě úroků přesahujících pět ze sta. Zahraniční úvěr bude patrně úrokován osmí ze sta. Pro stát vznikne tudíž povinnost k příspěvkům úrokovým ve výši ca. tři ze sta. Úvěr stavební po dobu 10 let jest úvěrem bezúročným. V této době bude povinen přídělce splatiti aspoň 75 % kapitálu. Zbytek bude konvertován na zúročitelný hypotekární dluh.
K § 4:
K úvěru provozovacímu nelze opatřiti peněžitých prostředků ani v tuzemsku ani za hranicemi. Pra tento úvěr není úhrady ani ve Všeobecném fondu pro podporu vnitřní kolonisace, pokud běží o osídlování půdy. V části všeobecné odůvodněna jest potřeba provozovacího úvěru. Osnova zákona pozměňuje §§ 79 a 80 zákona náhradového. Státní dotace fondu náhradového má býti na příště použito k poskytování úvěru provozovacího. Poněvadž i tento úvěr bude přídělci splacen, bude moci státní pozemkový úřad vrátiti svého času státní dotaci zpět státní pokladně.
K § 5:
Počítá se s dvacetiletou dobou pachtovní, ve které přídělce uplatí cenu přídělovou.
K § 6:
S rentovým pachtem souvisí ustanovení §§ 6 až 9 osnovy, třebas v osnově nejsou cit. předpisy vázány na rentové pachty. Státnímu pozemkovému úřadu má se dostati zákonem práva, aby administrativním rozhodnutím mohl zrušiti příděl nedbalému přídělci. Řízení, jež obsahuje úvěrový zákon v §§ 11 a 12, není praktickým a z důvodu toho je pozměňuje osnova zákona novými předpisy o zrušení přídělu. Bez těchto nových předpisů nebylo by lze provésti pozemkovou reforma rentovými pachty. Najde se vždy dosti přídělců, kteří počítají s tím, že vůči státu nemusí plniti převzatých závazků. Státní pozemkový úřad vyzve nejprve nedbalého přídělce příkazem (běží-li o plnění peněžitá ― platebním příkazem), aby ve lhůtě splnil své závazky. Podle povahy věcí může státní pozemkový úřad soudní exekucí domáhati se vůči přídělci, aby příkaz byl splněn. Nesetká-li se exekuce s úspěchem, nebo je-li zřejmo již dříve, že nedbalý přídělce nemíní svých závazků plniti a tím maří úkoly pozemkové reformy, může státní pozemkový úřad zrušiti příděl a v novém přídělovém řízem nemovitosti znovu přiděliti.
K §§ 7 a 8:
Přídělce nemá býti zkrácen z důvodu zrušení přídělu, avšak také stát nemá trpěti škodu způsobenou nedbalým přídělcem. Předpisy §§ 7 a 8 jsou zároveň vážnou výstrahou přídělcům, že dlužno převzaté závazky plniti a že dílo pozemkové reformy není příležitostí, aby jednotlivci působili státu provádějícímu pozemkovou reformu obtíže a škodu. Nedbalý přídělce nemá se obohatiti na úkor státu nebo dbalých přídělců a počítati s tím, že může lehkomyslně převzíti závazky vůči státu, aniž by pomýšlel vážně je plniti.
K § 9:
Vyšší přídělovou cenou rozumí se ovšem nová přídělová cena, avšak bez náhrady dané přídělci podle § 7. Je-li tudíž nová přídělová cena vyšší toliko o tyto náklady (§ 7), není tu přebytku, jenž by plynul do všeobecného fondu pro podporu vnitřní kolonisace.
K § 10:
Zákon záborový (v § 6) a zákon jej provádějící (č. 118 z r. 1920) vyhrazují státu dozor nad zabraným majetkem, který má napříště sloužiti po provedení pozemkové reformy k rozmnožení soběstačnosti zemědělských podniků, k zvelebení zemědělství a k uspokojení hospodářských i sociálních potřeb tisíce rodin zemědělců, jichž podniky mají spočívati na zásadě hospodářské prosperity. Leč cestou od záboru k přídělu ztrácí úřad provádějící pozemkovou reformu právo tohoto dozoru a jest proto třeba promítnouti účinky zákona až do konečných produktů akce pozemkové reformy, t. j. do přídělu půdy. Prováděti dozor nad drobným přídělem nepovažuje se však ani za nutné, ani za účelné. Také příděly státu a obcím nepotřebuj í dozoru nad hospodařením již z povahy nabyvatele přídělu. Běží toliko o možnost dozoru nad nedíly a zbytkovými statky, aby zabezpečena byla řádná zemědělská produkce, jíž je zapotřebí k dosažení cílů pozemkové reformy. Není tedy účelem § 10 právo byrokratické kontroly, nýbrž možnost úřadu provádějícího pozemkovou reformu na hospodářské spolupráci v zájmu zemědělské výroby.
K §§ 11 a 13:
Částečně pozměněny předpisy zákona přídělového a úvěrového. § 11 osnovy počítá s rolnickými nedíly ve výměře od 6―20 ha půdy. Neběží jen o půdu zemědělskou, nýbrž o půdu vůbec. § 16 zákona přídělového pod č. 1 ustanovuje o výměře soběstačných usedlostí (6―10, po případě 15 ha), avšak půdy zemědělské. Osnova zákona připouští tudíž pro rolnické nedíly výměru 20 ha bez rozdílu, zda běží o půdu zemědělskou nebo půdu jinou. Předpisy zákona přídělového pamatovaly v §§ 24 a 25 na t. zv. zbytkové statky a jiné větší podniky zemědělské. Provádění nařízení k zákonu přídělovému (vládní nařízení ze dne 7. dubna 1923, č. 74 Sb. z. a n.) obsahuje v § 7 ustanovení, že za větší podniky zemědělské po rozumu cit. nařízení mají býti považovány hospodářské jednotky, jichž výměra zemědělské půdy činí aspoň 30 ha. § 11 osnovy nemá na mysli ani zbytkové statky ani větší zemědělské podniky po rozumu zákona přídělového a prováděcího nařízení, nýbrž kolonisací půdy utvořené dvorce. o výměře půdy nad 20 ha. Opět bez rozdílu, zda běží o půdu zemědělskou či jinou. Zákon úvěrový dovoluje v § 2 poskytnouti úvěr držebnostní k získání budov hospodářských a obytných až do poloviny jejich ceny a stejně ke stavbě budov hospodářských a obytných do poloviny nákladů stavebních schválených pozemkovým úřadem. Pro osídlování půdy nevystačí se s tímto stavebním úvěrem, a jako v prvních letech zákonodárství o stavebním ruchu počítalo s úvěrem resp. podporou 80 % stavebních nákladů, stejně osnova zákona požaduje od přídělců kolonistů, aby opatřili sobě aspoň 20 % stavebních nákladů. Podpora kolonistům stavebníkům záleží v tom, že stát po dobu 10 let uhrazuje ze svého úroky ze stavebního úvěru.
K § 14:
Podrobnější předpisy o osídlování půdy nehodí se do zákona. Vydány budou vládním nařízením, nevystačí-li státní pozemkový úřad pouhými instrukcemi.
Vláda projevuje přání, aby osnova byla, přikázána v senátě výborům národohospodářskému a rozpočtovému a v poslanecké sněmovně výborům zemědělskému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze, dne 26. září 1925.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.