Co do hospodaření státních podniků, lze s potěšením konstatovati, že rozpočty jich jsou po většině aktivní.

Výdaje a příjmy se rozpočtově kryjí u Úředních novin.

Bylo by si jen přáti, aby tento příznivý výsledek potvrzen byl také dodatečně účetní závěrkou.

Investiční náklady obsaženy jsou, jak již bylo poznamenáno, v rozpočtu na rok 1926 jen úrokovou a umořovací částkou, jejich celková výše jest patrna však z čl. XII. finančního zákona, jímž se dává souhlas k dotyčným úvěrním jednáním.

Činí pak tyto investiční náklady:

Zajímavo jest srovnati minulé rozpočty se závěrečnými účty nejvyššího účetního a kontrolního úřadu.

Tak v roce 1922 byly výdaje ve skutečnosti naproti rozpočtu

Z toho vidno, jak opatrně nutno sestavovati rozpočty, aby odpovídaly pozdějším účetním závěrkám a jak povážlivo jest usnášeti se na nových zákonech, jež mají v důsledku výdaje v rozpočtu nepředvídané.

S kritického hlediska lze po věcné stránce k letošnímu rozpočtu poznamenati toto:

Jest potěšitelno, že výše řádných a mimořádných příjmů a výdajů držela se celkem v mezích rozpočtu loňského kol 10 miliard. Jest známo, že jsme měli rozpočty až přes 20 miliard a nynější pokles na polovinu této číslice jest zajisté značným pokrokem. Ovšem bylo by si přáti, aby sestupná tendence našeho rozpočtu se nezastavila na této číslici, nýbrž aby rozpočet náš ještě snížil se dále. Na stát se 14 miliony obyvatelstva jest 10 miliardový rozpočet (v zlaté relaci asi půldruhé miliardy) ještě příliš vysoký a pokles jeho neodpovídá také postupu deflačnímu, který se projevil v oboru cenovém.

Rovněž lze vítati, že letošní rozpočet jest aktivní. Ovšem nutno si uvědomiti příčiny, které tuto aktivnost jeho umožnily. Byly to jednak na straně výdajů úspory vzniklé restrikcí úřednictva, jež se odhadují okrouhle na 225,5 mil., jednak na straně příjmů zvýšené dávky za úřední výkony asi 156 mil. a smluvní příplatky cukerní asi 220 mil. Tyto zvýšené příjmy mají býti ovšem věnovány k účelu zlepšení požitků státních zaměstnanců, kteréžto zlepšení není dosud sbory zákonodárnými usneseno a nemohlo proto v letošním rozpočtu číselně ještě dojíti výrazu. Jakmile se tak stane, dojde i konečná číslice rozpočtu na rok 1926 příslušné korektury. Také přispěla k aktivnosti letošního rozpočtu zmíněná již nová prakse budgetování investic uvedených jen částkou potřebnou na úrok a úmor v příštím roce.

Konečně dosaženo bylo rozpočtového přebytku tím, že výnosy četných daní byly naproti loňskému roku zvýšeny, poněvadž se zvýšení takové dá dle dosavadních výsledků a zkušeností očekávati. Stoupající výnos daňový za nezměněných daňových sazeb jest s hlediska národohospodářského úkazem příznivým, poněvadž svědčí o celkovém vzrůstu blahobytu. Ovšem předpokladem jest, že dosavadní sazby daňové nejsou příliš vysoké a že jsou úměrny soukromohospodářským potřebám výroby a spotřeby obyvatelstva. O našich dnešních sazbách daňových to nelze pohříchu vždy tvrditi, neboť v době klesající hodnoty peněz byly soustavně zvyšovány, ale na této své výši setrvaly i když později v důsledku politiky deflační hodnota naší koruny se zotavila a na nynějším svém stupni ustálila. Což platí i o různých poplatcích, tarifech, portu a jiných dávkách veřejných. To jest stav do budoucna neudržitelný a dnešní vysoké napjetí sazeb daňových - platí to jak o daních státních, tak i o dávkách samosprávných a jiných - musí ponenáhlu opět býti stlačováno, ač nemá-li celý národohospodářský život, poměry výrobní i spotřební ohrožovány býti vleklou krisí, kterou by na konec trpěly zase nejvíce finance státní samy. K tomu účelu má sloužiti na prvém místě již dva roky slibovaná reforma daňová, týkající se aspoň daní přímých a přirážek samosprávných a jest s politováním, že projednávání a znovelisování její se vleče tak dlouho a že ani v rozpočtu na příští rok žádoucí účinky její nejsou ještě patrny.

Ovšem snížení vypjatých dnešních sazeb daňových bude míti nezbytně za následek snížení státních příjmů. Takové snížení snese naše finanční hospodářství jen tehdy, budou-li tendence úsporné nejen zvučným heslem, nýbrž budou-li také prakticky prováděny. Na jedné straně bylo již loni poukázáno na nadbytečný počet ministerstev a našich zahraničních legací, na obmezení různých nákladných staveb, jež snesou odkladu, na přílišné representační výlohy, hromadné cesty do ciziny atd. S druhé strany, by měly i sbory zákonodárné uložiti si reservu v usnášení zákonů spojených s výdaji, na které v rozpočtu nebylo pamatováno. Jistě jest čestnou povinností našeho mladého státu plniti důležité úkoly kulturní a sociální. A bylo by nespravedlivo vytýkati, že se tak dosud nedělo. Jest však třeba také bráti při tom zřetel na jeho finanční síly a bylo by povážlivo po té stránce síly ty přepínati. Jest třeba vzíti v úvahu, jak ohromné náklady stálo vybudování naší republiky, přechod z rozvrácených poměrů poválečných, překonání těžkých hospodářských a sociálních krisí, abychom ocenili, co dosud bylo vykonáno, ale abychom také střízlivě a opatrně kráčeli na dráze reforem kulturních a sociálních, jež spojeny jsou s dalším zatížením obyvatelstva.

Neboť třeba míti na vědomí, že dosavadní dluhové břímě našeho státu jest velmi značné a rok od roku stoupá. Tak dle účetních závěrek činily naše státní dluhy okrouhle:

To jsou dluhy již kontrahované, vedle nichž jsou však ještě další závazky částečně číselně ještě neurčené. Pokud určení takové jest možné, činí nyní tyto závazky našeho státu:

Není divu, že pak úrokové břímě dosahuje přes dvě miliardy korun, čili jednu pětinu všech výdajů. Přes to netřeba dívati se na naše hospodářství finanční pessimisticky.

Světlým bodem jsou číslice naší obchodní bilance, která jest stále aktivní a vykazovala v roce 1924 opět přebytek vývozu zboží v ceně 1.160,000.000 Kč a v prvém půlletí r. 1925 v ceně 874,000.000 Kč. Tato příznivá obchodní bilance jest zárukou že naše koruna, patřící dnes k nejustálenějším měnám evropským, i na dále ušetřena zůstane všech otřesů. Tím spíše, když blíží se okamžik aktivování národní banky československé, jež náležitě jsouc fundována, bez nesnází bude moci plniti svou povinnost, totiž býti strážkyní této naší měny.

Tak náš stát pomalu překonává finanční nesnáze poválečné a právem doufati můžeme, že nejhorší doby jsou již za námi a že situace naše finanční čím dále tím více se bude lepšiti. Dnes, kdy tento rozpočet jest posledním, který vláda předkládá sborům zákonodárným v nynějším jich složení, jest si jen přáti, aby i v příštím novém období upevňování a uklidňování finančních, hospodářských a sociálních poměrů pokračovalo stejným krokem, jako až dosud.

Sněmovna poslanecká schválila předložený rozpočet dne 7. října t. r. v druhém čtení, nevykonavši na něm žádných podstatných změn a téhož dne dodán byl k projednání senátu. Týž přikázal jej ihned rozpočtovému výboru, který jednal o něm ve schůzích dne 8., 9. a 10. října, přiděliv jednotlivé kapitoly těmto zpravodajům:

č. I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, a XVI sen. dr Fáčkovi,

č. IX, X, XI, XIII, XIX a XXV sen. dr Karasovi,

č. XII a XXIII sen. Klečákovi,

č. XIV A B C sen. dr Horáčkovi,

č. XV a XXIV sen. Zimákovi,

č. XVII sen. Havlenovi,

č. XVIII sen. Kroiherovi,

č. XX sen. Koušovi,

č. XXI a XXII sen. Ecksteinové.

Hlavním zpravodajem ustanoven dr Horáček.

Provedena debata všeobecná a zvláštní v několika skupinách. Návrhů pozměňovacích průběhem debaty bylo podáno 9, jež však byly zamítnuty. Resolucí podáno celkem 27, z nichž 10 přijato a 17 zamítnuto. Resoluce rozpočtovým výborem přijaté jsou ke zprávě připojeny.

Jako předešlá léta i letos text rozpočtu sám nebyl znovu vytištěn z úsporných příčin, nýbrž jest obsažen i s finančním zákonem v tisku č. 2247.

Po projednání rozpočtu a všech jeho kapitol i s přílohami a finančním zákonem byl tento ve schůzi rozpočtového výboru dne 10. října 1925 schválen ve znění přijatém sněmovnou poslaneckou a dovoluje si rozpočtový výbor navrhnouti, aby rozpočet tento na rok 1926 spolu s finančním zákonem a přijatými resolucemi také senátem byl schválen.

V Praze, dne 10. října 1925.

Ferd. Jirásek v, r.,
předseda.

Dr Horáček v. r.,
hlavní zpravodaj.

1.

Vláda se vybízí, aby vypracovala a Národnímu shromáždění předložila osnovu o zřízení parlamentární kontrolní komise státního dluhu.

2.

Vláda se vybízí, aby pokud možno uspíšila vydávání náhradních papírů za vyměněné válečné půjčky, jakož i zahájení výplaty úroků.

3.

Vláda se vyzývá, aby vydala po provedené systemisaci státního pragmatikálního úřednictva jeho schematismus.

4.

Ministerstvo věcí zahraničních se žádá, aby účinně pracovalo k uvolnění pasových předpisů ve styku mezinárodním.

5.

Vláda se vybízí, aby co možno nejdříve předložila k parlamentnímu projednání návrh na novou úpravu požitků státních zaměstnanců.

6.

Ministerstvo veřejných prací se žádá, aby uspíšilo universitní stavby u Čechova mostu a na Smetanově náměstí.

7.

Vláda se vybízí, aby předložila osnovu zákona o zahrnutí zemědělských dělníků do úrazového pojištění.

8.

Vláda se vybízí, aby předložila Národnímu shromáždění návrh o starobním zaopatření osob přes 65 roků starých.

9.

Vláda se vybízí, aby předložila osnovu zákona o přiměřené úpravě nároků válečných poškozenců a jejich příslušníků.

10.

Vláda se vybízí, aby co možno nejdříve předložila osnovu zákona o stavebním ruchu.