Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Slavíček,
inž. Dostálek, dr Spina, Stivín.
Zapisovatelé: Bečko, dr Gažík.
276 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr Švehla,
ministři Bechyně, dr Dolanský,
inž. Dvořáček, dr Engliš,
dr Hodža, dr Kállay, Mlčoch,
dr Nosek, dr Srdínko, Stříbrný,
Šrámek, Tučný, dr Viškovský,
dr Winter, za ministerstvo financi min. rada Hák.
Z kanceláře sněmovní: sněm.
tajemník dr Říha, jeho zástupci
Nebuška, dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 3. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní a zítřejší
schůzi udělil jsem posl. dr E. Benešovi
pro neodkladné zaměstnání.
Došlo oznámení o ustavení některých
výborů. Žádám za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Ve výboru imunitním zvoleni: předsedou
posl. dr Zadina, místopředsedou posl. Votruba,
zapisovateli posl. Riedl a Košek.
Ve výboru iniciativním zvoleni: předsedou
posl. Langr, místopředsedy posl. Malík
a Bezděk, zapisovateli posl. Jaša a
Pechmanová-Klosová.
Ve výboru rozpočtovém zvoleni: předsedou
posl. Bradáč, místopředsedy
posl. Buříval, Rýpar a Windirsch,
zapisovateli posl. Prášek a Adámek.
Ve výboru ústavně-právním
zvoleni: předsedou posl. dr Mičura, místopředsedou
posl. dr Černý, zapisovatelem posl. Hrušovský.
Předseda: Došel dotaz. Žádám
za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotaz posl. Tayerle a soudr. ministru spravedlnosti o
porušování ústavní listiny
Janem Novotným, ředitelem firmy,,Kolmea", továrna
na cukrovinky a čokoládu v Kolíně,
dále ministru soc. péče o porušování
předpisů zákona o závodních
výborech touto firmou.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
12. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu
návrhu (tisk 9) zákona o výši daně
z cukru.
Předseda: Výboru imunitnímu
přikazuji tyto žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Žádosti:
kraj. soudu v Chebu ze dne 30. listopadu 1925, č. Nt 235/25/6,
za souhlas s trest. stíháním posl. J. Mayera
pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č.
50 Sb. z. a n., spáchaný podle zpráv časopisů
"Bayrische Rundschau" z 11. května 1925 a "Egerer
Zeitung" ze dne 14. května 1925 výroky na schůzi
pořádané v měsíci květnu
b. r. v Kulmbachu (čís. J 1-II.),
kraj. soudu v Chebu ze dne 28. listopadu 1925, č. Nt 225/25/27,
za souhlas s trest. stíháním posl. Jos. Mayera
pro zločin podle §u 81 tr. z., pro dva přečiny
podle §u 14, č. 3 a 5 zákona na ochranu republiky,
dva přestupky §u 312 tr. z., posl. inž. Kalliny
pro zločin podle §u 81, §u 82 tr. z., a pro
dva přečiny podle §u 14, č. 3 a 5 zákona
na ochranu republiky, a dva přestupky §u 312 tr. z.,
a pro přečin podle §u 14 č. 1 a 3 zákona
na ochranu republiky, jichž se dopustili u příležitosti
slavnosti, konané dne 9. srpna v Karlových Varech-Rybářích
(číslo J 2-II.),
okres. soudu v Hořovicích ze dne 26. listopadu 1925,
č. T 563/25/42, za souhlas s trest. stíháním
posl. Štětky pro přestupek podle §u
197, §u 461 tr. z. a zák. z 22. září
1921, č. 471 Sb. z. a n., a zákona z 12. prosince
1923, č. 259 Sb. z. a n. (č. J 3-II.),
okres. soudu v Č. Krumlově ze dne 4. prosince 1925,
č. T 445/25, za souhlas k výkonu trestu posl. Hirschla
1. pro přestupek proti bezpečnosti cti podle
§u 491 a §u 496 tr. z., za souhlas k výkonu trestu
téhož poslance, 2. pro přestupek podle §u
1 zákona ze dne 17. prosince 1921, č. 309, a §u
3 zák. z 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z.,
a za souhlas k trest. stíhání pro přestupek
podle §u 4, č. 1 a 2 zák. ze 17. prosince 1921,
č. 309 Sb. z. a n., spáchaný rušením
veř. schůze (č. J 4-II.),
kraj. soudu v Mostě ze dne 7. prosince 1925, č.
Tk 2435/25, za souhlas s trest. stíháním
posl. inž. Kalliny pro přečin rušení
obecného míru podle §u 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č.
50 Sb. z. a n., jehož se dopustil řečí
při slavnosti, konané dne 20. září
1925 v Jesenici (č. J 5-II.),
okr. soudu v Českém Krumlově ze dne 7. prosince
1925, č. T 7 81/24, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hirschla pro přestupek podle §u 488 tr.
z. a čl. V zák. z r. 1863, č. 8 ř.
z., spáchaný tím, že dne 19. září
a 26. září hlasoval pro protest proti ministerstvu
vnitra a pro který odsouzen rozsudkem z 16. října
1925 k pokutě 50 Kč, v případě
nedobytnosti do vězení na 48 hodin (č. J
6-II),
zem. soudu v Opavě ze dne 2. prosince 1925, č. Tk
IX 613/25/15, za souhlas s trest. stíháním
posl. inž. Junga pro přečin podle §u
17, č. 1 a přečin rušení obecného
míru podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu
republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a
n., jichž se dopustil výroky na schůzích
dne 8. března 1925 a 9. března 1925 ve Vídni
(č. J 7-II.),
okres. soudu v Liberci ze dne 2. prosince 1925, č. T V
1405/25, za souhlas s trest. stíháním posl.
dr Lehnerta pro přestupek podle §u 320 e) tr.
z., jehož se dopustil nesprávným používáním
jména (č. J 8-II.),
kraj. soudu v Chebu ze dne 11. prosince 1925, č. Tk 2471/24,
za souhlas s trest. stíháním posl. Krebse
pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č.
50 Sb. z. a n., jichž se dopustil řečí
na schůzích 21. září 1924 v
Teplicích, 8. listopadu 1924 v Mariánských
Lázních a 14. prosince 1924 v Plané (č.
J 9-II.),
kraj. soudu v Mostě ze dne 11. prosince 1925, č.
Tk 1140/24/39, za souhlas k výkonu trestu posl. Zoufalého
pro přečin rušení obecného
míru podle §u 14, č. 1 a zločin výzvy
k trest. činům podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, čís.
50 Sb. z. a n., a pro přestupek § 23 tisk. zákona
(č. J 10-II.),
kraj. soudu v Chebu ze dne 7. prosince 1925, č. Nt 238/25-2
(Stálého výboru čís. 19), za
souhlas s trest. stíháním posl. Patzela
pro přečin podle §u 14, čís.
5 zákona na ochranu republiky a posl. Hillebranda pro
přečin podle §u 14, č. 1 téhož
zákona, jichž se dopustili výroky na schůzi
8. září 1925 v Mariánských
Lázních (č. J 11-II.),
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 4. prosince 1925,
č. T V 1967/25 (Stálého výboru č.
16), za souhlas s trest. stíháním posl. dr
Šmerala pro přestupek podle §u 491 tr.
z. a čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č.
8 ř. z., jichž se dopustil výroky 6. října
1925 v Praze na Slovanském Ostrově (č. J
12-II.),
okr. trest. soudu v Brně ze dne 26. října
1925, č. T I 378/25/9 (Stálého výboru
č. 12 z 16. prosince 1925), za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Budaye pro přestupek proti bezpečnosti
cti ca Teodor Dimitrijevič (č. J 13-II.).
Předseda (zvoní): Došla písemná
žádost posl. dr Slávika, aby proti posl.
Tománkovi zakročeno bylo podle §u 51
jedn. řádu, ježto posl. dr Slávik
cítí se uražen výroky posl. Tománka
ve schůzi sněmovny dne 17. prosince učiněnými.
Podle uvedeného paragrafu jednacího řádu
přikázal jsem tuto žádost výboru
imunitnímu k podání ústní zprávy
ve lhůtě stanovené jednacím řádem.
Slovo k vládnímu prohlášení vyžádal
si pan předseda vlády dr Švehla. Uděluji
mu je.
Ministerský předseda dr Švehla: Slavná
sněmovno! 15. listopadu vykonal lid svou občanskou
povinnost u volebních uren a zvolil zákonodárné
sbory republiky v tom složení, v jakém dnes
se scházejí. Svobodnou volbou, provedenou na širokém
podkladě všeobecného rovného práva
hlasovacího a při soustavě poměrného
zastoupení vyslovil lid svou vůli, dal nám
důvěru a poctil nás nejvyšším
vyznamenáním, jež občanu ve státě
může se dostati. Náš demokratický
řád volební umožnil občanstvu
svobodný výraz politického přesvědčení
a vyslovení požadavků snah a tužeb.
Tento výsledek voleb chceme a budeme respektovati. (Výborně!
- Výkřiky poslanců slovenské
ľudové strany. - Předseda zvoní.)
Lid vydal svědectví o značné politické,
kulturní a mravní vyspělosti občanstva.
Přes 13 milionů hlasovacích lístků
bylo odevzdáno v několika hodinách do uren
v celé říši. Přes 90% občanstva
zúčastnilo se volebního aktu, jistě
výkon, který svědčí o velké
kulturní vyspělosti. (Výkřiky slovenských
ľudových poslanců.) Občanstvo hlasovalo
nikoliv, aby provedlo demonstraci... (Tak jest! - Hluk
a výkřiky slovenských ľudových
poslanců a posl. Kurťaka. - Předseda
zvoní. - Stálé výkřiky
slovenských ľudových poslanců, kteří
tlukou zároveň na poslancké stolky. -
Výkřiky posl. Kurťaka a posl. Špačka.
- Výkřiky posl. dr Hanreicha.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Hluk.)
Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.
Min. předseda dr Švehla (pokračuje):
Občanstvo naše hlasovalo, nikoliv aby provedlo
demonstraci, nýbrž aby jasně řeklo,
že chce práci a ne rámus... (Tak jest! -
Hluk. Různé výkřiky. Bušení
do stolků.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Slovenští ľudoví poslanci buší
na stolky, rovněž tak poslanci něm. strany
národní, z jichž míst ozývá
se pískání. Posl. inž. Jung a Knirsch
rozvinují velký plakát. Posl. Matík
provázen slovenskými ľudovým poslanci
nese nad hlavou balík spisů k ministerské
lavici, před níž utkal se s poslanci koaličními.
Různé výkřiky, hluk, vřava.)
Žádám o klid. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Vřava trvá.
Výkřiky posl. Matíka, Tománka a dr.
Jurigy.)
Pány posl. Matíka, Tománka a
dr Jurigu volám k pořádku. (Vřava
neustává. Někteří poslanci
házejí spisy z balíku ke křeslům
ministerským. - Předseda zvoní.)
Žádám o klid a zaujetí míst.
(Výkřiky posl. dr Labaje.)
Pana posl. dr Labaje volám k pořádku.
Min. předseda dr Švehla (pokračuje
za stálého hluku):... nýbrž aby
jasně řeklo, že od zvolených poslanců
a senátorů žádá positivní
práci v parlamentě. (Poslanci něm. strany
národní buší do stolků a pískají.)
Po této stránce jsou vykonané volby výmluvným
svědectvím reálního smýšlení
našeho lidu, stejně jako jsou výmluvným
dokladem dobrých výsledků práce konsolidační
a důkazem vzorného klidu a pořádku
ve státě. (Ohlušující vřava.
Poslanci něm. strany národní a ľudoví
poslanci slovenští buší do stolků.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Min. předseda dr Švehla (pokračuje
za stálého hluku): Všechny volební
projevy, programy a sliby jsou svědectvím, že
lid bez rozdílu stran chce od nás zde v Národním
shromáždění plodnou práci. Volební
agitace veškerých kandidujících stran
opírala se o praktické postuláty, jejichž
splnění předpokládá positivní
práci parlamentní. Ani jediná strana neodvážila
se říci, že jde do voleb jenom za účelem
demonstrace. Tento fakt můžeme dojista pokládati
za vítězství zásad demokracie a parlamentarismu.
(Ohlušující lomoz a pískot poslanců
něm. strany národní a něm. nár.
sociální a slovenských ľudových
poslanců. - Dlouhotrvající potlesk koaličních
poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Min. předseda dr Švehla (pokračuje
za stálého ohlušujícího lomozu
a pískotu): Prvním úkolem všech
nás, kteří jsme byli poctěni důvěrou
lidu, jest vytvořiti ve sněmovnách podmínky,
aby methoda parlamentarismu stala se účinnou a aby
Národní shromáždění stalo
se schopným plodné práce. Demokracie nemá
a nezná zděděných autorit politických.
Jedinou autoritou politické demokracie jest majorita. Bylo
tedy naším prvním úkolem, abychom vytvořili
takovou majoritu, nosnou a schopnou práce, po níž
90% voličů volalo. (Hluk, výkřiky
a pískot neustává.)
A tu jest především vzíti zřetel
na výsledek voleb po stránce politického
rozvrstvení.Do parlamentu přichází
16 stran, a to v takové proporci, že ani jediná
sama o sobě nemá většiny a nemůže
proto sama vytvořiti majoritu a sestaviti vládu.
Stav je dokonce takový, že jenom 2 z těchto
stran mají něco málo nad 10% hlasů
a všechny ostatní pod 10%. Toto značné
roztříštění a poměrná
slabost stran jest důkazem, že u nás není
žádná frakce s to aby sama vnutila ostatním
stranám své názory, svou taktiku a svoje
požadavky. Při každém takovém pokusu
dostala by se okamžitě do rozporu s velikou většinou
lidu, zastoupenou ostatními politickými stranami.
Stinné důsledky této roztříštěnosti
projevují se ovšem vždy, kdykoli se má
vytvořiti nějaké pracovní souručenství,
nechť již majoritní či oposiční.
A tím také lze si vysvětliti obtíže,
které při sestavování majority u nás
musíme překonávati, neboť neběží
jen o matematický součet hlasů, nýbrž
o překlenutí rozdílů, jež plynou
z různých programových hledisek, a vytvořiti
mezi nimi pracovní dohodu vzájemnou.
Vycházejíce z tohoto základního stavu
vytvořily strany, oddané myšlence republiky,
pracovní majoritu sněmovní a staly se politickým
základem nové vlády. (Trvalý hluk.
Němečtí nár.-soc. poslanci připevnili
plakát na zadní stěnu zasedací síně.)
Vláda považuje za svůj hlavní úkol
udržeti pracovní kontinuitu s dílem vlád
předchozích, vzešlých z prvého
voleného Národního shromáždění.
Proto si především připomínáme,
které úkoly zůstaly z dřívějška
nevyřešeny, abychom je na první místo
nového pracovního programu zařadili. (Výborně!)
S uspokojením seznáváme, že většina
úkolů, které si vytkly dřívější
vlády, byla již ve velkých rysech splněna
a že vlády i sněmovny vykonaly za obětavé
podpory všech vrstev obyvatelstva velké dílo
výstavby našeho mladého státu. Nebyla
to práce snadná. Sedmiletý růst naší
republiky, provázený pracným tvořením
nové tradice vládní, zákonodárné
i správní, zapadl do doby vzrušeně nejisté
a sociálně i hospodářsky rozvrácené,
po ohromné světové válce, jaké
dějiny lidstva do té doby nepoznaly.
Pracovali jsme na dvou velikých úkolech současně.
Na jedné straně odčiňovali jsme strašlivý
rozvrat poválečný, zatím co na druhé
straně bylo nám klásti základy novému
demokratickému státu. Nebylo chleba a práce,
národní jmění bylo promarněno
na bojištích, hospodářskému podnikání
nedostávalo se jistoty a smutný obraz situace doplňovala
temnými stíny všeobecná ochablost mravní.
Těžko bylo tvořiti nový řád
ve zmatcích doby a na troskách tak katastrofálních.
Přese všechny tyto potíže vykonána
byla obrovská činnost zákonodárná,
zasahující do všech oborů lidské
práce. Čas kvapil, jedna nezbytnost hlásila
se za druhou, nebylo možno odkládati věci a
čekati, nýbrž v horečném tempu
musely býti řešeny problémy, před
které nás doba stavěla. A nad to nade všechno
byli jsme nuceni raziti v mnohém směru úplně
nové cesty demokratickému zákonodárství,
pro které nebylo ani u nás ani jinde vzoru neb zkušeností.
Naše příští činnost zákonodárná
nebude již tak obtížná, spěšná
a vzrušená. Navážeme na výsledky
práce dřívějších sněmoven,
převezmeme směrnice, závazky a přísliby
předchozích vlád a budeme pokračovati
tam, kde ony přestaly.
Práce, vykonaná v uplynulém sedmiletí,
dává nám nyní možnost věnovati
se více činnosti vniterné a cílevědomému
naplňování forem, vytvořených
pro všechny obory života našeho občanstva.
Nemáme dosti odstupu. jenž by umožňoval
úplný přehled a klidný posudek rozsahu
a kvality vykonaného díla. Odstup takový
má však cizina zúčastněná
na věcech našich jenom nepřímo a sledující
naši činnost přísně kriticky.
A její úsudky o naší ústavě,
o sociálním pojištění, pozemkové
reformě, státním hospodářství
a stavu měny, podpoře stavebního ruchu, obchodním
i průmyslovém vývoji a jiných výsledcích
naší práce, jak čítáme
je často v projevech státníků a politiků
zahraničních, dodávají nám
důvěry i přesvědčení,
že pracovali jsme správně a že jdeme dobře.
Nechceme tím říci, že všechna naše
zařízení jsou dokonale bezvadná. Netajíme
se jejich nedostatky, jsme si vědomi chyb, k nimž
tu a tam u nás došlo. Naproti tomu můžeme
však stejným právem říci, že
celá naše dosavadní cesta vykazuje vzestupnou
linii pokroku k demokracii a humanitě, k míru,
spravedlnosti a pořádku. (Výborně!
- Stálý hluk a výkřiky.)
Nejvřelejší touhou všeho lidstva po krvavé
zátopě světové války bylo,
docíliti podmínek trvalého míru mezi
státy a národy. Také my snažili jsme
se od prvopočátku pracovati k mírumilovnému
soužití republiky s okolními státy.
Upravili jsme si postupně styky se všemi svými
sousedy a vytvořili jsme si již pevnou tradici pro
mezinárodní styky ke všem téměř
státům evropským i jiným. Tak byla
vytvořena shoda mezi námi a sousedním Rakouskem,
vyjádřená smlouvou, která je od r.
1922 s obou stran loyálně plněna. S Maďarskem
došlo po delších obtížích
k upravení poměrů do té míry,
že hlavní sporné věci byly již
vyřešeny. Nyní přistupuje se k postupnému
vyjednávání jednotlivých otázek,
které nám ještě k vyřešení
z mírových smluv zůstaly. S Polskem došli
jsme k definitivní úpravě našich společných
otázek,.vytvořili jsme atmosféru důvěry
a v té nyní upevňujeme postupně naše
vzájemné vztahy ve smyslu co nejpřátelštějším.
Naše poslední smlouvy s Polskem i spolupráce
ve věci dohod locarnských je toho důkazem.
Naše politika malodohodová s královstvím
SHS. a Rumunskem osvědčila se plně v posledních
5 letech. K oběma státům poutají nás
svazky opravdového přátelství i společenství
našich státních zájmů. Náš
stát bude i v budoucnosti trvati neochvějně
na dosavadních liniích své středoevropské
politiky. Je to zájem náš, našich obou
spojenců, klidu a míru střední Evropy
a tím zájem Evropy vůbec. Naše spojenectví
s Francií, založené našimi styky před
válkou a ve válce, bylo znovu slavnostně
utvrzeno dohodami locarnskými. Tím nejlépe
dokazují, jakého ducha vždy bylo a bude naše
přátelství a souručenství s
Francií. Po této stránce dlužno stejně
podtrhnouti stabilisaci našeho poměru k Anglii a Italii,
jenž právě zmíněnými dojednáními
rovněž dostal svůj definitivni výraz
přátelství a spolupráce na poli mírové
politiky evropské. Velmi důležité je
ovšem pro náš stát, že dohodou locarnskou
také na dlouhá léta je řešen,
upraven a stabilisován náš poměr k největšímu
našemu sousedu, Německu. Naše dohoda smírčí
a arbitrážní má pro oba státy
význam jistě dalekosáhlý, dává
výraz mírumilovným snahám obou států
a povede v budoucnosti jistě k velmi dobrému sousedskému
poměru, který umožní spolupráci
ve všech oborech mezistátní činnosti,
zejména v oboru hospodářském. Do oboru
zahraniční politiky náleží ještě
otázka našeho vztahu k Vatikánu. Vláda
bude důsledně sledovat linii politiky, kterou měly
vlády předcházející. Vztahy
dosavadní byly diktovány zájmy státu,
byly inspirovány city loyálnosti, dobré vůle
a respektu ke všem náboženstvím a církvím,
stejně tak jako povinností trvati neochvějně
na právech státu a důsledném hájení
jeho zájmů. To budou zásady, jimiž se
budeme říditi i nadále. (Výborně!)