Předseda Malypetr.
Místopředsedové: dr Spina, inž.
Dostálek, Slavíček, Stivín.
Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.
276 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři Bechyně,
dr Dolanský, inž. Dvořáček,
dr Engliš, dr Hodža, dr Kállay,
Mlčoch, dr Nosek, dr Srdínko,
Stříbrný, Šrámek,
Tučný, dr Viškovský, dr
Winter.
Z kanceláře sněmovní: sněm.
tajemník dr Říha, jeho zástupci
Nebuška, dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 4. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolená na 3. schůzi platí též
pro 4. schůzi.
Došlo oznámení o změně ve výboru.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Do výboru imunitního vyslal klub poslancov
slovenskej ľudovej strany posl. dr Ravasza za posl.
dr Kubiše.
Předseda: Došel dotaz. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotaz posl. Sladkého ministrům financí a
soc. péče ve věci zadávání
trafik na Ostravsku a na Těšínsku.
Předseda: Došla mne stížnost posl.
Matíka na posl. Šoltyse podle §u
51 jedn. řádu.
Postoupil jsem stížnost tuto imunitnímu
výboru k rozhodnutí a podání ústní
zprávy podle § u 51 jedn. řádu ve lhůtě
tímto paragrafem stanovené.
Přikazuji výboru ústavně-právnímu:
15. Usnesení senátu Národního shromáždění
republiky Československé o vládním
návrhu zákona (tisk s. 1 a 6), jímž
se platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č.
471 Sb. z. a n. o změně některých
ustanovení trestního práva a ustanovení
tento zákon doplňujících prodlužuje
a současně některé jeho předpisy
rozšiřují na obor soudnictví vojenského
a navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání
zprávy o tomto usnesení uložena lhůta
24 hodin.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůta je přijata.
Přikazuji výboru rozpočtovému:
14. Vládní návrh zákona, kterým
se prodlužuje účinnost zákona ze dne
4. července 1923, č. 151 Sb. z. a n., ve znění
zákona ze dne 2. července 1924, č. 163 Sb.
z. a n., o poplatkových a dalších daňových
úlevách při splynutí (fusi) nebo při
přeměně právního útvaru
podniků veřejně účtujících
a společností s ručením obmezeným,
dále při přeměně právovárečných
měšťanstev ve společnosti akciové,
a navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání
zprávy o tomto vládním návrhu uložena
lhůta 5denní.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůta je přijata.
Přistoupíme k projednávání
pořadu schůze, to jest k:
Pokračování v rozpravě o vládním
prohlášení
Dosud promluvilo pět řečníků
"proti", tři, "pro".
Dalším řečníkem - na straně
"proti" - je p. posl. Hillebrand. Dávám
mu slovo.
Posl. Hillebrand (německy): Dámy a
pánové! Jménem a k příkazu
klubu poslanců německé soc. dem. strany dělnické
musím nejprve učiniti toto prohlášení:
"Naše stanovisko jakožto zástupců
německé dělnické třídy
v této zemi jest dáno skutečností,
že chceme nynější společenský
řád nahraditi novým, vybudovaným na
základech socialismu. Naším cílem jest
tudíž neochvějně socialismus. Co prohlásil
náš nezapomenutelný přítel Seeliger
naším jménem dne 2. června 1920 při
našem vstupu do prvního voleného parlamentu,
platí ještě dnes. V rozhodných myšlenkách
a zásadách platí všechno, co tenkráte
vylíčil k označení politické
a hospodářské situace země, ke konstatování
našeho poměru ku státu, k vládnoucímu
systému a k druhým stranám socialistickým,
všechno co přednesl při nástinu historických
úkolů a nezbytnosti dělnické třídy
a socialismu, které nám na půdě tohoto
státu připadají. Těžké
útisky, jimž jsou vydány na pospas německý
národ a zvláště německá
třída dělnická, právě
jako třídy druhých národností
tohoto státu, posílily nás v přesvědčení,
že svobodné právo na sebeurčení
vlastního osudu všech národů obývajících
tento stát, avšak také jejich právo
na samosprávu národnostních a kulturních
věcí jest pro všechny národy životní
nezbytností, základní podmínkou pro
klidné soužití, pro zdárnou společnou
práci. My jsme si vědomi toho, že jednáme
v souhlasu se stanoviskem a usneseními socialistické
dělnické internacionály. Jsouce přesvědčeni,
že dělnická třída jest nositelkou
dějinného vývoje v boji proti sociálnímu,
politickému a národnostnímu násilí
a že jenom ona může odstraniti jakékoliv
utiskování, povedeme v tomto státě
dále boj za osvobození pracující třídy
jako socialisté a socialistickými methodami, v neochvějném
vědomí, že se musí naplniti dějinná
nutnost a že tudíž vítězství
naší věci jest jisté." (Souhlas
a potlesk na levici.)
To jest naše prohlášení, jímž
chceme říci, že se nic nezměnilo v našem
stanovisku k tomuto státu, k jeho problémům,
v oceňování našich úkolů
a k povinnostem pracující třídy ve
státě k tomuto státu. Byla zde vybudována
všenárodní koalice a tato všenárodní
koalice zavedla násilné panství, které
již po léta tíží národy
žijící v tomto státě. Demokracie
byla soustavně podkopávána a hanobena. Pokoušeli
jste se namluviti světu, jako by zde ve státě
bylo dosaženo bůhví jakých vznešených
a velkých demokratických vymožeností,
a přece nám ukazuje skoro každý den,
že věci se mají ve skutečnosti zcela
jinak. Všechna upozorňování pocházející
z naší strany, narazila na hluché uši,
proti všem radám rozumu a svědomí byli
jste hluši a tvrdošíjně uzavřeni.
Ovocem této vaší činnosti jsou krise,
do nichž jste se zamotali, byly to konečně
nové volby, které jste nedávno museli provésti,
jsou to většinou také pusté, zahanbující
scény, jichž svědkem byla tato sněmovna
a senát při zahájení zasedání.
Všude, kde se schází parlament, jest zahajující
schůze vždy do jisté míry slavnostní.
Obyvatelstvo očekává tuto schůzi a
poslanci zpravidla vědí, že vzhledem k takovému
dni, má býti také chování k
parlamentu a k vládě přiměřené.
Zde však byl soustavně a promyšleně po
léta pěstován hněv, odpor velké
části obyvatelstva a jeho zástupců
proti methodám, jež jste zavedli. Tento hněv
a nenávist a tento odpor byl pěstěn způsobem,
jak jste zvyklí vládnouti a panovati v této
sněmovně, v tomto státě. Na druhé
straně odbyla se včera velká slavnost zahájení
druhé sněmovny za zcela zvláštních
okolností. Hodinu za hodinou bylo nutno protahovati začátek
zahájení, poněvadž nebylo ještě
skončeno hanebné čachrování,
jak mají býti v předsednictvu rozděleny
jednotlivé mandáty. Nebyly to velké a závažné
problémy, které způsobily tento průtah
o mnoho hodin, nýbrž žádostivost jednotlivých
koaličních stran býti účastnu
co možno nejbohatěji na místech, jež se
zde měla obsaditi. Ministerský předseda Švehla
prohlásil ve své řeči, že Československo
může s pýchou slyšeti soud ciziny. Na
úsudek ciziny se však vykonává vliv,
je vytvářen prolhaným zpravodajstvím,
které jde do ciziny, a dámy a pánové,
kdybyste vážně zkoumali věci a uvážili,
jak zde minul včerejší a dnešní
den, pocítili byste nejhlubší zahanbení,
jak v krátké době několika roků
poklesl parlament ve vaší zemi, (Souhlas na levici.)
jak jste se toho dožili v nejposlednější
době. Stará koalice, kterou jste utvořili,
shroutila se pro své vnitřní poměry
a pro svou nepřirozenost. Zmítali jste se od krise
ku krisi, nevěděli jste si rady a neviděli
jste již východiska, poněvadž jste přirozeného
východiska nechtěli. A proto jste se konečně
rozhodli provésti nové volby, ovšem s rozhodnou
vůlí a pevným úmyslem udržeti
a upevniti uměle nepřirozené násilné
panství, panství jednoho národa nad druhým,
a to nejneslýchanějšími prostředky
a falšováním volebního práva.
Vždycky jste se chlubili a ještě dnes si mimořádně
zakládáte na tom, že toto volební právo,
které jste vytvořili, jest skutečně
demokratické. Jest nesporno, že volební právo
v naší zemi bylo poměrným pokrokem.
V poslední době před rozejitím Národního
shromáždění učinili jste všechno,
abyste tuto slávu pošlapali a zničili. Zfalšovali
jste nestydatě volební právo neslýchanou
volební geometrií, která musela účinkovati
a účinkovala. (Odpor koaličních
poslanců.) Ano, volební geometrií, která
není samozřejmá, nýbrž znamená
zbavení práv velké části voličstva.
Volební geometrie, která nadržuje koaličním
stranám a tím českým voličům,
geometrie, která jest vědomě plánovitým,
úmyslným a skutečným zhoršením
a falšováním rovného práva volebního.
Slyšte přece, pánové! Ve volebním
kraji pražském A na př. volilo každých
19.900 voličů jednoho poslance, ve volebním
kraji karlovarském je k tomu již zapotřebí
24.500 voličských hlasů, ve volebním
kraji lounsko-teplickém však stoupá nutný
počet hlasů pro jednoho poslance skoro na 26.000
voličů. V Praze něco přes 19.000 hlasů,
v Lounech 26.000 hlasů, tedy přes 6.000 hlasů
potřebujeme ve svém volebním kraji více
než Praha, abychom dostali jednoho poslance. A senátoři
Hlinkovy strany byli voleni poměrně počtem
hlasů o 6.000 menším, než senátoři
německé strany sociálně demokratické.
To není náhoda. Přece by se nebyla dělala
volební reforma, kdyby nebylo úmyslu přivoditi
právě tento výsledek uměle. Je to
právní loupež na skupinách, které
obývají v této zemi německá
území, jest to loupež promyšlená,
úmyslná, provedená s jasnou myslí,
které jste se dopustili, abyste uměle upevnili svoji
většinu, abyste uměle bez dalšího,
jak doufáte, udrželi koalici tak silnou, jak ji potřebujete,
abyste si v tomto státě zachovali sami nadvládu
nad všemi národy. V methodách zhoršení
volebního práva a jeho falšování
šli jste ještě mnohem dále, vytvořili
jste příklad, který bychom marně hledali
v parlamentních dějinách některé
jiné země, potrestali jste malé strany, které
kandidovaly bez úspěchu tím, že přišly
o své hlasy a nedostaly mandátu ani tehdy, když
by byl zbytek hlasů z celého státního
území stačil na několik mandátů.
Potrestali jste tyto malé strany dále tím,
že za účast při volbách musily
státu zaplatiti mnohem větší sumu, než
strany velké.
A nad to ještě učinili jste něco neslýchaného.
Nejen, že tyto malé strany ztratily své hlasy,
které byly odevzdány pro jejich kandidátní
listinu, díky vaší tak zvané volební
reformě použili jste hlasů ztracených
malými stranami pro sebe, uloupili jste je těmto
malým stranám! Drzejšího falšování
úmyslu voličů nemůžeme si již
představiti. Když se takové věci provádějí,
nesmíte míti odvahy vystoupiti před veřejnost
a chlubiti se, že máte bůhví jaká
demokratická zařízení, a pak by si
měl přece také pan ministerský předseda
do jisté míry rozvážiti, aby se dovolával
s takovým řečnickým zápalem
úsudku ciziny. Nejen že byly oposiční
hlasy malých stran prohlášeny za ztracené
pro tyto malé strany, nýbrž ještě
byly připočítány stranám velkým.
Malé strany, které chtěly voliti oposici,
které chtěly oslabiti koalici, dostaly se touto
volební reformou tam, že jejich oposiční
hlasy musily přispěti nyní k posílení
koalice. Kde v celém světě byla s takovým
cynismem falšována vůle části
voličstva v opak? Je to výsměchem demokracie,
že si nemůžeme ani představiti trpčího,
horšího, drastičtějšího
a cyničtějšího. Přes to, přes
tuto neslýchanou volební geometrii, přes
tuto krádež hlasů jiným stranám,
zamýšlenou zákonem, zůstal marným
pokus zajistiti takovýmto způsobem většinu
a moc koalice k dalšímu udržení násilného
panství nad druhými národy, neboť volby
vám, koaličním stranám, přivodily
silnou porážku. Vy zde vládnete dík
té okolnosti, že jste nachytali novou stranu, která
dnes vaší koalici posiluje, kdežto dřívější
oposice v tomto volebním boji zvítězila.
Volební výsledek znamená, že se voličstvo
jasně a hlasitě odříká koalice,
odsuzuje její politiku, a kdybyste měli jiskru demokratického
cítění, kdyby ve vás byl zbytek smyslu
pro parlamentní methody, koaliční vláda
by ustoupila druhého dne, poražené koaliční
strany musily by se vzdáti plánu vésti dále
vládu v tomto státě. Místo toho zřídili
jste nové panství, prostě jste rozšířili
koaliční kruh o malou stranickou hromádku,
a pan Švehla má dnes odvahu říci:
"Jedinou autoritou demokracie jest většina".
To říká týž pan Švehla,
který většinu ztratil, který si ji musil
teprve zase uměle vytvořiti rozšířením
koalice. Pan Švehla podle vlastního úsudku
pozbyl autority, dle volebních výsledků nemá
již většiny a měl by proto z toho vyvoditi
důsledky. Autorita, o niž se dnes opírá,
není skutečná, tato autorita se nezakládá
na volebních výsledcích. Ovšem, dámy
a pánové, dnes se stala pěkná událost.
Koalice, jinak tak slabá, dostala náhle přírůstek
do rodiny. Našlo se více dětí této
koalice, než jich je ve sněmovně. Jinak obyčejně
neznáme otce dítěte, v tomto případě
jsou neznáma jména dětí, nevíme,
odkud náhle přišly, avšak byly zde. (Veselost
na levici.) Věc je příliš vážná,
aby jí bylo dále používáno k
žertu, faktem jest, že bylo obnoveno panství
menšiny, že bylo uměle slepeno přibráním
několika málo lidí. Tu se rozčilujete,
pánové z koaličních stran, nad diktátorskými
choutkami bolševiků. My tyto methody jako normální
a obyčejné odmítáme. Vy jste však
sami sáhli k diktatuře menšiny a neštítíte
se tuto diktaturu trvale udržovati.
K této hanbě zhoršení a falšování
volební reformy, falšování vůle
jedné části voličstva, k umělému
užití jedné části hlasů
oposičních k volebním pomůckám
pro většinu, k znásilnění malých
stran, k tomuto množství podvodů a úskoků
a nepoctivostí přistupuje pak ještě
hanba tvoření vlády, jejímiž
svědky jsme se stali v posledních týdnech.
Celé týdny musilo býti vyjednáváno,
aby byla tato vláda šťastně uskutečněna,
avšak již to jest důkazem toho, jak pevně
stavěna tato celá koaliční budova,
jak velká jest vnitřní souvislost. Musilo
býti skližováno, látáno, čachrováno
a slibováno, aby tato vláda byla šťastně
uskutečněna, a jednání, která
se táhla celé týdny, netýkala se v
podstatě velkých sporných programů.
Ó nikoliv, bylo to zase čachrování
s rozdělením jednotlivých ministerských
křesel nad výměru podílů jednotlivých
koaličních stran na moci a na sinekurách.
Hnus a odpor jímá člověka, když
se podívá na toto odporné divadlo. Proto
byl celé měsíce parlament vyřazen,
proto byl poslán domů a rozpuštěn a
předčasně rozepsány volby, poněvadž
jste chtěli namluviti voličům, že nové
volby potvrdí a osvědčí, že si
obyvatelstvo přeje koaliční systém,
a pan ministerský předseda dokonce dovedl tvrditi
něco takového ještě ve své dnešní
řeči, jako by tomu tak skutečně bylo,
a pak jsme se museli dožíti, že koalice vyšla
z voleb s menšinou hlasů a že bylo třeba
nekonečné námahy, aby byly zásady
jednotlivých koaličních stran spojeny na
společném programu, zásady, které
jsou tak různé, že se nemohou shodnouti a že
jenom žádostivost a touha po ministerských
křeslech zatlačuje všechny druhé úvahy
a po celé týdny ovládá koalici výlučně
anebo skoro výlučně.
A jak jste se stavěli v této době k parlamentu?
V jiných zemích, kde skutečně vládne
parlament, jest to tak, že i při dlouhotrvajících
krisích, den po dni se informuje veřejnost, co se
děje při vyjednávání o utvoření
vlády. My jsme byli odkázáni na náhodné
zprávy, na odposlouchané, často vymyšlené,
falešně vylíčené zprávy
v oficielních sděleních nějakých
žurnalistů. Koaličním stranám,
které jsou tak upřímnými demokraty,
nenapadlo ani ve snu, aby se nějak spojily s parlamentem,
aby nějak vyjednávaly s druhými stranami,
vyslechly jejich mínění. Nic z toho! Utvořeni
vlády považovalo se prostě za věc vnitřní,
tajnou, důvěrnou záležitost koalice.
Jak se to dělá v jiných zemích, kde
rozhodují zásady skutečně demokratické?
Podívejte se na Rakousko. Rakouská vláda
není jmenována presidentem a není shledávána
a slepována "pětkou". V Rakousku musí
se vláda podrobiti volbě parlamentu. Jste-li demokraty,
zkuste tutéž cestu. Ukažte, že nemusíte
sáhnouti ke všem možným čachrům,
ke všem možným skrytým a tajným
methodám, abyste se rozdělili o úřady
a uměle slátali dohromady vládu. Cítíte
rozdíl mezi onou demokracií a touto? Dnešního
dne, kdy se dostáváme v této sněmovně
po prvé ke slovu, ohražujeme se nejrozhodněji
proti falšování a hanobení parlamentárních
a demokratických zařízení, v němž
spatřujeme pobuřující neúctu
k parlamentu a zahanbující nevážnost
ke každé skutečné demokracii.
Nuže, pan ministerský předseda ohlásil
ve své řeči, kterou promluvil nedávno
ke koaličním žurnalistům, že se
v poměru vlády ke sněmovně a v poměru
koaličních stran ke stranám oposičním
mnoho věcí změní. Celé minulé
dějiny parlamentu mnohdy ukazovaly nedostatek. Avšak
to nezáleželo snad v nedostatku skutečně
demokratické vládní methody, nikoliv, pánové
z koalice! Můžete poděkovati panu ministerskému
předsedovi za kompliment, když prohlásil, že
byl parlament trochu líný a nedbalý. Týž
pan předseda vlády Švehla, kterého
jsme tak dlouho neviděli v parlamentě, ačkoliv
byl dávno zdráv, takže jsme neobyčejně
užasli, když se najednou před našima očima
vynořil, odvažuje se toto tvrditi. Kdyby výtka
ministerského předsedy měla nějaké
oprávnění, pak to neplatí o parlamentu,
který byl bezmocný a neměl co mluviti, ani
o té části, která patří
ke koalici, nýbrž příčinou toho
byla "pětka" nebo ona skupina šesti mužů,
která všecka rozhodnutí vydávala, která
sama ustanovovala, co má býti vládní
předlohou, co zákonem. Parlament není nic
jiného než vnější forma, kterou
nutno vyplniti, aby navenek byla zákonodárná
práce řádně vyřízena.
(Posl. Kaufmann [německy]:
A odpovědnost s vlastních beder svalena!) Ano,
také aby odpovědnost byla s vlastních beder
svalena. My jsme vždy svorně vystupovali proti tomuto
shnilému, neudržitelnému systému. Vy
jste toho nedbali, s pohrdáním přecházeli
jste všechny názory, a nyní přichází
pan předseda vlády a potvrzuje, že mnoho bylo
shnilého a nedbalého. Zajisté jenom u těch
pánů, kteří měli v rukách
režii. Pan předseda vlády nám ohlašuje,
že se má dostati parlamentu ve větší
míře iniciativy než v minulosti. Jak podivuhodné!
To je přece přiznání, že dříve
byl parlament rdoušen, že nebyl připuštěn
k činnosti, a že mu bylo překáženo
a bráněno. Ve skutečnosti koalice bránila
každému vážnému hnutí parlamentu.
Návrhy pocházející z oposice buď
nebyly projednávány, nebo byly přehlíženy
a bez ohledu na svůj obsah zamítány. Jakékoliv
hnutí, které přicházelo od jiné
strany, dusili jste v zárodku, odsoudili jste strany a
parlament jakožto celek k bezmocnosti. Degradovali jste jej,
snížili na pouhou formu, na směšný
hlasovací aparát o všech těch otázkách,
které jste chtěli míti odhlasovány.
Chtěli bychom věřiti, že přiznání
pana předsedy vlády jest snad důkazem k poznání
hříchů - ach nikoliv, tak daleko bohužel
ještě nejsme a zkušenost, kterou jsme udělali
na příklad dnes, ukazuje nám již, že
věci jsou zcela jiné. Pan předseda vlády
mluví o nových methodách, ve skutečnosti
zůstává staré násilí,
vládne stejné čachrování, není
vůle ke změně, chcete tento násilný
systém udržeti za každou cenu a za všech
okolností. Ovšem "pětka" zesnula
v Pánu, na její místo nastoupily jiné
koaliční výbory, které se skládají
z jiného počtu lidí, které však
jsou vybaveny stejným anebo podobným oprávněním,
jako v Pánu zesnulá "pětka". Domníváte
se, anebo chcete, pánové z koaličních
stran, namluviti všem lidem ve státě žijícím,
že je to demokratičtější, poněvadž
jste dosadili více účastníků
na skutečné moci k hanobení parlamentarismu
a demokracie, a to vzájemným ujednáním,
nikoli snad zákonem? Pan předseda vlády ohlašuje
jiný poměr k oposici. Vyhazování tisíců
německých státních zaměstnanců,
jakož i skutečnost, že se v posledních
týdnech bezohledně více počešťovalo
než před tím, vzrůstající
násilnost a bezohlednost, neukazují nijak na změnu
poměrů v koalici ke stranám a národům,
které ve své podstatě a ve svém celku
náleží oposici. To musím říci,
když dnes zase opět jsme viděli divadlo přímého
a surového znásilňování oposičních
stran v této sněmovně. Když se utíkáte
k volbě generálních řečníků,
abyste zkrátili rozpravu a dali věcem formu, kterou
si přejete, pak je to nový čin znásilnění,
proti němuž protestujeme. Tak parlament neupevníte
a neposilníte, tím vyvoláváte náladu,
která se obrací k protestu a k odporu, k vášnivému
boji proti methodám, které jste zavedli. Pan předseda
vlády nám však ohlásil, že přichází
nový duch v poměr ke stranám oposičním,
tak mínil, že nutno chtěj nebo nechtěj
rozeznávati mezi oposičními stranami. Není
to nový prostředek, není to nový duch
ani nová methoda, pan předseda vlády myslí
prostě na starou zásadu: "Rozděluj a
panuj!" Roztrhni od sebe oposici a budeš s ní
rychleji, hbitěji a lépe hotov. Pan předseda
vlády mluví o novém duchu, o nových
methodách, o nových vztazích. Jak to je s
námi? Jak to bylo při konstituování
obou sněmoven Národního shromáždění?
Nepocítili jsme zase starou čachrovací a
násilnou methodu? Národní shromáždění
skládá se dohromady ze 300 poslanců a 150
senátorů. Z poslanců náleží
159 koalici a 141 stranám oposičním. V senátě
jest poměr takový, že proti 79 členům
koalice stojí 71 členů oposice. V celku tedy
disponují koaliční strany 238 lidmi, oposice
však 212. Při tomto malém a ubohém rozdílu
se to potom dělá tak, že při rozdělování
míst předsednických a místopředsednických
v obou sněmovnách Národního shromáždění
béře se klíč 9 ku 2. Na 238 mandátů
9 míst, na 212 mandátů naproti tomu jen místa
2! To jest ten nový duch, který vás ovládá!
Pak má pan ministerský předseda odvahu dnes
říci, že nutno oposici respektovati. Opravdu
skvostný respekt, který jest vyjádřen
těmito čísly, je to starý, odsouzení
hodný duch, který tu vládne, je to starý
nedbalý způsob, jemuž jste přivykli,
je to čachrování, hanobení demokracie,
které jste si již dávno navykli. V naší
sněmovně odstranili jste konference klubovních
předsedů, jichž se nezříká
žádný skutečný parlament. Nikdy
jste nehledali dorozumění se stranami oposičními,
nikdy jste opravdově nevyjednávali, opírali
jste se prostě o libovůli a o moc, kterou jste měli
v ruce a které jste zneužívali. Nyní
opět vidíme, že tyto výstřelky
vedou k osobní malicherné nevraživosti, k systému
justifikování a bezpráví, k systému
ukazujícímu, že tu doopravdy nelze znamenati
nového ducha, který prý sem vešel. Ukazujete
se jako před tím jakožto lidé nenávistní,
jako nesmiřitelní bojovníci za svoji nadvládu,
na niž se domníváte míti právo.
Vydáváte se za bojovníky proti obstrukci
a, pánové z koalice, jaké stanovisko zaujímali
jste dříve k obstrukci? My váš ještě
opravdově neznáme, avšak co jsme zažili
všechno ve starém Rakousku? Kdybychom přece
byli tak učelivými žáky při tísícinásobném
bezpráví, jehož se dopouštíte,
hospodařila by zde obstrukce již jinak přes
všechny úklady jednacího řádu
a přivedla by tuto sněmovnu na okraj propasti. Ve
starém Rakousku byli vždycky, v opaku k methodám
jaké jsou zde, ochotni při všech obtížích
vyjednávati také s obstrukčními stranami,
hledalo se východisko a dosti často se našlo.
Přes to, že bylo s vámi zcela jinak jednáno,
nežli jednáte s námi, docházelo každé
chvíle znovu k výbuchům nejdivočejší
bezuzdné obstrukce, při níž se účastnili
také aktivně vaši místopředsedové,
jak se upamatujete, když snad uvedu jména Zázvorka
a Žáček. Jednou vedla vaše obstrukce
k rozpuštění rakouské poslanecké
sněmovny. Sněmovna byla znovu zvolena a onen místopředseda,
který dříve při obstrukci pomáhal,
byl znovu od vás zvolen za místopředsedu.
Tak jste ukázali ve starém Rakousku, jak velice
respektujete většinu, jak rozumíte parlamentnímu
používání zákonodárného
aparátu. Připadá nám to, jakoby se
zapomnělo na nejnovější dějiny
střední Evropy. Což se to všechno vytratilo
z vaší paměti? Když se tak dívám
do sálu, vidím mnohý obličej, který
v rakouské říšské radě
byl strhán zlostí, když jste všemi násilnými
prostředky obstruovali. Pamatuji se, jak národní
socialista Fresl v rakouské říšské
radě jednou 15 hodin takřka mluvil, nevím,
co by se nám stalo, kdybychom podnikli něco takového.
Nebo chcete snad zapírati, že jste prováděli
obstrukci prostředky, jakých se zde nikdy nepoužívalo?
Nejen rozbitými pulty, nýbrž i automobilovými
houkačkami, píšťalkami s pronikavým
hlasem, které prorážely člověku
mozkem, že jste ji prováděli s takovým
opravdovým pekelným lomozem, jaký neviděl
jistě žádný jiný parlament na
světě? Což jste to všechno zapomněli,
což jste to vymazali ze svých dějin, není
to všechno pravda? A jak ospravedlníte naproti tomu
chování, jak si počínáte zde
ve státě? Zde říkáte: Takové
bojovné methody se zde netrpí, v každém
odporu již vidíte obstrukci a stavíte se proti
ní všemi mocenskými prostředky. Zde
zatracujete to, co jste vždy po celá léta sami
činili s napětím všech svých
sil, nejrozmanitější a nejméně
pěkné obstrukční methody. Dříve
jste se vždy pyšně chlubili svými revolučními
dějinami. Nestydíte se dnes za tuto svoji minulost?
Domnívám se, že nikoliv. Pak byste musili míti
porozumění pro to, že se oposice v tomto státě
opírá vaší nadvládě, musili
byste míti porozumění pro to, že to
chceme jinak, pak byste se musili styděti za methody, jichž
dnes používáte, abyste oposici zmohli. Vy máte
v národě menšinu, většinu jste
ztratili, uměle jste ji zase sestavili, přibravše
nové síly. Volby byly pro vás soudným
dnem, súčtováním také vašeho
vlastního lidu s vašimi methodami, s vaší
politikou. Od volby k volbě - také ve většině
obcí dochází to podobného výrazu
zhoršovala se vaše situace. Víte, jak vypadne
výsledek nejbližších voleb? Myslím,
že vzhledem k posledním zkušenostem trochu více
skromnosti by vám neškodilo. Svoji většinu
jste ztratili násilím, které jste prováděli
proti menšině, které jste především
prováděli proti pracujícím třídám
ve státě, a jestliže směřuje
násilí proti pracujícím lidem, pak-li
oni jsou postiženi, pak je to nejhanebnější
způsob násilí, zasluhující
nejvíce opovržení a nenávisti. A právě
v nejnovější době, v souvislosti s volbami,
dopustili jste se zase násilnických skutků
vůči státním zaměstnancům.