Předseda: Malypetr.
Místopředsedově: dr Spina, inž.
Dostálek, Slavíček, Stivín.
Zapisovatelé: Bečko, Dubický.
232 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Černý,
ministři dr Engliš, Syrový, za
ministerstvo financí odb. přednosta dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 32. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem: na dnešní schůzi
posl. dr Dérerovi pro neodkladné záležitosti,
na dnešní, případně zítřejší
a čtvrteční schůzi posl. Pikovi
pro nemoc v rodině, na tento týden posl. dr Jabloniczkému
pro neodkladně záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. dr Wollschack.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
vyslal do výboru rozpočtového posl.
Tayerle za posl. Svobodu.
Klub poslanců čsl. strany lidově vyslal do
výboru branného posl. Fr. Navrátila
za posl. Staška.
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru zemědělského
posl. dr Králíka za posl. Braneckého;
do výboru rozpočtového posl. dr Jos.
Černého za posl. Molíka a posl. inž.
Hrdinu za posl. Zocha.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
vyslal do výboru živnostenského posl.
Schäfera za posl. Roschera.
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu posl. dr Štefana za posl. dr Králíka;
klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
posl. V. Beneše za posl. Biňovce; klub poslanců
čsl. strany lidové posl. Al. Petra za posl.
inž. Dostálka; klub poslanců čsl. strany
socialistické posl. dr Patejdla a Knejzlíka
za posl. inž. Záhorského a Pechmanovou, klub
poslanců čsl. nár. demokracie posl. Votrubu
za posl. Ježka; klub poslancov slovenskej ľudovej strany
posl. Matíka za posl. Hvozdzíka; klub poslanců
"Deutsche christl.-soz. Volkspartei" dne 14. června
1926 posl. Greifa za posl. Krumpe, dne 15. června
1926 posl. dr Petersilku za posl. Greifa.
Předseda: Došlo sdělení od vlády.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Předseda vlády sdělil přípisem
ze dne 5. června 1926, č. j. 9000/26 m. r., že
vláda předložila senátu k projednání
a schválení návrh zákona, jímž
se mění některá ustanovení
trestních řádů a zřizují
soudní lékařské rady.
Předseda: Došly naléhavé interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Naliehavá interpelácia posl. dr Korlátha
a súdr. min. predsedovi, ministrovi vnútra a vláde
o vládnom nariadení, vydanom ohľadne veľžupy,
ktorá má byť udajne sriadená dňom
1. júla 1926 v Podkarpatskej Rusi.
Naléhavá interpelace posl. Tauba, Schustera a druhů
ministru vnitra, že se zakazují oslavy na pamět
Matteottiho.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy:
posl. Bezděka a druhů ministru nár. obrany
o zadání dodávky mýdla,
posl. Szent-Iványho ministrovi školstva a nár.
osvety o požitkovom nedoplatku profesorov býv. ev.
ref. gymnázia v Bardiove.
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Odpovědi:
min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Koška a
druhů o nepřípustném úřadování
poštmistra v Žehuni u Král. Městce,
min. veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy na dotaz posl. Adámka a druhů o zřízení
druhé lékárny v Chotěboři,
předsedy vlády na dotaz posl. Nejezchleba-Marchy,
Staňka, Mašaty a soudr. o vykácení užitkových
stromů na zabraném majetku Augustinianského
kláštera v Nových Hvězdlicích,
min. soc. péče na dotaz posl. Rýpara a druhů
o přeložení okresní nemocenské
pokladny z Frýštátu do Orlově.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
422. Vládní návrh zákona, kterým
se zavádí průkaz způsobilosti pro
živnost hostinskou a výčepnickou.
423. Vládní návrh zákona, kterým
se doplňuje a mění zákon ze dne 21.
prosince 1923, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1924, o dani z uhlí.
424. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
k schválení prozatímní úprava
obchodních styků mezi republikou Československou
a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not
v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 21.
května 1926, č. 77 Sb. z. a n.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
379. Zpráva imunitného výboru o žiadosti
hlav. št. zástupiteľstva v Bratislave za súhlas
k trest. stíhaniu posl. Tománka pre prečiny
spáchané proti §u 14, č. 3 zákona
na ochranu republiky.
380. Zpráva imunitného výboru o žiadosti
hlav. štát. zástupiteľstva v Bratislave,
v ktorej toto žiada posl. snemovňu za súhlas
k trest. stíhaniu posl. Tománka pre prečiny
podľa §u 14, č. 3 a §u 18, č. 1 a
3 zákona na ochranu republiky.
383. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. soudu v Opavě za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Schollicha pro přečin §u 14, č.
1 zákona na ochranu republiky.
387. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okres. soudu v Č. Krumlově za souhlas s trestním
stíháním posl. Hirsche pro přestupek
proti bezpečnosti cti a podle §u 491, §u 496
tr. z., dále pro přestupky podle §u 1 zákona
ze dne 17. prosince 1921, č. 309 Sb. z. a n., a §u
3 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř.
z. a přestupek podle §u 4, č. 1 a 2 zákona
ze dne 17. prosince 1921, č. 309 Sb. z. a n.
405. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. Tománka
pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst.
II, čís. 1, §u 6 zák. čl. XLI
z r. 1914 ca Dimitrijevič.
406. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. Šafranko
pro zločin podle § 15, č. 3 zákona na
ochranu republiky.
407. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Brně za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Budaye pro přestupek proti bezpečnosti
cti ca Teodor Dimitrijevič.
408. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. dr Jurigy
pro přečin podle §u 14, č. 3 zákona
na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č.
50 Sb. z. a n.
409. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Johanise pro přečin proti bezpečnosti
cti.
410. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Podbořanech za souhlas s trest. stíháním
posl. Haiplicka pro přestupek podle §u 19 shromažďovacího
zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř.
z.
411. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze
dne 24. března 1926, č. 4391/26, za souhlas s trest.
stíháním posl. dr Labaje pro přečin
podle §u 14, č. 3 zákona na ochranu republiky
a přestupek podle nařízení býv.
uher. min. vnitra č. 766/98 B. M.
413. Zpráva imunitního výboru o žádosti
kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním
posl. Petera pro zločin podle § 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky a přestupek podle §u 491 tr.
z. a čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č.
8 ř. z. z r. 1863.
426. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 311) zákona o sčítání
lidu.
427. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu o osvojení (tisk 2).
428. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu o trestním stíhání
presidenta republiky a členů vlády podle
§§ 34, 67 a 79 úst. listiny (tisk 3).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
309. Odpovědi:
I. min. železnic na interp. posl. Windirsche a druhů
o jazykové úpravě železničních
návěští (tisk V/125),
II. min. železnic na interp. posl. dr Koberga, Matznera a
druhů o nešvarech na trati Olomouc-Krnov-Hanušovice-Olomouc
a na vedlejších tratích (tisk II/97),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Nitsche a druhů
o provádění nařízení
o knihovním dělení parcel (tisk XV/144),
IV. vlády na interp. posl. Windirsche a druhů, aby
byla vydána opatření, jimiž by se zamezil
převod závodů a nemovitostí, které
jsou v držbě domácích průmyslníků
(tisk VI/49),
V. min. nár. obrany na interp. posl. Staňka, Udržala,
Roudnického, Šamalíka, Tomáška,
dr Meissnera, dr Franke, Zeminové, dr Kramáře,
dr Lukavského, Horáka, Najmana a druhů o
tragickém výbuchu třaskavin v Truhlářské
ulici (tisk I/182),
VI. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a spol. o rozkazu zemského
četnického velitelství pro Moravu č.
17 ze dne 17. dubna 1925 stran započtení doby ztrávené
v zajetí (tisk VII/90),
VII. vlády na interp. posl. Kurťaka a druhů
o jazykovém nařízení (tisk I/125),
VIII. předsedy vlády na interp. posl. dr Korlátha
a spol. o bezprávném odcizení čtyř
knih Komenského funkcionáři České
Akademie věd a umění v Praze ve prospěch
národního jmění českého,
a kde tedy jde o národní čest (tisk XXV/181),
IX. min. železnic na interp. posl. dr Mayr-Hartinga a druhů
o zamýšleném všeobecném organisačním
řádu podniku Československé státní
dráhy (tisk II/22),
X. min. vnitra na interp. posl. dr Luschky a druhů, aby
v Karvinné ve Slezsku byly provedeny obecní volby
(tisk IV/182),
XI. min. veř. prací na interp. posl. Windirsche
a druhů o regulaci Nisy pod městem Libercem (tisk
VII/97),
XII. min. nár. obrany na interp. posl. Buriana, Jurana
a soudr. o poměrech v Československé zbrojovce
v Brně (tisk XXII/181),
XIII. min. soc. péče na interpelaci posl. Koczora
a spol. o obnovení samosprávy okresní pokladny
pro dělnické pojištění v Komárně
a jiných stejných institucí (tisk V/144),
XIV. min. zemědělství na interp. posl. Windirsche
a druhů, aby byly přezkoušeny poplatky, požadované
za prohlídku dobytka při nutných porážkách
(tisk IX/92),
XV. min. financí v dohodě s min. obchodu a min.
zemědělství na interp. posl. Windirsche a
druhů o paušalování daně z obratu
u jatečného dobytka a masa (tisk XIV/92),
XVI. min. nár. obrany na interp. posl. Simma a druhů
o nutné reformě vojenství (tisk X/181),
XVII. min. věcí zahraničních na interp.
posl. dr Czecha, Hillebranda a druhů o odročení
odzbrojovací konference (tisk X/97),
XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Grünznera, Kirpalové
a druhů o trestním stíhání
obecního zastupitelstva v Předlicích (tisk
III/144),
XIX. min. soc. péče na interp. posl. Laube, Zeminové
a soudr. o výluce dělnictva při výrobě
prádla v Praze (tisk XXII/215).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány a současně přikázány
výboru iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
390. Návrh posl. Krumpeho, Greifa a druhů, aby byla
poskytnuta pomoc osobám poškozeným živelní
pohromou v severočeských okresích.
391. Návrh posl. Simma, Patzela a druhů na změnu
zákona ze dne 31. března 1925, č. 61 Sb.
z. a n., o zachování pracovních (služebních)
poměrů po dobu cvičení ve zbrani.
393. Návrh posl. Tománka, Pavlačku, Macháčka
a spol. na poskytnutie pomoci roľníkom navštíveným
povodňou v obciach: Uhorská Skalica, Holíč,
Gbely, Kúty, Unín, Brocko, Moravské Sväté
Jány, Malacky, Leváre, Dimburg, Jakubov, Uhorská
Ves, Devinská Nová Ves atď.
394. Návrh posl. Koudelky, Bechyně, A. Chalupy,
Srby a soudr., aby byla bezodkladně poskytnuta pomoc chudým
zemědělcům postiženým posledními
živelními pohromami a aby energicky a soustavně
učiněna byla opatření k zmírnění
podobných pohrom v budoucnosti.
395. Návrh posl. Staška, Čuříka,
Koška, Bezděka, Sedláčka a druhů,
aby vláda učinila opatření proti spekulativnímu
zdražování potravin.
396. Návrh posl. Staňka, dr inž. Botto, Bradáče,
Mašaty, Dubického, Hintermüllera, Janalíka,
Tománka, dr Lukavského, Petrovického, dr
Matouška, Najmana a soudr. na pomoc postiženým
živelními pohromami.
400. Návrh posl. Schweichharta, Grünznera, Kirpalové
a druhů, aby ihned byla poskytnuta pomoc oblastem postiženým
bouří dne 5. června 1926.
401. Návrh posl. Szent-Iványho a spol. o rychlej
podpore obyvateľov Slovenska a Podkarpatskej Rusi povodňou
poškodených.
420. Návrh posl. Petrovického, Malíka, Sedláčka,
Slavíčka a spol., aby pro živnost hostinskou
a výčepnickou byl zaveden průkaz způsobilosti.
421. Návrh posl. Hrušovského, Špatného
a spol., aby sněmovnám byl předložen
seznam poslanců a senátorů, jimž byly
přiděleny zbytkové statky.
425. Návrh posl. Pechmanové, Davida, Laube a druhů
na poskytnutí pomoci postiženým živelními
pohromami v okrese soboteckém, libáňském,
poděbradském a mladoboleslavském.
Místopředseda inž. Dostálek (převzav
předsednictví - zvoní):
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výborů sociálně-politického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 100) zákona o úpravě-platových
a některých služebních poměrů
státních zaměstnanců (tisk 333 a k
tisku 333).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl.
Malík, zpravodajem výboru rozpočtového
posl. dr Nosek.
K projednávání tohoto odstavce pořadu
dostavil se za ministerstvo financí p. odb. přednosta
dr Vlasák.
Ježto pan zpravodaj výboru soc.-politického
zprávu svoji přednesl již v 31. schůzi,
uděluji slovo druhému zpravodaji, jímž
jest za rozpočtový výbor posl. dr Nosek.
Zpravodaj posl. dr Nosek: Slavná sněmovno!
Vládní osnova o úpravě platových
a některých služebních poměrů
státních zaměstnanců, kterou je nám
dnes se zabývati, byla předmětem jednání
rozpočtového výboru ve schůzi konané
2. června t. r. Výbor zabýval se všemi
změnami, které výbor soc.-politický
na věci učinil, a sám také se svého
stanoviska - zejména se stanoviska úhradového
a se stanoviska dostačitelnosti mzdy státních
zaměstnanců - se zabýval otázkou touto.
Bylo by nesprávné posuzovati otázku, která
je dnes předmětem našeho jednání,
tak, jakoby šlo jen o úpravu platů státně-zaměstnaneckých,
poněvadž v podstatě jde o věc dosahu
daleko většího, než by se na první
pohled mohlo zdáti. Jde tu o novelisaci a soustavnou kodifikaci
různých částí administrativního
práva, které se zde upravují v rámci
požitkového systému státně-zaměstnaneckého.
Jest správné přihlédnouti při
podobných věcech také z části
aspoň k historickému vývoji, poněvadž
jen s tohoto hlediska lze potom správně oceniti
a správný význam přiložiti určitým
opatřením nového rázu, stane-li se
nám zjevno, z jakého prostředí a historického
vývoje ta která právní norma vyvěrá.
Otázky státně-zaměstnanecké
byly řešeny už v dobách dřívějších
a za dřívější soustavy celou
řadou příslušných norem a já
uvedu nejdůležitější zákonná
opatření, která v bývalém Rakousku
touto otázkou se zabývala. Jsou to zejména
zákony z 15. dubna 1873, č. 47, 48 a 49 ř.
z., dále nová obsáhlá úprava
pořízená zákonem z 19. září
1898, č. 172 až 175 ř. z., zákon ze
dne 19. února 1907, č. 34 ř. z., zákon
z 24. února 1907, č. 55 ř. z., a konečně
poslední velký zákon ze dne 25. září
1908, č. 208 ř. z.
Všechen tento vývoj úpravy požitků
státně-zaměstnaneckých vyvrcholen
byl pak známou velikou pragmatikou státně-zaměstnaneckou
z r. 1914. Základní princip, na kterém tato
osnova zákona, pozdější základna
práva úřednického sama spočívala,
byla systemisace míst a jmenování na jednotlivá
uprázdněná místa. Je nesporno, že
v praxi vyskytovaly se určitě obtíže,
zejména po té stránce, že nebylo možno
vždycky dosíci jmenováním přiměřeného
vyššího postavení a tím také
hospodářského zlepšení. Praxe
sama začala si znenáhla napomáhati tím,
že jednoduše jmenovala jednotlivé úředníky,
kteří neměli odůvodněné
a rozumné naděje, že by se mohli dostati na
místo vyšší, systemisované přímým
jmenováním, že zavedla t. zv. jmenování
ad personam, čímž propůjčovala
vyšší služební požitky, příslušející
vyšší služební třídě,
aniž dotyčný státní zaměstnanec
měl vůbec na dohlednou dobu naději dostati
se na některé místo systemisované.
Tímto způsobem znenáhla zavedla se určitá
forma časového postupu, poněvadž je
přirozeno, že taková jmenování
dála se potom hromadně, obyčejně po
jednotlivých ročnících s ohledem na
celkovou dobu služební v určité nižší
kategorii služební jíž ztrávenou.
Veliké otřesy sociální, způsobené
světovou válkou, měly potom za následek
určitou změnu v celém nazírání
na jednotlivá ustanovení jmenovaného právního
oboru. Úřednická pragmatika z r. 1914 sama
už zavedla vzhledem k dřívější
praxi automatický postup. Zákonodárství
pozdější pak provedlo některé
změny, pokud se týkalo automatického postupu
časového a také diferencování
jednotlivých kategorií státních zaměstnanců
čili t. zv. stabilisování. Po této
stránce je příznačno, že služné,
které podstatně není ničím
jiným než mzdou, placenou za vykonanou práci,
pozbývalo v dobách tehdejšího hospodářského
rozvratu více a více tohoto svého charakteru
a stávalo se platem plněným hodně
s ohledem na sociální potřeby státních
zaměstnanců, počalo se přihlížeti
k rodinnému stavu, zda státní zaměstnanec
je svobodný či ženatý, má-li
větší či menší počet
dítek, začalo se přihlížeti vůbec
k tomu, zda celkové jeho služné je dostačitelné
vzhledem ke stoupající drahotě, a posuzována
byla otázka tato potom s toho hlediska, že kategoriím
státně-zaměstnaneckým hůře
placeným přidávalo se relativně více
než kategoriím státně-zaměstnaneckým
výše postaveným a lépe placeným,
čímž jsme se dostali k problému t. zv.
nivelisace.
Je pochopitelno, jakmile zase poněkud poměry vracejí
se do ustálenějších poměrů
dřívějších, že všechny
tyto výchylky, způsobené mimořádnými
poměry sociálními v době válečné,
pozvolna zase musejí se napravovati, ačkoliv je
při tom zřejmo, že naprosto nelze říci,
že by všechno bylo možno přenésti
zase prostě do relace předválečných
poměrů, poněvadž jsou zde změněny
nejen poměry hospodářské, nýbrž
i názory na sociální úkoly státu.
Po této stránce chtěl bych doložiti
své tvrzení některými číselnými
údaji, jejichž výpočet zdá se
ovšem někdy méně záživným,
za to však tím spíše dokazuje správnost
předneseného tvrzení.