Předseda: Dne 4. prosince 1926 byly poštou
tiskem rozeslány vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
727. Vládní návrh zákona o
dávce ze šumivého vína.
728. Vládní návrh zákona, jímž
se stanoví mírový počet československého
vojska od 1. října 1927.
Předseda: Dne 4. prosince 1926 byla poštou
tiskem rozeslána usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
735. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 225 a 259), kterým se prodlužuje
platnost ustanovení zákona ze dne 2. července
1924, č. 164 Sb. z. a n., kterým se mění
v a doplňuje zák. čl. I/1911 o civilním
řízení soudním.
736. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 224 a 246), kterým se mění
zákon ze dne 3. července 1923, č. 143
Sb. z. a n., o finančních a právních
výhodách na podporu soustavné elektrisace.
737. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 223 a 270) o příspěvcích
(záznamném) pro bursovní fond Pražské
bursy pro zboží a cenné papíry.
Předseda: Dne 4. prosince 1926 byly poštou
tiskem rozeslány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte)!
724. Interpelace:
I. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky a
spol. min. financí o vhodné výzbroji pohraniční
finanční stráže,
II. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky
a spol. min. financí o častých a zbytečných
přesázkách pohraniční finanční
stráže na Slovensku a Podkarpatské Rusi,
III. posl. Mikulíčka a soudr. min. železnic.
o podvodném deklarování vagonů
štěrku, zasílaného do Zlína,
IV. posl. Prokeše, Chalupníka, Brožíka
a soudr. min. železnic o nedostatečném přistavování
uhelných vagonů v revíru ostravsko-karvínském,
V. posl. Tučného, Buřívala, dr Uhlíře
a spol. min. spravedlnosti o útisku, prováděném
zřízenci firmy A. Čerych a synové
v Josefově na Moravě na býv. zaměstnancích
podniku této firmy,
VI. posl. Buřívala, Tučného, dr Uhlíře
a spol. min. spravedlnosti a vnitra o útisku, prováděném
některými zaměstnavateli v textilním
průmyslu,
VII. posl. dr Koberga a druhů min. vnitra o užívání
jazyků u samosprávných zemských úřadů,
VIII. posl. dr Schollicha a druhů min. vnitra o zadávání
licencí na biografy,
IX. posl. dr Schollicha a druhů předsedovi vlády
a min. vnitra, že nejsou zachovávány mezinárodní
opční úmluvy,
X. posl. dr Schollicha a druhů min. železnic o nápisech
na staničních budovách,
XI. posl. Kleina a soudr. min. soc. péče, vnitra
a spravedlnosti o převodu pojišťovacích
obchodů První uherské všeobecné
pojišťovací společnosti na Slovenskou
pojišťovnu, a. s. v Bratislavě a o důsledcích
toho pro zaměstnance prve jmenované pojišťovny,
XII. posl. Brodeckého, inž. Nečase, V. Beneše,
Tayerle a soudr. min. financí a min. železnic o nové
úpravě pensijních a zaopatřovacích
požitků státních zaměstnanců,
zaměstnanců státních podniků
a fondů státem spravovaných,
XIII. posl. dr Schollicha a druhů předsedovi vlády
a ministrovi veřejných prací o čachru
s dovozními listy,
XIV. posl. dr Koberga a druhů ministrovi nár. obrany
o zřízení dvou skladišť na prach
a vojenské střelnice v Bruntále,
XV. posl. dr Schollicha a druhů min. železnic o užívání
jazyků na železnicích,
XVI. posl. dr Schollicha a druhů předsedovi vlády
o úřednictvu v ministerstvech a u ústředních
úřadů,
XVII. posl. Bezděka, dr Mičury, Čuříka,
Al. Petra, Sedláčka a druhů min. zásobování
lidu a vnitra o opětném zdražení cukru,
XVIII. posl. Netolického, dr Franke a spol. min. soc. péče,
zda podá zákon, jímž zlepšeno by
bylo postavení válečných invalidů-učitelů,
XIX. posl. Špačka, E. Vencla, Rýpara a druhů
min. železnic o katastrofálních následcích
nedostatečného přídělu uhelných
vozů revíru ostravsko-karvínskému,
XX. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky
a spol. min. financí o odčítání
čekatelského roku smluvních berních
úředníků při jejich jmenování
definitivními,
XXI. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky
a spol. min. školství a nár. osvěty
o vyplácení diet a stěhovacích výloh
učitelům,
XXII. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky
a spol. vládě o započítání
předchozí voj. služební doby a válečných
pololetí do postupu,
XXIII. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky
a spol. min. financí a ledabylém provádění
§u 29, 31 a 193 zákona č. 103/1926 ve stavu
finanční pohraniční stráže
zem. fin. řed. v Praze.
Předseda: Dne 4. prosince 1926 byly poštou
tiskem rozeslány Těsnopisecké zprávy
o 47. a 48. schůzi posl. sněmovny.
Předseda: Počátkem schůze
byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
753. Zpráva rozpočtového výboru o
státním závěrečném účtu
republiky Československé za rok 1924 (tisk 336)
spolu s účty státního melioračního
fondu, státního bytového fondu a dávky
z majetku.
758. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Jílka pro zločin veř. násilí
ve smyslu §u 98 a) trest. zák.
Předseda: Počátkem schůze
byla tiskem rozdána publikace Mezinárodní
informační služby parlamentní "Z
cizích parlamentů" roč. VII, č.
10 až 12. Dne 4. prosince 1926 byly poštou tiskem rozeslány
a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
660. Návrh posl. Szent-Iványho a posl. na vydanie
zákona na základe ustanovenia obsaženého
v § 94 ústavného zákona Československej
republiky o organizácii súdov a štátnych
zastupitelství na Slovensku.
734. Návrh poslanců Pekárka, Vávry,
Sedláčka, Stenzla a druhů, aby byl vydán
zákon, v jímž se prodlužuje platnost zákona
ze dne v 1. července 1926, číslo 118 Sb.
z. a n., o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří.
738. Návrh posl. Stenzla, Tichiho, Eckerta, Pekárka
a druhů, aby byl vydán zákon, jímž
se prodlužuje platnost zákona ze dne 1. července
1926, č. 118 Sb. z. a n., o pojištění
zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity
a stáří.
739. Návrh posl. Kleina, Chalupníka, dr Dérera
a spol. na změnu § 1154 b) všeobec. obč.
zákona.
740. Návrh posl. Tučného, inž. Záhorského
a spol. na vydání zákona, kterým se
mění zákon ze dne 1. dubna 1921, č.
155 Sb. z. a n.
741. Návrh posl. Hlinku, dr Kubiša, Hancku a spol.
na poskytnutie podpory pohorelcom v Tepličke (okr. Žilina,
župa XVII.).
742. Návrh posl. inž. Nečase, Bečko,
dr Dérera a spol. na pokračování ve
vládní stravovací akci na Podkarpatské
Rusi v roce 1926-1927.
748. Návrh posl. Tučného, Mikuláše
a v spol. na vydání zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon náhradový.
749. Návrh posl. Berana, Anděla, Staška, dr
Lukavského, Hlinky a spol. na vydání zákona,
jímž upravuje se vyučování hudbě
a zpěvu.
750. Návrh posl. Horpynky, Simma a druhů na
změnu zákona ze dne 24. června 1926, č.
103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých
služebních poměrů státních
zaměstnanců (Platový zákon).
751. Návrh posl. Mlčocha, Hýbnera, Stenzla,
Tichiho a druhů na doplnění zákona
ze dne 19. prosince 1918, čís. 91 Sb. z. a n. (pracovní
doba v živnosti pekařské).
Předseda: Předseda vlády zaslal přípisem
ze dne 26. listopadu 1926, č. j. 18.909/26 m. r., statistickou
zprávu ministra nár. obrany ve smyslu §u 6,
odst. 6 zákona ze dne 7. prosince 1922, č. 370 Sb.
z. a n., jímž se stanoví výhody v plnění
branné povinnosti o tom, jak jednotlivé skupiny
branců byly výhodami poděleny.
Přikázal jsem tuto zprávu výboru brannému.
Výboru imunitnímu přikazuji žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
Župana župy košické ze dne 25. listopadu
1926, č. 12.647/1926 prez., za souhlas s trest. stíháním
posl. Sedorjaka pro přestupek nařízení
býv. maď. ministerstva vnitra ze dne 28. dubna 1848,
č. 216, nařízení téhož
ministerstva č. 128 z r. 1868 a č. 766 ze dne 13.
února 1898, resp. nařízení ministra
s plnou mocí pro správu Slovenska č. 4916
ze dne 6. června 1920 (č. J 303-II),
okr. soudu pro přestupky v Praze II. ze dne 10. listopadu
1926, č. T VI 1952/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek urážky veř.
úředníka podle §u 312 v tr. z. (č.
J 304-II),
okr. soudu v Žižkově ze dne 2. prosince 1926
č. T 2041/26/2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hrušky pro přestupek podle § 3,
resp. 19, zákona shromažďovacího z 15.
listopadu 1867, č. 135 ř. z. (č. J 305-II).
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji
přípis:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Přípis okr. soudu v Opavě ze dne 25. listopadu
1926, č. T VII 973/26, kterým se odvolává
žádost téhož soudu ze dne 12. listopadu
1926 za souhlas s trest. stíháním posl. Rýpara
pro urážku na cti podle §u 487 tr. z. (č.
J 301-II - presid. sdělení 47. schůze).
Předseda: Zápisy o 46. a 47. schůzi
byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány
písemné námitky, jsou schváleny podle
§u 73 jedn. řádu a budou podle téhož
paragrafu vytištěny.
Přistoupíme k projednávání
1. odstavce pořadu jímž je:
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu (tisk 491) zákona,
jímž se povoluji daňové výhody
pro nově vzniklé výrobní podniky národohospodářské
důležitosti (tisk 517)
Zpravodajem je p. posl. Pekárek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!
O předloženém návrhu zákona pojednával
rozpočtový výbor ve své schůzi
24. června t. r. Jeho usnesení, aby vládní
návrh byl předložen slavné sněmovně
k schválení, vycházelo z přesvědčení,
že skutečně konkrétní potřeba
žádá si vydání podobného
zákona. Proti vydání zákona vyslovily
se svého času obchodní a živnostenské
komory v Chebu, Opavě, Liberci a pak také komora
brněnská. Průmyslové kruhy, které
jsou zastupovány těmito komorami, poukazovaly na
svoje obavy, že by podobná podpora průmyslu
mohla vésti v cizině k odvetě, poněvadž
by v této podpoře mohl býti shledáván
buďto vývozní dumping anebo skrytá exportní
prémie. S tímto názorem rozpočtový
výbor souhlasiti nemohl už proto, poněvadž
by obavy, že jde o exportní dumping nebo o
exportní prémie, nastupovaly teprve tehdy, když
by skutečně šlo toliko o průmysl exportní.
Kromě toho, když se díváme na naši
exportní politiku, museli bychom, zastávajíce
do důsledků tento názor, dojíti také
k opatření, abychom veškeré výhody
pro exportní průmysl zrušili, poněvadž
doposud výhody poskytované exportnímu průmyslu
jsou daleko větší a významnější,
nežli je výhoda, která se podle vládní
osnovy zákona o daňových výhodách
pro podniky nově zakládané poskytuje.
Účelem zákona předloženého
sněmovně ke schválení není
všeobecně rozmnožování průmyslových
podniků. My při své hyperprodukci
průmyslové jistě nemůžeme míti
na zřeteli, abychom počet podniků ještě
zvyšovali a tím existenci stávajících
podniků ještě dále ztěžovali.
Zákonem, jak jsem již na počátku řekl,
má býti vyhověno potřebě konkrétních
případů, pokud jde o obory, jichž založení
je u nás ze zájmů národohospodářských
nutností, anebo pokud je vyžadují přímé
zájmy státní.
Osnovou má se podnikům, které se nově
zakládají, dostati úlevy na dani výdělkové,
a to všeobecné a zvláštní po dobu
prvotních počátků, nežli podniky
se zapracují a nežli překonají prvopočáteční
obtíže výrobní. Toto opatření
není vlastně ničím novým, je
to toliko přiměřená aplikace opatření,
jehož již za bývalého Rakouska bylo používáno
na území bývalého území
terstského a jež nejširší měrou
až dosud platí na Slovensku a Podkarpatské
Rusi podle uh. zák. čl. III z r. 1907.
Poněvadž uh. zák. čl. III z r. 1907
povoluje úlevy v daleko větší míře,
než by bylo přiměřené našim
hospodářským poměrům, nový
zákon, který předkládá rozpočtový
výbor slavné sněmovně ke schválení,
zrušuje §§ 1 až 5 platného dosud zák.
čl. z r. 1907 a ponechává toliko § 6
a následující citovaného v zák.
článku. Zákon sám je také již
částkou reformního díla daňového,
o kterém v nejbližší době budeme
jednati. Mohlo by se tedy říci, že snad věc
mohla býti odložena až do projednání
celého souboru daňového, ale konkrétní
případ, týkající se zřízení
továrny na dusíkaté látky v Mor. Ostravě,
veledůležitého to podniku národohospodářského
a významného pro posílení naší
státní obrany, vedl k této anticipaci speciálních
berních předpisů.
Ze stylisace zákona je patrno, že přímá
podpora určitých podniků průmyslových
na škodu jiných oborů průmyslových
je naprosto vyloučena. Já ovšem jako referent
se svého hlediska neuzavírám se názoru,
že by bylo potřebí, aby od případu
k případu byl vyslechnut zvláštní
poradní sbor, který by rozhodoval, jde-li skutečně
o podnik podle tohoto zákona. Ale zřízení
tohoto orgánu předpokládá přijetí
zákona, a je tedy již věcí veřejné
správy.
Jak jsem již pravil, rozpočtový výbor
zabýval se touto otázkou ve schůzi dne 24.
června 1926, vládní návrh proti původnímu
znění změnil v některých nepatrných
věcech, kteréžto změny jsou pojaty do
tisku 517.
Dovoluji si jménem rozpočtového výboru
slavné sněmovně doporučovati, aby
i ona vládní návrh v předloženém
znění schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této osnově
jsou přihlášeni řečníci.
Zahájíme proto rozpravu.
Prve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická stanovena byla
20 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není, navržená lhůta
je přijata. Ke slovu je přihlášen
na straně "proti" p. posl. Schweichhart.
Dávám mu slovo.
Posl. Schweichhart (německy): Slavná
v sněmovno! Tento návrh zákona jest v nepopíratelné
souvislosti s daňovou reformou. Na daňových
úlevách pro nově zavedená odvětví
výroby - o to jde v tomto návrhu se proto většina
zvláště a urychleně usnáší,
aby již předem mohla určitému podniku,
mor.-ostravské továrně na dusík, zajistit
velké výhody. Tento návrh má tedy
vysloveně protekcionářský ráz.
Ostatně jest to zákon, jenž protekčnímu
hospodářství ponechává velikou
vůli. Neboť v §u 1 zákona ponechává
se výlučně uvážení a blahovůli
byrokracie poskytovati berní úlevy. Jaký
význam má osudné slovo "může"
pod vlivem stranického hospodářství,
jako výsměch spravedlnosti, na př. v pozemkovém
úřadě, ví již dávno celý
svět. Ať se nám nepřichází
s tvrzením z důvodové zprávy k tomuto
zvláštnímu návrhu, že v tomto případě
jde o národohospodářsky velice významnou
věc. Ve skutečnosti jde zcela jasně o čistě
kapitalistický podnik, na němž vedle podniku
samého má především zájem
moloch militarismu. Ani poznámka obsažená v
důvodové zprávě, že se proto
Mor. Ostrava stala sídlem továrny, poněvadž
tam jest velká nezaměstnanost, nám neimponuje.
Nehledě k tomu, že v mnoha jiných městech
republiky jest rovněž velká nezaměstnanost,
má Československo za špatnou konjunkturu právě
v Mor. Ostravě děkovati především
mizerné obchodní smlouvě s Polskem. Byli-li
jsme v obchodním styku s Polskem loni pasivní 118
miliony korun, jsme letos pasivní již více
než 600 miliony korun. Přihlížejíce
k nanejvýš jednostrannému a nepokrytě
protekcionářskému rázu návrhu
podali jsme návrh, aby byl vrácen rozpočtovému
výboru, kde by se měl projednávati společně
s velkým návrhem daňovým.
Se zásadního stanoviska rád bych vůči
panu ministru financí dr Englišovi poznamenal,
že známý daňový odborník
plným právem prohlásil, že osvobození
od daní jest nejhrubší a nejprimitivnější
formou státní podpory výroby. Tohoto prostředku
lze snad užívati v polovzdělaných agrárních
státech, nehodí se však naprosto pro průmyslově
tak vysoce rozvinutou zemi, jako jest Československo. V
jistém brněnském případu ministr
financí prohlásil, aby se jen akciová jistina
nedoplňovala daňovými odpisy. Avšak
této správné zásady se v Mor. Ostravě
neužívá. Při tomto zákonu jde
o pokračování politiky osudné pro
veškeré národní hospodářství
státu, aby se na všeobecné útraty zajistily
velké finanční výhody určitým
kapitalistickým skupinám. Již při celním
boji jsme viděli, že se po této stránce
agrárníci a průmyslníci svorně
sešli. Dovedli si vzájemně opatřiti
velké hospodářské výhody. Touž
hru pozorovali jsme ostatně již ve starém Rakousku
a v mnoha jiných zemích jest tomu stejně.
Dřívější rozpor mezi agrarismem
a industrialismem jest již dávno překonán.
Oba se spojily, aby společně vykořistily
lid a učinily si ze státu poslušný nástroj.
Za těchto okolností naprosto nezní podivně,
když se v agrárních časopisech rázu
"Deutsche Landpost" s triumfem oznamuje, že se
český těžký průmysl chce
připojiti k agrární straně. Mínění,
jako by mezi průmyslem a zemědělstvím
byly nepřekonatelné rozpory, se tím stává
směšným. Známe zajisté souvislost
této jen zdánlivě nepřirozené
lásky, jest to totiž společný kapitalistický
zájem na vykořisťování širokých
vrstev, jenž svedl dohromady nejen agrárníky
německého a českého jazyka, nýbrž
vytvořil v celním boj také svazek mezi průmyslníky
a agrárníky.
Nyní přichází řešení
daňové otázky. Průmyslníci
chtějí při tom pokud možno nejvíce
získati a proto se připojili k agrárníkům,
kteří dnes s pomocí křesťanských
sociálů a živnostníků představují
moc agrárního kapitálu. Rozdělení
kořisti také při tomto politickém
obchodu: to jest smysl a účel přiblížení
průmyslníků agrárníkům,
kteří dnes ovládají stát. Není
to jen český průmysl, který zde jde
za tlakem svého měšce, také německý
průmysl dovede nalézti cestu k masným hrncům
agrárníků, aby uchvátil aspoň
několik drobtů z bohatě vystrojeného
stol u agrárních vládců, udílejících
milosti. Pomysleme si jen, co může koukati ze státních
v dodávek, nezkazí-li si to s rozhodujícím
panstvem!
Tyto dny zdůraznili vedoucí mužové českého
průmyslu na pražské schůzi "Svazu",
že, má-li se provozovati obchodní politika
vývozního státu, musejí býti
daňové poměry přiměřeně
upraveny. Po této stránce se jim nehodí,
že vláda v návrhu na úpravu financí
samosprávných sborů dodatečně
provedla zvýšení samosprávných
přirážek ze 410% na 610%, a to pro případ
často se opakující, že normální
přirážky příslušných
obcí nepostačí k zúročení
a umoření dluhů, které byly sjednány
do 1. ledna 1928. Kromě úpravy daňových
sazeb lze dosíci snížení daňových
břemen pro výrobní vrstvy, lépe řečeno:
kapitalisty, jen omezením vysokých obecních
přirážek. To si agrárníci nedají
dvakráte říci. I oni jsou zapřisáhlí
nepřátelé zvýšených obecních
přirážek, jichž se má užíti
ve prospěch zdraví a sociální péče
pracujícího obyvatelstva, na školství,
na stavbu cest, osvětlováni atd.
Že němečtí podnikatelé nejsou
o nic lepší než čeští a rovněž
jdou proti obcím a okresům a stejně podkopávají
samosprávu autonomních sborů, ačkoliv
patří k oposiční německé
národní straně, vidíme v okrese děčínském.
Tam zástupci německé národní
strany podávali v zájmu velkých továrníků
každoročně, také letos, námitky
proti okresnímu rozpočtu. Tentokráte vytýkají
příliš prý vysoké platy úředníků,
výdaje na dětský útulek, jenž
se staví a na zamýšlené zařízení
ústředního topení ve správní
budově. Samospráva obcí jest nejzřetelnějším
projevem práva sebeurčení, jehož se
však němečtí kapitalisté snadno
vzdávají pro mrzký mamon. Místo aby
se ze zvrácených úsporných důvodů
byrokratisovalo, jest v zájmu veškerenstva nutně
zapotřebí rozšířiti samosprávu.
Prováděti restrikci a šetřiti na útraty
nejchudšího bratra v národě, to jest
společným vůdčím motivem továrních
baronů a agrárních zemanů. Oběma
společným jest pud, viděti zdar výroby
v nejhorším vykořisťování
a v sociálním utlačování. Ničemu
se nenaučili ze zkušeností Ameriky a nejnověji
Německa, kde docházejí k poznání,
že dobře placené dělnictvo jest nejlepší
zárukou silného vnitřního trhu, jenž
prospívá stejně zemědělství
jako průmyslu. Právě nyní vidíme
z dojemných stížnosti obchodníků
na letošní naprosto špatné vánoční
obchody, jak ohromný význam má dělnictvo
jako spotřebitelé. Agrární pořekadlo,
že celý svět má peníze, má-li
peníze sedlák, jak nám bylo kdysi v celní
rozpravě také řečeno, nestalo se u
nás skutkem.