Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Předseda obecní správní komise v Chodouni,
okres Hořovice, učinil dne 9. dubna 1925 oznámení
na bývalého starostu tamního Štětku,
že jakožto obecní starosta dal si obecní
radou v Chodouni schváliti v několika případech
odměnu za ušlý výdělek z titulu
cest, které v zájmu obce vykonal. Tak dal si vyplatiti
dne 16. února 1924 za cestu do Hořovic, dne 17.
března 1924 taktéž za cestu do Hořovic,
15. května 1924 rovněž za cestu do Hořovic
a 6. září rovněž asi za úřední
cesty v zájmu obce náhradu ušlého výdělku,
ač dle přípisu Pražské železářské
společnosti, u které jako dělník byl
zaměstnán, za jmenované dny obdržel
jako předseda závodního výboru dělnického
náhradu ušlé mzdy, jelikož ve dnech těchto
byl činným pro závodní výbor
a dlel mimo Králův Dvůr.
Skutku za vinu kladeného dopustil se posl. Štětka
v době, kdy ještě poslancem nebyl, nepožíval
tedy tehdy ještě imunity. Ale i v tom případě,
kdyby poslancem byl, nemohla imunita krýti skutky povahy
takové, které s výkonem poslaneckého
mandátu nejméně souvisí, právě
naopak.
Z těchto důvodů navrhuje imunitní
výbor, aby posl. Štětka k trest. stíhání
pro přestupek podvodu byl vydán.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá.
Přistoupíme ihned ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Štětky.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Štětky.
Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. Čulena
pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst.
II, č. 1 a 2 a §u 8, č. 3 zák. čl.
XLI z r. 1914 (tisk 650).
Zpravodajem jest p. posl. Al. Beneš. Prosím,
aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Al. Beneš: Slavná sněmovno!
Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě z
26. března 1926, čís. 4453/26, za souhlas
s trest. stíháním posl. Čulena
pro přečin pomluvy podle §u 1, §u
3, odst. II, čís. 1 a 2, §u 8, čís.
3 zák. čl. XLI z r. 1914.
Rozsudkem sedrie v Bratislavě byl Marek Čulen,
dělník, odsouzen pro přečin pomluvy
k trestu 8denního vězení jako trestu hlavnímu
a 100 Kč peněžitého trestu jako vedlejšímu
podmínečně na dobu 2 roků. Tento rozsudek
byl změněn soudní tabulí v Bratislavě
na trest bezpodmínečný. Rozsudek druhé
stolice nenabyl moci práva, poněvadž se nestalo
dosud rozhodnutí o odvolání Marka Čulena,
které proti rozsudku ohlásil. Marek Čulen
stal se mezitím poslancem a proto žádá
státní zastupitelství v Bratislavě
o jeho vydání k dalšímu trestnímu
stíhání.
Podle obžalovacího spisu tvoří skutkovou
povahu k trestnímu stíhání M. Čulena
výroky pronesené na schůzi místní
organisace komunistické strany v Trnavě dne 1. května
1924, že "četnictvo a policie zakročuje
jen proti dělnictvu a chrání zloděje".
Poněvadž výroky tyto proneseny byly v době,
kdy posl. Čulen dosud poslancem nebyl, nelze je
krýti nynější jeho poslaneckou imunitou.
Proto navrhuje imunitní výbor poslanecké
sněmovně, aby posl. Čulen k dalšímu
trestnímu stíhání vydán byl.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této věci přihlášen jest
jako řečník p. posl. Čulen.
Zahájíme proto rozpravu.
Prve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická stanovena byla
15 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest přijata.
Uděluji slovo p. posl. Čulenovi.
Posl. Čulen: Pánovia! Myslím, že je
dosť materiálu, aby mohlo byť spísané
ďalšie vydanie Švejka, ktoré bude znázorňovať
československý parlamentarizmus. Demokracia a sloboda
v Československej republike a hlavne tu v parlamente už
natoľko postúpila, že nebude na škodu, ale
myslím, že bude potrebné, aby každý
rok aspoň štvrť roku bolo zasadanie, kde sa budú
v Československu pod rúškom demokracie a slobody
vybavovať len imunitky poslancov. Pánovia z vládnych
strán kapitalistických, keď sa hlásim
ku slovu pri imunitke, začínajú sa smiať,
myslím, že s tou domnienkou, že budeme prosiť,
aby nám odpustili, aby nás nežalovali a nepersekvovali.
Nie, ja prehlasujem, že ste na veľkom omyle. My nebudeme
nikdy prosiť, nás žiadna persekúcia zastrašiť
nemôže, ani nezastraší.
My hlásime sa ku slovu len preto, aby sme prehlásili
voči verejnosti, aká demokracia a aká sloboda
v tomto štáte existuje, že je tu čiste
diktatúra kapitalistická, namierená proti
pracujúcemu ľudu robotníkov a roľníkov.
Prečo, pánovia, neprehlásite otvorene, že
chcete prevádzať v tomto štáte čiste
kapitalistickú diktatúru? Preto nie, že ste
zbabelci a lhári...
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Volám p. posl. Čulena k pořádku.
Posl. Čulen (pokračuje): Keby ste
nimi neboli, prihlásili by ste sa otvorene k tomu. Preto
zakrývate všetko toto krásnymi frázami,
uchyľujete sa pod rúško demokracie a pod rúško
štátu. Preto má byť umlčaný
každý postup, každé slovo, ktoré
má smerovať k odhaleniu vašich záujmov
a nekalých úmyslov.
Imunitný výbor usnáša sa na mojom vydaní.
Držal som vraj v Trnave 1. mája - či r. 1924
alebo 1925, nepamätám sa už dobre - verejnú
schôdzu, na ktorej som mal odvahu prehovoriť, že
pokiaľ robotníci a malí úradníci
pracujú za almužnu, dotiaľ v Československej
republike rastú milionári ako huby po daždi,
pokiaľ na malých roľníkoch sa vymáhajú
nesnesiteľné dane, dotiaľ celý rad korupčných
afér a rôznych nekalých spôsobov a nepoctivých
skutkov sa páše na ľude, avšak štát,
vláda nechce, či ani nemá moci, aby tomu
zabránila. A medzi iným som sa opovážil
hovoriť, že vláda používa všetkých
nástrojov ku potlačeniu pracujúceho ľudu
a spomenul som samozrejme, že i četníkov a
četníckych orgánov ako kapitalistického
nástroja používa ku potlačeniu pracujúceho
ľudu. A ja to tvrdím, ešte dnes, že všetky
orgány v tomto štáte sú používané
k potlačeniu pracujúcich vrstiev nie ako osoby,
ale ako orgány, nástroje kapitalistickej moci.
Pánovia, aby som toto dokázal, vtedy som na tomto
mieste citoval prípady, že na pr. v Československej
republike, keď nezamestnaný robotník alebo
robotníčka ide do panského lesa na suché
drevo, keď nemá za čo si to drevo kúpiť,
keď je nezamestnaný a v biede, je honený a
šikanovaný četníkmi do kriminálu.
Ja som na tomto mieste uvádzal, aby mi páni dokázali,
a dokážte mi i dnes, ktorý veľkostatkár,
ktorý korupčník v tejto republike bol vedený
četníkmi, za to však tisíce a tisíce
robotníkov, domáhajúcich sa svojho platu
v nezamestnanosti a biede, ktorí šli na suché
drevo, boli četníkmi honení a žalárovaní.
Máme celý rad iných dôkazov. Na pr.
v Brodskej sa stal tento prípad: Keď prenajímala
obec Brodské honbu - má kus pozemku na moravskej
strane - dohovorila sa s vedúcim orgánom lesného
majetku lichtenštejnského, že keď prepustí
kúsok pôdy na moravskej strane, že budú
môcť chudobní robotníci si chodiť
do lesa na suché drevo. Sotva však tam šla robotníčka
Valchovičová ešte s jednou tehotnou ženou,
boly četníkmi napadené, četníci
ich zbili a zkopali, ačkoľvek ešte ani v lese
neboly, boly ešte na obecných lúkách.
Táto vec bola vyšetrovaná a čo sa stalo
s dotyčným četníkom, dosiaľ nevieme.
Máme ďalšie prípady! Kde je Ostrava, kde
sú Krompachy, kde je Trenčín, Hlohovec, kde
je Nové Mesto, kde sú Veľké Topolčany,
kde pán nadporučík Tajchman prebodnul robotníka
a za to bol povýšený na kapitána v Nitre.
Sám som ho videl v jednej kaviarni v Nitre, ako mal celú
hlavu sodretú. A čo sa konečne stalo? Toho
kapitána museli zo služby vyhodiť, ale napred
ho povýšili. Všetky udania proti tomu človekovi
boly márne, bol povýšený.
Takých dôkazov by sme mohli citovať celý
rad. Pravda, keď my o týchto veciach sa tu opovažujeme
hovoriť, dochádzajú návrhy, aby nás
i odtiaľ ešte vyhadzovali von. To je pekná demokracia
a sloboda.
R. 1926 komunistická strana poriadala verejné schôdze,
na ktorých malo byť hovorené o útlaku
pracujúceho ľudu na Slovensku. Čo sa nestalo?
Bolo vám známe, že tieto schôdze povolené
neboly, avšak člen župného zastupiteľstva
Bárta intervenoval na župnom úrade a župný
úrad mu prisľúbil, že tieto schôdze
budú povolené, že telefonicky rozhlási
to na všetky miesta. Čo sa nestalo? Posl. súdr.
Major referoval v Dunajskej Strede na schôdzi. Sotva
vystúpil na tribúnu a chcel hovoriť, bol četníkmi
zbitý a jeden robotník bol do čela pichnutý
bodákom. Súdr. Major bol zbitý len
preto, že chcel vystúpiť na tribúnu a
prehlásiť obecenstvu, aby sa v pokoji rozišlo.
Pri tom prípade bol zavretý i súdr. posl.
Steiner. Mám tu druhý prípad z Kulčár
Pusty. Nedávno prednášal súdr. posl.
Major s tohoto miesta, ako sa tam postupovalo počas
stávky proti robotníkom. Pozorujem, že i posl.
Hlinka sa usmieva, asi tomu, ako v Močonku na biskupskom
majetku nitrianskom bolo strieľané četníkmi
do robotníkov len preto, že títo slovenskí
robotníci chceli pracovať, ako tam bol postrelený
jeden robotník, ktorému sa nedostalo žiadnej
ochrany a chudiak na mieste vykrvácal a zomrel. Čo
ďalej sa stalo? Videli sme sami, ako na tomto veľkostatku
vodili robotníka Obucha a jeho manželku, rozbíjali
dvere a vytiahli robotníkov v noci z bytu, kde bolo samozrejme
použité orgánov četníckych na
ochranu veľkostatku biskupského, lebo robotníci
chceli pracovať. Mohol by som uviesť ešte celý
rad prípadov. Sám som videl potlčených
robotníkov, ich modriny, bol som pri mnohých takých
prípadoch prítomný.
Pánovia! Čím chcete dokázať,
že práve všetkých orgánov tohoto
štátu, tedy i orgánov četníckych
nie je používané na ochranu kapitalistov, ale
čiste na potlačovanie pracujúcich vrstiev
v tomto štáte? Ja vám prehlasujem, že
sme doviedli pracujúce vrstvy robotníkov a roľníkov
organizovať proti byrokracii, proti tyranom v Rakúsko-Uhorsku,
dovedieme zorganizovať pracujúce vrstvy i v tomto
štáte proti byrokratom a zlodejom pracujúceho
ľudu. Príde doba, že budú robotníci
súdiť a vtedy, hovorím vám, že
robotníci budú natoľko poctiví, že
oplatia toto i s úrokmi. Prehlasujem, že nepomohlo
a nezastrašilo v Číne ani stínanie hláv,
nepomôžu vám ani vaše kriminály
pri ďalšom našom postupe za oslobodenie pracujúcich
vrstiev. (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Dříve než udělím panu zpravodaji
slovo k doslovu, sděluji, že pan posl. Bolen podal
návrh, aby tato věc byla vrácena výboru
imunitnímu.
Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?
Zpravodaj posl. Al. Beneš: Děkuji.
Místopředseda inž. Dostálek: Pan
zpravodaj si doslovu nepřeje.
Přistoupíme ke hlasování.
Pan posl. Bolen navrhuje, aby věc byla vrácena
imunitnímu výboru. Dám nejprve hlasovati
o tomto návrhu.
Kdo souhlasí s návrhem p. posl. Bolena, aby
záležitost tato byla vrácena imunitnímu
výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Bolena je zamítnut.
(Výkřiky poslanců strany komunistické.
- Hluk.)
Budeme hlasovati o návrhu pana zpravodaje.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Čulena.
Kdo souhlasí tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Čulena.
Vyřízen jest 10. odstavec pořadu.
Přerušuji další projednávání
pořadu a přikročím k ukončení
schůze. Před tím učiním ještě
některá presidiální sdělení.
Jak bylo zjištěno z těsnopiseckého zápisu,
pronesl pan posl. Wünsch ve své řeči
v dnešní schůzi velezrádný výrok
o hlasování zbraněmi, za kterýž
ho volám dodatečně k pořádku.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo podle
§u 9, lit. m) jedn. řádu projev tento vyloučiti
z těsnopisecké zprávy.
Pan posl. dr Štefánek žádá
o udělení 14denní dovolené pro cestu
do ciziny.
Pan posl. Kubicsko žádá za dovolenou
až do provedení trestního řízení
pro zločin podvodu.
Pan posl. inž. Jung žádá o udělení
dovolené do 7. dubna t. r. pro neodkladné záležitosti.
Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst.
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolené zmíněným
poslancům jsou uděleny.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností posl.
Doležala za posl. Žalobina.
Klub poslanců komunistické strany Československa
vyslal do výboru branného posl. Hakena
za posl. Kopasze; do výboru rozpočtového
posl. Chloubu za posl. Štětku.
Místopředseda inž. Dostálek:
Mezi schůzí byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
959. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. Kubicsko
pro přečin utrhání na cti podle §u
1, §u 3, odst. II, č. 1, 2 a §u 9, č.
6 zák. čl. XLI z r. 1914.
961. Zpráva imunitního výboru o žádosti
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 27. října
1926, č. T V 1828/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Jos. Mayera pro přestupek urážky na cti.
966. Zpráva rozpočtového výboru o
vládním návrhu (tisk 850), kterým
se předkládá Národnímu shromáždění
podle posl. odst. čl. XII zákona ze dne 23. dubna
1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým se mění
a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č.
347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové, zpráva
o výsledku jednání provedeného mezi
státem a Národní bankou Československou
nastupující po Bankovním úřadě
ministerstva financí.
Místopředseda inž. Dostálek:
Mezi schůzí byla tiskem rozdána Těsnopisecká
zpráva o 64. schůzi poslanecké sněmovny
N. S. R. Č.
Přikročím k ukončení schůze
a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se
příští schůze konala v úterý
dne 5. dubna 1927 ve 3 hod. odpol. s
1. Zpráva výboru rozpočtového o státním
závěrečném účtu republiky
Československé za rok 1924 (tisk 336) spolu s účty
státního melioračního fondu, státního
bytového fondu a dávky z majetku (tisk 753).
2. Druhé čtení osnovy zákona o ročním
kontingentu branců, o náhradní záloze
a o některých změnách branného
zákona (tisk 954).
3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 920) zákona o poplatkových úlevách
při splynutí (fusi) nebo při přeměně
právního útvaru některých podniků
(tisk 958).
4. Zpráva výborů zahraničního
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 811), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění republiky Československé
1. úmluva o závazcích vzešlých
z hospodaření poštovní správy
uherské a císařské a královské
poštovní správy vojenské a správy
polních pošt, jakož i z hospodaření
poštovních správ států, jimž
připadla bývalá území uherská,
sjednaná mezi Maďarskem se strany jedné, Rakouskem,
Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů
a Slovinců a Československem se strany druhé,
2. závěrečný protokol k této
úmluvě, podepsané v Budapešti dne 15.
prosince 1922 (tisk 952).
5. Zpráva výborů zahraničního
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 810), kterým se předkládá N.
S. republiky Československé, 1. úmluva o
závazcích vzešlých z hospodaření
bývalé poštovní správy rakouské
a poštovních správ států nástupnických,
2. závěrečný protokol k této
úmluvě, podepsané v Římě
dne 6. dubna 1922 (tisk 953).
6. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností o usnesení senátu
(tisk posl. sněm. 837) k vládnímu návrhu
(tisk sen. 264 a 274) zákona o vysvědčeních
škol a veřejných orgánů, pokud
tato vysvědčení opravňují k
úlevám při nastoupení živnosti
nebo jsou součástí průkazu způsobilosti
při nastoupení živnosti (tisk 931).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. dr Ravasze
pro přečin rušení obecného míru
podle §u 14, č. 3 zákona na ochranu republiky
(tisk 649).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Olomouci za souhlas s trest. stíháním
posl. Matznera pro přečin podle §u 14, č.
1 a přečin podle §u 14, č. 5 zák.
na ochranu republiky (tisk 662).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Chebu za souhlas s trest. stíháním
posl. Krebse pro přečin rušení obecného
míru podle §u 14, č. 1 a 5 zák. na ochranu
republiky (tisk 667).
10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach za
súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre trojnásobný
prečin podľa §u 14, č. 5 zák. na
ochranu republiky (tisk 671).
11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach za
súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre prečin
podľa §u 69/1 tr. z. a §u 4, odst. I zák.
čl. XL z r. 1914, prečin podľa §u 14,
č. 3 zákona č. 50/23 Sb. z. a n., prečin
podľa §u 14, č. 1 a zločin podľa
§u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, prečin
podľa §u 2, §u 4, odst. II zák. čl.
XLI z r. 1914, ďalej pre prečin podľa §u
14, č. 3 a 5 zákona č. 50/23 Sb. z. a n.
a konečne priestupok podľa §u 46 zák.
čl. XL z r. 1879 (tisk 672).
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
sedrie v Nitře za souhlas s trest. stíháním
posl. Hlinky pro přečin podle §u 14, č.
5 zákona na ochranu republiky a přečin urážky
četnictva podle §u 2, §u 4, odst. II, §u
8, č. 3 zák. čl. XLI z r. 1914, dále
přečin podle §u 11, č. 1 a 2 zák.
na ochranu republiky (tisk 673).
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Brně za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro zločiny podle §u 81 a §u 87
tr. zák., přečin shluknutí podle §u
283 a §u 284 tr. zák. a přestupky §u 312
tr. zák. (tisk 675).
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu pro přestupky v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek §u 3 a §u 19 zák.
shromažďovacího ze dne 15. listopadu 1867, č.
135 ř. z. (tisk 678).
15. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu pro přestupky v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek podle §u 3 a §u 19
zák. shromažďovacího ze dne 15. listopadu
1867, č. 135 ř. z. (tisk 679).
16. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Nuslích za souhlas s trest. stíháním
posl. Dědiče pro přestupek §u 3 a §u
19 zákona shromažďovacího ze dne 15. listopadu.
1867, č. 135 ř. z. (tisk 681).
17. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě
za souhlas s trest. stíháním posl. Siváka
pro přečin podle §u 18, č. 2 a 3 zák.
na ochranu republiky, přečin §u 24, č.
3 zákona o tisku a pro přečin podle §u
11, č. 2 a §u 14, č. 3 zákona na ochranu
republiky (tisk 682).
18. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Chebu za souhlas s trest. stíháním
posl. Kreibicha pro přečin podle §u 14, č.
5 zákona na ochranu republiky a přestupek: urážky
na cti podle §§ 487 a 488 tr. z. a čl. V zák.
č. 8/63 ř. z. (tisk 684).
19. Volba Stálého výboru.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.