Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, inž.
Dostálek, Horák, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Vávra.
210 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Gažík,
dr Hodža, Najman, dr Nosek, dr Peroutka,
dr Spina, dr Šrámek, dr Tiso,
Udržal.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupci Nebuška,
dr Mikyška a dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 101. schůzi
poslanecké sněmovny.
Nemocí omluvil se dodatečně na včerejší
schůze p. posl. inž. Novák.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců
čsl. nár. demokracie posl. Petrovického
za posl. dr Hajna; klub poslanců "Deutsche christl.-soz.
Volkspartei" posl. Kunze za posl. dr Petersilku.
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Matíka
za posl. Pavlačku.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der
Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der Ungarischen Nationalpartei"
posl. Weissera za posl. Stenzla.
Předseda: Došlo sdělení ze senátu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Předseda senátu sdělil přípisem
ze dne 24. června 1927, k tisku 443 sen., že senát
přijal v 85. a 87. schůzi dne 21. a 24. června
1927 osnovu zákona, kterým se zrušují
zákon o obstavení velkostatků, § 4 zákona
o mimořádných přechodných ustanoveních
na Slovensku a § 5 zákona o pozemkovém úřadě,
ve znění usneseném posl. sněmovnou.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1180. Zpráva výborů zemědělského
a rozpočtového o usnesení senátu (tisk
1177) k usnesení sněmovny posl. (tisk sen. 489)
k vládnímu návrhu zákona (tisk posl.
sněm. 1133 a 1159) o poskytování podpor při
živelních pohromách.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1122. Interpelace:
I. posl. Mikuláše, Langra, Riedla a druhů vládě
o provádění pozemkové reformy,
II. posl. Knejzlíka, Langra, Riedla, Červinky a
druhů vládě o živelních pohromách
na Moravě,
III. posl. Knejzlíka, Hrušovského, Sladkého
a druhů min. školství a nár. osvěty
o porušení zákona ze dne 23. dubna 1925, č.
96 Sb. z. a n.
IV. posl. Moudrého, Mikuláše a druhů
vládě o přídělu lesů
z velkostatku Zelená Hora družstvům starousedlíků,
V. posl. Jurana a soudr. min. nár. obrany o neštěstí
způsobeném výbuchem miny dne 23. května
t. r. v Němčičkách,
VI. posl. Geršla a soudr. min. soc. péče o
zastavení práce domáckého dělnictva
krejčovského na Prostějovsku,
VII. posl. Kleina a druhů min. financí o koupi Čapkových
objektů v Hostivaři státní tabákovou
režií,
VIII. posl. Dietla a soudr. min. financí, že berní
úřady zneužívají povinnosti stran,
podati vysvětlení,
IX. posl. dr Czecha a soudr. min. zahraničních věcí
o situaci v zahraniční politice,
X. posl. Špatného, Davida a druhů min. spravedlnosti,
vnitra a nár. obrany o zabavení "Československého
kovopracovníka" ze dne 11. května 1927, ročník
XXIV, čís. 21,
XI. posl. Muny a soudr. min. financí o ne správném
postupu finančních úřadů,
XII. posl. Bergmanna, Procházky, Buřívala,
Pechmanové a druhů vládě o špatné
jakosti a výpravě služebních obleků
státních podúředníků
a zřízenců,
XIII. posl. Bergmanna, Procházky, Buřívala,
Pechmanové a druhů vládě o úpravě
činovného ve smyslu odst. 7 §u 12 zákona
čís. 103 a 104/1926,
XIV. posl. Bergmanna, Pechmanové a druhů vládě
o poměrech pošt. zaměstnanců ve světových
lázních československých,
XV. posl. Tauba, Grünznera a soudr. vládě o
předložení výkazu osobního stavu
stát. zaměstnanců,
XVI. posl. inž. Kalliny a druhů vládě
o článku nenávistném proti všemu
německému uveřejněném v čítance
čsl. Červeného kříže,
XVII. posl. dr Schollicha a druhů min. školství
a nár. osvěty, že nebyla ustavena místní
školní rada a městský školní
výbor ve Frýdku,
XVIII. posl. Wünsche, Kreibicha a soudr. min. veř.
zdravotnictví a těl. výchovy a min. spravedlnosti
o zbytečném a nelidském zadržování
Hanuše Tryzubského v zem. ústavu pro choromyslné
v Bohnicích,
XIX. posl. Gregorovitsa a druhov min. školstva a nár.
osvety o poslovenčení obce Macháza,
XX. posl. inž. Kalliny a druhů min. pošt a telegrafů
o úžasném jednání poštmistra
Fr. Serbouska v Žluticích, za jehož správy
bylo zrušeno listovní tajemství,
XXI. posl. Wagnera a druhů min. vnitra o obtěžování
frélichovského něm. obyvatelstva četnictvem
při přivítání bratra turnéře,
XXII. posl. Kirpalové, Blatné, Grünznera a
soudr. min. školství a nár. osvěty o
celibátu učitelek,
XXIII. posl. dr Szüllő a druhů min. školstva
a nár. osvety o poslovenčování obce
Veľká Borša.
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán Zápis o 90. schůzi posl. sněmovny.
Dále byla počátkem schůze tiskem rozdána
Těsnopisecká zpráva o 84. schůzi posl.
sněmovny.
Přistoupíme k projednávání
pořadu, na němž jest jako 1. odstavec:
1. Zpráva výboru rozpočtového o
usnesení senátu (tisk 1138) k vládnímu
návrhu zákona (tisk senátu 447 a 467) o silničním
fondu (tisk 1176).
Budeme pokračovati v přerušené rozpravě,
započaté v 99. schůzi.
Přihlášeni jsou ještě na straně
"proti" pp. posl. inž. Záhorský,
Johanis, Mikulíček.
Dávám slovo prvnímu řečníku
panu posl. inž. Záhorskému.
Posl. inž. Záhorský: Pane předsedo,
slavná sněmovno! K technickým prostředkům
v nejširším slova smyslu prospěšným
národnímu hospodářství od nepaměti
náležela stavba silnic. Z tohoto důvodu stavěny
byly silnice nejen, aby sloužily potřebám míru,
ale z veliké části, v klasických zemích
zejména, stavěny byly také z důvodů
strategických. Utěšeně zejména
vyvíjela se stavba tratí silničních,
které měly význam celostátní,
které sloužily dopravě dálkové.
Utěšený rozvoj silniční sítě
doznal však určité újmy, jakmile počala
se rozvíjeti doprava silniční. Hlavně
komunikace průchodné pro dálkovou dopravu
ztratily svůj význam a počaly se budovati
pouze určité sekundérní sítě
silniční, které měly tvořiti
technický doplněk železničních
tratí. Teprve když vynalezeno bylo motorové
vozidlo, nastal opět obrat ve vývoji stavby silnic.
Ukázalo se, že motorové vozidlo vrací
dálkovým silnicím opět jejich původní
význam a že je nejen nutno vrátiti se ke stavbě
nových tratí silničních, nýbrž
že je i nutno pro rozvíjející se dopravu
autobusovou a automobilovou zřizovati docela nové
moderní vozovky, které by vyhovovaly všem požadavkům
kladeným na moderní stavby silniční.
Bohužel, že rozvíjející se automobilová
doprava zastihla jednotlivé státy velmi nepřipraveny,
takže můžeme dnes konstatovati, že ani státy
hospodářsky velmi silné, velmi zámožné,
Anglie i Amerika, nevybudovaly svých silnic tak, aby na
100% vyhovovaly moderním požadavkům při
dopravě, a možno říci, že sama
Amerika nemá moderních vozovek více než
25% celé své dopravní sítě.
Ve velmi bídném stavu přejala naše republika
silniční síť po státním
převratě. Silnice nebyly náležitě
udržovány během války a nebyly také
dotovány potřebnými materiáliemi ani
peněžními prostředky, aby mohly býti
dány do stavu, v jakém se nacházely před
početím světové války, a je
přirozeno, že nastává nyní potřeba,
abychom svoji silniční síť moderně
upravili, jak toho žádá rozvíjející
se doprava automobilová. Bohužel, jsme ještě
příliš daleko za ostatními státy,
takže celkem jedno vozidlo automobilové připadá
na příliš veliký počet našich
občanů; ale kdybychom se spokojili pouze onou progresí
vývoje automobilové dopravy, jak se jeví
od r. 1910, mohli bychom očekávati, že během
15 let připadne republice Československé
jedno automobilové vozidlo asi na 100 obyvatel. Je tedy
viděti, že již z tohoto důvodu je potřebí,
abychom své prostředky věnovali na zdokonalení
našich dnešních silnic.
Prostředků je málo a nelze tedy pomýšleti
na to, abychom svoji komunikační síť
rozšířili. Proto se musíme snažiti,
abychom aspoň znovu zřídili moderně
vozovky hotových silnic, aby netrpěli jen ti, kteří
užívají provozně těchto prostředků,
nýbrž také ti, kteří jsou sousedy
těchto dopravních prostředků. To jsou
zejména obce, jimiž průchodné komunikace
také procházejí.
Otázku zlepšení našich silnic snaží
se řešiti vláda svým vládním
návrhem tisk 447, který byl projednán v Národním
shromáždění v senátě,
o kterémžto návrhu učinil senát
určité usnesení, jež bylo také
předmětem jednání rozpočtového
výboru poslanecké sněmovny. Rozpočtový
výbor předkládá nám zprávu,
podle které je přejato usnesení senátu
doslovně bez jakékoliv nepatrné změny.
A tu musím říci, že je to do jisté
míry politováníhodné, že posl.
sněmovna resp. rozpočtový výbor této
poslanecké sněmovny neuznal za vhodné, aby
provedl určité korekce na usnesení senátu,
které jistě jsou nevyhnutelné a doporučeníhodné.
(Výborně!)
Já si to, vážená sněmovno, vysvětluji
zcela jednoduše, proč k tomu tak nedošlo, že
náš rozpočtový výbor přejímá
usnesení senátu bez jakékoliv změny.
Nač má tato sněmovna svůj dopravní
a technický výbor? (Výkřiky
posl. Zeminové.) Proto, aby snad pasivně
přihlížel, jaké stanovisko zaujímá
k tak dalekosáhlému a technicky významnému
zákonu výbor rozpočtový? Charakter
celého zákona je také přirozenou příčinou
toho, že do dopravního a technického výboru
našeho se tato předloha nedostala, poněvadž
vládní předloha nemá žádnou
náplň technickou. (Posl. Tomášek:
Je to vlastně nový zmocňovací
zákon!) Tak jest. Já k té věci
ještě přijdu. Je to politováníhodný
zjev, že tato sněmovna lhostejně přihlíží,
kterak nám vláda předkládá
již několikátý zmocňovací
zákon velikého dosahu finančního,
ale naprosto prázdný, pokud jde o obsah technický.
Já bych rád věděl, jakým způsobem
bude Národní shromáždění
kontrolovati hospodářství finančního
fondu silničního, jestliže není v tomto
zákoně nic technického řečeno,
co má z prostředků tohoto fondu býti
budováno. Je to politováníhodno, když
musím konstatovat, jak dokonalé byly po této
stránce technické zákony pro naše země
koruny české, zákony nejen říšské,
ale i zemské, které obsahovaly důkladné
osnovy nejen finanční, ale i zároveň
důkladné osnovy technické.
Měl jsem již příležitost s této
tribuny upozorniti na to slavnou sněmovnu, když se
r. 1925 projednával známý zákon o
podporách postiženým živelními
pohromami. Tehdá jsem prosil slavnou sněmovnu, aby
hlavu II z návrhu zákona vypustila, poněvadž
tato není ničím jiným než zmocňovací
klausulí pro úpravu vodního hospodářství,
kde se povolovaly určité prostředky zase
bez technického programu. Je viděti, že oklešťování
práv tohoto zákonodárného sboru se
opětuje a že výbory nemají odvahu, aby
se těmto tendencím postavily na odpor. Mně
se tak zdá, že zde znenáhla učiníme
naše zákonodárné sbory pouhou institucí,
která bude povolovati prostředky našemu byrokratickému
aparátu, který bude ovládán po případě
jednostranně. Ale obsah, který má býti
proveden z těchto prostředků, pokud se týče
stránky technické, bude této sněmovně
do jisté míry neznám.
V tomto zákoně mně nestačí,
jestliže se zde pouze hovoří o tom, že
má býti provedena určitá korekce na
našich vozovkách, pokud stavby původních
silnic nevyhovují dnešní dopravě. To
je tak široké tema, které konkretně
neříká vlastně nic. Vládní
návrh řeší pomoc, jíž je
potřebí na znovuzřízení našich
silnic, tím způsobem, že při ministerstvu
veř. prací zřídí se státní
silniční fond jako právní osoba, která
může nabývati samostatných práv
a také samostatně se zavazovati.
Dovolte mně, vážení páni a dámy,
abych směl k tomuto zákonu přednésti
určitou věcnou kritiku. Připomínám
předem, že nezaujímám oposičního
stanoviska a priori proto, že jsem příslušníkem
jiné strany, která osudem dnes stojí v oposici.
Chci provésti kritiku věcnou, objektivní,
abych ukázal, že tendence doplňovati volené
sbory jmenováním určitých sil je,
řekl bych, zbytečná, že se musí
nalézti ve volených sborech dostatek odborníků,
aby o odborném zákoně bez stranické
zaujatosti dovedli také objektivně hovořiti.
(Výborně!) Je potřebí tato
stanoviska osvětliti; poněkud nedávno v této
sněmovně projednávali jsme zákon o
reformě veřejné správy, kde se právě
poukazovalo na to, že volení zástupci nemají
dostatek odborných schopností, aby dovedli plniti
své funkce. Řekl bych, že jsou to formy nejen
nedemokratické, ale přímo provokační,
poněvadž přímo urážejí
ty, kteří byli z vůle lidu do zákonodárných
a samosprávných sborů zvoleni. (Výborně!)
Abych mohl provésti kritiku tohoto zákona, je potřebí,
abych některá ustanovení tohoto zákona
aspoň stručně naznačil. Poněvadž
předpokládám, že je obsah osnovy každému
členu dostatečně znám, chci jenom
vyjmouti to, čeho je potřebí, aby mně
bylo lépe rozuměno při kritice tohoto zákona.
Jak jsem již pravil, je zde zřízen fond, který
je právní osobou a kterému se také
zákonem poskytují určité prostředky,
aby mohl svoji funkci plniti. Vedle těchto prostředků
je přirozeně také potřebí,
aby zde byl fond doplněn také určitou institucí
poradní, silniční radou, 28člennou.
Z těchto základních myšlenek vyplývá,
že odchylujeme se, slavná sněmovno, od centralisování
finančního hospodářství. My
dnes přenášíme určité
státní úkony na nový fond, který
tvoří právní osobu. Tuto otázku
učinil předmětem svého jednání
také sbor pro řešení otázek hospodářských
při ministerstvu obchodu. Vážená sněmovno,
byli tam přítomni nejpovolanější
zástupci z řad národních hospodářů,
byl přítomen guvernér Národní
banky, byli přítomni profesoři národohospodářských
věd, kteří vesměs konstatovali, že
zřizování takovéhoto fondu znamená
v hospodářství státním krok
zpět. (Slyšte! Slyšte!) Nebudu
tedy snad povinen, abych se šířil dopodrobna
o této věci, stačí pouze, když
konstatuji, že se to stalo za přítomnosti těch,
kteří do tohoto sboru pro otázky hospodářské
povoláni byli ne jako politikové, nýbrž
jako odborníci. (Výkřiky: Co to je proti
osmičce!) Ale poznáváme my ze zprávy
rozpočtového výboru poslanecké sněmovny,
že by toto stanovisko odborného sboru bylo respektováno,
když se přejímá bez jakékoli
změny usnesení senátu? (Výkřiky
posl. Zeminové.)
Tedy je viděti, že u nás tyto instituce poradní
jsou pouze poradními tělesy, aby se dalo nějakým
způsobem na jevo, že odborníci mají
býti slyšeni, ale že mouřenín,
když svoji povinnost vykonal, může zase jíti.
A tu mám obavu, aby také toto poradní těleso,
silniční rada, nestala se pouze takovýmto
pláštíkem, že bude slyšána,
až budou koncipovány určité technické
programy, ale že její votum nebude dostatek respektováno.
Je viděti, že tyto formy decentralisace, když
je potřebí zvláštního poradního
sboru, který má vlastně přejímati
funkci zákonodárného sboru, nás nemohou
uspokojovati a že vzbuzují u nás vším
právem nedůvěru.
Nejsem ovšem proti tomu, že se hledají dlouhodobá
řešení, jak odpomoci věci, která
nemůže býti rozřešena v krátké
době. Kdybychom byli, vážená sněmovno,
takovéto cesty nastupovali, když se řešila
kritická otázka stavebního ruchu, kdybychom
byli bývali otázku nájemnickou řešili
dlouhodobým zákonem, byli bychom jistě přišli
k utěšenějším resultátům,
než k jakým jsme dospěli podle dosavadních
zákonů, které měly vždy jepičí
život jednoho roku. V tom, že zde tímto fondem
řeší se dlouhodobá úprava hospodářství
finančního pro znovuzřízení
silnic, vidím přece jen určitý úspěch,
byť bych jinak s tou formou decentralisace nesouhlasil. Má
to veliký význam národohospodářský,
že se vláda odhodlává k řešení
dlouhodobému, a to proto, poněvadž bude moci
býti vybudován technicky dokonalý program
a budou moci býti učiněna náležitá
opatření v průmyslu, aby tu byly v pravý
čas hmoty, když tu budou také v pravý
čas prostředky. Právě proto, že
na příklad jsme řešili stavební
ruch posledně jen jednoročním zákonem,
nebylo, slavná sněmovno, učiněno tolik
opatření, abychom na jaře měli dostatek
hmot stavebních, když se stavební ruch mohl
rozvíjeti. Jestliže se zde počítá
s tím, že po 10 let budeme míti nejméně
100 mil. Kč do silničního fondu, je to velmi
dobré pro to, aby mohli správcové tohoto
fondu učiniti opatření, aby nikdo riskantně
se nepřipravoval na podnikání z tohoto silničního
fondu.
Je však odiosní, že prostředky, kterých
má nabýti tento silniční fond, mají
býti amortisovány z půjčky, která
se podle §u 4 vynucuje na Ústřední sociální
pojišťovně. (Slyšte!) V důvodové
zprávě vládního návrhu a také
v exposé p. ministra financí v rozpočtovém
výboru bylo předneseno velmi mnoho vážných
a věcných důvodů pro to, aby silničnímu
fondu přikázána byla půjčka
od Ústř. sociální pojišťovny.
Mnoho bylo řečeno, ale není potřebí
tyto důvody opakovati, poněvadž důvodová
zpráva vládního návrhu senátu
má také příslušné argumentace.
Ale, vážená sněmovno, tyto argumenty,
které byly předneseny a které také
obsahovalo exposé p. ministra financí v rozpočtovém
výboru, nebyly úplné. Byly do jisté
míry kusé a zejména v tom smyslu, když
se srovnávala reforma pozemková a zákony
stavební a nájemní se zákonem o silničním
fondu. Pan ministr financí totiž tvrdil, že není
to zásahem nemístným, jestliže podle
§u 14 vynucuje se přímo tato půjčka,
že jsme zasáhli soukromé právo již
při pozemkové reformě a také při
zákonu nájemním. Ale jest veliký rozdíl
mezi způsobem, jakým jsme zasáhli do práva
vlastnického při dvou jmenovaných zákonech,
a způsobem, jakým zasahujeme do instituce mladé,
která posud ani náležité tradice nemá.
Měli jsme plné právo, abychom zasáhli
pozemkovou reformou soukromé vlastnictví, poněvadž
jsme byli povinni provésti určité historické
korekce. Kdybychom bývali posuzovali pozemkovou reformu
podle práva, byli bychom poznali, že to nebylo zasáhnutí
do práva vlastnického, nýbrž pouze korekce
loupeže, která se stala na statcích koruny
české. (Souhlas.) Většina statků
a mohl bych je jmenovati byla proti dekretu králů
Vladislava a Jiříka prodána bez vědomí
sněmu, ačkoliv statek koruny české
mohl býti prodán jen s vědomím sněmu;
co tedy tehdy velkostatky nabývaly, nabývaly proti
právu. Není dobře srovnávati takový
zákon jako je pozemková reforma se zákonem,
který má obsah docela jiný a také
v podstatě odlišný.
Právě tak jsme měli právo zasáhnouti
do vlastnictví domovního, poněvadž jsme
poskytovali také vlastníkům domovního
majetku určité výhody, nejen že jsme
majitele realit omezovali ve vlastnictví, ale my jsme mu
také umožnili, aby valorisací hypotekárních
půjček neutrpěl, a tedy za takovýchto
poměrů měl stát právo, aby
vlastnictví domovní určitým způsobem
omezoval.
Ale co se děje §em 4, jest pro nás naprosto
nepřijatelno, poněvadž to není zásah
všeobecný, poněvadž pouze jedna instituce
finanční byla zasažena a nikoliv všechny
obdobné instituce. Pro nás je tento způsob
řešení nepřijatelný. Kdyby to
bylo všeobecné zasažení, pak jistě
bychom to vítali, poněvadž bychom v tom museli
spatřovati do jisté míry určitý
počátek socialisace, kterou bychom vítali,
zejména tehdy, když jde o záležitost nejširšího
všeobecného dosahu.
Mám za to, že vláda mohla dosáhnouti
téhož, čeho se snaží dosáhnouti
§em 4, kdyby byla bývala dala na jevo, že si
přeje, aby tato potřebná miliarda byla poskytnuta
sociální pojišťovnou, ale po dohodě.
Nikdo by se byl proti tomu nebránil. (Tak jest!)
A musím říci, že toto stanovisko, které
zaujímá naše strana a všechny socialistické
strany v této sněmovně, také zvítězilo,
poněvadž dnes skutečně jest diktát
vlády zlomen, poněvadž jest jednání
s Ústřední sociální pojišťovnou
o půjčku skutečně v proudu. Mohli
jsme si tedy ušetřiti tuto odiosní formu.
Ale dovolte mi, abych také připomenul, že byl
to zejména guvernér naší Národní
banky, který se energicky postavil proti §u 4 ve Sboru
pro otázky národohospodářské,
poněvadž řekl, že jest to prejudic, který
může míti následky. Nešlo jim o
to, aby sociální pojišťovnu uvarovali
od ukvapeného jednání vlády, jim šlo
více o prejudic do budoucna, aby to snad nestihlo jejich
podniky soukromohospodářské. (Tak
jest!) Mám za to, že je to odiosní,
jestliže do zákona přicházejí
určitá ustanovení nedemokratického
obsahu. Žádná osoba, žádný
representant tohoto státu neměl práva bez
dohody takovýto paragraf stylisovati, poněvadž
v Ústřední sociální pojišťovně
nejsou jen prostředky z pokladny státu, nýbrž,
také prostředky zaměstnavatelů a jednotlivých
zaměstnanců. Ostatně kdybychom se na sociální
pojištění dívali s hlediska vědeckého,
poznali bychom, že tam vlastně není žádný
příspěvek z pokladny zaměstnavatelské.
Proč? Pro mne sociální pojištění
je amortisací organického zdroje práce, jímž
je člověk, a jestliže tato sněmovna
a také ostatní kapitalistické státy
dovedly uzákoniti amortisaci... (Posl. Vávra:
To je báječný názor!)
To je vidět, pane kolego, jak jste zaostalý v nazírání
na člověka.
Slavná sněmovno, my jsme projednávali nedávno
v této sněmovně reformu daňovou a
uzákonili jsme v ní právo na amortizaci a
odpis investic, zejména vysokým procentem tehdy,
jestliže šlo o investice, jimiž se má obohatiti
náš průmysl a výroba, ba šli jsme
dokonce až na 25 procent investovaného kapitálu.
Jestliže tato sněmovna měla odvahu dáti
právo amortisovat hmotu, tím více má
povinnost dáti amortisaci duchu i tělu člověka.
(Potlesk.)
Dovolte mi, abych nyní po tomto všeobecném
kritickém úvodu směl přejíti
k některým ustanovením samotného zákona.
Tento zákon má velmi mnoho ustanovení, se
kterými naprosto souhlasíme a také při
hlasování o tomto zákoně se podle
toho zachováme. Přes to však obsahuje tento
zákon určitá ustanovení, jež
nutno eliminovati, případně zmírniti.
V prvé řadě mám zde na mysli ustanovení
§u 25, kterým se zavádí nebo přenáší
do tohoto zákona určitá nesourodá
věc. Tento zákon dává totiž určité
prostředky na amortisaci půjček, které
se získávají od těch, kteří
nově zřízených silnic motorovými
vozy budou používati. Tedy vlastník motorového
vozidla je povinen, aby určitou daní amortisoval
tyto půjčky v částce jedné
miliardy. Ale § 25 má docela jiný charakter.
Tímto paragrafem zdaňuje se také osobní
doprava v autobusech. To nepatří do obsahu tohoto
zákona a také, ač zákon byl dělán
podle vzoru říšskoněmeckého,
shledal jsem, že v říšskoněmeckém
zákoně tato část není obsažena.
Zde tedy vidíme, že systém přenášeti
břemena právě na ty nejpotřebnější
se projevuje i v tomto zákoně o silničním
fondu zcela nemístně. Proč? Je konkurenčním
dopravním prostředkem pouze auto bus osobní,
který dopravuje pouze osoby, které nemajíce
prostředků na vlastní automobil, musí
jezditi v autobusu? To jsou většinou lidé,
kteří byli pasažery třetí a snad
i čtvrté třídy železniční
dopravy. Že však uniká každým osobním
autem určitý zdroj příjmů železnicím,
to v zákoně respektováno není. (Slyšte!)
Tedy jestliže nebyl vedle daně z motorových
vozidel uvalen určitý paušál na vozidla,
paušál dopravní, mám za to, že
§ 25 je nesourodý v tomto zákoně a že
je nutno trvati na tom, aby byl ze zákona eliminován.