Výmluva, že jde o nemocnici klinickou, sloužící
k účelům vyučovacím, není
odůvodněna, neboť v tomto případě
má ministerstvo školství za povinnost zvýšení
provozu uhraditi a nikoliv přesunovati náklady s
tímto provozem spojené na nemocenské pojišťovny
a poplatníky. Připomínáme, že
nemocnice tato s 1357 lůžky nevyhovuje rozsahem stoupajícím
potřebám Velké Prahy ani nyní, natož
kdyby se staly možné případy rozsáhlé
infekce. Denně setkáváme se s mnoha odmítnutými
z této nemocnice, která přijímá
36.000 případů do roka, takže průměr
pobytu jednoho pacienta nesmí býti delší
11 dnů, ač nutnost dalšího léčení
bývá mnohdy daleko větší. Za
těchto okolností je trestuhodno, že se neprovádí
přičlenění vojenské divisní
nemocnice na Karlově náměstí, před
2 roky nařízené, poněvadž ministerstvo
národní obrany dosud se nerozhodlo pro výstavbu
vlastní vojenské nemoc. nice a nerozhodlo se ještě
ani o místě a pro pozemek na tuto nemocnici.
Zdravotní poměry Velké Prahy nesnesou odkladu
a je na směrodatných činitelích, aby
konečně již uvolnili divisní nemocnici
pro potřeby civilních občanů Velké
Prahy.
Neuvěřili byste, jak těžko dostávají
se těžcí pacienti do Pražské všeobecné
nemocnice. Těžké tuberkulosní případy
na úmrtí není možno v Praze nikde umístiti.
Jsme sice před otevřením veliké nemocnice
na Bulovce, ale to vše nevyhoví, zejména ne
chirurgickým chorobám a tuberkulose. Proto je s
podivem, že odpovědné orgány, zejména
ministerstvo nár. obrany s ministerstvem zdravotnictví
nebyly dosud s to, rozřešiti problém vojenské
nemocnice, aby byla postavena někde v okolí Prahy
tak. aby všeobecná nemocnice rozšířená
o divisní nemocnici zůstala k disposici pro potřeby
vážných nemocí.
Že státní správa neplatí všeobecné
nemocnici v Praze, že jí dluží 17 mil.
Kč, to je kapitola jiná a budeme se jí zabývati
jindy. Chce-li dnes ministerstvo zdravotnictví zvyšovati
ve všeobecné nemocnici sazbu z 25 na 30 Kč,
je to čin proti chudým lidem a pojištěncům,
ve prospěch státu, neboť ten má kliniky
ve všeobecné nemocnici. ten má platiti skutečný
náklad, ale neplatí ani malé náklady,
které se dnes nahromadily. Platí malé nájemné,
jest v poměru nájemníka a státní
správa dluží dnes fondu všeobecné
nemocnice 17 mil. Kč, a poněvadž věřitelé
nechtějí čekati, proto se hledá spása
ve zvýšené ošetřovací sazbě.
V rozpočtu je též zmínka o Pasteurově
ústavu. Již 6. března 1925 i loni jsem připomínal,
že Pasteurův ústav republiky Československé
jest ostudou našeho veřejného zdravotnictví.
Týž nalézá se stále v provisorních,
hmyzem zamořených barácích při
vinohradské nemocnici, kamž dojíždí
řada pokousaných osob z větší
části ze Slovenska a Podkarpatské Rusi na
antirabické léčení.
Osoby ty jsou dopravovány osobními vlaky, často
bez průvodce až z nejvýchodnějších
částí republiky a transport jejich je velikým
nebezpečím pro nic netušící spolucestující.
Proč není Pasteurův ústav již
dávno přemístěn a řádně
vybudován na příklad v Košicích,
když naléhavost tato i se stanoviska lékařského
jest nepopiratelnou, nevíme, a marně čekáme
na nápravu.
Při této příležitosti chci jen
ukázati na to, co jsem řekl posledně, jak
nemocní jsou opuštěni v tak zv. uzavřených
místnostech, jak umírají, když jsou
stiženi vzteklinou, a že se nikdo nenajde, aby pro tyto
ubožáky aspoň řádnou kolnu vystavěl.
Staví se řady třeba méně užitečných
budov, ale proč právě na výstavbách
nemocnic se skrblí, zejména proč nevykonáno
nic pro osoby stižené vzteklinou? To je otázka,
kterou resort zdravotnictví bude musiti vysvětliti.
Ostatně otázka ředitele státní
nemocnice na Vinohradech, k níž patří
i Pasteurův ústav, je dosud nevyřešena.
Funkce jeho provádí se dále zastupováním.
Provisorium toto trvá již 5 roků přes
stálé moje upozorňování. že
stav tento jest jen ke škodě poslání
a úkolů tak význačné nemocnice
Velké Prahy.
Teď chci ještě k agendě ministerstva veř.
zdravotnictví konstatovati jednu okolnost, kterou úmyslně
přibíjím s řečnické
tribuny poslanecké sněmovny.
Okresní nemocenská pojišťovna v Brně
podala u zemské politické správy v Brně
žádost o koncesi lékárenskou již
31. července 1923. Na přání zmíněného
úřadu byla žádost doplněna 14.
září 1923.
Zemská zdravotní rada v Brně ve své
schůzi dne 26. června 1924 se usnesla, udělení
koncese Okresní nemocenské pojišťovně
v Brně nedoporučiti. Proto žádost zamítnuta
a rozhodnutí doporučeno teprve 1 8. června
1925, tedy za dva roky.
Proti rozhodnutí zemské správy politické
podala okresní nemocenská pojišťovna v
Brně odvolání k ministerstvu zdravotnictví
dne 7. července 1925, o kterém není dosud
rozhodnuto.
Tak provádí ministerstvo zdravotnictví "podporu"
nemocenského pojištění se zřetelem
na znění zákona ze dne 9. října
č. 221.
Úmyslně i tuto zdánlivě maličkou
věc reklamuji, abych připomenul, že ve hlavním
městě Moravy povolení lékárenské
koncese pro ústav jako je Okresní nemocenská
pojišťovna, kde je pojištěno 75.000 duší,
s rodinnými příslušníky 130.000,
přece by se ignorovati nemělo.
Ke konci musím upozorniti, že jest nejvýš
na čase, aby vyřízena byla úprava
svátků. Zrušení druhých dnů
svátečních o tak zv. velkých svátcích
má své hospodářské škodlivé
účinky. Zavedlo také zmatek na př.
u drah pro dělnictvo, jež je nuceno používati
dělnických jízdenek. Není přece
třeba čekati na svolení Vatikánu,
nýbrž upraviti svátky tak, jak to odpovídá
našim hospodářským poměrům.
I tuto otázku zde připomínám, ač
jest vládě známa a poněvadž není
jistě věcí úspěchu jen oposice,
aby úprava svátků byla řešena,
jest věcí také většiny, aby zmatek,
který ve věci dvojsvátků jest, byl
konečně rozřešen. Myslím, že
bude dobře, když se ministerstvo soc. péče
této mé stížnosti všimne a bude
ji chtíti rozřešiti. Tolik pro krátkost
času k jednotlivým otázkám, které
jsou registrovány ve skupině, kterou projednáváme.
Ve věci soc. pojištění podotýkám,
že nedávno konaný sjezd nemocenských
pojišťoven a odborových organisací vznesl
žádost a apel, aby vládní osnova, o
které tvrdíme, že je příhanou
dělnické třídy, byla odvolána.
Tisk nedělnický tento apel ignoroval nebo jej zesměšňoval.
Pánové se mýlí, myslí-li, že
usnesení sjezdu na Slovanském ostrově, aby
osnova byla odvolána, vyznělo na prázdno.
Páni se přesvědčují z projevů,
které jsou konány, že atentát - mohu-li
to tak nazvati - který je osnovou namířen
na dělnickou třídu, by si dělnická
třída líbiti nedala.
Je možno, že dělnictvo v té nebo oné
straně bude míti ve věci postupu proti té
hanlivé osnově různé názory,
ale je nesporno, že dělnická třída
bez rozdílu politického přesvědčení
se shodla na určitých ideách a stanovisku,
ať zákon je posuzován s hledisek jakýchkoliv.
Nejdůležitější jest, že se
má z toho mála bráti a že tento režim,
jak řekl pan ministr Šrámek v rozpočtovém
výboru, prý je důsledkem změny politické
režie. Chci s tohoto místa varovati, aby režie
státu jednou taková po druhé onaká
nedělala t. zv. houpací politiku jednou napravo,
po druhé nalevo. Jestliže kdy jaký zákon
potřebuje stability, pak je to zákon o sociálním
pojištění. Právě na tomto zákoně
by se neměla dělati houpací politika, kterou
si režim Švehla-Šrámek osvojil. Před
tím s tohoto místa varujeme.
Pánové dobře vědí, jak dnes
byl odstraněn jeden, který chtěl býti
za každou cenu autorem soc. pojištění
a jak těžko se hledá zpravodaj dnes pro výbor
soc. politický a měli by si zejména po tom,
co se stal obsah té hanlivé osnovy známým,
uložiti, aby takové nedůstojné dílo
v našem státě se nestalo skutkem. (Potlesk
poslanců čsl. strany soc. demokratické.)
Předseda (zvoní): Přerušuji
projednávání pořadu a přikročíme
k ukončení schůze.
Dříve nežli ukončím schůzi,
učiním ještě některá presidiální
sdělení.
Dovolené udělil jsem dodatečně na
schůze dne 25., 26. a 28. listopadu, jakož i na dnešní
a zítřejší schůzi posl. Matznerovi
pro neodkladné záležitosti; na dnešní
a zítřejší schůzi posl. dr Kobergovi
z rodinných důvodů.
Nemocí se omluvili na dnešní schůzi
min. předseda posl. dr Švehla a posl. Bartel.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Čermák.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány a současně
přikázány výboru iniciativnímu
návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1296. Návrh posl. Petrovického, dr Samka, Votruby
a druhů na úpravu zákazu prodávati,
čepovati nebo podávati alkoholické nápoje
v den před volbou a v den volby.
1297. Návrh posl. Petrovického, dr Samka, Votruby
a druhů na úpravu zákazu prodávati,
čepovati nebo podávati alkoholické nápoje
v den před volbou a v den volby.
1298. Návrh posl. Hlinku, Surovjaka a druhov na
udelenie podpory pohorelcom obce Pribiš, okres D. Kubin,
na Slovensku.
Předseda (zvoní): Podle usnesení
předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala zítra ve středu dne 30. listopadu
1927 o 9. hod. dopol. s
Nevyřízený odstavec pořadu 109. schůze.
Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.