Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V §u 12 mluví se o tom, že musí býti hranice jednotlivých pozemků omezníkovány. Kdo ví, jak jest nákladné řádně omezníkovati pozemky, musí uznati, že kdyby se toto slovo "omezníkování" otrocky dodržovalo, mohlo by to znamenati příliš nákladné provádění a ohromné zatížení našich malých zemědělců a i těch, kteří obdrželi malé příděly z pozemkové reformy. Prosil bych, kdyby v instrukcích, které budou vydány k provádění tohoto zákona, vzal se zřetel na omezníkování, aby se připustilo i to nejjednodušší tam, kde jde o plochy menšího významu. Snad stačí, když k omezníkování užijeme docela lidových prostředků a ne těch, kterých se užívá při přesném zaměřování.

Velice důležité jest ustanovení §u 14, odst. 3: "Rozdělení pozemků na stavební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa vyznačí se v pozemkovém katastru až po povolení tohoto rozdělení příslušným stavebním úřadem." Proč toto ustanovení je nesmírně důležité, když dříve toto ustanovení nebývalo? Právě proto, že nebylo omezování v tom, aby si nemohl majitel půdy libovolně pozemek děliti a jednotlivé díly označovati za stavební parcely, vytvořil se stav, že se počalo se zemědělskou půdou lichvařit a že se v rozsahu Velké Prahy staly a stávají případy, že byla zemědělská půda rozdělena na jednotlivé stavební parcely, ač parcelační řízení ve smyslu stavebního řádu provedeno nebylo. V důsledku toho jednotliví kupci těchto malých parcel, kteří si chtěli postaviti za bytové krise malé objekty v obvodu Velké Prahy, stávali se majiteli pozemku, který vlastně stavebním pozemkem nebyl a když pak předkládali určité stavební plány úřadu, aby se jim dovolilo stavěti, ukázalo se, že celá věc byla podvodem a tím způsobem, slavná sněmovno, řada družstev byla téměř i finančně ruinována. Měl jsem příležitost jako člen státní inundační komise býti účasten mnoha jednání, kde jsme s ustrnutím viděli, jak početné byly tyto podvody. Jestliže zákon toto ustanovení má, kvituji, že je to jedna ukázka dobrého v novém zákoně.

Velmi mne zajímá § 21. V tomto §u 21 je ustanovení: "Co do druhu se rozlišují A. pozemky atd.... a) role, b) louky, c) zahrady, d) vinice, e) pastviny, f) lesy, g) močály, jezera a rybníky..." Nikde v této skupině jsem, slavná sněmovno, nenašel chmelnice. Proto nahlédl jsem do originálu tarifu katastrálního a konstatoval jsem, že chmelnice za Rakouska vždycky zařazovány byly buďto, kde byly chmelnice chatrné, do rolí, ale zpravidla do zahrad.

Jsem proto toho mínění, že měli bychom do odst. c) tohoto zákona zařaditi zahrady a chmelnice, a to proč? Poněvadž resoluce senátu zněla, že mají býti chmelnice napříště zařazeny jako role. Je to smutné, musím-li se tímto, zde zabývati, z tohoto důvodu, že není mně dobře známo ze zprávy rozpočtového výboru a také ne ze zprávy p. zpravodaje, zdali se rozpočtový výbor usnesl také na resoluci senátu či zda ji odmítá. Mám za to, že náš rozpočtový výbor ukázal se vůči státu tak ohleduplným, že resoluci senátu zamítl. Proč? Když jsem se totiž podíval do originálu tarifů, našel jsem tam odstrašující věci. Našel jsem např. v Roudnici: role vykazuje tarif 26 zl., zahrada event. chmelnice 36 zl. Rakovník: role 24 zl., zahrada 42 zl. Žatec: role 27 zl., zahrada, chmelnice 76 zl. (Výkřiky.) Žatec - jiná třída - role 36.5 zl. a zahrada nebo chmelnice 45.5 zl. Když však, slavná sněmovno, uvážíme, že chmelnice jsou vlastně většinou majetkem našich německých spoluobčanů, vidíme jednu zjevnou koncesi, která se zde dává účastníkům dnešní vlády na újmu státní pokladny, a to na velikou újmu, uvážíme-li, že na jedné straně 27 zl. stojí u role, a 76 zl. u zahrad nebo chmelnic. Mám za to, že vzhledem k tomu, že v rozpočtové zprávě není zmínky o této resoluci, k této resoluci v této sněmovně snad ani vůbec nedojde.

Snad abych nepřekročil lhůtu, která mi byla poskytnuta, mohu zkrátiti poněkud své poznámky, poněvadž je jich tolik, že bych vyčerpal snad na to celý dnešní den. Zmíním se ještě o některých věcech, které v tomto zákoně měly býti respektovány.

§ 34 mluví o trvalých změnách výtěžkového předmětu. Tu je třeba, slavná sněmovno, připomenouti tuto věc. Máme v naší Československé republice velmi mnoho míst, která bezohledností kapitalismu byla znehodnocena. Na př. naše poddolované Středohoří vykazuje tolik míst zpustošených, že to člověka až bolí, když tímto krajem prochází, a přece je namnoze možno tyto neutěšené krajiny zlepšiti. Máme na př. v západních Čechách spoustu hald s lupkem nebo hald, které obsahují kyselou strusku z vysokých pecí. Tyto haldy, tato devastovaná území je možno zlepšiti. Proč by nebylo možno v tom §u 34 pamatovati na to, aby tyto pozemky, které mohou býti upraveny takovým způsobem, že se stávají, ač dříve bez výtěžku, novými pozemky s výtěžkem, byly nadány určitými výhodami? Proto bych se přimlouval, aby § 34 měl dva odstavce. Odstavec prvý zůstal by v témže znění jako je, a odst. 2 by zněl takto: "Pozemky bez katastrálního výnosu, které byly přeměněny tak, že poskytují katastrální výtěžek, vtřídí se sice náležitě, ale jsou po dobu 25 let daně prostými".

Nyní malou, pánové a dámy, ukázku krásné češtiny z §u 42: "Pozemkový katastr s jedné strany a desky zemské, knihy pozemkové, knihy železniční, horní a oficiální soupis památek s druhé strany dlužno udržovati ve stálém vzájemném souladu." Nevím, co se tam dluhuje, nevím, co je to oficiální soupis, a nevím, proč tam stojí "s jedné strany" a "s druhé strany". Bylo přece možno krásně česky vyjádřiti "mají se udržovati ve stálém vzájemném souladu" a při tom slovo "oficiální" mohlo by býti nahrazeno slovem "úřední".

V §u 55, lit. a) jest ustanovení, které zní: "Obecní úřady jsou povinny dodávati katastrálnímu měřickému úřadu snímek zastavovacích plánů právě platných, jakož i každou jejich změnu a doplňky jich se týkající." Zde máte jasný důkaz, že rozpočtový výbor nebyl si vědom dosahu tohoto ustanovení. Kdyby rozpočtový výbor věděl, jaké ohromné finanční zatížení způsobí toto nové ustanovení, nemohl by jinak jednati, než ustanovení toto, na kterém se usnesl senát, ze zákona vypustiti. Proč? Co znamená "snímek zastavovacích plánů právě platných"? Znamená to úplnou regulaci obcí a podle zákona regulace naše navrhují se v plánu, který je kreslen v měřítku 1:5000 nebo v měřítku katastrálním 1: 2880. Podíváme-li se však na složitost našeho terénu na př. Velké Prahy, vidíme, že státní regulační komise, která je podle zákona čís. 88/1922 povinna zpravidla kresliti v měřítku 1:5000, nemůže poříditi tento plán tak, jak to zákon určuje, nýbrž musí pracovati ve složitém terénu seskupeném tím způsobem, že pracuje napřed v měřítku 1:720 a teprve, když je toto vypracováno, přenáší se to do měřítka katastrálního a konečně do měřítka 11:5000. Když nyní budou předkládány jednotlivými obcemi měřickým úřadům regulační plány kreslené 1:2880, tak bude na denním pořadu až budou obce realisovati tyto své regulační plány, že úřady se musejí odchýliti od těchto plánů, které byly schváleny a které byly měřickými úřady postaveny. V důsledku toho bude musiti měřický úřad okamžitě zanášeti nové změny, a tyto změny nebudou míti konce. Já bych rád věděl, jak je měřický úřad katastrálně interesován na tom, aby znal regulace obce. Toho není potřebí. Stačí úplně, jestliže se postaráme novým stavebním řádem o to, aby naše obce měly bezvadné regulační plány (Výborně!), a aby každý, kdo je bude potřebovati, obrátil se na obec. Tím způsobem, slavná sněmovno, by obce byly zatěžovány, poněvadž zastavovací plány nebudou předkládati geometři, úředníci, kteří je vykonali a i kdyby, tak to půjde na účet obce. Jestliže jsme v zákoně o finančním hospodářství obecní příjmy tak restringovali, rád bych věděl, kdo může opětovně novým zákonem nová břemena obcím rozmnožovati? (Posl. Pik: Obce se nejdříve obraly o finanční prostředky a teď jim dávají povinnosti! - To je škandál! Nikdo na to nemysli, co se zde obcím ukládá!) Ano. Právě mně připomíná p. kolega, že přeskočil jsem § 53, který ukládá obcím určité povinnosti. Tam stojí: "Úřady, osoby nebo korporace, které provádějí stavby silnic, elektrických vedení vysokého napětí..." Tedy obce jsou povinny, aby předkládaly měřickým úřadům své plány, které obsahují způsob provádění těchto staveb. Jestliže zde stojí slovo "osoby", je to, slavná sněmovno, omyl a mělo by to býti zase precisováno. Jde tu o osoby, které provádějí stavbu jako podnikatel, nebo jde tu o osobu, která při provádění stavby je stavebníkem? To je ohromný rozdíl, jestliže provádím stavbu jako civilně oprávněný inženýr, tedy jsem osobou, která stavbu provádí, ale neprovádím ji jako stavebník, a kdo mi pak může ukládati určité povinnosti, abych předkládal plány? To jistě jde na osoby, které se vlastně stávají stavebníky. A tu je přirozeno, že geometrr musí přesunouti vydání na příslušné úřady, a tak to bude i v tomto případě, když budou obce povinny, aby určité předlohy úředně předkládaly. To všechno zůstává v zákoně nejasně vyřešeno.

§ 56 ukládá nová břemena obci. Co tam stojí v §u 56 v odst. 2? Odstavec druhý praví: "Mimo to jsou obce povinny dodati zdarma do doby určené měřickým úředníkem pro podrobné nové měření (§ 28, odst. 2) místní triangulaci nebo pro polygonisaci měřické signály, kolíky, mezníky, povozy, nářadí a jiné předměty, potřebné pro signalisaci nebo označení měřických bodů." Slavná sněmovno! To je tak ohromné zatížení, že není myslitelno, aby v republice Československé dělo se to, co se za Rakouska nedělalo. Vždyť za Rakouska byly tyto věci placeny a to podle místních cen. Proto žádáme, aby slovo "zdarma" bylo vypuštěno a aby tam stálo: "Mimo to jsou obce povinny dodati za ceny v místě obvyklé..." (Výborně! Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.) To jest jedině možné.

§ 57 mluví o všeobecné povinnosti držitelů pozemků ohlašovati změny a o následcích, které vyplývají z nedodržení ohlašovací lhůty. Držitelé pozemků jsou povinni do 30 dnů ohlásiti katastrálnímu měřickému úřadu na držebnostních hranicích svých pozemků veškeré trvalé změny, v jejichž důsledku se mění pozemkový katastr. Kdyby nebyla tato lhůta dodržena, následují nemilosrdné tresty. Rád bych věděl, kdo na Podkarpatské Rusi a kdo na Slovensku bude znáti ustanovení tohoto zákona. Říká se: Neznalost zákona neomlouvá. Zde se však musí prokázati, aby aspoň instrukce, nebude-li změněn zákon, byly tak benevolentní, aby poskytovaly našemu chudému a ještě ne dosti poučenému obyvatelstvu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jistoty, že nebude trpěti pro to, že tento zákon chce téměř nemožnosti.

Snad stačí, co jsem uvedl. Já bych mohl obtěžovati slavnou sněmovnu ještě velmi dlouho. Lituji, že mně jako členu dopravního výboru a výboru pro veřejné práce nebyla poskytnuta možnost, abych se zastal tohoto zákona, jehož prospěšnost uznávám a o němž loyálně přiznávám, že znamená více než je dnešní stav. Ale nelze připustiti, abychom snižovali důstojnost této sněmovny podobnou činností zákonodárnou, a nutno dbáti, aby se takovéto případy nemusily opakovati. Snad získám pro to porozumění v této sněmovně, budu-li prositi, aby přijata byla, i když se snad všecky ostatní pozměňovací návrhy nepřijmou, resoluce, kterou se vláda vyzývá, aby v nejkratší době předložila Národnímu shromáždění návrh zákona o zřízení státní zeměměřické rady jako poradního orgánu vlády ve všech státních věcech zeměměřických.

Slavná sněmovno! Proč se přimlouvám za přijetí této resoluce? Jediný učitel vysokoškolský, jediný odborník mimo úřad stojící neměl tu čest, aby byl pozván do senátu nebo do rozpočtového výboru této slavné sněmovny.

Slavná sněmovno! Nedávno jsme zde projednávali státní rozpočet, v němž velikou číslicí figuruje rozpočet našich vysokých škol. Prosím, nemá stát právo, aby požadoval vědu, aby sloužila také v tomto Národním shromáždění? Pečujeme-li tak o tyto vysoké školy, jsme povinni a ty školy naopak vůči nám jsou povinny, aby nám byly nápomocny, jednáme-li o zákonech nepolitických, o zákonech ryze odborných. (Výkřiky posl. Moudrého.) A jak to, slavná sněmovno, je také ke cti této sněmovně, když tato sněmovna poskytla 30. září t. r. pohostinství mezinárodní geodetické a geofysikální unii. Tato mezinárodní unie, která byla zastoupena v Praze jmény nejzvučnějšími, zasedala v této slavné sněmovně, a je radost čísti zprávu francouzského delegáta Bigoudana, kterou podával pařížské akademii věd, když tak nadšeně se vyslovuje o Češích, když vzpomíná na osudný rok 1870, že byla to Královská učená společnost nauk, která podala protest proti bombardování Paříže, a když čtete v této zprávě, jak s úctou se pohlíží na naše slavné geodety, kteří tak hojnou měrou byli účastni v naší Maffii. Uvažte, že to byl Štefánik, jeden z geodetů, kteří stáli v čele našeho revolučního hnutí, a že cizina má porozumění pro tyto lidi, ale naše republika Československá nechá tyto lidi státi v koutě, když projednáváme zákony ryze odborné!

Slavná sněmovno! To je smutný zjev. Tak jako se v této sněmovně kope do toho drobného lidu, který nejvíce trpěl za svobodu tohoto státu, nedivím se, že se kope také do tohoto světa vědeckého. Proto myslím, že splní slavná sněmovna kus své povinnosti, přijme-li tuto mnou navrženou resoluci. Dovedeme se postarati o vědu, ale bohužel postaráme se o ni vždy velice kuse. Přijali jsme v této sněmovně zákon, kterým jsme založili Masarykovu akademii práce, a to zákon z 29. ledna 1920, č. 86 Sb. z. a n. a založili jsme ji jako samosprávný a samostatný vědecký ústav. Úkolem Masarykovy akademie práce jest, organisovati technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství v republice Československé k nejvyššímu obecnému prospěchu. Podíváme-li se na náš státní rozpočet, jak je pamatováno na potřeby této akademie, tak je člověku úzko, a mám za to, že měl by se nad tím pozastaviti pan ministr financí, aby korigoval dodatečně to, co jest obsaženo v našem státním rozpočtu, aby se dostalo této akademii, která je tak všeobecného prospěchu pro stát, více podpor, aby mohla jedenkráte připraviti samostatný stánek těm, kteří beznáročně bez jakékoliv odměny veškeré své schopnosti opětovně dávají do služeb státu.

Slavná sněmovno! Nemohu jinak zakončiti svůj projev - nečiní mi to žádný příjemný pocit, že jsem musil tyto výtky činiti - než připomenutím, že mezi celou řadou návrhů pozměňovacích je také náš zásadní návrh, aby tento zákon byl vrácen k projednání výboru zemědělskému a výboru pro dopravu a veř. práce. (Výborně! Potlesk poslanců čsl. str. nár. socialistické.)

Místopředseda Horák (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Bečák. Dávám mu slovo.

Posl. Bečák: Slavná sněmovno! Zákon katastrální, který je právě předmětem našeho jednání, je zákonem velmi důležitým. Vláda ve své důvodové zprávě k osnově tohoto zákona poukazuje na jeho věcnou spojitost se zákonem o přímých daních, a to s hlavou IV. o pozemkové dani, která nabývá účinnosti dne 1. ledna 1928, a je proto zcela odůvodněno, aby taktéž v tento den nabyl platnosti zákon o pozemkovém katastru.

Je třeba uvítati, že na místě asi 20 různých zákonů rakouských, uherských a pruských, jež upravovaly evidenci katastru pozemkového, dostává se nám zákona jednoho, v němž celá materie je obsažena. Je třeba však uvítati zvláště unifikaci služby v celém státě na jedné a téže zásadě, poněvadž jen tak umožněn bude řádný přehled držby pozemkové v celé republice a bude dán věcný podklad pozemkovým knihám, zvláště na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde dosud téměř 1/5 celé rozlohy Slovenska postrádá řádných map katastrálních stejné hodnoty jako u nás na Moravě a v Čechách. Z toho důvodu bude také třeba nového zaměření téměř ve všech obcích na Hlučínsku proto, že úprava katastrálních operátů Pruska se značně liší od operátů bývalých zemí rakouských nebo uherských. § 3 tohoto zákona dobře vystihuje jeho význam, když praví: "Pozemkový katastr slouží tomu, aby byl získán podklad pro vyměřování veřejných daní a dávek s držbou pozemků spojených, pro zakládání, obnovování nebo doplňování veřejných knih a jejich map, zajištění držby, pro převod nemovitostí a pro reální úvěr." Pro nás zemědělce tohoto státu bude míti pozemkový katastr ten veliký význam, že vedle statistických dat, jichž nutně potřebujeme při řešení různých problémů půdy a jejího obdělání, budeme míti dokonalé mapy katastrální, které budou podkladem různých akcí melioračních, komasačních atd.

Vážení pánové a dámy! Nechci se zabývati podrobnostmi tohoto zákona, jednotlivými paragrafy, z nichž mnohé snad nás mohou uspokojiti, ale z nichž mnohé také nemohou býti námi zemědělci tak vřele přijaty, jak bychom si při zákonu tom sami přáli. Zákonem tímto dostává se obcím práva zúčastniti se provádění tohoto zákona, dostává se jim možnosti součinnosti. A já lituji, vážení pánové, že náklady spojené s prováděním tohoto zákona, veškeré zaměřování, vceňování, triangulace, polygonisace přenášejí se vesměs na bedra našich obcí. Náklady tyto budou značné. Bohužel, že technika našeho parlamentu jest už taková, že není dobře možno v dnešní chvíli, aby se na zákoně něco měnilo.

Splnění celého zákona bude vyžadovati řadu desetiletí a ovšem také ohromných nákladů finančních. Podle tohoto zákona provede se postupně nové zaměření velkého počtu obcí podle nynějšího stavu držby pozemkové. Práce tato bude vyžadovati mnoho peněz, kterých nebude v pravém slova smyslu reálně využito, a proto chápu se, slavná sněmovno, slova, abych upozornil zvláště p. ministra financí na tyto okolnosti. Lituji proto, že nedostal se dosud do sněmovny návrh zákona o zcelování hospodářských pozemků, poněvadž mohla býti zároveň vybudována jistá souvislost obou zákonů v tom směru, že všude tam, kde z jakýchkoli příčin je třeba provésti zaměření celého katastru nebo jeho převážné části, nemělo by se nikdy přikročiti k zaměření statu quo, nýbrž okamžitě podle zákona zcelovacího provésti řádnou organisaci držby pozemkové řádným zcelováním.

Zcelování hospodářských pozemků má pro naši republiku s hlediska soukromohospodářského i národohospodářského tak ohromnou důležitost, že je neustále třeba po jeho urychlení volati. Člověku je skutečně mnohdy líto, že veškeré hlasy, které v této sněmovně volají po urychlení a o podporu zcelování, nenalézají patřičné ozvěny přesto, že každá podpora v tomto směru vynaložená setkává se přímo se skvělou rentabilitou nejen ve směru soukromohospodářském, ale i, a to v prvé řadě, národohospodářském. Morava má ve zcelování jakýsi primát oproti druhým zemím našeho státu a já jsem hrdý na náš moravský venkov, který se může honositi, že v tomto směru předstihl zemědělce všech ostatních zemí naší republiky.

Podle pozemkového katastru máme na Moravě přes 6 mil. pozemkových parcel. Z celkové rozlohy zemědělské půdy, t. j. rolí, luk a pastvin, měli jsme na Moravě rozkouskovanou půdu výměrou 1.200.000 ha, což činí z celkové rozlohy zemědělské půdy 82,6%. Dodnes provedlo se zcelování, komasace těchto pozemků ve 180 obcích ve výměře 88.000 ha, t. j. 7,3% celkové zemědělské půdy a téměř u 20.000 účastníků. Slavná sněmovno! Práce tato provedena byla za 28 roků, a já žaluji dnes s tohoto místa, že na Moravě přes 80 obcí volá po provedení zcelení. Přes veškeré námahy, intervence nemohou dosáhnouti splnění tohoto přání. Bude-li státní správa přezírati i v budoucnu tuto dobrou snahu jako dnes, bude těchto 80 obcí nejméně ještě 6 až 8 roků čekati, než zcelení jejich pozemků se provede, nehledě k tomu, že většinu nákladu se zcelováním spojeného hradí sobě zemědělec sám. A proč žádá těchto 80 obcí zcelování? Proto, že je přesvědčeno, že zcelováním provede se účelné rozdělení půdy hospodářské, účelná síť komunikační, provedou se nutné regulace a meliorace, čímž při hospodaření úsporou na pracovní síle, potahu, používání hospodářských strojů, úspěšnějším používáním strojených hnojiv, zmenšením nebezpečí před škůdci živočišnými a rostlinnými v důsledku odstranění mezd, možností intensivnějšího, racionelnějšího hospodaření možno jedině zabezpečiti rentabilitu zemědělského podnikání a řádnou naši zemědělskou výrobu.

Podle statistických dat a výsledků při zcelování na Moravě vypočítal vrchní stav. rada inž. Öhm, že provedením zcelování v celé republice získalo by se odstraněním zbytečných mezí a pohraničních brázd celkově nového výměru 132.000 ha orné půdy. Je to plocha mnohem větší než ztracená část Těšínska. Dobře to řekl inž. Öhm: "Provedete-li zcelování v českých zemích, získáte opět ztracené Těšínsko, a to ne mečem, nýbrž pluhem."

Z těchto důvodů obracím se znovu k slavné vládě a žádám, aby věnovala zcelovacím pracím svou pozornost, finanční podporu, přikročila k rozšíření úřadu pro agrární operace na Moravě, vybavila tento úřad řadou schopných a svědomitých úředníků a konečně předložila parlamentu návrh zákona o zcelování pro celý stát.

Zcelováním dostane se vedení pozemkového katastru zdarma důkladných katastrálních map. I zde budou peníze ušetřeny. Peníze podle zákona o pozemkovém katastru vynaložené na nové zaměření tam, kde zcelování je nutné a účelné, bez zcelování jsou vyhozeny, neboť za tytéž peníze neb nepatrně zvýšený příspěvek může v týchž obcích býti provedeno zcelování se všemi jeho výhradami soukromohospodářskými i národohospodářskými. Upozorňuji na tuto věc pana ministra financí, a prosím, aby on i jeho úřad nepřehlíželi při provádění tohoto zákona těchto námětů a vzali je v náležitou úvahu.

Zákon sám zásadně je dobrý a já i klub můj budeme pro jeho přijetí rádi hlasovati. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Horák (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. inž. Nečas. Dávám mu slovo.

Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Dnes projednávaný katastrální zákon náleží k nejdůležitějším předlohám. Slovensko a Podkarpatská Rus potřebovaly zvláště tohoto zákona, který má za účel, aby učiněn byl konec nejistotě v pozemkové držbě, jíž trpí především drobní lidé, a aby umožnil drobným zemědělcům opatření levného hypotekárního úvěru dosud bez řádné pozemkové knihy nedosažitelného. Řádné provedení katastrálního zákona učiní konec také velmi četným a nákladným sporům držebnostním. S hlediska socialistického byly vysloveny obavy, že katastrální zákon mohl by znamenati do jisté míry stabilisování dnešního nespravedlivého rozvržení pozemkového majetku v republice. Tyto obavy jsou bezpodstatné, neboť katastrální zákon opatřuje - jak praví ve svém §u 2 - "geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých pozemků v Československé republice". Zjednává tedy evidenci všeho pozemkového vlastnictví v republice, zjednává také přesný obraz všech sociálních nespravedlností v tomto směru a bude právě pro socialisty dobrým evidenčním základem, z něhož mohou a budou v budoucnosti vycházeti. Že ovšem dnes katastrální zákon nám předložený sleduje účel upevnění nesprávných a sociálně nespravedlivých zásad uplatněných v daňové reformě, náleží k politickým stinným stránkám předlohy. Zdůrazňujeme proto při této příležitosti, že pozemkovou daň, tak jak byla přijata při daňové reformě, považujeme ze všech daní za nejnespravedlivější nejen co se rozvržení břemen na zemědělské a nezemědělské obyvatelstvo týče, nýbrž i pro zemědělce samy, neboť malozemědělcům nepřináší těch spravedlivých výhod, jež pro ně byly požadovány, velkým zemědělcům však ulevuje.

Na počátku svých vývodů dovolil jsem si ukázati na světlé stránky projednávané předlohy katastrální. Zjednává krajně potřebnou unifikaci ve věcech pozemkového katastru v celé republice. Zajišťuje po stránce technické vybudování nové trigonometrické sítě i podrobné zaměření obcí dosud vůbec nezaměřených, reambulaci zastaralých map; zajišťuje potřebné provádění evidence změn v nových technických operátech, a udržování souhlasu katastru s pozemkovou knihou; zjednává objektivní podklad pro práce vložkářské a také pro operace, které slouží velkému intensivnění zemědělství: meliorace a hlavně komasace. Co znamená projednávaný zákon pro Slovensko, ukazuje fakt, že jen čtvrtina Slovenska má katastr v pořádku, a to ještě ne úplném kdežto na 3/4 Slovenska je katastr jen přibližný, zastaralý, neopravovaný a neshodující se proto se skutečností ani co se držitelů pozemků, ani co se předmětu týče. Za daných poměrů bylo by vyžadovalo vyhotovení nových operátů katastrálních a založení vložek pozemkové knihy doby 132 let. Přímo desolátní poměry byly po převratu na Podkarpatské Rusi, kde dlužno dnes reambulovati více než polovinu všech obcí a kde sice každá obec má své pozemkoknižní protokoly, ale většina jich je v tak ubohém stavu, že by snad bylo lépe - jak odborníci tvrdí - kdyby obce těchto "pozemkových knih" vůbec neměly. Anarchií a nepořádkem ve věcech katastru a pozemkových knih na Slovensku a Podkarpatské Rusi trpěli a trpí především malí lidé, malozemědělci, kteří nemohli si následkem neupravených poměrů opatřovati dlouhodobé úvěry a stávali se proto obětí známé lichvy. Poměry v tom směru jsou přímo zoufalé a vyžadují bezodkladné nápravy.

Proto přikládáme osnově katastrální veliký význam a proto také věnovali jsme projednávání jejímu velkou pozornost. Bohužel, stali jsme se právě při této příležitosti svědky toho, s jakou nevážností byla předloha projednávána vládou, stali jsme se znovu svědky toho, že nebylo dbáno ani jediného návrhu z řady dobrých pozměňovacích návrhů i resolucí oposice, i toho, jak byla oposice odbyta v senátě stejně jako v poslanecké sněmovně bez jakéhokoliv povšimnutí a přihlížení k jejím žádostem na celé čáře, bez jakéhokoliv dalšího odůvodnění. Ve starém rakouském parlamentě byl katastrální zákon po léta projednáván a pečlivě se všech hledisek prodiskutován. U nás odbyt byl katastrální zákon v rozpočtovém výboru senátu za necelé 2 dny, v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny za 6 hodin, při čemž všechny pozměňovací návrhy a resoluce byly bez výjimky zamítnuty, až na tu jedinou chmelařskou, o jejíž kvalitě velmi dobře a správně mluvil p. kol. inž. Záhorský. To se stalo v době, kdy premier vlády v rozpočtovém výboru zdůraznil právě práci ve výborech a podcenil práci v plénu sněmovny, mimochodem řečeno způsobem nemožným v zemích zdravého parlamentarismu. S důrazným protestem ohrazujeme se nejen proti promrskání katastrálního zákona v rozpočtovém výboru, nýbrž i proti tomu, že nebyl návrh zákona dán k projednání i výboru zemědělskému, ústavněprávnímu a technicko-dopravnímu, jimiž měl při svém dalekosáhlém významu bezpodmínečně projíti.

Jako strana věcné oposice pozdravujeme možnost, že alespoň v plénu sněmovny můžeme i veřejnost seznámiti s řadou detailů z projednávaného zákona a demonstrovati, jak nynější představitel vlády a jeho režim přecházejí hlasy věcné oposice. Bez věcné oposice není možným zdravý parlamentarismus. Švehlův režim však si věcné oposice nepřeje a také si ani nepřeje vypěstovati potřebnou v tom směru tradici.

Budiž mi dovoleno probrati aspoň některé naše pozměňovací návrhy a resoluce, jež byly v rozpočtovém výboru všechny zamítnuty.

Omezuji se jenom na některé, protože řadu z nich velmi pěkně zde odůvodnil a přednesl můj předřečník kol. inž. Záhorský, a bylo by do jisté míry opakováním, kdybych mluvil o některých z těchto pozměňovacích návrhů, protože naše názory se v tomto směru kryjí.