Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Slavíček,
dr Buday, inž. Dostálek, Horák,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: dr Petersilka, Petrovič.
214 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Nosek,
dr Srdínko, dr Tiso; za ministerstvo financí
odb. přednosta dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 142. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem: dodatečně posl.
Chalupovi; na dnešní, případně
zítřejší schůzi posl. Hellerovi
a Brožíkovi pro neodkladné záležitosti.
Pan posl. dr Hnídek žádá o udělení
dovolené na dobu od 16. do 30. června t. r. pro
cestu do zahraničí.
Navrhuji udělení dovolené.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s mým návrhem, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená jest udělena.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností zvolil ve své schůzi dne
13. června 1928 zapisovateli posl. Náprstka,
Macha a Fr. Matouška.
Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu vyslal do výboru iniciativního posl.
Tůmu za posl. Pelíška.
Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do
výboru zemědělského posl. Čančaru
za posl. Šamalíka.
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei" vyslal do
výboru soc.-politického posl. Tichýho
za posl. Ecerta do výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností
posl. Hellera za posl. Freisinga a posl. Tichýho
za posl. Eckerta.
Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické
vyslal do výboru zemědělského posl.
Riedla za posl. Práška.
Předseda: Pp. posl. dr Korláth a Szentiványi
oznámili podle §u 15 jedn. řádu,
že posl. dr Korláth stal se hospitantem klubu
poslanců Maďarské Národní strany
a Spišské Německé strany.
Došly odpovědi na dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Odpovědi:
ministra soc. péče a veř. zdravotnictví
na dotazy: posl. inž. Dostálka a druhů o úpravě
hmotných poměrů kondicinujících
lékárníků (č. D 737-II),
posl. Bobka a druhů o úpravě hmotných
poměrů kondicinujících lékárníků
(č. D 770-II);
ministra nár. obrany na dotazy: posl. Gregorovitse o škodách
zpôsobených vojskom v chotári obce Hrkovce
(č. D 895-II),
posl. Windirsche o několika stížnostech proti
vojsku v Liberci (č. D 951-II),
posl. Matznera a druhů o poskytnutí dovolené
mužstvu po šestiměsíční
služební době (č. D 1080-II);
ministra veř. prací na dotaz posl. Kurťaka,
aby Juliu Trejtlovi, dělníku v Solivarech, bylo
vyměřeno spravedlivé a zákonité
odpočivné (č. D 1010-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1596. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1550), jímž se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
vládní vyhláškou ze dne 29. března
1928, č. 47 Sb. z. a n., v prozatímní platnost
uvedená dohoda, sjednaná výměnou not
dne 6. února 1928 v Ottawě, kterou se prodlužuje
platnost prozatímní obchodní dohody mezi
Československou republikou a dominiem Kanadou, sjednané
dne 20. prosince 1926 v Praze (Sb. z. a n. č. 255 z r.
1926 a č. 42 z r. 1928).
1597. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1567), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
obchodní úmluva sjednaná mezi republikou
Československou a Kanadou v Ottawě dne 15. března
1928.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1590. Odpověď vlády na interpelaci posl. Bergmanna,
Zeminové, Buřívala, Procházky a druhů
o opatřeních ve prospěch stát. zaměstnanců
stát. podniků v jubilejním roce desetiletého
výročí samostatnosti republiky Československé
(tisk 1499).
1557. Odpověď ministra veř. prací na
interpelaci posl. inž. Nečase, Tayerle a soudr. o
předložení automobilového zákona
(tisk 1523).
1559. Odpověď vlády na interpelaci posl. inž.
Nečase a soudr. o monstre procesu komposesorátu
bileckého na Podkarpatské Rusi (tisk 1498).
1574. Odpověď vlády na interpelaci posl. Hakena
a soudr. o snížení drahotního přídavku
vojínům (tisk 1497).
Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi,
konané dne 14. června 1928, se usnesl přikázati
k řádnému projednání návrhy,
a to:
Výboru ústavně-právnímu:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1526. Návrh poslanců Staňka, dr inž.
Botto, Bradáče, Mašaty, dr Viškovského
a druhů na vydání zákona o úpravě
některých právních poměrů
výdělkových a hospodářských
společenstev (družstev).
Předseda: Výborům zemědělskému
a rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1536. Návrh poslanců Chvojky, Pechmanové,
Davida a druhů na poskytnutí pomoci vyhořelým
v Levínské Olešnici u Nové Paky.
1552. Návrh posl. Jaši a soudr., aby těžce
požárem poškozeným občanům
v obci Sv. Štěpáně okresu Uh. Brodského
na Moravě byla poskytnuta pomoc z prostředků
státních.
1555. Návrh posl. Bolena a soudr. na poskytnutí
okamžité dostatečné pomoci obyvatelstvu
na Holicku a v Borohrádku, postiženému živelní
pohromou.
1556. Návrh posl. Hancku, dr Kubiša, Surovjaka a druhov
na udelenie štátnej núdzovej výpomoci
pre pohorelcov obce Sňažnica (Kysucko-N. Mestský
okres na Slovensku).
1565. Návrh posl. Tománeka a druhov na poskytnutie
pomoci pohorelcom v Závode (župa XV, Slovensko).
1566. Návrh posl. Štětky a soudr., aby těžce
požárem poškozeným občanům
v obci Podluhách, okres Hořovice, byla okamžitě
poskytnuta pomoc z prostředků státních.
Předseda: Výborům soc.-politickému
a rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1570. Návrh posl. Geyera, inž. Junga a druhů
na vydání zákona na ochranu osob zaměstnaných
v závodech, kde se radium dobývá, zpracovává
nebo kde se ho užívá.
1572. Návrh posl. Kleina a soudr. na změnu zákona
ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., kterým
se částečně mění některé
předpisy o odpočivných a zaopatřovacích
požitcích civilních státních
a některých jiných veř. zaměstnanců
a pozůstalých po těchto zaměstnancích.
1578. Návrh posl. Simma, inž. Junga, Horpynky a druhů
na udělení jubilejního daru válečným
invalidům, kteří nedostávají
důchodu.
Předseda: Výborům soc.-politickému
a kulturnímu:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1571. Návrh posl. Simma, inž. Junga a druhů
na změnu zákona ze dne 3. dubna 1925, č.
65 Sb. z. a n., o svátcích a památných
dnech republiky Československé.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádost sedrie v Košicích ze dne 3.
března 1928, č. Tl VII 3/28-7, předloženou
vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích
ze dne 9. června 1928, č. 4940/28, za souhlas s
trest. stíháním posl. Onderčo pro
přečin utrhání na cti podle §u
1, §u 3, čís. 1 zák. čl. XLI.
z r. 1914 (č. J 583-II).
Přikazuji výboru rozpočtovému:
1591. Vládní návrh zákona, kterým
se osvobozují věnování na oslavu desetiletého
trvání republiky Československé od
kolků a poplatků a daně z obohacení,
daně důchodové, daně výdělkové
a všeobecné a zvláštní daně
výdělkové.
Navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání
zprávy o tomto vládním návrhu uložena
lhůta 5denní.
Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť
zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržená lhůta jest
přijata.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Druhé čtení osnovy zákona o
zahlazení odsouzení (tisk 1549).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr Slávik. Jsou nějaké
návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Slávik: Oprav niet.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém a to ve znění shodném s
předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k druhému odstavci pořadu,
jímž je:
2. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 1489) zákona o převzetí státního
předválečného dluhu nezajištěného
(tisk 1528).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
je pan posl. dr Daněk, zpravodajem výboru
rozpočtového pan posl. dr Hnídek.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, panu posl. dr
Daňkovi.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Československá republika jakožto nástupnický
stát bývalého Rakouska a Uherska jest podle
mírových smluv (čl. 203 mírové
smlouvy st. germainské a čl. 186 mírové
smlouvy trianonské) zásadně povinna převzíti
ke své tíži dluhopisy státního
předválečného nezajištěného
dluhu, uložené na zdejším území.
Jednotlivé kategorie tohoto dluhu jsou vypočteny
v §u 2 návrhu zákona. Dluhopisy takto převzaté
započítají se do podílu, který
nám na nezajištěném dluhu přidělila
Reparační komise. Podíl ten činí
41,7% u dluhů rakouských a 15.945% u dluhů
uherských; u 4% uherského vyvazovacího pozemkového
dluhu a u 41/2% obligací za výkup výčepních
regálních práv činí náš
podíl 17.303%. Případné přebytky
nebo schodky vyrovnají se mezi jednotlivými nástupnickými
státy podle ustanovení mírových smluv
a po případě podle zvláštních
dohod je modifikujících (Inšprucký protokol
a Pražská dohoda, uveřejněné
vyhláškou ministra financí ze dne 1. července
1927, č. 163 Sb. z. a n.).
Za účelem pozdějšího převzetí
byly titry státního předválečného
nezajištěného dluhu brány do úřední
úschovny.
Titry složené do ústřední úschovny
dosáhly přibližné výše 5.427,000.000
K. Značná část dluhopisů ca.
2.200,000.000 K byla přeměněna na moučnou
půjčku. Menší část ca.
119,000.000 K byla přeměněna na půjčku
konsolidační.
Celkem bylo vyměněno za obě půjčky
2.319,000.000 K.
Zbytek za tyto půjčky nevyměněný
činí 3.108,000.000 K.
Za největší část tohoto zbytku
byly vydány t. zv. prozatímní listy ve výši
ca. 2.141,000.000 K.
Částka za prozatímní listy nevyměněná
činí 967,000.000 K a připadá větším
dílem, t. j. 758,000.000 K na dluhopisy vinkulované.
Bylo tedy nutno upraviti: výměnu prozatímních
listů za dluhopisy definitivní, a dále převzetí
oněch předválečných dluhopisů,
za které nebyly posud vydány dluhopisy československé.
Prozatímní listy budou vyměněny za
definitivní dluhopisy zásadně stejné
jmenovité hodnoty s původní úrokovou
mírou.
Dluhopisy posud nepřevzaté tvoří dvě
skupiny:
Do prvé skupiny náležejí dluhopisy těch
kategorií, za které se již vydávaly
prozatímní listy. Jsou to vesměs věčné
renty. Pokud nebyly za ně posud prozatímní
listy vydány, budou přímo vyměněny
za definitivní dluhopisy zásadně stejné
jmenovité hodnoty a s původní úrokovou
mírou. Většinou jsou to dluhopisy vinkulované,
které z technických příčin
byly z výměny za prozatímní listy
vyloučeny.
Do druhé skupiny patří dluhopisy těch
kategorií, kterých se netýkala výměna
za prozatímní listy. Dluhopisy takové budou
dílem vyměněny za dluhopisy československé,
dílem proplaceny.
Za dvě umořitelné půjčky sem
spadající budou vydány náhradní
umořitelné renty s původní úrokovou
mírou a rovněž umořitelné v létech
1929 až 1953.
Proplacení týče se jednak rakouských
pokladničních poukázek, které podle
původního plánu měly býti umořeny
do r. 1929; jednak dluhopisů, které jsou již
jen historickými singularitami, jež proplacením
zmizí. Jest to zejména starší státní
dluh z doby před unifikací r. 1868.
Kromě toho obsahuje návrh zákona dvoje zmocnění
ministra financí:
1. Aby ve vhodné době přeměnil se
svolením majitelů náhradní věčnou
rentu na rentu umořitelnou. Tato přeměna
za určitých předpokladů může
se jeviti výhodou pro majitele, kteří by
se za to spokojili s úrokem nižším než
u věčné renty. Finanční správa
mohla by tak umořiti část státního
dluhu bez značnějšího zvýšení
ročního rozpočtového zatížení.
2. Aby zařídil výplatu úroků
ze státních vinkulovaných dluhopisů
a poštovního úřadu šekového.
Zmocnění to sleduje zjednodušení pokladní
manipulace a jest rázu všeobecného, neboť
se týče všech státních dluhopisů.
Ústavně-právní výbor projednav
vládní návrh usnesl se navrhnouti posl. sněmovně,
aby vládní návrh zákona byl schválen
se změnami, které navrhne zpravodaj rozpočtového
výboru. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo zpravodaji rozpočtového výboru, p.
posl. dr Hnídkovi.
Zpravodaj poslanec dr Hnídek:Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor projednal předložený
návrh zákona o nezajištěném předválečném
dluhu se stanoviska rozpočtového, jinými
slovy se stanoviska, jak se bude jeviti efekt, tedy důsledek
tohoto zákona na náš státní dluh.
(Posl. dr Franke: Defekt!) Ne, to je efekt, to není
defekt.
Dluh, který my přebíráme po starém
Rakousku, který jsme nuceni podle mírových
smluv saint-germainské a trianonské přijmouti,
činí asi 7.600,000.000 Kč. Ovšem dluh
tento jest už částečně konvertován,
takže neobjeví se v rozpočtu v položce
"Dluhy z mírových smluv", už celý.
Předem ovšem připomínám a podškrtuji,
že státní dluh, jak jest uveden ve státním
rozpočtu na r. 1928, se tímto zákonem a převzetím
tohoto nezajištěného dluhu do komplexu dluhu
našeho vůbec nemění a cifra, která
tam je, 34 miliard 385 mil., se naprosto nezmění.
Připomínám to proto, aby snad nebylo nedorozumění,
že převzetím tohoto nezajištěného
dluhu zvyšujeme nějakým způsobem ještě
dnes státní dluh.
Na převzetí tohoto nezajištěného
dluhu pomýšlelo se už v rozpočtu na r.
1928, a proto v předpokladu, že tohoto roku bude předválečný
nezajištěný dluh převzat, vložila
se do rozpočtu příslušná částka.
Tento dluh z mírových smluv pocházející,
7 miliard 600 milionů, není stejnorodý, skládá
se z několika částí. Především
je to dluh, o kterém jsem právě mluvil, který
jsme už částečně konvertovali
na moučnou půjčku podle zákona z r.
1921. Tímto způsobem bylo konvertováno tohoto
dluhu 2 miliardy 200 milionů. Mimo to byl tento nezajištěný
dluh konvertován na konsolidační půjčku
částkou 1 miliardy. Vedle toho byla státní
správa zákonem z r. 1921 zmocněna, aby vydala
na tento nezajištěný dluh prozatímní
listy, které byly už také zúrokovány.
Těchto prozatímních listů bude vydáno
pravděpodobně asi za 2 miliardy 200 milionů.
Mimo toho spadá do tohoto dluhu, vyplývajícího
z mírových smluv, ještě náš
závazek do společné pokladny, t. j. asi 1.300,000.000
Kč, takže zbývá ještě konverse,
tedy vydání vlastní půjčky
tohoto nezajištěného dluhu, v částce
900,000.000 Kč. Všecky ty složky dělají
dohromady l 7.600,000.000 Kč.
Přítomná osnova týká se vydání
nových dluhopisů našich za prozatímné
listy - to je ta částka 2.200,000.000 Kč
- a potom částky 900,000.000 Kč, na kterou
teprve dluhopisy budou vydány, takže - znovu opakuji
- nesetkáme se v rozpočtu snad se zvýšením
státního dluhu, nýbrž jen s číslicí,
kolik vlastně státního dluhu jest, totiž
s číslicí 34.385,000.000 Kč. (Posl.
Mikulíček: Je to všecko spočítáno,
pane kolego?) Všechno, všechno, p. kolego! (Posl.
Mikulíček: Je toho dost! Rakousko nadělalo
14 miliard dluhu za 100 roků!) Ovšem, to byly
jiné poměry, kol. Mikulíčku,
než jsou dnes. Nesmíme zapomínati, že
jsou poválečné poměry, to je samozřejmá
věc.
Tato předloha byla sněmovně předložena
už dříve a byla sdělána v předpokladu,
že bude uzákoněna do 1. května letošního
roku. Proto měly býti vydány nové
dluhopisy s kupony k 1. květnu 1928. Tak stálo v
osnově vládního návrhu tisk 1489.
Rozpočtový výbor v předpokladu, že
zákon bude v plenu sněmovny projednán včas,
nechal vládní osnovu beze změny. Poněvadž
se však projednávání tohoto zákona
zdrželo a dnes již 1. květen uplynul, není
ovšem možno, aby byly vydány nové titry
s datem 1. května a s kuponem k 1. květnu, nýbrž
je nutno některá data v tomto zákoně
změniti. Proto byl stranami většiny předložen
návrh, kterým se mění data v §u
8 a v §u 10, a to v tom smyslu, že, poněvadž
budou dlužní úpisy vydány později,
bude nutno také lhůty posunouti o 1/2 roku. Místo
1. května 1928 musí býti tato lhůta
posunuta k 1. listopadu 1928.
Abych ještě dodal: úroková služba
těchto prozatímních listů byla opatřena
a 1. května, aby nenastalo vacuum, musily býti vypláceny
úroky z těchto prozatímních listů.
A proto také ministr financí učinil opatření,
že úroky byly vypláceny, ale za kupony sloužil
vlastně corpus těchto zatímních listů,
které musily býti přirozeně odevzdány.
A na tyto prozatímní listy byly vydány stvrzenky,
které budou vyměněny za definitivní
dlužní úpisy.
Tedy je nutno, jak předložený návrh
většinových stran udává, aby
v §u 8 bylo datum "1. května 1928" změněno
na "1. listopadu 1928" a v §u 10 aby v čís.
1 bylo místo "1. listopadu 1927" stanoveno datum
"1. května 1928", a potom v čís.
2 aby místo "1. prosince 1927" stanoveno bylo
datum "1. června 1928", místo "1.
dubna 1928" dáno bylo "1. října
1928" a místo "1. listopadu 1927" bylo
dáno "1. května 1928".
V důsledku toho potom bude vynechána věta
v §u 10:"Rovněž se vyplatí poměrnou
částí (celoroční) kupony padesátizlatových
kusů 4.2% rakouské renty papírové
a stříbrné (§ 2, č. 4 a 5), dospívající
1. srpna a 1. října 1928". I tato slova se
vynechají, poněvadž i těchto kuponů
se týká opatření, o kterém
jsem se byl právě zmínil.
Rozpočtový výbor doporučuje posl.
sněmovně, aby předloženou osnovu zákona
schválila. Mimo to dovoluji si připojiti se k citovanému
návrhu většinových stran, který
má za účel, aby data, o kterých jsem
se byl zmínil, byla změněna, resp. posunuta
o 1/2 roku. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci.
Zahájíme proto rozpravu.
Dříve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická stanovena byla
30 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
K věcným poznámkám podle §u 44
jedn. řádu přihlásili se pp. posl.
dr Tuka a dr Buday.