Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Horák, dr
Buday, inž. Dostálek, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Rýpar, Špatný.
228 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek; ministři dr Gažík,
dr Mayr-Harting, Najman, dr Nosek, inž.
L. Novák, dr Spina, dr Srdínko,
dr Tiso, Udržal.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr. Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 159. schůzi
poslanecké sněmovny. (Poslanci povstávají.)
Než přikročím k jednání,
prosím paní a pány poslance, aby spolu se
mnou vzdali čest památce těch, kteří
tragicky zahynuli při pondělním železničním
neštěstí ve stanici Zaječí.
Zahynulo tam hroznou smrtí mnoho lidských životů
a katastrofa vrhla smutné stíny široko a daleko.
Ubohých obětí želí řada
pozůstalých jednak jako svých živitelů,
jednak jako svých nejdražších. Stejně
hluboké je naše pohnutí z bolesti těchto
pozůstalých jako ze smrti obětí katastrofy,
jež bude i v budoucnu smutnou vzpomínkou.
Jsme přesvědčeni, že pro budoucnost
jak stát, tak společnost vykonají vše,
aby se neopakovalo tak politováníhodné neštěstí
a že se naopak vynasnaží ze všech sil, aby
se čelilo všem možnostem podobných katastrof,
jež zanechávají tolik bolesti a neštěstí.
Úcta k tragickému osudu obětí pondělního
železničního neštěstí mne
přiměla k tomuto projevu, který s Vaším
souhlasem bude pojat do zápisu o dnešní schůzi.
(Poslanci usedají.)
Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne
4. září 1928, č. 45.663/1928-7, že
na místo posl. dr Alfreda Roscheho, jenž se
vzdal poslaneckého mandátu, povolalo podle §u
56 řádu volení do poslanecké sněmovny
za poslance Národního shromáždění
Rudolfa Schneidera, malíře skla v Arnultovicích
u Boru u České Lípy, a že mu vydalo
ověřující list.
Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní
schůze.
Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu
v kanceláři sněmovní podepsal slibovací
formuli, přikročíme ke slibu podle §u
22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím
způsobem, že přečtena bude ústavou
předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém,
pokud se týče v jazyku národnosti, ke které
se slibující přihlásil, a slibující
ke mně přistoupí a vykoná slib podáním
ruky a slovem "slibuji", po případě
shodným výrazem svého jazyka. Žádám
o přečtení slibovací formule a pana
posl. Schneidera žádám, aby přistoupil
ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Slibuji, že budu věren republice Československé
a že budu zachovávati zákony a mandát
svůj zastávati podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí.
Ich gelobe der Čechoslovakischen Republik treu zu sein
und die Gesetze zu beobachten, sowie mein Mandat nach bestem Wissen
und Gewissen auszuüben.
Předseda: Pan posl. Schneider.
Posl. Schneider (podávaje předsedovi ruku):
Ich gelobe. (Poslanci usedají.)
Předseda: Dovolené dal jsem na dnešní
schůzi pp. posl. Kleinovi a Koudelkovi pro
neodkladné záležitosti.
Lékařská vysvědčení
předložili pp. posl. Kyncl a Heller.
Posl. dr Slávik žádá o udělení
dovolené na dobu od 15. do 27. září
t. r. pro cestu do ciziny.
Navrhuji udělení této dovolené.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s mým návrhem, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená jest udělena.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
dne 10. září 1928 posl. Kleina za
posl. dr Wintra, dne 11. září 1928 posl.
dr Wintra za posl. Kleina; klub poslanců "Deutsche
soz.-dem. Arbeiterpartei" dne 10. září
1928 posl. Blatnou za posl. Schäfera, na další
posl. Kirpalovou za posl. Blatnou, dne 11. září
1928 posl. Hackenberg a za posl. Kirpalovou.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
vyslal do výboru rozpočtového posl.
dr Jos. Macka za posl. Chalupu; do výboru zahraničního
posl. inž. Nečase za posl. Kleina.
Do výboru pro zálež. průmyslu,
obchodu a živností vyslal klub poslanců
republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Šoltyse
za posl. Zemana.
Předseda: Došly naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Naléhavé interpelace:
posl. Zeminové, Slavíčka, Pechmanové,
Špatného, Bergmanna a druhů vládě
o novém neslýchaném útoku na konsumenty
zkartelovanou "Pražskou prodejnou uhlí"
zdražením uhlí ve Velké Praze o 90 hal.
na 1 q a o úplné vládní indolenci
proti drahotě,
posl. Procházky, Buřívala, Bergmanna a spol.
vládě o odstranění nesrovnalostí
slovenské a karpatoruské úpravy železničních
zaměstnanců.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. dr Samka a druhů:
ministru veř. prací o provádění
oprav silnic (č. D 1222-II),
ministru železnic a ministru pošt a telegrafů
o neutěšených dopravních poměrech
okresu dolnokralovického (č. D 1223-II);
posl. Šamalíka, dr Mičury, Janovského,
Hintermüllera, Janalíka, Kaňourka, Adámka,
Krejčího, Bayera, Stanislava a druhů vládě
o nouzových opatřeních pro zemědělce,
postižené katastrofální neúrodou
píce (č. D 1224-II);
posl. inž. Kalliny:
ministru nár. obrany, že vojín Antonín
Reissmüller, přidělený 12. automobilnímu
oddělení v Užhorodě, znovu onemocněl
(č. D 1220-II),
ministru vnitra o patentní přihlášce
inž. Rudolfa Müldnera v Karlových Varech-Tuhnicích,
vila "Eroika" (č. D 1221-II);
posl. Kurťaka:
ministru zahraničních věcí, aby Ivanu
Komárovi z Chustu byly vráceny dolary, jež
mu bezprávně zabavil celní úřad
v Novém Segedíně (č. D 1216-II),
ministru železnic o přijetí Jiřího
Ivegeše z Králova nad Tisou jako stálého
železničního dělníka (č.
D 1218-II);
posl. Gregorovitse ministrom vnútra a financií o
krivdivom ustanovení okresného náčelníctva
v Dunajskej Strede, učinenom o ukladaní obecných
peňazí (č. D 1219-II);
posl. Hintermüllera a druhů ministru zemědělství
o zamýšleném zrušení případně
pensionování pragmatikálních úředníků
a zřízenců při státních
lesích a statcích (č. D 1225-II);
posl. Fedora ministrovi vnútra o vydavanie cestovného
pasu u zlatomoravského okresného úradu (č.
D 1226-II).
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán vládní návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1780. Vládní návrh zákona, jímž
se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928,
č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány a současně přikázány
výboru iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1756. Návrh posl. Simma, L. Wenzela a druhů na zákonitou
úpravu oboru působnosti a oprávnění
živnosti dentistické.
1763. Návrh posl. Dietla a soudr., aby byla neprodleně
poskytnuta pomoc obětem živelní pohromy v Pohoří
na Šumavě a Černé.
1764. Návrh posl. Bergmanna, Tučného, Langra,
dr Klapky, Buřívala, Procházky a druhů,
aby byl vydán zákon, kterým se upravují
služební poměry okresních cestářů.
1765. Návrh posl. Hlinku, Hancku a druhov na poskytnutie
podpory pre pohorelcov mestečka Rajec pri Žiline na
Slovensku.
1771. Návrh posl. dr Czecha a soudr. na zrušení
cukerního cla.
1776. Návrh posl. dr Czecha a soudr. na sněmovní
přezkoumání hospodaření veškerého
cukerního průmyslu a s ním souvisících
výrobních odvětví, především
pěstění řepy.
Předseda: Přikazuji výboru ústavně-právnímu:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1754. Vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon ze dne 3.
dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích
a památných dnech republiky Československé.
Slovo vyžádal si pan ministr železnic Najman.
Dávám mu je.
Ministr železnic Najman: Slavná sněmovno!
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Prosím, aby mně bylo dovoleno podati stručný
výklad o železničním neštěstí
ve stanici Zaječí dne 10. září
t. r. Nejvýš politováníhodná
tato událost, která vyžádala si bohužel
značných obětí na lidských
životech, byla již podrobně vylíčena
v denním tisku. Dovolím si proto na tomto místě
říci pouze to, co jest nezbytně nutné
k pochopení celé věci, nebo co jest třeba
poznamenati, aby zprávy, které často v dobré
snaze vylíčiti věc zevrubně byly poněkud
nepřesné, byly uvedeny na pravou míru.
Rychlovlak č. 16, který se srazil v Zaječí
o 2. hodině odpol. zmíněného dne s
nákladním vlakem č. 681, vyjíždí
z Prahy v 8 hod. ráno. Jest to rychlík, jehož
účelem jest sprostředkovati denní
spojení s Budapeští. Kromě toho veze
také přímé vozy do Vídně.
Tento rychlovlak jest jedním z našich nejrychlejších
vlaků vůbec, počet jeho zastávek ve
stanicích na celé trati až na hranici maďarskou
jest nejmenší, jak jest možný za dnešních
poměrů trati a provozních prostředků.
Vlak byl tažen lokomotivou řady č. 385, strojem
to, který patří k rychlíkovým
strojům, jež jsme převzali od bývalého
Rakouska. Výkonnost stroje je 100 km za hodinu. Vlak měl
celkem 10 osobních vozů z Brna, váha byla
524 tuny. Obsazení vlaku odpovídalo potřebě
i všem platným předpisům. Strojní
personál pozůstával ze strojvůdce
a dvou topičů, vlakový personál byl
pak složen z vlakvůdce a manipulanta ve služebním
voze, jakož i tří průvodčích
vlaků, z nichž dva měli přiděleny
po třech vozech, třetí pak kromě toho
ještě jídelní vůz.
V okamžiku srážky byl rychlík zpožděn
16 minut. Musím konstatovati, že toto zpoždění
nebylo nijak veliké, nýbrž že, bohužel,
nutno na této trati pokládati je za minimální.
Jak je všeobecně známo, je naše trať
z Prahy do Brna, zejména pak úsek do Čes.
Třebové, nejdůležitější
tratí, kterou vůbec máme. Jest přirozeno,
že železniční správa se snaží
nákladnými pracemi již po několik let
vybudovati tuto trať tak, aby snesla největší
možnou rychlost i největší možné
zatížení vlaků. Jest tedy nutno nejen
zesíliti celý svršek, nýbrž také
opraviti, resp. nově vybudovati řadu menších
i větších objektů na trati. Ježto
pak jde o nejdůležitější naši
tepnu, musí veškeré práce býti
konány tak, aby nebyl provoz rušen. Nezbytným
důsledkem toho jest předepsání zpomalené
jízdy vlaků na některých místech
až na 20 km. Jede-li pak rychlovlak průměrně
rychlostí 80 km a musí-li na řadě
míst, kterých jest jenom z Pardubic do Čes.
Třebové 11, zmírniti rychlost na 20 km, jest
pochopitelno a omluvitelno, že ke zpoždění
dojíti nezbytně musí. Tomu zabrániti
za žádných okolností nelze. Železniční
správa se snaží veškeré práce
co možná urychliti, nešetří při
tom nijak na penězích (Výkřiky
komunistických poslanců.), nemůže
však se vyhnouti těmto důsledkům, ač
ovšem pro provoz jsou nepříjemné.
Ve stanici Zaječí měl rychlík č.16
projeti po hlavní koleji. Tato kolej jest jak při
vjezdu do stanice, tak při jejím výjezdu
naprosto rovná s výborným rozhledem. V této
stanici jest zabezpečovací zařízení
nejdokonalejšího systému moderního.
Toto zabezpečovací zařízení
bylo však nutno již několik dní před
srážkou vypnouti, neboť byla vyměňována
výhybka na silnější profil. V takovém
případě žádají pak dopravní
předpisy zvláštní opatření
bezpečnostní. Ježto totiž nutno výhybky
stavěti ručně bez ústředního
řízení z dopravní kanceláře,
jest určen v takovém případě
zvláštní zřízenec, který
má každou práci výměnáře
kontrolovati a přesvědčovati se, zda výhybka
jest postavena pro příslušný vlak správ
ně. Proto také jmenuje se dozorcem výměn
a není mu přidělen žádný
jiný výkon, nežli dozor nad výměnami
jediné strany stanice. Ředitelství státních
drah v Brně dříve, nežli bylo zabezpečovací
zařízení vypnuto, upozornilo zvláštním
rozkazem na tuto okolnost, připomnělo všem
zúčastněným zaměstnancům
znovu bedlivě jejich povinnosti a zdůraznilo zejména
postup, jak nutno při stavění výhybek
si počínati.
Jsem dalek toho, abych chtěl obviňovati kohokoliv
z nedbalosti. Ponechávám tu volný průběh
soudnímu vyšetřování, které
bylo zavedeno. Jisto však jest, že, ač výměnář
i dozorce výměn byli na svých místech
a ač rozkazy byly jim řádně dány,
přes to před vjezdem rychlovlaku do stanice Zaječí
nebyla výhybka postavena na kolej průjezdní,
nýbrž do odbočky. Při tom musím
poznamenati, že službu konajícímu úředníku
ve stanici bylo dozorcem výměn hlášeno
telefonicky, že výměny pro vjezd rychlovlaku
jsou správně postaveny a tudíž vjezd
do stanice volný.
Bylo již uvedeno v novinách a opakuji to pouze pro
úplnost, že oba zaměstnanci, kterých
se věc týká, jsou starými služebníky
dráhy, kteří svou službu konají
již delší dobu, byli řádně
vyzkoušeni a nastoupili svou službu po dostatečném
odpočinku. Rovněž jejich hospodářské
poměry nebyly nepříznivé, jak jest
patrno z toho, že měsíční příjem
obou zaměstnanců po všech srážkách,
zejména na daň důchodovou, na nemocenské
a pensijní zaopatření činil kolem
1. 100 Kč měsíčně, k čemuž
přistupuje ještě příbytečné
v částce 1.650 Kč pro jednoho a 2.100 Kč
pro druhého, jakož i služební oděv,
který dostávají oba zaměstnanci in
natura od správy železniční.
Důsledky srážky byly ovšem strašlivé.
Myslím, že není důležito dnes konstatovati,
zda by se byl býval rychlovlak vykolejil i tehdy, kdyby
nákladní vlak na odbočné koleji proti
němu nebyl býval stál, neboť jest jisto
- pokud ovšem lze dodatečně takovéto
úsudky vůbec činiti - že by k žádnému
neštěstí nemohlo dojíti, kdyby byl býval
rychlík jel po rovné koleji, jak bylo stanoveno.
Musím totiž upozorniti, abych zabránil jakémukoliv
nedorozuměni, že každý vlak má
v každé stanici přesně stanovenou kolej,
na kterou jede. O tom jest vždy jak strojvůdce, tak
i vlakvůdce správně zpraven. Děje
se tak jednak služebními pomůckami pro normální
jeho jízdu podle jízdního řádu,
jednak pak jde-li o úchylku od pravidla - zvláštními
písemnými rozkazy stanice, kde naposled vlak zastaví.
Počet mrtvých jest 22. Jest to číslice
neobyčejně vysoká, kterou lze vysvětliti
jenom tím, že rychlovlak jel rychlostí značnou,
takže náraz při srážce byl mimořádné
intensity. Rovněž počet zraněných
jest veliký, těžce zraněných
jest 29. Podle dnešních zpráv lze doufati,
že žádný ze zraněných úrazu
nepodlehne, a že tedy počet mrtvých se již
nezvětší. Mezi mrtvými jest 5 železničních
zaměstnanců ve službě a řada
cestujících cizinců. Tuto okolnost lze vysvětliti
jenom tím, že jde o rychlík mezinárodní,
který bývá vždy velmi dobře obsazen,
zejména cestujícími z ciziny.
Srážka přihodila se ve 2 hodiny odpoledne za
bílého dne. Záchranné práce
byly zahájeny krátce na to. Musím tu konstatovati,
že zprávy zahraničního tisku, které
byly zřejmě tendenčně zabarveny, jakoby
záchranné práce byly zahájeny opožděně,
neodpovídají skutečnosti. Lituji, že
také část našeho tisku tyto zprávy
nekriticky přejala. Stejně jest naprosto vymyšleno,
že nastalo, jak rovněž bylo tendenčně
tvrzeno, po srážce olupování zraněných
cestujících. Naopak musím konstatovati, že
služba záchranná fungovala správně.
Lékaři železniční i soukromí
projevili velikou obětavost ve svých výkonech.
Jejich práce byla neobyčejně ztížena
tím, že v troskách byli zranění
cestující, ke kterým bylo třeba se
teprve probourávati. Tím se také vysvětluje
zdánlivě pomalý chod záchranných
prací, neboť nebylo lze použíti rázných
opatření k odstranění trosek, aby
zranění snad při tom ještě více
neutrpěli. Rovněž pracovní čety
železniční, které byly vyslány
ihned na místo neštěstí na odklizovací
práce, počínaly si vesměs s příkladnou
obětavostí. Po celé hodiny bez jakéhokoliv
vystřídání pracovali všichni
železniční zaměstnanci bez oddechu,
aby vyprostili zraněné. Přesvědčil
jsem se o tom sám, když o 5. hod. ranní druhého
dne jsem přijel na místo neštěstí.
Rovněž bezpečnostní služba zásluhou
příslušných politických úřadů
a četnictva počínala si bezvadně.
Myslím, že nemusím ujišťovati slavnou
sněmovnu, že železniční správa
hluboce lituje každého neštěstí,
které se přihodí, a že tím více
jest tomu tehdy, když jsou utraceny lidské životy.
Příčina každého neštěstí
na železnicích se zevrubně vyšetřuje.
Na výsledku vyšetřování se ovšem
nepřestává, nýbrž činí
se z toho náležité dedukce a hledí se
nových zkušeností využíti pro budoucnost.
Bohužel, nelze jinak, nežli spoléhati v řadě
výkonů železničního provozu na
lidskou sílu. Všichni, kteří bezprostřední
exekutivní službu dopravní konají, ať
jsou to dopravní úředníci, strojvůdci,
posunovači, výměnáři atd.,
jsou pouze lidé se všemi lidskými slabostmi
a chybami. Ačkoli jejich výkony jsou vesměs
podle možnosti mechanisovány a zjednodušovány
a ačkoli jsou předpisy sestaveny tak, aby při
chybě jednotlivce bylo lze neštěstí
zabrániti řádným výkonem služby
jiného zaměstnance, přece zkušenost
ukazuje, že s absolutní jistotou nelze nehody ze železničního
provozu vyloučiti. Jest známo z denního tisku,
že také v cizích státech vyskytly se
v poslední době těžké železniční
nehody. Německé dráhy jsou v porovnání
s našimi vybudovány daleko lépe. Jejich přímé
rovinové trati a veliké prostředky, které
před válkou bylo možno do železničních
tratí investovati, umožnily nejdokonalejší
zařízení technická, jaká si
lze představiti. A přece i v Německu přihodila
se v posledních měsících veliká
neštěstí, která vyžádala
si na lidských životech velikých obětí.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Tím ovšem nechci nijak omlouvati neštěstí
v Zaječí, chci pouze poukázati, že ani
při technických zařízeních
daleko dokonalejších nežli jsou naše, není
možno, bohužel, všem nehodám zabrániti.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Nehodlám při této příležitosti
pouštěti se do úvahy, zda bylo již možno
v krátké době po převratu technické
vyzbrojení našich tratí přivésti
na takový stupeň, jaký by byl ideálem.
Prosím však přes to, aby mně bylo dovoleno
říci, že požadavky, které v tomto
směru veřejnost na železniční
správu klade, jdou nikoli do milionů, nýbrž
do miliard. Žádný podnik na světě
nemůže investovati v několika letech do svých
zařízení takové částky.
Nezbývá, nežli postupovati při zlepšování
kapacity našich tratí ponenáhlu, a to v takovém
programu, který vyžaduje především
železniční provoz sám. Nikdo zajisté
nepochybuje, že by bylo účelné, kdyby
trať Břeclav-Brno byla vybudována dvoukolejně.
Avšak stejně účelné a nezbytné
je i vybudováni druhých kolejí na trati Zdice-Plzeň,
Praha-Lysá, Kralupy-Lovosice, Zábřeh-Česká
Třebová atd. Jest třeba stále a stále
připomínati, že jsme své trati po válce
přejali ve stavu velmi zbědovaném a že
není možno nápravu všude zjednati ihned.
Ovšem i při naprosté dokonalosti všech
tratí budeme vždycky odkázáni také
na lidskou sílu a tím i na důsledky, které
jediný nesprávný pohyb člověka
může způsobiti.
Prosím slavnou sněmovnu, aby přijala mé
ujištění, že železniční
správa nezanedbává žádné
možnosti ani prostředků ke zvýšení
bezpečnosti na našich tratích a že pojímá
svůj úkol, zajistiti dopravu co nejbezpečnější,
s veškerou vážností. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Byly mně
podány shodné návrhy pp. posl. Remeše,
posl. Hakena, posl. Špatného a druhů
a posl. dr Czecha, aby o prohlášení
p. ministra železnic byla zahájena rozprava ihned.
Dám o těchto návrzích hlasovati najednou.
Prosím pp. poslance, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhy pp. posl. Remeše,
posl. Hakena, posl. Špatného a druhů
a posl. dr Czecha, aby rozprava o prohlášení
p. ministra železnic byla zahájena ihned, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím jsou návrhy schváleny.
Než přikročíme k rozpravě, navrhuji
podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická
stanovena byla 30 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni dosud řečníci
na straně "proti": pp. posl. Brodecký,
Juran a Buříval.