Ale ani schopnost sama to nedělá, nýbrž
především jest to svědomitost, na níž
záleží. A tu můžeme zjistiti, že
svědomitost u zaměstnance jest často omezená
nebo úplně ubitá starostí o existenci,
jeho závislostí na dobré nebo zlé
vůli zaměstnavatele. Zaměstnanec musí
často vyloučiti svou svědomitost, aby neztratil
svého pracovního místa, aby nebrzdil výdělku
nebo ziskuchtivosti podnikatele. Zisk nebo smluvená pokuta
jsou u stavitele rozhodující věcí,
a v případě, o nějž zde jde,
jako u všech stavebních neštěstí
v Praze, šlo podle mého přesvědčení,
již nikoliv o to, aby se stavělo svědomitě,
nýbrž především o nebezpečí
pokuty, o obavu, že nebude dodržena konečná
lhůta, která přináší zisk
nebo škodu. A tak nebylo v četných případech
a pravděpodobně ani na Poříči
dbáno nutných zajištění. Tempo
bylo a musilo býti urychleno. K tomu ještě
přistupuje, že výdělek na materiálu
a zdražení materiálu při delším
trvání stavby jsou rovněž povzbuzujícími
okolnostmi. Můžeme zjistiti, že konečně
domácí pán rovněž při
každé stavbě chce tak rychle jak jen možno
dostávati své úroky, na druhé straně
jako zde při krátkotermínovém zákoně
chce užívati i výhody osvobození od
daní a dávek. Dělník nesmí
toho všeho dbáti. U něho jest nejdůležitější
především okolnost nebezpečí
a jeho činnost a jeho úsilí instinktivně
směřuje k tomu, aby nebezpečí pokud
možno zmenšil. Ale i zde sráží se
jeho úsilí s úsilím stavebníka,
toho, jenž stavbu objednal. Zde na Poříči
můžeme zjistiti, že se především
nedostávalo nutné svědomitosti, svědomitosti
nejen při provádění stavby, nýbrž
mimo to i u úředních činitelů,
úřadů. Je-li správné, co zjistil
stavební inženýr, jenž tuto pohromu přežil,
že totiž v domě, když stavěli mezanin,
bylo zjištěno, že se u základních
pilířů materiál odbourával,
že materiál byl špatný, že cement
nebyl dosti vazný, je-li správné, že
na tomto již zjištěném, špatném
základě byla pak vystavěna ještě
4 patra a to tentokráte již z lepšího
materiálu - již se neodvážili stavěti
ze špatného materiálu... (Posl. Roscher
[německy]: Právě naopak to měli udělati!)
Zcela správně! Dolů se měl dáti
lepší materiál a nahoře, kde tíha
800.000 q tlačila na spodní stavbu, snad by poněkud
horší materiál nebyl způsobil této
katastrofy. Ještě jedno dlužno zdůrazniti:
Kdyby byly základy vydržely něco déle,
bylo by snad nastalo zhroucení o několik týdnů
nebo měsíců později - i s touto možností
dlužno počítati - dům by byl býval
již obydlen a bylo by v něm mnoho rodin a četné
obchodní místnosti se sty a tisíci zákazníků
a kdyby byla teprve tehdy nastala katastrofa, nemůžeme
si pro vnitřní hrůzu ani pomysliti, jaké
strašné účinky, ještě horší
než nyní, byly by snad nastaly.
Se zřetelem na tyto skutečnosti musíme se
tázati, zasáhnou-li nyní konečně
úřady a vláda, aby učinily přítrž
tomuto zločinu soukromokapitalistického systému.
Naše naděje a naše důvěra, že
úřady a především vláda
učiní přítrž tomuto stavu, jsou
ovšem velice nepatrné. Pan ministr Spina jak
zde, tak i v senátě se spokojil tím, že
prohlásil, že stát vlastně nemá
co dělati s těmito soukromými stavbami. Prohlásil,
že stavební kontrola jest možná jen tehdy,
když je k tomu zákonitý podklad. Vše ostatní,
co řekl, byly otřepané fráze, rozpačité
projevy, jež nepravily nic konkretního o stanovisku
vlády k této stavební katastrofě a
k celé soustavě. Dále se musíme tázati:
Pročpak nezařídil pan ministr již po
prvních zříceních v Praze to, co bylo
nutné? Co zde pravil, jest velice laciné a ukazuje
velmi málo vážného úmyslu, skutečně
odpomoci tomu zlu. Očekávali jsme, že když
se sněmovna sejde ještě pod dojmem neštěstí
a když zde ministr vstoupí na řečnickou
tribunu, že ve svém výkladu uvede již
návrhy a předloží již návrh
zákona, jímž se především
zostří dozor nad stavbami, že navrhne přísné
předpisy pro zjišťování statických
poměrů, že především učiní
opatření na zvýšení ochrany dělníků,
že se zasadí, aby úrazové pojištění
bylo zlepšeno. Nejméně to jsme očekávali
ve vývodech pana ministra, poněvadž podle našeho
mínění bylo by bývalo prvním
a nejdůležitějším úkolem
ministra veřejných prací, když předstupuje
před plenum sněmovny, jasně a zřetelně
vysloviti, jaká opatření hodlá vláda
učiniti, aby se napříště předešlo
takovým nebo podobným stavebním katastrofám.
Jednáme-li o této otázce, musíme také
zjistiti, že dosavadní zákon o dělnickém
úrazovém pojištění jest zastaralý,
že racionalisované způsoby práce, nový
druh vysokých staveb, jenž byl zaveden v Praze, vyžaduje
větší ochrany dělníků
před úrazem, lepší pomoci pro dělníky,
kteří se stali obětí neštěstí.
Zákon o úrazovém pojištění
již více nevyhovuje a za nynějších
poměrů v hospodářství a průmyslu
a také ve stavebním průmyslu jest více
nebo méně ochranným zákonem pro podnikatele.
Stavitel, jenž přihlásí své dělníky
k úrazovému pojištění, zaplatí
své pojistné a tím jest zbaven veškeré
odpovědnosti; nelze ho činiti odpovědným
za zdraví a život dělníků, které
zaměstnává, byť byli dělníci
těžce poškozeni na životě a zdraví
jeho nedbalostí, nesvědomitostí a neschopností.
Jen při obmyslném jednání, při
úmyslném zranění dělníka,
t. j. jak jsem dnes slyšel v rozmluvě se svým
straníkem, když stavitel zabije dělníka
hodiv na něho cementový blok, jest dána jediná
možnost přidržeti tohoto stavitele k odpovědnosti
a odškodnění za škodu, kterou způsobil
tomuto dělníku a jeho pozůstalým.
Ale ostatně jest pro podnikatele život dělníkův
velice laciný, s pojistným proti úrazu jest
pro něho vše vyřízeno, a přece
víme, že když neštěstím postižení
a zmrzačení naši průmysloví proletáři
přicházejí do úrazové pojišťovny,
když se jim vyměřují důchody,
jak uboze malé jsou tyto důchody proti předválečným
poměrům, jak přes všechny příplatky
k základnímu důchodu jest tento důchod
nepostačitelný. Víme, jak úrazová
pojišťovna zachází s těmito dělníky,
jak vysílá tolik a tolik orgánů, aby
zjistily, zdali ten neb onen dělník skutečně
není s to, aby vydělal o 10 haléřů
více příležitostnou prací, snad
v řídkém případě blahovůlí
svého podnikatele, nebo poněvadž se ho užívá
k lehčí práci, kde mu podnikatel přece
může platiti o něco vyšší
mzdu, zdali si tito mrzáci nevydělávají
přece o několik haléřů více,
aby ústav měl možnost ihned snížiti
důchod, nebo zdali není možné, má-li
někdo lehčí práci jako posel nebo
poslíček, k čemuž nepotřebuje
rukou, aby mu snad, když má přibližně
tolik mzdy, kolik vydělával dříve,
byl důchod úplně odňat. Jelikož
nehody jsou četnější a mají strašné
následky při vysokých stavbách, jelikož
se průmysl racionalisuje, zvětšují se
provozní stroje, musí rozhodně v nejbližší
době přijíti novelisace zákona o úrazovém
pojištění, nemá-li se v tomto oboru
již více hřešiti proti obětem našeho
průmyslu a hospodářství. Mimo to však
musí to býti aktivní čin, nejen slova
a podněty, jež jsou hudbou budoucnosti, chceme aby
se rychle jednalo. Proto jsme podali návrh, jenž obsahuje
vybudování a zlepšení stavebního
dozoru a ochrany dělníků. Očekáváme,
že sněmovna bude souhlasiti s tímto návrhem,
poněvadž on teprve poskytuje zákonitý
podklad, aby stavební dozor byl tak vybudován, aby
byl také účinný a aby se napříště
bylo lze vyhnouti podobným katastrofám, bez zřetele
na živelní události.
Zřícení novostaveb v Praze jest výsledkem
soustavy, kterou jsem vylíčil. Přestaňte,
dámy a pánové, na těchto obětech.
45 zabitých stavebních dělníků
žaluje na panující vládní soustavu.
Žalobci nynější občanské
vlády jsou však i ti četní lidé
bez přístřeší, kteří
nemohou najíti útulku, jsou ty četné
dětmi bohaté rodiny, které bydlí a
musí žíti ve špatných bytech a
často v doupatech, v nichž by člověk
neumístil ani zvířete, jsou chřadnoucí
děti chudých rodin, které přece musí
bydliti v místnostech zdraví škodlivých,
v nichž bydliti nelze, poněvadž nemají
jiného přístřeší. Žalobci
nynější vládní soustavy jsou
však i ti chudáci, jimž panující
zdražili a ztrpčili život. Žalobci jsou
vojáci, kteří jsouce zbaveni své volnosti
na 14 a více měsíců, musejí
sloužiti militarismu, žalobcem jest veškeré
pracující a přes čilou tvorbu nouzi
trpící obyvatelstvo. Žaloba má najíti
své odsouzení a najde je, až národy
v tomto státě znovu přistoupí k rozhodování,
jež jim bude poskytnuto i během letošního
roku hlasovacím lístkem v ruce; a tu dělnické
masy, které pro nynější vládnoucí
soustavu musejí trpěti námahu, bídu
a nouzi, které musejí trpěti následky
této soustavy, k nimž patří i následky
neštěstí na Poříči, ony
všechny vystoupí jako soudcové, jako soudcové
této soustavy a všech těch, kdož patří
k této vládní koalici a pokoušejí
se i dále podporovati a udržovati tuto soustavu. (Potlesk
poslanců něm. strany soc. demokratické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce, jakož i pořadu dnešní schůze.
Učiním ještě některá presidiální
sdělení.
Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi
posl. Šafrankovi, na dnešní a zítřejší
schůzi posl. Weisserovi pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. Haken.
Lékařská vysvědčení
předložili posl. Můňa a Krumpe.
Došla naléhavá interpelace. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Naléhavá interpelace posl. Tomáška,
inž. Nečase, Johanise, Koudelky a soudr. vládě,
o stavbě techniky v Praze a zvláště
o urychleném vybudování ústavu pro
výzkum stavebního materiálu.
Místopředseda inž. Dostálek:
Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1821. Usnesení senátu o usnesení posl. sněmovny
(tisk. sen. 740 a 756) k vládnímu návrhu
zákona (tisk posl. sněm 1225, 1777), jímž
se mění a doplňuje zákon ze dne 9.
října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění
zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity
a stáří.
Místopředseda inž. Dostálek:
Mezi schůzí byla tiskem rozdána Těsnopisecká
zpráva o 162. schůzi posl. sněmovny.
Pan posl. dr Czech podal mi dne 20. září
t. r. dotaz, ve kterém, vycházeje z toho, že
schůze rozpočtového výboru konaná
dne 18. téhož měsíce nebyla řádně
svolána, se mne táže, co zamýšlím
učiniti, abych napravil toto příkré
porušení jednacího řádu, a co
zamýšlím podniknouti, abych příště
zabránil takovémuto postupu, odporujícímu
jednacímu řádu.
V odpověď sděluji panu poslanci:
Zjistil jsem, že schůze rozpočtového
výboru byla svolána způsobem dosud soustavně
užívaným.
Ježto však p. tazatel projevil názor, že
tato dosavadní praxe nevyhovuje jedn. řádu,
předložil jsem tuto otázku předsednictvům
obou sněmoven k rozřešení podle §u
9, lit. a) jedn. řádu. Předsednictva pojednala
o ní ve společné schůzi dne 9. t.
m. a usnesla se zříditi zvláštní
komisi, která by věc všestranně prostudovala
a podala předsednictvům odůvodněné
dobré zdání.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala zítra v pátek dne 19. října
1928 v 9 hod. dopol. s
Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 1750) státního rozpočtu
republiky Československé a finančního
zákona pro rok 1929 (tisk 1813) a rozprava o prohlášení
ministra financí, učiněném ve 158.
schůzi posl. sněmovny dne 7. září
t. r., jakož i o prohlášení ministra veř.
prací, učiněném ve 165. schůzi
dne 18. října t. r.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.