Pátek 26. října 1928

Ne však jen tohle. Máme svatou byrokracii ještě v jiných místech. Kde, zmíním se několika slovy při jiné kapitole, ale tohle řeknu. V demokratickém státě při demokratické ústavě, při dokonale organisované státní správě každý státní občan musí věděti o svých povinnostech, které mu ukládá jasně znějící zákon bez jakýchkoli zadních dvířek. On to musí pověděti, aby mohl počítati. Ale ptejte se kteréhokoli poplatníka. Může poplatník vzíti jed, že co je v zákoně, je pravda, a když se bude říditi podle zákona, že to bude správné? Co vás napadá. Tenhle třetí artikl se panu ministrovi nepovedl a zbytečně přejímá na svá bedra odpovědnost za celý systém, zbytečně se jím zatěžuje. Máme také artikl šestý, železnice a pošty - že jsou v pořádku? (Výkřiky čsl. poslanců nár.-socialistických.) O železnicích a poštách mluvili v rozpočtovém výboru naši poslanci Buříval a Bergmann a snesli tolik materiálu, dokazujícího pravý opak, že ho uváděti nebudu, nicméně nemohu si odpustiti, abych neuvedl aspoň jedno. My máme tak krásně pošty v pořádku, že některý z pánů sekčních šéfů - podle dokladu kol. posl. Bergmanna - má příjem 120 až 130 tisíc Kč za rok - a pošťáček na venkovské poště pracuje za 450 Kč měsíčně. V takovém krásném pořádku máme pošty!

My máme železnice v takovém krásném pořádku, že tu máme 25, ne-li 30.000 lidí úplně vydaných na pospas železniční byrokracii. 30.000 otroků, se kterými může byrokrat naložiti každý den jak chce. (Tak jest!) Je to ve smyslu liberalistického programu, poslouchati, mlčeti a třásti se o existenci, hubenou sice, ale přece jen existenci? V takovém máme pořádku pošty a železnice. Ani tento artikl se vědátorovi Englišovi nepovedl.

My jich máme ovšem ještě několik, o kterých chceme udělati malinkou zmínku. Tak na př. artikl 10: "Průmysl se přeorientoval" - ani to není pravda. Průmysl se u nás přeorientoval snad jen v tom smyslu, že když vydělává, tedy stát nezná, ale když prodělává, tak jde na státní pokladnu. (Potlesk poslanců čsl. strany národně-socialistické.) Přeorientoval se snad v tomto smyslu... Ale průmysl, který se má svou silou, svou potencí, svou kvalifikací probíti světem, jako průmysl anglický a americký, ten nikdy, vyjma obchodní smlouvy s okolními státy, na stát a na státní pokladnu nespoléhal, ten spoléhal sám na sebe. Tedy ani tady nemá pravdu ministr dr Engliš, kterého ostatně poráží profesor Engliš ve svých výkladech, které jsem citoval.

Máme tu dále zajímavý čl. 12 "Veřejná břemena se snižují na základě berní novely." Dovolte, abych řekl několik vět o této věci. Připravovali jsme berní novelu 5 let a vzali jsme za podklad vědecké práce a nynější systémy berní v nejvíce vynikajících státech evropských k posudku. Počátek práce byl již tehdy, když jsme také ještě my byli v koalici. Tak vážně se to myslilo s berní reformou, že se nám nehodila žádná z nynějších soustav daňových okolních států a přemýšleli jsme, jak vybudovati svou soustavu specielní, která by byla dobrým demokratickým protikladem naší opravdu ojedinělé politické ústavě. Přišli jsme s řadou návrhů nejen laických, nýbrž také vědeckých. Bohužel, pro tlak občanských stran nebyli jsme s to jich prosaditi. Mezi jiným jako základní požadavek k novému bernímu zákonu stavěli jsme otázku pozvednutí berní morálky na obou stranách. Berní morálku u poplatníka a berní morálku u státních berních úřadů. Žel, že to zklamalo úplně a že nový berní zákon morálku nezavedl. Morálka! Jak se mohla zavésti morálka? Morálka se mohla zavésti jen tenkráte a tak, kdybychom bývali jasně do zákona dali: Kdo vydělá tolik a tolik, bude platiti tolik a tolik. Ono to sice v zákoně je, ale jak se zákon obchází? Platí veliký poplatník, milionový poplatník, lépe řečeno milionový příjemce, tolik, kolik mu zákon ukládá? Ale kdepak? Především najde si cesty u chytrých advokátů a ti mu již dovedou přiznání udělati. Pak si najde cesty, třeba i prostřednictvím svazu průmyslníků a dokazuje, že mu daň obratová škodí, že je potřebí ji refundovati. Dokazuje třeba i jiné věci a poněvadž máme ta zadní kolečka u každého zákona, nerozhoduje o těch velkých poplatnících ani místní berní úřad, ba ani zemské finanční ředitelství, nýbrž rozhoduje i pod tlakem politického vlivu samo ministerstvo financí.

Morálka dala by se vytvořiti jen tenkráte, kdyby trestní ustanovení v berním zákoně se prováděla do všech důsledků u všech poplatníků. Provádí se? Co vás napadá! Porážíme smysl, ten lepší smysl berního zákona už nyní samými berními správami, o nichž pan ministr Engliš tvrdí, že jsou dobře organisovány.

Předvedu vám jenom asi 4 případy, ale mám jich sta. Poplatník Vošáhlík vypočítal podle předpisů berního zákona svůj příjem a uvedl, že mu zbývá čistých 29.155 Kč. Berní správa nezavolala tohoto poplatníka k výslechu, neřekla mu: Poplatníče, já mám o tvém udání, o tvém přiznání pochyby, vysvětli mi, na základě jakých argumentů a dokladů jsi toto přiznání dělal, nýbrž, aniž by s ním mluvila, místo z 29.155 Kč vyměřila mu daně z 94.500 Kč. (Hlas: Bez vytýkacího řízení!) Ano! - Mám případ další: Poplatník přiznal příjem 32.778 Kč, berní správa bez vytýkacího řízení mu předepsala daň z 47.300 Kč. Další případ: Poplatník přiznal 30.700 a berní správa předepsala ze 78.200 Kč. Mám případ ještě jeden: Poplatník přiznal 28.000 Kč ke zdanění, berní správa mu předepsala daň z 82.000 bez jednání s ním, bez vytýkacího řízení.

Odpusťte, kde je ta morálka, kde je to ustanovení nového berního zákona, na něž se odvolává, tuším, dvanáctý artikl výkladu pana ministra financí dr Engliše? Tedy nedělejme zákonů, když je nechceme plnit, a řeknu vám otevřeně, že o nás přece nebude nikdo pochybovati, že nemilujeme svůj stát - morálka v naší Československé republice jest mnohem horší než za starého Rakouska. Dokáži vám to: U všeobecné daně výdělkové za starého Rakouska byl kontingent předepsán pro jednotlivé země, země rozvrhla kontingent na jednotlivé berní okresy, komise volená z poplatníků věděla již napřed, kolik v okresu musí daní vybrati a podle toho je rozvrhovali na poplatníky, velmi často po dohodě s důvěrníky poplatníků. Aby státní správa nepřišla ke škodě, ale aby také nepřišel ke škodě poplatník, předepsala-li komise méně než se mělo na okresu vybrati, rozepisovali stejným dílem repartiční přirážky na všechny poplatníky. Jestliže se vybralo více, než se mělo vybrati, rozepisovali repartiční srážky a poplatník věděl: já jsem takovým a takovým podnikatelem a musím zaplatiti na všeobecné dani výdělkové tolik a tolik. Ví to někdo u nás v republice? Ne pan ministr financí, nýbrž profesor Engliš ve svých vývodech vědeckých i na tuto chybu upozorňuje. Nedivte se proto, že se poplatnictvo stává nespokojeným, nevěřícím a že pronáší soudy o našem zákonodárství ne dvakráte lichotivé.

Jest tu čl. 13, refundují se daně. Dvě daně se budou refundovati. Kdybychom to udělali tak, jak to dělalo staré Rakousko a jako to dělaly státy liberalistické, které chtěly konkurovati při výrobě hlavně státům jiným, bylo by to poctivější a otevřenější. Jaké pak refundování daní; může někdo věděti kolik ta neb ona fabrika potřebovala surovin z ciziny dovezených pro výrobu svého artiklu pro domácí trh určeného a kolik ho potřebovala pro výrobu artiklu pro zahraniční obchod? (Zcela správně!) Nikdo to nebude moci věděti a víte jaké budou následky? Budeme refundovati daně velkým poplatníkům, a malý je bude musiti platiti. Budeme refundovati daně kapitalistům, kteří majíce úlevy daňové budou zabíjeti drobného malého podnikatele na domácím trhu, kterých máme v republice Československé půl milionu. Nebylo by lépe říci jako to říkalo Maďarsko a státy jiné: Žádné refundace daní, ale musíš-li konkurovati levnější cenou za hranicemi, raději ti dáme stipendia, nadlepšíme ti raději způsobem otevřeným, nežli takovým tajným, zákon a smysl demokratický obcházejícím způsobem.

Zmínili jste se o daních zemědělských. Mám příklad, že hospodáři, ne v labské krajině, nýbrž v pahorkaté krajině, který má 10 ha pozemku, vyměřil berní úřad 8.000 Kč čistého výnosu. Tedy 800 Kč z jednoho hektaru. Chtěl bych viděti předpisy zemědělců, majitelů půdy 50, 100 až 1000 hektarů. Jsme však pevně přesvědčeni, že ani polovičkou neoceňují výnos z hektaru, jako ocenili tomu malému zemědělci. (Tak jest!) Prohlédněte si cifry gen. ředitelství státních statků a lesů a zjištěte si z nich, kolik stát vytěží čistého z 1 ha půdy. Řekněme si 280 až 400 Kč, ale malému zemědělci s 10 ha se ocení výtěžek z 1 ha 800 Kč. To je nelogičnost, že jí není rovno.

Dovolte, vážené shromáždění, abych před výkladem politickým, kterým chci zakončiti své vývody, shrnul kapitolu o státním rozpočtu. Nemůžeme k němu míti důvěry a nemáme. Státní rozpočet takto sestavený opatřuje pro státní pokladnu prostředky způsobem nedemokratickým, způsobem, který chrání a dává privilegia velkým, majetným a který přesunuje řadu a řadu povinností na bedra malých lidí. Nemůžeme souhlasiti s tímto finančním zákonem proto, poněvadž takto nedemokratickým způsobem opatřených prostředků vynakládá se procentuelně zase více mocným a bohatým a malí jsou odbýváni patrně podle hesla: čím větší člověk, tím více potřebuje, čím menší, tím spíše se může spokojiti málem.

A teď několik slov kritiky tohoto systému koalice, kterou chci zakončiti. Budeme za chvíli hlasovati o státním rozpočtu. Nevím, je-li vám všem známo, že jedna z koaličních stran dělá závislým své hlasování na tom, bude-li zachráněn její člen (Slyšte!) v imunitním výboru, člen velezrádce a vlastizrádce. (Hlas: Skandál!) Jinak že pro státní rozpočet hlasovati nebudou. (Posl. Zeminová: Kšeft je kšeft!) Kšeft je kšeft. Je to strana ľudová a jde o známého poslance dr Tuku. Věc byla novinářsky prodebatována a nevracel bych se k ní, kdyby nebylo včerejší příhody p. posl. dr Jurigy. Byl jsem upozorněn, že při vývodech jednoho ľudového poslance použil největší urážky o českém národě, největší urážky o Češích, pro kterou jsme ve Vídni k soubojům své odpůrce vyzývali. Nazval Čechy "Böhmische Zirkel". Prosím, poslanec této koalice. (Hluk. - Výkřiky.) Na jedné straně kryje vlastizrádce Tuku a na druhé straně dovolí v lůně koalice takto mluviti o Češích. (Výkřiky čsl. poslanců nár. socialistických.) Jednou by stálo za to, provésti zde obšírnou debatu o tomto ľudoveckém obviňování. My že jsme něco Slovákům ukradli? S pokrokovými Slováky jsme bojovali za svobodu Slovenska. Již za starého Maďarska jsme přinesli na Slovensko světlo, kulturu, pokrok a ničeho jsme ze Slovenska neukradli. Jestli jsme snad někoho o něco připravili na Slovensku, přiznáváme se k dvojí věci: Zatlačujeme do pozadí tmu a zatlačujeme alkoholismus, kterým už za starého Maďarska strana ludová vedla a ovládala Slováky. Což myslí pan dr Juriga, že Slovensko bylo pro nás španělskou vesnicí? My jsme jezdili na Slovensko a znali jsme je ještě za starého režimu maďarského a rakouského, nám tohle povídat nemůže. Je to sice jen pan dr Juriga, ale přes to, pan dr Juriga je členem vládní koalice.

Největší zásluhu o přivedení ľuďáků - také pana dr Jurigy a Tuky - do této koalice má dr Kramář. Dr Kramář je považován za pravdomluvného člověka. Dr Kramář rád a s hrdostí vzpomíná na svoji politickou činnost ve Vídni, když se jednalo o zavedení všeobecného práva hlasovacího. Několikrát použil této skutečnosti jako argumentu proti socialistickým stranám. Já dnes obviňuji pana dr Kramáře, že zapomněl na svou lepší demokratickou minulost a ze zášti proti socialistům raději zatáhl Tuky a Jurigy do vládní koalice. (Potlesk a výkřiky poslanců čsl. strany nár. socialistické.)

Máme druhou stranu koaliční - Němce. Ještě nemáme vysvětlenu aféru pana ministra Mayr-Hartinga a máme aféru druhou, p. ministra dr Spiny. Včera mluvil kol. Knejzlík a něco nadhodil a já to dořeknu za něj. V době, kdy už byl pan prof. dr Spina ministrem Československé republiky, použil v Mor. Berouně o slavnosti čsl. menšiny slov, že kdyby byli bývali Němci ve vládě dříve, že by byli takovéto drzé provokace české netrpěli. Po řeči koaličního ministra p. prof. Spiny zmizely všechny české plakáty v Berouně, byla vytřískána okna menšině v Mor. Berouně (Výkřiky posl. Knejzlíka.), a když už o tom mluvím, ještě dodám něco ke druhé věci, o které kol. Knejzlík mluvil. Víte, kdo opatřil těch 400.000 Kč subvence německému lnářskému družstvu a víte, kdo znova jedná o subvenci 900.000 pro toto lnářské družstvo? Inu, ministr Československé republiky, pan prof. Spina.

Pan dr Kramář je považován za věrného národovce českého. Pan dr Kramář si pochvaloval, že dostal Němce na platformu positivní československé politiky. Platí-li také tato činnost pánů Mayr-Hartinga a Spiny k positivní politice v našem státě, nevím. Pochybuji.

A tak bych panu dr Kramářovi řekl jednu věc: Není vám to, dr Kramáři, starému politiku a starému bijci politickému ve vídeňském parlamentě, není vám to trochu protichůdné, takovouto koalici dělat? Je možné s touto koalicí sedět na jedné lavici a na druhé straně mluviti ve svém orgánu o nacionálních myšlenkách a menšinách českých? (Výkřiky.)

Několik slov dovolte mi říci o jedné straně koaliční t. j. o straně živnostenské. Když pronesl zde ve sněmovně kritiku o koalici předseda našeho klubu, některé koaliční listy se velmi zlobily, a aby se nezlobily také na mne, zejména živnostenská strana, já jí odpovím alegorií na alegorii:

Před volbami ze zášti proti socialistům namalovala živnostenská strana na plakát krávu, kterou cucaly socialistické strany. My bychom mohli namalovati také krávu, ale ne se 4 cecky, nýbrž se sedmi cecky, protože žádného cecku živnostenské straně se u koaliční krávy nedostalo. (Výborně! Potlesk.)

Živnostenská strana necucá koaliční krávu, ona cucá svými soustavami daňovými a svojí koaliční politikou své stoupence, řemeslníky a obchodníky (Potlesk.), a nechcete-li věřiti mně, přečtěte si vývody poslance živnostenské strany posl. Pechmana. Já bych však k té alegorii mohl dodati: K té koaliční krávě bychom mohli také hned namalovati máselnici a odstředivku a mohli bychom znázorniti, že smetanu a máslo dostanou cukrovarníci, pomazánku lnářské družstvo á la Beroun na Moravě, a živnostenská strana jenom podmáslí. (Potlesk čsl. poslanců nár. socialistických. - Výkřiky posl Jiráčka.) Chci jen dodati, že živnostenské straně radím, aby si toho podmáslí nebrala moc, aby nedostala politické bolení břicha. (Posl. Jiráček: My tam necháme smetanu až přijdete; to podmáslí si vezmeme my!) Možná, kdybych chodil do školy k panu katechetovi dr Jurigovi, že bych to řekl s tím podmáslím živnostenské straně jinak. Co jste se nás nakaceřovali pro daně! Stavěli jste celou svou existenci na daních. Co máte z té berní novely? Opravdu jen to podmáslí nebo syrovátku.

Jsem žádostiv, jak budete odůvodňovati živnostnictvu vaši politiku, politiku této koalice. Na to jsme opravdu zvědaví. (Posl. Jiráček: Já jsem ti to soukromě řekl!) Pane kol. Jiráčku, jsi můj osobní přítel a nezneužiji toho, co jsi mi řekl.

Vážení pánové a dámy, zbývá tu ještě, myslím, ten nejhlavnější moment politický. Již zítra začnou oficielní slavnosti desetiletého trvání Československé republiky. Žádného projevu vlády neznáte, k projevu uctění desítiletého trvání republiky se premiér vlády, lépe řečeno jeho zástupce ministr Šrámek nedostal, ale dostal se k projevu, ve kterém praví, že tento systém potrvá. Dámy a pánové, kdyby byl Msgr Šrámek předsedou, bylo by nám to lhostejno, ale Msgr Šrámek se kryje jménem jednoho z nejzasloužilejších lidí o národní revoluci, jménem muže nemocného, jménem dr Švehly. (Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.) A pánům agrárníkům říkám toto: Vy trpíte, aby se toto dělo v koalici, v této republice pod jménem Švehlovým? Kdybych chtěl následovati bývalého poslance, již zemřelého dr Zahradníka z říšského parlamentu, řekl bych: "Pane zástupce min. předsedy Msgr Šrámku, kněže katolický, volám tě na boží soud za tuto pýchu na tomto světě!" Tak to řekl Zahradník ve vídeňském parlamentě, a před jeho slovy, snad trochu nepřiléhavými, zachvěl se a zbledl ministr císařství vídeňského.

Znám náboženskou mentalitu p. Msgr Šrámka. Nebudu ho volati na boží soud, mentalita ta, myslím, bude nejlépe vyjádřena slovy: Bližší je království pozemské než nebeské. (Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.) Pane zástupce min. předsedy Šrámku, tento systém nepotrvá. Ubezpečujeme vás, že nepotrvá, a postaráme se, abychom vás a celý systém přivedli v příštích volbách před soud lidu, před soud voličů. (Výborně! - Posl. Al. Beneš: Mluvíš voličskou řeč!) Nemám toho zapotřebí, dovedu mluviti i jiné řeči na voličských schůzích.

Vážení přítomní, měl bych ještě dodati toto: Nebudeme, nemůžeme hlasovati pro tento státní rozpočet.

Ceníme si jen jedné věci, že ministr vědce, profesora nezapřel. (Výborně!) Jestli ovšem pro to své vědátorství bude musiti z té koalice jíti předčasně, nevíme a nechceme o tom usuzovati. Víme však jen jedno: Ten, kdo v lese píská, zpravidla se bojí. Tak mě maně napadá, že i Msgr Šrámek pravděpodobně si dodává kuráže tím svým prohlášením pro příští volby do zemských a okresních zastupitelstev.

Vážení pánové, znáte tak mentalitu lidu, jako ji známe my? Což vy si myslíte, že tento systém, tato politika nedemokratická, tato politika ponižující náš národ, tato politika, která rozeštvává lid (Potlesk.), tato politika, která przní památku 10letého trvání našeho státu (Potlesk.), ta, myslíte, že bude schvalována lidem venku? Ó nik oliv! Vašemu panství bude brzy učiněn konec, ale tolik vám řekneme: Podle vašich skutků naučíme se v budoucnosti teprve vládnouti. (Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): K této čtvrté, finanční části podrobné rozpravy není již žádný řečník přihlášen, rozprava o ní jest tedy skončena.

Tím skončena jest vůbec rozprava o státním rozpočtu s finančním zákonem a o prohlášení pana ministra financí ze 158. schůze sněmovny, jakož i o prohlášení pana ministra veř. prací ze 165. schůze.

Žádám, aby nyní byly přečteny všechny podané pozměňovací, doplňovací a resoluční návrhy ke státnímu rozpočtu a k finančnímu zákonu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

A. Návrhy pozměňovací a doplňovací:

Ke skupině I:

Ke kap. 1:

1. Pozměňovací návrh posl. Štětky, Chlouby, Landové-Štychové a soudr.:

Úhrnné výdaje na vojenské oddělení kanceláře presidenta republiky v částce 454.915 Kč buďtež škrtnuty.

Ke kap. 2:

2. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Hackenberga a soudr.:

Položka "Delegační výlohy poslanců" budiž snížena na 50.000 Kč.

3. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Hackenberga a soudr.:

Položka "Tisky sněmovní" budiž zvýšena na 1,700.000 Kč na pořizování německých překladů vládních návrhů i s důvodovými zprávami.

4. Pozměňovací návrh posl. Remeše, Svobody, dr J. Macka a soudr.:

Obnos na doplňování a udržování inventáře a zařízení místností sněmovních budiž zvýšen z 1 mil. Kč na 1,200.000 Kč.

5. Pozměňovaeí návrh posl. Dietla, Hackenberga a soudr.:

Položka "Delegační výlohy senátorů" budiž snížena na 25.000 Kč.

6. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Hackenberga a soudr.:

Položka "Tisky senátu" budiž zvýšena na 600.000 Kč na pořizování německých překladů vládních návrhů a důvodových zpráv.

Ke kap. 3:

7. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Hackenberga a soudr.:

Položka "Tisková a obrázková propaganda" 400.000 Kč budiž škrtnuta.

8. Pozměňovací návrh posl. Remeše, Svobody, dr J. Macka a soudr.:

Pol. 2. Tisková a obrázková propaganda 400.000 Kč budiž škrtnuta.

9. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Hackenberga a soudr.:

Položka "Vnitropolitická informační služba" 400.000 Kč budiž škrtnuta.

10. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Hackenberga a soudr.:

Položka "Subvence" 400.000 Kč budiž škrtnuta.

11. Pozměňovací návrh posl. Štětky, Chlouby, Landové-Štychové a soudr.:

Částka 8 mil. Kč řádných výdajů na fond pro nepředvídané výlohy vlády podle §u 5, odst. 2 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., jenž je disposičním fondem vlády, budiž škrtnuta.

12. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Hackenberga a soudr.:

Položka "Fond pro nepředvídané výlohy vlády" 8 mil. Kč budiž škrtnuta.

13. Pozměňovací návrh posl. Remeše, Svobody, dr J. Macka a soudr.:

Položka 8 mil. Kč na nepředvídané výlohy vlády budiž škrtnuta.

Ke kap. 4:

14. Pozměňovací návrh posl. Štětky, Chlouby, Landové-Štychové a soudr.:

Řádné výdaje ve výši 5 mil. Kč na Společnost Národů buďtež škrtnuty.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP