Ne však jen tohle. Máme svatou byrokracii ještě
v jiných místech. Kde, zmíním se několika
slovy při jiné kapitole, ale tohle řeknu.
V demokratickém státě při demokratické
ústavě, při dokonale organisované
státní správě každý státní
občan musí věděti o svých povinnostech,
které mu ukládá jasně znějící
zákon bez jakýchkoli zadních dvířek.
On to musí pověděti, aby mohl počítati.
Ale ptejte se kteréhokoli poplatníka. Může
poplatník vzíti jed, že co je v zákoně,
je pravda, a když se bude říditi podle zákona,
že to bude správné? Co vás napadá.
Tenhle třetí artikl se panu ministrovi nepovedl
a zbytečně přejímá na svá
bedra odpovědnost za celý systém, zbytečně
se jím zatěžuje. Máme také artikl
šestý, železnice a pošty - že jsou
v pořádku? (Výkřiky čsl.
poslanců nár.-socialistických.) O železnicích
a poštách mluvili v rozpočtovém výboru
naši poslanci Buříval a Bergmann
a snesli tolik materiálu, dokazujícího pravý
opak, že ho uváděti nebudu, nicméně
nemohu si odpustiti, abych neuvedl aspoň jedno. My máme
tak krásně pošty v pořádku, že
některý z pánů sekčních
šéfů - podle dokladu kol. posl. Bergmanna
- má příjem 120 až 130 tisíc
Kč za rok - a pošťáček na venkovské
poště pracuje za 450 Kč měsíčně.
V takovém krásném pořádku máme
pošty!
My máme železnice v takovém krásném
pořádku, že tu máme 25, ne-li 30.000
lidí úplně vydaných na pospas železniční
byrokracii. 30.000 otroků, se kterými může
byrokrat naložiti každý den jak chce. (Tak
jest!) Je to ve smyslu liberalistického programu, poslouchati,
mlčeti a třásti se o existenci, hubenou sice,
ale přece jen existenci? V takovém máme pořádku
pošty a železnice. Ani tento artikl se vědátorovi
Englišovi nepovedl.
My jich máme ovšem ještě několik,
o kterých chceme udělati malinkou zmínku.
Tak na př. artikl 10: "Průmysl se přeorientoval"
- ani to není pravda. Průmysl se u nás přeorientoval
snad jen v tom smyslu, že když vydělává,
tedy stát nezná, ale když prodělává,
tak jde na státní pokladnu. (Potlesk poslanců
čsl. strany národně-socialistické.)
Přeorientoval se snad v tomto smyslu... Ale průmysl,
který se má svou silou, svou potencí, svou
kvalifikací probíti světem, jako průmysl
anglický a americký, ten nikdy, vyjma obchodní
smlouvy s okolními státy, na stát a na státní
pokladnu nespoléhal, ten spoléhal sám na
sebe. Tedy ani tady nemá pravdu ministr dr Engliš,
kterého ostatně poráží profesor
Engliš ve svých výkladech, které
jsem citoval.
Máme tu dále zajímavý čl. 12
"Veřejná břemena se snižují
na základě berní novely." Dovolte, abych
řekl několik vět o této věci.
Připravovali jsme berní novelu 5 let a vzali jsme
za podklad vědecké práce a nynější
systémy berní v nejvíce vynikajících
státech evropských k posudku. Počátek
práce byl již tehdy, když jsme také ještě
my byli v koalici. Tak vážně se to myslilo
s berní reformou, že se nám nehodila žádná
z nynějších soustav daňových
okolních států a přemýšleli
jsme, jak vybudovati svou soustavu specielní, která
by byla dobrým demokratickým protikladem naší
opravdu ojedinělé politické ústavě.
Přišli jsme s řadou návrhů nejen
laických, nýbrž také vědeckých.
Bohužel, pro tlak občanských stran nebyli jsme
s to jich prosaditi. Mezi jiným jako základní
požadavek k novému bernímu zákonu stavěli
jsme otázku pozvednutí berní morálky
na obou stranách. Berní morálku u poplatníka
a berní morálku u státních berních
úřadů. Žel, že to zklamalo úplně
a že nový berní zákon morálku
nezavedl. Morálka! Jak se mohla zavésti morálka?
Morálka se mohla zavésti jen tenkráte a tak,
kdybychom bývali jasně do zákona dali: Kdo
vydělá tolik a tolik, bude platiti tolik a tolik.
Ono to sice v zákoně je, ale jak se zákon
obchází? Platí veliký poplatník,
milionový poplatník, lépe řečeno
milionový příjemce, tolik, kolik mu zákon
ukládá? Ale kdepak? Především
najde si cesty u chytrých advokátů a ti mu
již dovedou přiznání udělati.
Pak si najde cesty, třeba i prostřednictvím
svazu průmyslníků a dokazuje, že mu
daň obratová škodí, že je potřebí
ji refundovati. Dokazuje třeba i jiné věci
a poněvadž máme ta zadní kolečka
u každého zákona, nerozhoduje o těch
velkých poplatnících ani místní
berní úřad, ba ani zemské finanční
ředitelství, nýbrž rozhoduje i pod tlakem
politického vlivu samo ministerstvo financí.
Morálka dala by se vytvořiti jen tenkráte,
kdyby trestní ustanovení v berním zákoně
se prováděla do všech důsledků
u všech poplatníků. Provádí se?
Co vás napadá! Porážíme smysl,
ten lepší smysl berního zákona už
nyní samými berními správami, o nichž
pan ministr Engliš tvrdí, že jsou dobře
organisovány.
Předvedu vám jenom asi 4 případy,
ale mám jich sta. Poplatník Vošáhlík
vypočítal podle předpisů berního
zákona svůj příjem a uvedl, že
mu zbývá čistých 29.155 Kč.
Berní správa nezavolala tohoto poplatníka
k výslechu, neřekla mu: Poplatníče,
já mám o tvém udání, o tvém
přiznání pochyby, vysvětli mi, na
základě jakých argumentů a dokladů
jsi toto přiznání dělal, nýbrž,
aniž by s ním mluvila, místo z 29.155 Kč
vyměřila mu daně z 94.500 Kč. (Hlas:
Bez vytýkacího řízení!) Ano!
- Mám případ další: Poplatník
přiznal příjem 32.778 Kč, berní
správa bez vytýkacího řízení
mu předepsala daň z 47.300 Kč. Další
případ: Poplatník přiznal 30.700 a
berní správa předepsala ze 78.200 Kč.
Mám případ ještě jeden: Poplatník
přiznal 28.000 Kč ke zdanění, berní
správa mu předepsala daň z 82.000 bez jednání
s ním, bez vytýkacího řízení.
Odpusťte, kde je ta morálka, kde je to ustanovení
nového berního zákona, na něž
se odvolává, tuším, dvanáctý
artikl výkladu pana ministra financí dr Engliše?
Tedy nedělejme zákonů, když je nechceme
plnit, a řeknu vám otevřeně, že
o nás přece nebude nikdo pochybovati, že nemilujeme
svůj stát - morálka v naší Československé
republice jest mnohem horší než za starého
Rakouska. Dokáži vám to: U všeobecné
daně výdělkové za starého Rakouska
byl kontingent předepsán pro jednotlivé země,
země rozvrhla kontingent na jednotlivé berní
okresy, komise volená z poplatníků věděla
již napřed, kolik v okresu musí daní
vybrati a podle toho je rozvrhovali na poplatníky, velmi
často po dohodě s důvěrníky
poplatníků. Aby státní správa
nepřišla ke škodě, ale aby také
nepřišel ke škodě poplatník, předepsala-li
komise méně než se mělo na okresu vybrati,
rozepisovali stejným dílem repartiční
přirážky na všechny poplatníky.
Jestliže se vybralo více, než se mělo
vybrati, rozepisovali repartiční srážky
a poplatník věděl: já jsem takovým
a takovým podnikatelem a musím zaplatiti na všeobecné
dani výdělkové tolik a tolik. Ví to
někdo u nás v republice? Ne pan ministr financí,
nýbrž profesor Engliš ve svých
vývodech vědeckých i na tuto chybu upozorňuje.
Nedivte se proto, že se poplatnictvo stává
nespokojeným, nevěřícím a že
pronáší soudy o našem zákonodárství
ne dvakráte lichotivé.
Jest tu čl. 13, refundují se daně. Dvě
daně se budou refundovati. Kdybychom to udělali
tak, jak to dělalo staré Rakousko a jako to dělaly
státy liberalistické, které chtěly
konkurovati při výrobě hlavně státům
jiným, bylo by to poctivější a otevřenější.
Jaké pak refundování daní; může
někdo věděti kolik ta neb ona fabrika potřebovala
surovin z ciziny dovezených pro výrobu svého
artiklu pro domácí trh určeného a
kolik ho potřebovala pro výrobu artiklu pro zahraniční
obchod? (Zcela správně!) Nikdo to nebude
moci věděti a víte jaké budou následky?
Budeme refundovati daně velkým poplatníkům,
a malý je bude musiti platiti. Budeme refundovati daně
kapitalistům, kteří majíce úlevy
daňové budou zabíjeti drobného malého
podnikatele na domácím trhu, kterých máme
v republice Československé půl milionu. Nebylo
by lépe říci jako to říkalo
Maďarsko a státy jiné: Žádné
refundace daní, ale musíš-li konkurovati levnější
cenou za hranicemi, raději ti dáme stipendia, nadlepšíme
ti raději způsobem otevřeným, nežli
takovým tajným, zákon a smysl demokratický
obcházejícím způsobem.
Zmínili jste se o daních zemědělských.
Mám příklad, že hospodáři,
ne v labské krajině, nýbrž v pahorkaté
krajině, který má 10 ha pozemku, vyměřil
berní úřad 8.000 Kč čistého
výnosu. Tedy 800 Kč z jednoho hektaru. Chtěl
bych viděti předpisy zemědělců,
majitelů půdy 50, 100 až 1000 hektarů.
Jsme však pevně přesvědčeni,
že ani polovičkou neoceňují výnos
z hektaru, jako ocenili tomu malému zemědělci.
(Tak jest!) Prohlédněte si cifry gen. ředitelství
státních statků a lesů a zjištěte
si z nich, kolik stát vytěží čistého
z 1 ha půdy. Řekněme si 280 až 400 Kč,
ale malému zemědělci s 10 ha se ocení
výtěžek z 1 ha 800 Kč. To je nelogičnost,
že jí není rovno.
Dovolte, vážené shromáždění,
abych před výkladem politickým, kterým
chci zakončiti své vývody, shrnul kapitolu
o státním rozpočtu. Nemůžeme
k němu míti důvěry a nemáme.
Státní rozpočet takto sestavený opatřuje
pro státní pokladnu prostředky způsobem
nedemokratickým, způsobem, který chrání
a dává privilegia velkým, majetným
a který přesunuje řadu a řadu povinností
na bedra malých lidí. Nemůžeme souhlasiti
s tímto finančním zákonem proto, poněvadž
takto nedemokratickým způsobem opatřených
prostředků vynakládá se procentuelně
zase více mocným a bohatým a malí
jsou odbýváni patrně podle hesla: čím
větší člověk, tím více
potřebuje, čím menší, tím
spíše se může spokojiti málem.
A teď několik slov kritiky tohoto systému koalice,
kterou chci zakončiti. Budeme za chvíli hlasovati
o státním rozpočtu. Nevím, je-li vám
všem známo, že jedna z koaličních
stran dělá závislým své hlasování
na tom, bude-li zachráněn její člen
(Slyšte!) v imunitním výboru, člen
velezrádce a vlastizrádce. (Hlas: Skandál!)
Jinak že pro státní rozpočet hlasovati
nebudou. (Posl. Zeminová: Kšeft je kšeft!)
Kšeft je kšeft. Je to strana ľudová
a jde o známého poslance dr Tuku. Věc
byla novinářsky prodebatována a nevracel
bych se k ní, kdyby nebylo včerejší
příhody p. posl. dr Jurigy. Byl jsem upozorněn,
že při vývodech jednoho ľudového
poslance použil největší urážky
o českém národě, největší
urážky o Češích, pro kterou jsme
ve Vídni k soubojům své odpůrce vyzývali.
Nazval Čechy "Böhmische Zirkel". Prosím,
poslanec této koalice. (Hluk. - Výkřiky.)
Na jedné straně kryje vlastizrádce Tuku
a na druhé straně dovolí v lůně
koalice takto mluviti o Češích. (Výkřiky
čsl. poslanců nár. socialistických.)
Jednou by stálo za to, provésti zde obšírnou
debatu o tomto ľudoveckém obviňování.
My že jsme něco Slovákům ukradli? S
pokrokovými Slováky jsme bojovali za svobodu Slovenska.
Již za starého Maďarska jsme přinesli
na Slovensko světlo, kulturu, pokrok a ničeho jsme
ze Slovenska neukradli. Jestli jsme snad někoho o něco
připravili na Slovensku, přiznáváme
se k dvojí věci: Zatlačujeme do pozadí
tmu a zatlačujeme alkoholismus, kterým už za
starého Maďarska strana ludová vedla a ovládala
Slováky. Což myslí pan dr Juriga, že
Slovensko bylo pro nás španělskou vesnicí?
My jsme jezdili na Slovensko a znali jsme je ještě
za starého režimu maďarského a rakouského,
nám tohle povídat nemůže. Je to sice
jen pan dr Juriga, ale přes to, pan dr Juriga
je členem vládní koalice.
Největší zásluhu o přivedení
ľuďáků - také pana dr Jurigy
a Tuky - do této koalice má dr Kramář.
Dr Kramář je považován za pravdomluvného
člověka. Dr Kramář rád
a s hrdostí vzpomíná na svoji politickou
činnost ve Vídni, když se jednalo o zavedení
všeobecného práva hlasovacího. Několikrát
použil této skutečnosti jako argumentu proti
socialistickým stranám. Já dnes obviňuji
pana dr Kramáře, že zapomněl
na svou lepší demokratickou minulost a ze zášti
proti socialistům raději zatáhl Tuky
a Jurigy do vládní koalice. (Potlesk a
výkřiky poslanců čsl. strany nár.
socialistické.)
Máme druhou stranu koaliční - Němce.
Ještě nemáme vysvětlenu aféru
pana ministra Mayr-Hartinga a máme aféru
druhou, p. ministra dr Spiny. Včera mluvil kol.
Knejzlík a něco nadhodil a já to dořeknu
za něj. V době, kdy už byl pan prof. dr Spina
ministrem Československé republiky, použil
v Mor. Berouně o slavnosti čsl. menšiny slov,
že kdyby byli bývali Němci ve vládě
dříve, že by byli takovéto drzé
provokace české netrpěli. Po řeči
koaličního ministra p. prof. Spiny zmizely
všechny české plakáty v Berouně,
byla vytřískána okna menšině
v Mor. Berouně (Výkřiky posl. Knejzlíka.),
a když už o tom mluvím, ještě dodám
něco ke druhé věci, o které kol. Knejzlík
mluvil. Víte, kdo opatřil těch 400.000 Kč
subvence německému lnářskému
družstvu a víte, kdo znova jedná o subvenci
900.000 pro toto lnářské družstvo? Inu,
ministr Československé republiky, pan prof. Spina.
Pan dr Kramář je považován za
věrného národovce českého.
Pan dr Kramář si pochvaloval, že dostal
Němce na platformu positivní československé
politiky. Platí-li také tato činnost pánů
Mayr-Hartinga a Spiny k positivní
politice v našem státě, nevím. Pochybuji.
A tak bych panu dr Kramářovi řekl
jednu věc: Není vám to, dr Kramáři,
starému politiku a starému bijci politickému
ve vídeňském parlamentě, není
vám to trochu protichůdné, takovouto koalici
dělat? Je možné s touto koalicí sedět
na jedné lavici a na druhé straně mluviti
ve svém orgánu o nacionálních myšlenkách
a menšinách českých? (Výkřiky.)
Několik slov dovolte mi říci o jedné
straně koaliční t. j. o straně živnostenské.
Když pronesl zde ve sněmovně kritiku o koalici
předseda našeho klubu, některé koaliční
listy se velmi zlobily, a aby se nezlobily také na mne,
zejména živnostenská strana, já jí
odpovím alegorií na alegorii:
Před volbami ze zášti proti socialistům
namalovala živnostenská strana na plakát krávu,
kterou cucaly socialistické strany. My bychom mohli namalovati
také krávu, ale ne se 4 cecky, nýbrž
se sedmi cecky, protože žádného cecku
živnostenské straně se u koaliční
krávy nedostalo. (Výborně! Potlesk.)
Živnostenská strana necucá koaliční
krávu, ona cucá svými soustavami daňovými
a svojí koaliční politikou své stoupence,
řemeslníky a obchodníky (Potlesk.),
a nechcete-li věřiti mně, přečtěte
si vývody poslance živnostenské strany posl.
Pechmana. Já bych však k té alegorii
mohl dodati: K té koaliční krávě
bychom mohli také hned namalovati máselnici a odstředivku
a mohli bychom znázorniti, že smetanu a máslo
dostanou cukrovarníci, pomazánku lnářské
družstvo á la Beroun na Moravě, a živnostenská
strana jenom podmáslí. (Potlesk čsl. poslanců
nár. socialistických. - Výkřiky
posl Jiráčka.) Chci jen dodati, že živnostenské
straně radím, aby si toho podmáslí
nebrala moc, aby nedostala politické bolení břicha.
(Posl. Jiráček: My tam necháme smetanu
až přijdete; to podmáslí si vezmeme
my!) Možná, kdybych chodil do školy k panu
katechetovi dr Jurigovi, že bych to řekl s
tím podmáslím živnostenské straně
jinak. Co jste se nás nakaceřovali pro daně!
Stavěli jste celou svou existenci na daních. Co
máte z té berní novely? Opravdu jen to podmáslí
nebo syrovátku.
Jsem žádostiv, jak budete odůvodňovati
živnostnictvu vaši politiku, politiku této koalice.
Na to jsme opravdu zvědaví. (Posl. Jiráček:
Já jsem ti to soukromě řekl!) Pane kol.
Jiráčku, jsi můj osobní přítel
a nezneužiji toho, co jsi mi řekl.
Vážení pánové a dámy,
zbývá tu ještě, myslím, ten nejhlavnější
moment politický. Již zítra začnou oficielní
slavnosti desetiletého trvání Československé
republiky. Žádného projevu vlády neznáte,
k projevu uctění desítiletého trvání
republiky se premiér vlády, lépe řečeno
jeho zástupce ministr Šrámek nedostal,
ale dostal se k projevu, ve kterém praví, že
tento systém potrvá. Dámy a pánové,
kdyby byl Msgr Šrámek předsedou, bylo
by nám to lhostejno, ale Msgr Šrámek
se kryje jménem jednoho z nejzasloužilejších
lidí o národní revoluci, jménem muže
nemocného, jménem dr Švehly. (Potlesk
poslanců čsl. strany nár. socialistické.)
A pánům agrárníkům říkám
toto: Vy trpíte, aby se toto dělo v koalici, v této
republice pod jménem Švehlovým? Kdybych
chtěl následovati bývalého poslance,
již zemřelého dr Zahradníka z
říšského parlamentu, řekl bych:
"Pane zástupce min. předsedy Msgr Šrámku,
kněže katolický, volám tě na
boží soud za tuto pýchu na tomto světě!"
Tak to řekl Zahradník ve vídeňském
parlamentě, a před jeho slovy, snad trochu nepřiléhavými,
zachvěl se a zbledl ministr císařství
vídeňského.
Znám náboženskou mentalitu p. Msgr Šrámka.
Nebudu ho volati na boží soud, mentalita ta, myslím,
bude nejlépe vyjádřena slovy: Bližší
je království pozemské než nebeské.
(Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.)
Pane zástupce min. předsedy Šrámku,
tento systém nepotrvá. Ubezpečujeme vás,
že nepotrvá, a postaráme se, abychom vás
a celý systém přivedli v příštích
volbách před soud lidu, před soud voličů.
(Výborně! - Posl. Al. Beneš: Mluvíš
voličskou řeč!) Nemám toho zapotřebí,
dovedu mluviti i jiné řeči na voličských
schůzích.
Vážení přítomní, měl
bych ještě dodati toto: Nebudeme, nemůžeme
hlasovati pro tento státní rozpočet.
Ceníme si jen jedné věci, že ministr
vědce, profesora nezapřel. (Výborně!)
Jestli ovšem pro to své vědátorství
bude musiti z té koalice jíti předčasně,
nevíme a nechceme o tom usuzovati. Víme však
jen jedno: Ten, kdo v lese píská, zpravidla se bojí.
Tak mě maně napadá, že i Msgr Šrámek
pravděpodobně si dodává kuráže
tím svým prohlášením pro příští
volby do zemských a okresních zastupitelstev.
Vážení pánové, znáte tak
mentalitu lidu, jako ji známe my? Což vy si myslíte,
že tento systém, tato politika nedemokratická,
tato politika ponižující náš národ,
tato politika, která rozeštvává lid
(Potlesk.), tato politika, která przní památku
10letého trvání našeho státu
(Potlesk.), ta, myslíte, že bude schvalována
lidem venku? Ó nik oliv! Vašemu panství bude
brzy učiněn konec, ale tolik vám řekneme:
Podle vašich skutků naučíme se v budoucnosti
teprve vládnouti. (Potlesk poslanců čsl.
strany nár. socialistické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této čtvrté, finanční
části podrobné rozpravy není již
žádný řečník přihlášen,
rozprava o ní jest tedy skončena.
Tím skončena jest vůbec rozprava o státním
rozpočtu s finančním zákonem a o prohlášení
pana ministra financí ze 158. schůze sněmovny,
jakož i o prohlášení pana ministra veř.
prací ze 165. schůze.
Žádám, aby nyní byly přečteny
všechny podané pozměňovací, doplňovací
a resoluční návrhy ke státnímu
rozpočtu a k finančnímu zákonu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
A. Návrhy pozměňovací a doplňovací:
Ke kap. 1:
1. Pozměňovací návrh posl. Štětky,
Chlouby, Landové-Štychové a soudr.:
Úhrnné výdaje na vojenské oddělení
kanceláře presidenta republiky v částce
454.915 Kč buďtež škrtnuty.
Ke kap. 2:
2. Pozměňovací návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Položka "Delegační výlohy poslanců"
budiž snížena na 50.000 Kč.
3. Pozměňovací návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Položka "Tisky sněmovní" budiž
zvýšena na 1,700.000 Kč na pořizování
německých překladů vládních
návrhů i s důvodovými zprávami.
4. Pozměňovací návrh posl. Remeše,
Svobody, dr J. Macka a soudr.:
Obnos na doplňování a udržování
inventáře a zařízení místností
sněmovních budiž zvýšen z 1 mil.
Kč na 1,200.000 Kč.
5. Pozměňovaeí návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Položka "Delegační výlohy senátorů"
budiž snížena na 25.000 Kč.
6. Pozměňovací návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Položka "Tisky senátu" budiž zvýšena
na 600.000 Kč na pořizování německých
překladů vládních návrhů
a důvodových zpráv.
Ke kap. 3:
7. Pozměňovací návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Položka "Tisková a obrázková propaganda"
400.000 Kč budiž škrtnuta.
8. Pozměňovací návrh posl. Remeše,
Svobody, dr J. Macka a soudr.:
Pol. 2. Tisková a obrázková propaganda 400.000
Kč budiž škrtnuta.
9. Pozměňovací návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Položka "Vnitropolitická informační
služba" 400.000 Kč budiž škrtnuta.
10. Pozměňovací návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Položka "Subvence" 400.000 Kč budiž
škrtnuta.
11. Pozměňovací návrh posl. Štětky,
Chlouby, Landové-Štychové a soudr.:
Částka 8 mil. Kč řádných
výdajů na fond pro nepředvídané
výlohy vlády podle §u 5, odst. 2 zákona
ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., jenž
je disposičním fondem vlády, budiž škrtnuta.
12. Pozměňovací návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Položka "Fond pro nepředvídané
výlohy vlády" 8 mil. Kč budiž škrtnuta.
13. Pozměňovací návrh posl. Remeše,
Svobody, dr J. Macka a soudr.:
Položka 8 mil. Kč na nepředvídané
výlohy vlády budiž škrtnuta.
Ke kap. 4:
14. Pozměňovací návrh posl. Štětky,
Chlouby, Landové-Štychové a soudr.:
Řádné výdaje ve výši 5
mil. Kč na Společnost Národů buďtež
škrtnuty.